Antibiotikum

Jsme národem samoléčitelů. Aktuální průzkum ukazuje, že více než polovina lidí starších 15 let se snaží zbavit nemoci vlastními metodami. K lékaři zamíří, až když jde do tuhého. Více než desetina lidí si schovává nedobraná antibiotika k pozdějšímu využití. Odborníci varují, že takový postup může být nebezpečný a způsobit vážné zdravotní potíže.

Virová rýma často vypadá stejně jako bakteriální. Jak tedy poznat, jestli je vhodné nasadit antibiotika? Napovědět vám může barva hlenu. Podívejte se, kdy jde jen o nachlazení a kdy je čas jít k lékaři.

Střeva jsou srdcem našeho trávicího systému. Proto, stejně jako mozek, potřebují správné živiny, aby fungovala bez problémů. Díky vědeckým poznatkům víme, že některé látky mohou podpořit mikrobiom, regeneraci střevní sliznice a snížit záněty. Které jsou ty tři klíčové?

Sliny jsou pro fungování našeho těla velmi důležité. Málokdo přemýšlí nad tím, jak vznikají nebo k čemu jsou dobré, ale jsou to výborná antibiotika a zároveň také jed. Za tvorbu slin zodpovídají slinné žlázy, které pracují nonstop. Proto je dobré zpozornět, pokud necítíte delší dobu žádné sliny nebo se jich tvoří málo.

Antimikrobiální rezistence rychle oslabuje účinnost léků, které ještě nedávno spolehlivě zachraňovaly životy. Pokud se trend nezastaví, běžné infekce mohou znovu výrazně zvýšit počet těžkých či smrtelných případů. Evropa proto musí začít masivně investovat do vývoje nových antibiotik. Vyplývá to z vystoupení expertů na pondělní schůzi výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT).

Pokud existuje kombinace, která spojuje účinky přírodního antibiotika, antivirotika, probiotik i antioxidantů, pak je to ...

Kombucha se u mě doma zabydlela překvapivě rychle. Nejenže skvěle chutná, ale její příprava je příjemně rituální a člověk má pocit, že si tvoří vlastní malou živou kulturu. Navíc přesně vím, co v nápoji je, ... více Příspěvek Jak si doma připravit skvělou kombuchu plnou probiotik, a to bez složitých postupů pochází z Pestrá Zahrada

Bez cibule bychom se v kuchyni neobešli, protože je základem mnoha pokrmů. Jelikož je plná prospěšných vitamínů, má přímo blahodárné účinky na naše zdraví. Pomůže při chřipce i nachlazení a dokáže snížit horečku. Velkou výhodou je to, že tuto zázračnou zeleninu máme vždy doma po ruce a můžeme ji tak okamžitě použít.

Období podzimu a zimy je typické výskytem nejrůznějších viróz a chřipkových onemocnění. Lidé s oslabenou imunitou si těmito problémy za dané období projdou i několikrát. Než se vydáte do lékárny pro léky, které mají podle marketingových tahů přímo zázračné účinky, zkuste si vyrobit domácí přírodní lék, který zároveň posílí imunitu.

Lela Vémola prožívá náročné dny, které navíc umocnila nemoc synka Arnieho i její zdravotní indispozice. Ačkoliv ve středu oznámila, že se na čas stáhne ze sociálních sítí, už ve čtvrtek v poledne sdílela video z kuchyně, kde říká, že se »nesesypala«, jak uváděla některá média. "Onemocněla jsem od Arnieho, beru antibiotika," uvedla Lela, která mezi větami dělala nezvykle dlouhé pauzy. Blondýnka, která si má podle spekulací hledat nové bydlení, působí skutečně vyčerpaně a potvrzují se tak hlasy z jejího okolí, že je dlouhodobě na celou domácnost i děti sama.

Europoslankyně Stine Bosseová označila současná jednání o antimikrobiální rezistenci (AMR) za test toho, zda se EU po letech stagnace dokáže vrátit do čela globálního boje s rezistentními bakteriemi. Klíčová je podle ní tvorba skutečného trhu pro inovace – nikoli jen přijetí symbolických opatření.

Zažil to každý. Když si jdete do lékárny například pro antibiotika, automaticky vám k nim nabídnou probiotika, která mají zachránit vaši střevní flóru. Jenže tohle možná tak úplně neplatí.

