Antibiotikum

Američané varují před další "superbakterií", bacilem, který odolává snad všem antibiotikům. Počet těchto bakterií může podle odborníků stoupat. České ministerstvo zdravotnictví si ale v boji proti nim neví rady.

Česko chce podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) získat léky z Jižní Koreje do letošního podzimu. V současné době se jedná s pěti výrobci antibiotik včetně sirupů pro děti, ...

Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové by léky mohly přijít do příštího podzimu.

Nedostatek léků v Česku, zejména antibiotik, by mohla pomoci řešit Jižní Korea. Na podzim by mohlo dorazit několik stovek tisíc balení. V pátek to na tiskové konferenci oznámili ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a předsedkyně Poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (oba TOP 09), která o věci vyjednávala během své cesty do Jižní Koreji a na Tchaj-wan.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje změnu zákona, která přikáže farmaceutickým společnostem i distributorům držet krizovou zásobu léků pro případ výpadku či ukončení dodávek léků. Podle ministerstva se tím zmírní dopad na pacienty. Výrobci léků a někteří lékárníci ale tvrdí opak. Česká republika, a nejen ona, na přelomu letošního a loňského roku zažila mimořádně rozsáhlé výpadky léků. Přitom některé chybí na trhu dlouhodobě. Nejvíce se veřejně řešila absence volně prodejných léků na horečku a bolest dětí značky Nurofen a také nedostupnost předepisovaných penicilinových antibiotik, která jsou nejúčinnější při léčbě angíny.

Alena Schillerová opět projevuje svůj smysl pro drama. Děsí rodiče tím, že jim zemřou děti kvůli nedostatku léků, za což podle ní může ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Některé léky stále chybí. Praktičtí lékaři se shodují, že nejsou antibiotické oční kapky nebo masti, léky pro děti, a hlavně základní penicilin. Ministerstvo zdravotnictví opět slibuje, že pro nápravu udělá maximum. České republice se navíc na návštěvě v Jižní Koreji podařilo vyjednat mimořádnou dodávku antibiotik ve větším množství, než je aktuální spotřeba v Česku.

Předsedkyně Poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová se obává o zdraví dětí kvůli nedostatku antibiotik. A na sociálních sítích vyzvala ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] k rezignaci.

Brali jste v nedávné době antibiotika? Pak byste neměli zapomenout doplnit probiotika. Které potraviny jsou na to nejlepší?

Nadměrným užíváním antibiotik si lidé výrazně zadělávají na antibiotickou rezistenci, tedy stav, kdy tyto léky nebudou fungovat.

Je známo, že česnek má mnoho zdravotních vlastností. Ukazuje se však, že v těle funguje nejlépe, když se konzumuje v konkrétní denní době.

Ne nadarmo se česnek nazývá přírodním antibiotikem. Jeho využití pro léčbu nemocí sahá hluboko do lidské historie. Nemusíte ho jíst, stačí si z něj uvařit třeba čaj.

Víte, že na důsledky odolnosti bakterií na antibiotika zemře v ČR víc lidí než na autonehody? A že v roce 2050 může častěji zabíjet nefungování antibiotik než rakovina? Abychom mohli nepříznivou statistiku změnit, objasníme si mýty o antibioticích s MUDr. Milanem Trojánkem, Ph.D., přednostou Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.

Všichni už dávno vědí, že česnek a cibule patří díky svým zázračným vlastnostem mezi přírodní antibiotika. Naše tělo však reaguje velmi rozdílně na přijímané látky na základě času, kdy jsme je snědli. Proto si dávejte pozor, kdy jakou potravinu konzumujete. Vlastnosti česneku Cení se zejména pro antibakteriální, antivirové a antimykotické vlastnosti. Jinak je česnek zdrojem flavonoidů a aminokyselin. Obsahuje také vápník, draslík a hořčík, jakož i vitamíny A, B1, B2 a C.

Medvědí česnek je čím dál oblíbenější. Bylinka, kterou před pár lety nikdo neznal, je teď typickou součástí jarních jídel. Můžete ho sbírat v lese, jednoduše pěstovat na zahradě a balkóně nebo prostě koupit. Proč ho všichni tak milují?

Bývalá moderátorka Martina Gavriely (44) s partnerem, muzikantem Marcusem Tranem a jejich synem Leem místo dokonalé idylky zažili dovolenou hrůzy. Začátek dovolené na Bali rozhodně nedopadl podle jejich představ.

Přiznám se, že mě občas baví polemizovat o tom, jací byli někteří lidé před tím, než se z nich stali význační a uznávaní občané, nebo naopak monstra. Myslíte si, že už třeba v takových deseti letech se dalo odtušit, co se jednoho dne stane z Hitlera či Putina? Asi ne.

