Napoleon Bonaparte

Výtečný muzikant a hráč na dechové nástroje, skladatel, významný hudební teoretik a pedagog, který se nebál nových postupů. Žil v neklidných časech společenských a politických zvratů, kdy se svět i kultura nenávratně změnily a zamířily ke své moderní podobě. Antonín Rejcha, žák a učitel slavných evropských komponistů, propojil hudbu 18. století s novou érou…

Dnes zná celý svět Napoleona Bonaparte jako velkého bojovníka, císaře a urputného vojevůdce. Ve svých začátcích k tomu ale moc předpokladů neměl. O to více nakonec všem vytřel zrak a nakonec dokázal velmi výrazně změnit osud celé Evropy.

Článek ve Wall Street Journal, kde se rozebíralo překvapení premiéra Babiše, že se v cizině používá jako jednoslovný název pro naši zemi Čechie (Czechia), měl ohlas až v Čečensku.

Říká vám něco jméno Marie Antoine Carême? Neříká? Nic si z toho nedělejte, my vám tohoto muže rádi představíme. Protože pokud rádi vaříte - a aktuálně rád vaří přece skoro každý, tak tohoto zakladatele francouzské haute cusine znát prostě musíte.

Už Napoleon v Rusku v 19. století narazil na silný odpor ruských vojáků a zažil zničení své armády.

"Francie, armáda, Josefína." Těmito slovy slavný vojevůdce Napoleon na smrtelné posteli vyjádřil, co mu bylo v životě nejdražší. Ačkoli se s Josefínou rozvedl, nikdy ji nepřestal milovat. Jakým kouzlem ho očarovala?

Slavné osobnosti nemíváme moc rádi, zvláště pokud jsme ještě školáci, kteří se o nich musí učit. Jsou příliš dokonalé. Nelžou, nekradou a nepijí alkohol. O intimnějších stránkách lidských potřeb se nesluší vůbec přemýšlet. Takoví lidé jsou bezchybní a se svatozáří. V učebnici se o nich dozvíme, že trpěli, měli hlad, bojovně vysunutou bradu vpřed a zemřeli téměř v zapomnění a často i hlady. Společnost je odhání od svého prahu a po jejich smrti roní slzy, a staví jim pomníky. Jistě bychom je na ulici zdvořile pozdravili, ale za kamarády bychom je mít nechtěli. Pochopitelně, všechno je jinak.

Společnost Atari, kterou si lidé obvykle spojují s počítači a herními automaty v 80. letech, postaví ve Spojených státech osm herních hotelů, kde se hosté budou moct "najíst, vyspat a hrát". První z těchto míst začne společnost budovat na podzim ve Phoenixu. Hotový má být do dvou let, informovala Atari v tiskové zprávě.

Řada zemí včetně té naší má dnes problém s klesající porodností. Článek z roku 1917 vás seznámí originálním řešením, se kterým přišel jako první kdysi Napoleon ve Francii.

Jeden z nejstarších hradů Slovenska znají, bez nutnosti osobní návštěvy, především ti starší z rubové strany bankovky v hodnotě 500 Kč, vydané roku 1973. Historie hradu je pestrá, od osídlení Kelty, Římany a od 5. století Slovany. Za národního obrození se stal Děvín symbolem slovenské svébytnosti.

Herečka Audrey Hepburn (†63) kdysi prohlásila, že „Paříž je vždycky dobrý nápad“. Není na světě místo, které by se jí podobalo. Hlavní město lásky. Perla architektury. Metropole módy a gastronomie. Nejvíc turistů světa jezdí do Paříže. A proč? Protože to všechno vytváří pestrou směsici, které se říká genius loci.

Ruská masová vražedkyně Darja Nikolajevna Saltykovová, postrach carského Ruska 18. století. Bestiálním způsobem mučila, týrala a vraždila. Počet jejich obětí čítá více než stovku nevolníků, převážná většina z řad mladých dívek a žen. Jméno Saltykovová – mezi lidem všeobecně přezívaná „Saltyčicha“, se stalo synonymem bestiálního zacházení s nevolníky.

První z nich vyroste ve Phoenixu, další třeba ve Vegas. Hrát se budou zejména retro hry.

