Mikroplasty

Jeden gram žvýkačky obsahuje přes 600 mikroplastických částic, z nichž se 94 procent uvolní do těla během prvních osmi minut žvýkání. Takové vystavení může představovat potenciální zdravotní riziko.

Plasty v mořích a oceánech už dávno nejsou jen okrajovým tématem ekologických debat. Jde o...

Plastové boxy na oběd, dózy do lednice nebo lahve na pití bereme jako samozřejmost. Koupíme je, používáme denně a málokdy přemýšlíme, jak dlouho vlastně vydrží. Dokud se na nich nezačnou objevovat bílé mapy, matná místa nebo jakési vyšisované fleky. V tu chvíli přichází otázka, kterou řeší čím dál víc lidí: Je to jen kosmetická vada, nebo signál, že by nádoba měla z kuchyně zmizet? Odpověď není úplně černobílá. Záleží na tom, co přesně na plastu vidíte a jak se nádoba chová v běžném provozu. Jedna věc je povlak z myčky, druhá opotřebení materiálu. A právě v tom bývá největší zmatek.

Suzuki Motor Corporation nabízí k bezplatnému využívání 34 patentů na zařízení pro sběr mikroplastů u závěsných lodních motorů. Tento krok je součástí závazku společnosti podporovat ochranu mořského prostředí a přispívat k rozvoji udržitelné společnosti.

Společnost vůbec poprvé sdílí bez licenčních poplatků své technologické patenty. Znalosti přitom využijí hlavně výrobci lodních motorů.

Lijete do sebe litry balené vody z plastu, nebo sázíte na to, co vyteče z nerezové baterie? Souboj o nejzdravější doušek připomíná věčnou válku, v níž vítěz chybí, ale poražený je jasný vždycky.

Plast zachránil slony, způsobil revoluci v medicíně i cestování vesmírem, ale zároveň se stal globální katastrofou. Každý rok přibývají miliony tun plastového odpadu, který ničí oceány a ohrožuje živočišné druhy. Víme, jak to zastavit. Proč to neděláme?

Plastová krabička vypadá tak nevinně! Jenže její odolnost v horku selhává. Co se vlastně stane s vaším obědem, když ji dáte do mikrovlnky?

Čína se nachází v bodě zlomu. Po desetiletích, kdy byl ekonomický růst vykoupen devastací krajiny a toxickým smogem, se Peking rozhodl pro radikální řez. Dne 12. března 2026 byl přijat monumentální Zákoník o ekologii a životním prostředí. Tento dokument, obsahující 1 242 článků, však není jen o čistším vzduchu. Je to legislativa země, která pochopila, že ovládnutí environmentálních norem je nejen cesta k lepšímu životnímu prostředí, ale také nejkratší cesta ke globální ekonomické dominanci.

Omezení mikroplastů patří ke zdravému životnímu stylu.

Máte pocit, že sklenice z kohoutku skýtá jen čisté osvěžení? Možná v ní plave i něco jiného. Od zbytků léků po mikroplasty – poznejte tiché nájemníky, kteří s vámi sdílejí naprosto každý lok čiré vody.

Chytré hodinky dnes umí měřit tep, okysličení krve, spánek nebo stres. V budoucnu by ale mohly sledovat ještě jednu, poměrně překvapivou věc – množství mikroplastů v lidském těle. Na nové technologii pracují vědci z Estonska a Finska, kteří vyvíjejí speciální senzor ve formě náramku.

Mikroplasty a nanoplasty v mozku.

Každý rok se do životního prostředí v Evropské unii dostane cíleně kolem 145 tisíc tun mikroplastů.Používají se v kosmetice či zemědělství.

Boj proti mikroplastům v životním prostředí polyká jenom v EU desítky miliard eur – ale vědci teď zpochybnili přesnost měření jejich množství.

Nanoplastové znečištění, tedy mikroskopické částice, které vznikají postupnou degradací plastů, se stává stále větším problémem pro vědu.

