Psychologie

Vidět sklenici z poloviny plnou, nikoliv prázdnou, se ukazuje být užitečnou výbavou do života, zvlášť pak ve vyšším věku. Opakující se negativní myšlení je totiž podle vědců z University College London přímo spjaté se vznikem Alzheimerovy choroby.

Máte pocit, že byste mohli mít indigové dítě a zajímá vás, čím se takové děti vyznačují? Podle příznivců transpersonální psychologie jsou indigové děti naší budoucností, neboť mají zvláštní barvu aury a jsou výjimečně nadané.

Mozek využívá rozdílů mezi vstupy do párových smyslových orgánů - očí a uší, aby vytvořil trojrozměrný obraz a navigoval jedince v prostředí. Jestli a jak se to děje v případě čichu, není jasné. Nová studie Institutu psychologie Čínské akademie věd se zabývá zkoumáním stereo-čichu lidí.

Na konferenci Šťastné Česko promluvili odborníci o tom, jak může být člověk šťastný, když se dokáže smířit s nejistotou.

I původně mírumilovné protesty se můžou zvrhnout a lidé klidné povahy najednou tvoří dav, který ničí majetek a útočí na policii. Proč je tomu tak?

Letos to místo písčité pláže Jadranu vidíte na stanový kemp někde na Mácháči, Lipně nebo Slapech? Není důvod ke stížnostem. Skvěle se tam vyspíte, uklidníte od stresu a podpoříte kreativní myšlení!

Ubručený dědek. Trapný chlípník, který se otáčí za každou sukní. Lenoch, který čeká, že o něj partnerka bude pečovat. Sportovec, který si nechce přiznat, že už nezvládá tolik, co dříve.

Stačí věta a vy si ji zapamatujete na celý život. Nic špatného, ale to, co vám kdysi kdosi řekl, aby pomohl. V těžkých časech, ve zlomových okamžicích ale i v běhu všedních dnů vám těch několik málo slov vytane na mysli a pomůže vám pokračovat v cestě dál. Začtěte se do našich příběhů, vylaďte se do pohody a inspirujte se. Vždyť příklady táhnou nejlépe.

Tabu přestane být tabu, když se člověk přestane bát mluvit o věcech, které se prostě dějí. Život je rozmanitý a přináší mnoho nesnází a problémů, bez sdílení se však řeší těžko. Slova člověk vynalezl proto, aby si mohl pomáhat, využívat zkušeností jiných, společně prožívat radosti i starosti. Tak může být život lehčí a plnohodnotnější. Tabu přestanou být nedotknutelná, když na ně sami najdeme odpovědi.

O své duševní zdraví byste se měli starat stejně jako o to fyzické. V tom vám pomůže art terapie, jež vám dostane z těla přebytečný stres nebo depresi a vyčistí vaši hlavu. Existuje hned několik art terapeutických cvičení, které byste měli zařadit do svého života, pokud se chcete cítit dobře a být plní optimismu.

Rituály pomáhají lidem zvládat nejistotu a úzkost, ověřili religionisté z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkum prováděli v hinduistické komunitě na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. Výsledky zveřejnil časopis Philosophical Transactions of Royal Society B, oznámila ČTK Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Pletení, modelářství, skládání hudby či jakékoli jiné koníčky výrazně prospívají našemu mentálnímu zdraví. Vědci z britské University College London totiž zjistili, že lidé, kteří se pravidelně věnují zájmovým aktivitám, mají až o třetinu nižší riziko vzniku deprese.

Třiadvacet let pracoval pro jednu firmu, dotáhl to až na manažera a řídil 250 lidí, pak prozřel ve tmě a se ženou založil centrum, kde pomáhá lidem terapií tmou.

Kurzy první pomoci jsou rozšířené po celém světě a jsou poměrně snadno dostupné. Zpravidla se ale zaměřují na fyzickou stránku člověka. V posledních letech se nicméně lidskému nitru věnuje čím dál větší pozornost, a tak už lze absolvovat i kurz první psychické pomoci. A rovnou online.

