Mikroplasty

Pitný režim je pro zdraví klíčový, ale na stranu druhou může mít i zhoubný vliv. Ve vodě se totiž vyskytují mikroplasty, které z trávicího traktu pronikají hluboko do mozkové tkáně, čímž podporují změny chování i rozvoj neurodegenerativních poruch.

Mikroplasty pronikají do našeho organismu a doslova „infikují“ každou tkáň. Nezůstávají v trávicím traktu. Šíří se skrze krevní oběh a hromadí se v orgánech včetně mozku. A co hůř, mění chování. Zjistili to američtí vědci v nové studii provedené na myších.

Síťka, do níž se mikroplasty zachycují, je kompletně biologicky rozložitelná. Samotná filtrace probíhá za pomoci nerezové cedníku a speciální spirály.

Filtr je možné zapojit do ekosystému SmartThings. Vyfiltruje až 98 % mikroplastových emisí.

Analýza tkání pacientů, kteří absolvovali operaci srdce prozradila, že mikroplasty již pronikly i do nitra lidských orgánů. Jejich možná rizika jsou stále velkou neznámou.

Znečištění vody se lokálně velmi liší, vedle toho se také mění v čase. Sledování kvality vody tedy je a zřejmě vždy bude aktuálním tématem, uvedla Kateřina Novotná z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Vědkyně, která letos získala prémii Otto Wichterleho, se zabývá nejen odhalováním a popisem látek, které znečišťují vodu, ale řeší hlavně to, jak tyto tzv. polutanty odstranit během úpravy pitné vody.

Znečištění vody se lokálně velmi liší, vedle toho se také mění v čase. Sledování kvality vody tedy je a zřejmě vždy bude aktuálním tématem, řekla ČTK Kateřina Novotná z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Vědkyně, která letos získala prémii Otty Wichterleho, se zabývá nejen odhalováním a popisem látek, které znečišťují vodu, ale řeší hlavně to, jak tyto polutanty odstranit během úpravy pitné vody.

Znečištění vody se lokálně velmi liší, vedle toho se také mění v čase. Sledování kvality vody tedy je a zřejmě vždy bude aktuálním tématem, řekla Kateřina Novotná z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.

Znečištění vody se lokálně velmi liší, vedle toho se také mění v čase. Sledování kvality vody tedy je a zřejmě vždy bude aktuálním tématem, řekla ČTK Kateřina Novotná z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Vědkyně, která letos získala prémii Otty Wichterleho, se zabývá nejen odhalováním a popisem látek, které znečišťují vodu, ale řeší hlavně to, jak tyto polutanty odstranit během úpravy pitné vody.

Ve světových oceánech je podle nejnovější studie nizozemských vědců přes tři miliony tun plastových odpadů, které škodí nejen mořským ekosystémům. Vědci ale mají i pozitivní zprávy.

Vliv lidí na globální zemský ekosystém je už tak velký, že si zaslouží vlastní geologickou epochu, zjistili vědci

Vědci z univerzity Princeton dosáhli významného průlomu ve vývoji nového materiálu, který dokáže levně odstranit sůl a mikroplasty z mořské vody pomocí vaječných bílků. Jedná se o aerogel, lehký a porézní materiál, který lze využít v mnoha typech aplikací včetně filtrace vody, skladování energie a zvukové a tepelné izolace, jak píše server Brighter.

I když je někdy okem sotva zachytíme, mikroplasty nás obklopují ze všech stran. Najdeme je uvnitř balené vody, v potravinách, v lidských výkalech i v oceánu. Jde o kousíčky plastového odpadu v rozměru menším než 5 milimetrů, které vznikají při likvidaci a rozkladu plastových výrobků. Denně je nevědomky vdechujeme, což má negativní účinky na naše zdraví.

Jak všudypřítomnost mikroplastů ovlivňuje naše zdraví? A co bychom měli dělat pro jeho ochranu?

