Mikroplasty

Nové výzkumy ukázaly děsivou skutečnost. Velké množství matek má mikroplasty v mateřském mléce. Aby se to nestalo i vám, dávejte pozor při následujícím.

Plejtvák obrovský si v současnosti osobuje titul největšího žijícího druhu živočicha na planetě Zemi. Dospělý jedinec může vážit až ke 200 tunám. Způsob, jakým přijímá potravu, ho bohužel předurčuje i ke sběru a filtrování mikroplastů z mořské vody. Denně jich tak nejspíš pozře až okolo 40 kilogramů.

Vědci jsou velmi znepokojení výsledky studie, ve které se věnovali možnému výskytu mikroplastů v mateřském mléce. Ty se jim podařilo detekovat u více než 75 procent žen. Autoři studie se obávají zejména o zdraví novorozenců.

Plasty obecně jsou jedním z našich největších problémů. Jsou všude, dokonce už i ve vodě, kterou pijeme, v dešťové vodě a samozřejmě v oceánech.

Jen jediný škrábanec na vaší teflonové pánvi může do jídla uvolnit miliony toxických látek, které obsahují mikroplasty. Z dlouhodobého hlediska je tedy lepší takto poškozené nádobí raději nepoužívat.

Mikroplasty v potravinách jsou tématem, kterému je podle vědců rozhodně třeba věnovat více pozornosti. Tentokrát se zabývali otázkou přenosu škodlivých látek z poškozené pánve do potravin.

Speciální zařízení označené jako System 002 (a přezdívané „Jenny“), za kterým stojí nizozemský start-up The Ocean Cleanup, vylepšilo svůj rekord, když z tzv. Velké tichomořské odpadkové skvrny v říjnu během necelých pěti dní na jeden zátah vylovilo 10 755 kilogramů plastů. Ambice daného projektu přitom zdaleka nekončí.

Start-up The Ocean Cleanup založil student s nápadem, který ocenily i OSN a Evropská komise. A teď představil systém, který má oblast v Tichém oceánu zamořenou plasty o rozloze několika států efektivně vyčistit za pár let.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Plejtváci obrovští mohou za den spolknout až deset milionů kusů mikroplastů. Zjištění naznačuje mnohem větší dopady znečištění na největšího živočicha na světě, než se dosud předpokládalo. Uvádí to výzkum, o kterém napsal britský list The Times.

Studentka navrhla umělou rybu, která sbírá mikroplasty. S návrhem vyhrála soutěž o robotech inspirovaných zvířaty. Účastníci soutěže Natural Robotics Contest měli za úkol navrhnout roboty inspirované zvířaty. Nešlo pouze o samotný vzhled, ale výsledný výtvor musel být také prospěšný pro svět.

Britskou robotickou soutěž vyhrála studentka s nápadem na robo-rybu, která sbírá mikroplasty. Ty jsou škodlivé pro zvířata a člověka. Teď rybu čeká vylepšení, aby mohla fungovat efektivněji a samostatně. Podívejte se ve videu.

S moderním světem se kromě celé řady pozitivních vynálezů a zlepšení pojí i mnoho ohrožení pro životní prostředí. Do toho rozhodně patří i mikroplasty. Výzkumy jsou v této oblasti zatím na začátku, ale už nyní víme, že se mikroplasty objevují na mnoha místech a mohou mít nežádoucí účinky na lidské zdraví. Podívejte se, kde je riziko největší a jak se mikroplastům vyhnout co to jen jde.

Mikroplasty si nacházejí cestu do našeho jídla, vody a „konzumujeme“ je i pouhým dýcháním. Může jít až o 50 tisíc mikročásteček za rok. A nikdo zatím příliš netuší, co tyto neviditelné kousky plastů udělají s lidským zdravím nebo planetou.

Většina ryb má v těle kousky plastu, významná část mořských druhů se blíží k vyhynutí, pro některé se oceán stává neobyvatelným. S chmurnými závěry přišla zpráva novozélandské vlády, která zkoumala život v místních vodách.

Vědci mikroplasty objevili v 75 procentech testovaných vzorků mateřského mléka. To by mohlo ovlivňovat zdraví malých dětí. Kojení ale podle odborníků zůstává nejlepším způsobem výživy dětí.

Mikroplasty v mateřským mléce mohou mít velmi špatný dopad na zdraví kojenců. Podle vědců bude potřeba provést větší studie.

Již asi pět let bylo známo, že se larvy zavíječe voskového, tzv. voskoví červi, umějí prokousat včelím voskem a také některými plasty. Vědci však nyní při studiu těchto „voskových červů“ a podstaty jejich zvláštních schopností postoupili dále. Zjistili, že dva enzymy obsažené ve slinách těchto larev rozkládají např. polyetylen během několika hodin, a to za pokojové teploty, tedy bez nutnosti dodávek energie.

