Mikroplasty

Kvalitní pitná voda se zdá být jako samozřejmost. Jenže za její kvalitou dnes nestojí jen tradiční úprava chemického složení či odstranění mechanických nečistit, bakterií a virů, ale stále sofistikovanější boj s průmyslovými látkami, které pouhým okem nevidíme. Říká se jim mikropolutanty.

Když loni vyšla studie o nálezu vysokého množství mikroplastů v lidských mozcích, vyvolala obavy po celém světě. V dalších měsících se však objevily vážné pochybnosti, zda výsledky nezkreslily chyby v měření. Jak to tedy je, a jaké důkazy máme?

V současné době je trend nosit si obědy do práce v plastových obalech s úmyslem, abychom ušetřili za stravování v restauracích v jídelnách. Poté jídlo přímo i s krabičkou strčíme vesele do mikrovlnky a vůbec si přitom neuvědomujeme, jakým způsobem ohrožujeme své zdraví. Chemikálie z obalu se nejdříve dostanou do jídla, a pak do těla.

Aranžovací nebo floristická hmota je pro květináře každodenní pomůckou, díky níž dekorace drží tvar a déle zůstanou čerstvé.Stále častěji se ale řeší její dopady na životní prostředí.

Pečlivě studujeme etikety v bioprodejnách, pátráme po původu masa u farmářů a s matematickou přesností si hlídáme glykemický index. Investujeme nemalé prostředky do prémiových surovin, abychom svému tělu dopřáli to nejlepší a podpořili svou vitalitu. Přesto se v mnoha českých kuchyních často odehrává tichý proces, který může veškerou tuto snahu nepozorovaně znehodnocovat. Zdravý talíř totiž nezačíná u farmáře, ale u materiálů, které přicházejí do přímého kontaktu s tepelně upraveným pokrmem.

Tisíce českých domácností stále vaří na teflonových pánvích z devadesátek. Věda přitom jasně ukazuje, že poškrábaný povrch uvolňuje do jídla mikroplasty a potenciálně škodlivé látky. Je čas se s dědictvím minulosti rozloučit.

Prkénko je nezbytnou výbavou každé kuchyně, přičemž bychom jich měli mít hned několik. Není totiž vhodné používat stejné nádobí na maso, zeleninu a ovoce. Na výběr máme prkénka z různých materiálů, jako je dřevo, sklo nebo plast. Zvláště na poslední z jmenovaných materiálů byste si měli dát pozor. Může mít totiž negativní vliv na naše zdraví.

Neviditelné, ale všudypřítomné. Mikroplasty dýcháme, jíme i pijeme. Kde se nám v těle usazují a co mohou způsobit? Vyhnout se jim nemůžeme, ale nějakou šanci na obranu přece jenom máme. Naše tělo má totiž vyvinuté mechanismy, jak se s cizorodými částicemi vypořádat.

Ve výrobě je dystopický thriller z blízké budoucnosti jménem Dismantle the Sun, v němž hlavní roli ztvární Lana Parrilla. Podíváme se v něm do světa, v němž celé lidstvo trápí mikroplastické mutace.

Sedá nám na okenní parapety, dýcháme ho na zastávkách a po dešti mizí v kanálech, aniž bychom si ho všimli. Černý prach, jehož zdrojem jsou ve velkém pneumatiky.

Mnohé vůně na prádlo slibují svěžest na týdny. Jenže právě jejich intenzivní vůně může zatěžovat pokožku víc, než si připouštíme.

Mikroplasty unikají běžným čističkám, ale nový výzkum ukazuje, že by je mohly zachytávat živé, geneticky upravené sinice fungující jako biologický magnet.

„Legislativa sama o sobě nestačí.“ To není názor skeptika, ale oficiální závěr Evropské komise k akčnímu plánu nulového znečištění. I když se daří snižovat předčasná úmrtí způsobená smogem, boj s toxickými látkami ve vodě stagnuje.

