Mikroorganismus

V lidském těle probiotika (patří mezi ně především bakterie mléčného kvašení laktobacily) pomáhají harmonizovat prostředí ve střevech, vlastně nahrazují hodně zjednodušeně řečeno takzvané špatné bakterie dobrými, čímž zlepšují naše zdraví a imunitu. A o tom samém můžeme hovořit i v případě rostlin a půdy, ve které rostliny rostou. Probiotické bakterie (resp. půdní mikroorganismy) podporují růst rostlin, jejich zdravotní stav, vzhled i plodnost.

Fermentování nebo kvašení nejsou žádnou novinkou. Kysané zelí nebo kvašáky byly součástí tradiční české kuchyně už od pradávna. Tím skutečným gastrohitem se stalo až v posledních letech, kdy se do povědomí veřejnosti dostaly informace o tom, proč se o fermentovaných potravinách mluví jako o superpotravinách. Obsahují totiž velké množství mikroorganismů, probiotik a enzymů, takže umí posílit imunitní systém a zlepšit stav střev, pomáhají tělu bránit se proti alergiím a infekcím.

Hygienicky čistá domácnost přispívá k pocitu spokojenosti, ukazují studie. I když máte domov jako ze škatulky, pořád se mohou najít místa, kde se mikrobi a bakterie vesele množí. V jakých zákoutích na vás číhají a jak s nimi účinně zatočíte?

Vědci z Dánska zjistili, že někteří mikrobi produkují kyslík v prostředí s nízkým obsahem kyslíku a beze světla. Porušují tak známé pravidlo, že jsou k produkci kyslíku potřeba sluneční paprsky.

Že je houbička na nádobí přátelským hotelem pro nejrůznější mikroorganismy, na to odborníci upozorňují už dlouho. Teď však spočítali, že na ploše o velikosti jedné kostky cukru může bakteriálních buněk pobývat i 50 miliard!

Vědci z Belgie, České republiky a Itálie se podílejí na výzkumu, který by měl nahradit chemické odbourávání mikroorganismů a nečistot. Takzvané plazmové inženýrství vytváří povrchy, jenž zabíjejí kontakty, zabraňují znečištění a uvolňují léčiva. Technologie by mohla urychlit vývoj antimikrobiálních materiálů, píše web sciencedaily.com.

Evoluce je matkou pokroku. Pomohou nám s likvidací plastového odpadu nenápadné mikroorganismy?

Anthrax má děsivou pověst. Je všeobecně známo, že způsobuje vážné plicní infekce nevzhledné kožní léze. Nyní výsledky nové studie naznačují, že tento obávaný mikrob má také nečekaně prospěšný potenciál. Jeden z jeho toxinů dokáže u zvířat utlumit několik druhů bolesti, informovali na webu neurosciencenews.com.

Proces kvašení není populární jen v oblasti superfoods a podpory mikrobiomu. Fermentace je číslem jedna v kosmetické péči, kdy mikroorganismy odvedou spoustu důležité práce, ze které benefituje naše pokožka i zdraví.

Spousta lidí se uchyluje k tomu, že svůj respirátor nosí stále dokola. Někdo zkrátka proto, že si doma zapomene vzít respirátor čistý, někdo to naopak neřeší vůbec, hlavně když bude mít splněnou povinnost. Avšak je zapotřebí myslet také na to, že v našem dechu může být leccos obsaženo, co se v respirátorech zachycuje. A vznikají tak nebezpečné mikroorganismy, které by nám mohly i uškodit!

Proces stárnutí se nedá zastavit, ovšem můžeme alespoň přispět k co největšímu zpomalení. A jak se ukazuje, jednou z nejprospěšnějších potravin v tomto ohledu se zdá být obyčejný česnek. O jeho kvalitách coby přírodním antibiotiku toho bylo napsáno už hodně. Ale málokdo ví, jak blahodárné účinky má na střevní mikrobiom a kognitivní funkce, jež souvisejí právě se stárnutím.

Vědci z Chalmersovy technické univerzity ve Švédsku mimo jiné zkoumají potenciál mikrobiální činnosti při rozkladu plastů. Ukázalo se, že některé studované organismy se s nimi dokážou vyrovnat.