Jsou všude kolem nás. V pitné vodě, v jídle, ve vzduchu i v oceánech a dokonce také ve sněhu na nejvyšších horských štítech. Mikroplasty útočí ze všech stran a bylo by bláhové si myslet, že lidské tělo bude jejich invaze ušetřeno. Kam putují poté, co se dostanou do našich dýchacích cest? Mnoho věcí je relativních. Mít platební kartu v peněžence je skvělé. Pokud ji však máme v dýchacích cestách, je to problém. A máme ji tam. Každý týden novou! Měsíčně tak bez vlastního přičinění získáme čtyři zbrusu nové platební karty. Vědci totiž přišli na to, že každou hodinu se do našich dýchacích cest dostane až 16,2 bitů mikroplastů, což v týdenním souhrnu odpovídá právě jedné plastové kartě. Kde tyto mikroplasty nejčastěji skončí a co způsobují?

Čajové sáčky jsou zdrojem mikroplastů. Několik vědeckých studií v poslední době varovalo před obrovským množstvím částeček, které se tímto způsobem dostávají do lidského těla. Jaký to má dopad na naše zdraví?

Dýcháme vzduch, ve kterém poletují mikroplasty. Kam tyto částečky míří poté, co je vdechneme?

Asi už víte o množství mikroplastů v oceánech a mořích a možná jste slyšeli i o plastech v potravinách. Nová studie publikovaná ve vědeckém měsíčníku Physics of Fluids popisuje také výskyt plastů ve vzduchu, který dýcháme. Autoři studie pracují s výpočetním modelem, který vysvětluje ukládání mikroplastů v horních cestách dýchacích.

Námořníci během několik měsíců trvající cesty napříč světovými oceány našli mikroplasty ve všech vzorcích vody, které testovali. V některých oblastech byla koncentrace až 18krát vyšší než při jejich poslední plavbě v rámci závodu Ocean race v roce 2018. Vědci z britského Národního oceánografického centra (NOC) ve vzorcích naměřili až 1884 částic na metr krychlový vody, cituje z výsledků měření deník The Guardian.

I když se rozpadnou na mikroskopické kousky (mikroplasty), nedochází k jejich biologickému rozkladu, ale zůstávají nestravitelnými škodlivinami, které se dostávají do potravních řetězců.

Mikroplasty v oceánech jsou ještě větším problémem, než za jaký je odborníci až doposud považovali. Zdá se totiž, že jsou mistry převleku a do trávicího ústrojí ústřic se dokážou dostat lstí. Dokážete si tipnout, kolik mikroplastů člověk kvůli plodům moře za jeden jediný rok sní?

Mikroplasty v oceánech jsou ještě větším problémem, než za jaký je odborníci až doposud považovali. Zdá se totiž, že jsou mistry převleku a do trávicího ústrojí ústřic se dokážou dostat lstí. Dokážete si tipnout, kolik mikroplastů člověk kvůli plodům moře za jeden jediný rok sní?

Mikroplasty se dostávají do čerstvých potravin. Podle nové studie australských vědců jsou úplně všude a my je denně nevědomě konzumujeme. Může to mít vliv na potravinovou bezpečnost po celém světě, zatím však rizika umělé hmoty pro naše zdraví neznáme.

Každé malé dítě ví, že plast je potřeba recyklovat. Bohužel se ale ukazuje, že recyklace plastů má i svou stinnou stránku, o které se zatím příliš nemluvilo: mikroplasty. Při recyklaci totiž dochází k jejich uvolňování do vody i vzduchu a my pak tyto miniaturní kousky zdraví nebezpečných kousků plastu pijeme, jíme a dýcháme.

Mikroplasty se staly nepříjemným fenoménem, který má potenciál vážně ohrozit naše zdraví. Tyto drobné plastové částice, které se nacházejí v našem prostředí a potravním řetězci, ale můžeme jednoduchými kroky výrazně odbourat.

Nejnovější objevy světových vědců vyvolávají obavy ohledně negativních účinků mikroplastů na lidský organismus. Tyto velmi malé částice plastu se nacházejí všude kolem nás – v jídle, ve vzduchu, v oceánech či v půdě.

Mikroplasty v kosmetice už dávno nejsou jen abrazivní kuličky plastu v peelingu či zubní pastě. Mikroplasty mohou být i tekuté a polotekuté a nejspíše se skrývají i v lahvičkách ve vaší koupelně. Co způsobují, jak je poznat a čím je nahradit, radí propagátorka BIO kosmetiky a autorka projektu BIO mapa Lucie Van Koten.