Mikroplasty jsou drobné částice menší než pět milimetrů, které se nenápadně stěhují z obalů a kuchyňských pomůcek přímo do našich žaludků. I když je pouhým okem neuvidíte, v potravinách se postupně hromadí a představují zátěž pro naše tělo i okolní přírodu. Dobrou zprávou ale je, že se jim dá v kuchyni docela úspěšně vyhnout i bez toho, abyste museli utratit jedinou korunu za nové vybavení. Stačí jen trochu změnit zažité návyky.

Kuchyňskou houbičku bereme jako banalitu. Podle lékaře a odborníka na dlouhověkost Davida Céspedese ale právě tento nenápadný pomocník může být zdrojem problémů, které se postupně podepisují na trávení, hormonech i celkovém zdraví.

Europoslanec z ANO Ondřej Knotek chystá společně se sektou AllatRa konferenci v europarlamentu na téma nanoplasty. Úřady na Ukrajině, kde vzniklo, označují hnutí AllatRa za „zločineckou organizaci“ a „sektu“.

Platební karta k nedělnímu obědu? Zní to šíleně, ale podle výzkumu WWF to není daleko od pravdy. Každý týden konzumujeme asi 5 gramů mikroplastů, což odpovídá hmotnosti jedné karty. A většina těchto mikroplastů se do našeho těla dostává přímo z kuchyně. Zjistěte, které pomůcky jsou největšími viníky a čím je nahradit.

Zavěšená CD v korunách jabloní patří k nejrozšířenějším zahrádkářským trikům. Slibují sladší jablka, ochranu před škůdci i rovnoměrné dozrávání. Co na tom vlastně je a má smysl to zkoušet?

Prach pod pohovkou není jen estetický problém. Obsahuje alergeny, bakterie i mikroplasty, které mohou ovlivňovat vaše zdraví. Podívali jsme se na to, co o tom říká věda.

Nedopalky cigaret uvolňují do životního prostředí nikotin, těžké kovy a další toxiny. Co se však děje s plastovými filtry, není dostatečně pochopeno.

Plastová láhev měla být technickým zázrakem. Lehká, nerozbitná, hygienická. Jenže někde cestou se z užitečného vynálezu stal ekologický problém, který dnes řešíme všichni. Příběh o tom, jak snadno se dobrý nápad může zvrtnout.

Plastové obaly, to je prakticky naše druhá lidská přirozenost. Jsou úplně všude a jejich využívání neustále roste. Po dobách ledových, kamenných, bronzových a železných dominuje doba plastová.

Nevinně vypadající praní ohrožuje přírodu i zdraví populace. Na globální ekologické krizi má lví podíl i vaše pračka, která do vodních toků vypouští mikroplasty při každém cyklu. Našlo se revoluční řešení a je kupodivu přírodní!

Z rutinní operace krkavice si vědci odnesli vzorky tkáně. Pod mikroskopem v nich našli úlomky plastů a lidé s tímto nálezem dopadli do tří let výrazně hůř – riziko infarktu či mrtvice u nich bylo násobně vyšší.

Plast z interiérů pomalu mizí. Čím ho nahrazujeme v kuchyni, koupelně či nábytku? Přehled materiálů a trendů ze zahraničí, které dávají smysl i v českém domově.

Plastové vařečky, silikonové formy, úložné boxy – máme je všichni. Věda ale ukazuje, že za určitých podmínek z nich do jídla migrují látky, které tam nepatří. Co o tom víme a jak se chovat rozumně?

Možná se našel viník vaší nadváhy. Není to lenost ani tučná strava, jsou to plastové krabičky a polotovary, které si dopřával váš otec ještě před vaším početím.

Ranní rituál milionů lidí – stisknout tlačítko konvice se zbytkem včerejší vody. Ale co se vlastně děje s vodou, kterou převaříme podruhé, potřetí? Podívala jsem se na to, co říká věda, a co je spíš strašení.

