Mikroorganismus

Jak ukázal průzkum DNA ve vzorcích půdy, lidé po sobě zanechávají životaschopné mikroby i na nejvyšších vrcholcích světa

Jezero Hillier je díky svému výraznému zbarvení na první pohled naprosto unikátním přírodním úkazem. Jeho růžová barva fascinuje vědce i veřejnost. Odborníci si myslí, že za ni může vysoká koncentrace určitých mikrobů s červeným a fialovým pigmentem.

Pozornost lidí v jihomoravské metropoli upoutal gigantický model zvláštního mikroorganismu. Organizátoři akce, jež každoročně oslavuje Brno jako významného výrobce elektronových mikroskopů, bezobratlého živočicha pět tisíckrát zvětšili a nafoukli. Nezničitelného tvora pak vzali na projížďku po centru města.

Každým rokem se pokoušejí zdolat střechu světa stovky horolezců. Většina z nich se přitom utáboří na jižním sedle, kde vykašlává mikroby adaptované na teplo. Ty však nezemřou, dokážou v mrazivých podmínkách přežít. Nová studie odhaluje nečekaný dopad turistů na nejvyšší horu světa Mount Everest.

"Díky mikroorganismům, kterým nás psi vystavují, víme, že děti, které vyrůstají se psy, jsou méně náchylné k alergiím ve srovnání s dětmi, které vyrůstají bez psů.“

Skvělým a zároveň užitečným doplňkem pro domácnost může být zvlhčovač vzduchu, zejména v zimním období. Takové zařízení zároveň potřebuje také správnou údržbu, jinak se příjemné zvlhčení vzduchu může proměnit v nežádoucí pach, jelikož se stane ideálním podhoubím pro vznik bakterií a plísní. Většina výrobců doporučuje zvlhčovač čistit alespoň jednou týdně. Každá voda obsahuje nějaké mikroby, včetně filtrované. Jestli chcete zvlhčovač vypnout a nechat stát jeden den, pak ho dobře vylijte a nechte vyschnout.

Houbičku na nádobí nemusíte vyhazovat po každém použití. Stačí ji jen pořádně umýt, vydezinfikovat a může jít znovu do akce.

Dosud neviděné mikroby uzamčené v ledovcích by mohly vyvolat vlnu nových pandemií. Nebo naopak přinést užitek pro lidstvo z hlediska nových léků.

Až donedávna žili lidé v domnění, že ví o svém těle všechno. Nové výzkumy však toto vyvrací a přichází s unikátním, šokujícím faktem o stavbě lidského organismu.

Vědci zmapovali, jakým způsobem se rodí život na dnes již neexistujícím ostrůvku v souostroví Tonga, který v roce 2015 vznikl po erupci vulkánu.

Kdo jednou krásně vyzrálé hovězí ochutná, určitě se shodne na tom, že je mnohem lepší, chutnější a křehčí než to čerstvé. Má to ale háček. Během zrání v něm působí množství mikroorganismů, které doslova rozkládají jeho pojivovou tkáň. A právě z toho důvodů se řada lidí jeho konzumace obává. Může být vyzrálé maso opravdu nebezpečné? A na co si dát pozor při jeho výběru?

Paraziti jsou mikroorganismy, které žijí v těle a mohou způsobovat různé zdravotní problémy. Existuje několik zlozvyků, které mohou podporovat výskyt parazitů v těle.

K zápachu nohou a kontaminaci dochází, když mikrobi, kteří žijí na vaší kůži a v botách, požírají váš pot. Vzniká tak kyselý vedlejší produkt, který nepříjemně zapáchá. Bakterie a paraziti a všichni ti malí broučci mají rádi teplo, vlhko a tmu – a vnitřek boty je pro to tím nejlepším místem, kde se mohou uhnízdit!

Pro dnešní dobu je do jisté míry příznačná posedlost hygienou (a to nejen s ohledem na koronavirovou pandemii).

