Mikroorganismus

Prospěšné i škodlivé. Vědci uvádí, že společně s odtáváním ledovců unikají do vodních ekosystémů tisíce druhů mikrobů. Zásadní je o nich vědět co nejvíc, tvrdí.

Stolice je odrazem fungování střev i zdraví celého těla. Kontrolujte její vzhled a další vlastnosti, které vás mohou upozornit na zdravotní problémy.

Před dvěma miliardami let na povrch Země dopadl asteroid, který měřil v průměru 25 kilometrů. Obří rozžhavená koule dopadla do oblasti dnešní Jihoafrické republiky a způsobila zřejmě největší výbuch za celé dějiny planety Země. Vědci se dodnes přou, co všechno se vlastně tehdy stalo. Život na Zemi byl každopádně blízko svému zničení.

Věděli jste, že váš chytrý telefon je desetkrát špinavější než záchodové prkénko? Vyplývá to z nové studie amerických vědců.

V napínavém sci-fi thrilleru nečekaní hrdinové musejí zastavit šíření nebezpečného organismu z vojenské základny.

Mezi znečišťující látky nalezené ve vzorcích patří různé těžké kovy, včetně arzenu, niklu a mědi. Nejvyšší koncentrace nebezpečných látek byly nalezeny nejblíže potopené nádoby.

Život ve vesmíru se může zničit sám. Dokonce i tak jednoduchý, jako jsou mikroorganismy, které podle francouzských vědců ochladily klima starověkého Marsu na minus 200 stupňů Celsia. Výzkumný tým se domnívá, že na rudé planetě se stále mohou zbytky mikroskopického života nacházet.

Je možné, že Mars vždy nebyl jen mrtvou rudou planetou, za níž ji považujeme dnes. Lidstvo plánuje tuto planetu v ne tak daleké budoucnosti osídlit. Možná nebudeme jejími prvními obyvateli. Nová studie totiž říká, že dávný marťanský život možná zanikl v důsledku samovolné změny klimatu.

Skupina francouzských vědců přišla na začátku tohoto týdne s teorií, podle které mohl být Mars plný mikroskopického života. Vědci se domnívají, že na Marsu mohl existovat mikrobiální život, který však postupem čas sám sebe vyhubil.

Už desítky let experti varují před fatálními dopady změn klimatu na Zemi. V nové studii astrovědci předkládají teorii, která nám na příkladu Marsu ukazuje, jak tento jev může změnit planetu a zahubit život.

Mars možná v minulosti oplýval mikrobiálním životem a na nehostinnou krajinu, kterou je nyní, se proměnil kvůli klimatickým změnám. Alespoň si to myslí skupina vědců z univerzity v americké Arizoně. Informoval o tom portál SciTechDaily.

Hrabání se v písku a blátě posiluje dětský imunitní systém a slouží také jako prevence proti depresi a úzkostem.

Podle francouzských vědců mohl na dávném Marsu prosperovat pozoruhodný podzemní život. Tehdejší obyvatelé ale proměnili rudou planetu v nehostinnou pustinu.

Americká společnost Cemvita hodná provozovat biologické vodíkové farmy. Do vytěženého ropného vrtu vypustí geneticky vylepšené bakterie, které z ropy dělají vodík a oxid uhličitý. Vodík prodají a oxid uhličitý polapí a uskladní. Podle Cemvity nejde o vyloženě „zelený“ vodík. Říkají tomu „zlatý“ vodík a měl by být laciný.

Texaská společnost Cemvita slibuje čistý vodík za méně než 1 USD/kg poté, co otestovala svou novou techniku v laboratoři a v terénu. Jejím základem jsou speciálně vyvinuté mikroby, které se vpravují do vyčerpaných ropných vrtů, kde se živí ropou a vylučují vodík, jak píše server New Atlas.

Že je zřejmě potkáme v koupelně, na to jsme připravení, ale víte, že na nás mohou zaútočit také v kuchyni, nebo v ložnici? Poradíme, jak o svou domácnost pečovat, aby byla před mikroby maximálně chráněná.