Rakytník řešetlákový patří mezi nejcennější rostliny využívané v přírodní medicíně. Není to náhoda – jeho bobule představují skutečný nutriční poklad a právem se mu přezdívá přírodní antibiotikum, protože díky svému unikátnímu složení působí proti širokému spektru patogenů a významně podporuje obranyschopnost lidského těla. V následujícím textu se podíváme na to, proč má rakytník tak výrazné […] Příspěvek Síla oranžového zlata: Jak se z rakytníku stává přírodní štít organismu – antibiotikum pochází z Bylinkopedie.cz

Od roku 2008 v Česku plynule klesá spotřeba veterinárních antibiotik. Zatímco v roce 2008 jich bylo spotřebováno 95,5 tuny, loni to bylo 29,66 tuny, tedy téměř o 70 procent méně. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi má ČR podle Státní veterinární správy (SVS) podprůměrnou spotřebu.

Výpadky léků v jisté míře byly, jsou a budou. Dramatičtější situace, která Českou republiku svírala před pár lety, kdy nebyla k sehnání některá antibiotika či léky tišící horečky dětí, je však nyní zažehnána. Důležité jsou podle odborníků mechanismy, které výpadky brzdí a řeší. Podle expertů navíc nelze určit deset léků, které v Česku v současnosti nejvíc chybí. Situace se totiž stále mění. Deník.cz se tématu věnuje v dalším díle celoročního projektu Vizita.

Český lékař má přístroj na nemoc z 1. světové války zvanou plynatá sněť. Tzv. ozonizátory hojící díky směsi kyslíku a ozonu otevřené rány, na které nezabírají ani antibiotika, jsou známé už mnoho desetiletí a slouží v několika málo specializovaných zdravotnických zařízeních. Diabetolog Emil Záhumenský a tým odborníků kolem něj dokázal jinak objemný přístroj značně zmenšit a upravit, aby byl mobilní a vhodný i do polních podmínek, kde není elektřina a nelze nosit kyslíkovou bombu.

Moderátor Patrik Hezucký leží v benešovské nemocnici a fanoušci, kteří mu přejí sílu a brzké uzdravení, se ptají: Co se mu stalo? Co přesně ho trápí? Jak vážná je jeho diagnóza a jak dlouho se bude zotavovat? Zatímco on mlčí, umělá inteligence sestavila na základě známých příznaků znepokojivou hypotézu.

Podle studie European Association of Urology z roku 2022 až 60 procent žen zažije alespoň jednou za život zánět močového měchýře, nevyhýbá se ale ani mužům. Během chladných měsíců se objevuje častěji. Zanedbání, nebo dokonce přecházení zánětu se nemusí vyplatit. Vést totiž může k mnohem závažnějšímu onemocnění ledvin.

Lichořeřišnice má řadu pozoruhodných léčivých schopností. K těm nejzajímavějším patří antibakteriální a protizánětlivé účinky. Léčitelé v Jižní Americe ji využívali jako přírodní antibiotikum k léčbě infekcí. Řada vědeckých výzkumů naznačuje, že lichořeřišnice tyto účinky skutečně má.

Zimní období bývá tradičně spojeno se zvýšeným výskytem nachlazení, chřipek a dalších infekcí, které dokážou narušit každodenní rytmus. Mnoho lidí tak hledá způsoby, jak si přirozeně posílit imunitu a předcházet nákaze. Jednou z možností jsou přírodní látky s antibiotickými a antivirovými účinky, které mají dlouhou tradici v lidovém léčitelství i moderní fytoterapii. Tyto dary přírody […] Příspěvek Síla přírody v zimě: Jak přírodní antibiotika podporují obranyschopnost proti virům pochází z Bylinkopedie.cz

Tisková zpráva – V probíhajícím týdnu si zainteresované organizace z oblasti humánní a veterinární medicíny a resortu životního prostředí po celém světě, včetně Státní veterinární správy (SVS), připomínají Světový antibiotický týden. Jeho cílem je upozornit na zodpovědné používání antibiotik. Pokud jde o veterinární oblast, je dobrou zprávou, že se spotřeba antibiotik v českých chovech hospodářských zvířat dlouhodobě snižuje a […]

Během chřipkové sezóny a období dalších, nejen respiračních onemocnění, se Češi dopouštějí několika chyb. Ty nejčastější z nich popsal epidemiolog Roman Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS a týkají se především nesprávného využívání antibiotik. Poradil také, jak se onemocnění vyhnout.

