Hlodavci

Ocet má nesčetné využití v kuchyni, a to jak při vaření, tak i při úklidu. Ale zázraky dělá i na zahradě! Ničí slimáky, mšice a plevel. Vyzkoušíte jeho sílu?

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uzavřela výrobu společnosti Pekařství Vyškov v Brněnské ulici.

Množství plísně i stopy po nájezdu hlodavců objevili potravináři ve vyškovském pekařství. Napříč provozovnou se povaloval trus, nežádoucí návštěvníci si také pochutnávali na pečivu a zanechali otisky svých tlapek v mouce. Během kontroly byl navíc v pekárně značný nepořádek. Inspektoři ji proto již potřetí za poslední tři roky uzavřeli.

Mazlení, úklid, vůně domova nebo péče o srst. Věci, které jsou pro člověka běžnou součástí dne, mohou být pro psa nebo kočku zdrojem stresu.

Zničený trávník i vadnoucí rostliny dokážou nejednoho pěstitele vytočit do běla. Naštěstí existuje snadný a přírodní způsob, jak se hryzců, hrabošů i myší zbavit. .

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.

Dlouhé týdny nejistoty a obav obyvatel Mostu skončily. Vyšetřování hromadného úhynu divoce žijících holubů, ke kterému docházelo letos v březnu napříč městem, přineslo jednoznačný závěr: ptáci byli otráveni rodenticidem, tedy jedem určeným k hubení hlodavců.

Hraboš dokáže během pár dní poškodit zeleninové i okrasné záhony a také mladé stromky. Přestože na první pohled působí jako roztomilá myška, jeho chuť k jídlu je téměř neomezená. Prozradíme, proč některé „zaručené“ rady fungují jen krátkodobě.

Sklep, komora, chata, která celou zimu zela prázdnotou. Právě tam na vás čeká hantavirus! Neviditelný prach z výkalů hlodavců stačí jednou vdechnout a za pár týdnů můžete skončit na dialýze. Infektologové bijí na poplach: jaro je nejrizikovější období a většina lidí netuší, jak se správně chránit.

Sova pálená je na jednu stranu zvíře roztomilé svým kukučem, ale na druhou stranu jde o nemilosrdného lovce. Krásu mnozí spatřují v jejích očích a srdcovitém tvaru obličeje s téměř nevinným výrazem. Ve skutečnosti loví rychle, tiše a nesmlouvavě. Věděli jste, že se k ní vážou mnohé pověry?

Nákaza hantavirem se u lidí obvykle pojí s kontaktem s infikovanými hlodavci nebo s jejich močí, trusem či slinami. Počáteční příznaky mohou připomínat chřipku, u některých pacientů se však onemocnění může rychle zhoršit. Přenos mezi lidmi je u hantavirů vzácný, známou výjimkou je Andes virus,…

S prvními teplými dny nezačíná žít jen zahrada, ale také hlodavci. Právě jaro je obdobím, kdy lidé kolem domů častěji objevují myší trus v garáži, okousané pytle se zeminou nebo podezřelé zvuky z kůlny. Mnozí přitom netuší, že si potkany a myši často nevědomky lákají přímo k domu sami.

Nebezpečný hantavirus Andes, kterým se nakazili lidé na výletní lodi z Argentiny, jejichž osudy sleduje celý svět, v tuzemsku není. Odborníci se proto shodují, že Češi se nemusejí obávat jeho šíření. Kmeny hantaviru, které se v Česku vyskytují a ojediněle se jimi někdo nakazí, nejsou zdaleka tak nebezpečné. Přenášejí je myši, nikoli lidé. Hlodavci ale přenášejí i některé další choroby a opatrnost je proto na místě.

Myši patří ke škůdcům, které v domě ani na zahradě nikdo z nás nechce. Protože způsobují více škody než užitku, zjistěte, jak se jich zbavit pomocí účinného domácího prostředku.

Pokud bojujete s myšmi, pak víte, že je každá rada drahá. Víte, že by vám mohl pomoci zcela obyčejný přírodní prostředek, který myši odpudí, takže jejich nezvanou návštěvu nemusíte řešit?

Hraboš, hryzec, myš, potkan, křeček nebo bobr. Někteří škodí na polích, jiní v zahradách, další se nám nejraději nastěhují rovnou domů. A pak je tu krtek, kterého sice často házíme do jednoho pytle se škůdci, ale ve skutečnosti mezi hlodavce vůbec nepatří. Zkuste si v našem kvízu, jestli tyhle nezvané návštěvníky opravdu poznáte.