Pokud patříte k těm, co si ohřívají jídlo přímo v plastové krabičce, v níž jste jej po uvaření uskladnili, dávejte pozor. Odborníci se shodují, že to není vůbec bezpečné. Při zahřátí se totiž do jídla uvolňují mikroplasty, které jsou zdraví škodlivé.

Máte pocit, že i po důkladném úklidu doma se špatně dýchá? Možná za to nestojí prach, ale mikroplasty, které si při úklidu sami přinášíte. Zní to přehnaně? Přesně tak jsem si to myslela i já – dokud mi to konečně nedošlo, Ukážu vám, jak se doma zbavit mikroplastů chytře, bez chemie a zbytečných výdajů.

Jsou nám prezentovány jako ekologicky šetrné náhražky klasických polymerních plastů. Bioplasty, jež se v přírodě snadno rozkládají, podléhají rozkladu i v lidském těle. Ale to, co z nich vzniká, je toxické.

Březnová seriálová nadílka startuje mrazivým brazilským titulem Radiační poplach a napínavým dramatem Nedokonalé ženy, které prověří pouto tří přátel po šokující vraždě. Rozebereme i vděčné téma mikroplastů, neplodnosti a násilí, zejména na Vysočině a v Birminghamu.

Cigaretové nedopalky patří k nejrozšířenějšímu odpadu na světě a každoročně jich končí miliardy v přírodě. Nový výzkum ukazuje, že ani po deseti letech nezmizí – jen se promění v další formu znečištění.

Hotová jídla v plastových krabičkách patří k běžné součásti moderního stravování. Obaly často nesou označení „vhodné do mikrovlnky“ nebo „bezpečné pro ohřev v troubě“. Nová analýza vědeckých studií ale naznačuje, že zahřívání plastových obalů může výrazně zvyšovat množství mikroplastů i chemických látek, které se z obalu uvolňují přímo do jídla.

Plasty jsme si kdysi spojovali s pohodlím. Lehká lahev, odolný obal, praktická taška. Dnes se ale jejich mikroskopické zbytky objevují tam, kde bychom je rozhodně čekat nechtěli, a to v lidské krvi. Co to znamená?

Vypadat skvěle a zároveň neničit planetu není utopie, ale otázka chytrých materiálů. Nevíte, jak si sestavit luxusní šatník, který hýčká pokožku, šetří přírodu a přežije víc než jen jednu sezónu? Poradíme!

Mikroplasty se v posledních letech staly téměř všudypřítomnou součástí našeho světa. Nacházíme je v půdě, oceánech, říčních sedimentech i v ovzduší, a stále častěji také v tělech živočichů a lidí. Už nejde jen o problém vzdálených moří. Drobné plastové částice pronikají do potravních řetězců i do každodenního prostředí, ve kterém žijeme. Významným „rezervoárem“ mikroplastů je […]

Kvalitní pitná voda se zdá být jako samozřejmost. Jenže za její kvalitou dnes nestojí jen tradiční úprava chemického složení či odstranění mechanických nečistit, bakterií a virů, ale stále sofistikovanější boj s průmyslovými látkami, které pouhým okem nevidíme. Říká se jim mikropolutanty.

Když loni vyšla studie o nálezu vysokého množství mikroplastů v lidských mozcích, vyvolala obavy po celém světě. V dalších měsících se však objevily vážné pochybnosti, zda výsledky nezkreslily chyby v měření. Jak to tedy je, a jaké důkazy máme?

V současné době je trend nosit si obědy do práce v plastových obalech s úmyslem, abychom ušetřili za stravování v restauracích v jídelnách. Poté jídlo přímo i s krabičkou strčíme vesele do mikrovlnky a vůbec si přitom neuvědomujeme, jakým způsobem ohrožujeme své zdraví. Chemikálie z obalu se nejdříve dostanou do jídla, a pak do těla.

Aranžovací nebo floristická hmota je pro květináře každodenní pomůckou, díky níž dekorace drží tvar a déle zůstanou čerstvé.Stále častěji se ale řeší její dopady na životní prostředí.