Nová studie ukazuje, že půdy bohaté na houby pěstované v laboratorních pokusech uvolňují při zahřívání méně oxidu uhličitého než jiné půdy.

Mikroplasty jsou hrozbou pro naše zdraví. Působí neurotoxicky, interferují s naším hormonálním systémem, působí dráždivě a zánětlivě, a navíc slouží jako vektory toxinů a mikrobů. To ale není vše. Dle nejnovější studie také urychlují proces šíření genů antibiotické rezistence mezi bakteriemi.

Lidské zdraví významně ovlivňují i střevní mikroorganismy. Vědci tak zjišťují, jak tato společenství bakterií vznikaj, jaký mají dopad na lidský organismus. Pomáhají jim v tom i myši GM15.

O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad mají na fungovaní organismu i vznik některých onemocnění.

Odolnost bakterií k antibiotikům je jedním z nejzávažnějších problémů současné medicíny. Počet mikroorganismů, které jsou rezistentní k antibiotické léčbě, v Evropě i České republice dlouhodobě roste. Za rezistenci může především nadužívání léků, říká vedoucí lékařka Antibiotického střediska Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) Renata Tejkalová.

Profesorka mikrobiologie popisuje, jaký vliv na zdraví mají mikročástice v dlouho používaných ochranných pomůckách.

Nedávné průzkumy naznačují, že v minulosti a možná i v současnosti byla na Marsu voda, informuje server Live Science.

Asi víte, že kyslík potřebujeme k životu (a pokud to nevíte… pak není zač!). Ale možná taky víte, že kdysi dávno na Zemi kyslík nebyl – ale život tu již byl. Co tedy mikrobi tehdy dýchali? Byla to síra a dusík! Ale povíme si, proč a jak se to změnilo.

Rubín, který se vytvořil v zemské kůře před 2,5 miliardami let, obsahuje důkazy o raném životě na naší planetě. Geologové v něm totiž našli zbytky grafitu, formy čistého uhlíku, která má podle jejich názoru organický původ. Pravděpodobně jde o zbytky nějakého mikroorganismu z dob dlouho před vznikem mnohobuněčného života.

Acer na podzimní konferenci ukázal nové produkty a více než na prostou generační obměnu procesorů se zaměřil na něco zcela jiného. Ekologii a boj s mikroby.

Dělají to všichni, ale vždy je prdění doprovázené studem. Zcela zbytečně, protože uvolňování střevních plynů je důležité pro zdraví vnitřních orgánů. Představte si totiž, že by plyny zůstaly uvězněné v břiše a skrze plíce by pronikly do úst a tudy ven.

Podle článku, který vyšel v časopise Advanced Materials, dokáže hydrogelová tableta vyvinutá výzkumníky z Texaské univerzity v Austinu vyčistit a upravit litr říční vody na pitnou během jedné hodiny. Pastilky stačí vhodit do nádoby s vodou a zlikvidují 99,999 % mikroorganismů, píše portál newatlas.com.

Již dávno popsaný, ale nyní tak trochu „znovuobjevený“ rod mikroorganismů je nejenom unikátní součástí oceánských biomů, ale mohl by zvýšit i naše chápání citlivosti korálů.

Mezi zlozvyky mnoha lidí patří i časté doteky rukou na obličej. Podle studií si průměrně na obličej saháme až 20x za den. A vzhledem k tomu, že rukama se během hodiny dotkneme spousty věcí, je důležité ruce pořádně hlídat. Nejen jejich čistotu, ale i pohyby. Viry totiž mohou snadno přes ústa nebo oči infikovat tělo. Nutné je proto ruce dobře chránit, a zároveň zkusit zbytečné doteky na tvář co nejvíce potlačit. Poradíme, jak na to.

Našimi největšími nepřáteli jsou neviditelné mikroorganismy, které žijí všude kolem nás a v nás a které se podílejí na přirozeném koloběhu života a smrti. Toto téma je aktuální v každé době, obzvláště v té současné. Můžeme nad viry a bakteriemi zvítězit?