Kdo se myje, smývá ze sebe milost boží. Zajímavý slogan, že? Byl na vývěsním štítě náboženství, které se zaměřilo na lidskou duši, a pomíjející tělesná schránka byla hodna opovržení. Kult krásy těla, sportu a čistoty byl pohanským reliktem a byl opuštěn. Olympijské hry, staré více než dvanáct století, byly zakázány. Lázně zbořeny. Krása těla je ďáblovo osidlo. Antický svět zmizel a z Evropy se stal zablešený, páchnoucí dvorek, ranného středověku.

Krásná rakouská herečka Maria Schell byla sestrou slavného herce a režiséra Maximiliana Schella. Nebyla slavná jen v Evropě, ale zahrála si také v americkém filmu Bratři Karamazovi. Zemřela v devětasedmdesáti letech na zápal plic.

Známé pohoří Vysoký Atlas má svůj protějšek: o něco nižší, ale stejně hezký Antiatlas. V těchto horách najdete malebné horské vesničky, bizarní skalní útvary i vyhaslé sopky.

Kdo se chce seznámit s Tolkienem, stačí mu k přečtení vlastně jedna knížka. Harryho Pottera slupnete klidně k večeři. Na Star Wars si stačí vyhradit víkend, během kterého absolvujete těch pár podstatných filmů. Star Trek pochopíte během série a kapitána Picarda si pak vyvěsíte na plakátu v pokoji. Ovšem co s Warhammerem? Je tu „čtyřicítka“, do níž můžete (a budete) pronikat nekonečně dlouho, protože megalomanství je pro ni synonymem. Jenže zatímco v jejím případě budete chtít hlavně knížky, v případě fantasy Warhammeru je tu neskutečně skvělý Total War, který dokáže pohltit i úplného neznaboha.

Zahlédli jste v obchodě několik koňaků, které vypadají na první pohled stejně, ale jejich cenovky se výrazně liší? Zásadní roli v ceně hrají kromě značek také zkratky uvedené na obalech. Naučte se je číst a pochopte, co v praxi znamenají.

Ústecký cestovatel a fotograf Jiří Svoboda představí svou knihu Východní Krušné hory: krásy dvou světů na besedě na Zámku Trmice v pondělí 13. ledna od 17 hodin.

Tuto nejstarší dceru Bonapartových sice pokřtili jako Marii Annu, ale bratr Lucien ji přejmenoval na Elisu. A pod tímto jménem vešla do dějin. Ze tří Napoleonových sester byla právě ona ta nejméně hezká.

S malou Marií Alžbětou si matka často nevěděla rady. Dívka byla skotačivá, hubatá a vzdělávání ji nudilo. Císařovna nicméně musela připustit, že ze všech jejích dcer oplývá největším půvabem. Hodlala ji proto využít jako strategickou partii pro některého z nejmocnějších mužů v Evropě.

Ke konci 18. a začátkem 19. století se objevila na operní scéně italská pěvkyně, jejíž silný mezzosoprán okouzlil nejednoho návštěvníka divadla. Navíc oplývala mimořádnou krásou, takže neměla nouzi ani o ctitele, ani o umělce, kteří toužili zachytit její půvab.

Vánoce jsou časem tajemným. Křesťanství se jich sice zmocnilo před dvěma tisíci lety, ale jejich pohanský nátěr se ještě zdaleka nesetřel. Dny slunovratů byly tajemné vždy. Svatojánská noc a zlaté kapradí, které činí člověka nezranitelným, bylo symbolem toho letního. Vrcholící léto, oslava života a přírody. Ten zimní, který nás za dva dny očekává, byl snad ještě důležitější, přesněji řečeno, byl očekáván s větší radostí, než ten o půl roku dříve.

Byl to podivný emigrant. Měřeno dnešní dobou naprosto atypický. Pocházel z německého Porýní, kde se nebezpečně začal roztahovat jistý malý muž z Korsiky, který si myslel, že mu patří Evropa. Zřejmě se integroval velice brzy, protože mezi obyvatele Rožmitálu pod Třemšínem zapadl velice rychle a ani rakouská policie a úřady s ním neměly problémy. Obyvatele tohoto ospalého městečka udivil vlastně jenom jednou. Muselo se jistě stát něco hodně ošklivého, když míchal do své zmatené řeči i německá slova a ukazoval k nedalekému lesu. Bylo osmého dubna roku 1815.