Stále větší rezistence bakterií na léčivé účinky antibiotik zabije v Evropě ročně více než 35 000 lidí. Ti by mohli žít, kdyby antibiotika byla pořád stejně dobře účinná. Jenže některé scénáře predikují, že v roce 2050 bude mít antibiotická rezistence více obětí než rakovina. Problém se týká úplně každého z nás. Jak to můžeme změnit?

Antibiotika jsme mnoho let brali jako samozřejmost a že nám pomohou v boji s každou bakterií. V posledních letech ale přibývají rezistentní bakterie, které už běžnými antibiotiky nevyléčíme. Které bakterie jsou nejrezistentnější? Je antibiotická rezistence opravdu tak velkým strašákem? O tématu jsme si povídali s farmakologem a infektologem ve Fakultní nemocnici Olomouc MUDr. Janem Strojilem, Ph.D.

Antibiotika jsou v mnoha případech nenahraditelná, ale rozhodně nepatří do domácí lékárničky. V poslední době ale přestávají fungovat a bakterie se vůči nim stávají imunní.

Antibiotika se používají k léčbě některých druhů bakteriálních infekcí. O tom, že poškozují střevní mikroflóru, se ví. Teď se navíc ukázalo, že mají spojitost se zánětlivým onemocněním střev.

Stále více pacientů trápí streptokok skupiny A. Ten má na svědomí hlavně angíny a spály. Problém je ale s jeho léčbou. Přestože se ministerstvo zdravotnictví chlubí zlepšující se situací kolem chybějících antibiotik, sirupového penicilinu je v lékárnách stále nedostatek.

Lékaři v USA monitorují případy infekcí bakterií Shigella, proti níž nefungují žádné z pětice tradičně podávaných antibiotik. Úplavici způsobující bakterii podle vědců můžou v tomto trendu následovat mnohé další.

Dnes si probereme tyto epigenetické skupiny: Věčné stěžovače, Babky kořenářky, Rozměňovače, Právníky s handsfree, Ty, co nenašli WC, a ježka Tondu.

V posledních letech se do popředí médií stále více dostává problematika tzv. antibiotické rezistence neboli ztráty léčivých účinků antibiotik. Studie prozrazují, že v roce 2050 by tento fenomén mohl zabíjet více lidí než rakovina. Jak je možné situaci řešit? Prozrazuje odborník. Na možnost vývoje nových antibiotik či jejich alternativ jsme se zeptali MUDr. Jana Strojila, Ph.D.

V posledních letech se do popředí médií stále více dostává problematika tzv. antibiotické rezistence, neboli ztráty léčivých účinků antibiotik. Studie prozrazují, že v roce 2050 by tento fenomén mohl zabíjet více lidí než rakovina. Jak je možné situaci řešit? Prozrazuje odborník, lékař Jan Strojil.

Na možnost vývoje nových antibiotik či jejich alternativ jsme se v rozhovoru zeptali MUDr. Jana Strojila, Ph.D.

V posledních letech se čím dál častěji mluví o takzvané antibiotické rezistenci, což je jinými slovy ztráta léčivých účinků antibiotik. Řada studií poukazuje na to, že v roce 2050 by tento fenomén mohl zabíjet více lidí než rakovina. Pro ŽivotvČesku.cz o něm v rozhovoru promluvil respektovaný lékař Jan Strojil.

Sledujte speciální díl série První příznaky o odolnosti bakterií na antibiotika.

Jednou chybí ten léky, jindy zase jiný a kdo jde s receptem i bez něj do lékárny, často předem neví, jak pochodí. Dlouhodobě nepřehledná situace na trhu s léčivy nahrává bazarovým prodejcům. Jenže prodej léků z druhé ruky je protizákonný a rizikový, upozorňují lékárníci. Výpadky léků, které se dotklo pacientů nepříjemně zejména v loňské a letošní sezóně respiračních nákaz, začaly nenápadně už na podzim roku 2021. Server Vitalia.cz tehdy jako první informoval o tom, že z trhu postupně zmizely všechny antibiotické sirupy pro děti. Od té doby chybělo leccos. Například vakcíny proti neštovicím, vitaminové kapky pro novorozence, volně prodejné léky na horečku a bolest u dětí, antibiotické kapky nebo antibiotika ve formě tablet.

Zoufalé okamžiky prožívají rodiče malých dětí, které onemocněly chřipkou nebo angínou, což je v jarních měsících poměrně běžné. Pro malé pacienty s vysokými horečkami marně shánějí potřebná antibiotika a to i za pomoci zuřících dětských lékařů. Malí pacienti tak čekají na potřebný lék i dva nebo tři dny. Vrátila se tak opět situace, která v zemi panovala už začátkem roku.

