Škůdci

Většina lidí ji zahlédne jen na okamžik. Malý stříbrný tvor proběhne po dlažbě a zmizí ve spáře. Rybenka domácí však není jen nezvaný host. Jde o jednoho z nejstarších zástupců hmyzu, jehož předkové obývali Zemi před vznikem lidské civilizace.

Mírnější zimy poslední dobu prodloužily sezónu klíšťat na podstatnou část roku. Stačí pár dní s teplotami nad 5 °C a parazité se vrátí do trávy v parcích, na sídlištích i kolem domů.

Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.

Texas řeší vážný problém. Poprvé po 60 letech se zde objevil extrémně nebezpečný parazit, bzučivka lidožravá. Její larvy se živí masem teplokrevných zvířat a ve vzácných případech napadají i lidi. Úřady v zasažené oblasti vyhlásily karanténu. V USA hrozí zdražování již tak drahého hovězího masa.

Postavit krávu, kočku nebo slepici před soud a skutečně je odsoudit k přísnému trestu? Proč ne. Když mohl být kůň prohlášený senátorem...

Postupné oteplování planety Země a také vysoká míra celosvětové globalizace přispívají k přesunu některých živočišných druhů na místa, kde by jejich výskyt nikdo nečekal. A v mnoha případech hlavně ani nechtěl.

Domácí postřiky a bylinné výluhy se znovu vrací do českých zahrad. Některé přírodní recepty opravdu pomáhají proti mšicím nebo padlí, jiné ale mohou rostlinám spíš uškodit.

Klíště rodu Hyalomma hostitele neočekává v trávě. Rozpozná ho na vzdálenost několika metrů a běží k němu. V Česku už bylo potvrzeno i v domácnosti.

Škůdce bobkovišní dokáže během jediné sezóny výrazně poškodit živý plot i okrasné keře. Pokud na listech objevujete typické půlkruhové zářezy nebo rostliny bez zjevné příčiny chřadnou, je čas zpozornět. Za problémy často stojí lalokonosec, nenápadný brouk, který škodí nad zemí i pod ní.

Bojujete každý rok s mšicemi na ovocných stromech? Problém možná není v koruně, ale mnohem níže! Mšice totiž aktivně chrání mravenci, kteří je roznášejí po stromě výměnou za sladkou medovici. Jednoduchá mechanická bariéra na kmeni jim může celý systém narušit a vrátit do hry přirozené predátory.

Co dělá z housenky škůdce? Často ne její chování, ale naše rozhodnutí. Zatímco jednu necháme v klidu, druhou likvidujeme, přitom obě dělají totéž. Vyznáte se v nich? Víte, které vám ožírají zelí a které raději zamíří do kopřiv?

Jahody patří mezi nejoblíbenější ovoce v zahradách i na balkonech. Jsou sladké, voňavé, výživné a zároveň křehké, takže jakmile začnou červenat, přitahují pozornost celé řady návštěvníků. Nejde jen o lidi.

Chcete bohatou úrodu křupavých okurek? Pak byste měli vědět, že ne každá rostlina je pro ně vhodným sousedem. Tato aromatická rostlina sice krásně voní, ale s okurkami si rozhodně nerozumí – může narušit jejich růst a dokonce způsobit hořkou chuť plodů.

Většina zahrádkářů se dříve nebo později setká s krtinci v trávníku nebo v záhonech. Jsou signálem, že se pod povrchem zabydlel krtek a vybudoval si soustavu chodeb. Krtek přitom obvykle rostliny přímo nežere, protože se živí půdním hmyzem a dalšími bezobratlými.

Dospělec zákeřnice domácí je vlastně úplně normální ploštice dosahující délky necelých 2 cm a s protáhlejším tělem, ovšem její nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují. Schovat se mohou kdekoli, třeba i za hodinami, jak uvedl ve svém facebookovém příspěvku například Václav Matějka, který si nalezenou nymfu zprvu spletl s nějakou buňkou včely samotářky nebo kutilky z hlíny a písku. A co vy, tipli byste si podle úvodní fotografie, že jde opravdu o živočicha? Člověk by na první pohled skoro řekl, že je právě houpán na vlně nějakého hoaxu.

Puklice na pokojových rostlinách dokážou potrápit i zkušené pěstitele. Objeví se nenápadně, ale dokážou rychle oslabit listy i celou rostlinu. Naštěstí existuje několik jednoduchých kroků, jak se jich zbavit bez zbytečné chemie.