S novou přístrojovou technikou pracují zdravotníci ve Znojmo. Tamní nemocnice obměňuje zastaralé vybavení v rámci rozsáhlé modernizace. Lékaři dostali nové CT, porodnická lůžka nebo hmotnostní spektrometr, který pomáhá identifikovat mikroorganismy.

Podle různých studií jsou telefony desetkrát špinavější než průměrné záchodové prkénko. McDonald’s v Japonsku tento palčivý problém vyřešil po svém.

Vědci varují, že díky samoobslužným pokladnám bohužel sdílíme i to, čemu bychom se nejraději vyhnuli – nebezpečné bakterie a mikroby.

Z tajících ledovců se do prostředí dostávají neznámé mikroby, jejich množství bude kvůli klimatické změně v příštích letech vysoké, což může působit problémy, řekl Seznam Zprávám environmentální mikrobiolog Ian Stevens.

Na počátku všeho byl Velký třesk! Náš svět tak, jako ho známe, vytvořil Bůh! Možná budete překvapeni, že toto ale nejsou jediné dvě teorie o vzniku života. Těchto teorií je totiž více. A to hned dvakrát. Každá z teorií vznikla v jiném časovém období a každá má své zastánce.

Postupující globální oteplování uvolňuje z ledovců nejen pozoruhodné archeologické nálezy, ale také dávné mikroorganismy, mezi nimiž by se mohly ukrývat i nebezpečné patogeny.

Prospěšné i škodlivé. Vědci uvádí, že společně s odtáváním ledovců unikají do vodních ekosystémů tisíce druhů mikrobů. Zásadní je o nich vědět co nejvíc, tvrdí.

Stolice je odrazem fungování střev i zdraví celého těla. Kontrolujte její vzhled a další vlastnosti, které vás mohou upozornit na zdravotní problémy.

Před dvěma miliardami let na povrch Země dopadl asteroid, který měřil v průměru 25 kilometrů. Obří rozžhavená koule dopadla do oblasti dnešní Jihoafrické republiky a způsobila zřejmě největší výbuch za celé dějiny planety Země. Vědci se dodnes přou, co všechno se vlastně tehdy stalo. Život na Zemi byl každopádně blízko svému zničení.

Věděli jste, že váš chytrý telefon je desetkrát špinavější než záchodové prkénko? Vyplývá to z nové studie amerických vědců.

V napínavém sci-fi thrilleru nečekaní hrdinové musejí zastavit šíření nebezpečného organismu z vojenské základny.

Mezi znečišťující látky nalezené ve vzorcích patří různé těžké kovy, včetně arzenu, niklu a mědi. Nejvyšší koncentrace nebezpečných látek byly nalezeny nejblíže potopené nádoby.

Život ve vesmíru se může zničit sám. Dokonce i tak jednoduchý, jako jsou mikroorganismy, které podle francouzských vědců ochladily klima starověkého Marsu na minus 200 stupňů Celsia. Výzkumný tým se domnívá, že na rudé planetě se stále mohou zbytky mikroskopického života nacházet.

Je možné, že Mars vždy nebyl jen mrtvou rudou planetou, za níž ji považujeme dnes. Lidstvo plánuje tuto planetu v ne tak daleké budoucnosti osídlit. Možná nebudeme jejími prvními obyvateli. Nová studie totiž říká, že dávný marťanský život možná zanikl v důsledku samovolné změny klimatu.

Skupina francouzských vědců přišla na začátku tohoto týdne s teorií, podle které mohl být Mars plný mikroskopického života. Vědci se domnívají, že na Marsu mohl existovat mikrobiální život, který však postupem čas sám sebe vyhubil.

Už desítky let experti varují před fatálními dopady změn klimatu na Zemi. V nové studii astrovědci předkládají teorii, která nám na příkladu Marsu ukazuje, jak tento jev může změnit planetu a zahubit život.

