Úpal

Vlnám veder se mnohdy nestačí bránit pouhým zapnutím větráčku nebo vypitím sklenice studeného nápoje. Extrémní teploty si tak žádají nekompromisní řešení. Společnost SDRS představila vynález, do kterého se lidé v boji proti horku zavírají celí.

Když kombinace horka a suchého vzduchu přesáhne únosnou mez, hortenzie to odnesou mezi prvními. Jejich široké listy odpařují obrovské množství vody, kterou mělké kořeny nestačí doplňovat. Výsledkem jsou hnědé skvrny, zvadlé květy a vyčerpaný keř.

Letní slunce vábí ven, jenže přemíra horka skýtá záludné nástrahy. Poznáte přehřátí dřív, než nastanou těžké potíže? Neobyčejné příznaky napoví, kdy je nezbytné okamžitě vyhledat chladný stín i lékaře.

Myslíte si, že úpal a úžeh je totéž? Mnoho lidí ano, přitom jde o dva různé stavy s odlišnými příčinami. Úpal může vzniknout i v přehřátém autě bez přímého slunce, zatímco úžeh způsobují sluneční paprsky dopadající na hlavu. Znát rozdíl může v srpnovém vedru zachránit zdraví. Podívejte se.

Únava, podrážděnost, bolest hlavy nebo horší soustředění. Pokud během tropických dnů máte pocit, že vám „nemyslí“, nejde jen o subjektivní dojem. Extrémní horko zatěžuje celý organismus včetně mozku a podle odborníků může ovlivnit naši psychiku, emoce i schopnost správně se rozhodovat. Jak se během vln veder chránit?

Lvi jsou stvořeni pro spalující žár Serengeti. Jsou to tvorové tepla a prachu, zvyklí na slunce, které taví horizont. Jenže to, co se prohnalo japonským městem, nebylo milosrdné africké slunce.

Ani lvi, kteří jsou symbolem afrických plání, nezvládli extrémní vedra v Japonsku. V tokijské zoologické zahradě Tama během několika dnů uhynuly tři lvice, u nichž veterináři předpokládají úpal. Dalších sedm šelem se stále léčí.

V průběhu července uhynuly v zoologické zahradě Tama v japonském Tokiu tři lvice pravděpodobně na úpal, oznámila v úterý mluvčí místní zoo. O další lvy v zoo se proto podle ní v současné době starají ošetřovatelé, informuje TASR na základě agentury AFP.

Lidé v zemích, jako jsou Řecko, Itálie a Španělsko, žijí s vysokými teplotami už dlouho. Zde je pár jejich tipů, jak se naučit lépe zvládat vlny veder, které přicházejí stále častěji i k nám do středu Evropy.

Na dlouhá období extrémních veder nejsme v Česku příliš zvyklí a řada tuzemských bytů a domů na ně není dobře připravena. Přehřáté interiéry se tak mohou během několika dnů proměnit v rozpálené pece, ve kterých už nejde jen o nepohodlí, ale také o zdraví. Jak poznat, že organismus vysoké teploty přestává zvládat, a kdy už je potřeba rychle zasáhnout?

Pokud má být svěže zelený, vyžaduje nízce sečený trávník v horkých letních dnech jiný režim než na jaře.

I zdravého člověka mohou vedra notně potrápit. Je proto nutné dodržovat základní pravidla a snažit se problémům předejít. Deník.cz přináší stručný přehled, které zdravotní potíže mohou vysoké teploty způsobit. Týkají se srdce, cév, plic či třeba zubů

Tropické teploty mohou být pro seniory nebezpečné. Správný pitný režim, pobyt ve stínu a úprava denního režimu pomáhá snížit riziko dehydratace, úpalu i kolapsu.

Živý altán, který odpuzuje komáry? Katalpa to dokáže! Tento strom z amerických lesů vytváří neproniknutelný stín díky hustým listům a zároveň přirozeně odrazuje otravný hmyz. Na začátku léta navíc kvete nádhernými bílými květy připomínajícími orchideje.