Čestný kordík SS Heinricha Himmlera, říšského vůdce SS a šéfa gestapa, byl zřejmě velkým lákadlem pro zloděje, kteří vykradli Heydrichův hrob.

Boj s rakovinou plic prohrál v neděli americký herec a režisér René Murat Auberjonois. Bylo mu 79 let. Čeští diváci znají Auberjonoise především z jeho kultovní role měňavce Oda v seriálu Star Trek a také jako postavu otce Mulcahyho ve filmové verzi MASH.

Na pařížské aukci se v pátek dražily boty, které údajně patřily francouzskému císaři Napoleonovi Bonapartovi. Nový majitel za ně zaplatil v přepočtu téměř tři miliony korun.

Když se řekne “želva sloní,” vybaví se většině z vás Galapágy. Tito majestátní obři jsou někdy považováni za synonymum věčnosti, ačkoli zdaleka nepatří mezi nejdéle žijící živočichy.

Pod návrším Santon poblíž obce Tvarožná na Brněnsku vyvrcholily v sobotu odpoledne letošní vzpomínkové akce na Bitvu u Slavkova (2. prosince 1805). Jak mohlo vidět na 12 tisíc diváků, i tentokrát v ukázce tzv. bitvy tří císařů, která patří k největším na světě, slavně zvítězili Francouzi vedeni Napoleonem v podání amerického herce Marka Schneidera.

Vídeňská inscenace truchlohry Franze Grillparzera svého času urazila Čechy, zatímco v Rakousku je národní klasikou. Teď ji uvedlo Stavovské divadlo.

Po porážkách roku 1812 a 1813 byl Bonapartemu přidělen malý ostrov Elba u italských břehů. Nedávný císař všech Francouzů a mnohonásobný vítěz nad spojenci zde však dožít nehodlal.

Obložený chlebíček je českou klasikou a fenoménem, který v zahraničí těžko hledá obdoby. Jindřiška Šindelářová chlebíčky vyrábí už třicet let a díky své píli a houževnatosti na nich vybudovala úspěšný rodinný podnik. S podnikáním začala hned po revoluci, první lahůdky přitom připravovala u kamarádky doma v obýváku. Novinkám prozradila recept na ten nejoblíbenější.

Slavný generál zemřel roku 1812 během napoleonských válek nedaleko Smolenska. Jeho srdce bylo převezeno do Francie, ale tělo zůstalo po dvě stě let pohřbeno na neznámém místě kdesi v Rusku – letos byla záhada vyřešena.

Dá-li se na začátku 18. století zmínit záhada, která se dostala do povědomí téměř celého světa, je to příběh Kašpara Hausera. Vlčí dítě, které ovšem nevychovávala zvířata, má za sebou velmi tragický příběh, jenž mu nakonec přinese slávu a bohatství. Co když to ale od začátku byla zvrácená hra o pozornost?

Psal se 17. listopad roku 1869, když bylo slavnostně otevřeno jedno z největších vodních děl světa – Suezský průplav. Vše začalo už v roce 1854, když francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps obdržel od egyptského místokrále oficiální povolení, aby Francie zahájila stavbu průplavu.

Petr Miller je zapsán v historii jako vůdce, který 23. listopadu 1989 přivedl dělníky hlavně z ČKD na Václavské náměstí, což způsobilo zlom v revoluci.

Plavba lodí byla ještě v polovině devatenáctého století dobrodružstvím, na které se vzpomínalo po celý život. Parníky byly stále ještě něčím naprosto neobvyklým a člověk musel stále spoléhat na příznivý vítr. Vítr do plachet, tento výraz se stal synonymem pro úspěch. Pokud jste se nalodili v jakémkoliv evropském přístavu a cestovali třeba do Indie, čekala vás několikaměsíční cesta kolem Afriky a téměř dvacet tisíc kilometrů. Zkrátit tuto cestu na polovinu, překonat úzkou pevninskou šíji mezi Středozemním a Rudým mořem, to bylo snem mnoha mořeplavců.

