Marcus Antonius

Teorie o tom, jakým způsobem přišla krásná vládkyně Egypta o život, se různí. S tou nejpopulárnější z nich je podle historiků hned několik problémů. Pravda leží zkrátka někde zcela jinde.

O slavné antické vládkyni Kleopatře se vypráví mnoho historek. Většina z nich potvrzuje, že uměla zdárně manipulovat s mocnými muži, takže dosáhla téměř vždy toho, co chtěla. Stejně tomu bylo údajně ve vztahu s římským císařem Ceasarem, díky čemuž na čas ovládala kromě Egypta také Řím. Mnozí ale tvrdí, že i zkušená intrikánka Kleopatra se do Ceasara skutečně zahleděla. Byl jejich vztah plný intrik pouhým bojem o moc, nebo šlo o svazek plný vášně?

Krásná vládkyně Egypta ze strachu před ztrátou svého království spáchala sebevraždu. Teorie o tom, jakým způsobem, se ale různí. S tou nejpopulárnější z nich je podle historiků hned několik problémů. Pravda leží zkrátka někde zcela jinde.

Dáma exotického vzhledu i ambiciózní, inteligentní a schopná vládkyně, tak by se dala definovat proslulá Kleopatra VII. Byla nedílnou součástí starověkého Egypta, kterému téměř po tři desetiletí spoluvládla nejprve se svým otcem, posléze s dvěma mladšími bratry a nakonec se svým synem.

V roce 44 př. n. l. byl zavražděn tehdejší vládce Říma Gaius Julius Caesar. Jeho kolegové spáchali tento čin, aby zachránili podle nich rozpadající se republiku. Tento záměr však nevyšel podle jejich představ, spíše naopak. Po smrti tehdejšího vládce přišly jen války a boje o moc, které skončily nastolením jen další diktatury.

Smrt královny Kleopatry bývá líčena stejně dramaticky jako její život. Když se doslechla o porážce svých vojsk a milovaný Marcus Antonius jí zemřel v náručí, nechala si přinést košík s fíky, mezi nimiž se skrývala egyptská kobra. Stačilo jen vložit ruku do košíku a nechat se uštknout. Nebo to snad bylo jinak?

Kleopatra ve svých pouhých 22 letech okouzlila tehdy vojevůdce Caesara, kterému bylo 52 let. Jejím cílem bylo s jeho pomocí získat vládu, kterou jí její třináctiletý bratr Ptolemaios upíral. Zdálo by se, že mohlo jít o největší milostný příběh Antiky, ale její skutečnou láskou byl římský generál Marcus Antonius.

Egyptská královská rodina v 1. století př. Kr. rozhodně nepřipomínala klidný a bezpečný přístav. Šlo spíš o lagunu plnou žraloků. Vřelé vztahy se nepěstovaly a místo vzájemné podpory se bojovalo o moc. Dcera proti otci, sestra proti sestře. Kleopatra postupně zlikvidovala všechny své sourozence, aby mohla vládnout nerušeně sama. Jen krásnou sestru Arsinoé málem ušetřila.

Toužila vládnout a nakratičko se jí to i podařilo. Naneštěstí stejné přání sdíleli i její sourozenci. Arsinoé IV. musela jen bezmocně přihlížet, jak dvojitou korunu nosí její starší sestra. Kdyby se do toho nepletl Caesar, možná mohlo být všechno jinak!

Gaius Julius Caesar dokázal zvítězit i v beznadějných situacích. Šlo bezpochyby o jednoho z nejschopnějších stratégů starověku. Tato pověst ovšem nebyla výsledkem jeho propagandy, ale vycházela z jeho činů na bitevním poli. Caesar dokázal vyhrát bitvy, které by pro jakéhokoliv jeho současníka byly již dopředu ztracené. Jedna z takových bitev se odehrála u řeckého města Farsál a proti Caesarovi stál jeho dávný přítel Pompeius Magnus.

Mnohé z nich oplývaly půvabem, některé stály na nejvyšších stupních společenského žebříčku. Pro dosažení svých cílů se neštítily použít jakékoli prostředky. A protože šlo jen o „slabé ženy“, své protivníky trávily.