Psychologie

Všimli jste si někdy, jak negativní vaše komunikace dokáže být? Jak druhé shazujeme, zraňujeme, kritizujeme, aniž by si to zasloužili? Jak z toho ven a proč je důležité skládat komplimenty, o tom se v kurzu Umění komunikace rozpovídala psycholožka Olga Vlachynská.

Bolest k životu patří, pokud ale trvá měsíce či roky, stává se sama o sobě závažným zdravotním problémem. O to víc je důležité zaměřit se nejen na stránku tělesnou, ale i duševní. Každý bolest vnímá jinak a ukazuje se, že významný podíl na tom má už výchova v dětství a také společenské očekávání.

Stres se v našem životě objevuje v mnoha podobách. Někdy je tichý, sotva znatelný. Jindy nás překvapí v momentě, kdy na to nemáme prostor ani sílu. Může se projevit napětím v hrudi, přetíženou hlavou, únavou v očích nebo pocitem, že je toho na nás jednoduše příliš.

Vlastní zkušenosti přetavují v pomoc lidem, kteří se potýkají s duševním onemocněním nebo různými typy závislosti. Poskytují jim cennou podporu a naději. Proč je jejich činnost tak velkým přínosem? V čem spočívá? Může se stát peer konzultantem kdokoliv? Seznamte se s peer pracovníky.

Testy inteligence většinou prověřují náš inteligenční kvocient, který ale s emoční inteligencí nesouvisí. Napadá vás, jak vaši emoční inteligenci zjistit? Ona totiž hraje klíčovou roli v našem každodenním životě. To, jak dobře rozumíte svým vlastním emocím a emocím ostatních, může mít zásadní vliv na vaše vztahy, kariéru i osobní pohodu. Tento jednoduchý test vám pomůže odhalit, jak vysoká je vaše emoční inteligence na základě toho, co uvidíte jako první na obrázku.

Mám nějakou depku. Kolik z nás tuto větu sem tam nepronese. Někdy nám smutek pomůže rozehnat sport, čas, jindy přátelé nebo odpočinek. Klinická deprese je ale onemocnění, se kterým nám nepomůže nic z výše uvedeného. Jak poznat depresi od běžného smutku? Jaké jsou možnosti léčby? Depresi se ze všech stran věnuje Damien Dante v dalším díle podcastu Moje psychologie.

Schopnost vcítit se do druhých je krásná, ale přílišná empatie může být vyčerpávající. Objevte, jak rozlišovat své vlastní pocity od emocí ostatních, nastavovat hranice a zůstat přitom soucitní, ale silní.

Nikdy nekončící únava, nulová motivace, nechuť k práci i k sobě samému. Vyhoření? Možná. Nebo také deprese. Ačkoliv projevy mohou mít podobné, je mezi nimi rozdíl. „Vyhoření má obvykle kořeny v kombinaci velké pracovní zátěže a dlouhodobého stresu bez dostatečného odpočinku s osobním očekáváním, že všechno zvládnu. Může vést k poklesu výkonnosti, vyčerpání nebo úzkosti. Deprese je nejčastěji doprovázena hlubokým smutkem, ztrátou energie a naděje, že bude lépe. Ne vždy se dobereme jasné příčiny,“ objasňuje terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková. Víte, v čem jsou si oba stavy podobné? Co se děje s člověkem, který vyhoření neřeší? A jak se duševní nemoci promítají do ekonomiky?

V ARC Raiders už nejde jen o to, kdo má lepší zbraň. Skutečné vítězství si odnáší ten, kdo ovládne umění vyjednávání – a přežije jen díky slovům.

Každý z nás občas cítí smutek. Důležité je, aby nás pocity smutku brzy opustily a vystřídala je radost. Zpozorněte, pokud se vám už dlouho nechce nic dělat, protože nic nemá cenu.