Nejběžnější způsob komunikace je mluvené slovo, ale někdy můžeme vysílat mocné a výmluvné vzkazy i svým mlčením. V souvislosti se vztahy se mlčení většinou chápe negativně, jako prostředek, jímž se něčemu vyhýbáme nebo jimž dáváme najevo svou nespokojenost.

Pokud budeme hraní her považovat za nemoc, budeme ji také jako nemoc léčit. A to může být špatně. Hraní her může být pro hráče jen cestou, jak utéct od skutečného neřešeného problému.

Líbí se nám přísloví, které říká, že každý jsme strůjce svého štěstí, tak proč je tolik lidí nešťastných? Máte pocit, že vám život utíká mezi prsty a vy jste nic nestihli? Tak to změňte.

Serotonin je neurotransmiter, o kterém se nejvíce hovoří v souvislosti s dobrou náladou a celkovou spokojeností. Ovšem bylo by chybou myslet si, že navozováním hezkých pocitů jeho působení končí. Spánek, strava, slunce i sport. To jsou čtyři S, která mají na produkci serotoninu nejpříznivější vliv. A k čemu je tato látka vlastně dobrá?

Rozešla jste se s přítelem, máte před náročnou zkouškou nebo vás následující den čeká přijímací pohovor na novou práci? Pokud své emoce, které z těchto situací vyplývají, řešíte jídlem, máte velký problém. Aby ručička na váze neukazovala stále vyšší číslo, zkuste se z emočního přejídání nadobro vymanit. Jak na to?

Každý by se měl v životě naučit říkat NE. Vyhneš se tak zbytečně situacím, které tě mohou dostat do nepříjemností. Někdy je dost těžké říct svým kamarádkám slovíčko ne.

Osamění způsobuje kouření. K takovému závěru došli vědci z Bristolu, kteří prokázali, že lidé žijící v sociální izolaci, kteří si připadají osaměle, častěji začnou kouřit, kouří více cigaret denně a mají větší problém s kouřením přestat. A osamění má na kouření větší vliv než geny. K nárůstu konzumace cigaret došlo v posledních měsících kvůli pandemii.

Snaha o co nejlepší výsledky v mnoha ohledech provází v moderní společnosti život téměř každého z nás. Tato snaha se však může snadno vymknout kontrole. V čem tkví úskalí perfekcionismu? Týká se tento problém i vás? A pokud ano, jak s ním můžete bojovat?

Gestikulace rukou při hovoru byla psychology často popisována jako neverbální komunikační prostředek, který má upozornit na význam vyřčeného. Jenže podle psychologů z Connecticutu a Nizozemska má přímý vliv také na zvukovou stránku projevu. Pohyb rukou jednoduše fyzikálně zesiluje hlas.

Zpomalený metabolismus si se snižováním tělesné hmotnosti vůbec nerozumí. Jestli chcete zhubnout, je třeba jej rozproudit. Pravidelně jezte, dostatečně pijte, sportuje a hlavně se přestaňte nervovat. Stres totiž přeměňuje zdravé jídlo na to nezdravé!

Ráno se probudíte, uvaříte si ranní kávu a jdete do práce. Žijete svou každodenní rutinu až do chvíle, kdy virus, o kterém jste dosud jenom četli, že se vyskytl na jiném kontinentu, bez zaklepání překročí práh vašich dveří.

Když je toho moc, je těžké vymyslet i to, co si dát k večeři. Pracovní úkoly se zdají být těžší než obvykle a na plánované večerní cvičení nedojde ani omylem. Jenže tím to obvykle nekončí. Přicházejí výčitky, pocit neúspěchu a prožitek tlaku se zvětšuje. Z práce, vztahů i volného času se stává víc úkol ke splnění než příležitost k radosti a kreativitě. Vypadá to jako začarovaný kruh, ale vy to můžete změnit! Tady je deset drobných každodenních kroků, díky kterým se to podaří.