Chcete do zahrady přilákat ptáky, kteří vám pomohou s likvidací škůdců? Klíčem k úspěchu je správně upravené pítko. Hluboká miska s hladkými stěnami totiž drobné pěvce spíš odradí, zatímco pár kamenů dokáže udělat hotové divy.

Na první pohled budí respekt a mnoho lidí ho automaticky považuje za obyčejnou vosu. Vosík je ale ve skutečnosti jedním z nejužitečnějších pomocníků na zahradě. Právě díky němu můžou totiž záhony zůstat téměř bez housenek a dalších škůdců.

Jak ochránit papriky před škůdci bez chemie? Stačí strategicky rozmístit kolem záhonu mátu v květináčích. Její intenzivní aroma zmate mšice a další škůdce, zatímco přiláká prospěšný hmyz jako pestřenky či parazitické vosičky. Podívejte se.

Mnoho lidí při pohledu na pavouka automaticky sahá po koštěti nebo ho bez váhání vyžene ze zahrady. Jenže právě třeba takové snovačky patří mezi největší pomocníky v boji proti škůdcům a dokážou ochránit záhony lépe než kdejaké drahé chemické postřiky.

Chilli papričky nejsou jen ostrým kořením do kuchyně. V zahradě dokážou totiž překvapivě účinně odradit mšice, mravence i hraboše a vytvořit kolem rostlin přirozenou ochrannou bariéru. Stačí je jen správně použít a záhony budou mnohem odolnější.

Naftalínové kuličky se používají jako účinný prostředek proti molům, kteří si tak rádi smlsnou na našem drahém vlněném oblečení. Můžete ho používat i na zahradě, abyste zahnali kuny, krtky a myši?

Rajčata vedle brambor? Raději ne! I když obě rostliny milují slunce a podobnou zálivku, jejich společné pěstování může skončit fiaskem. Existují mnohem lepší společníci pro vaši rajčatovou úrodu. Podívejte se.

Vypadají strašidelně, ale jsou to skuteční hrdinové zahrady! Larvy berušek likvidují mšice, červce i svilušky bez chemie a zcela zdarma. Přesto je zahrádkáři často ničí omylem – nepoznají je a sáhnou po postřiku. Podívejte se.

Právě nyní po ledových mužích je ideální čas sázet rajčata. Ta jsou poměrně nenáročná na péči, ale abyste měli co nejlepší sklizeň, je třeba přemýšlet nad místem, kde je zasadíte. Poradíme vám, kam určitě ne.

Svilušky na rostlinách patří mezi nejzákeřnější škůdce pokojových i venkovních květin. Jsou téměř neviditelné, ale během krátké doby dokážou způsobit žloutnutí listů, jemné pavučinky i celkové chřadnutí rostlin. První příznaky přitom mnoho lidí snadno přehlédne.

Na první pohled připomíná obyčejnou myš. Ve skutečnosti je to jeden z mála jedovatých savců v Evropě. Rejsek obecný je v české přírodě běžný, člověku ale téměř neškodný. Na zahradě navíc pomáhá likvidovat slimáky, hmyz i další škůdce.

Vztah mravenců a mšic patří k nejznámějším příkladům spolupráce dvou různých organismů, kterou lze pozorovat i na běžných zahradních rostlinách. Zatímco biology fascinuje, pro pěstitele je často zdrojem starostí, protože tam, kde se mšicím daří, bývá poškození mladých výhonů a listů rychle viditelné.

Nejde jen o brouka. Kůrovcová kalamita odhalila slabiny českých lesů i způsobu hospodaření. Lýkožrout smrkový je spíš symptom než příčina – a právě v tom je jeho skutečný význam.

Bojíte se každé jaro pustit dítě bosky na trávník a slimáci vám každou noc zlikvidují polovinu salátu? Existuje roztomilý zarostlý peciválek, který za vás odvede špinavou práci. Žádné postřiky, žádné pasti, jen jedna potrhlá slípka s peřím jako plyšák. Polští zahrádkáři ji teď objevují masově – a vy se chytíte za hlavu, proč jste o ní nevěděli dřív.

Jaro je v plnému proudu a každý správný zahrádkář ví, že je potřeba uklidit zahradu a připravit ji na novou sezónu. Nechte v zapadlém koutku vašeho pozemku trochu listí nebo větví a připravte tak úkryt ježkům.

Teplé dny přinášejí nejen radost ze zahradničení, ale i nepříjemné návštěvníky – mšice. Ty dokážou rajčata oslabit rychlostí blesku a přenášet virové choroby. Afrikány vysazené mezi rajčata však škůdce svou vůní matou a zároveň lákají užitečný hmyz. Podívejte se.