Vánoce obvykle považujeme za období radosti a lásky. Prosinec je dokonce jedním z měsíců, kdy se lidé nejčastěji zasnubují (a úplně nejvíc na Štědrý den). Podle statistik jsou ale také jedním z období, kdy nejvíce lidí vztah ukončí

Každý den rozhoduješ, jak bude vypadat zbytek tvého života. Jen si to většinou nevšímáš. Až jednou přijde chvíle, kdy se tělo ozve naplno — a ty zjistíš, že některé škody už nejdou vzít zpátky.

Chronický stres je jedním z největších zdravotních problémů 21. století.

Mozek dětí nedokáže hned od narození pracovat s emočně vypjatými situacemi, musí se to nejprve naučit. Co ale dělat, když nic nezabírá? Podle psycholožky může i starším dětem při velkém vzteku pomoci například sání přesnídávky.

Dobré vztahy s lidmi se snažíme budovat celý život. Kromě toho, že se nám pak lépe funguje a žije, nový výzkum potvrzuje, že kvalita mezilidských vztahů není jen o pocitu štěstí, ale má i zásadní vliv na zdraví mozku. Dobrými sociálními vazbami lze dokonce předcházet demenci.

Podle nové studie vás správně použitá gesta mohou udělat nejen srozumitelnějšími, ale i kompetentnějšími v očích ostatních. Když rukama "kreslíte" to, co říkáte, vaše sdělení se stává přesvědčivější – a váš argument má větší šanci uspět.

Helena Sováková (54), která loni zakončila svou dvacetiletou kariéru u Armády ČR coby hlavní armádní psycholožka, zažila mise v Iráku i v Afghánistánu a pomáhala vojákům i jejich rodinám. Svůj život mezi vojáky i v civilu teď popisuje v knižním rozhovoru Plukovnice lidských duší, jehož autorem je novinář Martin Moravec. Z knihy přinášíme exkluzivní úryvek.

Napsal řadu vysokoškolských učebnic, jeho přednáškami prošly tisíce tuzemských studentů humanitních a společenských věd. Zároveň byl předním českým expertem na hermetismus, aktivně činným v oboru okultního esoterismu a nacionalismu. Profesor MILAN NAKONEČNÝ (3. února 1932 – 4. prosince 2025) byl sice jako adolescent na podzim 1948 z politických důvodů vyloučen z gymnázia, ale po kárném pobytu ve výrobě dostudoval a pak se mohl věnovat studiu českého fašismu a magie; mimo jiné se stal prvním předsedou obnovené české společnosti hermetiků Universalia. V 93 letech nyní zemřel a my přinášíme rozhovor (o jeho životě, o psychologii, alchymii, mystice nebo o Rusku), který s ním Reflex pořídil 10. září roku 2023.

Ve věku 93 let zemřel ve čtvrtek psycholog Milan Nakonečný. Oznámil to jeho přítel a zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. Nakonečný byl autorem desítek knih z oblasti psychologie včetně monografie Psychologie osobnosti. Působil také jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Odešel v klidu ve svém domě v Táboře, v péči svého syna Milana,“ uvedl Hess.

Ve věku třiadevadesáti let zemřel Milan Nakonečný, psycholog, historik, profesor, autor řady vysokoškolských učebnic i knih o fenoménu magie. Skonal ve čtvrtek 4. prosince, o jeho úmrtí informoval jeho přítel Ludvík Hess, zakladatel sítě babyboxů. Nakonečný byl členem Kolegia spolku babybox.

Vánoční stromeček je pro mnohé symbolem tepla, rodiny a chvílí, kdy se čas na malý okamžik zastaví a vy si užíváte pospolitosti v kruhu nejbližších. Každý rok se opakuje to stejné. Vybíráte ten pravý stromeček pro vás, zdobíte ho s pečlivostí a u toho přemýšlíte, jak letos budou vypadat vaše Vánoce. Vánoční stromeček milují zejména děti, ale i dospělí se při jeho výběru rozhodují různě.

