Mitochondrie

Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevil vzácný jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) nazvanou Disparia. Solarion si uchoval znaky, o nichž se dříve předpokládalo, že dávno zanikly, a nabízí tak bezprecedentní pohled do biologie raných eukaryotických buněk, přibližuje studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature.

Buněčné zdraví je základ, na kterém stojí všechno ostatní. Každá buňka je miniaturní živý organismus, který neustále pracuje, opravuje se a komunikuje s ostatními. Lidské tělo se skládá z bilionů buněk, z nichž každá má specializované funkce, které nás udržují naživu a v dobré kondici. Pokud mají buňky dostatek energie, ochrany a prostoru pro opravy, celé tělo je stabilní a výkonné. Když jsou buňky poškozené nebo hůře fungují, může to vést k chronickým onemocněním, předčasnému stárnutí a celkovému snížení kvality života.

Kreatin není jen pro kulturisty. Srozumitelně vysvětlujeme, jak ovlivňuje výkon, mozek, regeneraci i vitalitu a kdy má smysl ho doplňovat.

Metabolické „přetížení“ v mitochondriích neuronů vyvolává podle oxfordského výzkumu potřebu spánku.

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.

Jeden z procesů v lidském těle, který je zásadní pro běžné fungování organismu, umí rakovina využít, aby se snadněji šířila. Popsal to nový český výzkum. Zjištění podle vědců však může přispět k vývoji nových přístupů v protirakovinné léčbě.

Nejnovější vědecké poznatky poukazují na fakt, že mitochondrie v mozkových buňkách postupně začleňují svou vlastní DNA do našich chromozomů, a vyvolávají tak v mozku mutace, které jej mohou vážně poškodit.

Mitochondrie jsou zásobárnou energie pro buňky v lidském těle a jsou tak zodpovědné za širokou škálu klíčových funkcí v těle. Tyto buněčné organely mají vlastní mitochondriální DNA a vlastní genom. Pokud dojde k přeměně této DNA, výsledkem je narušení tvorby buněčné energie a poškození ovlivněné tkáně, což se nazývá mitochondriální nemoc. Chcete se o nich dozvědět více?

Polovinu své genetické informace dědíme po otci a polovinu po matce, takže se to zdá jasné – když je jeden z rodičů skvělý vytrvalec, mělo by mít dítě 50% šanci, že tyto vlohy zdědí. Jenže tak jednoduché to zdaleka není – zdá se, že v otázce vytrvalosti hraje důležitější roli matka.

Co jsou to mitochondrie a jakým způsobem ovlivňují hladinu energie? A proč s nimi úzce souvisí jídelníček, fyzická aktivita i kvalitní spánek?

Krebsův cyklus popisují učebnice biologie již několik desetiletí jako základní biologický děj, kterým buňka získává energii. Nejnovější výzkum amerických vědců ovšem ukázal, že někdy může buňka improvizovat a k cyklu přidat další otočku.

Nadměrná konzumace cukru je problém, který řeší většina vyspělých států. Kvůli tomu se také zvyšuje množství jedinců s diagnostikovanou cukrovkou typu 2 a dalšími metabolickými poruchami. Dosud však nebylo známo, jak konkrétně cukr působí na subcelulární úrovni.