Mikroorganismus

Hypotéza, že život nevznikl na Zemi, ale byl sem v podobě mikroorganismů nebo pro vývoj života důležitých molekul zanesen z vesmíru, je známá jako panspermie. I když se objevila už ve starověkém Řecku a později v 19. století, je za jejího otce považován švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za elektrolytickou teorii disociace a mimo jiné už v roce 1896 předpověděl vliv oxidu uhličitého vznikajícího spalováním uhlí na oteplování planety.

Naše citlivá kůže ubytovává velké živé společenství – činí se na ní miliardy mikroorganismů. A je to tak dobře. Čím víc je těchto obyvatel a čím je jejich druhová pestrost větší, tím lépe se ve své kůži cítíme.

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry. Jak potraviny správně uchovat a na co dát pozor při jejich přípravě?

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu je třeba dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry. Jak potraviny správně uchovat a na co dát pozor při jejich přípravě?

Myšlenka mimozemského života ve vesmíru nás vždy fascinovala. Tato představa se stala základem pro obrovské množství vědeckofantastických příběhů, které byly omezeny pouze naší fantazií. Teď je však díky vědcům taková představa blíž, než by se mohlo zdát.

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomém v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

Když se mikroby fekální mikroflóry jednoho jedince transplantují druhému, dárce prý může omládnout. A nejen to. V budoucnu se prý tento proces bude k lékařským účelům využívat zcela běžně! Procedura jen pro otrlé…

To, co z půdy vezmeme v podobě úrody, jí musíme i vrátit, jinak se časem vyčerpá. A to ideálně bez chemikálií. Velmi dobrým způsobem přirozené obnovy živin v půdě je hnojit ji domácím kompostem. K přednostem kompostu patří i to, že jde v podstatě o „živý“ materiál, protože je plný mikroorganismů podílejících se na rozkladu. Tím, že je přidáme do půdy, podpoříme zdravý půdní život.

Přes léto se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry.

Podmínky, ve kterých se tito mikrobi nacházejí, jsou skutečně mimozemskou záležitostí. Výzkumníci z McGill studovali extrémně slané, velmi chladné a téměř bezkyslíkové prostředí pod permafrostem Lost Hammer Spring v kanadské Arktidě, aby hledali život. Proč? To objasňuje sever Interesting Engineering.

Vědci objevili v ledovcích na Tibetské vysočině více než 900 neznámých mikroorganismů. Analýza ukázala, že některé z nich by mohly v případě uvolnění způsobit pandemii v důsledku rychlého tání způsobeného změnou klimatu.

Jsou velmi malí, ale je jich tolik, že tvoří 90 % života v oceánech. Ještě před pár lety se přitom o mořských mikroorganismech skoro nic nevědělo. K jejich globálnímu výzkumu výrazně přispěla laboratoř parazitologa Julia Lukeše.

Nově objevení mikrobi žijící hluboko pod permafrostem u jednoho z nejchladnějších a nejslanějších vodních pramenů na Zemi by mohli poskytnout plán pro život na Marsu.

V letních měsících se zvyšuje počet otrav jídlem v důsledku vysokých teplot, které podporují množení mikroorganismů. Z tohoto důvodu musíme dbát na to, aby to, co jíme nebo pijeme, bylo bezpečné. Přinášíme několik tipů, jak uchovat potraviny v bezpečí a čerstvé před letními vedry a na co dát pozor při jejich přípravě?

Jedno pivo k večeři zajistí vyšší diverzitu mikrobů ve střevech. Pestřejší střevní mikrobiom zase vede ke snížení rizika vzniku srdečních chorob a cukrovky.

Hostem na Rádiu Z byl vědecko-technický redaktor webu Prima Zoom Miroslav Honsů. V rozhovoru prozradil, jak se nejlépe zbavíme bakterií na rukou. Jestli je na veřejných toaletách lepší používat papírové utěrky nebo horkovzdušné osušovače.