Média do nás chrlí negativní zprávy, politici v nás posilují obavy. Proto jsme přesvědčení, že svět kolem je horší, než je.

Citové vydírání patří mezi nejagresivnější formy manipulace. Nejčastěji navíc přichází z řad našich nejbližších, o to více se nás dotýká. Naštěstí existují možnosti, jak se mu můžeme sami ubránit.

Ztrpčují život. Vyvolávají v nás trýznivé pocity. Potýkáme se s nimi v dětství, mnohdy nás ale neopustí ani v dospělosti. Jsou nám v patách, ať se v životě vydáme kterýmkoliv směrem. Provází vás pocity méněcennosti? Jste zamindrákovaní? Zjistěte, jak se s vlastními komplexy poprat.

S klinickou psycholožkou a psychoterapeutkou o tom, že to, jak moc nás stres ovlivní, je v našich rukou. Pokud chceme a vytrváme, můžeme se s ním naučit pracovat a vyhnout se řadě nepříjemných fyzických i psychických problémů.

Statečný člověk vběhne i do hořícího domu. U většiny lidí však stačí, když se dokáží vůči zlu ozvat nebo přivolat pomoc, učí svět slavný americký psycholog Philip Zimbardo.

"Hygge - prostě šťastný život" je poslední roky nesmírně populární. Našli v Dánsku recept na životní štěstí? V poslední době se zdá, že ne a také to vypadá, že hygge nahrazuje jiný fenomén.

Lidská mysl má sklony lépe si vybavovat negativní prožitky, situace a myšlenky než ty pozitivní. Z části za to může naše vnitřní nastavení, které již odmalička posiluje výchova a školský systém postavený na zákazech, příkazech a ukázce chyb. Z větší části si ale za to můžeme sami. Vždyť nikdo z nás se nenarodil jako pesimista. Jenže, co dělat, když je kolem tolik špatných emocí? Jak se vymanit ze sevření negativních myšlenek?

Na to si ještě moc malá. Na to si ještě moc malý. Až budeš velký, tak to pochopíš. Jistě, nervový systém dítěte je ve vývinu, právě proto bychom se však měli snažit, aby se skutečně vyvíjel. Dítě možná nechápe uvažování dospělého, vše kolem sebe však vnímá a nasává jako houba. Pocity méněcennosti, nízké sebehodnocení, úzkosti a další psychické potíže dospělých nezřídka odrážejí výchovu, která podceňuje schopnosti dítěte.

Těžko se mi píše něco obecného o tom, jak jsme jako Češi prožívali období karantény při epidemii koronaviru, když vím, že jej každý prožíval trochu jinak. Jiné zkušenosti mají senioři, kteří se mnohdy báli opustit svůj domov a museli se spolehnout na ještě více pomoci z vnějšku. Jiné rodiče školou povinných dětí, náhle vystavených nutnosti stát se domácími učiteli, rodiči na 24/7 a k tomu často i při home office zastávat i vlastní práci.

Období karantény máme, zdá se, za sebou. Někdo vše přežil v pohodě a doma si to možná i užíval, někdo se ale už nemohl dočkat, až se bude moc zase volně pohybovat a stýkat i s jinými lidmi, než je jeho protějšek. Právě partnerské vztahy si určitě prošly zatěžkávací zkouškou. Ty zdravé vše asi přežily a jede se dál, ty problémové mají problémy pravděpodobně ještě větší, a nebo již skončily. A právě o nich je náš rozhovor s psychologem profesorem Radkem Ptáčkem.

Tmavé a zatažené dny působí na lidskou psychiku depresivně. A pomoci může umělé osvětlení, světelná terapie i solárium. Jenže v noci je tomu naopak. Prokázali to psychologové z Číny. A trochu pomohli vysvětlit, proč mají deprese častěji lidé, na které v noci ve vyšší míře působí umělé osvětlení včetně toho z televizí, počítačů, chytrých telefonů a dalších zařízení.