Vědci poprvé odhalili mikroplasty v mateřském mléku. Kojení podle autorů výzkumu ale i nadále zůstává zdaleka nejlepším způsobem výživy malých dětí.

Vědci poprvé objevili mikroplasty v mateřském mléku. Napsal to list The Guardian s odvoláním na novou studii. Její autory znepokojily možné dopady na zdraví novorozenců. Kojenci jsou vůči chemickým znečišťovatelům obzvláště zranitelní, je proto třeba provést další výzkum. Kojení ale podle odborníků nadále zůstává zdaleka nejlepším způsobem výživy malých dětí.

Vědci poprvé odhalili mikroplasty v mateřském mléku, uvedl list The Guardian s odvoláním na novou studii. Její autory velmi znepokojily možné dopady na zdraví novorozenců. Kojenci jsou vůči chemickým znečišťovatelům obzvláště zranitelní, je proto zapotřebí provést další výzkum. Kojení podle autorů výzkumu přesto zůstává zdaleka nejlepším způsobem výživy malých dětí.

Vědci poprvé odhalili mikroplasty v mateřském mléku, uvedl list The Guardian s odvoláním na novou studii. Její autory velmi znepokojily možné dopady na zdraví novorozenců. Kojenci jsou vůči chemickým znečišťovatelům obzvláště zranitelní, a je proto zapotřebí provést další výzkum. Kojení podle autorů výzkumu ale i nadále zůstává zdaleka nejlepším způsobem výživy malých dětí.

Termín „mikroplast“ poprvé v roce 2004 použil anglický badatel Richard Thompson, když popisoval frakci titěrného odpadu vyplavovaného na britských pláží. Škoda jen, že si pojmenování nenechal patentovat. Název se totiž zažil, a dnes tak z definice nazýváme různorodé úlomky a fragmenty plastů, které se jako znečišťující složka, odpad, vyskytují ve vodě, půdě a vzduchu.

Pračky se sice postarají o dokonalou čistotu našeho oblečení, nedokážou však zabránit uvolňování mikroplastových částic do vody. Jednoduchým řešením je použití filtru mikroplastových částic, s nímž může být praní ekologičtější, a to zcela bez námahy.

Složení pitné vody patří mezi informace, které zajímají možná nejširší spektrum spotřebitelů, mimo jiné proto, že voda je každodenní a nedílnou součástí pitného režimu člověka. Důsledkem zájmu o kvalitu pitné vody je však také množství často protichůdných a někdy katastrofických údajů, které se složením vody a zejména potenciálními zdravotními riziky při její konzumaci souvisejí. Zejména v poslední době je jedním z častých témat, pokud jde o pitnou vodu, riziko jejího zamoření mikroplasty. Ty jsou bohužel součástí životního prostředí kolem nás, a tedy i vody jako takové.

Hnědé chlupaté koule povalující se na plážích a dnech moří, na které jste mohli narazit během své letní dovolené, jsou jakýmsi malým zázrakem.

Dešťovku jsme vždy považovali za čistou vodu, která se dá klidně i pít. A mnohdy jsme to také dělali, jenomže to už není možné.

Skupina vědců z čínské univerzity v S'-čchuanu vytvořila robotickou rybu schopnou odstraňovat mikročástice plastů ve vodě, která by v budoucnu významně pomohla vyčistit oceány po celém světě od hrozivého znečištění.

V roce 2019 bylo v zemědělství celosvětově použito 12,5 milionů tun plastů a dalších 37,3 milionů tun bylo použito na balení potravin.Většina jsou jednorázové plasty, které zůstávají v životním prostředí – přímo na místě nebo jsou odváty větrem pryč.

Jak se zbavit škodlivých mikroplastů? Odpověď na tuto otázku nyní přináší výzkumníci: k náhradě části z nich využili protein z hedvábí. Mikroplasty jsou drobné částečky plastu, které jsou téměř všudypřítomné.

Ryby vystavené vláknům z našeho oblečení vykazují podle studie vědců z Duke University známky toho, že mikroplasty uvolňují škodlivé chemikálie, píše server Euro News.

Mikroplasty, drobné částečky plastů, které se dnes nacházejí v ovzduší, vodě a půdě po celém světě, jsou stále více považovány za vážnou hrozbu znečištění a byly nalezeny v krevním oběhu zvířat a lidí po celém světě.

Viry přežívají na mikroplastech obsažených ve vodě v aktivní podobě až tři dny. Uvedli to vědci z britské University of Stirling. Mikroplasty se do řek a moří dostávají ze syntetických textilií z odpadních vod domácností.

Čínští vědci vyvinuli miniaturní robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty a v budoucnu by mohla pomoci v boji proti znečištění oceánů. S odkazem na tým ze Sečuánské univerzity o tom informovala agentura Reuters.