Antibiotická rezistence patří k největším hrozbám moderní medicíny. O tom, proč vzniká, jak ovlivňuje léčbu i co pro prevenci může udělat každý z nás, jsme hovořili s primářem Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Filipem Prusíkem.

Evropský antibiotický den je evropská iniciativa v oblasti veřejného zdraví, která se již tradičně každoročně koná dne 18. listopadu a zahajuje Světový antibiotický týden (18. – 24. 11.). Jejím cílem je zvýšit povědomí o hrozbě rezistence vůči antibiotikům pro veřejné zdraví a o významu obezřetného používání antibiotik. Nejnovější údaje potvrzují, že v celé Evropské unii […]

Počty definovaných denních dávek antibiotik v Česku dál rostou. Trend ukazuje na posilující antibiotickou rezistenci.

Zapomeňte na prášky z lékárny. Vyzkoušejte osvědčené přírodní recepty našich prababiček, které si poradí s nachlazením i bez antibiotik. V době, kdy byly léky vzácné a dostupnost lékařské péče omezená, se naši předkové spoléhali na ... více Příspěvek Zapomenuté triky našich prababiček proti nachlazení i kašli pochází z Pestrá Zahrada

Angína patří k nejčastějším dětským onemocněním a v některých případech se opakovaně vrací. Způsobují ji streptokokové bakterie. Jak se léčí? Proč byste určitě měli vyrazit k lékaři? A jsou vždy nutná antibiotika?.

Randomizovaná studie s dvojčaty zjistila, že denní kombinace bílkovin a prebiotik zlepšila výkon v citlivém paměťovém testu po 12 týdnech. Informoval o tom server Earth.

Znepokojení, které v úterním ránu vyvolal emotivní vstup Leoše Mareše a Katky Říhové v Ranní show, se ještě prohloubilo. Patrik Hezucký krátce poté oznámil, že skončil v nemocnici, kde dostává antibiotika. Přestože situaci na sociálních sítích tradičně odlehčuje, slova jeho kolegů i starost fanoušků naznačují, že zdravotní komplikace mohou být vážnější. Jeho žena Nikola zároveň zveřejnila společný snímek, který měl možná uklidnit veřejnost, ale mnoho posluchačů má stále obavy.

Skutečná spotřeba antibiotik v Česku za posledních pět let výrazně narostla. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vzrostl počet spotřebovaných denních dávek z 52 na 73 milionů ročně. Česká lékárnická komora upozorňuje, že tento trend odráží zhoršující se situaci v léčbě infekcí a současně zvyšuje pravděpodobnost vzniku antibiotické rezistence.

Data ČPZP ukazují, že antibiotika bere stále víc lidí a rostou i náklady. Odborníci varují před rezistencí, kdy běžné léky přestávají fungovat.

Tisková zpráva – 18. listopadu se Česká republika připojuje k Evropskému antibiotickému dnu (EAAD), jehož cílem je zvýšit povědomí o narůstající antibiotické rezistenci a podpořit odpovědné používání antibiotik. Letošní motto kampaně zní „From resistance to resilience – healthcare workers leading the change“, tedy „Od rezistence k odolnosti – zdravotníci v čele změny“. Současně v týdnu od 18. […]

Evropský antibiotický den si každoročně připomínáme 18. listopadu. Světový antibiotický týden probíhá od 18.-24. listopadu, který se letos nese v duchu motta: „Jednejme teď: chraňme přítomnost, zajistěme budoucnost“ (Act Now: Protect Our Present, Secure Our Future). Tyto kampaně upozorňují na rostoucí hrozbu antibiotické rezistence a podporují uvážlivé a zodpovědné používání antibiotik. V České republice se problematikou rezistence dlouhodobě […]

Běžná lékařská kontrola přinesla rodičům šestnáctiletého chlapce z Velké Británie zdrcující informaci. Lékaři jim totiž oznámili, že trpí leukémií. Nemoc je prý navíc ve čtvrtém stádiu. Druhý den po n…

Každoročně slavený Světový týden antimikrobiálního povědomí má za cíl zvýšit povědomí o celosvětové antimikrobiální rezistenci a podpořit osvědčené postupy mezi širokou veřejností, zdravotnickými pracovníky a tvůrci politik, aby se zabránilo dalšímu vzniku a šíření infekcí rezistentních vůči lékům.