Pečlivě studujeme etikety v bioprodejnách, pátráme po původu masa u farmářů a s matematickou přesností si hlídáme glykemický index. Investujeme nemalé prostředky do prémiových surovin, abychom svému tělu dopřáli to nejlepší a podpořili svou vitalitu. Přesto se v mnoha českých kuchyních často odehrává tichý proces, který může veškerou tuto snahu nepozorovaně znehodnocovat. Zdravý talíř totiž nezačíná u farmáře, ale u materiálů, které přicházejí do přímého kontaktu s tepelně upraveným pokrmem.

Tisíce českých domácností stále vaří na teflonových pánvích z devadesátek. Věda přitom jasně ukazuje, že poškrábaný povrch uvolňuje do jídla mikroplasty a potenciálně škodlivé látky. Je čas se s dědictvím minulosti rozloučit.

Prkénko je nezbytnou výbavou každé kuchyně, přičemž bychom jich měli mít hned několik. Není totiž vhodné používat stejné nádobí na maso, zeleninu a ovoce. Na výběr máme prkénka z různých materiálů, jako je dřevo, sklo nebo plast. Zvláště na poslední z jmenovaných materiálů byste si měli dát pozor. Může mít totiž negativní vliv na naše zdraví.

Neviditelné, ale všudypřítomné. Mikroplasty dýcháme, jíme i pijeme. Kde se nám v těle usazují a co mohou způsobit? Vyhnout se jim nemůžeme, ale nějakou šanci na obranu přece jenom máme. Naše tělo má totiž vyvinuté mechanismy, jak se s cizorodými částicemi vypořádat.

Ve výrobě je dystopický thriller z blízké budoucnosti jménem Dismantle the Sun, v němž hlavní roli ztvární Lana Parrilla. Podíváme se v něm do světa, v němž celé lidstvo trápí mikroplastické mutace.

Sedá nám na okenní parapety, dýcháme ho na zastávkách a po dešti mizí v kanálech, aniž bychom si ho všimli. Černý prach, jehož zdrojem jsou ve velkém pneumatiky.

Mnohé vůně na prádlo slibují svěžest na týdny. Jenže právě jejich intenzivní vůně může zatěžovat pokožku víc, než si připouštíme.

Mikroplasty unikají běžným čističkám, ale nový výzkum ukazuje, že by je mohly zachytávat živé, geneticky upravené sinice fungující jako biologický magnet.

„Legislativa sama o sobě nestačí.“ To není názor skeptika, ale oficiální závěr Evropské komise k akčnímu plánu nulového znečištění. I když se daří snižovat předčasná úmrtí způsobená smogem, boj s toxickými látkami ve vodě stagnuje.

Mikroplasty jsou drobné částice menší než pět milimetrů, které se nenápadně stěhují z obalů a kuchyňských pomůcek přímo do našich žaludků. I když je pouhým okem neuvidíte, v potravinách se postupně hromadí a představují zátěž pro naše tělo i okolní přírodu. Dobrou zprávou ale je, že se jim dá v kuchyni docela úspěšně vyhnout i bez toho, abyste museli utratit jedinou korunu za nové vybavení. Stačí jen trochu změnit zažité návyky.

Kuchyňskou houbičku bereme jako banalitu. Podle lékaře a odborníka na dlouhověkost Davida Céspedese ale právě tento nenápadný pomocník může být zdrojem problémů, které se postupně podepisují na trávení, hormonech i celkovém zdraví.

Europoslanec z ANO Ondřej Knotek chystá společně se sektou AllatRa konferenci v europarlamentu na téma nanoplasty. Úřady na Ukrajině, kde vzniklo, označují hnutí AllatRa za „zločineckou organizaci“ a „sektu“.

Platební karta k nedělnímu obědu? Zní to šíleně, ale podle výzkumu WWF to není daleko od pravdy. Každý týden konzumujeme asi 5 gramů mikroplastů, což odpovídá hmotnosti jedné karty. A většina těchto mikroplastů se do našeho těla dostává přímo z kuchyně. Zjistěte, které pomůcky jsou největšími viníky a čím je nahradit.

