Mikroplasty

Skupina vědců z čínské univerzity v S'-čchuanu vytvořila robotickou rybu schopnou odstraňovat mikročástice plastů ve vodě, která by v budoucnu významně pomohla vyčistit oceány po celém světě od hrozivého znečištění.

V roce 2019 bylo v zemědělství celosvětově použito 12,5 milionů tun plastů a dalších 37,3 milionů tun bylo použito na balení potravin.Většina jsou jednorázové plasty, které zůstávají v životním prostředí – přímo na místě nebo jsou odváty větrem pryč.

Jak se zbavit škodlivých mikroplastů? Odpověď na tuto otázku nyní přináší výzkumníci: k náhradě části z nich využili protein z hedvábí. Mikroplasty jsou drobné částečky plastu, které jsou téměř všudypřítomné.

Ryby vystavené vláknům z našeho oblečení vykazují podle studie vědců z Duke University známky toho, že mikroplasty uvolňují škodlivé chemikálie, píše server Euro News.

Mikroplasty, drobné částečky plastů, které se dnes nacházejí v ovzduší, vodě a půdě po celém světě, jsou stále více považovány za vážnou hrozbu znečištění a byly nalezeny v krevním oběhu zvířat a lidí po celém světě.

Viry přežívají na mikroplastech obsažených ve vodě v aktivní podobě až tři dny. Uvedli to vědci z britské University of Stirling. Mikroplasty se do řek a moří dostávají ze syntetických textilií z odpadních vod domácností.

Čínští vědci vyvinuli miniaturní robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty a v budoucnu by mohla pomoci v boji proti znečištění oceánů. S odkazem na tým ze Sečuánské univerzity o tom informovala agentura Reuters.

Čínští vědci vyvinuli miniaturní robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty a v budoucnu by mohla pomoci v boji proti znečištění oceánů. S odkazem na tým ze Sečuánské univerzity o tom informovala agentura Reuters.

Čínští vědci vyvinuli miniaturní černou robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty. V budoucnu by tak mohla pomoci v boji proti znečištění oceánů. S odkazem na tým ze Sečuánské univerzity o tom informovala agentura Reuters.

Vědci z Vrije Universiteit Amsterdam (VUA) v Nizozemsku zaznamenali kontaminaci mikroplasty v hovězím a vepřovém mase a také v krvi zvířat na farmách.

Většina lidí používá plast každý den. Tento materiál však obecně není biologicky rozložitelný.

Plasty jsou jedním z nejvíce vyráběných materiálů - a nejméně recyklovaných. V roce 2018 bylo recyklováno pouze 8,6 % vytvořeného plastu (1).

Částice mikroplastů byly nalezeny v krvi hospodářských zvířat, ale i ve výrobcích v supermarketech a na nizozemských farmách. Dopady na zdraví zvířat i lidí zatím nejsou známy.

Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.

Má mikroskopický odpad v podobě mikroplastů vůbec nějaké hranice? Vědci o nich zatím neví a zdá se, že tento odpad nacházíme všude, kam se podíváme, od dna oceánu až po nejvyšší vrchol Země, informuje nás o tom Science alert.

Znečištění oceánů plasty se stalo velmi viditelným problémem, ale jedna z nejtěžších forem znečištění oceánů je hůře viditelná: mikroplasty. Mikroplasty se nacházejí téměř všude na Zemi a mohou být škodlivé pro životní prostředí a zdraví živých organismů. Je obtížné tento odpad z prostředí odstranit, zejména jakmile se usadí v zákoutích na dně vodních toků.

Rotaviry mohou ve sladké vodě přežít až tři dny. Adsorbují se do povrchu mikroplastů. Lidé mohou tyto mikroplasty spolknout při plavání.

Viry, které způsobují průjmy a další žaludeční potíže, mohou ve sladké vodě zůstat infekční až po dobu tří dnů, pokud se přichytí na mikroplasty. Ty jsou podle vědců všudypřítomné.

Vědci navrhli malou robotickou rybu, která je naprogramována tak, aby odstraňovala mikroplasty z moří a oceánů. Plave kolem nich a adsorbuje je na své měkké, pružné a samoregenerační tělo.

Rybičky jsou dlouhé pouhých 13 mm a mohou plavat rychlostí 30 milimetrů za sekundu. Jsou vyrobeny z materiálu, který je pružný a dokáže unést až 5 kg závaží. Rybky dokáží adsorbovat volně plovoucí části mikroplastů.

Vědci ze Sečuánské univerzity vytvořili miniaturní roboty ve tvaru ryby, jejichž úkolem bude sbírat mikroplasty z oceánů.

Mikroplasty jsou v případě požití pro zvířata škodlivé, ale je velmi těžké je odstranit. Pokud ovšem nepoužijete tyto robotické rybičky.

