Mikroplasty

Miliony spotřebitelů volí balenou vodu v přesvědčení, že je čistší a zdravější než ta z kohoutku. Nedávné výzkumy však tuto domněnku zpochybňují a přinášejí údaje, které vybízejí k přehodnocení spotřebitelských návyků.

Mikroplasty jsou v posledních letech velkým strašákem. Podle některých mohou způsobovat řadu zdravotních problémů a souviset například s rozvojem demence. Stále však kolem nich panuje řada otazníků. Kolik jich máme ve svém těle?

Nápad od nizozemské společnosti Great Bubble Barrier se ukazuje jako překvapivě účinný pro snížení znečištění oceánu plasty. Přitom jde o velmi jednoduchou technologii.

Mezi Kalifornií a Havají se v Pacifiku rozprostírá místo, které je symbolem jedné z největších ekologických katastrof moderní doby: jmenuje se „Velká tichomořská odpadková skvrna“.

Magnetičtí mikroroboti z Ostravy se pustili do boje s mikroplasty. V laboratoři jich odstranili až 94 procent.

Plastové prkénko, poškrábaná teflonová pánev, čajový sáček nebo krabička na oběd. Běžné kuchyňské věci, které používáte každý den, mohou do jídla uvolňovat tisíce až miliardy mikroplastových částic. Které jsou největšími viníky, čím je nahradit a kde začít?

Jablko jako zdroj mikroplastů? Jak to vlastně s plastem v ovoci a zelenině je, nám vysvětlí Kuba.

Přicházející emisní norma Euro 7 mění zavedená pravidla. Evropská unie se poprvé zaměří na mikroplasty z pneumatik, brzdy nebo životnost baterií. A elektromobily to tak budou mít složitější.

Mikroplasty máme v mozku, krvi i placentě. Teď ale vědci vedou spor o předběžnou, ale zásadní otázku: umíme je v lidském těle vůbec spolehlivě změřit? A co nám vlastně dělají?

Mikroplasty nejsou jen problém oceánů. Prosakují do zemědělské půdy, kde hubnou žížaly a hůř klíčí semena. Dvě lokality v Česku patří k nejzamořenějším v Evropě — a systematicky to nikdo neměří.

Mikroplasty už nejsou hrozba budoucnosti. Jsou v pitné vodě, v dešti, v lidské krvi i mozku. Každý liják spláchne z ulic další dávku plastů přímo do řek a oceánů. A přitom existuje řešení tak jednoduché, že překvapilo i odborníky: obyčejná síť na výpusti kanalizace. Levná, nenápadná, ale schopná zastavit plast dřív, než skončí v našem těle.

Při výběru nových oken většina lidí porovnává cenu, vzhled nebo tepelněizolační vlastnosti. Méně pozornosti už věnujeme samotnému materiálu. Přitom právě složení plastových profilů ovlivňuje jejich životnost, recyklaci i to, jaké látky mohou obsahovat. Co o mikroplastech a historických přísadách v PVC říkají současné poznatky?

Lidé, kteří prodělali infarkt myokardu, mohou mít podle nové italské studie výrazně vyšší koncentrace mikro- a nanoplastů v krvi než pacienti s jinou srdeční chorobou či lidé se zdravými tepnami. Vědci též zjistili, že vyšší hladiny těchto částic souvisejí i s kouřením a dlouhodobým vystavením znečištěnému ovzduší. Studie, byť nepříliš rozsáhlá, sice neprokazuje, že plastové částice infarkt způsobují, naznačuje ale jejich možnou souvislost s kardiovaskulárními onemocněními.

Myjete nádobí klasickou kuchyňskou houbičkou z plastu? Možná byste to měli přehodnotit. Běžné polyuretanové houbičky jsou rájem pro bakterie, a navíc každoročně uvolňují tuny mikroplastů do vody a půdy. Výsledky nového průzkumu jsou alarmující.