Problémy s dodávkami léků budou pokračovat. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedl epidemiolog Roman Prymula. Podle něj se ministerstvu zdravotnictví sice operativně podařilo zabezpečit řadu antibiotik, zejména pediatři ale s jejich nedostatkem nadále bojují.

Antibiotické sirupy jsou stále nedostatkovým zbožím. Starším dětem tak lékaři předepisují tablety, které se mohou půlit. Situace okolo dostupnosti léků se ale oproti přelomu roku obecně zlepšila, popisují lékárníci.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (58) souhlasila minulý týden s úhradou dalších druhů antibiotik z ciziny z veřejného zdravotního pojištění, některá se platí už od začátku února. Chce tím bránit výpadkům léčiv, řekl Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády. Jenže léků, kterých je v lékárnách nedostatek, je celá řada. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila mezinárodně uznávaného epidemiologa a bývalého šéfa resortu zdravotnictví Roman Prymulu (59), který poukázal na pět zásadních důvodů, proč se Česká republika ocitla v situaci, kdy jindy běžně dostupné léky chybí.

Praktičtí lékaři upozorňují na to, že někteří pacienti vyžadují předepsání antibiotik, aniž by je potřebovali. Podle lékařů to ale vede k nadužívání léků, což má za následek to, že léky už dál nezabírají. A to ani u těch, kteří je berou s rozmyslem.

Někdy to prostě jinak nejde. Užívání antibiotik zastavuje šíření bakteriálních infekcí, na druhou stranu ničí zdravé mikroby ve střevech. Udává se, že za pouhý týden s ATB může narušit střevní mikroflóru až na jeden rok. Co s tím? Zařaďte do svého jídelníčku ta správná jídla!

Pokud chceme do budoucna zabránit lékové krizi, potřebujeme systémové a celoevropské řešení, říká prezident lékárníků Aleš Krebs.

Zástupci farmaceutických firem kritizují návrh Ministerstva zdravotnictví, aby drželi dvouměsíční zásoby léků na předpis. Výpadky podle nich spíš zhorší. Kvůli vyšším nákladům výrobců podle nich hrozí i zvýšení cen.

Malá krabička propojená s mobilním telefonem. Právě tak vypadá nový biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky antibiotik, konkrétně ampicilinu. Základem je na míru připravený nanomateriál odvozený od fluorografenu, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a tamní přírodovědecké fakulty. Využili k tomu metodu „klikací chemie“ (z angl. click chemistry), za niž byla loni udělena Nobelova cena za chemii. Vývoj biosenzoru vědci představili v odborném časopise Small.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce.

Olomoučtí vědci vyvinuli speciální biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky antibiotik. Jeho základem je na míru připravený nanomateriál odvozený od fluorografenu.

Nový biosenzor umí okamžitě ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky antibiotik, konkrétně ampicilinu. Vypadá přitom jen jako malá krabička propojená s mobilním telefonem. Základem je na míru připravený nanomateriál odvozený od fluorografenu, který vyvinuli vědci z institutu CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a tamní přírodovědecké fakulty.

Olomoučtí vědci vyvinuli speciální biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky antibiotik.

Bakteriální infekce jsou známé tím, že se léčí antibiotiky. Nečekejte ale, že vám je lékař předepíše automaticky a vždy. Někdy naše tělo nechá, aby se s nemocí popralo samo. Jak se stalo, že jsou antibiotika takovou vzácností a musíme s nimi šetřit?

O antibiotikách se říká, že jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Je to proto, že v případě nouze dokážou velmi rychle pomoci, ale pokud se užívají nevhodně, mohou ublížit. Velký problém je především jejích příliš časté a mnohdy i zbytečné užívání. V důsledku toho vzniká antibiotická rezistence neboli odolnost bakterií vůči antibiotikám, jejichž účinnost slábne a může zcela vymizet. Jak tomuto problému předejít? CNN Prima NEWS oslovila praktickou lékařku Ludmilu Bezdíčkovou a infektologa a klinického farmakologa Jana Strojila.

K předepisování antibiotik dochází mnohdy zcela zbytečně. Upozorňuje na to infektolog Milan Trojánek, podle kterého je někteří lékaři předepisují z obav nebo špatného vyhodnocení testů i na virová onemocnění, ačkoli penicilin pomáhá jen proti bakteriím.

