Učení

Měsíce počítání, nervů a nekonečného opakování jsou skoro u konce. Už brzy se postavíte před ten obávaný didaktický test a ukážete, co ve vás je. A vy to zvládnete!

Moderní neurověda má jasno: pohyb je nezbytný pro lidskou paměť a proces učení. Přesto škola vyžaduje hodiny strnulého sezení. Jak tento biologický rozpor poškozuje dětskou mysl?

Znáte ten pocit, kdy hodiny sedíte nad úkolem, ale ve skutečnosti se jen tupě díváte do monitoru, scrollujete na telefonu nebo přemýšlíte, jestli vám v šatníku nechybí nějaký zásadní kousek na příští sezónu? Nejste v tom sami. Lidský mozek není stavěný na maratony hlubokého soustředění bez přestávky. Technika Pomodoro ale do určité míry dokáže pomoci.

Stres, panika a pocit, že už je na všechno pozdě? Máš za sebou první zkušební testy a výsledky nevypadají podle představ? Dobrá zpráva, ještě to můžeš dohnat. A my ti řekneme jak. Přinášíme ti seznam tvůrců, kteří tě připraví, a tipy, jak se nezbláznit.

Každoročně 28. března se připomíná výročí narození Jana Amose Komenského. Budoucí „učitel národů“ spatřil světlo světa poprvé roku 1592…

Alternativní přístupy motivace dětí ke skutečnému zaujetí školní látkou a sebevzdělávání.

Zahájení IVLP programu ve Washingtonu. Konferenční místnost, zástupci z osmnácti zemí světa a úvodní přednáška, jejíž message bych parafrázovala takhle: Jak to udělat, aby AI nevysávala mozek? Trpět. Aspoň trochu. A produktivně.

Mít dobrý všeobecný přehled neznamená, že musíte vědět úplně všechno. Nikdo z nás není chodící encyklopedie. Navíc mnoho informací si dnes můžeme snadno vyhledat. Nicméně základní přehled o tom, co se děje u nás i ve světě, by měl mít každý.

Přechod z odrážedla na první kolo bývá pro děti velký krok – a pro rodiče často zkouška trpělivosti. Zatímco někde to jde překvapivě rychle, jinde se učení protáhne na týdny a neobejde se bez slz. Zkušenosti rodičů i jednoduché principy přitom ukazují, že nejde ani tak o talent dítěte, ale spíš o přístup. Stačí se vyhnout několika častým chybám.

Už popatnácté připravila produkce Muzea Jana Amose Komenského na druhou polovinu března týden odborných přednášek, workshopů a programů pro děti i dospělé. Blíží se totiž narozeniny Učitele národů a je...

Digitální technologie pronikly do škol i univerzit a notebooky se staly běžným nástrojem při výuce. Přesto se stále častěji objevují studie, které naznačují, že tradiční psaní rukou má zásadní výhodu. Studenti, kteří si dělají poznámky ručně, si podle výzkumů lépe pamatují informace a lépe rozumí složitým konceptům. Rozdíl přitom není zanedbatelný.

Stephan Drescher není jen učitelem a inovátorem v oblasti vzdělávání, ale také otcem čtyř dětí. Tím spíš ho vždy zajímalo, proč naše školy pořád staví na systému známek a trestů, nejdou s dobou a neřeší, jestli to, co se v nich učí, opravdu v životě k něčemu bude. „Velká část škol stále funguje ve strukturách,

Měsíce dřiny, tisíce korun investovaných do přípravných kurzů a stohy popsaných papírů můžou vyletět komínem během jediné hodiny, pokud selže psychika.

V dějinách vědy existuje známá symbolická scéna: starověký matematik Archimédés sedí v písku a kreslí geometrické obrazce.

Bylinky na paměť používali lidé už po staletí. Některé dokážou povzbudit mysl a zlepšit soustředění, jiné pomáhají uklidnit nervovou soustavu a podpořit kvalitní spánek. Právě díky tomu může mozek lépe zpracovávat a ukládat nové informace.

Krátkodobá paměť selhává nejen ve vyšším věku. Díky trikům odborníků si však můžete zapamatovat cokoli rychleji a snadněji.