Do jihoargentinského města Ushuaia se chystá tým zdravotnického institutu z Buenos Aires, aby získal více informací o tom, zda se právě z této oblasti mohl dostat hantavirus na palubu výletní lodi Hondius. Informovala o tom v úterý místní média. Experti se snaží zjistit, kde se nakazili první cestující, pravděpodobně nizozemský manželský pár, který na virus minulý měsíc zemřel a který předtím cestoval po několika zemích Jižní Ameriky.

Hantavirus, který nedávno zabíjel na výletní lodi MV Hondius a vyvolal celosvětový poprask, se v minulosti vyskytl i v Česku. Nakazit se jím není složité, neboť se šíří prostřednictvím exkrementů některých hlodavců. Tuzemské varianty mají ovšem výrazně nižší smrtnost. Infekce i přesto může způsobit vážné zdravotní potíže. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

Nákaza hantavirem patří mezi závažná onemocnění, o kterém se v posledních dnech mluví hlavně kvůli rozšíření nákazy na luxusní výletní lodi MV Hondius plující z Jižní Ameriky. Přestože je nákaza poměrně vzácná, její první příznaky bývají nenápadné a snadno zaměnitelné za běžnou chřipku nebo virózu. Smrtnost se liší podle konkrétního typu viru a v některých případech může být velmi vysoká. Zatímco evropské a asijské varianty mají úmrtnost přibližně mezi 1 až 15 procenty, u některých amerických variant může dosahovat 30 až 40 procent.

Obavy z hantaviru se šíří Evropou kvůli událostem na výletní lodi, kde se tento virus rozšířil a nejméně tři osoby připravil o život. Počet nakažených virem s vysokou smrtností od té doby dále roste. Tito vnitrobuněční parazité se vyskytují i v Česku, jen nejsou ani zdaleka tak nebezpeční jako jejich příbuzní z výletního plavidla.

Po vypuknutí hantaviru na lodi MV Hondius začala rozsáhlá repatriační operace. Jak popisuje The Guardian, desítky cestujících a členů posádky nyní míří domů vojenskými speciály a jednotlivé státy řeší, zda a jak dlouhou karanténu lidem nařídit. Na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius zemřeli tři cestující a další lidé byli po možné expozici hantaviru evakuováni.

Svět už řadu týdnů s napětím sleduje zprávy o výletní lodi MV Hondius, mezi jejímiž pasažéry se šíří hantavirus. Ten si do této chvíle vyžádal tři lidské životy a skutečnost, že loď přistála u evropských břehů, budí obavy z možného šíření infekce. Chystá se nová pandemie?

Na výletní lodi v Atlantiku se potvrdila nákaza nebezpečným hantavirem. WHO eviduje šest případů a tři oběti. Plavidlo se 150 lidmi míří ke Kanárským ostrovům, Češi na palubě podle všeho nejsou.

Tři mrtví na výletní lodi uprostřed Atlantiku, panika WHO a záchranné akce ve třech zemích. Hantavirus je tu s námi desetiletí, ale teprve letos ukázal, jak nečekaně dokáže zasáhnout.

Spousta z nás si z pandemie odnesla strach, který se spustí automaticky pokaždé, když v titulcích zasvítí slovo virus. Zprávy o hantaviru tuto ostražitost aktivují spolehlivě, jenže tentokrát se ta obava opravdu příliš nehodí. Jen je kolem zbytečný rozruch.

Počet hrabošů na českých polích v dubnu proti březnu výrazně klesl.

Případy úmrtí na hantavirovou nákazu mezi pasažéry výletní lodi v Atlantiku znovu upozornily na infekci, o které většina lidí nikdy neslyšela. Státní zdravotní ústav (SZÚ) shrnuje nejdůležitější informace o tom, jak se nákaza přenáší, kdo je nejvíce ohrožen a proč se první příznaky často zamění za obyčejnou chřipku.

Hantavirus zabíjí v Americe až polovinu nakažených, přesto zůstává vzácný. Ohnisko na polární lodi ukázalo, proč jeden jeho kmen děsí epidemiology víc než ostatní.