Francie byla v dlouhém běhu dějin vždycky „velká“ a všichni její vládci o tuto a spolu s tím i o svoji velikost usilovali, ať už se jednalo o kapetovské, valoiské či bourbonské krále, o císaře Napoleona I. a Napoleona III., nebo v moderní době o její prezidenty. K největším osobnostem páté republiky, jež se ve Francii datuje od přelomu let 1958 a 1959, patří jednak její zakladatel – generál Charles de Gaulle, jednak jeho vyzývatel z šedesátých let a posléze první socialista v čele Francie – François Mitterrand. Současný vládce Elysejského paláce Emmanuel Macron by se oběma mužům zjevně rád vyrovnal, jeho snaha bude ovšem nejspíš marná.

Velká francouzská revoluce představovala milník, v jehož důsledku došlo v zemi k řadě opatření v duchu vlastenectví a národní jedinečnosti. Člověk a lidský um byl povýšen nad náboženskou víru. Věda měla nahradit Boha. Ruku v ruce s touto radikální atmosférou došlo i k vytvoření vlastního kalendáře.

Ruského historika a kapacitu na napoleonskou epochu Olega Sokolova zadržela v Petrohradu policie, když se snažil zbavit těla své partnerky. Akademika si policie všimla, když opilý spadl do řeky Mojky. V jeho batohu pak policisté našli ženské ruce. V bytě pak nalezli i zbytek těla.

Jako malá holčička chtěla být Caroline královnou nebo alespoň princeznou. Netušila, že se jí toto přání v budoucnu splní. Podobně jako starší sestra Paulina i ona byla krasavicí. Už od svých dvanácti let přitahovala pozornost mužů…

Rychlý SUV? Asi si nedokáži představit více opovrhovaný automobilový segment v očích pravověrných benzínových hlav. Jenže pozor, také je to kategorie plná stereotypních předsudků. Takové auto přece nemůže fungovat v zatáčkách, je těžké, neohrabané a vlastně úplně k ničemu. No a pak se v něčem podobném svezete a jdete se stydět za roh. Už loni mě vyvedl z omylu brutální AMG GLC 63 S Coupé a Alfa Romeo Stelvio QV. Obě auta fungují až nepochopitelně skvěle a vůbec nic na tom nemění, co si o kategorii SUV myslíte. K úplnému prozření mě ale dovedl až letos Jaguar F-PACE SVR, se kterým jsem absolvoval slavnou Route Napoleon a ani na okamžik nechtěl sedět v ničem jiném.

Litevské hlavní město Vilnius je často označováno za barokní perlu Pobaltí. Jak už to u starých evropských měst bývá, najdete tu zachovalé staré město se spoustou památek. Vůbec nejzajímavější je, že v tomto půlmilionovém městě je neuvěřitelných 56 kostelů.

Božská Francie je všeobecně uznávanou zásobárnou romantiky, kultury a památek. Největšímu zájmu turistů se dlouhodobě těší zejména hlavní město Paříž a v ní Eiffelova věž, Louvre, dnes již vyhořelá katedrála Notre-Dame v rekonstrukci či Vítězný oblouk. Zapomínat ale nesmíme ani na krásy, které se nenacházejí přímo v centru země. Mezi nimi pak vyčnívá královský palác Fontainebleau ležící ve zhruba šedesátikilometrové vzdálenosti od Paříže a bezpečně ukrytý v zalesněné oblasti. Málokterý francouzský zámek nabízí tak širokou škálu pamětihodností a jedinečných zážitků.

Tradice státních vyznamenání navazuje na tradici udílení šlechtických titulů a má svůj řád a systém. V Česku ale pomalu mizí.

Jak se u nás psalo o české šlechtě a její funkci v naší zemi, když už české novináře a humoristy neomezovala rakousko-uherská cenzura? Posuďte to sami podle článku a kreslených vtipů, které vyšly v roce 1918 krátce po vzniku Československa.

Česká advokátní komora dokončuje přípravy projektu Advokáti proti totalitě, kterému se v rozsáhlém seriálu věnuje také INFO.CZ. Emeritní ústavní soudce, dřívější předseda České advokátní komory a právní historik Stanislav Balík v rozhovoru pro INFO.CZ, které je mediálním partnerem projektu, rozebírá, proč jsou advokáti v mnoha ohledech v totalitních režimech těmi „prvními na řadě“.

Jean-Christophe Napoleon Bonaparte je prapraprasynovcem slavného Napoleona. A hraběnka Olympia z Arco-Zinnebergu je pro změnu praprapraneteří francouzské císařovny Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské. Jean-Christophe je v očích bonapartistů současnou hlavou dynastie, a tak se dá s mírnou nadsázkou říci, že se jejich sňatkem opakuje historie.