I když jsou dnešní moderní pračky na vysoké úrovni a plné moderních technologií, stále se vyvíjejí a zdokonalují. Někdy jde o vylepšení, které si žádají okolnosti, jako nyní v případě nového filtru. Ten se může stát i u nás brzy povinností.

Jak se drobné plastové části dokáží dostat až do lidského mozku? Na tuto otázku dokázali poprvé ve své studii odpovědět vědci z Lékařské univerzity ve Vídni zveřejněné v časopise nanomaterials. Vídeňští odborníci tak rozšiřují svůj soustavný výzkum k dopadům mikroplastů na lidské zdraví. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně.

Pračka bez filtru na primární mikroplasty? Ve Francii od roku 2025 nemyslitelné. A je dosti pravděpodobné, že brzy i u nás. Oč jde a proč je přenesení nové povinnosti na naše území, respektive celou EU, více než pravděpodobné?

Ve Francii budou muset pračky brzy splňovat určité požadavky, aby je vůbec výrobci směli nadále prodávat. To by mohlo mít časem dopad i na český trh.

Nová studie varuje, že mikroplasty, které se dostávají do našeho těla, mohou potlačit hormony ovlivňující naše sexuální chování.

Znepokojující výzkum ukázal, že mikroplasty a nanoplasty pronikají přes jinak spolehlivou hematoencefalickou bariéru do mozku. Již dvě hodiny po požití lze v mozku detekovat drobné částečky plastů běžně používaných k balení potravin a nápojů.

...klade zajímavou otázku mediální odbor organizace spadající pod Evropskou komisi. Hledání odpovědi však nevede k bližším informacím, přestože jde o již ukončený čtyřletý projekt GoJelly.

Diabetes se stává celosvětovou pandemií, která má několik zásadních příčin. O nezdravém životním stylu, konzumaci vysoce zpracovaných potravin a obezitě už víme. Nové studie však prokazují, že i chemikálie obsažené v plastech narušují endokrinní systém těla, čímž mohou způsobit rakovinu, cukrovku, poruchu reprodukce nebo neurologická poškození narozených i nenarozených dětí. Ohroženi jsou všichni bez výjimky. Zdá se však, že existuje cesta, jak ze záplavy plastů ven.

Od října platí zákaz plastových tyčinek do uší, příborů, talířů či brček. Podle profesora Kočího tento zákaz množství odpadu nesníží.

Za pouhý jeden týden člověk průměrně zkonzumuje dva tisíce částeček mikroplastů o celkové váze pěti gramů. To odpovídá hmotnosti kreditní karty. Tvrdí to studie Světového fondu na ochranu přírody. Nadužívání plastů a zpracování plastového odpadu je obrovským globálním problémem, který má devastující dopady na planetu a možná i na zdraví obyvatel.

Ve světových oceánech plave asi 170 bilionů drobných plastových částic o celkové hmotnosti kolem dvou milionů tun. S takovými odhady přišli vědci z neziskové organizace 5 Gyres Institute. Varují, že pokud budeme nadále krmit moře a oceány plasty, jejich úklid bude k ničemu. Důležité jsou podle nich legislativní změny přímo u zdroje.

Mikroplasty ve světových oceánech úhrnem váží kolem dvou milionů tun. Znečištění oceánů drobnými plastovými částicemi od roku 2005 prudce vzrostlo. Uvádí to studie neziskového organizace 5 Gyres Institute, na kterou upozornila agentura Bloomberg. Na hladině oceánů podle ní plave přes 170 bilionů drobných plastových částic. Mnohé z nich se do světových oceánů dostaly až po roce 2004, píše hlavní autor článku Marcus Eriksen.

Mikroplasty ve světových oceánech úhrnem váží kolem dvou milionů tun; znečištění oceánů drobnými plastovými částicemi od roku 2005 prudce vzrostlo a nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo zpomalit. Uvádí to studie neziskového organizace 5 Gyres Institute, na kterou upozornila agentura Bloomberg. Na hladině oceánů podle ní plave přes 170 bilionů drobných plastových částic. Mnohé z nich se do světových oceánů dostaly až po roce 2004, píše hlavní autor článku Marcus Eriksen.

Mořští ptáci trpí novou nemocí. Způsobují ji plasty. Ptáci, u kterých se tzv. plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, napsal britský The Guardian s odvoláním na vědce z londýnského Přírodovědného muzea. Podle odborníků jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.