Kvůli nedostatku léků chce ministerstvo zdravotnictví změnit zákon. Jinak by prý hrozilo, že se situace bude za rok opakovat. Výrobci budou muset skladovat předepsané množství medikamentů pro případ nouze.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se omluvil za chybějící léky na trhu. Od ledna se podle něj prudce zvedla poptávka po antibiotikách a také sirupech. Na tiskové konferenci zároveň připomněl, že situace se pomalu stabilizuje a na konci února budou problémy se zásobováním konečně vyřešeny. Válkův úřad také chystá novelu, která by měla podobným potížím v budoucnu zamezit.

"Podařilo se urychlit dodávky léků a dostat do Česka ty, které by tu vůbec nebyly. Podílí se na tom i klesající poptávka," řekl ministr zdravotnictví.

Spotřeba antibiotik podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně narostla o 300 000 balení, což odpovídá nárůstu o 47 procent. Právě zvýšená spotřeba je podle ministra jedním z faktorů, který ovlivnil dostupnost některých léčiv.

Neustále kolem sebe slýcháme, že bychom měli jíst hodně zeleniny, ovoce a vitamínů, abychom byli zdraví, v plné síle a naše tělo odolalo všudypřítomným virům. Často se ale zapomíná na neméně důležitou složku, která by měla být součástí našeho každodenního života – probiotika! Probiotika přitom mohou pomoci nejen posilovat naši imunitu a udržet v kondici náš střevní mikrobiom, ale dokonce nám mohou pomoci i s řadou fyzických a psychických obtíží. Proto je vhodné je do organismu dodávat pomocí doplňků stravy. Jejich účinek je závislý mimo jiné na tom, v jaké formě se konzumují. Značka BODY&FUTURE Laboratories proto na trh uvedla tekutá probiotika na vodní bázi, která se do střev dostanou ještě živá, aby zde působila v plné síle.

Dnes už běžná praxe – přijdete k lékaři s teplotou, bolestí v krku a často jako první je proveden CRP test. U zvýšené hladiny se běžně předpokládá, že budou nasazena k léčbě antibiotika, protože se jedná o bakteriální infekci. Nemusí ale tomu tak být a rozhodování, zda antibiotika indikovat či nikoliv, není vždy černobílé.

Rezistence vůči antibiotikům je problém, který jen v roce 2019 zabil odhadem 3500 lidí denně na celém světě.

Po týdnech problémů, kdy v lékárnách chyběla antibiotika, a to hlavně ta pro děti, to vypadá, že by mohla být kritická situace zažehnána. Balení z mimořádné dodávky má být už v týdnu na pultech lékáren. Odborníci se shodují na tom, že výpadkům v dodávkách léků se dá předejít jen výraznou změnou legislativy a způsobu úhrad.

Česnek je již dlouho považován za jedno z nejlepších přírodních antibiotik, která jsou baktericidní a antivirová. Je to základní složka v domácích sirupech používaných v období zvýšené infekce. Prolisovaný, rozdrcený nebo snědený vcelku je zdrojem cenných vitamínů podporujících imunitní systém. Nejde o jeho jediné výhody, a proto je důležité ho zařadit do denní stravy. Pozor na tepelnou úpravu Česnek má mnoho zdravotních vlastností. Za prvé je to zdroj vitamínu C, který přirozeně podporuje imunitní systém.

Situace je nepříjemná i pro lékárníky a lékaře, kteří musí čelit hněvu pacientů. Stěžují si i na to, že ztrácejí čas zjišťováním, čím se dají léky nahradit nebo kritizují i nedostatek informací o tom, který lék je právě nedostupný.

Situace kolem nedostatkových dětských antibiotik v lékárnách se začíná stabilizovat. Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv se ve spolupráci s výrobci a distributory daří podle slov mluvčího ministerstva zdravotnictví zajišťovat mimořádné dodávky antibiotik a také urychlovat ty plánované. To potvrzují také lékárny. Lokální výpadky léků ale nejsou vyloučeny.

V českých lékárnách chybí některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Kvůli nevídaným nedostatku léků se ve čtvrtek sešli zástupci lékařů, lékárníků a zástupců farmaceutických firem. Situace je v českých lékárnách čím dál horší a prý neexistuje jednoduché řešení. Pozvaný byl i prý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ten však ale nedorazil.

Na nedostatek léků si stěžují i lékárníci. Prý jsou nuceni často improvizovat. Některá léčiva si sami vyrábějí, upravují dávkování nebo společně s lékaři hledají alternativy.

Evropská skupina MSSG, která se zabývá nedostatkem léků, na svém posledním zasedání zkonstatovala, že dostupnost antibiotika amoxicilin se v některých zemích EU povedlo zlepšit.