Jazyk

Není žádným tajemstvím, že čeština patří mezi nejkrásnější, ale také nejsložitější jazyky na světě, alespoň co se gramatiky týče. Zatímco cizince často trápí skloňování nebo správná výslovnost, rodilí mluvčí si nejčastěji lámou hlavu nad pravopisem. A mezi největší strašáky už po generace patří psaní i a y.

Alex Röhrich je uznávaný český bohemista, jazykovědec, vysokoškolský pedagog. Co ho v běžné řeči tahá za uši? Jak se čeština proměňuje a proč bychom ji měli mít rádi? „Z lásky potom pramení to, že češtině rozumíme, že ji chápeme a oceňujeme,“ říká. Co mají společného hostina, knedlíky a čeština? Poslechněte si rozhovor.

Almara, škamna, lajbl. Tři slova a možná tři velké otazníky. Naši prarodiče by přitom nejspíš věděli okamžitě, o čem je řeč. Čeština se mění rychleji, než si připouštíme.

Dnes jsme pro vás připravili kvíz o slovní zásobě. Otestujte, zda znáte starší česká slova, méně obvyklé výrazy i pojmy, které si lidé často pletou.

Možná jste si celý život jistí, že něco děláte správně. Pak přijde češtinář a jednou větou vám rozhodí celý slovník. Některá slova totiž používáme tak automaticky, že nás ani nenapadne přemýšlet, jestli je říkáme správně.

Purkrabí, šenkýř nebo bečvář. Víte, co tato slova znamenala? Otestujte své znalosti středověké češtiny v našem kvízu plném záludných otázek.

Erteple, ogar, čagan nebo šohaj. Víte, co tato nevšední slova znamenají? Vyzkoušejte si náš český nářeční kvíz a otestujte svůj jazykový přehled.

Monte Bú, Čára, Oltec, Bronx. Brňáci mají pro svá místa přezdívky, kterým rozumí jen oni. Většina lidí mimo Brno netuší, co se za nimi skrývá. Připravili jsme kvíz z brněnského hantecu zaměřený na místní názvy. Deset přezdívek a názvů, které prověří, jestli jste v Brně opravdu jako doma, nebo jen projíždíte.

Slovenština není zdaleka jednotná. Zatímco spisovnému jazyku rozumí většina Čechů bez větších potíží, východoslovenská nářečí představují úplně jinou výzvu.

Píšu články per huba a občas si s mladou generací nerozumím. Zavedla jsem proto svět fifty fifty. Schválně, kolik starých slov ze seznamu v článku dáte vy? Nebo víte prdlačku?

Připravili jsme pro vás kvíz zaměřený na synonyma. Úkol je jednoduchý: poznat, která slova mají stejný nebo aspoň velmi podobný význam, a zároveň si ověřit, jak na tom jste se slovní zásobou.

Dělat granda, dát vale, nevědět ani zbla, být hubený jako lunt. Slova a obraty, které slýcháme dodnes, někdy je i sami používáme. Jenže jejich skutečný původ a význam většina lidí nezná. Připravili jsme kvíz z archaismů a historismů, které přežily staletí a pořád žijí v běžné češtině. Kolik jich dáte správně?

Čeština z roku 1930 by vám na první poslech nejspíš nepřipadala nijak exotická. Pak ale někdo vytáhne šrajtofli, pozve vás do biografu a začne mluvit o švihákovi. A rázem je o zábavu postaráno.

Jsem obyčejná holka, která má sen psát a pomáhat druhým, říká začínající autorka.

Pro raky a ráčky v přírodě je charakteristické jejich „couvání“, čili pohyb vzad. A stejně tak je tomu u paronymních dvojic zvaných ráček slabikový.

Chytrý jako liška, bílý jako stěna, zdravý jako řípa. Česká přirovnání používáme denně, aniž bychom se nad nimi zamýšleli. Jenže dokážete je správně doplnit, když se na ně někdo zeptá? Připravili jsme kvíz z ustálených českých přirovnání. Čtěte pozorně a nenechte se nachytat na švestkách.

Byla to slova, která před čtyřiceti lety používal téměř každý. Některá dnes téměř zmizela, jiná přežila dodnes, ale jejich původ už si málokdo uvědomuje. Víte ještě, co byla dederonka, embéčko nebo...

Čeština je výjimečný jazyk – od slavného písmene ř přes složitý pravopis až po slova, ve kterých chybují i ti, kteří ji používají každý den.

Určitě jste se již za svůj život mnohokrát přesvědčili, že čeština je velmi bohatý, zábavný a pestrý jazyk, se kterým se dá skvěle pracovat. Kromě spisovné podoby ukrývá také desítky nářečí, slangových výrazů a místních obratů, které dokážou člověka pořádně zmást. Své o tom vědí i obyvatelé našich nejvýznamnějších měst, Prahy a Brna, kteří je s oblibou užívají a vychutnávají si pocit výjimečnosti, když jim jiní lidé nerozumí. Jak jste na tom vy? Zvládnete vysvětlit všechna slova v dnešním slangovém kvízu?