Ohledně skladování, přípravy a konzumace potravin panují nejrůznější mýty. Světová zdravotnická organizace se s nimi snaží bojovat a léta budované pověry vyvrací. Pokud tedy stále užíváte pravidlo tzv. 5 vteřin, během nichž můžete na zem spadlé jídlo sebrat a sníst, rozhodně byste měli zbystřit.

Vědci varují, že sibiřská tundra by mohla zmizet do roku 2500, pokud se radikálně nesníží emise skleníkových plynů. Kromě toho by se při zániku věčně zmrzlé půdy v regionu mohly do atmosféry uvolňovat nebezpečné mikroorganismy a chemické látky.

Vědci si několik let lámou hlavu nad záhadou podmořské sopky Kavachi u Šalamounových ostrovů. Po poslední erupci žijí v tomto kyselém prostředí plném síry kladivouni a žraloci hedvábní. Jedná se přitom o podmínky vhodné tak maximálně pro mikroorganismy závislé na síře. V následujících měsících zamíří ke kráteru vědecká expedice.

Vědci zkoumali vzorky takzvaného halitu - kamenné soli vzniklé vysrážením při odpařování slané vody, a objevili v nich mikroby staré 830 milionů let. Podle vědců jsou některé z mikrobů stále při životě.

Spousta lidí při rozmrazování masa počítá s tím, že musí maso nechat rozmrazit po delší dobu. Jak ale vyřešit situaci, kdy potřebujete mít maso připravené rychle? Je to snazší, než se může na první pohled zdát.

Každý den jsme z nejrůznějších zdrojů vystaveni milionům bakterií. I to, co považujeme za čisté, s sebou může nést nespočet mikrobů.

Když vezmete do ruky kus sýra, držíte ve skutečnosti obrovskou mikrobiální společnost. Právě mikrobi stojí za vznikem sýru, jeho barvou a chutí a díky nim existuje nepřeberné množství jeho druhů.

Tým geologů právě objevil drobné pozůstatky prokaryotického a řasového života, uvězněné v krystalech halitu z doby před 830 miliony let.

Halit, tedy obyčejná kamenná sůl, může obsahovat velmi cenné fosilní materiály, včetně dávných mikroorganismů. V halitu z australské formace Browne z mladších starohor našli mikroby, přičemž část z nich by mohla být životaschopná. Dosavadní rekord je přitom asi 250 milionů let, rovněž v halitu.

Denně uklízené prostory se zdají být nepravděpodobným prostředím pro patogeny. Přesto se na vašem stole se pohybuje armáda mikroorganismů.

O víc jak půlmiliardu let nazpět by období vzniku života mohla posadit nová studie zkoumající potenciální stopy tohoto života uvnitř pradávného kusu horniny. Ten je dle datování starý 3,75 (což je cca. 250 milionů let před současným nejstarším dokladem existence života na Zemi tohoto typu) až 4,28 miliardy let (což je o 780 milionů let víc než nejstarší doložené stopy)

Romantické osvětlení, které nespotřebovává fosilní paliva a neruší život lidí a zvířat. Tak zní budoucnost malého francouzského města Rambouillet, které se rozhodlo skoncovat s energeticky náročným pouličním osvětlením a plánuje zavést originální udržitelnou alternativu.

Pravidelná výměna houbičky na nádobí je důležitá nejen z estetických důvodů, ale také z hygienických a zdravotních. Dlouho používaná houbička je domovem nebezpečných mikrobů, kterým se ve vlhkém prostředí nesmírně daří.

Výrazně snížit počet lidí nakažených malárií by mohl nový mikrob, který objevil tým vědců z Keni a Velké Británie. Takzvaná Microsporidia MB žijí ve střevě zhruba pěti procent komárů a chrání své nositele před nákazou malárií.

Od chvíle, co Google Earth začal přinášet 3D obrazy naší planety vytvořené na základě satelitních snímků, internetoví uživatelé si povšimli řady přírodních zvláštností, o kterých svět dosud netušil. Zatímco některé se dají vědecky snadno vysvětlit, jiné představují dosud nevyřešenou záhadu. Jako například jedno irácké jezero, které se na určitou dobu rozzářilo sytou, tmavě rudou barvou.