Mikroplasty se našly na Mount Everestu, v Mariánském příkopu, v lidské stolici, v placentě, v krvi nebo v plicích.Dávno to není jen o znečištění moří.

Čistotu antarktického sněhu již nelze považovat za samozřejmost. Podle nové studie se totiž v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě poprvé našly mikroplasty. Informuje o tom televize Sky News. Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu a dokonce i v lidské krvi. V čerstvě napadaném sněhu ale byly objeveny poprvé.

Mikroplasty byly již dříve na Antarktidě objeveny v mořském ledu a povrchové vodě. V průměru bylo objeveno 29 částic mikroplastů na litr roztátého ledu ve všech 19 vzorcích. Nejvíce byl zastoupen plast PET, který je nejpoužívanější.

Čistotu antarktického sněhu již nelze považovat za samozřejmost. Podle nové studie se totiž v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě poprvé našly mikroplasty. Informuje o tom televize Sky News. Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu a dokonce i v lidské krvi. V čerstvě napadaném sněhu ale byly objeveny poprvé.

Antarktický sníh už není tak čistý, jak býval. Podle nové studie se v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě poprvé našly mikroplasty. Informuje o tom televize Sky News. Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu, a dokonce i v lidské krvi.

Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu a dokonce i v lidské krvi. V čerstvě napadaném sněhu ale byly objeveny poprvé.

Čistotu antarktického sněhu již nelze považovat za samozřejmost. Podle nové studie se totiž v čerstvě napadaném sněhu na Antarktidě poprvé našly mikroplasty. Informuje o tom televize Sky News. Maličké úlomky plastů z věcí každodenní potřeby již byly nalezeny v mořské vodě a ledu a dokonce i v lidské krvi. V čerstvě napadaném sněhu ale byly objeveny poprvé.

Mikroplasty, které mohou být toxické jak pro rostliny, tak pro zvířata, byly nalezeny v 19 vzorcích sněhu.

Problémy obvykle narůstají úměrně s velikostí, ale u mikroplastů to neplatí. Čím jsou menší, tím jsou horší. Dostanou se totiž všude, i do obdělávané půdy. Aktuální studie poukazuje na to, že v Evropě pravděpodobně tím největším a přehlíženým zdrojem znečištění mikroplasty bude používání čistírenských kalů na polích jako hnojivo.

Na obaly, které se dají sníst společně s potravinou, se zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Aktuálně vyvíjí jedlé balení na bázi bílkovin, které má charakter pružné kuchyňské fólie.

Oblíbené jednorázové kelímky na kávu se v posledních letech staly velkou módou a masově je užívají různé nadnárodní společnosti, které nabízejí rychlé občerstvení.

Abu Dhabí není první emirát, který jde do boje s plastovým odpadem. Již dříve oznámil Dubaj, že od letošního léta zpoplatní jednorázové igelitové sáčky.

Vědci z lékařské fakulty v anglickém Hullu Yorku tvrdí, že poprvé našli drobné kousky plastů hluboko v plicích živých lidí, píše se na serveru Npr. Jde o mikroplasty, které vznikají v důsledku likvidace průmyslového odpadu.

Vzhledem k tomu, kde všude se mikroplasty našly, to není úplně šok. Zatím stále přitom nevíme, jestli či jak by nám mikroplasty mohly škodit.

Mikroplasty jsou drobné plastové úlomky o velikosti 100 nanometrů až pěti centimetrů, které byly nalezeny na celé planetě. Vyskytují se všude - ve vodě, půdě, potravinách i ve vzduchu coby součást znečištění.

Mikroplasty byly objeveny na všech místech planety. Od mořských tvorů, kteří se živí u dna, po tropické deštné pralesy až po vrcholky hor. Poprvé byly ale nalezeny v lidské krvi, což vyvolalo velké obavy z jejich dopadu na zdraví.

Plastové znečištění se stále rychleji rozšiřuje. Vědci už nalezli mikroplasty i v lidské krvi. Z 22 odebraných vzorků krve našli odborníci mikroplasty u 17 lidí. To může být velký problém pro lidské zdraví, ačkoliv to zatím není naprosto prokázáno.

Odpadkové skvrny v oceánech se zvětšují rapidním tempem. Podle vědců se každý rok dostane do oceánů 14 milionů tun plastů, které se koncentrují do ploch, jež jsou formovány oceánskými proudy. Největší z nich se nachází v severním Pacifiku. Fenomén známý jako Velká tichomořská odpadková skvrna může mít plochu až 1,6 milionů kilometrů čtverečních. Nyní vědci zjistili, že tento obří hřbitov konzumní společnosti hostí poměrně široké spektrum živočichů, což se dlouho považovalo za nepravděpodobné.