Plasty se staly zjevným znečišťovatelem naší planety. Zanáší jak vodní toky, tak komplikuje život živočichům ve vodě žijících. V posledních několika letech se však objevil i méně zřejmý problém. Vědci se začínají zajímat o to, jak mohou drobné kousky plastů ve vzduchu, vynášené do oblak z bublinek mořské pěny nebo otáčejících se pneumatik na dálnici, potenciálně změnit naše budoucí klima, jak uvádí web Undark.

Mikroplasty se staly velmi závažným problémem současné doby a vyskytují se prakticky kdekoliv, ve vodě, vzduchu, půdě i v našich tělech. O jejich vlivu na lidské zdraví zatím nemáme přesné informace, ale výzkumy ukazují, že například až jedno procento nejmenších plastových částeček, které pozřeme, může pronikat do krve. „Běžné stotisícové město vyprodukuje jen při praní syntetického oblečení 170 až 441 kilogramů mikrovláken denně,“ říká v rozhovoru pro Magazín Antilopa Jan Freidinger z hnutí Greenpeace, které se problematice mikroplastů věnuje.

Pro životní prostředí jsou důležité i malé změny v našich každodenních návycích. Víte, že během praní se do odpadní vody uvolňuje značné množství mikroplastů?

Vědci varují, že je nemožné zabránit dětem v požití drobných plastových částic a ještě menších nanoplastů, které se nacházejí téměř všude.

Planeta je zamořená plasty. Čím dál víc firem je proto nahrazuje bioplasty třeba z kukuřice, brambor či třtiny. Jenomže často nejsou vůbec tak zelené, jak se zdálo.

Zatímco téměř všechny světové oceány jsou kontaminovány mikroplasty, Středozemní moře se stalo horkým favoritem na znečištění mikroplasty. Moře je obklopeno třemi kontinenty s hustým osídlením, které působí jako past na plastový odpad, a studie nyní varovala, že se problém zhoršuje, neboť se na mořském dně hromadí více plastů, než se dosud předpokládalo.

Vědci z Nového Zélandu vypočítali množství „srážek“ mikroplastů. Zjistili, že na nás prší více plastových částeček, než jsme si mysleli. Není jasné, jaký vliv na nás mikroplasty, které vdechujeme, mají. Čím menších rozměrů ale jsou, tím snáze proniknou až do našich buněk.

Na Auckland, největší město Nového Zélandu, každoročně „nasněží“ asi 74 tun mikroplastů. Je to zhruba desetkrát více, než se očekávalo.

Prší nebo sněží jen občas. Den, co den se však na nás snáší z oblohy jemné mikroplasty. Nejsou vidět ani cítit. Nemají vůni ani chuť. Mohou však být nebezpečné našemu zdraví.

Prší nebo sněží jen občas. Den, co den se však na nás snáší z oblohy jemné mikroplasty. Nejsou vidět ani cítit. Nemají vůni ani chuť. Mohou však být nebezpečné našemu zdraví.

Nové výzkumy ukázaly děsivou skutečnost. Velké množství matek má mikroplasty v mateřském mléce. Aby se to nestalo i vám, dávejte pozor při následujícím.

Plejtvák obrovský si v současnosti osobuje titul největšího žijícího druhu živočicha na planetě Zemi. Dospělý jedinec může vážit až ke 200 tunám. Způsob, jakým přijímá potravu, ho bohužel předurčuje i ke sběru a filtrování mikroplastů z mořské vody. Denně jich tak nejspíš pozře až okolo 40 kilogramů.

Vědci jsou velmi znepokojení výsledky studie, ve které se věnovali možnému výskytu mikroplastů v mateřském mléce. Ty se jim podařilo detekovat u více než 75 procent žen. Autoři studie se obávají zejména o zdraví novorozenců.

Plasty obecně jsou jedním z našich největších problémů. Jsou všude, dokonce už i ve vodě, kterou pijeme, v dešťové vodě a samozřejmě v oceánech.

Jen jediný škrábanec na vaší teflonové pánvi může do jídla uvolnit miliony toxických látek, které obsahují mikroplasty. Z dlouhodobého hlediska je tedy lepší takto poškozené nádobí raději nepoužívat.