Šálek čaje si dopřeje skoro každý z nás, ať už ráno k […]

Tisková zpráva – Jednou z největších výzev ochrany životního prostředí je znečištění plasty a udržitelné nakládání s plastovými odpady. Ty z našeho prostředí jen tak nemizí, naopak se v něm kumulují. Ani několik lidských životů nestačí k tomu, abychom se jich zbavili. Produkce plastů přitom dál roste a podle odhadů má tento trend pokračovat i v dalších desetiletích. […]

V litru běžné balené vody v rozehřátém autě vědci napočítali průměrně 240 000 plastových částic. Devadesát procent z nich byly nanoplastiky neviditelné pouhým okem.

Každý doma máme nějakou hezkou plátěnku nebo aspoň slušnou opakovaně použitelnou tašku, jenže na ni kolikrát zapomeneme a v obchodě pak třeba skončíme s další zbytečnou igelitkou. Zkusme na to myslet 3. července, na ten den totiž připadá Mezinárodní den bez plastových tašek, který připomíná, jak igelitky škodí přírodě i našemu zdraví.

Od září budou platit nová evropská pravidla, která vyčistí komunikaci firem od falešných ekologických tvrzení. Už nebude možné jen tvrdit, že je něco zelené, udržitelné nebo uhlíkově neutrální, firmy to budou muset dokazovat.

Chystaný zákon EU o oběhové ekonomice hrozí legalizací toxického popela ze spaloven v silnicích a budovách. Nová zpráva Zero Waste Europe varuje: struska obsahuje PFAS i těžké kovy. Více než 40 organizací žádá přísnější pravidla. Čerstvě publikovaný mezinárodní report organizace Zero Waste Europe z...

Otočíte víčko, napijete se a máte pocit, že děláte to nejlepší pro […]

Chilská poušť Atacama se mění v gigantický hřbitov módy. Každý rok tam končí tisíce tun použitého oblečení z Evropy a místní úřady čelí obrovskému problému.

Malý a nenápadný pomocník u dřezu budí dojem stoprocentní čistoty. Skutečnost ukrytá v syntetických vláknech ovšem otevírá nečekané téma, které radikálně mění pohled na běžný úklid i samotné stolování.

Lahev na vodu patří mezi věci, kterým většina lidí věnuje pozornost až ve chvíli, kdy nefungují podle očekávání. Příliš těžká překáží, nevhodný materiál mění komfort a někdy i chuť pití a špatně zvolený model dokáže znepříjemnit celý den venku. Jaké řešení se hodí do města, na výlet nebo k pracovnímu stolu a proč záleží víc na materiálu než na designu?

Plastový odpad dnes patří mezi největší ekologické problémy planety.

Kdo by o cukrovku nebo poškozená játra kdovíjak stál, že? Jenže kvůli mikroplastům, které jsou všudypřítomné, mohou tyto komplikace postihnout nás všechny.

Evropská unie zpřísňuje pravidla pro pneumatiky. Ceny mají růst jen mírně, víc je ovlivní doprava, energie a suroviny.

Každý den používáme plastové krabičky, vařečky či silikonové formy, aniž bychom tušili, co se děje při jejich kontaktu s teplým jídlem. Výzkumy ukazují, že z plastů se do potravin uvolňují chemické látky s potenciálně nežádoucími účinky na organismus. Problém není v okamžité otravě, ale v nenápadné dlouhodobé expozici, která se v těle kumuluje.

V skoro každé české kuchyni leží stejná žlutomodrá houbička: barevná pěna se zelenou nebo černou drsnou stranou.

Test dvaceti UV triček pro děti odhalil, že řada z nich chrání před sluncem mnohem méně, než uvádí etiketa. Některá navíc obsahují bisfenoly narušující hormonální systém.