Ačkoli by se mohlo zdát, že žírné buňky budou souviset s trávicí soustavou člověka, není tomu tak. Jiný název pro tyto buňky je tkáňové leukocyty a ten nám více napoví, kde bychom je mohli hledat. Mají celou řadu velice důležitých funkcí, jsou totiž součástí imunitního systému člověka. Jejich hlavní funkcí je ochrana lidského těla před různými mikroorganismy, jako jsou patogeny a viry. Tím ale jejich prospěšnost rozhodně nekončí.

Mikrobi ve střevech myší ovlivňují to, co se zvířata rozhodnou jíst, a vytvářejí látky, které vyvolávají touhu po různých druzích potravin.

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně testují způsob čištění odpadních vod pomocí řas, sinic, bakterií a dalších mikroorganismů. Hlavními výhodami je podle nich to, že je tato technologie ekologická a nízkonákladová. Univerzita o tom informovala na svých internetových stránkách.

Fond i&i Biotech investuje 1,5 milionu USD do vývoje diagnostické metody používající upravené mikroorganismy. Ty detekují vzácné buňky, například nádorové, mezi miliony dalšími.

Ekologická, nízkonákladová a snadná. Tak popisují vědci z Agronomické fakulty MENDELU technologii pro čištění odpadních vod, která k odbourání nečistot využívá řasy, sinice, bakterie…

Mars a odebral vzorky z asteroidů ve vzdálenosti 300 milionů kilometrů do vesmíru, ale stále jsou na Zemi místa, která jsme nikdy nenavštívili, uvádí portál Vetenskap.

Průměrný člověk splachuje záchod pětkrát denně. Navíc to většina z nás zřejmě dělá špatně, protože víko toalety necháváme většinou odkryté.

Nová hypotéza naznačuje, že se kyslík v atmosféře začal hromadit díky interakcím mezi mořskými mikroby a minerály v oceánských sedimentech.

Kolik času lidem na Zemi zbývá? Pokud odvrátíme třetí světovou válku, anebo ji část lidské populace přežije, když přečkáme klimatickou změnu a do Země nenarazí obří asteroid či kometa, má civilizace šanci žít na planetě ještě miliardu let.

Studie byla publikována v odborném časopise

Vesmírná turistika je sice v plenkách, ale zájemců o lety do vesmíru přibývá. Jsou ochotni zaplatit obrovské sumy peněz za pohled na Zem z výšky. Avšak cena, kterou by jednou naše planeta a my všichni mohli za pobyt ve vesmíru zaplatit je nedozírná. Vesmírný turista nám jako svůj suvenýr může přivézt ze svého výletu nevítané návštěvníky.

Druhá planeta Sluneční soustavy vypadá na první pohled nehostinně. Je rozpálená a obklopená kyselinou sírovou a oxidem uhličitým. Kdysi se však mohla podobat naší Zemi. Dokazuje to její atmosféra.

Nový výzkum odhaluje, že tání věčně zmrzlé půdy v arktických oblastech bude pro lidstvo představovat vážné zdravotní hrozby.

Loď je neuvěřitelně zachovalá. Na písčitém antarktickém dnu nejsou mikroorganismy ničící dřevo a voda tam má kvalitu destilované vody.

Kdybychom se bakterií zeptali, kde by rády bydlely, rozhodně nám odpoví: v houbičce na nádobí!

Lidské tělo je vlastně ostrůvek plný mikroorganismů: bakterií, virů, kvasinek, hub a prvoků. Je jich ohromné množství a jsou zásadní pro vaše zdraví. Jak a proč pečovat o ty, které žijí ve vašich ústech?

Pandemie covidu-19 nám ukázala, jak vážné následky můžou způsobit mikroorganismy. Je pravdou, že většina z nich neohrožuje naši bezpečnost, ale jsou i takové, které mohou způsobovat vážné onemocnění.

Američtí vědci přišli s novou teorií. Analyzované vzorky fekálií ukázaly, že divoká zvěř žijící ve městech zřejmě pochytila mikroorganismy od lidí. Tato zvířata tak v sobě mají úplně jiné mikroby než například jejich protějšky na venkově. To pro ně ovšem může být nebezpečné.