Těch, které to v zaměstnání skutečně baví a naplňuje, je jako šafránu. To ale pořád ještě neznamená, že nemůžete být jedním z nich! Pomůže vám v tom kolo, regenerační pauzy a trocha okolního pořádku.

Tohle klišé známe všichni – padesátiletý „mladík“ v příliš těsných džínách si to svým sportovním autem sviští na tenis, nejlépe ještě cestou od své mladé milenky, protože o ženy, které nejsou minimálně o dvacet let mladší než on, ani nezavadí pohledem. Včetně vlastní manželky. Ne všichni pánové samozřejmě propadnou takto pošetilé honbě za ztraceným mládím, přesto máme tak nějak zafixováno, že se krize středního věku týká hlavně mužů. Ženy ale přepadá také, jen se u nich obvykle projevuje jinak.

Mnoho z nás pracuje od rána do pozdních hodin ve vysokém pracovním nasazení, ale výsledky přesto neodpovídají úsilí, v horším případě ani očekávání šéfa. Máme pro vás několik tipů ze systému Zen To Done (Zenem k hotovému). Jedná se o jednoduché metody, jak lépe řídit vlastní práci. Tak co zkusíte to taky?

Zestárneme spolu? Budeme spolu šťastní? Můžeme tvořit rodinu? To jsou otázky, na které chce většina žen znát odpověď. Bohužel, věšteckou kouli nemáme, a tak budoucnost vztahu můžeme odhalit pouze na základě několika indicií.

O pozitivním vlivu hudby na naši psychiku se ví už dávno. Muzikoterapie je forma psychoterapie, která se používá i v medicíně a velmi přispívá při léčbě různých poruch paměti. Pomáhá napravovat místa v duši, kde nadělal škody stres, a tak má i obrovský přínos i při léčbě nemocí psychosomatického původu. Člověk nemusí být hudebník, aby mohl tuto metodu využívat, ale pro lidi s hudebními zkušenostmi se možnosti rozšiřují.

Každý rodič chce své dítě vychovávat co nejlépe, jenže nikdo přesně neví, co to znamená. Pomoc rodičům nabízí profesor psychologie na Temple University ve Philadelphii Laurence Steinberg. Ve své knize Deset základních principů dobrého rodičovství předkládá klíčové body, které rodičům pomohou zvládat jejich nelehkou úlohu. Zásady jsou přitom tak jednoduché, že si je může osvojit bez výjimky snad každý rodič.

Asi se shodneme na tom, že občas na sobě máme oblečení, se kterým si nejsme úplně jisti. Stalo se tak už při výběru v obchodě, kdy jsme váhali s jeho koupí. Ale to ono v nás přesvědčilo to druhé, ať si to přeci jen koupíme. U těch odvážnějších bylo výsledkem, že jsme si to vzali jednou na sebe a následně to šlo do skříně – navždy. S naším chováním ve společnosti je to podobné.

Velice úspěšný dokument V síti otevřel ve společnosti tabuizované téma, které v době karantény získalo o to větší důležitost.

Rychlost současného světa si našla cestu do naší každodennosti, a ne vždy nám to prospívá. Technologie a zkratky, které nám měly šetřit čas a osvobodit nás, nám často vzaly ještě více energie. Je tedy nejvyšší čas zastavit se a zpomalit, dát šanci našemu mozku si řádně odpočinout. Jedině tak nám totiž bude dobře sloužit a my budeme mít šanci radovat se ze života a být spokojenější.

V těhotenství sní ženy v noci mnohem častěji. Více také své sny prožívají a také si je častěji pamatují. Důvodem je fyziologická i psychická změna, kdy mají ženy v očekávání vyšší hladinu progesteronu, často se budí, a sny si tak pamatují a vybavují. Druhou stránkou je psychika - nastávající matka vstupuje do nové životní role a etapy, na kterou se může těšit, ale zároveň se jí také obávat. O čem sny v těhotenství vypovídají?

