Jazyk

Extremistický jazyk proniká do kažodenní reality, všímá si filozof Tomáš Koblížek, který se věnuje vztahu mezi jazykem, myšlením a skutečností. „Žijeme v docela složité době přechodu. Objevují se velmi tvrdé a nenávistné projevy a zdá se, že existují lidé, kteří tvrdí, že je to normální, přijatelné a že takhle se prostě mluví. Lidé si ale třeba nemusí být jistí, jestli to opravdu je normální. A tohle mě zajímám čím dál víc,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.

Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? Téma pro socialní antropoložku Marii Heřmanovou, která teď působí na University College of London. Ptá se Matěj Skalický.

Kterým jazykem se mluví všude a zároveň nikde? Vydejte se stopách nejznámějšího umělého jazyka a jeho autora Ludvíka Lazara Zamenhofa, který celý život doufal, že pomůže vytvořit svět bez hádek, rozbrojů a válek. Na svět přišel 15. prosince 1859 ve městě Bělostok, které nyní leží na severovýchodě Polska, ale tehdy náleželo k carskému Rusku. V oblasti žil velký počet nejen Poláků, ale také Rusů a Bělorusů. Ludvíkova rodina měla navíc silné židovské kořeny.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká. Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Psycholingvistka Kateřina Chládková zkoumá, jak si lidé osvojují mateřské i cizí jazyky, jak se jazyk prolíná celým naším životem, myšlením a jak ovlivňuje fungování ve společnosti. Proč je pro učení klíčové nejen poslouchat, ale také se nebát chybovat? A jak fungují bilingvní děti?