Zvolání „Tak si ty prachy klidně sežer!“ tady dostává úplně nový rozměr. Už to není jen akt vzdoru, může se v tom skrývat i příslib pomsty. Mikrobiologové zkoumali, jaká měna je nejvíc promořena

Probiotika jsou žijící mikroorganismy, které mají jako součást střevní mikrobioty pozitivní vliv na naše zdraví. Abyste udrželi svou střevní mikroflóru v pohodě a harmonii, nemusíte se spoléhat jenom na jogurt.

Sopky jsou pokládány za ničitele a nositele zkázy. Nová studie, kterou vedla česká astrobioložka, však ukazuje, že jim vděčíme za kyslík, tedy i za život.

Většina civilizačních chorob jako diabetes, nádory či obezita jsou spojovány s chronickým zánětem a změnami ve střevní mikrobiotě. Ovlivnit ji může i časté létání nebo ponocování, vysvětluje v rozhovoru lékař Miloslav Kverka z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Důležitá je také mikrobiota v ústech – tu patogenní můžete dokonce předávat partnerovi.

Mají 8 končetin, dlouhé chloupky a při růstu se svlékají. Řeč není i mýtickém tvoru, ale o druhu, který přežívá i ve vesmíru.

Známé osobnosti otevřeně mluví o tom, že sebe ani své děti nevystavují přílišné hygieně. Proč byste to neměli se sprchováním přehánět?

Pravidelná péče o pleť společně s vyváženou stravou a dalšími zásadami zdravého životního stylu dokáže pomoci ke zdravé a krásné pleti. Jenže občas jí škodíme, aniž bychom to věděli.

Nový výzkum naznačuje, že pirueta, kterou Země vytáčí s Měsícem, dala na Zemi šanci organismům využívajícím kyslík. Tedy i lidem.

Přijíždíte z dovolené v Aténách anebo jste pobývali na pracovní cestě v Tokiu? Pravdu se může vyšetřující policista anebo vaše manželka dozvědět z vašeho pasu, ale k poznání pravdy vedou i diskrétnější cesty. Každé město na zemi totiž hostí do jisté míry unikátní mikroflóru. A její složení, typické pro danou oblast, může vaši trasu relativně snadno identifikovat.

Od vzniku Země zhruba před 4,5 miliardou let se její rotace postupně zpomaluje, což způsobuje pozvolné prodlužování dnů. V lidském měřítku času sice není tento posun patrný, může však mít zcela mimořádný dopad na náš život. Prodlužující se dny totiž pravděpodobně úzce souvisejí s okysličováním zemské atmosféry. Naznačuje to nový výzkum.

Od svého vzniku před zhruba 4,5 miliardami let rotace Země postupně zpomaluje, a proto se postupně prodlužují dny. My toto zpomalování přímo necítíme, ale v průběhu času může vést k významným změnám.

Viry, bakterie, plísně a houby se objevují všude kolem nás. Přicházíme s nimi do styku v práci, hromadné dopravě, obchodě i doma. Mikroby se nacházejí v potravinách, ve vodě, vzduchu i prachu.

Možná si myslíte, že za dveřmi vašeho domova žádné nebezpečí nečíhá. To je ale omyl: předměty, které denně používáte, jsou tak plné bakterií, virů a dalších mikroorganismů, že by se vám ten pohled pod mikroskopem určitě nelíbil. Která místa patří doma k těm nejšpinavějším?

Mšice, slimáci, molice, svilušky a další škůdci se rozlézají po zahradě a plodech vaší práce. Pokud si nevšimnete pohromy včas, až katastrofální pohled na záhony vás může překvapit za týden nebo čtrnáct dnů. Mšice se dobře množí, ale na vaší straně je káva, kopřivy nebo česnek. Víte, jak použít kávu proti mšicím?

S rostoucí populací stoupá tlak na nalezení efektivní metody výroby potravin v množství, které zasytí všechny obyvatele planety, aniž by přitom musela trpět příroda. Jednou z nadějí je nový objev vědců z německé univerzity v Göttingenu, podle kterých lze získávat proteiny pomocí solární energie a mikrobů. „Tato technologie má potenciál podporovat produkci potravin a zároveň předcházet škodám na životním prostředí,“ uvedl jeden z autorů studie Dorian Leger.

