Napoleon Bonaparte

Napoleon čekal, až vyschne bahno pro jeho děla. Tato osudová prodleva však umožnila příchod pruských sil. Kvůli pár ztraceným hodinám přišel císař o armádu i trůn.

Svoboda tisku byla jedním z velkých slibů revoluce. Jenže když se k moci dostal Napoleon Bonaparte, noviny mizely, kritici končili ve vězení a pravdu nahrazovala propaganda. Jak přesně císař umlčel celou zemi?

Historka o Napoleonovi I. Bonapartovi, který prchá před králíky, zní jako anekdota. Přesto má reálný základ. Událost se odehrává krátce po jedné z císařových vojenských kampaní a její aktéři ji berou smrtelně vážně, jen výsledek je nečekaně humorný.

První pěší pluk zažil slavná vítězství i drtivé porážky a jeho historie je úzce spjata s habsburskou monarchií i s naším územím.

Zámek v Zákupech má slavnou historii. Již ve 14. století zde stávala gotická tvrz, na místo které nechal majitel panství Zdislav Berka z Dubé postavit renesanční zámek. V 17. století byl zámek přestavěn na velkolepou barokní rezidenci.

V dobách, kdy armádní logistika prakticky neexistovala, zajišťovaly zásobování vojsk civilní osoby. Klíčovou roli hrály markytánky – ženy, které s armádou kočovaly, prodávaly proviant a často nahrazovaly zdravotníky i možnost zábavy pro vojáky.

Francouzské Národní shromáždění ve středu jednomyslně schválilo návrh zákona, který ruší tzv. „manželskou povinnost“ — právní výklad, podle něhož společné soužití či manželství automaticky zavazovalo partnery k pohlavním stykům. Koncept „manželské povinnosti“ vychází z Napoleonova občanského zákoníku z roku 1804.

Nejstylovější saka roku 2026 se stále častěji objevují na sociálních sítích, na přehlídkových molech, ale i v secondhandech a vintage obchodech. Napoleonský kabátek inspirovaný historickou vojenskou uniformou se po dvaceti letech vrací na výsluní nejžhavějších trendů. Je teatrální, trochu drzý a překvapivě snadno ho zkombinujete s běžnými kousky, které máte ve skříni. Zjistěte, jak ho letos nosit.

Třes svalů, rozpad logiky a nakonec bizarní rituály, které popírají lidský rozum. Umírání v mrazu není náhlý proces, ale metodická kapitulace organismu, při níž se mozek v agónii vrací k živočišným kořenům.

Konzervované potraviny pro nás v dnešní době představují samozřejmost a obvykle jich ve špajzu máme několik jako takovou nouzovku, když zrovna v lednici není nic čerstvého. Velice oblíbenou záležitostí jsou především ryby v konzervě, které představují jednoduché a cenově dostupné řešení. Přemýšleli jste ale, kdy způsob konzervace vlastně vznikl? To se dozvíte v dnešním článku, stejně jako informace o mýtech, které se tradují právě o konzervovaných rybách.

Nejde o známý francouzský film s Louisem de Funesem v hlavní roli. Jde – bohužel – o současnou realitu, do níž jsme byli v posledních pár letech vrženi, a to – opět bohužel – z naší vůle.

Současný zálusk amerického prezidenta Donalda Trumpa na Grónsko, na něž přitom USA nemají žádný historicky ospravedlnitelný nárok a jehož obyvatelé se k Unii připojit nechtějí, není ve skutečnosti ničím novým. Stačí se totiž podívat na minulost Spojených států a nelze si nevšimnout, že expanzívní snahy jim byly vlastní již od začátku.

Zatímco dnes zimu vnímáme jako období lyžování, zimních radovánek a velkých účtů za topení, pro lidstvo byla odjakživa obdobím opravdových zkoušek. V minulosti dokázaly mrazy zastavit neporazitelné armády, vyvolat revoluce, a dokonce ukončit celé historické epochy.

Možná se vám to zdá jako banalita, když si ráno do kafe hodíte kostku cukru. Jenže stačí listovat historií jen o dvě století zpátky a zjistíte, že tahle bílá sladkost nebyla jen přísadou do bábovky, ale nástrojem vysoké geopolitiky. Příběh řepného cukru není jen nudná zemědělská statistika. Je to drama plné válčení, námořních bitev a ega jednoho malého velkého muže, Napoleona Bonaparte, který se rozhodl, že Brity prostě vymaže z mapy obchodu a udělá to skrze chuťové pohárky všech Evropanů.

