Marcus Antonius

Egyptská královna Kleopatra VII. se do historie nesmazatelně zapsala svou krásou, mileneckým vztahem s Juliem Caesarem a Markem Antoniem i sebevraždou hadím jedem. Jenže bylo všechno opravdu tak, jak nám to už v roce 1963 představil monumentální film Kleopatra v hlavní roli s Elizabeth Taylorovou?

Vysloužila si mnoho přezdívek, jednou z nejtrefnějších byla „Římská zmije“. Doba, ve které žila, patří k nejdramatičtějším obdobím římské historie. Vzestupy a pády císařovny Valerie Messaliny fascinovaly básníky, spisovatele i filmaře.

Historie lidstva je historií mužů. Vedli národy, války, jednání a udávali celý chod dějin. Existují však případy, ve kterých hlavním hybatelem událostí nebyl muž – panovník nebo vojevůdce, byla to žena. Přečtěte si příběhy čtyř žen, které dramaticky zasáhly do historie.

Zatímco filmy a knihy prezentují královnu Kleopatru jako nesmírně krásnou ženu, historikové mají jiný názor. Někteří tvrdí, že byla průměrnou, nijak vyjímečnou ženou, jiní pak zastávají názor, že byla vyloženě ošklivá.

Královna Kleopatra je historická osobnost, která je zahalená tajemstvím. Co se s ní stalo, jak vypadal její palác, a proč ho dnes nemůžete jen tak navštívit?

Pamukkale, v překladu Bavlněný hrad, skutečně vypadá hebce. Minerální voda z horkých pramenů bohatých na vápník, vynořujících se z útesu vysokého téměř 200 metrů, vytvořila za tisíce let neuvěřitelnou podívanou, která do Turecka láká turisty z celého světa. Svah pokrytý sněhobílým travertinem s úžasnými terasami, kaskádami a jezírky je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. A kdo by nechtěl navštívit Kleopatřiny lázně, bazén s mramorovými sloupy a průzračnou minerální vodou, kde se podle legendy zasnoubila Kleopatra s Markem Antoniem?

V popkultuře je Kleopatra často popisovaná jako bystrá svůdnice s obrovskou touhou po moci. Takové jednání si určitě žádalo spoustu síly. Jakým jídlem tato mocná žena doplňovala energii a udržovala svou krásu?

Co všechno přinesly a ještě přinesou vykopávky ve starém městském a pohřebním komplexu Taposiris Magna? Přinášíme pokračování pátečního článku o egyptské královně Kleopatře.

Základní historické povědomí o legendární starověké vládkyni Kleopatře (přesněji Kleopatře VII.) má snad každý. Víme, že byla milenkou římských vojevůdců Gaia Julia Caesara a Marca Antonia, a také to, že svůj život skončila vlastní rukou - podle populární verze (avšak akademicky nesdílené) tak učinila pomocí hadího jedu.

Kleopatra byla poslední vládkyní starého Egypta. Mnohá fakta o ní jsou ale zkreslená či nepravdivá, podepsal se na nich hlavně Hollywood.

Kathleen Martinezová, archeoložka z univerzity v Santo Domingu, hledá ztracenou hrobku Kleopatry už 20 let. Nyní věří, že se jí povedl zásadní objev, uvedl server CNN.

Egyptské ministerstvo turismu a památek zveřejnilo začátkem listopadu informace o pozoruhodném nálezu v Egyptě. Pod starobylým chrámem se nachází dlouhá chodba, která podle šéfky archeologického výzkumu může být další stopou k poodhalení tajemství Kleopatřiny hrobky.

Vědcům se povedl jedinečný objev. Našli totiž pod egyptským chrámem tajný tunel. Může vést k největší záhadě historie. Tou není nikdo jiný než samotná Kleopatra.

Přestože vám jméno Otto Lackovič zřejmě nic neříká, tvář tohoto herce slovenského původu určitě znáte. V každoročně reprízovaném seriálu Chalupáři (1975) hrál totiž romského drůbežáře Fera. Mnozí z vás si jistě vybaví i jeho typicky chraplavý hlas: do češtiny nadaboval mj. nechvalně známého padoucha Rollinse, kterého si všichni pamatujeme z filmu Vinnetou: Poslední výstřel (1965).

Římští císaři ovlivňovali osudy desítek milionů obyvatel. Vojska, kterým vládli, se zdála být neporazitelná. Koho se tedy mohli bát? Těch, kdo je původně měl chránit. Pretoriánské gardy…

Planeta Země nám stále odkrývá nová překvapení, současně je však svět plný záhad. Mnoho věcí z historie má kolem sebe doslova mystickou auru.

Cesty uměleckých děl jsou nevyzpytatelné. Tak by se dal popsat ve zkratce příběh busty Sexta Pompeia vytvořené v prvním století před naším letopočtem. Naposledy totiž byla před svým znovuobjevením spatřena v Německu ve 40. letech, pak se našla před vypuknutím koronavirové pandemie v americkém Texasu. Média o příběhu sochy informovala v neděli.