Rozsivky mohou v kyselých mořích do velké míry přijít o křemičitany, z nichž vzniká jejich skořápka. Mohlo by jich tak o 26 ubýt – tvoří přitom až 40 % oceánské fotosyntezující biomasy.

Když se první lidé odstěhovali z Afriky, odnesli si s sebou i své střevní mikroby. A ukázalo se, že se tyto mikroby dál vyvíjely spolu s nimi

Předchozí teorie se možná právě zhroutily. Podle nedávného objevu vědců začal život na Zemi mnohem dříve, než se dosud myslelo. Rozdíl je přes půl miliardy let.

Pravděpodobně vás překvapí, že mikroorganismy, které blahodárně působí na střevní mikroflóru lidí, jsou zároveň skvělým životabudičem pro rostliny. Rychleji budou růst.

Ve staletých havajských lávových jeskyních vědci objevili odolné kolonie mikrobů. Jejich prozkoumání napoví více o tom, jak může existovat život v extrémních podmínkách, třeba na Marsu. O nové studii informoval portál Science Alert.

Sacharin a sukralóza mají největší vliv na střevní mikrobiom. Ukazuje to studie testující čtyři různá umělá sladila.

Položili jste si někdy otázku, co se děje po smrti? Co se týče duševní stránky, o tom nevíme zhola nic, ale víme, co se děje se samotným tělem uloženým v rakvi. Tělo se skládá z více než dvou set kostí, několika bilionů mikrobů a až 37 bilionů buněk. Co se s našim tělem děje po skonání? Po smrti netrvá dlouho, kdy první začne umírat mozek. Když přestane srdce bít, zastaví se tok krve, který jinak transportuje kyslík do orgánů a tkání.

Běžnou součástí povrchových a podzemních vod jsou mimo jiné bakterie a další mikroorganismy. Řada z nich je přirozených, do vodního prostředí se však mohou dostat i nežádoucí mikroorganismy. Aby vodu mohl člověk bez problémů konzumovat, musí projí procesem úpravy, která ze surové vody veškeré škodliviny odstraní. Nežádoucí bakterie se v Česku nejvíce vyskytují v povrchových zdrojích vody, a to zejména v letních měsících. Podzemní vody jsou pak často kontaminovány vsakem znečištěných odpadních vod nebo pastvou dobytka.

Za to, že můžeme dýchat, vděčíme starověkým živým mikroorganismům. Ty začaly využívat biochemický proces fotosyntézu, díky které se v atmosféře objevil kyslík. Z čeho konkrétně ho ale vyráběly? Vědci jsou této záhadě konečně na stopě.

Když u psa dojde ke změně jídelníčku, změní se i komunita mikrobů v jeho útrobách. Nové mikroorganismy svedou doslova místo o životní prostor se starými generacemi bakterií. Mění se při tom i metabolické produkty těchto mikroorganismů, což může mít vliv na zdraví psa. O změnách se vědělo už dříve, jejich silná dynamika ale vědce překvapila. Nově se totiž této otázce věnovala studie publikovaná v magazínu Animal Microbiome.

Hypotéza, že život nevznikl na Zemi, ale byl sem v podobě mikroorganismů nebo pro vývoj života důležitých molekul zanesen z vesmíru, je známá jako panspermie. I když se objevila už ve starověkém Řecku a později v 19. století, je za jejího otce považován švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za elektrolytickou teorii disociace a mimo jiné už v roce 1896 předpověděl vliv oxidu uhličitého vznikajícího spalováním uhlí na oteplování planety.

Naše citlivá kůže ubytovává velké živé společenství – činí se na ní miliardy mikroorganismů. A je to tak dobře. Čím víc je těchto obyvatel a čím je jejich druhová pestrost větší, tím lépe se ve své kůži cítíme.

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry. Jak potraviny správně uchovat a na co dát pozor při jejich přípravě?

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu je třeba dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry. Jak potraviny správně uchovat a na co dát pozor při jejich přípravě?

