Jazyk

O Masarykovi a Rusku přednášel v jihlavské knihovně profesor pařížské Sorbonny Alain Soubigou. Je považován za autora nejrozsáhlejší práce o prvním československém prezidentovi.

Zvenčí může Německo působit jako jednolitá země, ve skutečnosti je ale mimořádně rozmanité a plné regionálních specifik. Platí to i pro jazyk. Například dolnoněmčina, neboli plattdeutsch, kterou se mluví na severu země, je natolik odlišná, že bývá považována za samostatný jazyk, nezávislý na standardní němčině. Po letech útlumu dnes znovu ožívá a vyučuje se i na některých školách.

Běžně se stává, že jsme na sociálních sítích svědky pohrdání, ponižování či nebezpečných lží. Je lepší v těchto případech mlčet, tedy „nekrmit trolly“, jak praví známý slogan? Anebo máme odpovídat a případně jakým způsobem?

Jak se do češtiny dostalo terno, ambo či bingo? A proč bankrot znamenal přeraženou lavici? Jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů nám představí náš bohemista.

Učili se spolu na státnice a už jeden druhého nepustili. S výjimkou rozchodu, který pomohl Kateřině ujasnit si, že chce být s Janem po zbytek života. Pak ale přišel život na malém prostoru s malými dětmi a tchyní a tchánem za zdí. Stavba rodinného domu se zdála nekonečná. Jak se páru podařilo ve stresujícím období nenechat vyvanout vztah? Poslouchejte další epizodu pořadu Láska hory přenáší.

Když má nějaké slovo ve veřejném prostoru delší dobu větší frekvenci, stane se z něj nálepka, za niž se schová libovolný obsah. Takovými slovy jsou v současnosti mimo jiné fašismus a nacismus.

Podcast MDŽ spěje do závěru své první sezóny. A tématem je tentokrát čeština a to jak ji používat, aniž bychom diskriminovali a to nejen ženy. Mají se přechylovat cizí ženská příjmení? Je v pořádku oslovovat ženy ve studiu jako hostky? A co na to posluchačstvo, necítí se být spíš publikem? Hostkami osmého dílu podcastu MDŽ jsou**** Jana Valdrová, genderová lingvistka, germanistka a slavistka a Marta Ljubková, dramaturgyně a bohemistka. Článek a další informace**** najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jak se překládá jazyk, který vlastně neexistuje? Náš bohemista se podívá na to, jak Ladislav Šenkyřík dokázal převést do češtiny svět Mechanického pomeranče Anthonyho Burgesse – a jeho vynalézavý jazyk týnů, plný fantazie, humoru i temnoty.

Rodák z Lysé nad Labem Bedřich Hrozný získal světovou proslulost rozluštěním chetitského jazyka. Profesor klínopisu a dějin starého Orientu za svůj život napsal přes 200 titulů vědeckých prací. Zjistil například, že staří Sumerové vařili pivo už 3 tisíce let před naším letopočtem.

Pokud platí, že článek v novinách je první náčrtek historie, popová písnička může být jejím prvním zápisem v notách, jestli si někdo dá tu práci. A pokud by prvním draftem ruské války na Ukrajině měla být jediná kniha, pak by to mohl být Jazyk války, reportážní text ukrajinského spisovatele Oleksandra Mycheda, který ve slovenštině vydalo nakladatelství Absynt v edici Prokletí reportéři.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Veronika Šamonilová Lauterbachová pracuje s lidmi ve vedení firem. Pomáhá jim zvládat situace, ve kterých jde o výsledek, připravuje jednotlivce a týmy na náročná vystoupení a spoluzaložila akademii AFLAB pro ženy v byznyse. „Komunikační dovednosti jsou absolutní základ úspěchu a nemyslím si, že se to nějak změní,“ říká v pořadu Hovory.