Mikroplasty

Zodpovědný turista, který přírodu neničí ale objevuje, uklidí si po sobě všechny odpadky, neruší zvířata hlasitými projevy, netrhá chráněné rostliny… někdo takový přece nemůže přírodě škodit. Nebo je to jinak? Každý krok se počítá Abychom si vše ujasnili hned na začátku: smyslem tohoto textu není ani v nejmenším někoho odrazovat od výletů do přírody. Ty jsou […]

Neviditelné opotřebení plastových nádob může z nich udělat netušené zdravotní riziko.

Dřevo, nebo plast. Věčné dilema spjaté s kuchyňskými prkénky. Obě varianty se liší různými způsoby a každá má své výhody. Rozdíl může spočívat i v tom, co je lepší pro naše zdraví.

Levné plastové prkénko za 50 korun, nebo dubový špalek za dva tisíce? U prkének je cena na regálu jen začátek příběhu.

Vědci z World Institute of Kimchi izolovali bakteriální kmen CBA3656, který v laboratorních podmínkách zachytil 87 procent nanoplastů a u sterilních myší zdvojnásobil vylučování plastových částic. Internet z toho okamžitě udělal „kimchi detox". Věda říká: ne tak rychle.

Kde končí naše pohodlnost a kde začíná neviditelný vliv nanočástic na lidský metabolismus?

Studie Greenpeace odhalila mikroplasty v dětské výživě prodávané v plastových kapsičkách. Organizace varuje před rizikem pro miliony dětí.

Menstruační krev není jen odpad. Vědci v ní nacházejí biologické informace, které by mohly zkrátit zdlouhavou cestu k diagnóze endometriózy z dvanácti let na pouhé měsíce.

Ohřívání pokrmů v plastových krabičkách se nemusí vyplatit. Do jídla se totiž mohou uvolnit mikroplasty a vy je poté můžete spolu s jídlem sníst.

Škodlivé chemikálie a mikroskopické částice plastů představují jen dvě položky na dlouhém seznamu hrozeb pro lidské zdraví. Dlouho jsme je nechávali bez povšimnutí a začali jsme se jimi zabývat až ve chvíli, kdy promořily celý svět. Pomoct by mohly mikroorganismy, jež se evolucí přizpůsobily nejšpinavějším místům planety.

Tyrkysové moře, spirituální atmosféra, pohostinnost, posvátné chrámy a zelené rýžové terasy. To jsou důvody, proč na Bali zavítá více než 16 milionů turistů ročně.

Rakovinu může způsobit spousta prvků, přičemž jedním z nich jsou toxické chemikálie a pro člověka obecně nebezpečné látky. Bohužel žijeme v době, kdy se tyto látky nachází doslova všude okolo nás – v jídle, často i v kosmetických produktech nebo oblečení. Nová aplikace Wove vás upozorní na tyto látky ve vašem oblečení.

Černé pneumatiky lemující záhony patří k typickému obrazu českých zahrad. Co kdysi bylo praktickým řešením z nouze, dnes vyvolává otázky o vlivu na půdu i pěstované plodiny.

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.

Jemné plastové částice, které běžně vdechujeme ze vzduchu, mohou pronikat do ochranné vrstvy plic a měnit její strukturu. Nový výzkum českých vědců ukazuje, že nanoplasty se v plicích nejen usazují, ale mohou pronikat i hlouběji do tkání a narušovat přirozenou obranu organismu.

Ultrajemné polystyrenové nanoplasty se mohou zabudovávat do ochranné vrstvy plic a měnit tak její strukturu i oslabovat ochrannou funkci. S alarmujícím zjištěním přišli vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd (ÚFCH JH AV) ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.

Děláme to všichni. Každé poledne v práci vytáhneme plastovou krabičku, šup s ní do mikrovlnky a obědváme. Jenže nová studie odhalila, co se v tu chvíli skutečně děje s vaším jídlem. Čísla jsou neúprosná a možná vás donutí změnit rutinu.

Rituál s šálkem horkého čaje uklidňuje mysl a zahřívá tělo. Většina lidí v ranním spěchu automaticky sahá po papírovém sáčku. Málokdo však tuší, že místo prémiového sběru si zalévá spíše odpadní produkt.

Obří nahromadění plastů v Tichém oceánu už dávno není jen zvláštnost pro dokumenty o přírodě. Novější výzkumy naznačují, že dopady sahají mnohem dál, klidně až do atmosféry a tím pádem i ke klimatu celé planety. Vědci začínají mluvit o problému, který jsme ještě nedávno vůbec nebrali v potaz.

Za padesát let zmizely dvě třetiny populací volně žijících živočichů. Plodnost mužů klesá po celém světě. Vědci z Oregonské univerzity nyní ukazují, co mají obě krize společného – a proč je řešení tak složité.

Bez rýže se při domácím vaření snad ani neobejdeme, ale správná příprava zůstává stále předmětem debat. Oplachovat nebo raději ne? Rozhodnutí závisí na konkrétním způsobu vaření. Pojďme se tomu podívat trochu víc na zoubek.