Pneumatiky jsou velkým zapomenutým zdrojem znečištění z automobilů a rozšiřování elektrických vozidel by mohlo prudce zvýšit jejich emise. Výfukové plyny totiž nejsou zdaleka jediným environmentálním problémem. Každá opotřebovaná pneumatika uvolňuje mikroplasty a mikročástice do ovzduší měst a do vody řek i moří.

Máte poškrábanou teflonovou pánev? Nevyhazujte ji. Nové testy dTestu ukazují, že riziko uvolňování chemikálií není tak horké, jak se tvrdilo.

Znečištění způsobené silniční dopravou už dávno nesouvisí jen s výfukovými plyny. Moderní vozidla sice produkují méně emisí CO₂ a oxidů dusíku, paralelně s tím ale roste jiný typ environmentální zátěže, který dosud unikal pozornosti veřejnosti. Jde o mikročástice vznikající opotřebením pneumatik.

Pro mnoho lidí je žvýkačka každodenním společníkem. Osvěží dech, zažene chuť k jídlu, ale podle nových výzkumů také uvolňuje do těla mikroplasty. Zjistěte, co přesně do těla dostáváte a jak upravit své návyky, abyste rizika minimalizovali.

Víme, že plastové kelímky kontaminují nápoje (zejména ty horké) mikroplasty.

Většina oblečení se vyrábí z plastů.Nejběžnějším materiálem je polyester, z něhož vzniká zhruba 60 procent oděvů.

Drobná plastová vlákna, známá jako mikroplasty, se stále častěji objevují v běžných produktech, které konzumujeme. A teď se ukazuje, že jich může být víc v obalech ze skla než v plastu.

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.

Řada studií, které v posledních měsících informovaly o nálezech mikroplastů a nanoplastů (MNP) v lidských orgánech, čelí kritice odborné veřejnosti. Podle části vědců mohou být jejich výsledky zkresleny vnější kontaminací vzorků nebo metodickými chybami vedoucími k falešně pozitivním nálezům. Předmětem diskuze jsou především práce, které identifikovaly plastové částice v mozku, varlatech, placentách či tepnách.

Londýn - Řada studií, které v posledních měsících informovaly o nálezech mikroplastů a nanoplastů (MNP) v lidských orgánech, čelí kritice odborné veřejnosti. Podle části vědců mohou být jejich výsledky zkresleny vnější kontaminací vzorků nebo metodickými chybami vedoucími k falešně pozitivním nálezům. O pochybnostech kolem těchto studií informoval deník The Guardian. Předmětem diskuse jsou především práce, které identifikovaly plastové částice v mozku, varlatech, placentách či tepnách.

Představte si, že každou neděli k obědu sníte celou plastovou platební kartu. Zní to absurdně? Podle výzkumu WWF přesně tolik mikroplastů – asi 5 gramů týdně – průměrný člověk konzumuje. A většina z nich pochází přímo z vaší kuchyně. Pojďme se podívat, které běžné kuchyňské pomůcky jsou největšími viníky a jak je nahradit.

Přestože na tohle téma vychází jedna studie za druhou, veřejnost si neuvědomuje, jak moc mikroplasty konzumuje. Nejčastěji se hovoří o balené vodě, která obsahuje nejvíce plastových úlomků, bezpečné ale nejsou ani jiné potraviny.

Lidé, kteří pravidelně pijí balenou vodu, zkonzumují až o 90 tisíc mikroplastů ročně víc než ti, co dávají přednost vodě z kohoutku. Nová studie Concordia University v Kanadě varuje před zdravotními důsledky a vyzývá k regulaci jednorázových plastů.

Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.

Pozůstatky mikro a nanoplastů nalezneme v potravinách i v balené vodě. I když se jedná o pouhým okem neviditelné částice, mají negativní vliv na naše zdraví. Po jejich požití putují celým organismem a můžou být původcem nejrůznějších zánětů. Bohužel je nalezneme i u potravin, u nichž byste přítomnost mikroplastů nepředpokládali.