Ani když právě nepanují tropická vedra, není dobré podceňovat pitný režim. Platí to zejména u školáků, kterým hrozí rychlá dehydratace i přehřátí. Proto je dobré vědět, kolik tekutin má potomek během dne přijmout a jaké jsou příznaky dehydratace. Jak z pitného režimu udělat přirozenou součást každého dne?

Dostat úpal nebo úžeh opravdu není vůbec nic příjemného. Ještě horší je, když toto potká vaše děti, které potom naříkají, jak jim není dobře. Proto je potřeba sebe i své dětí před ostrým slunce chránit pomocí přikrývky hlavy a dostatečným množstvím tekutin.

Stačí pár hodin na zahradě bez pokrývky hlavy nebo delší dřina na plném slunci a najednou je někomu z rodiny nevolno, motá se mu hlava nebo mu podklesávají nohy. V tu chvíli se hodí vědět, jestli jde o úžeh, nebo o úpal - protože to jsou dvě různé věci, s jinou příčinou i jinou první pomocí.

Vlny veder v Evropě sílí – jsou delší, častější a nesnesitelnější. My si sedneme do stínu, případně pustíme klimatizaci. Zvířata tuhle volbu nemají. A netýká se to jen zvířat ve volném chovu – ohrožené jsou i ta ve vašem obýváku.

Evropu zasáhla v závěru června jedna z nejdelších a nejintenzivnějších vln veder v historii. Během jediného týdne bylo v evropských zemích zaznamenáno více než 10 tisíc úmrtí nad rámec obvyklého počtu. Podle expertů lze podobné události v důsledku klimatické změny očekávat stále častěji.

Poslední dny nám sice přinesly úlevu od letošních nevšedních veder, ale během léta nás jistě ještě tropy zastihnou. V takových dnech většinou hledáme formu nějakého příjemného osvěžení. Otravné horko překonáte díky jednoduchému triku s obyčejnou houbičkou na nádobí. S pomocí sáčku a mrazáku z ní vyrobíte jednoduché chladicí zařízení.

Úžeh patří mezi nejčastější zdravotní potíže spojené s letním počasím. Jeho první projevy se přitom nemusí objevit okamžitě po vystavení slunci, ale klidně až za několik hodin. Právě proto lidem zprvu souvislost mezi pobytem venku a následnými zdravotními obtížemi často uniká. Na začátku může jít jen o bolest hlavy, únavu nebo lehkou nevolnost. Pokud ale organismus na přehřátí nereaguje včas, mohou se přidat i závažnější příznaky, jako je vysoká horečka, zmatenost nebo poruchy vědomí.

Venku je třicet pět ve stínu už třetí týden v kuse, trávník na zahradě připomíná africkou savanu a jediné, po čem člověk touží, je tma a studený obklad. V takových dnech se tělo dostane za hranu svých možností dřív, než si stihnete objednat druhou limonádu. Když se pak večer objeví zimnice, pulzující bolest hlavy a žaludek na vodě, začne v rodině tradiční dohadování: Je to úžeh, nebo úpal?

Bolí vás hlava po dni na slunci, motáte se a je vám na zvracení? Úžeh a úpal se snadno zamění, jenže úpal umí být životu nebezpečný. Poznat rozdíl a vědět, kdy volat záchranku, může někomu zachránit život.

Úpal a úžeh nejsou totéž. Přestože oba stavy mohou ovlivnit mozek, vznikají jiným mechanismem a liší se i svou závažností. Zmatenost nebo porucha vědomí mohou být varováním, že je nutná okamžitá lékařská pomoc.

Úpal a úžeh patří mezi nejčastější zdravotní komplikace, se kterými se během léta setkávají mnozí z nás. Přesto, že mají oba stavy názvy podobné, příznaky se liší. Máme pro vás rady a tipy od odborníků z lékárny. Jak na první pomoc?

Venkovní párty, festivaly a posezení na zahrádce s vychlazeným drinkem v ruce jsou tou příjemnější stránkou léta. Jenže lidské tělo zvládá alkohol v tropických teplotách mnohem hůř a z pohodového večera se může bleskově stát zdravotní malér. Neuvážené pití na slunci každoročně plní ambulance lidmi po kolapsech nebo s těžkým úžehem. Podívali jsme se na skrytá rizika letního popíjení a na pravidla, jak se bavit bez zbytečného hazardu se zdravím.

