Marcus Antonius

Hollywood z ní udělal nejkrásnější ženu starověku. Skutečnost ale byla mnohem zajímavější. Antické prameny naznačují, že Kleopatra neokouzlila Julia Caesara ani Marka Antonia dokonalou tváří.

Frýdecko-místecké nakladatelství Alpress nabízí čtenářům další titul z řady knih o egyptských panovnících.

Hostina vrcholí. Marcus Antonius se usmívá, tolik přepychu už snad ani nelze překonat. Jenže Kleopatra se jenom klidně natáhne pro perlu, která zdobí její ucho … a všichni v sále náhle ztichnou. To, co udělá vzápětí, vstoupí do dějin jako jeden z nejodvážnějších symbolů moci a bohatství. „Deset milionů sesterciů za jedinou večeři,“ pronese egyptská

Egyptská královna, známá pro svůj vztah s Gaiem Juliem Caesarem, Markem Antoniem a legendární smrtí. Žena, kterou si historie bude vždy pamatovat. Její slavné jméno zpopularizovaly filmy, ovšem série o ní se úplně nepovedla.

Mezi nejznámější egyptská období bezpochyby patří to za vlády Ptolemaiovců. U vzestupu i pádu slavného rodu stáli mocní dobyvatelé, díky nimž se ptolemaiovská dynastie — jež v Egyptě ani neměla kořeny — nesmazatelně zapsala do dějin.

Po smrti Caesara o moc soupeří dva vlivní státníci: Marcus Antonius a Octavianus. Především prvně jmenovanému se neobyčejně daří. Chce totiž společně s Kleopatrou připojit k jím ovládané části Říma celý Egypt, což je pro mnohé nepřijatelné. „Kleopatra je čarodějka.

Smrt poslední egyptské královny patří k nejslavnějším a zároveň nejzáhadnějším událostem starověku. Každý jistě zná verzi příběhu, kdy ukončila život tak, že se nechala uštknout jedovatou kobrou. Tento dramatický obraz – královna, had a tichá smrt – inspiroval nespočet obrazů, knih i filmů. Jenže historická realita může být mnohem složitější. Když se podíváme na starověké prameny i moderní historický výzkum, zjistíme, že otázka, jak skutečně zemřela Kleopatra VII., není zdaleka tak jednoznačná.

Caligula nastoupil na trůn jako syn milovaného vojevůdce, ale jeho čtyřletá vláda se stala symbolem excesů. Po traumatech z mládí zavedl režim založený na strachu, rozmařilosti a uctívání sebe sama jako boha. V roce 41 ho odstranilo spiknutí gardy.

Dvě desetiletí trvající pátrání po ztracené hrobce egyptské královny Kleopatry zaznamenalo průlomový pokrok. Odborníci odhalili potopený starověký přístav.

Marcus Antonius zamilovaně hledí do Kleopatřiných očí. „Jsi ta nejúžasnější žena, jakou jsem kdy potkal. Udělám pro tebe cokoli,“ říká jí. Následuje další sprška nevídaných lichotek. Žádná z nich se ale netýká jejího vzhledu.

Kleopatra se objímá s Caesarem. „Miluji tě. Budu ti věrná až do konce svého života,“ šeptá mu do ucha. Jenže její údajně milovaný muž je v roce 44 př. n. l. brutálně zavražděn spiklenci z řad římských senátorů.

Spravedlnost je těžké najít už za našich životů. Ale někdy ji lze získat po smrti. Tak tomu bylo i po smrti Caesara, jehož vrazi brzy zjistili, že smrt diktátora pouze zajistila jejich vlastní zkázu.

Elegantní milovník z prvorepublikových filmů, charakterní herec i ředitel Národního divadla. Ladislav Boháč byl umělcem mnoha tváří, jehož osud však neformovalo jen jeviště, ale především dramatické dějiny 20. století.

Filipínské úřady zatkly další dva muže podezřelé z březnového znásilnění a vraždy 23leté Michaely ze Slovenska. Jména kompliců prozradil další podezřelý, kterého policie zatkla krátce po činu. Jedná se o hledané recidivisty, informovala filipínská média.

Jedna z nejmocnějších žen starověku, egyptská královna Kleopatra, možná prozradí své poslední tajemství. Archeologové objevili potopený přístav u ruin města Taposiris Magna, který by mohl vést přímo k její hrobce. Podle odborníků se může nacházet pod hladinou Středozemního moře.