Mars možná v minulosti oplýval mikrobiálním životem a na nehostinnou krajinu, kterou je nyní, se proměnil kvůli klimatickým změnám. Alespoň si to myslí skupina vědců z univerzity v americké Arizoně. Informoval o tom portál SciTechDaily.

Hrabání se v písku a blátě posiluje dětský imunitní systém a slouží také jako prevence proti depresi a úzkostem.

Podle francouzských vědců mohl na dávném Marsu prosperovat pozoruhodný podzemní život. Tehdejší obyvatelé ale proměnili rudou planetu v nehostinnou pustinu.

Americká společnost Cemvita hodná provozovat biologické vodíkové farmy. Do vytěženého ropného vrtu vypustí geneticky vylepšené bakterie, které z ropy dělají vodík a oxid uhličitý. Vodík prodají a oxid uhličitý polapí a uskladní. Podle Cemvity nejde o vyloženě „zelený“ vodík. Říkají tomu „zlatý“ vodík a měl by být laciný.

Texaská společnost Cemvita slibuje čistý vodík za méně než 1 USD/kg poté, co otestovala svou novou techniku v laboratoři a v terénu. Jejím základem jsou speciálně vyvinuté mikroby, které se vpravují do vyčerpaných ropných vrtů, kde se živí ropou a vylučují vodík, jak píše server New Atlas.

Že je zřejmě potkáme v koupelně, na to jsme připravení, ale víte, že na nás mohou zaútočit také v kuchyni, nebo v ložnici? Poradíme, jak o svou domácnost pečovat, aby byla před mikroby maximálně chráněná.

Rozsivky mohou v kyselých mořích do velké míry přijít o křemičitany, z nichž vzniká jejich skořápka. Mohlo by jich tak o 26 ubýt – tvoří přitom až 40 % oceánské fotosyntezující biomasy.

Když se první lidé odstěhovali z Afriky, odnesli si s sebou i své střevní mikroby. A ukázalo se, že se tyto mikroby dál vyvíjely spolu s nimi

Předchozí teorie se možná právě zhroutily. Podle nedávného objevu vědců začal život na Zemi mnohem dříve, než se dosud myslelo. Rozdíl je přes půl miliardy let.

Pravděpodobně vás překvapí, že mikroorganismy, které blahodárně působí na střevní mikroflóru lidí, jsou zároveň skvělým životabudičem pro rostliny. Rychleji budou růst.

Ve staletých havajských lávových jeskyních vědci objevili odolné kolonie mikrobů. Jejich prozkoumání napoví více o tom, jak může existovat život v extrémních podmínkách, třeba na Marsu. O nové studii informoval portál Science Alert.

Sacharin a sukralóza mají největší vliv na střevní mikrobiom. Ukazuje to studie testující čtyři různá umělá sladila.

Položili jste si někdy otázku, co se děje po smrti? Co se týče duševní stránky, o tom nevíme zhola nic, ale víme, co se děje se samotným tělem uloženým v rakvi. Tělo se skládá z více než dvou set kostí, několika bilionů mikrobů a až 37 bilionů buněk. Co se s našim tělem děje po skonání? Po smrti netrvá dlouho, kdy první začne umírat mozek. Když přestane srdce bít, zastaví se tok krve, který jinak transportuje kyslík do orgánů a tkání.

Běžnou součástí povrchových a podzemních vod jsou mimo jiné bakterie a další mikroorganismy. Řada z nich je přirozených, do vodního prostředí se však mohou dostat i nežádoucí mikroorganismy. Aby vodu mohl člověk bez problémů konzumovat, musí projí procesem úpravy, která ze surové vody veškeré škodliviny odstraní. Nežádoucí bakterie se v Česku nejvíce vyskytují v povrchových zdrojích vody, a to zejména v letních měsících. Podzemní vody jsou pak často kontaminovány vsakem znečištěných odpadních vod nebo pastvou dobytka.