Stačí zaměnit „je" za „ě" a slovo má úplně jiný význam. Pravidlo vypadá jednoduše, přesto v něm Češi chybují překvapivě často. Připravili jsme krátký kvíz, který prověří, jestli vám psaní „je" a „ě" opravdu sedí. Žádné chytáky, jen čistý pravopis. Kolik otázek zvládnete bez zaváhání?

Dnes jsme si připravili kvíz pro všechny, kdo si myslí, že česká příjmení znají. Víte, proč je Novák nejčastější příjmení v zemi a odkud se vzal Svoboda nebo Kučera?

Hantec, svérázná mluva Brňanů, je nově součástí seznamu tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Oficiálně tam bude v neděli odpoledne zapsán na národopisném festivalu v Miloticích na Kyjovsku. Mluvu, která vznikala v ulicích moravské metropole už od 19. století, pomohli brněnským nadšencům na seznam prosadit také vědci z Akademie věd. Od zápisu si slibují, že hantec získá větší pozornost a osloví i mladší generace Brňanů.

Opaky slov patří mezi úplné základy češtiny. Dokud ale nepřijdou na řadu méně obvyklé výrazy, málokdo si uvědomí, jak snadno dokáže vlastní slovní zásoba zaskočit. Právě proto jsou kvízy z antonym tak oblíbené.

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.

Dnes jsme si připravili kvíz o češtině z počátku 20. století. Vaším úkolem bude poznat, co znamenají slova, která tehdy patřila k běžné řeči, ale dnes je skoro nikdo nezná.

Stačí několik vět a divák se rázem ocitne o stovky let zpátky. Tvůrci historických filmů a seriálů vědí, že kostýmy a kulisy samy o sobě nestačí. Stejně důležitou roli hraje jazyk. Právě starobylé výrazy, nezvyklé obraty nebo dávno zapomenutá slova pomáhají vytvořit iluzi minulosti. Jak blízko ale mají filmové dialogy ke skutečné češtině našich předků?

Dnes jsme si pro vás připravili kvíz, který prověří vaši slovní zásobu. Zvládnete rozpoznat méně obvyklá česká slova a cizí výrazy, které v běžné řeči téměř nevídáte?

Čeština ukrývá tisíce krásných slov, která z běžné mluvy téměř zmizela. Poznáte jejich význam, nebo vás starší výrazy překvapí?

Magazín Univerzity Karlovy

Tato slova používáme prakticky každý den, mnohá mají zajímavý původ a kořeny v hluboké minulosti.

Tato slova používáme prakticky každý den, mnohá mají zajímavý původ a kořeny v hluboké minulosti.

Přestože Lotyšsko obývají necelé dva miliony lidí, je to země etnograficky neobyčejně pestrá. Jednotlivé regiony si dodnes zachovávají svou kulturu i tradice. Jeden region ale přeci jen vyčnívá – Latgalsko. Tamní obyvatelé totiž dodnes používají specifický dialekt, latgalštinu. Nechybělo přitom mnoho a autoritářské režimy ve 20. století mohly tento jazyk zahubit. Naše zpravodajka Kateřina Havlíková natáčela s folklorní skupinou Ceidari, která latgalské tradice udržuje.

Ne každé slovo, které používáme každý den, projde sítem spisovné češtiny. Některé tvary znějí tak samozřejmě, že nad nimi nikdo nepřemýšlí. A právě v tom bývá ten největší háček.

Bůr, bůra i bůro označují pětikorunu už nejméně sto let. Výraz nejspíš přišel z německého argotu, jeho přesná cesta do češtiny však zůstává nejasná.

Myslíte si, že rozumíte moravštině? Tento kvíz o deseti otázkách vás prověří lépe než běžný rozhovor s rodilým Moravanem.

Čeština je náš mateřský jazyk. Ale všichni víme, že stačí přejet o padesát nebo sto kilometrů dál od našeho domova a mluví se tam trochu jinak. Je to zábavné a je to krásné.

Negativní způsob myšlení se málokdy projeví přímo. Většina lidí, kteří ho mají, nechodí kolem a netvrdí, že od života očekávají jen to nejhorší. Projevují se nenápadně, především v každodenním vyjadřování. Fráze, které člověk opakovaně používá, často odhalují, jak vnímá svět a co od něj očekává.

Dnes jsme si připravili kvíz pro všechny, kdo chtějí zjistit, jak na tom jsou se slovní zásobou. Otestujte se a uvidíte, zda patříte mezi jazykové šampiony.