Vzpomenete si, jak jste se učili jezdit na kole? Nejspíš jste si párkrát natloukli, ale to, zda jste to zkoušeli dál, nebo to vzdali, určil váš mindset. Naše myšlenkové nastavení totiž může zkreslovat neúspěchy, nebo nám odhalovat příležitosti.

Tato specifická porucha učení není tolik známá jako například dyslexie, přesto se s ní potýká celá řada školáků a trápí i dospělé. Ale pozor, rozhodně to neznamená, že když má někdo problémy s počítáním, musí nutně trpět dyskalkulií. Problém je složitější. Jak se tato porucha projevuje a čím je možné pomoci ke zlepšení?

Náš mozek má jednu skvělou, ale zároveň zrádnou vlastnost: Miluje efektivitu. Jakmile si osvojíme určitou rutinu (od ranního čištění zubů až po pracovní procesy), mozek přepne na „autopilota“ a začne šetřit drahocennou energií. Pro přežití je to evoluční výhoda, pro udržení mentální bystrosti však cesta do slepé uličky. Vyveďte svůj mozek z rovnováhy a vyzkoušejte náš vědomostní test!

To, co od druhých očekáváme, ovlivňuje, jak se k nim chováme. Naše chování následně působí na jejich výkon. Tak se dá ve zkratce popsat Pygmalion efekt či, chcete-li, sebenaplňující předpověď.

Čekají vás letos nebo příští rok přijímací zkoušky na střední školu? Pak vás určitě zajímá, jakou strategii přípravy zvolit a jak se naučit pracovat s nervozitou. Posbírali jsme pro vás tipy od úspěšných uchazečů a uchazeček z loňského roku, abyste to měli aspoň o trochu jednodušší.

Zajímat se o svět kolem sebe je přirozenou povahou každého člověka. Někdo je však zvídavější než jiný. Roli hraje také naše paměť. Zatímco některým z nás se informace do paměti ukládají téměř samy, jiní se musí hodně snažit, aby nezapomínali. Mít alespoň základní všeobecný přehled se ale v životě určitě hodí. Jak jej získat? Třeba tím, že si čas od času vyzkoušíte všeobecné kvízy, které pobaví a možná i poučí.

Každý určitě někdy zažil tu situaci, kdy nutně potřeboval pracovat, ale mozek mu takzvaně vypověděl službu. Jednou za čas se to prostě stane každému a nejde se tomu úplně vyhnout.

Je to paradox. Děti na základní škole řeší příklady, nad kterými si dnes mnoho dospělých zoufale láme hlavu. Rovnice, zlomky, procenta nebo slovní úlohy, které jsme kdysi počítali téměř automaticky, dnes působí děsivě. Proč se nám tahle matematická schopnost nějak vytratila z hlavy?

Znáte ten pocit, kdy si sednete k učení nebo k práci, ale po pár minutách kontrolujete telefon, odbíháte k e-mailům a nakonec máte pocit, že jste celý den nic pořádného neudělali?

Ve chvíli, kdy si poprvé všimnete, že vaše ratolest bere tužku a pastelku do levé ruky, vás možná přepadnou obavy, co to pro něj bude znamenat, zejména ve škole. Pravda je taková, že být levák není žádný hendikep. Není se čeho bát, když víte, jak dítě podpořit, co ohlídat a čemu se naopak vyhnout. Co radí speciální pedagožka?

Paměť ovlivňuje naše každodenní fungování i schopnost učit se a rozhodovat. Než se pustíte do kvízu, stojí za to připomenout si, jak paměť funguje, proč má zásadní význam pro učení i rozhodování a jaké faktory mohou její výkon oslabovat.

Empatie je schopnost porozumět tomu, co druhý prožívá, aniž bychom ztratili kontakt sami se sebou. Ovlivňuje kvalitu našich osobních i pracovních vztahů a úžasné je, že se jí můžeme učit a rozvíjet. Například i obyčejnou četbou. Víte o empatii vše?