Myšlenka mimozemského života ve vesmíru nás vždy fascinovala. Tato představa se stala základem pro obrovské množství vědeckofantastických příběhů, které byly omezeny pouze naší fantazií. Teď je však díky vědcům taková představa blíž, než by se mohlo zdát.

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomém v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

Když se mikroby fekální mikroflóry jednoho jedince transplantují druhému, dárce prý může omládnout. A nejen to. V budoucnu se prý tento proces bude k lékařským účelům využívat zcela běžně! Procedura jen pro otrlé…

To, co z půdy vezmeme v podobě úrody, jí musíme i vrátit, jinak se časem vyčerpá. A to ideálně bez chemikálií. Velmi dobrým způsobem přirozené obnovy živin v půdě je hnojit ji domácím kompostem. K přednostem kompostu patří i to, že jde v podstatě o „živý“ materiál, protože je plný mikroorganismů podílejících se na rozkladu. Tím, že je přidáme do půdy, podpoříme zdravý půdní život.

Přes léto se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry.

Podmínky, ve kterých se tito mikrobi nacházejí, jsou skutečně mimozemskou záležitostí. Výzkumníci z McGill studovali extrémně slané, velmi chladné a téměř bezkyslíkové prostředí pod permafrostem Lost Hammer Spring v kanadské Arktidě, aby hledali život. Proč? To objasňuje sever Interesting Engineering.

Vědci objevili v ledovcích na Tibetské vysočině více než 900 neznámých mikroorganismů. Analýza ukázala, že některé z nich by mohly v případě uvolnění způsobit pandemii v důsledku rychlého tání způsobeného změnou klimatu.

Jsou velmi malí, ale je jich tolik, že tvoří 90 % života v oceánech. Ještě před pár lety se přitom o mořských mikroorganismech skoro nic nevědělo. K jejich globálnímu výzkumu výrazně přispěla laboratoř parazitologa Julia Lukeše.

Nově objevení mikrobi žijící hluboko pod permafrostem u jednoho z nejchladnějších a nejslanějších vodních pramenů na Zemi by mohli poskytnout plán pro život na Marsu.

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry a na co dát pozor při jejich přípravě?

Jedno pivo k večeři zajistí vyšší diverzitu mikrobů ve střevech. Pestřejší střevní mikrobiom zase vede ke snížení rizika vzniku srdečních chorob a cukrovky.

Hostem na Rádiu Z byl vědecko-technický redaktor webu Prima Zoom Miroslav Honsů. V rozhovoru prozradil, jak se nejlépe zbavíme bakterií na rukou. Jestli je na veřejných toaletách lepší používat papírové utěrky nebo horkovzdušné osušovače.

Ohledně skladování, přípravy a konzumace potravin panují nejrůznější mýty. Světová zdravotnická organizace se s nimi snaží bojovat a léta budované pověry vyvrací. Pokud tedy stále užíváte pravidlo tzv. 5 vteřin, během nichž můžete na zem spadlé jídlo sebrat a sníst, rozhodně byste měli zbystřit.

Vědci varují, že sibiřská tundra by mohla zmizet do roku 2500, pokud se radikálně nesníží emise skleníkových plynů. Kromě toho by se při zániku věčně zmrzlé půdy v regionu mohly do atmosféry uvolňovat nebezpečné mikroorganismy a chemické látky.

Vědci si několik let lámou hlavu nad záhadou podmořské sopky Kavachi u Šalamounových ostrovů. Po poslední erupci žijí v tomto kyselém prostředí plném síry kladivouni a žraloci hedvábní. Jedná se přitom o podmínky vhodné tak maximálně pro mikroorganismy závislé na síře. V následujících měsících zamíří ke kráteru vědecká expedice.

Vědci zkoumali vzorky takzvaného halitu - kamenné soli vzniklé vysrážením při odpařování slané vody, a objevili v nich mikroby staré 830 milionů let. Podle vědců jsou některé z mikrobů stále při životě.