Čínští vědci vyvinuli miniaturní robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty a v budoucnu by mohla pomoci v boji proti znečištění oceánů. S odkazem na tým ze Sečuánské univerzity o tom informovala agentura Reuters.

Čínští vědci vyvinuli miniaturní černou robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty. V budoucnu by tak mohla pomoci v boji proti znečištění oceánů. S odkazem na tým ze Sečuánské univerzity o tom informovala agentura Reuters.

Vědci z Vrije Universiteit Amsterdam (VUA) v Nizozemsku zaznamenali kontaminaci mikroplasty v hovězím a vepřovém mase a také v krvi zvířat na farmách.

Částice mikroplastů byly nalezeny v krvi hospodářských zvířat, ale i ve výrobcích v supermarketech a na nizozemských farmách. Dopady na zdraví zvířat i lidí zatím nejsou známy.

Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.

Má mikroskopický odpad v podobě mikroplastů vůbec nějaké hranice? Vědci o nich zatím neví a zdá se, že tento odpad nacházíme všude, kam se podíváme, od dna oceánu až po nejvyšší vrchol Země, informuje nás o tom Science alert.

Znečištění oceánů plasty se stalo velmi viditelným problémem, ale jedna z nejtěžších forem znečištění oceánů je hůře viditelná: mikroplasty. Mikroplasty se nacházejí téměř všude na Zemi a mohou být škodlivé pro životní prostředí a zdraví živých organismů. Je obtížné tento odpad z prostředí odstranit, zejména jakmile se usadí v zákoutích na dně vodních toků.

Rotaviry mohou ve sladké vodě přežít až tři dny. Adsorbují se do povrchu mikroplastů. Lidé mohou tyto mikroplasty spolknout při plavání.

Viry, které způsobují průjmy a další žaludeční potíže, mohou ve sladké vodě zůstat infekční až po dobu tří dnů, pokud se přichytí na mikroplasty. Ty jsou podle vědců všudypřítomné.

Vědci navrhli malou robotickou rybu, která je naprogramována tak, aby odstraňovala mikroplasty z moří a oceánů. Plave kolem nich a adsorbuje je na své měkké, pružné a samoregenerační tělo.

Rybičky jsou dlouhé pouhých 13 mm a mohou plavat rychlostí 30 milimetrů za sekundu. Jsou vyrobeny z materiálu, který je pružný a dokáže unést až 5 kg závaží. Rybky dokáží adsorbovat volně plovoucí části mikroplastů.

Vědci ze Sečuánské univerzity vytvořili miniaturní roboty ve tvaru ryby, jejichž úkolem bude sbírat mikroplasty z oceánů.

Mikroplasty se našly na Mount Everestu, v Mariánském příkopu, v lidské stolici, v placentě, v krvi nebo v plicích.Dávno to není jen o znečištění moří.

Čistotu antarktického sněhu již nelze považovat za samozřejmost. Podle nové studie se totiž v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě poprvé našly mikroplasty. Informuje o tom televize Sky News. Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu a dokonce i v lidské krvi. V čerstvě napadaném sněhu ale byly objeveny poprvé.

Mikroplasty byly již dříve na Antarktidě objeveny v mořském ledu a povrchové vodě. V průměru bylo objeveno 29 částic mikroplastů na litr roztátého ledu ve všech 19 vzorcích. Nejvíce byl zastoupen plast PET, který je nejpoužívanější.

Čistotu antarktického sněhu již nelze považovat za samozřejmost. Podle nové studie se totiž v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě poprvé našly mikroplasty. Informuje o tom televize Sky News. Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu a dokonce i v lidské krvi. V čerstvě napadaném sněhu ale byly objeveny poprvé.

Antarktický sníh už není tak čistý, jak býval. Podle nové studie se v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě poprvé našly mikroplasty. Informuje o tom televize Sky News. Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu, a dokonce i v lidské krvi.

Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu a dokonce i v lidské krvi. V čerstvě napadaném sněhu ale byly objeveny poprvé.

Čistotu antarktického sněhu již nelze považovat za samozřejmost. Podle nové studie se totiž v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě poprvé našly mikroplasty. Informuje o tom televize Sky News. Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu a dokonce i v lidské krvi. V čerstvě napadaném sněhu ale byly objeveny poprvé.

Mikroplasty, které mohou být toxické jak pro rostliny, tak pro zvířata, byly nalezeny v 19 vzorcích sněhu.

Problémy obvykle narůstají úměrně s velikostí, ale u mikroplastů to neplatí. Čím jsou menší, tím jsou horší. Dostanou se totiž všude, i do obdělávané půdy. Aktuální studie poukazuje na to, že v Evropě pravděpodobně tím největším a přehlíženým zdrojem znečištění mikroplasty bude používání čistírenských kalů na polích jako hnojivo.