Podle americké studie mají některé děti malou, ale významnou výhodu ve škole. Vědecký tým zkoumal kognitivní vývoj více než 1,2 milionu žáků veřejných škol na Floridě, od šesti do patnácti let, a přišli na zajímavý trend. Žáci narození v září, tedy ti, kteří jsou ve svém ročníku nejstarší, mají vyšší průměr známek než děti narozené v srpnu, tedy nejmladší ve třídě.

Představte si roztomilé batole, které se chce pomazlit s bílou laboratorní krysou. Natahuje se zvědavě po roztomilém chlupáčkovi, ale pokaždé, když se zvířete dotkne, někdo za jeho hlavou prudce udeří kladivem do ocelové tyče. Dítě se ohlušující rány samozřejmě lekne a po několika opakováních začne plakat už jen při pohledu na krysu.

Psi jsou mistři v pozorování. Sledují naše gesta, tón hlasu i každodenní rituály. Nové výzkumy však ukazují, že někteří z nich dokážou ještě víc: učí se nová slova pouhým odposloucháváním svých lidí. A nejde jen o povely typu „sedni“ nebo „ke mně“. Některé psy lze přirovnat k malým lingvistům, kteří si dokážou spojit konkrétní slova s předměty, činnostmi nebo situacemi, aniž by je někdo cíleně trénoval.

Nějaká ta pětka občas v žákovské „přistane“ téměř každému školákovi. Někdy se ale stane, že je špatných známek najednou víc.

Osobnost člověka se formuje už od narození. Na to, jak se neuvěřitelně rychle učí od narození po první krůčky a poznává svět okolo má velký vliv rodinné prostředí.

Spánek je zásadní pro zdravý vývoj dětského mozku, imunitu, fyzický růst, duševní pohodu, emoční rovnováhu i schopnost učení. Podle čeho poznat, že dětem chybí a kolik hodin by měly spát, když jsou jim dva, pět nebo třeba jedenáct let?

Každý z nás se občas zamyslí nad tím, jaká je naše skutečná inteligence. Patříte mezi ty, kteří se mohou pyšnit nadprůměrnou inteligencí, nebo byste si mohli ještě trochu procvičit mozek? Ostatně, na to není nikdy pozdě. Připravili jsme pro vás zábavný kvíz, který otestuje nejen vaši logiku, ale také schopnost rychle myslet a řešit složité problémy. Zkuste správně odpovědět na co nejvíce z deseti záludných otázek.

Možná se vám to zdá jako včera, kdy vaše ratolesti poprvé nesly školní aktovku, ale čas neúprosně běží a rok 2026 přináší pro tisíce rodin deváťáků velký milník: přijímací zkoušky na střední školy. Pro nás mámy to znamená jediné - stát se na pár měsíců strategickým poradcem, psychickou oporou a občas i trpělivým koučem.

Každé dítě je jiné – a stejně tak i jeho mozek, způsob učení a potřeby. Psycholožka Šárka Miková upozorňuje, že školní výsledky často neodrážejí snahu dítěte. Jak zjistit, co vašemu školákovi vyhovuje, a jak mu pomoct uspět?.

Stejná cesta do práce, stejné úkoly, stejná káva, stejná cesta k ledničce i večerní seriál. Pro naše tělo i mozek je to sice pohodlné, ale bohužel to dostatečně nestimuluje ani naše svalová vlákna, ani nervové spoje, které jsou zodpovědné za naše mentální mládí. Nenechte svůj mozek odpočívat až moc.

Ve čtvrtek 29. ledna 2026 školáci donesou domů vysvědčení. Přestože psycholožka Šárka Miková doporučuje nedávat mu příliš velkou váhu, je vhodné abyste na něj jako rodiče zareagovali. Jakým způsobem?.

Když se řekne demence nebo Alzheimerova choroba, většina lidí si automaticky představí stáří. Pravda ale je, že to, jak bude náš mozek fungovat v sedmdesáti nebo osmdesáti letech, se do velké míry rozhoduje už mnohem dřív, klidně po čtyřicátém roce života. A dobrá zpráva je, že s tím můžeme sami něco udělat.

Rakouští veterináři zaznamenali překvapivý objev v případě krávy Veroniky, která žije na statku v jižním Rakousku. Naučila se totiž cíleně používat dlouhé předměty k drbání, a to v závislosti na tom, na kterou část těla chce dosáhnout.