O kráse královny Kleopatry se pěly ódy už od starověku. Mocná a moudrá královna dokázala muže úplně zbláznit, tudíž se automaticky předpokládalo, že byla charismatická a nádherná. Nyní se ale objevila teorie, že její přitažlivost mohla být i v něčem jiném. Ve speciálním parfému, který uměla skvěle využít. A používat.

Když se po smrti velkého Gaia Julia Caesara ujala vlády v Římě trojice mocných a schopných mužů, zdálo se, že by říše opět mohla nalézt stabilitu a vrátit se k časům prosperující republiky. Opak byl však pravdou. Triumvirové se spolu pustili do bojů a nakonec zbyl jen jeden z nich – Octavianus, jenž přijal jméno Augustus a stal se prvním z císařů.

Jejich zrození začíná obyčejným zrnkem písku. Přesto jsou za perly lidé ochotni utratit neobyčejně vysoké částky. Krása a lesk totiž není to jediné, co na nich lidstvo fascinuje. Už několik tisíc let patří mezi symboly bohatství a vlivu. A velmi výnosné investice.

Teorie o tom, jakým způsobem přišla krásná vládkyně Egypta o život, se různí. S tou nejpopulárnější z nich je podle historiků hned několik problémů. Pravda leží zkrátka někde zcela jinde.

O slavné antické vládkyni Kleopatře se vypráví mnoho historek. Většina z nich potvrzuje, že uměla zdárně manipulovat s mocnými muži, takže dosáhla téměř vždy toho, co chtěla. Stejně tomu bylo údajně ve vztahu s římským císařem Ceasarem, díky čemuž na čas ovládala kromě Egypta také Řím. Mnozí ale tvrdí, že i zkušená intrikánka Kleopatra se do Ceasara skutečně zahleděla. Byl jejich vztah plný intrik pouhým bojem o moc, nebo šlo o svazek plný vášně?

Krásná vládkyně Egypta ze strachu před ztrátou svého království spáchala sebevraždu. Teorie o tom, jakým způsobem, se ale různí. S tou nejpopulárnější z nich je podle historiků hned několik problémů. Pravda leží zkrátka někde zcela jinde.

Dáma exotického vzhledu i ambiciózní, inteligentní a schopná vládkyně, tak by se dala definovat proslulá Kleopatra VII. Byla nedílnou součástí starověkého Egypta, kterému téměř po tři desetiletí spoluvládla nejprve se svým otcem, posléze s dvěma mladšími bratry a nakonec se svým synem.

V roce 44 př. n. l. byl zavražděn tehdejší vládce Říma Gaius Julius Caesar. Jeho kolegové spáchali tento čin, aby zachránili podle nich rozpadající se republiku. Tento záměr však nevyšel podle jejich představ, spíše naopak. Po smrti tehdejšího vládce přišly jen války a boje o moc, které skončily nastolením jen další diktatury.

Smrt královny Kleopatry bývá líčena stejně dramaticky jako její život. Když se doslechla o porážce svých vojsk a milovaný Marcus Antonius jí zemřel v náručí, nechala si přinést košík s fíky, mezi nimiž se skrývala egyptská kobra. Stačilo jen vložit ruku do košíku a nechat se uštknout. Nebo to snad bylo jinak?

Kleopatra ve svých pouhých 22 letech okouzlila tehdy vojevůdce Caesara, kterému bylo 52 let. Jejím cílem bylo s jeho pomocí získat vládu, kterou jí její třináctiletý bratr Ptolemaios upíral. Zdálo by se, že mohlo jít o největší milostný příběh Antiky, ale její skutečnou láskou byl římský generál Marcus Antonius.

Egyptská královská rodina v 1. století př. Kr. rozhodně nepřipomínala klidný a bezpečný přístav. Šlo spíš o lagunu plnou žraloků. Vřelé vztahy se nepěstovaly a místo vzájemné podpory se bojovalo o moc. Dcera proti otci, sestra proti sestře. Kleopatra postupně zlikvidovala všechny své sourozence, aby mohla vládnout nerušeně sama. Jen krásnou sestru Arsinoé málem ušetřila.

Toužila vládnout a nakratičko se jí to i podařilo. Naneštěstí stejné přání sdíleli i její sourozenci. Arsinoé IV. musela jen bezmocně přihlížet, jak dvojitou korunu nosí její starší sestra. Kdyby se do toho nepletl Caesar, možná mohlo být všechno jinak!

Gaius Julius Caesar dokázal zvítězit i v beznadějných situacích. Šlo bezpochyby o jednoho z nejschopnějších stratégů starověku. Tato pověst ovšem nebyla výsledkem jeho propagandy, ale vycházela z jeho činů na bitevním poli. Caesar dokázal vyhrát bitvy, které by pro jakéhokoliv jeho současníka byly již dopředu ztracené. Jedna z takových bitev se odehrála u řeckého města Farsál a proti Caesarovi stál jeho dávný přítel Pompeius Magnus.

Mnohé z nich oplývaly půvabem, některé stály na nejvyšších stupních společenského žebříčku. Pro dosažení svých cílů se neštítily použít jakékoli prostředky. A protože šlo jen o „slabé ženy“, své protivníky trávily.