Stavař, nebo stavbař? Hraje první housle houslař, nebo houslář? Více v dnešním Šuplíku:

Kde napsat bě, kde bje, kdy patří vě, kdy vje a co teprve pě? To jsou otázky, které dokážou člověka zaskočit rychleji než nečekaný diktát ve škole. Naštěstí dnes nehrozí žádné známky ani poznámky do žákovské, takže se můžete do kvízu pustit úplně v klidu.

Čeština umí být pěkná potvůrka. Jeden háček sem, jedno písmenko tam a z člověka je rázem jazykový dobrodruh. Dobrá zpráva ale je, že v tom rozhodně nejste sami. Některé české chytáky pravidelně matou i lidi, kteří čtou každý den.

Rozumíte moravskému nářečí? Otestujte své znalosti v zábavném kvízu a zjistěte, zda víte, co znamenají výrazy jako ogar, šalina nebo frgál.

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.

Čeština není jen spisovný jazyk. Každý kraj má svá vlastní slova, která jsou pro místní naprostou samozřejmostí, zatímco návštěvníci často jen nechápavě kroutí hlavou. Vyzkoušejte si, jak dobře znáte česká nářečí, a zjistěte, jestli byste si bez problémů popovídali s lidmi na Hané, Valašsku nebo jižní Moravě.

Denzel Dumfries už absolvoval svůj první oficiální trénink s Realem Madrid. Nový hráč klubu popsal své první dojmy jako madridista pro Realmadrid TV: „Po prvním tréninku se cítím skvěle. Po dovolené jsem rád, že můžu začít. Je ctí být tady.“ Valdebebas „Zázemí je neuvěřitelné. Je obrovské.

Znáte stará česká slova? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, zda byste rozuměli češtině, kterou se mluvilo před mnoha lety.

Možná tu a tam musíte napsat článek, prezentaci anebo určitě aspoň e-mail. A také třeba brzy budete muset pomoci svým potomkům s více či méně těžkým učivem, protože v září zase začne škola. K tomu je potřeba perfektně zvládat náš mateřský jazyk. Čeština, krásný a komplikovaný jazyk, je však plná nástrah a jemných pravidel, která mohou zaskočit i ty nejzkušenější. Zvládli byste napsat diktát bez chyby? Zkuste to.

Příjmení používáme každý den, málokdy se ale zamyslíme nad tím, co vlastně znamenají. Přitom za mnoha českými příjmeními se skrývá příběh starý několik staletí. Některá vznikla podle povolání, jiná podle vzhledu dotyčného, místa, odkud člověk pocházel, nebo třeba podle jeho povahy.

Češtinu používáme každý den a většinu času nad ní vůbec nepřemýšlíme. Pak přijde nenápadné „s sebou“, člověk se na chvíli zarazí a jistota získaná během školních let je najednou podezřele pryč. Vyzkoušejte si, co si pamatujete z pravopisu. Náš dnešní kvíz vás možná potrápí.

Kolikrát za den někoho pozdravíme? Pětkrát? Desetkrát? Možná ani nepočítáme, jak často vyslovíme obyčejné „Dobrý den“, „Ahoj“ nebo „Čau“.

Vyjmenovaná slova straší školáky už celé generace a mnoho dospělých by přiznalo, že si je občas v duchu raději znovu odříká. Některá máme v hlavě navždy, jiná se z ní vypaří přesně ve chvíli, kdy je potřebujeme.

Chcete si ověřit své znalosti němčiny pro začátečníky? Náš školní kvíz je tu přesně pro vás. Projděte si deset jednoduchých otázek a zjistěte, jak dobře ovládáte základy tohoto zajímavého jazyka.

Čeština a slovenština jsou si v mnohém podobné, dokonce natolik, že si rozumíme bez větších problémů. Některá slova ale Čechům přesto dělají potíže, jsou totiž natolik odlišná a svérázná, že vůbec netušíme, co znamenají. Někdy dokonce zní jako české výrazy, ve skutečnosti ale označují něco úplně jiného. Vyzkoušejte si náš kvíz slov, která jsou pro mnohé Čechy španělskou vesnicí.

Když se řekne ochrana národních zájmů, většině lidí se vybaví vlajka, hymna, státní znak nebo česká koruna. Jsou to důležité symboly. Ale jsou to opravdu základy národa?

Přestože Lotyšsko obývají necelé dva miliony lidí, je to země etnograficky neobyčejně pestrá. Jednotlivé regiony si dodnes zachovávají svou kulturu, tradice. Jeden region ale přece jen vyčnívá, Latgalsko. Tamní obyvatelé totiž dodnes používají specifický dialekt – latgalštinu. Dnes ho chrání zákon, ve 20. století ale chybělo málo a autoritářské režimy, domácí i zahraniční, mohly jazyk zahubit.

Zpříjemněte si den zábavným kvízem, který prověří vaše znalosti českých přísloví a pořekadel. Jsou součástí naší kultury a jazyka, a ať už si to uvědomujeme, nebo ne, setkáváme se s nimi denně. Jak dobře je znáte?