Učení

Telefonovat a zároveň psát e-mail, poslouchat jednání a zároveň si dělat poznámky… Většina neurovědců po léta tvrdila, že tyto situace jsou pouhou iluzí.

Půlka prázdnin je za námi, a co si budeme nalhávat - spoustě rodičům dochází síly. Nejen fyzické, ale hlavně duševní. Možná to znáte taky - doma dvě malé děti a do toho práce. Nechat je celé dny pasivně zírat do tabletu není zrovna ideální řešení. Jak tedy ratolesti zabavit, skloubit všechny povinnosti s péčí o ně a mít pocit, že je dostatečně rozvíjíme? Na to jsme se ptali odbornice.

Odchod člověka z domácnosti může některé psy rozhodit natolik, že po jeho zavření dveří začnou štěkat, výt nebo hledat způsob, jak se dostat ven. Po návratu pak může majitele čekat nepořádek, poškozené vybavení nebo jiné známky toho, že pes dobu o samotě nezvládl. Neznamená to ale automaticky, že zvíře zlobí. Často jde spíš o reakci na nejistotu a stres.

Za katedru se Jakub Dolníček postavil už během studií v Brně. Pak se vrátil do rodných Dolních Studének, kde se z bývalého žáka stal ředitelem. V téhle roli se - teď už v Šumperku - řídí heslem, že škola nemá být místem, kam se musí, ale kam se chce.

Umělá inteligence se stává běžnou součástí života dětí i škol. Pomáhá s domácími úkoly, vysvětluje učivo a procvičuje cizí jazyky. Zároveň ale roste obava, že děti přestávají samostatně přemýšlet, ověřovat informace nebo řešit problémy mezi sebou. Kde je hranice mezi užitečným pomocníkem a rizikem pro vývoj dětí? Na toto téma promluvil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS analytik Jan Tyl.

Pro jednoho je žvýkání od vedlejšího stolu jen drobné otravování. Druhého dokáže zvednout od talíře. A jak to dopadne ve chvíli, kdy se u takového zvuku snaží něco pochytit?

Dokážou přežít sucho, uživit rodinu a orientovat se v drsné přírodě. Když ale jednají s úřady nebo podepisují dokument, kterému nerozumějí, mohou jejich negramotnosti druzí snadno využít.

Máte pocit, že se učíte dlouhé hodiny, ale za pár dní si většinu informací nepamatujete? Problém často není v paměti samotné, ale ve způsobu učení. Poznejte 10 technik, které vám pomohou zapamatovat si více informací rychleji a na delší dobu. Paměť není pevně daná schopnost, ale dovednost, kterou lze cíleně trénovat. Moderní výzkumy kognitivní psychologie ukazují, že způsob, jakým si informace ukládáme a následně vybavujeme, má na zapamatování větší vliv než čas strávený nad učebnicemi.

Připravili jsme pro vás znalostní kvíz ze základní školy, který prověří, jak byste si vedli, kdybyste se dnes vrátili do školních lavic. Zjistěte, zda jsou vaše školní vědomosti stále čerstvé.

Paměť nefunguje jako dokonalý archiv. Některé informace ztrácí, jiné pozměňuje a občas vytvoří i vzpomínku na něco, co se nikdy nestalo.

Prázdniny jsou pro řadu dětí obdobím, kdy doslova ztrácejí pojem o čase a na školu a učení si vůbec nevzpomenou. V některých rodinách je ale naopak kladen důraz na to, aby si i v létě děti průběžně opakovaly učivo a na výuku nezapomněly. Každá rodina má v tomto ohledu svůj vlastní názor a oba přístupy tak v podstatě rozdělují společnost.

Život nás staví před neustálou potřebu učit se novým věcem, ať už jde o pokročilý softwarový program v práci, řízení auta, cizí jazyk nebo třeba skládání nového nábytku. Způsob, jakým k těmto neznámým úkolům přistupujeme, se však u každého z nás zásadně liší. Zatímco někdo potřebuje nejprve podrobně nastudovat veškerou dostupnou literaturu a pochopit systém do nejmenšího detailu, jiný okamžitě bere do ruky nářadí a zkouší co funguje. Obě tyto cesty mají své nepopiratelné výhody, ale i skrytá úskalí.