Léto je obdobím slunce, dovolených, koupání i pobytu v přírodě. Společně s příjemnými zážitky však přináší také zvýšené riziko přehřátí organismu. Dlouhodobý pobyt na přímém slunci nebo ve velmi horkém prostředí může vést ke vzniku úpalu nebo úžehu, tedy stavů, které není vhodné podceňovat. Mezi typické příznaky patří silná bolest hlavy, nevolnost, zvracení, závratě, výrazná […] Příspěvek Přírodní pomoc při úpalu a úžehu díky léčivým bylinkám pochází z Bylinkopedie.cz

Rekordní počet událostí za jeden den zaznamenali záchranáři v Jihomoravském kraji. Za jediný den jich v pondělí evidovali 437, což je o padesátku více než dosavadní rekord z doby covidu. Senioři přitom i v největších vedrech neváhají v pravé poledne vyrazit okopávat úrodu na zahrádku, zatímco sportovci běhají se zátěží nebo do kopců.

Extrémní vedra přepsala historii jihomoravské záchranné služby. Během jediného dne zaznamenali zdravotníci rekordních 437 událostí a uskutečnili 490 výjezdů, což je nejvyšší číslo od vzniku služby.

Slunce, voda, grilovačka a pohoda. Prostě prázdniny. Děti tráví víc času venku a kalendář se plní výlety, koupáním i večery s přáteli. Právě v létě ale často zapomínáme, že kromě zážitků přináší taky řadu zdravotních rizik. Úpal, dehydratace, spáleniny nebo úrazy u vody dokážou pokazit i ten nejlépe naplánovaný víkend nebo dovolenou.

Stačí odpolední nákup, cesta rozpáleným autem nebo pár hodin na přímém slunci a tělo může přestat zvládat horko. Úpal a úžeh si lidé často pletou, jenže při vážných příznacích nejde o slovíčkaření. Důležité je poznat varovné signály, začít chladit a vědět, kdy volat pomoc.

Letní vedra mohou být pro domácí mazlíčky nebezpečná a v některých případech mohou vést až k úžehu. Jak rozpoznat příznaky přehřátí, která zvířata jsou nejohroženější a jak je během teplých dnů správně chránit?

Moravskoslezští záchranáři zaznamenali o uplynulém víkendu výrazný nárůst výjezdů spojených s tropickými teplotami. Od pátku 26. do neděle 28. června vyjížděli o 15 procent…

Tropické počasí výrazně zvýšilo počet výjezdů moravskoslezských záchranářů. Jen za poslední tři dny zasahovali u více než 170 pacientů, jejichž zdravotní potíže pravděpodobně souvisely s vysokými teplotami.

Během posledních tří horkých dní vyjížděli moravskoslezští záchranáři k více než 170 lidem, kteří zkolabovali nebo utrpěli úpal. Extrémní teploty ohrožují především seniory a malé děti, počet zásahů vzrostl o 15 % oproti běžnému průměru.

Práce na záhonech v parném létě může být příjemná, ale zároveň zrádná. Vysoká teplota, ostré slunce a vlhký vzduch dávají zabrat nejen rostlinám, ale hlavně tělu. I když jste zvyklí trávit venku hodiny, v extrémním horku se vyplatí změnit tempo, plán i očekávání.

Česko zasáhla vlna veder, záchranáři řešili 30 kolapsů z vedra. Výjezdů ale celkově bylo méně než v posledních dnech.

Necítíte se kvůli vedru dobře, případně se pohybujete na hranici kolapsu? Pražští záchranáři radí, kdy je dobré jim okamžitě zavolat a jak podobným situacím předcházet. A varují, čemu se máte určitě vyhnout, abyste neohrozili svoje děti. Informace v článku pocházejí z jejich webu.