Jeden velký historický podraz byl příčinou zániku egyptské říše, která existovala několik tisíc let. Právě selhání poslední královny Kleopatry vedlo k jejímu konci. Láska s Caesarem a Marcem Antoniem se jí stala osudnou. Dědička dlouhé a hrdé dynastie Ptolemaiovců, vášnivá, ale také velmi bystrá žena doplatila na své sexuální predátorství.

Pobřeží Středozemního moře nedaleko Alexandrie možná ukrývá jedno z největších archeologických tajemství všech dob – hrobku egyptské královny Kleopatry. Nedávné odhalení potopeného přístavu v těsné blízkosti ruin chrámového komplexu Taposiris Magna znovu zažehlo naděje, že místo posledního odpočinku jedné z nejikoničtějších postav starověku by mohlo být konečně nalezeno.

Představte si loď se zlaceným trupem, purpurovou plachtou a omamnou vůní parfému, která připlouvá do přístavu v Tarsu. Z paluby zní hudba a mezi služebnicemi v oblečení nymf se vyjímá žena, pohodlně usazená na lenošce pod zlatým baldachýnem. To není scéna z divadelní hry, ale skutečný příjezd egyptské královny Kleopatry VII. k římskému politikovi Marcu Antoniovi v roce 41 př. n. l.

Při pátrání po ztracené hrobce egyptské královny odhalila průzkumnice National Geographic Kathleen Martínezová potopenou krajinu u zřícenin Taposiris Magna.

Kleopatra patří k nejznámějším panovnicím starověku a její život je opředen hustou sítí legend. V očích veřejnosti se stala symbolem svůdné královny, která ovládala muže i politiku. Mnohé z příběhů, které o ní kolují, jsou založeny na nadsázkách, neúplných záznamech či přímo na mýtech, které se postupně staly součástí kulturního obrazu této egyptské vládkyně.

Zní to jako příběh z pohádky: chudý rybář najde prastarý poklad a stává se milionářem. A přesně takový příběh se v září roku 2017 odehrál na britském venkově! Sám nálezce věří, že podobný objev se už nebude opakovat.

Kleopatra VII. Filopatór, poslední vládnoucí faraonka starověkého Egypta, je opředena legendami o své kráse, inteligenci a politickém vlivu. Její vztah k jídlu a kulinářství bývá často přehlížen, přestože strava hrála v jejím životě zásadní roli. Co vlastně Kleopatra jedla? Co měla ráda a co odmítala? A jak vypadal jídelníček v jejím království?

Byli si jistí, že našli sestru slavné Kleopatry – moderní vyšetřovací metody odhalily, že našli mrzáka. Když se řekne Egypt, nejspíš si vybavíte tři věci: pyramidy, Tutanchamona a Kleopatru. A právě ona to s archeology nemá právě jednoduché.

„Alea iacta est“ – 11. leden roku 49 př. n. l. byl zlomovým bodem v dějinách Římské republiky. V tento den stál Julius Caesar na břehu malé řeky Rubikon a učinil rozhodnutí, které vedlo k občanské válce a nakonec změnilo osud Říma. Události, které k tomuto okamžiku vedly, se však začaly odehrávat dlouho před tímto dnem. Foto: Římští vojáci na břehu řeky Rubikon | Adobe Stock Caesar, který právě dokončil devítiletý prokonzulský úřad v Galii, se ocitl v obtížné politické situaci.

Vítejte v kvízu, který prověří váš všeobecný přehled, postřeh i kulturní paměť! Čeká vás série hádanek, které vás dovedou k nejvýraznějším osobnostem světových i českých dějin – z oblasti vědy, literatury, historie, hudby, výtvarného umění, filmu, politiky i náboženství. Budete hádat malíře, krále, vynálezce, vědce, herce, hudební ikony i silné osobnosti, které formovaly naši civilizaci.

Poté, co se Arsinoé IV. postavila proti vládě své sestry Kleopatry, byla v roce 41 př. n. l. brutálně zavražděna vrahy Marka Antonia v Artemidině chrámu v Efesu.

Když se řekne Kleopatra, většina z nás si okamžitě vybaví nádhernou femme fatale s alabastrovou pletí, kočičím pohledem a svůdným hlasem Elizabeth Taylor. Jenže ouha – realita nebyla tak lichotivá.

Charismatická a inteligentní. S jedním z nejmocnějších mužů antiky, Gaiem Juliem Caesarem (100–44 př. n. l.) kuje plány na vybudování mocného impéria. Doufá, že mu porodila budoucího vládce, Caesariona (47–30 př. n. l.).