Pití vody u dětí se může zdát jako maličkost. Jenže pro dětský mozek je voda doslova základní palivo. Nejde jen o to, aby dítě nemělo žízeň. Hydratace ovlivňuje, jak dobře se dítě soustředí, jak rychle mu to myslí, jak zvládá emoce, jak si pamatuje nové informace a dokonce i to, jak se mu vyvíjí nervová soustava. A právě proto má smysl mluvit o vodě jako o jedné z nejjednodušších věcí, kterou můžeme pro dětský vývoj udělat.

Mozek se může zotavit a zlepšit svou schopnost učit se i při krátkém zdřímnutí, nejen při delším nočním spánku. Vyplývá to ze závěrů výzkumu vědeckých a lékařských institucí ve Švýcarsku a Německu.

Nečekejte žádné chytáky ani záludnosti. Tohle je úplná kvízová pohoda. Otázky, které by měl dát každý bez přemýšlení. Jestli to nedáte, aspoň budete vědět, kde to bolí. A ano, bude to trochu ostuda.

Zkouškové období: „Učil jsem se 3 hodiny v kuse. Pak jsem si dal 10 minut pauzu… a najednou jsem všechno chápal!“ Může to být kouzlo? S Pavlínou se dnes mrkneme na to, co se děje v mozku během pauzy, proč informace raději „dozrávají“ v klidu.

Někteří psi dokážou pochytit nová slova i tehdy, když na ně nikdo přímo nemluví. Stačí, že zaregistrují, o čem se jejich lidé baví, a spojí si výraz s věcí, která je zajímá. Neplatí to pro všechny, ale u malého počtu „nadaných“ psů to vědci potvrdili.

Umělá inteligence (AI) se stává stále důležitějším nástrojem ve vzdělávacím procesu. Její využití přináší nové možnosti, jak efektivněji a cíleněji podporovat učení žáků a studentů.

Vzkazy od učitelek v mobilní aplikaci, domlouvání na třídních schůzkách, nevěřícné pohledy a pochybovačně zdvižené obočí kamarádek a známých. Tomu všemu čelí maminka dvou školáků proto, že se je rozhodla vést k samostatnosti. Školu považuje za čistě jejich záležitost a podle toho jí také věnuje pozornost. Málokdy se ale setká s pochopením okolí.

Disciplína je podle mě důležitější než inteligence. V tomto krátkém článku vám povím, proč si to myslím, a dokonce i jak vydržet disciplinovaní.

Všeobecný přehled byl a stále je jedním ze základních kamenů vzdělání. Gymnázium má v tomto ohledu výjimečné postavení – je náročnější.

Jak stárneme, naše kognitivní funkce postupně ztrácejí na vitalitě i funkčnosti. Nemusí být ale nevyhnutelnou součástí stárnutí, pokud o zdraví svého mozku budeme náležitě pečovat. Stačí dodržet pět faktorů životního stylu, díky kterým můžete žít nejen déle, ale taky i lépe.

Studentský život nemusí být jen o stresu, zkouškách a nekonečném dohánění povinností. Existují jednoduché lifehacky, které studentům pomohou lépe zvládat studium, šetřit čas i energii a udržet si motivaci i během náročného zkouškového období. Stačí jen pár drobných změn.

Když se řekne učivo druhého stupně základní školy, mnoho z nás má tendenci jen mávnout rukou, protože to bylo "dávno". "To jsem dávno zvládnul," říkáme si sebejistě, ale také to říkáme našim dětem a vnoučatům. Přitom možná tajně z hlavy lovíme data a vzorečky, které jsme kdysi uměli nazpaměť. Ale buďme upřímní, co si skutečně pamatujete? Datum, kdy proběhla bitva na Bílé hoře? Jak vypočítat obsah kruhu? A co je to fotosyntéza? Nejspíš bychom sami potřebovali nápovědu. Ale o tom náš kvíz všeobecných znalostí ze 7. třídy nebude.

Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že někteří vskutku výjimeční psi se dokážou naučit význam slov pouhým nasloucháním lidské konverzaci, aniž by přitom byli přímo oslovováni nebo trénováni.