O tom, zda je člověk tvor polygamní či monogamní se stále vedou rozporuplné vědecké debaty. Asi nejčastěji se přitom skloňuje tzv. sobecký gen.

Vzpomínky ze střední bývají různorodé. Od prvních lásek až po nárazové „šprtání“ týden před maturitou, vzpomínáme na ledacos. K nejoblíbenějším patří všelijaké humorné historky, někdy i události méně příjemné.

To, že naše chování má vliv na lidi z našeho nejbližšího okolí, je poměrně jasné. Vědci však zjistili, že můžeme poměrně silně působit i na osoby, s nimiž jsme nikdy nepřišli do kontaktu. A funguje to i naopak. Dokonce i tak osobní věci, jako je emocionální stav, kolik vážíte nebo koho volíte, jsou do určité míry ovlivňovány ostatními lidmi. A to i těmi, které vůbec neznáte.

Mnozí z nás uvízli v materiálním světě založeném na akci, kde lidé věří, že čím více pracujete, tím více získáváte, dosáhnete na vyšší pracovní pozici, máte větší respekt a čím více lidí znáte, tím vlivnější jste. Realita je však jiná. Abyste skutečně pocítili ten pravý „úspěch“, budete si muset připomenout, jak moc báječní a jedineční jste.

Jeden z následníků britského trůnu princ William radil jako dobrovolník psychicky nemocným. Pro práci v organizaci Shout 85258 na jejich podporu, kterou spoluzaložil, se nechal vyškolit. Sedmatřicetiletý princ to podle webu BBC prozradil během videohovoru při příležitosti prvního výročí fungování služby.

V babiččině knihovně lze najít leccos. Kuchařské knihy i nezbytnou červenou knihovnu. Příběhy chudých služtiček a továrníků zde jistě nebudou chybět. Že jsou dnešní babičky úplně jiné? No, aby ne, řídí auta, firmy a ovládají počítače. Ale ruku na srdce, nejsou dnešní cukrkandlové televizní seriály stejné, jako ty sto let staré, sentimentální příběhy?

Celosvětově nejznámější případ exorcismu se odehrál v sedmdesátých letech minulého století v Německu. Anneliese Michel podstoupila několik desítek rituálů, které z ní měly vyhnat démony. „Péči“ exorcistů nepřežila.

Během války ve Vietnamu se mnoho Američanů snažilo vyhnout povinné vojenské službě. Když to neuhráli na fyzický handicap, zkusili předstírat duševní nemoc. Fenomén zaujal psychologa Davida Rosenhana, který si položil otázku, do jaké míry jsou vlastně psychiatři schopni rozlišit zdravého člověka od šíleného.

Dezinformacím mohou díky chytrým taktikám jejich tvůrců podlehnout i ti nejchytřejší z nás. Věda už naštěstí zná řešení – správnou komunikaci.

Každá máma chce být dobrá máma. Ale co si má počít, když nastanou deprese a není schopná zvládnout starosti všedního dne? Vyhořelá a na konci sil – tak se cítí stále více matek. Přesto mluvit o tom je tabu…

Moje žena je už devět let vážně nemocná. Nemoc pozvolna postupuje a žena se bojí, že bude časem odkázána na pomoc druhých. Stále častěji ji přepadají deprese, zejména když už nedokáže dělat činnosti, které pro ni byly dříve běžné. Třeba oloupat brambory nebo vyžehlit prádlo.

Každý je, jaký je. Jeden prochází životem s obavami, ale ohleduplně, druhý zase životem proletí ve své černé limuzíně. Proč se chováme, tak jak se chováme?

Vnímáte občas zvuky či barvy, které ostatní nevidí? Máte intenzivní předtuchy, že se něco stane a ono se to stane? Zážitky mystického charakteru se vám nevyhýbají? Možná nejste blázni, ale jste na cestě ke svému lepšímu já.