Za to, že můžeme dýchat, vděčíme starověkým živým mikroorganismům. Ty začaly využívat biochemický proces fotosyntézu, díky které se v atmosféře objevil kyslík. Z čeho konkrétně ho ale vyráběly? Vědci jsou této záhadě konečně na stopě.

Když u psa dojde ke změně jídelníčku, změní se i komunita mikrobů v jeho útrobách. Nové mikroorganismy svedou doslova místo o životní prostor se starými generacemi bakterií. Mění se při tom i metabolické produkty těchto mikroorganismů, což může mít vliv na zdraví psa. O změnách se vědělo už dříve, jejich silná dynamika ale vědce překvapila. Nově se totiž této otázce věnovala studie publikovaná v magazínu Animal Microbiome.

Hypotéza, že život nevznikl na Zemi, ale byl sem v podobě mikroorganismů nebo pro vývoj života důležitých molekul zanesen z vesmíru, je známá jako panspermie. I když se objevila už ve starověkém Řecku a později v 19. století, je za jejího otce považován švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za elektrolytickou teorii disociace a mimo jiné už v roce 1896 předpověděl vliv oxidu uhličitého vznikajícího spalováním uhlí na oteplování planety.

Naše citlivá kůže ubytovává velké živé společenství – činí se na ní miliardy mikroorganismů. A je to tak dobře. Čím víc je těchto obyvatel a čím je jejich druhová pestrost větší, tím lépe se ve své kůži cítíme.

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry. Jak potraviny správně uchovat a na co dát pozor při jejich přípravě?

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu je třeba dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry. Jak potraviny správně uchovat a na co dát pozor při jejich přípravě?

Myšlenka mimozemského života ve vesmíru nás vždy fascinovala. Tato představa se stala základem pro obrovské množství vědeckofantastických příběhů, které byly omezeny pouze naší fantazií. Teď je však díky vědcům taková představa blíž, než by se mohlo zdát.

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomém v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

Když se mikroby fekální mikroflóry jednoho jedince transplantují druhému, dárce prý může omládnout. A nejen to. V budoucnu se prý tento proces bude k lékařským účelům využívat zcela běžně! Procedura jen pro otrlé…

To, co z půdy vezmeme v podobě úrody, jí musíme i vrátit, jinak se časem vyčerpá. A to ideálně bez chemikálií. Velmi dobrým způsobem přirozené obnovy živin v půdě je hnojit ji domácím kompostem. K přednostem kompostu patří i to, že jde v podstatě o „živý“ materiál, protože je plný mikroorganismů podílejících se na rozkladu. Tím, že je přidáme do půdy, podpoříme zdravý půdní život.

Přes léto se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry.

Podmínky, ve kterých se tito mikrobi nacházejí, jsou skutečně mimozemskou záležitostí. Výzkumníci z McGill studovali extrémně slané, velmi chladné a téměř bezkyslíkové prostředí pod permafrostem Lost Hammer Spring v kanadské Arktidě, aby hledali život. Proč? To objasňuje sever Interesting Engineering.

Vědci objevili v ledovcích na Tibetské vysočině více než 900 neznámých mikroorganismů. Analýza ukázala, že některé z nich by mohly v případě uvolnění způsobit pandemii v důsledku rychlého tání způsobeného změnou klimatu.

Jsou velmi malí, ale je jich tolik, že tvoří 90 % života v oceánech. Ještě před pár lety se přitom o mořských mikroorganismech skoro nic nevědělo. K jejich globálnímu výzkumu výrazně přispěla laboratoř parazitologa Julia Lukeše.

Nově objevení mikrobi žijící hluboko pod permafrostem u jednoho z nejchladnějších a nejslanějších vodních pramenů na Zemi by mohli poskytnout plán pro život na Marsu.

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry a na co dát pozor při jejich přípravě?