Vědci objevili překvapivou schopnost starého veterinárního antibiotika: dokáže „přeprogramovat“ střevní bakterie tak, aby začaly vyrábět látky prodlužující život.

Konzumace probiotik se stala nezbytnou součástí zdravého životního stylu. S jejich pomocí můžeme podpořit nejen trávení a zdraví střev, ale i celkový imunitní systém. Rozhlížíte se po potravinách, které poskytují tyto prospěšné mikroorganismy, ale zároveň nezruinují váš rozpočet? Přinášíme vám několik tipů, které dokážou zkombinovat zdraví s ekonomickými výhodami.

Antibiotika zachraňují životy už skoro 100 let. Pokud se ale užívají jinak než na doporučení lékaře, zvyšuje se riziko ztráty jejich účinnosti. Světová zdravotnická organizace označuje antibiotickou rezistenci za jednu z deseti nejvážnějších zdravotních hrozeb současnosti. Na problém upozorňuje i Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci, který proběhne od 18. do 24. listopadu a jehož letošním heslem je „Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost“.

Antibiotika zachraňují životy, ale jejich nadužívání ohrožuje budoucí léčbu. Jak si vede Česko a co může každý z nás udělat proti rezistenci?

Vrátit antibiotikům jejich původní účinnost, a to přidáním nějaké přírodní látky, která zabrání rezistenci. To je výzkum odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické, který už nese své ovoce. Patentovali jednu z nadějných sloučenin a teď jednají s farmaceutickými firmami. Ve spolupráci s pražskými nemocnicemi zároveň testují další přírodní látky, jestli nejsou schopny potlačit antibiotickou rezistenci.

Počet balení antibiotik, která lékaři pacientům předepsali, se za pět let zvýšil o 16 % na 5,7 milionu balení. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Česko se řadí mezi státy s jejich nejvyšší spotřebou v Evropě. Odborníci přitom doporučují využívání antibiotik omezit.

Se záněty močových cest se čas od času setká každý. Účinným pomocníkem při těchto problémech je D-manóza, což je přírodní cukr. Navíc funguje jako antibiotikum.

Antibiotická rezistence ročně usmrtí až 1,2 milionu lidí světově a WHO ji řadí mezi největší zdravotní hrozby současnosti. Bez změny přístupu může být do roku 2050 častější příčinou úmrtí než rakovina.

Jsou věci, o kterých jsme si ještě před několika lety – nebo dokonce i v současnosti – mysleli, že prospívají našemu zdraví, ale smutnou pravdou je, že nám škodí. Zjistěte, jestli některé z nich dodneška neděláte také vy.

Ukrajina testuje průlomovou kombinaci – fágovou terapii řízenou umělou inteligencí. Tato metoda může pomoci zraněným vojákům i veteránům tam, kde antibiotika selhávají, a zároveň naznačuje možnou budoucnost globální léčby bakteriálních infekcí.

Covid je aktuální virové onemocnění, kterým se nyní na podzim můžete velmi snadno nakazit, protože je opět na vzestupu. Nechceme nosit roušky, zájem o testy rapidně poklesl, a tak se může stát, že ani nevíme, že jde o covid. Příznaky covidu – horečka, kašel, bolest v krku – se podobají bakteriálním infekcím (např. angíně nebo zápalu plic).

Je máloco tak obyčejného a přitom tak zázračného jako česnek. Stačí malý stroužek a rozvoní se celý dům. Ale česnek není jen koření, je to rostlina, která má za sebou tisíce let používání nejen v kuchyni, ale i v lidovém léčitelství. Dnes už víme, že na pověrách něco bylo. Moderní věda potvrzuje, že česnek skutečně dokáže prospět zdraví, a to velmi široce.

Antibiotika patří mezi největší objevy moderní medicíny. Zachránila miliony životů a proměnila...