Šovinismus je pojmenovaný podle legendárního napoleonského vojáka. Jeho původní význam byl ale výrazně jiný.

Tutanchamon nesl následky příbuzenského křížení, Casimir Pulaski byl pravděpodobně intersexuální a Napoleon měl mikropenis. Nebo to alespoň tvrdí dějiny plné šeptandy, propagandy a polopravd. Genitálie mocných se stávaly tématem dvorských klepů, politické propagandy, lékařských spekulací i posměchu.

Logistika představuje klíčový, často opomíjený faktor vojenských operací, který zásadně ovlivňuje výsledek konfliktů již od počátků organizovaných armád. V dnešním rychle se měnícím bezpečnostním prostředí nabývá význam logistiky na intenzitě – modernizace armády, rozvoj logistických kapacit a schopnost efektivní podpory spojenců jsou dnes strategickými pilíři obrany státu.

Jean-François Champollion roku 1822 rozluštil starověké hieroglyfy a otevřel tak bránu k poznání starověkého Egypta a jeho podivuhodným tajemstvím. Od dětství mu říkali Egypťan a Napoleon ho žertovně přezdil na Champoleona. Zatímco Napoleon byl významnou postavou politiky a válečnictví, Champollion se stal velikánem vědy. Právě jejím přičiněním se osudy obou mužů protnuly.

Pokud existuje jméno, které v dějinách kultury funguje jako varovný signál, je to Donatien Alphonse François de Sade (1740–1814). Muž, z jehož příjmení vznikl termín sadismus, nebyl jen autorem pornografických spisů.

Venku máme nový trailer na novou animovanou Farmu zvířat, další adaptaci slavného románu od George Orwella. O režii se postaral herec a filmař Andy Serkis, který zde propůjčil hlas panu Jonesovi.

Zimní Slovinsko nabízí překvapivě skvělé lyžování bez davů, výborné víno, originální kuchyni a malebná místa, která stojí za to objevit.

Světoznámý průkopník oživování animovaných postav mnoho let po Glumovi přivede na plátna rovnou celý zvěřinec.

Ukrajinská armáda podnikla útok na ropnou plošinu s Kaspickém moři, která má jedny z největších zásob. Rusové ji ochránit nedokázali, tak skončila odstavená.

Autonavigace z Prahy do Norimberka vypadá takto: Jeďte na konec Evropské nebo Karlovarské, sjeďte na okruh, po pár kilometrech odbočte a potom pokračujte 284 kilometrů rovně.

V pátek 12. prosince se na prknech Šaldova divadla v Liberci odehraje premiéra nové inscenace opery Giacoma Pucciniho - Tosca.

Narodil se jako Herbert Karel Angelo Kuchačevič ze Schluderpacheru, ale svět ho poznal jako Herberta Loma. Chlapec z pražské rodiny, který utekl před nacisty do Británie, se stal jednou z nejvýraznějších českých filmových tváří 20. století.

Z Grasse přes kaňon Verdon až do Grenoblu. Route Napoléon spojuje návrat císaře s nejklidnější silnicí na jihu Francie.

Napoleon po korunovaci rozjel stroj, který se nezastavil ani v mlze u Slavkova. Třetí koalice, pád u Ulmu, cesta k rozhodující bitvě a stín Trafalgaru. Příběh o rychlosti, aroganci i ceně vítězství.

Zbořením největší pravoslavné katedrály Krista Spasitele si bolševici chtěli udělat místo pro vybudování Paláce sovětů. Možná kletba staré abatyše, možná vpád Hitlera do SSSR zmařil sny bolševiků. Po válce se z jámy udělal alespoň venkovní bazén.

Nedaleko Brna se odehrála jedna z největších bitev na našem území. Nutno podotknout, že rakouská, toho času tedy i česká vojska zde utrpěly jednu z nejhorších porážek své historie, nehledě na to, že za ně nastoupili především Rusové. Olomoucká pevnost tehdy byla na dostřel, Napoleon ji však nepotřeboval.

HISTORIE / Toho chladného prosincového dne roku 1804 se v pařížské katedrále Notre-Dame de Paris tísnilo několik tisíc lidí. Vybraní hosté s napětím přihlíželi pompézní korunovaci nového vládce Franci…

Čelila podceňování, obchodním blokádám i plenícím vojskům. Přesto se Barbe-Nicole Clicquotová nevzdala. Předvídavost a odvaha z ní udělaly královnu šampaňského a z perlivého nápoje mok, bez něhož se neobejde žádná oslava.