Ministerstvo zemědělství ustoupilo od záměru plošně hubit hraboše jedem Stutox II. Rozhodnutí padlo poté, co populace škůdců klesla pod kalamitní práh. Proti chemii v krajině se ostře postavili ochránci přírody i veřejnost.

Péče o zahradu s sebou přináší nejen radost z rostoucí úrody, ale i neustálou pozornost vůči nezvaným návštěvníkům, kteří si na ní rádi pochutnají. Ačkoliv někteří z nich mohou být v přírodě i užiteční, v okamžiku, kdy se přemnoží, dokážou pěstovaným rostlinám způsobit nemalé škody. Víte, kdo z nich patří mezi nejčastější viníky a jak je poznat? Otestujte své znalosti v našem kvízu.

Bojujete každé léto s mšicemi, které vám lezou po rajčatech jako po dálnici, a mravenci je k tomu ještě pasou jako stádo dobytka? Místo postřiků a chemie zkuste fígl, který v Německu funguje po generace. Stačí mezi rajčata vysít jednu jedinou rostlinu a škůdci si raději najdou jinou adresu. Navíc je celá jedlá, takže ji potom dostanete i na talíř.

Tyto okřídlené bytosti bývají často považovány za nežádoucí hosty na zahradě, přitom patří mezi důležité pomocníky. Kromě opylování rostlin také fungují jako přírodní pesticid, který snižuje potřebu chemických postřiků. Podívejte se.

Škůdce dokáže na vinné révě napáchat větší škody než jarní mráz. Stačí pár přehlédnutých příznaků a úroda je nenávratně poškozená. Naučte se včas rozpoznat vlnovníka a zjistěte, jak proti němu účinně zasáhnout.

Bojíte se škvorů? Zbytečně! Tento noční tvor s kleštičkami je ve skutečnosti jedním z nejužitečnějších spojenců každého zahrádkáře. Loví mšice, housenky i další škůdce – a to úplně zdarma. Podívejte se.

Mravenci ve vyvýšených záhonech dokážou během krátké doby ohrozit úrodu. Jakmile se přemnoží, rychle si v půdě vytvoří kolonie a začnou ničit kořeny rostlin. Existuje ale několik jednoduchých způsobů, jak se jich zbavit i bez chemie.

Mravenci mohou být na zahradě i v domácnosti pěkně vytrvalými návštěvníky – a ne vždy je potřeba hned sahat po chemii. Vyzkoušejte osvědčené babičkovské rady a přírodní prostředky, které mravencům znepříjemní život a vám vrátí klidný domov i zahradu.

Mšice, molice nebo svilušky dokážou zničit úrodu během pár dní. Nemusíte ale hned sahat po chemii. Ukážeme vám, jak si vyrobit účinný domácí postřik, který je šetrný k rostlinám i přírodě.

Jarní žloutnutí listů česneku není jen kosmetický problém – jde o varovný signál, že s rostlinou něco není v pořádku. Ignorování těchto příznaků může vést až ke ztrátě úrody. Co způsobuje žloutnutí listů česneku, a jak tomu zabránit? Podívejte se.

Děravé listy a okousané okraje nejsou náhoda. Škůdci rostlin zanechávají jasné stopy, podle kterých je můžete odhalit i bez zkušeností. Naučte se rozpoznat typické znaky napadení a zasáhnout včas, než se z drobného problému stane rozsáhlá škoda.

V posledních letech se mezi zahrádkáři stále častěji objevuje otázka, zda je nutné používat chemické postřiky proti škůdcům, nebo existuje levnější a šetrnější cesta. Právě proto si někteří pěstitelé nacházejí vlastní metody, které jsou překvapivě účinné. Jednou z nich je použití obyčejného ručního vysavače na hmyz.

Na první pohled o ní skoro nevíte. Pod povrchem ale dokáže napáchat větší škody, než by člověk čekal. Krtonožka ničí kořeny, podhrabává záhony i trávník a když se na zahradě přemnoží, bývá problém zastavit ji včas.

Hryzec je nenápadný škůdce, ale jeho přítomnost poznáte poměrně snadno. Pokud si všimnete nepravidelných hromádek hlíny bez typického otvoru uprostřed, pravděpodobně máte nezvaného hosta. Na rozdíl od krtka totiž hryzec okusuje kořeny rostlin, takže vám mohou začít vadnout květiny, zelenina nebo mladé stromky. Všímejte si i propadlých chodbiček v půdě nebo náhlého úhynu rostlin bez zjevné příčiny. Jakmile tyto signály zaznamenáte, je čas jednat.