Strašit, či nestrašit? Stejně jako každý rok budou i v pátek někteří rodiče řešit, jestli své ratolesti vystavit návštěvě čertů, Mikuláše a anděla. Psychologové pravidelně varují před psychickou újmou, kterou by dětem setkání se zplozenci pekla mohlo způsobit. Na druhou stranu se dnešní děti už čertů, a to ani strašidelných „krampusáků“, prostě moc nebojí.

Představte si člověka v psychické krizi, demotivovaného a neschopného cokoliv dělat. Možná urputně pláče, možná jen sedí s prázdným výrazem. Většina z nás se snaží takovou situaci nějak zlepšit, logicky, tedy špatně.

Vánoce, narozeniny, výročí. Dny, které by měly být o radosti, se často mění ve stres a vnitřní tlak. Zatímco někteří lidé vybírají dárky s lehkostí a upřímnou touhou potěšit, jiní se ocitají v pasti vlastních očekávání. Často kupujeme víc, než chceme, utrácíme víc, než můžeme, a dáváme víc, než je nutné. Navenek to vypadá jako projev štědrosti, ale vnitřně jde často o snahu něco kompenzovat.

Některé ženy dostávají pozornost od prvního dne. Zvenku to působí jako výhoda, ale jejich svět je často mnohem složitější. Co když cesta, kterou vidíme jako lehčí, ve skutečnosti nese mnohem vyšší cenu?

Někdy je smutek skrytý, skoro neviditelný. Prožívají ho lidé, o kterých se téměř nemluví. Prarodiče, kteří ztratili vnouče, sourozenci, jimž zemřel bratr, nebo sestra, přátelé, kteří ztratili kamaráda nebo kamarádku. Mnohdy se nás „dotýká“ také úmrtí člověka, kterého jsme znali třeba jen od vidění, nebo s ním nebyli roky v kontaktu. To vše je lidská přirozenost.

Čich, jeden z nejstarších smyslů, má zásadní vliv na naši psychiku – na emoce, vzpomínky i i vztahy, určité vůně dokážou v těle spustit léčebné procesy. Ačkoli jej často podceňujeme, vůně mohou povzbudit náladu, zlepšit naše vnímání sebe samé a dokonce ovlivnit výběr partnera. Jak mohou obohatit náš každodenní život?

Dnes začne chodit Mikuláš - v patách s čerty, kteří hrozí, že odnesou zlobivé děti do pekla. Může takové strašení čerty ohrozit zdravý vývoj dítěte? Jak dodržet tradici, aniž byste svou ratolest traumatizovali? Plus fotogalerie děsivých čertů, které byste fakt doma nechtěli….

ROZHOVORY NA OKRAJI: Závěrečná část rozhovoru k 80. narozeninám PhDr. Anežky Janátové, psycholožky, autorky archetypálních léčivých pohádek, někdejší ředitelky Jedličkova ústavu, zakladatelky Akademie sociálního umění a předsedkyně Anthroposofické společnosti v České republice.

Daniela si chtěla v klidu vyzkoušet kalhoty. Když požádala zaměstnance o jinou velikost, ten ji před dalšími zákazníky okomentoval, že „tyhle na ni stejně nejsou“. Situace se ale později ukázala jako mnohem komplikovanější. Příběh otevírá téma tělesných komentářů, profesionality a toho, kdy osobní soud zaměstnance překročí hranice.

Na internetu se v poslední době objevují informace typu „oblíbená barva prozradí vaše IQ“. Podle toho prý lidé s vyšší inteligencí milují modrou, zelenou nebo sofistikované tmavých odstíny. Jenže věda je v tomhle opatrnější. Co vám skutečně může prozradit psychologie barev?

Vánoce máme spojené s klidem a pohodou, každoročně ale přináší i jistou míru kontroverze. Jednou z těch nejsilnějších je návštěva tří notoricky známých postav, které na jedné straně rozdávají dárky, ale také strkají rošťáky do pytlů. Někteří v této tradici vidí neodmyslitelnou součást adventu, jiní zase zbytečně vystrašené děti, které si ponesou následky. Připravit děti o jedno z kouzel Vánoc lze i bez traumat, jen rodiče musí dostatečně naslouchat své intuici a hlavně vlastním dětem.