Mezi válčením v minulosti a v nové době panuje jeden zásadní rozdíl, a ten spočívá v možnostech přísunu informací od jednotek k veliteli.

Zapomeňte na kaviár nebo humry. Novou delikatesou jsou sardinky, které lze navíc skladovat podle určitých principů a získat z nich mnohem více, podobně jako z vína. Navíc jsou velmi zdravé.

Tři mušketýři, Hrabě Monte Cristo, Královna Margot. Tyhle názvy zná skoro každý. Ale kdybyste se náhodně zeptali, kdo je vlastně napsal, dost lidí jen nejistě řekne: „Nějaký Dumas…“ A přitom za tímhle „nějakým“ se skrývá život, který by vystačil minimálně na tři dobrodružné romány.

Prosinec je měsíc, o kterém rozhodně nikdo nemůže říct, že by se v něm nic nedělo. A to nemluvíme jen o Vánocích a adventu. Od historických mezníků přes mezinárodní dny až po zásadní vědecké momenty... A například dnešní den, 2. prosinec, je toho ukázkovým příkladem. Od Napoleonova velkolepého triumfu přes mezinárodní boj proti otroctví až po světový apel na digitální gramotnost. To vše se dnes stalo v průběhu věků. Otestujte si paměť i znalosti v našem historickém kvízu o slavných prosincových událostech.

Měl to být žold pro vojáky carské armády i pohotovostní pokladna cara Alexandra I., který se účastnil dlouhého tažení korunovaného bitvou u Slavkova. Část sudů zlata a stejný počet sudů stříbra ale zmizela neznámo kam.

Devatenácté století Časosběr už vícekrát připomínal jako století vynálezů a společenské proměny. Podmínky pro tyto dynamické změny ale vytvářely i události politické a vojenské. Dnešní výročí proměnilo rovnováhu mocenských sil v Evropě a podstatně přispělo k tomu, jak vypadalo ono „století vynálezů“. A jako bonus se událost odehrála na našem území a její rekonstrukce je každoroční podívanou.

Čečensko se stalo laboratoří ruské autokracie. Z místa, které dvakrát povstalo proti Moskvě, je dnes osobní doména Ramzana Kadyrova – region, kde se loajalita měří počtem portrétů Vladimira Putina a výše dotací z federálního rozpočtu.

Před 220 lety došlo k bitvě u Slavkova, díky níž se francouzský císař Napoleon stal pánem Evropy. Jeho armáda na Moravě slavně porazila spojená rusko-rakouská vojska cara Alexandra I. a císaře Františka II., v nesmírné řeži padlo kolem 21 tisíc lidí. Až do našich dnů se vypráví o tom, že vítězi pomohl k nesmrtelnému triumfu zázrak.

2. prosince roku 1805 vyšlo nad krajem u Slavkova rudé slunce. Krvavé slunce. Le soeil Austerlitz – slavkovské slunce. Až do odpoledních hodin hřměla děla a zuřila bitva, která vešla do dějin jako bitva tří císařů.

V úterý uplyne 220 let od bitvy u Slavkova. Napoleon a jeho geniální manévr změnily Evropu. Jak vypadala realita krvavého střetu roku 1805?

Zabránit přijetí pro Ukrajinu devastujících mírových podmínek není jen otázka morálky. Evropě jde o její ryze pragmatické zájmy. Ochranu před ruským agresorem jí teď zajišťuje, vedle náladového Donalda Trumpa, ukrajinská armáda.

Narodil se v době královny Viktorie, přežil celé století válek i technických revolucí a dodnes klidně žije na trávníku v zahradách Plantation House. Jonathan, želva obrovská žijící na ostrově Svatá Helena, oslaví za pár let dvě století života.

Bitva u Slavkova v roce 1805 proměnila moravská pole v dějiště jednoho z nejslavnějších vítězství Napoleona.

Mimořádný zájem diváků provázel 220. výročí jednoho z posledních „klasických“ vojenských konfliktů, kdy si muži v bitevním střetu viděli z očí do očí. Krvavá řež, jejíž výsledek ovlivnil celou Evropu, do dějin vešla jako Bitva tří císařů. Podle policejních informací přijelo k bojišti osm a půl tisíce aut a celkem přes dvacet tisíc návštěvníků.