Zatímco obyvatelstvo Země bojuje s pandemií koronaviru, v podmořském světě se odehrává podobný, neméně krutý příběh. Miliony mořských hvězdic umírají v důsledku onemocnění, které je rozpustí na kaši. A biologové stále tápou. Zatím totiž neobjevili způsob, jak těmto ostnokožcům pomoci.

Snad žádnou jinou místnost v našem bytě nemilují nejrůznější mikroorganismy tak jako právě koupelnu – je v ní teplo, vlhko, spousta zákoutí, v nichž se dá nerušeně růst… Jak co nejsnáze, ale účinně proměnit koupelnu v čisťounkou místnost?

KOMENTÁŘ – Chemické postřiky lze nahradit různými druhy hmyzu (čmeláky a vosičkami ad., tzv. „bioagens“) nebo biopostřiky s využitím mikroorganismů. Chceme potraviny bez chemie, ale snahy snižovat její používání v zemědělství zatím komplikuje evropská legislativa. V celé EU i v naší zemi roste počet pěstitelů, kteří se snaží nahradit chemické prostředky k ošetřování zemědělských plodin jejich biologickými a k přírodě šetrnějšími alternativami. Potýkají se však s nemalými problémy, jak a zda vůbec mohou tyto alternativy v zemědělské praxi využít.

Existoval na Marsu život? To je otázka, se kterou si vědci lámou hlavu už celá desetiletí. Rozlouskávat ji pomáhají nejen vozítka vyslaná přímo na rudou planetu, ale i výzkum jednoho velmi zvláštního jezera na Zemi. Konkrétně jedné z nejkyselejších vodních ploch světa. Podle nového výzkumu v ní dokáží přežít mikrobi, což naznačuje, že i na Marsu mohly kdysi existovat některé formy života.

V lidském těle probiotika (patří mezi ně především bakterie mléčného kvašení laktobacily) pomáhají harmonizovat prostředí ve střevech, vlastně nahrazují hodně zjednodušeně řečeno takzvané špatné bakterie dobrými, čímž zlepšují naše zdraví a imunitu. A o tom samém můžeme hovořit i v případě rostlin a půdy, ve které rostliny rostou. Probiotické bakterie (resp. půdní mikroorganismy) podporují růst rostlin, jejich zdravotní stav, vzhled i plodnost.

Fermentování nebo kvašení nejsou žádnou novinkou. Kysané zelí nebo kvašáky byly součástí tradiční české kuchyně už od pradávna. Tím skutečným gastrohitem se stalo až v posledních letech, kdy se do povědomí veřejnosti dostaly informace o tom, proč se o fermentovaných potravinách mluví jako o superpotravinách. Obsahují totiž velké množství mikroorganismů, probiotik a enzymů, takže umí posílit imunitní systém a zlepšit stav střev, pomáhají tělu bránit se proti alergiím a infekcím.

Hygienicky čistá domácnost přispívá k pocitu spokojenosti, ukazují studie. I když máte domov jako ze škatulky, pořád se mohou najít místa, kde se mikrobi a bakterie vesele množí. V jakých zákoutích na vás číhají a jak s nimi účinně zatočíte?

Vědci z Dánska zjistili, že někteří mikrobi produkují kyslík v prostředí s nízkým obsahem kyslíku a beze světla. Porušují tak známé pravidlo, že jsou k produkci kyslíku potřeba sluneční paprsky.

Že je houbička na nádobí přátelským hotelem pro nejrůznější mikroorganismy, na to odborníci upozorňují už dlouho. Teď však spočítali, že na ploše o velikosti jedné kostky cukru může bakteriálních buněk pobývat i 50 miliard!

Vědci z Belgie, České republiky a Itálie se podílejí na výzkumu, který by měl nahradit chemické odbourávání mikroorganismů a nečistot. Takzvané plazmové inženýrství vytváří povrchy, jenž zabíjejí kontakty, zabraňují znečištění a uvolňují léčiva. Technologie by mohla urychlit vývoj antimikrobiálních materiálů, píše web sciencedaily.com.