Pupík je známkou toho, že jsme kdysi byli s matkou spojeni pupeční šňůrou, jejímž prostřednictvím nám předávala výživu. Mluví se o tom, že by se ho člověk neměl dotýkat, protože je plný bakterií. Jenže se ukazuje, že ony bakterie mohou našemu zdraví vlastně prospívat. Jak je to možné?

Typický vzorek půdy může obsahovat až miliardy mikrobů na gram. V Antarktidě jsou to většinou tisíce. Fierer a jeho kolegové ale našli půdu, která je zřejmě bez života.

Zvířata dělají naši planetu krásnější, a to nejen na pohled. Vědci nyní přišli na to, že jsou mikroby z kravského žaludku schopné rozložit i plast. Jedná se o naději pro přírodu, které by se tak mohlo značně ulevit.

Mikroorganismy hrají při výrobě čaje větší roli, než jsme tušili. Mohou přinést zcela nové varianty.

Někteří dospělí lidé označují Listerine jako ideální přípravek k léčbě akné. Bylinné přísady totiž mohou pomoci vyrovnat rovnováhu kožních mikrobů.

Výtrysky z povrchu ledového měsíce Enceladu obsahují nečekané množství metanu. Mohly ho vyrobit živé organismy?

Mikrobi v žaludcích krav mají úžasnou schopnost – požírají některé druhy plastů, včetně polyethylentereftalátu (PET) používaného v lahvích, obalech potravin a syntetických tkaninách.

Mikrobi v žaludcích krav mají úžasnou schopnost – požírají některé druhy plastů, včetně polyethylentereftalátu (PET) používaného v lahvích, obalech potravin a syntetických tkaninách.

Myslím, že než jsem se začala pídit po tom, co jsou to vlastně kvasnice, a co je droždí, vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, že je mezi tím jakýkoli rozdíl. A to si doma peču chleba, obhospodařuji kvásek, který se jmenuje Karlík, a myslím si, že mě už nic nezaskočí. A teď tohle. Jaký je tedy rozdíl mezi kvasnicemi a droždím?

Kvalitní mikrobiom (soubor všech mikroorganismů) v našem střevě stojí za správným růstem a vývojem těla. Nyní vědci přicházejí s řešením, které by mohlo pomoci podvyživeným dětem z rozvojových zemí.

Klimatizaci má v autě mnoho řidičů. Málokdo si však uvědomuje, že může ohrožovat zdraví. A to jak ve chvíli, kdy ji používáme, tak i tehdy, kdy se rozhodneme ji raději nepoužívat. Ani jedno řešení tedy není optimální a je nutné hledat, jak se říká, zlatou střední cestu.

Primitivní živočich dohání v odolnosti samotné želvušky. Může nám říct víc o evoluci i hibernaci.

Výzkum bakterií a virů v městském prostředí ukázal, že i města mají svůj typický mikrobiom.

Jsou místa, kde byste mikroby a nejrůznější bakterie očekávali, ovšem existují i taková místa, o kterých si myslíme, že jsou čistá a žádné mikroby se na nich nevyskytují. Nenechte se zmást a zjistěte, která místa to jsou.

Ve vaně s hračkami by roční Emil vydržel hodiny. I tělíčko si nechá namydlit. Jakmile však přijde na mytí hlavy, tak spustí křik. A z celkem pohodové podvečerní chvilky se rázem stává drama, které se den co den opakuje. Je možné tomu nějak zabránit?

Dobrá cirkulace vzduchu v místnosti snižuje počet virů a mikrobů, které se do ní dostávají různými způsoby. Základem je správné větrání. Ideální je větrat krátce a intenzivně, a to nejlépe třikrát denně po dobu deseti minut.

Želvušky podle testování dovedou přežít na tělese impaktujícím rychlostí až 900 m/s. To je ale nejspíše pro drtivou většinu kosmických srážek zoufale málo.