Mikroplasty

Nanoplasty byly vůbec poprvé detekovány i v polárních oblastech. Objev potvrzuje dlouhodobé přesvědčení vědců, že jsou tyto malé částice plastu všude.

Sušičky na prádlo jsou jedním z hlavních zdrojů šíření vláken mikroplastů na světě, tvrdí nejnovější vědecká studie.

Měli bychom si dělat starosti, protože v současné době podle odborníků neexistuje žádný přijatelný způsob, jak se plastům účinně bánit, napsal The Guardian.

Nedávný výzkum ukázal, že malé děti mají v těle až 15krát více mikroplastů než dospělí. Mikroplasty jsou miniaturní kousky plastu. Používají se v různých průmyslových odvětvích včetně kosmetiky, biotechnologií, čisticích prostředků a lékových kapslí. Mohou však vznikat i jinými způsoby, uvádí portál Euronews.

Většina z milionů tun plastového odpadu, který se každoročně vyplavuje do moře, se vlivem oceánských sil rozpadá na malé kousky a vědci začínají dávat dohromady, co to znamená pro organismy, které je konzumují. Korejští vědci obrátili svou pozornost k vrcholu potravního řetězce a zkoumali, jakou hrozbu tyto částečky představují pro mozky savců, kde se ukázalo, že působí jako toxické látky. Výzkum by publikován v časopise Sciencedirect.com.

Oceány obsahují v současné době asi 14 milionů tun mikroplastů a tento objem neustále narůstá. Kromě fauny a flóry jsou ohroženi i lidé, protože plody moře konzumujeme.

Oficiálně žije lidstvo stále ve čtvrtohorách v epoše holocénu. Od nového tisíciletí se ale stále častěji mezi vědci používá název antropocén, epocha lidí, pro nové období, které na holocén navazuje. Jedná se o poměrně čerstvý termín z oblasti geochronologie. Vznik nového názvu byl motivován snahou nějak označit období, kdy lidstvo svou činností evidentně a globálně ovlivňuje zemský ekosystém. A aby to bylo ještě přesnější, někteří odborníci o počátku antropocénu hovoří jako o plastozoiku, tedy věků plastů.

Mikroplasty jsou všude. Znečišťují vzduch, řeky, oceány, půdu, sníh, led, ryby a dokonce i nás, když je vdechujeme.

Mikroplasty mohou být pro lidský organismus škodlivé, uvádí nová studie. U miminek a batolat může být jejich přítomnost vyšší než u dospělých. Mohou za to předměty, které si dávají do úst včetně dudlíku nebo plastové láhve.

Drobné plastové fragmenty se nacházejí v každém prostředí na Zemi, dokonce i v těch, kde nejsou žádní lidští obyvatelé. Dr. Stephanie Wright, která studuje toxikologii v životním prostředí, vysvětluje jejich nebezpečí.

Náš problém se znečištěním plasty se stal tak velkým, že mikroplasty jsou nyní už dokonce obsaženy v pravidelných cyklech atmosféry, které podle nové studie cirkulují kolem planety jako kyslík nebo voda.

Mikroplasty, které se díky proudění vzduchu dostávají do atmosféry, kolují po celé planetě. Podle nové studie je výskyt drobných plastových částek rozšířenější, než se myslelo. Důsledky pro životní prostředí zůstávají neznámé.

Dopad mikroplastů v placentách na zdraví dětí zatím není neznámý. Podle vědců můžou ale zpomalit i růst plodu. V placentách byly loni objeveny už i částice, které znečišťují ovzduší.

Italští vědci objevili mikroplasty v placentě u čerstvě narozených dětí. Jedná se o první studii svého druhu a podle vědců je výskyt mikroplastů v blízkosti nenarozených dětí nutné považovat za „skutečnost vzbuzující velké obavy“.

Vědci vůbec poprvé nalezli částice mikroplastů v placentách nenarozených dětí. Jde o objev, který u nich budí obavy.

Během tření vzniká nejen teplo, ale také dochází k opotřebování materiálu. To platí i v případě pneumatik valících se po silnicích. Během jízdy se pneumatika tře o asfalt a dochází k jejím opotřebení.

V posledním desetiletí se vědci snaží pochopit, jak nás ovlivňují mikroplasty. S rozpadem plastových láhví, praním prádla a dokonce i čištěním obličeje se hromadí doslova tuny mikroplastů. Jak to ovlivňuje živé organismy, jako jsou rostliny, je stále nejasné, ale vědci už vědí alespoň něco.

I když používání problematických plastů může být v některých případech užitečné a opodstatněné, měli bychom se jim raději vyhýbat. Plasty se na rozdíl od přírodních materiálů rozkládají velmi dlouhou dobu. Mikrotenový sáček se rozkládá 10 - 20 let, PET láhev dokonce 450 let!

Výzkumníci sledovali vzorky mořských živočichů z australské tržnice. Člověk do svého těla dostává nejvíce mikroplastů konzumací právě mořských živočichů.

Tým chemiků a biologů se zaměřil na analýzu lidských tkání s cílem zjistit, zda obsahují plastové fragmenty, které se jako odpad dostávají do potravního řetězce v mořích a oceánech.

Australská práce zkoumala, jak nastavit testování malých plastových částeček v plodech moře. Objevila při tom mikroplasty u zcela všech zkoumaných vzorků. Jejich vliv na organismy ale stále není znám.

Mikroplasty, které vznikají opotřebením brzd a pneumatik, jsou podle vědců kvůli větru zanášeny do oceánů. Podle nové studie jsou dokonce větším zdrojem znečištění než plasty z řek.

Španělská studie našla spojitost mezi množstvím mikroplastů a parazitů uvnitř těl oblíbených středomořských ryb, které často končí na našich stolech. Vliv na lidi, kteří sardinky nebo ančovičky zkonzumují, ale zatím není jasný.

Milovníků čaje je mnoho, ovšem ne všichni si doma nebo v práci připravují svůj oblíbený nápoj ze sypaného čaje. Většinou si čaj uvaříme ze sáčků, které ovšem nemusejí být vždy nezávadné.

Až 51 bilionů mikročástic plastů poškozuje přes 800 druhů živočichů, kteří trpí na následky pozření těchto odpadků. Smutnou skutečností je fakt, že plastový odpad každý rok zabíjí až milion mořských ptáků, 100 000 mořských savců, mořských želv a nesčetně ryb.