Netradiční výzva k netradičnímu souboji. Logan Paul, boxer, profesionální wrestler hájící barvy WWE a youtuber poslal boxerskou výzvu Lionelu Messimu, jednomu z nejlepších fotbalistů všech dob.

Svátek zamilovaných se blíží a mnohá vyznání v tento den provází krásná kytice. Symbolem lásky a vášně jsou od pradávna růže, v tomto případě zejména ty červené. Svým vlastním významem se ale pyšní i ostatní barvy těchto nádherných květin.

Ve tváři archeoložky Kathleen Martinez je patrný údiv. Právě se jí podařilo nalézt dosud nevykradenou egyptskou hrobku. Už to je samo o sobě unikátní. Vstup do pohřební komory je navíc zdobený zlatými lístky.

Ve tváři archeoložky Kathleen Martinez je patrný údiv. Právě se jí podařilo nalézt dosud nevykradenou egyptskou hrobku. Už to je samo o sobě unikátní. Vstup do pohřební komory je navíc zdobený zlatými lístky.

Egyptská královna proslula především svou krásou, milostnými aférami a vlivem, který měla na soudobý svět. O jejím životě ale koluje mnoho mýtů a naopak fascinující zajímavosti upadly v zapomnění.

Když se řekne Egypt, nejspíš si vybavíte tři věci: pyramidy, Tutanchamona a Kleopatru. A právě ona to s archeology nemá právě jednoduché.

Vědci rozluštili téměř sto let starou záhadu. Překvapivě odhalili, že lebka, kterou považovali za ostatky Kleopatřiny nevlastní sestry Arsinoé IV., ve skutečnosti patřila jedenáctiletému chlapci trpícímu vzácnou genetickou poruchou. Nový objev zásadně mění chápání historie a otevírá nové otázky o životě a smrti významné historické postavy.

Detailní analýza lebky nalezené v Turecku v roce 1929 jednou provždy prokázala, že se nejedná o Arsinoé IV. z rodu Ptolemaiovců, nevlastní sestru Kleopatry.

Láska má mnoho podob – někdy je vášnivá a nekonečná, jindy tragická a bolestná. Slavné milostné příběhy, ať už skutečné, nebo smyšlené, nás nepřestávají fascinovat svou intenzitou a hloubkou. Od královských intrik přes báječné legendy až po hollywoodské románky – pojďte se začíst do příběhů, které dokazují, že láska vždy najde cestu, i kdyby vedla přes růžový sad plný trní. Znáte ty nejslavnější milostné příběhy? Otestujte se v našem eXtra kvízu.

Královna Kleopatra nepřestává fascinovat. Píší se o ní romány, zobrazují ji malíři, je také více než sto dvacet let vděčným námětem pro film. Egyptskou královnu hrály ty nejhezčí herečky své doby.

Příběh o Kleopatřině smrti po uštknutí kobrou fascinuje po staletí, ale co je na něm pravdy? Nové studie tuto verzi zpochybňují a naznačují, že Kleopatřin konec mohl být zcela jiný.

Diktátoři, političtí lídři, umělci, ale třeba i sportovci a nejbohatší byznysmeni světa. Všichni měli své nepřátele a rivaly. Kdo nakonec zvítězil?

Jen pár desítek let před začátkem našeho letopočtu bylo dění ve dvou velkých civilizacích, římské a egyptské, těsně provázané a zároveň nesmírně napjaté. Politické intriky, válečné konflikty, schopní vojevůdci a neschopní vládci přitom byli jen několika dílky obrovské skládačky, v níž svou velkou roli hrály také daleko intimnější vztahy.

Nedbaly zažitých konvencí a žily si podle svého. Strach ze společenského zatracení překonávaly buďto svým ostrým zrakem, jímž viděly za hranice pravidel, nebo touhou dosáhnout vysokých politických cílů, což se jim v kalných vodách nejvyšších kruhů dařilo i ryze ženskými zbraněmi.

Důvody se mohou různit, ale dobrovolný odchod ze života se může v krajním případě jevit jako východisko. A i když se přístup různých kultur a náboženství k sebevraždám liší, faktem zůstává, že tento jev lidstvo provází po staletí. A nevyhýbal se ani králům.

Mnoho mužů se sice snaží svádět ženy, ale bez úspěchu. Jdou na to prostě špatně! Je třeba se učit od nejlepších. Když se řekne záletník, asi většinu z nás napadne Giacomo Casanova. Jenomže tento hřebeček nebyl zdaleka jediný, a i když patřil mezi velmi úspěšné svůdníky, měl velmi zdatné konkurenty. A vlastně i konkurentky, umění svádění zvládaly i ženy!