V důležité bitvě u Trafalgaru, která se odehrála 21. října 1805, slavně triumfoval admirál Nelson nad Napoleonem. Abychom pochopili význam vyhrané bitvy admirálem Nelsonem, je nutno se vrátit do revolučních časů Francie v roce 1789.

Skipass zdarma na začátku a na konci sezóny, 115 km sjezdovek, snowparky, bezkonkurenční bezcelní zóna, vytříbená gastronomie, aktivity pro rodiny s dětmi, každodenní profesionální servis pro freeriding, nejvýše položené relaxační centrum v Evropě a nadšení pro biatlon. To je Livigno – ráj zimních sportů.

Přísná je královna Viktorie v tvorbě účesů. „U dvora se můžete objevit jenom se staženými vlasy,“ vzkáže královna Viktorie lady Shaftesburyové. Lady se inspiruje účesem princezny z Walesu, která jednoho dne přijde s vlasy ostříhanými do čela. Konzervativní Viktorie ale něco takového nepřipouští.

Došlo k ní ve dnech 16.–19. října 1813. Bitva u Lipska vešla do historie nejen jako největší a nejkrvavější střetnutí dlouholetých napoleonských válek, ale počtem účastníků ji překonala až bitva u Mukdenu roku 1905 během rusko-japonské války.

Idea státního pohřbu Karla Gotta získala své nadšené příznivce i zavilé odpůrce. Při pohledu za humna české kotliny je zjevné, že státní pohřby představitelů populární kultury vzbuzují v cizině mnohem méně emocí než u nás.

Jen dvanáct kilometrů západně od centra Bratislavy ležela v době totality československo – rakouská hranice. V hraničním pásmu se odehrály dramatické události, které poznáte během atraktivního výletu na kole. Poté, co v únoru 1948 převzala moc Komunistická strana Československa, Bratislava se stala součástí východního bloku.

Tiché přihlížení je součástí začínající okupace severního pohraničí Sýrie, které si vydupalo Turecko. USA s tím valný problém nemají, Rusko oznámilo, že v Sýrii už větší akce podnikat nebude. No, tak se nastartoval Turek a s bohulibou zástěrkou toho, že jde vybudovat bezpečnostní zónu pro syrské uprchlíky, se jal obsadit část sousedního státu a rozšířit tak Turecku území.

Idea státního pohřbu Karla Gotta získala své nadšené příznivce i zavilé odpůrce. Kupříkladu bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt je názoru, že by Gott neměl mít státní pohřeb, protože ten je vyhrazen jen pro prezidenty. Názor na státní pohřeb nakonec rychle změnil i Andrej Babiš a výsledkem má být pohřeb se státními poctami. Při pohledu do zahraničí je zjevné, že státní pohřby představitelů populární kultury ve světě vzbuzují mnohem méně emocí než u nás.

Evropští diktátoři a krutovládci jsou nepoučitelní. Tak, jako všude ve světě. Dělají stále tu samou a osudovou chybu. Zpočátku jsou úspěšní, masy lidu jim tleskají, přicházejí vítězné bitvy a vše se zdá být v naprostém pořádku. Moc bývá opojná a působí jako droga. Stále víc, stále víc. Nenasytnost diktátora vzrůstá. A nakonec přijde osudová chyba. Zatouží se zmocnit Velké Británie nebo Ruska, a to jim zlomí vaz.

Ferdinand Maxmilián se nedokázal smířit s rolí čekatele na trůn, a proto se vrhl do bláznivého mexického dobrodružství. V zemi Aztéků, kde již po desetiletí zuřily revoluce a občanské války, přijal císařskou korunu. Ale jen krátce. Osud si pro něj nachystal jiné poslání s tragickým koncem.

Bývalý prezident Francie Jaques Chirak zemřel ve čtvrtek ve věku 86 let.

Komentář. Diskuse kolem přesunu sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6 je často iracionální. Netýká se ani tak Koněva samotného, jako spíš vyjadřuje politické preference diskutujících. Boření pomníků má ovšem stejně dlouhou tradici jako pomníky samotné, píše Aleš Rozehnal.