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.

Umělá inteligence se stala běžnou součástí života školáků i studentů. Některým pomáhá s domácími úkoly, jiní ji využívají při přípravě na testy nebo psaní referátů. Mnoho rodičů ale přemýšlí, kde končí užitečná pomoc a kde začíná pohodlné opisování. Dobrou zprávou je, že když děti vědí, jak umělou inteligenci používat, může být skvělým pomocníkem při učení.

S létem se kromě prázdnin pojí pro až 60 tisíc žáků a žaček ročně také reparáty, na které se musí v červenci a srpnu učit. Jde o velmi stresující záležitost pro děti i rodiče, jelikož dítě musí během dvou měsíců pojmout učivo z předmětu za celý ročník.

Ve městě Štíty v podhůří Jeseníků se škola proměnila během několika let v místo, kde se sází na respekt, otevřenost a moderní přístup k učení. Ředitelku Ilonu Haasovou k tomu vedla i zkušenost z dětství: chtěla jinou školu, než jakou kdysi zažila.

Chcete si ověřit své znalosti němčiny pro začátečníky? Náš školní kvíz je tu přesně pro vás. Projděte si deset jednoduchých otázek a zjistěte, jak dobře ovládáte základy tohoto zajímavého jazyka.

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový souhrn dosavadních výzkumů varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.

Křesťanství přišlo s kulturními inovacemi jen zdánlivě. Spíše přispěchalo chlubit se cizím peřím.

Je mnoho způsobů, jak se učit, osvojovat si a získávat potřebné znalosti a dovednosti. Scaffolding používají přirozeně rodiče i učitelé. Přeloženo z angličtiny, jde doslova o „stavění lešení“, tedy o podpůrnou, ale účinnou metodu učení.

Ještě před deseti lety bojovala škola v Loučné nad Desnou v podhůří Jeseníků s odlivem dětí. Pak se z ní postupně stala vyhledávaná základka, kam část žáků dojíždí i z větší vzdálenosti. Pomohla podpora obce i snaha proměnit výuku.

Pražský hrad, Vyšehrad nebo třeba Levý Hradec. To jsou místa, která máme spojena s počátky české státnosti. Budeč do této skupiny jednoznačně patří. A přesto je tak trochu mimo hlavní zájem.

Odpověď na otázku, kdy je nejvhodnější doba na přijímání informací, není jednoznačná. Kromě jiného záleží i na vnitřních hodinách a biorytmu. Každý člověk je jiný, tělo si samo řekne, co a kdy mu nejlépe vyhovuje, a to nejen pokud jde o učení.

Vědci obnovili jedinou bílkovinu v mozku starých myší – a za měsíc se jim zlepšila paměť, zpevnily kosti i kůže. Hypotalamus možná drží v rukou tempo stárnutí celého těla.

„Život je nejlepší školou života,“ tvrdil fiktivní všestranný génius Jára Cimrman. Podle něho člověk nepotřebuje encyklopedická fakta a vědecké poučky, učí se z vlastních poznatků a zkušeností, což lze hodně volně interpretovat jako aktivní vs. pasivní učení. Které z nich je lepší a proč?

Třináct seniorů z Kjóta pokračovalo po úvodní výuce ve hře na melodiku déle než tři roky. Po čtyřech letech měli stabilnější verbální pracovní paměť a lépe zachovaný objem šedé hmoty v pravém putamenu než účastníci, kteří s hraním přestali.

Ptáci přestávají rozeznávat predátory. Čmeláci zapomínají, které květy navštívit. Psi koušou častěji. Výzkumy z Kalahari, Apenin i amerických měst ukazují, že horko nesužuje jen těla zvířat, ale ovlivňuje i jejich myšlení a chování.

S přibývajícím věkem mozek sice pracuje pomaleji, ale pokud má dostatek podnětů, paměť lze v dobré formě udržet v každém věku. Výrazně ji posílí každodenní návyky a cviky pro trénink paměti. Nejsou nijak složité, stačí pravidelnost.

Potřebovali dceru motivovat, aby se zlepšila ve škole. Tak jí za dobré vysvědčení slíbili něco, po čem už dlouho toužila. Kotě. Věřili, že se jí díky správné motivaci podaří na vyznamenání dosáhnout. A už to tak i vypadalo. Jenže se s koupí domácího mazlíčka unáhlili, a teď netuší, co s ním.

