Mitochondrie

Delší dny, více slunce a rostoucí teploty by logicky měly přinášet více energie než zimní období. Přesto si řada lidí právě na jaře stěžuje na únavu, zhoršené soustředění, výkyvy nálad nebo neklidný spánek. Nejde však o psychiku ani nedostatek motivace, ale o přirozenou biologickou reakci organismu na náhlou změnu světelných podmínek.

Stárnutí je přirozený proces, který nelze zastavit, ale lze výrazně ovlivnit jeho tempo i kvalitu. Moderní věda dnes už nehovoří pouze o věku kalendářním, ale o biologickém věku – tedy o tom, jak staré jsou ve skutečnosti naše buňky, cévy a orgány. Dva lidé stejného věku mohou mít rozdíl i dvaceti let v kondici organismu. […] Příspěvek Hodiny v těle tikají jinak: může příroda zpomalit biologické stárnutí? pochází z Bylinkopedie.cz

Tým z Texaské univerzity v Austinu genom po genomu odvodil metabolické vlastnosti a možná stanoviště archeí příbuzných s linií, která nakonec dala vzniknout rostlinám, živočichům a houbám. Překvapení: zdá se, že ty, které mají nejblíže k eukaryotům, žijí v prostředí, kde je alespoň občas přítomen kyslík.

Vyšší příjem bílkovin bývá často doporučován kvůli budování svalů, zlepšení regenerace nebo udržení tělesné hmotnosti. Nejnovější výzkum zkoumající genetické a buněčné mechanismy ale přináší varování: dlouhodobá vysokoproteinová strava může zrychlovat stárnutí, a to prostřednictvím aktivace specifického genu, který narušuje funkci mitochondrií a spouští stresové dráhy spojené s biologickým stárnutím.

Osm hodin v kanceláři, hodina v autě, večer na gauči. Zní to povědomě? Moderní pohodlí má svou cenu – a věda teď přesně ví, jak vysokou.

Počítáme kalorie, střídáme doplňky stravy, cvičíme. Přesto se cítíme unavení, špatně spíme a energie kolísá. Podle Jaroslava Lachkého, zakladatele konceptu Mitochondriak, nehledáme řešení tam, kde skutečně vzniká, tj. v prostředí, světle a biologickém rytmu těla.

Mohl by existovat jediný lék, který bude předcházet rakovině, obezitě a cukrovce, prodlouží život a současně sníží riziko srdečních i jaterních nemocí? Není to sci-fi, právě na takové látce pracují vědci v Praze. V rozhovoru pro ČT24 ji přiblížila vedoucí týmu z IKEMu Soňa Štemberková Hubáčková.

Zdraví je to nejdůležitější, co máme. Ostatně si neustále přejeme hodně zdraví, hlavně zdraví a podobně. V každém případě má na naše zdraví vliv spousta různých faktorů, často i těch, o nichž bychom si to vůbec nemysleli. Jako příklad můžeme uvést světlo. Právě ono je schopno do značné míry ovlivnit zdraví našich střev. Jak? Na to jsem se zeptal odborníka Jaroslava Lachkého, zakladatele společnosti EasyLight Mitochondriak.

Dlouhověkost už není jen tématem vědeckých studií nebo biohackerských podcastů. Češi ji začínají řešit ve velkém – a je to vidět i na datech z lékáren. Zatímco ještě nedávno dominoval vitamín D nebo hořčík, dnes se pozornost přesouvá k doplňkům a návykům, které slibují více energie, pomalejší stárnutí a lepší zvládání stresu. Fenomén zvaný longevity právě zažívá svůj boom.

Mrazivé teploty nejsou nepřítelem, ale likvidátorem tukových buněk. Pomáhají totiž přeměnit bílý tuk na jiný druh, který v zájmu zachování snesitelné tělesné teploty spaluje kalorie jako divý.