Odborníci Světové zdravotnické organizace a argentinské úřady předpokládají, že hantavirem se jako první nakazili holandští manželé ještě před tím, než vypluli na palubě MV Hondius. Pro Argentinu je znepokojivé, že se kmen viru schopný přenosu mezi lidmi poprvé objevil v Ohňové zemi.

Luxusní výletní loď MV Hondius plující z Jižní Ameriky hlásí sedm možných případů nákazy hantavirem. Tři lidé zemřeli, čtyři jsou nemocní. Švýcarsko přitom ve středu oznámilo dalšího pacienta, který se předtím plavil na této lodi. Takové onemocnění přitom bývá u lidí relativně neobvyklé. A přenos z člověka na člověka je vzácný. Zemřít ale může až 50 procent pacientů. A právě americké varianty viru bývají nebezpečnější.

Nejdřív to vypadalo na šest mláďat, ale chovatele po chvíli překvapila ještě „magická“ sedmička. V Zoo Praha se narodily kapybary. Největší hlodavci planety přivedli na svět nejvyšší počet potomků v historii pražského chovu. Všech sedm malých kapybar je už nyní k vidění ve výběhu v dolní části zoo, který sdílí s dvojicí mravenečníků velkých.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se domnívá, že na nizozemské výletní lodi mohlo dojít k přenosu hantaviru z člověka na člověka. Na následky nákazy tímto nebezpečným virem zatím zemřeli tři lidé, čtyři jsou nemocní, jeden z nich je v kritickém stavu. „Smrtnost se blíží k nebezpečné infekci ebolou,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer o nebezpečném viru. Ten se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců.

Případy úmrtí na hantavirovou nákazu mezi pasažéry výletní lodi v Atlantiku ukázaly závažnost těchto infekcí. Hantaviry ale nejsou jen problémem vzdálených oblastí. Jak upozorňuje Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, vyskytují se i v Česku. Hantaviry patří mezi viry, které se pevně vážou na své přirozené hostitele –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ drobné hlodavce.

Na první pohled působí jako přerostlé morče, které nic neřeší. Ve skutečnosti je kapybara dokonale přizpůsobené zvíře, které žije mezi vodou a souší a spoléhá hlavně na klid, skupinu a rychlou reakci.

Hantaviry od hlodavců se nakazí člověk spíše vzácně. I přes nízký počet nákaz ale vykazují hantaviry vysokou smrtnost, to od 15 do 50 %.

Zákeřným hantavirem, který přenášejí hlodavci, se na výletní lodi u Kapverd nakazilo již sedm lidí, přičemž tři zemřeli a čtvrtý je v kritickém stavu. Jde o virus, který se zpočátku projevuje jako chřipka, později však člověku selhávají orgány. Podívejte se, jak se šíří virus, jehož smrtnost může dosahovat až 40 procent.

O uzavření části zázemí prodejny potravin Hruška v Prostějově-Vrahovicích rozhodli po kontrole pracovníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Důvodem byl výskyt trusu hlodavců a dalších známek jejich výskytu v prostorách pro uložení pečiva. Samotný obchod mohl zůstat otevřený.

Před nedávnem jsme varovali před bornavirem, který se skrývá v zahradách a stodolách a přenáší ho bělozubka bělobřichá. Nyní se ve světě znovu objevil jiný vzácný, ale smrtící virus. Hantavirus si na palubě výletní lodi plující Atlantským oceánem vyžádal tři oběti.

Ve zpravodajství se mluví o případu několika úmrtí na výletní lodi v Atlantiku. Příčinou měl být hantavirus, který přenášejí hlodavci. Může způsobit selhání plic nebo ledvin a v těžkých případech končí smrtí. Protože se s ním můžete potkat i u nás, je dobré vědět, jak se před ním chránit, jak ho poznáte a proč je tak nebezpečný.

Na palubě výletní lodi v Atlantiku zemřeli tři lidé, u jednoho z nich se potvrdila nákaza hantavirem. Riziko smrti je u této nemoci dost vysoké. Jak se šíří a jaké jsou její příznaky? Přehled odpovědí na nejčastější otázky přinesl britský deník The Guardian.

Změna velikosti zemědělských polí může podle vědců z Univerzity Palackého snížit počet hrabošů, a to výrazným způsobem. Menší plochy jsou totiž podle nich pro nenasytné hlodavce méně atraktivní. V praxi způsobují hraboši v zemědělství problém. Snížením jejich počtu by tedy mohlo dojít zároveň i ke snížení škod na úrodě nebo četnosti zásahů, a to včetně použití jedů na hubení hrabošů. Efekt menších polí má pozitivní dopady, projevuje se v širším měřítku celé zemědělské krajiny.