Spousta lidí při rozmrazování masa počítá s tím, že musí maso nechat rozmrazit po delší dobu. Jak ale vyřešit situaci, kdy potřebujete mít maso připravené rychle? Je to snazší, než se může na první pohled zdát.

Každý den jsme z nejrůznějších zdrojů vystaveni milionům bakterií. I to, co považujeme za čisté, s sebou může nést nespočet mikrobů.

Když vezmete do ruky kus sýra, držíte ve skutečnosti obrovskou mikrobiální společnost. Právě mikrobi stojí za vznikem sýru, jeho barvou a chutí a díky nim existuje nepřeberné množství jeho druhů.

Halit, tedy obyčejná kamenná sůl, může obsahovat velmi cenné fosilní materiály, včetně dávných mikroorganismů. V halitu z australské formace Browne z mladších starohor našli mikroby, přičemž část z nich by mohla být životaschopná. Dosavadní rekord je přitom asi 250 milionů let, rovněž v halitu.

O víc jak půlmiliardu let nazpět by období vzniku života mohla posadit nová studie zkoumající potenciální stopy tohoto života uvnitř pradávného kusu horniny. Ten je dle datování starý 3,75 (což je cca. 250 milionů let před současným nejstarším dokladem existence života na Zemi tohoto typu) až 4,28 miliardy let (což je o 780 milionů let víc než nejstarší doložené stopy)

Romantické osvětlení, které nespotřebovává fosilní paliva a neruší život lidí a zvířat. Tak zní budoucnost malého francouzského města Rambouillet, které se rozhodlo skoncovat s energeticky náročným pouličním osvětlením a plánuje zavést originální udržitelnou alternativu.

Pravidelná výměna houbičky na nádobí je důležitá nejen z estetických důvodů, ale také z hygienických a zdravotních. Dlouho používaná houbička je domovem nebezpečných mikrobů, kterým se ve vlhkém prostředí nesmírně daří.

Výrazně snížit počet lidí nakažených malárií by mohl nový mikrob, který objevil tým vědců z Keni a Velké Británie. Takzvaná Microsporidia MB žijí ve střevě zhruba pěti procent komárů a chrání své nositele před nákazou malárií.

Od chvíle, co Google Earth začal přinášet 3D obrazy naší planety vytvořené na základě satelitních snímků, internetoví uživatelé si povšimli řady přírodních zvláštností, o kterých svět dosud netušil. Zatímco některé se dají vědecky snadno vysvětlit, jiné představují dosud nevyřešenou záhadu. Jako například jedno irácké jezero, které se na určitou dobu rozzářilo sytou, tmavě rudou barvou.

Ačkoli by se mohlo zdát, že žírné buňky budou souviset s trávicí soustavou člověka, není tomu tak. Jiný název pro tyto buňky je tkáňové leukocyty a ten nám více napoví, kde bychom je mohli hledat. Mají celou řadu velice důležitých funkcí, jsou totiž součástí imunitního systému člověka. Jejich hlavní funkcí je ochrana lidského těla před různými mikroorganismy, jako jsou patogeny a viry. Tím ale jejich prospěšnost rozhodně nekončí.

Mikrobi ve střevech myší ovlivňují to, co se zvířata rozhodnou jíst, a vytvářejí látky, které vyvolávají touhu po různých druzích potravin.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně testují způsob čištění odpadních vod pomocí řas, sinic, bakterií a dalších mikroorganismů. Hlavními výhodami je podle nich to, že je tato technologie ekologická a nízkonákladová. Univerzita o tom informovala na svých internetových stránkách.

Fond i&i Biotech investuje 1,5 milionu USD do vývoje diagnostické metody používající upravené mikroorganismy. Ty detekují vzácné buňky, například nádorové, mezi miliony dalšími.

Ekologická, nízkonákladová a snadná. Tak popisují vědci z Agronomické fakulty MENDELU technologii pro čištění odpadních vod, která k odbourání nečistot využívá řasy, sinice, bakterie…