Nadýmání, zpomalené trávení, únava nebo podrážděnost. Potíže, které si mnoho lidí spojuje hlavně se stravou nebo stresem, mohou mít překvapivě ještě jednoho společného jmenovatele, a tím je nedostatek přirozeného světla. Nové výzkumy potvrzují, že světlo hraje důležitou roli jak pro spánek a psychiku, tak i pro fungování trávicího traktu a střevního mikrobiomu.

Leden je měsícem, kdy většina z nás hledá co nejpříjemnější způsob, jak se zbavit vánočních kil. Zatímco posilovny praskají ve švech, nejmocnější nástroj na pálení tuků pravděpodobně máte přímo ve své koupelně, a teče z kohoutku s modrým označením.

Nová data ukazují, že když člověk ztrácí na váze, nemusí to znamenat i ztrátu kvality svalů. Výzkumné týmy zjistily, že kombinace sníženého příjmu...

Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevil vzácný jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) nazvanou Disparia. Solarion si uchoval znaky, o nichž se dříve předpokládalo, že dávno zanikly, a nabízí tak bezprecedentní pohled do biologie raných eukaryotických buněk, přibližuje studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature.

Buněčné zdraví je základ, na kterém stojí všechno ostatní. Každá buňka je miniaturní živý organismus, který neustále pracuje, opravuje se a komunikuje s ostatními. Lidské tělo se skládá z bilionů buněk, z nichž každá má specializované funkce, které nás udržují naživu a v dobré kondici. Pokud mají buňky dostatek energie, ochrany a prostoru pro opravy, celé tělo je stabilní a výkonné. Když jsou buňky poškozené nebo hůře fungují, může to vést k chronickým onemocněním, předčasnému stárnutí a celkovému snížení kvality života.

Kreatin není jen pro kulturisty. Srozumitelně vysvětlujeme, jak ovlivňuje výkon, mozek, regeneraci i vitalitu a kdy má smysl ho doplňovat.

Metabolické „přetížení“ v mitochondriích neuronů vyvolává podle oxfordského výzkumu potřebu spánku.

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.

Jeden z procesů v lidském těle, který je zásadní pro běžné fungování organismu, umí rakovina využít, aby se snadněji šířila. Popsal to nový český výzkum. Zjištění podle vědců však může přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Nejnovější vědecké poznatky poukazují na fakt, že mitochondrie v mozkových buňkách postupně začleňují svou vlastní DNA do našich chromozomů, a vyvolávají tak v mozku mutace, které jej mohou vážně poškodit.

Mitochondrie jsou zásobárnou energie pro buňky v lidském těle a jsou tak zodpovědné za širokou škálu klíčových funkcí v těle. Tyto buněčné organely mají vlastní mitochondriální DNA a vlastní genom. Pokud dojde k přeměně této DNA, výsledkem je narušení tvorby buněčné energie a poškození ovlivněné tkáně, což se nazývá mitochondriální nemoc. Chcete se o nich dozvědět více?

Polovinu své genetické informace dědíme po otci a polovinu po matce, takže se to zdá jasné – když je jeden z rodičů skvělý vytrvalec, mělo by mít dítě 50% šanci, že tyto vlohy zdědí. Jenže tak jednoduché to zdaleka není – zdá se, že v otázce vytrvalosti hraje důležitější roli matka.

Co jsou to mitochondrie a jakým způsobem ovlivňují hladinu energie? A proč s nimi úzce souvisí jídelníček, fyzická aktivita i kvalitní spánek?

Krebsův cyklus popisují učebnice biologie již několik desetiletí jako základní biologický děj, kterým buňka získává energii. Nejnovější výzkum amerických vědců ovšem ukázal, že někdy může buňka improvizovat a k cyklu přidat další otočku.

Nadměrná konzumace cukru je problém, který řeší většina vyspělých států. Kvůli tomu se také zvyšuje množství jedinců s diagnostikovanou cukrovkou typu 2 a dalšími metabolickými poruchami. Dosud však nebylo známo, jak konkrétně cukr působí na subcelulární úrovni.