Andrej Babiš se ocitl v situaci, kterou jako politik zakládající si na absolutní kontrole bytostně nesnáší. Ve vládním revíru mu pobíhá neřízená střela v podobě Filipa Turka, která pálí jeden skandál za druhým.

Stačí pár stroužků česneku a vaše sazenice budou v bezpečí. Tento přírodní postřik totiž dokáže ochránit rostliny před škůdci i plísněmi bez zbytečné chemie. A zvládnete ho připravit doma už během pár minut.

Plísně, mšice, svilušky – rajčata si škůdce a choroby přímo přitahují! Co s tím? Zapomeňte na drahé chemikálie. Správná doprovodná rostlina dokáže rajčata ochránit, posílit jejich růst a dokonce vylepšit chuť plodů. A není třeba být expert. Podívejte se.

Jakmile si všimnete, že rostlina vypadá jakoby bez života, zkuste se podívat na spodní stranu listů. Tam totiž nejčastěji odhalíte napadení na první pohled nenápadným, ale rychle se množícím škůdcem, který zároveň patří k těm nejničivějším. Při silném zásahu může celou rostlinu bez problémů zlikvidovat.

Kdo někdy pěstoval salát, jahody nebo třeba okrasné květiny, to zná. Večer je zahrada v pořádku, ráno zůstávají jen ohlodané zbytky a slizké stopy. Na vině bývá postrach zahrad – plzák španělský.

Slimáci ji vyhledávají jako své útočiště, ale jakmile ji ochutnají, utíkají pryč. Tento odstrašující účinek funguje i v lidském těle. Použití této rostliny tak našlo uplatnění při boji s infekcí nebo bakteriím jako je e.Coli nebo salmonella. Pro zdravé lidi je zase výborným přídavkem do jídelníčku.

Boj s kunou na zahradě nebo v podkroví dokáže potrápit i trpělivého člověka. Kuna skalní je totiž chytrá, mrštná a vytrvalá. Její akrobatické schopnosti jsou obdivuhodné, ale když vám v noci dupá nad hlavou nebo poškodí kabely v autě, nadšení rychle mizí.

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) byl po staletí symbolem stability a elegance evropských zahrad. Tuto tradici však v posledních letech narušil nenápadný, ale mimořádně ničivý vetřelec – zavíječ zimostrázový. Jeho housenky dokážou během několika týdnů proměnit zdravé keře v uschlá torza. I když boj s tímto asijským škůdcem není jednoduchý, při správném postupu ho lze úspěšně zvládnout.

Kněžice trávozelená vám může zadělat na problémy. Naučte se ji rozpoznat. Znáte to, sedíte večer u televize nebo si čtete knížku a najednou slyšíte takové to těžkopádné bzučení, jako by vám do pokoje vletěl malý vrtulník.

Rajčata se v Česku sázejí na venkovní záhony po takzvaných „zmrzlých mužích“, tedy Pankráci, Serváci a Bonifáci, okolo 15. května. Než to uděláte, měli byste vědět, které rostliny nesmíte nasadit vedle nich a proč. A s čím naopak rajčata rostou ráda?

Jarní slunce probouzí nejen přírodu, ale i nenápadné nepřátele vaší zeleniny. Krytonosci jsou drobní brouci, kteří dokážou za krátkou dobu zdevastovat úrodu zelí a květáku, a většina zahrádkářů je odhalí příliš pozdě. Podívejte se.

Na konci 50. let zahájil předseda Komunistické strany Číny Mao Ce-tung radikální experiment, který měl během několika let proměnit agrární zemi v průmyslovou velmoc. Od projektu známého jako Great Leap Forward, tedy Velký skok vpřed, se čekal obří úspěch. Výsledek ale připomínal spíš pád do prázdna.

Elegantní pták s černobílým zbarvením a typicky vrtícím ocasem není jen poslem jara – je to i účinný pomocník v boji proti škůdcům. Konipas bílý loví housenky, mouchy i škůdce ovocných stromů. Stačí mu nabídnout pestrou zahradu s dostatkem hmyzu a vodou.

Narazili jste na jemné pavučinky mezi větvičkami vašich keřů? Vypadají nevinně. Ale nejsou. Máte zhruba čtyři týdny, než napáchají škody, které už nejdou napravit.