Paměť neslouží jen pro zapamatování si událostí a údajů. Mozek si ukládá pohybové úkony, a to do motorické paměti. Smyslové podněty uchovává v paměti zrakové a sluchové. Hrají klíčovou roli v poznávání světa už od dětství, pomáhají v učení studentům a jsou důležité pro běžný život.

Školní příprava se občas změní v rodinný boj se slzami a křikem. Nejrůznější výzkumy však ukazují, že klasické biflování dětem spíše škodí. Když změníte přístup a zapojíte vědecky ověřené metody, učení bude efektivnější, rychlejší a pro vaše potomky snazší.

Nejdřív byl učitelem, pak se přes byznys a koučování dostal k práci průvodce škol. To je ve zkratce profesní dráha Davida Másilky, odborníka na zážitkovou pedagogiku, který teď pomáhá školám, jež mají chuť něco změnit.

Zapomeňte na slepé počítání hodin. Výzkum mozku ukazuje, že rozhoduje hlavně kvalita soustředění. Krátký, hluboký trénink může nervovým spojům dát víc než hodiny rozptýleného snažení.

Známky už dávno nejsou jediným měřítkem úspěchu. Moderní přístup ke vzdělávání stále více zdůrazňuje samostatnost, motivaci a schopnost učit se po celý život. Co ale děti skutečně potřebují, aby se učily efektivněji? A jakou roli v tom hrají rodiče? Co dnes opravdu pomáhá k lepším výsledkům?

Kvíz je nejen příjemnou zábavou, ale i skvělou posilovnou pro mozek. I jednoduchá otázka z obecných témat posiluje myšlení. Správná odpověď udělá radost, ale i milovníkům kvízů známé „špatně“ udržuje mozek v činnosti. Kvízy jsou také skvělou metodou na podporu učení.

Je podle vás v pořádku dávat prvňáčkům pětky? To je otázka pro diskuzi a na internetu už se k ní nejspíš dostal kdekdo z vás. Potřebují děti hlavně motivaci, nebo prožitím neúspěchu budovat odolnost?

Největší dosud provedená studie o dopadu generativní AI na školní výsledky přinesla výsledky, které by měly znepokojit každého rodiče, pedagoga i...

Stačí deset minut spánku a mozek může získat novou energii – výzkumy ukazují, že správně načasovaný odpolední šlofík prospívá kognici i psychické pohodě.

Možná vás překvapí, jak snadno dokáže mozek některé detaily přehlédnout. Lidská paměť totiž nefunguje jako fotoaparát. Vzpomínky si neukládáme jako přesné snímky, ale skládáme je z různých útržků informací, emocí a souvislostí.

Index librorum prohibitorum neboli seznam zakázaných knih zavedl papežský úřad v roce 1559 a oficiálně ho zrušil až 14. června 1966. Jeho historie je stejně fascinující jako fakt, že cenzurování, zákazy a pálení knih odporujících katolickým dogmatům trvalo celých 400 let.

Na dceru může být právem pyšná. Na konci čtvrté třídy jí na vysvědčení vychází samé jedničky, tak jako v předchozích ročnících. Doma se pilně učí, bez řečí dělá domácí úkoly. Přesto má Anežka důvod k nespokojenosti. Nedávno se totiž dověděla, co je pro malou žákyni hnacím motorem za skvělými školními výsledky. A příjemně se to neposlouchalo.

Trojka z písemky z matematiky. Výsledek byl správně, ale jiný postup. Když jsem to viděla, měla jsem pocit, jako bych se vrátila o čtyřicet let zpátky. V lavici jsem seděla místo dcery najednou znovu já, malá holka, která měla pocit, že selhala.

Jak efektivně propojit logické myšlení s tvořivostí a ulevit unavené paměti? Grafické myšlenkové mapy představují ideální fitness pro lidský mozek. Objevte vědecky ověřenou techniku učení, která posílí vaše soustředění a pomůže vám rychle pochopit i ty nejsložitější souvislosti.

Pojďte si s námi hrát s autíčky! Najděte rozdíly a přečtěte si, co vás hraní s autíčky a ježdění na tříkolce v dětství vlastně pomohlo naučit se.