Plast byl kdysi symbolem moderního světa. Lehký, odolný, praktický. Materiál, který usnadnil život. Jenže čím déle tu s námi je, tím jasnější je, že jsme ho nezvládli udržet na uzdě.

Myslíte si, že mikroplasty se vás netýkají? Tak to je velký omyl. Voda, jídlo a… plast. Týdně ho sníme tolik, kolik váží kreditní karta. Částice nám kolují v žilách, plicích i placentě.

V lidském mozku se dají najít mikro a nanoplasty, a to ve vyšších koncentracích než v játrech nebo ledvinách. Analýza posmrtných vzorků ukázala, že v čelním laloku se plastové částice hromadí výrazněji než v dalších sledovaných orgánech a že jejich množství v posledních letech roste.

Mikroskopické kousky plastu se v alarmujícím množství dostávají hluboko do lidského těla. Jednou z hlavních cest je pitná voda. Nový výzkum čínských vědců ale naznačuje, že existuje až překvapivě jednoduchý způsob, jak jejich množství výrazně snížit. Řešení je přitom překvapivě jednoduché: stačí vodu přivést do varu a obyčejně přecedit.

Průměrná pračka vypustí do vodních toků půl kilogramu plastových mikrovláken ročně. Nejnovější filtr, který funguje na stejném principu jako rybí žábry, jich zachytí až 99 procent.

Studie mapují přítomnost mikroplastů v lidském těle. Částice se nacházejí v plicích i krvi. Zahraniční výzkumy proto v posledních letech zkoumají, zda dlouhodobá expozice těmito částicemi nemůže souviset s nenápadnými zdravotními obtížemi.

Vratné kelímky měly být ekologickým řešením. Jenže když si na pražských vánočních trzích nemůžete dát horký svařák jinak než z plastu, a to i v případě, že si přinesete vlastní hrnek, začíná to celé připomínat spíš systémovou a nezdravou absurditu.

V posledních letech se hodně mluví o tzv. rychlé a pomalé módě, stejně jako o rychlém a pomalém stylu života. V závislosti na módě je to něco, co neovlivňuje jen život jednotlivců, ale celé společnosti a také zdraví naší planety.

Zatímco většina onkologických diagnóz přichází ve stáří, rakovina varlat si vybírá muže na vrcholu sil. Přestože je úspěšnost léčby vyšší než 95 %, cesta k uzdravení začíná u včasné detekce. Věděli jste, že riziko může ovlivnit vývoj v dětství, ale i látky, se kterými přicházíme denně do styku?

Nový výzkum ukazuje, že vystavení rodičů mikroplastům může způsobit metabolické poruchy u jejich potomků. Studie na myších odhalila, že plastové částice mění genetickou informaci ve spermiích a zasahují do zdraví příští generace – zejména u samičích potomků.

Kohoutková voda podléhá přísnějším hygienickým normám a testům než balená. Jeden litr balené vody může obsahovat statisíce mikroskopických plastových částic. Teplo v autě urychluje uvolňování nebezpečných chemikálií z plastového obalu.

Čaj je považován za jeden z nejoblíbenějších a nejzdravějších nápojů. Ten, který však kupuje většina lidí, má do zdravé varianty daleko. Co zjistili vědci a jaký čaj pít bez obav?

V nárůstu počtu mladých pacientek se zhoubným nádorem prsu hrají roli zřejmě hormonální rizika. Například hormony ve vodě či v kuřecím mase.

Nová studie ukazuje, že tajfuny fungují jako účinný přírodní mechanismus, který nasává mikroplasty z oceánů, přenáší je atmosférou a ukládá je na pevnině daleko od jejich původního zdroje.

Běžné domácí spotřebiče, které považujeme za samozřejmou součást každodenního života, mohou výrazně zhoršovat kvalitu vzduchu v interiéru. Nová studie jihokorejských vědců z Pusan National University ukazuje, že například topinkovače, horkovzdušné fritézy nebo fény při provozu uvolňují obrovské množství ultrajemných částic, které jsou natolik miniaturní, že snadno pronikají hluboko do lidského těla.