Změna velikosti zemědělských polí může výrazně snížit počet hrabošů v celé krajině. Vyplývá to ze studie vědců z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a dalších odborníků. Menší plochy polí tak mohou snížit škody na úrodě i četnost použití jedů k hubení hlodavců.

Změna velikosti zemědělských polí může výrazně snížit počet hrabošů v celé krajině. Vyplývá to ze studie vědců z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a dalších odborníků. Menší plochy polí tak mohou snížit škody na úrodě i četnost použití jedů k hubení hlodavců.

O bornaviru se mluví víc než dřív, a tak může snadno vzniknout dojem, že se objevil nový problém. Ve skutečnosti tu tenhle virus s námi je už dlouho. Změnilo se hlavně to, že ho dnes lékaři umějí lépe poznat u pacientů s těžkým zánětem mozku.

Malý savec, který se často skrývá v zahradách, křovinách nebo starých stodolách, může být nenápadným nositelem smrtelného Bornaviru. Nemoc, kterou přenáší hlodavec podobný rejskovi, napadá lidský mozek a téměř vždy vede k úmrtí nakaženého. Poslední tragický případ se stal před pár dny v Bavorsku.

Připravovali tam jídlo, s úklidem kuchyně si ale zaměstnanci restaurace Kolkovna Olympia moc práce nedali. Při kontrole tam Státní zemědělská a potravinářská inspekce objevila trus hlodavců, plíseň a vrstvy špíny.

Korsak patří mezi zvířata, která dokážou přežít v podmínkách, kde je málo potravy, málo úkrytů a kde příroda člověku ani zvířeti nic neulehčuje.

Cibuloviny si pořizujete, aby ozdobily vaši zahradu nejrůznějšími barvami. Bohužel lákají i nezvané hosty v podobě myší a hryzců. Co proti tomu můžete udělat? Pokud jste už někdy na jaře našli prázdná místa místo rozkvetlých tulipánů, můžete mít právě tento problém. Naštěstí máte hned několik možností, jak své rostlinky ochránit. Pojďme se na ně podívat.

Každý, kdo někdy zkusil pěstovat vlastní zeleninu nebo květiny, ten pocit zná. Ráno přijdete na zahradu a místo upraveného trávníku vidíte propadlou zem, tunely a vadnoucí rostliny s okousanými kořeny. Na vině je hraboš – nenápadný, ale velmi účinný škůdce.

Myši jsou na pohled roztomilá a šikovná zvířátka, jenže kam se nastěhují, vytvoří spoušť. Jsou také hostiteli parazitů, například blechy myší.

Provozovatelé restaurací, obchodů a dalších podniků musí počítat s tím, že se jim u dveří může kdykoliv objevit úřední kontrola. Ta má za úkol ověřit, jestli provozovatelé dodržují přísná pravidla.

Chováte doma ochočeného králíka nebo morče? A je vám líto, že ho nemůžete občas vyvenčit jako pejska? Máme pro vás řešení. Venkovní mobilní výběh pro vašeho králíčka nebo morčátko může být vítanou pomocí. Váš ušák či morče s vámi mohou tímto způsobem trávit čas venku ve dnech teplého jara nebo v létě, nadýchat se čerstvého vzduchu, užít si sluníčka a popást se na čerstvé trávě.

Zahrada je pro mnohé místem klidu i zdrojem vlastní úrody. S teplejším počasím ale přichází i boj se škůdci – slimáky, mravenci nebo hlodavci. Sáhnout po chemii je sice jednoduché, ale ne každý chce mít záhony plné postřiků. Existuje i šetrnější řešení: křemelina. Přírodní materiál, který pomáhá proti škůdcům a přitom nezatěžuje zahradu zbytečnou chemií.

Nepořádek, zápach a šustění pytlů na odpadky. To vše je znamením, že se poblíž možná nachází potkani. Aktuálně trápí tento problém obyvatele plzeňské čtvrti Bory. Centrální obvod připouští, že jde o dlouhodobý problém. Přitom by stačilo, aby lidé byli prostě ohleduplnější a odpadky házeli do nádob, nikoli na zem.

Článek shrnuje dosavadní znalosti o výskytu savců v CHKO Bílé Karpaty.