Blíží se nejkrásnější období v roce, které si tradičně spojujeme s klidem a pohodou. Jak ale potvrzují psychologové ze své praxe, pro mnoho lidí mohou být Vánoce naopak velmi náročné. Nejen o tom, jak zvládnout vánoční stres a opravdu si je užít, přišla do podcastu Neklepat pohovořit psycholožka a psychoterapeutka Markéta Miláčková.

Ve shonu moderního života se stres stal pro mnoho mužů nevítaným společníkem.

Masivně se píše i mluví o tom, jak je mentální a emocionální stres špatný. Za každou cenu bychom se mu měli vyhýbat. Jenže stresový paradox říká, že přílišná snaha se stresu zbavit ho posiluje. Navíc pokud by neexistoval, jak bychom budovali odolnost?

Horory a strašidelné příběhy často považujeme za něco, co nám škodí nebo zbytečně stresuje. Překvapivě ale věda ukazuje pravý opak: správně dávkovaný strach může být pro naši psychiku prospěšný. Od evolučních obranných mechanismů po fyziologické reakce, které posilují tělo i mysl. Horory nás mohou učit zvládat stres, zlepšovat odolnost a dokonce přinášet pocit potěšení. Nevěříte?

Karolína chtěla vrátit make-up, který jí doma pod světlem zjevně neseděl. V prodejně očekávala běžnou domluvu, ale vizážistka její volbu nahlas okomentovala způsobem, který slyšely i další zákaznice. Případ ukazuje, jak citlivá je komunikace v beauty službách a co dělat, když vás pracovník obchodu zahanbí nevhodnou poznámkou.

Jakmile se člověk ocitne v davu, mění se pravidla hry. Dav poskytuje anonymitu, snižuje pocit osobní odpovědnosti a vytváří silné emocionální napětí. V takovém prostředí se rodí konformita, ztráta kontroly a někdy i extrémy…

Vánoce nesou nálepku svátků klidu, radosti a blízkosti. Realita mnoha lidí však vypadá úplně jinak. Přípravy, nákupy, setkávání, rodinné emoce a konec roku vytvářejí tlak, který často posiluje potřebu „něčím si ulevit“. Navíc, právě v tomto období roste počet příležitostí sáhnout po alkoholu častěji, než ve zbytku roku. Setkáme se s ním na trzích, večírcích, firemních akcích i doma u svátečního stolu. Psychiatr a primář sanatoria Libella Petr Popov vysvětluje v novém díle podcastu Moje psychologie, proč jsou Vánoce rizikové a jakou roli hraje alkohol v tom, jak prožíváme prosinec i sami sebe.

Advent láká ke zklidnění. Jenže místo vnitřní pohody často roste tlak z reklam, sociálních sítí i vlastních představ. Psycholožka Simona Hřebíčková vysvětluje, proč tolik toužíme po dokonalosti, kde se bere pocit selhání a jak si dovolit prožít Vánoce jinak. Po svém.

Co se nám vlastně nejčastěji honí hlavou? Mýtus o mužích, kteří myslí na sex každých sedm sekund, přetrvává desítky let. Moderní věda ale ukazuje mnohem barvitější realitu našich každodenních mentálních tužeb.

Náš mozek má jednu nepříjemnou vlastnost - při řešení problémů volí nejsnazší, nikoli nejmoudřejší cestu. Týká se to bohužel i zažitých komunikačních vzorců. Jak je změnit a nadměrně nepoužívat instrukce a nevyžádané rady, na to se v dalším díle Umění komunikace zaměřila psycholožka Olga Vlachynská.

Děti do určitého věku nedokážou regulovat emoce – a čím víc zážitků mají, tím je to těžší. Obzvlášť během vánočních svátků bývají vystavovány náročným situacím, na které nemusejí reagovat tak, jak rodina očekává. Dá se tomu nějak předejít?