Pod kopcem Santon u Tvarožné na Brněnsku v sobotu odpoledne proběhla tradiční rekonstrukce bitvy u Slavkova, známé také jako bitva tří císařů. Letošní ročník byl s ohledem na 220. výročí události největší za poslední roky – účastnilo se zhruba 1600 nadšenců z 18 zemí světa, se 100 koňmi a 20 děly. Prostor bojiště se oproti obvyklým 200 krát 250 metrům rozšířil na 250 krát 400 metrů. V okolí parkovalo 8000 aut, bitevní ukázce přihlíželo odhadem 20 000 lidí, řekl policejní mluvčí David Chaloupka.

Jon Heder se pokouší navázat na kultovního Napoleona Dynamita.

Vojáci v historických uniformách, vojenské defilé i pyrotechnika. Slavkov u Brna si připomíná 220let od Bitvy tří císařů, ve které francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte porazil armády Rakouska a Ruska. Na rekonstrukci každoročně přijíždějí tisícovky lidí. V Paříži Napoleonův úspěch dokládá Vítězný oblouk i Vendômský sloup. Bitvu připomíná výstava na plotě české ambasády. Při vernisáži nechyběli významní diplomaté ani francouzští generálové.

Tvarožná (Brněnsko) - Americký herec Mark Schneider se dnes při rekonstrukci bitvy tří císařů nedaleko Tvarožné na Brněnsku rozloučil s postavou Napoleona. Francouzského panovníka ztvárňoval posledních 20 let. "Byla to největší pocta, které se mi mohlo dostat," řekl novinářům Schneider. Napoleon patřil už v dětství k jeho hrdinům. Nástupce prozatím organizátoři nevybrali, je tak možné, že v příštích letech se budou bitevní ukázky odehrávat bez Napoleona.

Přehlídky vojsk i bitevního střetnutí byli ve čtvrtek sedmadvacátého listopadu svědky obyvatelé Rousínova na Vyškovsku. Sešli se na Sušilově náměstí u mimořádné vzpomínkové akce při příležitosti dvě stě dvaceti let od slavné bitvy u Slavkova.

Žádný vojenský velitel v historii nikdy sám nevyhrál bitvu. Aby byl úspěšný, potřebuje podporu dobře vycvičené armády. Historie má “zásobu” zkušených a slavných vůdců – Julia Caesara, Hannibala a později Napoleona. Všichni tři tito muži však musí vzdát hold jedinému, a to své armádě. Alexandr Veliký dobyl většinu svého času známého světa. Po svém otci, králi Filipovi Makedonském, zdědil všestrannou a dobře vycvičenou armádu…

Nejlepší český MMA bojovník Jiří Procházka vyrazil na intenzivní dovolenou po Evropě. Navštívil řadu památných míst, odpočinul si, nezapomněl ovšem ani tvrdě makat, dřít a trénovat, načež se se svými zážitky pochlubil na sociálních sítích.

Rozčarování a negativní reakce. Tak vypadalo hodnocení poslední klimatické konference COP30 v Evropském parlamentu. Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) označil výsledek pro evropskou delegaci za „katastrofální neúspěch“ a přirovnal jej k Napoleonově porážce u Waterloo. Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra diplomaticky přiznal, že by bylo lepší, kdyby se toho dosáhlo více.

Jak avizoval už před nástupem do vězení, bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy o svém třítýdenním pobytu za mřížemi napsal knihu. Novinka Deník vězně tak přibude do knihovny vedle titulů od jiných autorů, kteří se také v knize podělili o své vězeňské zkušenosti.

Slavkovský poklad, šest sudů napěchovaných zlatem a šest stříbrem, patří k těm nejbájnějším. Někteří jej považují za pohádku, jiní věří tomu, že na krvavém bitevním poli čeká na objevitele. V pondělí tomu bude 220 let, co jej tam Rusové zakopali. Walter Pavliš je přesvědčený o tom, že se našly informace vedoucí k pokladu. Pátrá po něm 20 let.

Arthur Honegger se v ní zaměřuje především na problém nepřijímání soudobé hudby veřejností a těžkou úlohu mladých skladatelů na konci první poloviny 20. století. Kritizuje jednotvárnost programů koncertů, na kterých se objevují stále tatáž jména i díla slavných klasických mistrů, a konzervativnost interpretů, kteří často publiku nabízejí pouze exhibici vynikající techniky.