Pokud chce člověk omezit množství mikroplastů, které se mu dostávají do těla, může začít u sebe v kuchyni. A pokračovat v šatníku.

Mikroplasty poletující v zemské atmosféře mohou mít podle nové studie významný vliv na oteplování planety. Klimatické modely s tím však zatím nepočítají.

Šálek čaje patří k nejoblíbenějším rituálům světa a sáčkové varianty vedou. Jenže málokdo ví, co se uvnitř papírového sáčku doopravdy skrývá. Často nejde o celé lístky, ale o fannings, tedy jemný prach a drobné zlomky, které zbyly po zpracování kvalitnějších směsí. K tomu se přidávají obavy z mikroplastů, lepidel a kovových svorek, které se ze sáčku do horké vody uvolňují. Zjistěte, jak poznat opravdu kvalitní čaj a kdy se vyplatí sáhnout po sypané variantě.

Představte si rostlinu, která tu je od dob, kdy lidé stavěli pyramidy, umí vyčistit vodu od mikroplastů, nasytí, vyléčí snad tři stovky nemocí a navíc je vyhledávanou pochoutkou. Řeč je o morinze olejodárné – rostlinném ekvivalentu MacGyvera. Stačí jí kousek provázku, žvýkačka a semínko, a najednou z vás teče pitná voda. Teda, z kohoutku.

Moringa olejodárná, přezdívaná „zázračný strom“ nebo „strom života“, je všestranně užitkovou dřevinou i s léčivými účinky. Podle nového výzkumu má navíc ještě jednu pozoruhodnou (a značně pozitivní) vlastnost: takřka perfektně odstraňuje mikroplasty z vody.

Když se nějakému exotickému rostlinnému druhu začne říkat „zázračná rostlina“, měl by mít kriticky smýšlející mozek nasměrované všechny antény a v pohotovosti všechny živé buňky. Mnoho odstrašujících příkladů nadměrných konzumací zázračných rostlin a preparátů z nich ukazuje, že ne všechno je zlato, co se blyští, a že nic není zaručený zázrak, když se tomu dá marketingová značka. V tomto případě se ale odborníci podívali na domnělý zázrak z úplně jiného úhlu pohledu. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie zjistil v rámci své odborné studie, že extrakty ze semen rychle rostoucího stromu jménem moringa olejodárná mohou být účinné při odstraňování mikroplastů z pitné vody. Dokonce stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Jak je to možné a jsou vůbec výsledky výzkumu využitelné v praxi?

Jak dlouho se v nás drží chemikálie z mikroplastů? Australská studie zkoumá množství těchto látek v moči. Skupina dobrovolníků, která se týden vyhýbala ultrazpracovaným potravinám, plastovým obalům a kosmetice, měla v moči o 40-60 % méně s plasty asociovaných chemikálií oproti kontrolní skupině.

Stačí si vyprat oblečení, ohřát jídlo v plastové krabičce v mikrovlnce nebo krájet maso na plastovém prkénku a do prostředí se uvolní ohromné množství mikroplastů, které následně vdechneme, sníme nebo vypijeme.

Dýcháme je, pijeme, a dokonce i jíme. Jsou tak malé, že je okem nepostřehneme, ale jejich vliv na naše zdraví může být obrovský. Je vůbec možné se jim v současné době vyhnout?

Prkénko je v kuchyni nezbytným pomocníkem. V obchodech si je můžeme koupit z různých materiálů. Víte, kterým prkénkům byste se měli raději vyhnout a jak se o ně starat?

Mikroplasty už nejsou jen problém oceánů. Vědci je našli v lidské krvi, placentě, plicích i mozku – a podle studií se v nás hromadí mnohem rychleji než před 20 lety. Teď přichází 18letá studentka Mia Heller s filtrem, který dokáže z pitné vody odstranit až 95,5 % těchto částic. Její objev může změnit způsob, jak chráníme vlastní zdraví.

Velká odpadková skvrna z plastového odpadu v Tichém oceánu by mohla mít pro životní prostředí ještě mnohem horší následky, než se doposud zdálo. O důsledcích mikroplastů v atmosféře, které tato skvrna produkuje, píše americká CNN. Malé plastové částice se totiž dostávají do ovzduší, a mohou tak přispívat ke zrychlování globálního oteplování.

Kanadská společnost Denovia vyvinula technologii, která dokáže během několika minut rozložit plastový odpad na základní chemické složky téměř v kvalitě nového materiálu.

Jsou v hovězím i medu, ve vodě z kohoutku i v šálku čaje na vašem stole.

Celý nápad stojí na jednoduché myšlence – když už plast neumíme z přírody dostat úplně, můžeme ho aspoň chytře využít.

Mladý keporkak, kterého v Německu pojmenovali Timmy, strávil poslední týdny v Baltském moři — místě, kam nepatří a kde měl jen malou naději na přežití. Ale nevzdal to. Záchranáři ho teď vypustili do Severního moře.

Oteplování planety vytváří spolu s množstvím nových chemikálií smrtící koktejl.