Kojení je pro miminko to nejlepší, co mu můžete dát. Kromě živin mu zajišťuje i potřebné protilátky a pomáhá mu zvládnout první dny po narození. Jenže i kojící maminky někdy onemocní nebo potřebují léky kvůli alergii či chronickému problému. A pak přichází otázka, kterou si položí téměř každá: „Můžu si ten lék vůbec vzít?“ nebo „Nebudu muset kvůli antibiotikům přestat kojit?“.

Nedbalcová, K., Matiašková, K., Zouharová, M. Výsledky sledování rezistence Escherichia coli v chovech drůbeže v ČR v letech 2024 a 2025. Veterinářství 2025;75(10): SOUHRN Cílem této práce bylo popsat citlivosti/rezistence u 86 izolátů pocházejících z chovů různých věkových a užitkových kategorií kura domácího. Fenotypy citlivosti/rezistence byly zjištěny z minimálních inhibičních koncentrací (MIC) mikrodiluční metodou. Nejvíce…

Probiotika patří k nejčastěji doporučovaným doplňkům při léčbě i prevenci nemocí, jejich přínos pro zdraví je však stále předmětem odborných diskusí.

Cibuli má doma každý, ale málokdo ví, jaké překvapivé benefity ukrývá. Už naši předkové ji používali jako domácí lék na nachlazení, horečku či trávicí potíže. Tato zelenina je však plná látek, které prospívají i při řadě dalších zdravotních problémů.

Jak často užíváte antibiotika a při jakých potížích? Věděli jste, že devět z deseti infekcí v krku způsobují viry, proti nimž antibiotika vůbec nepůsobí? Tato léčiva jsou určena pouze k léčbě bakteriálních onemocnění, přesto jsou někdy zbytečně předepisována – a část pacientů si je dokonce bere sama, bez doporučení lékaře, z toho, co jim zbylo doma.

Jedna z šesti laboratorně potvrzených bakterií testovaných v roce 2023 byla odolná vůči léčbě antibiotiky. Vyplývá to z nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO), která upozorňuje na dramatický nárůst tzv. superodolných bakterií spojených s běžnými infekcemi.

Poměrně velký počet rodičů si bohužel myslí, že v podstatě jakoukoli nemoc spojenou s horečkou, nachlazením nebo bolestí v krku vyléčí spolehlivě pouze antibiotika, a vyžadují jejich předepsání i na banální virózu. O léčbě pomocí antibiotik mají bohužel často velmi zkreslené představy, říkají pediatři. Jak to s nimi doopravdy je, kdy antibiotika pomohou, a v jakých případech naopak nezaberou, objasní lékaři.

Drábková Z., Pokludová L. Antibiotická terapie u koní – výzvy a zodpovědnost. Antibiotic therapy in horses – challenges and responsibility. Veterinární klinika 2025;22(5):141-153. SOUHRN Používání antibiotik v koňské praxi je základním nástrojem pro zvládání infekčních onemocnění, avšak rostoucí problém rezistence k antibiotikům vyžaduje obezřetnější a zodpovědnější přístup. Článek se zaměřuje…

Znáte to. Jednou si sednete na studený schod, podruhé si zapomenete šálu, a než se nadějete, vaše tělo spustí alarm. Škrábání v krku, nos jak vodovod a energie na úrovni vybitého telefonu. Místo antibiotik a prášků na rychlou úlevu zkuste něco, co fungovalo už našim babičkám. A kupodivu pořád funguje.

Nemocnice ve světě zaznamenávají alarmující nárůst běžných infekcí, které jsou odolné proti antibiotikům. Lékaři tvrdí, že počet úmrtí způsobených rezistencí na léky v příštích letech prudce vzroste, píše web The Guardian. Jde podle nich o velmi znepokojivé zjištění, neboť počet úmrtí by v této souvislosti mohl vzrůst do roku 2050 až o 70 procent.

Ročně zemře podle Světové zdravotnické organizace přes 1,5 milionu lidí přímo v důsledku antibiotické rezistence a dalších pět milionů kvůli komplikacím, které tato „tichá pandemie“ způsobuje. „Není to mediální hysterie, ale skutečný globální trend,“ upozorňuje Jitka Viktorová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha v rozhovoru pro pořad iMedical na platformě FocusOn.