Zavěšená CD v korunách jabloní patří k nejrozšířenějším zahrádkářským trikům. Slibují sladší jablka, ochranu před škůdci i rovnoměrné dozrávání. Co na tom vlastně je a má smysl to zkoušet?

Prach pod pohovkou není jen estetický problém. Obsahuje alergeny, bakterie i mikroplasty, které mohou ovlivňovat vaše zdraví. Podívali jsme se na to, co o tom říká věda.

Nedopalky cigaret uvolňují do životního prostředí nikotin, těžké kovy a další toxiny. Co se však děje s plastovými filtry, není dostatečně pochopeno.

Plastová láhev měla být technickým zázrakem. Lehká, nerozbitná, hygienická. Jenže někde cestou se z užitečného vynálezu stal ekologický problém, který dnes řešíme všichni. Příběh o tom, jak snadno se dobrý nápad může zvrtnout.

Plastové obaly, to je prakticky naše druhá lidská přirozenost. Jsou úplně všude a jejich využívání neustále roste. Po dobách ledových, kamenných, bronzových a železných dominuje doba plastová.

Nevinně vypadající praní ohrožuje přírodu i zdraví populace. Na globální ekologické krizi má lví podíl i vaše pračka, která do vodních toků vypouští mikroplasty při každém cyklu. Našlo se revoluční řešení a je kupodivu přírodní!

Z rutinní operace krkavice si vědci odnesli vzorky tkáně. Pod mikroskopem v nich našli úlomky plastů a lidé s tímto nálezem dopadli do tří let výrazně hůř – riziko infarktu či mrtvice u nich bylo násobně vyšší.

Plast z interiérů pomalu mizí. Čím ho nahrazujeme v kuchyni, koupelně či nábytku? Přehled materiálů a trendů ze zahraničí, které dávají smysl i v českém domově.

Plastové vařečky, silikonové formy, úložné boxy – máme je všichni. Věda ale ukazuje, že za určitých podmínek z nich do jídla migrují látky, které tam nepatří. Co o tom víme a jak se chovat rozumně?

Možná se našel viník vaší nadváhy. Není to lenost ani tučná strava, jsou to plastové krabičky a polotovary, které si dopřával váš otec ještě před vaším početím.

Ranní rituál milionů lidí – stisknout tlačítko konvice se zbytkem včerejší vody. Ale co se vlastně děje s vodou, kterou převaříme podruhé, potřetí? Podívala jsem se na to, co říká věda, a co je spíš strašení.

Pneumatiky jsou velkým zapomenutým zdrojem znečištění z automobilů a rozšiřování elektrických vozidel by mohlo prudce zvýšit jejich emise. Výfukové plyny totiž nejsou zdaleka jediným environmentálním problémem. Každá opotřebovaná pneumatika uvolňuje mikroplasty a mikročástice do ovzduší měst a do vody řek i moří.

Máte poškrábanou teflonovou pánev? Nevyhazujte ji. Nové testy dTestu ukazují, že riziko uvolňování chemikálií není tak horké, jak se tvrdilo.

Znečištění způsobené silniční dopravou už dávno nesouvisí jen s výfukovými plyny. Moderní vozidla sice produkují méně emisí CO₂ a oxidů dusíku, paralelně s tím ale roste jiný typ environmentální zátěže, který dosud unikal pozornosti veřejnosti. Jde o mikročástice vznikající opotřebením pneumatik.

Pro mnoho lidí je žvýkačka každodenním společníkem. Osvěží dech, zažene chuť k jídlu, ale podle nových výzkumů také uvolňuje do těla mikroplasty. Zjistěte, co přesně do těla dostáváte a jak upravit své návyky, abyste rizika minimalizovali.

Víme, že plastové kelímky kontaminují nápoje (zejména ty horké) mikroplasty.