Konvice s vodou na sporáku, prázdný hrnek na stole a sáček vytažený […]

Všichni řeší, kolik plastu nevědomky sníme. Může jich být ale podstatně méně. V korejské pochoutce zvané kimči vědci vidí zbraň, která plastové částice z organismu odstraňuje!

Je ještě vůbec možné vyhnout se polykání částeček plastu, které jsou přítomné naprosto všude: ve vzduchu, ve vodě i v jídle?

Výzkum institutu Institute of Science and Technology na São Paulo State University (ICT-UNESP) v brazilském městě São José dos Campos odhalil, že moringa olejodárná (Moringa oleifera) má slušný potenciál pro odstraňování mikroplastů z vody. Moringa je strom původně z Indie, který se dnes pěstuje jako všestranně užitková rostlina v tropech a subtropech po celém světě. Poskytuje jedlé listy, květy i plod a semena plná oleje. Kůra moringy […]

Je lehká, nerozbitná a vždy po ruce. Plastová láhev se stává symbolem moderního života, ale také jedním z největších ekologických problémů naší doby. Jak se z praktického vynálezu stává celosvětový problém?

Jeden gram žvýkačky obsahuje přes 600 mikroplastických částic, z nichž se 94 procent uvolní do těla během prvních osmi minut žvýkání. Takové vystavení může představovat potenciální zdravotní riziko.

Plasty v mořích a oceánech už dávno nejsou jen okrajovým tématem ekologických debat. Jde o...

Plastové boxy na oběd, dózy do lednice nebo lahve na pití bereme jako samozřejmost. Koupíme je, používáme denně a málokdy přemýšlíme, jak dlouho vlastně vydrží. Dokud se na nich nezačnou objevovat bílé mapy, matná místa nebo jakési vyšisované fleky. V tu chvíli přichází otázka, kterou řeší čím dál víc lidí: Je to jen kosmetická vada, nebo signál, že by nádoba měla z kuchyně zmizet? Odpověď není úplně černobílá. Záleží na tom, co přesně na plastu vidíte a jak se nádoba chová v běžném provozu. Jedna věc je povlak z myčky, druhá opotřebení materiálu. A právě v tom bývá největší zmatek.

Suzuki Motor Corporation nabízí k bezplatnému využívání 34 patentů na zařízení pro sběr mikroplastů u závěsných lodních motorů. Tento krok je součástí závazku společnosti podporovat ochranu mořského prostředí a přispívat k rozvoji udržitelné společnosti.

Společnost vůbec poprvé sdílí bez licenčních poplatků své technologické patenty. Znalosti přitom využijí hlavně výrobci lodních motorů.

Lijete do sebe litry balené vody z plastu, nebo sázíte na to, co vyteče z nerezové baterie? Souboj o nejzdravější doušek připomíná věčnou válku, v níž vítěz chybí, ale poražený je jasný vždycky.

Plast zachránil slony, způsobil revoluci v medicíně i cestování vesmírem, ale zároveň se stal globální katastrofou. Každý rok přibývají miliony tun plastového odpadu, který ničí oceány a ohrožuje živočišné druhy. Víme, jak to zastavit. Proč to neděláme?

Plastová krabička vypadá tak nevinně! Jenže její odolnost v horku selhává. Co se vlastně stane s vaším obědem, když ji dáte do mikrovlnky?

Čína se nachází v bodě zlomu. Po desetiletích, kdy byl ekonomický růst vykoupen devastací krajiny a toxickým smogem, se Peking rozhodl pro radikální řez. Dne 12. března 2026 byl přijat monumentální Zákoník o ekologii a životním prostředí. Tento dokument, obsahující 1 242 článků, však není jen o čistším vzduchu. Je to legislativa země, která pochopila, že ovládnutí environmentálních norem je nejen cesta k lepšímu životnímu prostředí, ale také nejkratší cesta ke globální ekonomické dominanci.

Omezení mikroplastů patří ke zdravému životnímu stylu.

Máte pocit, že sklenice z kohoutku skýtá jen čisté osvěžení? Možná v ní plave i něco jiného. Od zbytků léků po mikroplasty – poznejte tiché nájemníky, kteří s vámi sdílejí naprosto každý lok čiré vody.

Chytré hodinky dnes umí měřit tep, okysličení krve, spánek nebo stres. V budoucnu by ale mohly sledovat ještě jednu, poměrně překvapivou věc – množství mikroplastů v lidském těle. Na nové technologii pracují vědci z Estonska a Finska, kteří vyvíjejí speciální senzor ve formě náramku.

Mikroplasty a nanoplasty v mozku.

Každý rok se do životního prostředí v Evropské unii dostane cíleně kolem 145 tisíc tun mikroplastů.Používají se v kosmetice či zemědělství.

Boj proti mikroplastům v životním prostředí polyká jenom v EU desítky miliard eur – ale vědci teď zpochybnili přesnost měření jejich množství.

Nanoplastové znečištění, tedy mikroskopické částice, které vznikají postupnou degradací plastů, se stává stále větším problémem pro vědu.