Pozitivní myšlení je skvělý sluha, ale špatný pán. Vděčnost, víra v dobré konce a schopnost usmát se i po náročném dni nám pomáhají přežít. Ovšem co když se pozitivita promění v povinnost? V moment, kdy se nesmíte cítit smutně, naštvaně nebo unaveně, protože „všechno se děje z nějakého důvodu“?

Vánoce jsou za dveřmi a spolu s nimi také vánoční úklid, nákupy a shánění dárků, pečení cukroví. K tomu samozřejmě běžné povinnosti jak v práci, tak doma. Jak se z toho nezbláznit? Hlavním předpokladem je dostatek energie. A pak také to, jak si přípravy na svátky uspořádáte ve své hlavě a jak k nim přistoupíte. Přinášíme pár moudrých rad a postřehů, třeba vám přijdou teď na začátku vánočního kolotoče vhod.

Předvánoční stres trápí celou řadu lidí. Dá se mu nějakým způsobem předejít? Naštěstí ano. A cesty, jak toho docílit, se vám vlastně budou pořádně zamlouvat.

„Holka, která si ve třiceti neumí udržet váhu pod 60 kilo, se prostě přestala snažit.“ „Pokud ve třiceti chodíš do práce od devíti do pěti, tak jsi to prostě nezvládl/a.“ Seznamte se: rage bait. Obsah, který má jen vyvolat vztek.

Psycholožka Silvia Severino upozorňuje na zásadní chybu, kterou dělá většina párů: vyhýbají se těžkým tématům. A právě tahle přehlížená témata mohou být jako tiché časované bomby – dlouho o nich nevíte, dokud jednoho dne nevybuchnou a neotřesou i jinak pevným vztahem.

Manipulace nezačíná hrou o moc, ale nenápadným tlakem, který si sotva uvědomíš. Tenhle text ti ukáže, jak rychle se dá ovlivnit tvoje chování — a proč si to většina lidí uvědomí až příliš pozdě.

Žijeme ve světě, kde je normální být neustále zaneprázdněn. Myšlenky lítají sem a tam, úkoly se vrší, a když si konečně sednete, hlava běží na plné obrátky. Právě v takových chvílích může pomoct mindfulness: jednoduchá, ale účinná praxe vědomé přítomnosti.

Láska je silná a v začátcích vztahu cítíte, že to bude napořád. Vše je zalité sluncem, vše je dokonalé a jedinečné. Jenže čas ukáže i tu krutou realitu. Anebo drsnou skutečnost. Objevují se problémy, nepříjemné situace a různé další věci, které je potřeba řešit. A často zjistíte, že je společně řešit neumíte. Jak poté s láskou naložit? Na to se nás ptá paní Adriana. Odpovídá psycholožka Karin Wolfová.

Možná se vám to už také stalo. Vidíte známého, souseda nebo kolegu a záměrně zpomalíte, abyste spolu nemuseli mluvit ve výtahu nebo na schodech. Nic špatného vám neudělal a nijak vám nevadí, přesto dáte přednost tomu se vyhnout konverzaci. Může jít o únavu z plytkých řečí. Podívejte se, jak ji překonat.

Ostatním dokážete dodat odvahu, ale sami sebe za stejnou chybu bez milosti cupujete. Na kamarádce obdivujete její upřímnost, u sebe vidíte selhání. Proč máme pocit, že naše vlastní nedokonalosti působí hůř než ty cizí? Psychologové tomu říkají beautiful mess efekt – a když pochopíte, jak funguje, možná k sobě začnete být konečně trochu laskavější.

Zkusili jste někdy hledat partnera přes seznamovací aplikace? Pokud ano, pak víte, že někdy je to sázka do loterie. Víte ale, že podle nejnovější studie na Tinderu vyhrávají hlavně sebevědomí frajeři s psychopatickými sklony? Proč tihle muži na seznamkách skórují častěji? Má to prý několik důvodů.

Myšlenky na sebevraždu jsou často jen touhou po úlevě, která dlouho nepřichází. Do temného tunelu se může během života dostat každý. I z něj ale vedou cesty ven.