V srdci egyptského středomořského pobřeží, pohřbeném pod vrstvami historie, narazili archeologové na dechberoucí zázrak starověkého inženýrství. Pod ruinami chrámu v Taposiris Magna byl objeven záhadný tunel, jehož geometrická přesnost a konstrukce zanechává vědce v úžasu.

Údajné zmizení římské IX. legie, která podle místa svého vzniku nesla přízvisko Hispana, patří k velkým mýtům starověkých dějin. Kdo nebo co stálo za zmizením legie, která významně přispěla k dobytí Británie Římany?

Dějiny starověkého Egypta působí dojmem, že šlo o přehlídku mužských vládců v ryze patriarchálním světě. Ve skutečnosti bylo postavení žen poměrně významné a řada z nich ve své době Egyptu fakticky, nebo dokonce i oficiálně vládla. Jednou z nich byla i královna Hatšepsut, jejíž pozůstatky se v posledním století vědci usilovně snaží identifikovat

Kleopatřina znalost jazyků nejen přitahovala sympatie, ale i posilovala její diplomatickou a obchodní sílu. Ovládání devíti jazyků jí sloužilo jako strategický nástroj, díky němuž propojila kultury a posílila svou moc v helénistickém období.

Od té doby, co perští chemici vynalezli růžovou vodu, se tento tekutý prostředek stal klíčovou součástí každodenní kosmetické péče. Jeho trochu upravená verze však může pomoci i při únavě očí způsobené nadměrným sledováním počítače. Nehodilo by se něco takového i vám?

Záhadný půvab Kleopatry uchvacuje světovou představivost již více než 2000 let. Hollywood ji často zobrazoval jako svůdnou femme fatale, ale jak Kleopatra vypadala ve skutečnosti a jak jsme ji tak začali vnímat? Podívejte se na rekonstrukci její tváře.

Šíření záměrně nepravdivých informací s cílem ovlivnit veřejné mínění nebo zakrýt pravdu má značně dlouhou historii, která nás může zavést až do starověkého Říma. V dobách občanské války pro…

Nebylo jí ani osmnáct let, když donutila Caesara, aby se svlékl, skočil do moře a nechal se jako bezmocné kotě zachránit svými vojáky. Arsinoe, nejmladší dcera Ptolemaia XII. a nevlastní sestra Kleopatry, si totiž nenechala nic líbit. Její touha po moci ji ale stála život.

Je to patrně nejslavnější žena starověkého světa. Její podobu ale dodnes neznáme. Měla snad tmavou plet, jako její představitelka v seriálu na Netflixu? Vědci upozorňují, že se to nedá vyloučit.

Je to zajímavý životní styl. Přisát se na žraloka, žrát zbytky, co mu vypadnou z tlamy, nechat se vozit napříč oceánem a zapsat se do historie jako ničitel lodí. Ryba jménem štítovec lodivod si to zkrátka umí zařídit.

Strategická poloha předurčila Kypr k důležité roli v historii Středomoří. Bohatá naleziště mědi z něj udělala prosperující místo – zároveň však lákala sousední mocnosti a s železnou pravidelností jej uvrhla do područí tu oné, tu jiné říše

Okvětní plátky růží svou jemnou silou dezinfikují, uklidňují sliznice dýchacích cest i trávicího traktu, ale především dělají dobře ženám. Blahodárná je i samotná vůně růží, zklidňuje, mírní pocity úzkosti a navozuje pohodovou náladu. V lidové medicíně se využívají květy plané růže šípkové a z pěstovaných nejvíc růže stolisté a damašské.

Staletí se vědci snaží odhalit různá tajemství, která jsou spojená s poslední královnou starověkého Egypta Kleopatrou VII. z dynastie Ptolemaiovců, která seděla na trůnu v letech 51 až 30 př. n. l.

Kleopatra byla významnou egyptskou královnou z dynastie Ptolemaiovců. V době jejího vládnutí ve starověkém Egyptě vrcholila helénistická epocha, kterou značně ovlivnila antická kultura. Kleopatra ze svého panovnického trůnu tahala za některé nitky v římské politice, a to skrze své milostné vztahy s jedněmi z nejmocnějších mužů tehdejší doby – s Juliem Caesarem a Marcem Antoniem. Mezi její manžely patřili pravděpodobně také její dva mladší bratři.

O královně Kleopatře VII. slyšel snad každý, kdo má alespoň základní vědomosti o starověkém Egyptě.