Houbička na nádobí v našich kuchyních hraje mnohem důležitější roli, než si připouštíme. Rozhoduje o tom, kolik vody zbytečně proteče do odpadu, kolik mikroplastů vypustíme do přírody a jestli se z našeho dřezu stane čisté místo, nebo nebezpečná líheň bakterií. Nad tím vším pak visí otázka: Je lepší mýt nádobí v ruce, nebo to nechat na technice?

Nový výzkum zadaný organizací Greenpeace International odhalil přítomnost mikroplastů v dětské výživě prodávané dvěma největšími potravinářskými společnostmi světa – Nestlé a Danone. Některé zkoumané výrobky se prodávají i v Česku.

Kuchyňská houbička, kterou v domácnosti používáme téměř denně, může být zdrojem mikroplastů, ukazuje nová studie. Vědce však překvapilo něco jiného: největší ekologickou zátěž při ručním mytí...

Nevidíte je, necítíte je, a přesto se jim nejspíš nevyhnete. Mikroplasty se dostávají do jídla, vody i vzduchu a vědci zjišťují, kde všude v těle končí.

Nacházejí se v ovzduší, ve vodě, v půdě i v potravním řetězci. Mikroplasty představují jeden z nejpalčivějších problémů, se kterými se vědci v současnosti potýkají. Výzkumný tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně společně s Akademií věd ČR nyní vyvinul novou analytickou platformu, která umožňuje rychlejší a přesnější monitoring mikroplastů v zemědělské produkci. Výzkum ukazuje, že problematika mikroplastů v zemědělství je doposud málo probádaná, přesto může mít významný dopad na zdraví organismů, kvalitu půdy i budoucnost produkce.

Zodpovědný turista, který přírodu neničí ale objevuje, uklidí si po sobě všechny odpadky, neruší zvířata hlasitými projevy, netrhá chráněné rostliny… někdo takový přece nemůže přírodě škodit. Nebo je to jinak? Každý krok se počítá Abychom si vše ujasnili hned na začátku: smyslem tohoto textu není ani v nejmenším někoho odrazovat od výletů do přírody. Ty jsou […]

Neviditelné opotřebení plastových nádob může z nich udělat netušené zdravotní riziko.

Dřevo, nebo plast. Věčné dilema spjaté s kuchyňskými prkénky. Obě varianty se liší různými způsoby a každá má své výhody. Rozdíl může spočívat i v tom, co je lepší pro naše zdraví.

Levné plastové prkénko za 50 korun, nebo dubový špalek za dva tisíce? U prkének je cena na regálu jen začátek příběhu.

Vědci z World Institute of Kimchi izolovali bakteriální kmen CBA3656, který v laboratorních podmínkách zachytil 87 procent nanoplastů a u sterilních myší zdvojnásobil vylučování plastových částic. Internet z toho okamžitě udělal „kimchi detox". Věda říká: ne tak rychle.

Kde končí naše pohodlnost a kde začíná neviditelný vliv nanočástic na lidský metabolismus?

Studie Greenpeace odhalila mikroplasty v dětské výživě prodávané v plastových kapsičkách. Organizace varuje před rizikem pro miliony dětí.

Menstruační krev není jen odpad. Vědci v ní nacházejí biologické informace, které by mohly zkrátit zdlouhavou cestu k diagnóze endometriózy z dvanácti let na pouhé měsíce.

Ohřívání pokrmů v plastových krabičkách se nemusí vyplatit. Do jídla se totiž mohou uvolnit mikroplasty a vy je poté můžete spolu s jídlem sníst.

Škodlivé chemikálie a mikroskopické částice plastů představují jen dvě položky na dlouhém seznamu hrozeb pro lidské zdraví. Dlouho jsme je nechávali bez povšimnutí a začali jsme se jimi zabývat až ve chvíli, kdy promořily celý svět. Pomoct by mohly mikroorganismy, jež se evolucí přizpůsobily nejšpinavějším místům planety.

Tyrkysové moře, spirituální atmosféra, pohostinnost, posvátné chrámy a zelené rýžové terasy. To jsou důvody, proč na Bali zavítá více než 16 milionů turistů ročně.