Tady nečekejte žádné chytáky ani zákeřné otázky. Tenhle kvíz je opravdu nenáročná jízda, kterou by měl zvládnout snad každý. Odpovědi by vám měly naskočit skoro samy. A pokud ne, pak aspoň zjistíte, kde máte mezery. Jen počítejte s tím, že to možná bude trochu trapné.

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.

Chcete se rychleji připravit na test, pochopit kapitolu ze skript nebo si po práci zopakovat látku, která už z hlavy mizí? AI s tím umí pomoct, ale jen pokud z ní neuděláte stroj na hotové odpovědi.

Dnes jsme si pro vás připravili kvíz, který otestuje váš všeobecný přehled. Schválně, jak dobře si s ním poradíte.

Zapomínáte, hůř se soustředíte nebo máte pocit, že váš mozek „nejede“ jako dřív? Ve středním věku a během menopauzy prochází mozek přirozenými změnami, které nejsou známkou selhání ani úbytku inteligence. Známý neurolog a internista Martin Jan Stránský vysvětluje, jak hormonální změny ovlivňují psychiku a co pomáhá udržet mozek v kondici.

Vaš mozek se zmenšuje už od třicítky. Tiše a bez varování. Atrofie mozkové tkáně postihuje paměť i schopnost rozhodovat, ale podle neurologa Majida Fotuhi existují způsoby, jak tento proces zpomalit nebo dokonce zvrátit.

V éře, kdy se kalendáře přestěhovaly do chytrých telefonů a zápisky se klepou do aplikací, vypadá člověk s blokem a propiskou téměř romanticky. Výzkumníci ovšem odhalili, že tenhle zdánlivě překonaný zvyk formuje mozek docela odlišně než klávesy.

Učit se na jednu zkoušku je výzva. Učit se na tři nebo čtyři zároveň už chce systém. Bez plánu se snadno dostaneš do skluzu a stres začne přebírat kontrolu. Dělat více zkoušek najednou tě může stát spoustu času, energie i stresu, ale přesto to není naprostá šílenost. V některých případech to může dokonce dávat smysl. […]

Máš pocit, že se učíš dlouho, ale výsledky tomu neodpovídají? Během zkouškového často nejde jen o množství času nad skripty, ale hlavně o způsob, jakým se učíš. Některé chyby totiž dokážou výrazně snížit soustředění, zhoršit paměť a ve výsledku tě stát lepší známky – i když se snažíš opravdu poctivě. Dobrá zpráva je, že většině […]

Každý z nás má paměť na něco jiného. Zatímco někdo si dobře pamatuje letopočty, jiný zeměpis, další filmy, sportovní výkony nebo slavné osobnosti. Existují ale i lidé, kteří informace nasávají jako houby a nic jim neunikne. Do hlavy se jim uloží každá informace, která kolem prolétne. I díky tomu tak mají obrovský všeobecný přehled, který se jim hodí do každodenního života. Zjistěte, jak jste na tom vy. Musíte se věci složitě učit, nebo si je snadno zapamatujete a uložíte do paměti? Prověří vás dnešní kvíz.

Paměť nám často dochází právě v momentě, kdy ji nejvíc potřebujeme. Při nakupování, vybavení si jména nového kolegy nebo při přípravách na náročnou zkoušku. V dobré víře a snaze paměť zlepšit saháme po doplňcích stravy. Přitom věda ukazuje, že stačí krátký pohyb a mozek začne pracovat efektivněji.

Den před přijímačkami na vysokou školu už většinou nerozhoduje o tom, kolik se toho naučíš. Mnohem větší roli hraje psychická pohoda, odpočinek a schopnost zvládnout stres. Právě poslední hodiny před zkouškou často ovlivní soustředění, energii i celkový výkon víc, než si většina uchazečů uvědomuje. Pokud máš pocit nervozity, nejistoty nebo stresu, nejsi v tom sám. […]

Přijímačky na střední školy jsou klíčovým milníkem v životě spousty deváťáků. Otestujte si své znalosti v našem kvízu, který prověří, jak byste si poradili s otázkami z češtiny a matematiky, jež jsou typické pro tyto zkoušky.