Plastový odpad, zejména pak mirokplasty, ohrožuje životní prostředí nejrůznějšími způsoby. Mezi ně patří i kontaminace půdy prostřednictvím zavlažování odpadními vodami a splašky. Vědci nyní zkoumají zajímavé řešení tohoto problému, když ukazují, jak lze využít břízy k tomu, aby svými kořeny malé plastové částice pohltily. Zprávu přinesl server New Atlas.

Dne 13. února 1997 zasáhla vlna na rozbouřeném oceánu nákladní loď Tokio Express. Mezi 62 přepravními kontejnery na palubě se v jednom z nich nacházelo téměř pět milionů plastových dílů populární stavebnice Lego. Od těch časů nenacházejí místní obyvatelé a turisté na plážích anglického poloostrova Cornwall pouze mušle, uvádí se na serveru Smithsonianmag.

Nanoplasty byly vůbec poprvé detekovány i v polárních oblastech. Objev potvrzuje dlouhodobé přesvědčení vědců, že jsou tyto malé částice plastu všude.

Sušičky na prádlo jsou jedním z hlavních zdrojů šíření vláken mikroplastů na světě, tvrdí nejnovější vědecká studie.

Měli bychom si dělat starosti, protože v současné době podle odborníků neexistuje žádný přijatelný způsob, jak se plastům účinně bánit, napsal The Guardian.

Nedávný výzkum ukázal, že malé děti mají v těle až 15krát více mikroplastů než dospělí. Mikroplasty jsou miniaturní kousky plastu. Používají se v různých průmyslových odvětvích včetně kosmetiky, biotechnologií, čisticích prostředků a lékových kapslí. Mohou však vznikat i jinými způsoby, uvádí portál Euronews.

Většina z milionů tun plastového odpadu, který se každoročně vyplavuje do moře, se vlivem oceánských sil rozpadá na malé kousky a vědci začínají dávat dohromady, co to znamená pro organismy, které je konzumují. Korejští vědci obrátili svou pozornost k vrcholu potravního řetězce a zkoumali, jakou hrozbu tyto částečky představují pro mozky savců, kde se ukázalo, že působí jako toxické látky. Výzkum by publikován v časopise Sciencedirect.com.

Oceány obsahují v současné době asi 14 milionů tun mikroplastů a tento objem neustále narůstá. Kromě fauny a flóry jsou ohroženi i lidé, protože plody moře konzumujeme.

Oficiálně žije lidstvo stále ve čtvrtohorách v epoše holocénu. Od nového tisíciletí se ale stále častěji mezi vědci používá název antropocén, epocha lidí, pro nové období, které na holocén navazuje. Jedná se o poměrně čerstvý termín z oblasti geochronologie. Vznik nového názvu byl motivován snahou nějak označit období, kdy lidstvo svou činností evidentně a globálně ovlivňuje zemský ekosystém. A aby to bylo ještě přesnější, někteří odborníci o počátku antropocénu hovoří jako o plastozoiku, tedy věků plastů.

Mikroplasty jsou všude. Znečišťují vzduch, řeky, oceány, půdu, sníh, led, ryby a dokonce i nás, když je vdechujeme.

Mikroplasty mohou být pro lidský organismus škodlivé, uvádí nová studie. U miminek a batolat může být jejich přítomnost vyšší než u dospělých. Mohou za to předměty, které si dávají do úst včetně dudlíku nebo plastové láhve.

Drobné plastové fragmenty se nacházejí v každém prostředí na Zemi, dokonce i v těch, kde nejsou žádní lidští obyvatelé. Dr. Stephanie Wright, která studuje toxikologii v životním prostředí, vysvětluje jejich nebezpečí.

Náš problém se znečištěním plasty se stal tak velkým, že mikroplasty jsou nyní už dokonce obsaženy v pravidelných cyklech atmosféry, které podle nové studie cirkulují kolem planety jako kyslík nebo voda.

Mikroplasty, které se díky proudění vzduchu dostávají do atmosféry, kolují po celé planetě. Podle nové studie je výskyt drobných plastových částek rozšířenější, než se myslelo. Důsledky pro životní prostředí zůstávají neznámé.

Dopad mikroplastů v placentách na zdraví dětí zatím není neznámý. Podle vědců můžou ale zpomalit i růst plodu. V placentách byly loni objeveny už i částice, které znečišťují ovzduší.

Italští vědci objevili mikroplasty v placentě u čerstvě narozených dětí. Jedná se o první studii svého druhu a podle vědců je výskyt mikroplastů v blízkosti nenarozených dětí nutné považovat za „skutečnost vzbuzující velké obavy“.

Vědci vůbec poprvé nalezli částice mikroplastů v placentách nenarozených dětí. Jde o objev, který u nich budí obavy.