Rakovinu může způsobit spousta prvků, přičemž jedním z nich jsou toxické chemikálie a pro člověka obecně nebezpečné látky. Bohužel žijeme v době, kdy se tyto látky nachází doslova všude okolo nás – v jídle, často i v kosmetických produktech nebo oblečení. Nová aplikace Wove vás upozorní na tyto látky ve vašem oblečení.

Černé pneumatiky lemující záhony patří k typickému obrazu českých zahrad. Co kdysi bylo praktickým řešením z nouze, dnes vyvolává otázky o vlivu na půdu i pěstované plodiny.

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.

Jemné plastové částice, které běžně vdechujeme ze vzduchu, mohou pronikat do ochranné vrstvy plic a měnit její strukturu. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že nanoplasty se v plicích nejen usazují, ale mohou pronikat i hlouběji do tkání a narušovat přirozenou obranu organismu.

Ultrajemné polystyrenové nanoplasty se mohou zabudovávat do ochranné vrstvy plic a měnit tak její strukturu i oslabovat ochrannou funkci. S alarmujícím zjištěním přišli vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd (ÚFCH JH AV) ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.

Děláme to všichni. Každé poledne v práci vytáhneme plastovou krabičku, šup s ní do mikrovlnky a obědváme. Jenže nová studie odhalila, co se v tu chvíli skutečně děje s vaším jídlem. Čísla jsou neúprosná a možná vás donutí změnit rutinu.

Rituál s šálkem horkého čaje uklidňuje mysl a zahřívá tělo. Většina lidí v ranním spěchu automaticky sahá po papírovém sáčku. Málokdo však tuší, že místo prémiového sběru si zalévá spíše odpadní produkt.

Obří nahromadění plastů v Tichém oceánu už dávno není jen zvláštnost pro dokumenty o přírodě. Novější výzkumy naznačují, že dopady sahají mnohem dál, klidně až do atmosféry a tím pádem i ke klimatu celé planety. Vědci začínají mluvit o problému, který jsme ještě nedávno vůbec nebrali v potaz.

Za padesát let zmizely dvě třetiny populací volně žijících živočichů. Plodnost mužů klesá po celém světě. Vědci z Oregonské univerzity nyní ukazují, co mají obě krize společného – a proč je řešení tak složité.

Bez rýže se při domácím vaření snad ani neobejdeme, ale správná příprava zůstává stále předmětem debat. Oplachovat nebo raději ne? Rozhodnutí závisí na konkrétním způsobu vaření. Pojďme se tomu podívat trochu víc na zoubek.

Pokud chce člověk omezit množství mikroplastů, které se mu dostávají do těla, může začít u sebe v kuchyni. A pokračovat v šatníku.

Mikroplasty poletující v zemské atmosféře mohou mít podle nové studie významný vliv na oteplování planety. Klimatické modely s tím však zatím nepočítají.

Šálek čaje patří k nejoblíbenějším rituálům světa a sáčkové varianty vedou. Jenže málokdo ví, co se uvnitř papírového sáčku doopravdy skrývá. Často nejde o celé lístky, ale o fannings, tedy jemný prach a drobné zlomky, které zbyly po zpracování kvalitnějších směsí. K tomu se přidávají obavy z mikroplastů, lepidel a kovových svorek, které se ze sáčku do horké vody uvolňují. Zjistěte, jak poznat opravdu kvalitní čaj a kdy se vyplatí sáhnout po sypané variantě.

Představte si rostlinu, která tu je od dob, kdy lidé stavěli pyramidy, umí vyčistit vodu od mikroplastů, nasytí, vyléčí snad tři stovky nemocí a navíc je vyhledávanou pochoutkou. Řeč je o morinze olejodárné – rostlinném ekvivalentu MacGyvera. Stačí jí kousek provázku, žvýkačka a semínko, a najednou z vás teče pitná voda. Teda, z kohoutku.