Vlna veder má vyvrcholit rekordními teplotami v neděli. Co dělat, aby je člověk přežil ve zdraví? Seznam Zprávy připravily ve spolupráci s odborníky sérii rad a tipů, jak se vyrovnat s extrémy letošního léta.

Do Česka dorazila další vlna tropických teplot. Radost z letního počasí však mohou narušit nepříjemné zdravotní potíže. „Na prvním místě je důležité, aby člověk pil dostatečné množství tekutin. Velkým nebezpečím je dehydratace. U člověka pak hrozí kolaps,“ varoval praktický lékař Vít Šlechta.

Když okolní vzduch překročí teplotu lidské kůže, větrák vás neochladí. Starší lidé mají horší termoregulaci a hrozí jim rychlé přehřátí. Pomoci může vlhčení pokožky vodou nebo přesun do chladnějších míst.

Tropické teploty už dávno nejsou jen symbolem letní pohody, pro náš organismus představují čím dál náročnější zkoušku. Jak poznat hranici, kdy vedro přestává být nepříjemností a stává se přímým ohrožením zdraví? Přinášíme praktický manuál od odborníků, který vám pomůže tropy přečkat bez kolapsu.

Extrémní vedra v posledních dnech výrazně zatěžují psí organismus. Odborníci upozorňují, že první příznaky přehřátí bývají nenápadné a majitelé je často zaměňují za běžnou reakci na horko.

V příštích horkých dnech by lidé měli přes poledne omezit pobyt venku i na přímém slunci. Nutné je pravidelně pít i bez pocitu žízně. Desatero základních zásad ve vedru sestavilo ministerstvo zdravotnictví. Řekla to jeho mluvčí Naďa Chattová. Náročnější práci či sport je podle doporučení potřeba přesunout do časných ranních, nebo večerních hodin.

V příštích horkých dnech by lidé měli přes poledne omezit pobyt venku i na přímém slunci. Nutné je pravidelně pít i bez pocitu žízně. Desatero základních zásad ve vedru představilo v pátek...

Až 40stupňová horka očekávají meteorologové o víkendu na území České republiky. Teploty, které budou atakovat historické maximum, jsou nejen nepříjemné, ale mohou se podepsat i na našem zdraví. Vedle dehydratace hrozí zejména úpal a úžeh. Jjak se s nimi vypořádat, o tom se rozpovídali zdravotní záchranáři v pořadu Prokopni to!.

Vysoké teploty, které v těchto dnech zasahují Česko, nejsou jen otázkou diskomfortu. Když rtuť teploměru stoupá, organismus spouští řadu obranných mechanismů, které zatěžují srdce, cévy i ledviny. Největší riziko hrozí seniorům, malým dětem a lidem s chronickými onemocněními, ale potíže mohou postihnout každého.

Horký den mění i běžné návyky. Nápoj, který člověku jindy nevadí, může při vysoké teplotě zhoršit slabost nebo motání hlavy. U lidí po šedesátce rozhoduje hlavně množství, zdravotní stav a dostatek vody.

Dlouhé večery, dovolené, koupání, grilování a pocit, že život je najednou o něco lehčí. Jenže stejně jako každé roční období má i léto svou odvrácenou tvář. A zatímco řešíme, jestli jsme si sbalily dost plavek nebo zda nám vydrží opálení až do září, v pozadí číhá několik nepříjemností, které dokážou pokazit i ten nejlépe naplánovaný prázdninový den.

Stačí jedno odpoledne na pláži bez klobouku nebo hodina v rozpáleném autě a lidský organismus může začít kolabovat. Přehřátí a zdravotní komplikace způsobené horkem patří každé léto mezi časté důvody návštěv lékařů. Nejčastěji se přitom mluví o úpalu a úžehu. Přestože si je mnoho lidí plete, z lékařského hlediska jde o dva odlišné stavy, které mají rozdílné příčiny i projevy.

Tropické dny lákají k vodě i na výlety, jenže s dětmi je potřeba plánovat opatrněji. Nejlepší bývá vyrazit brzy ráno, vyhnout se polednímu slunci a myslet hlavně na pití, stín a klidnější tempo.

Bolest hlavy, nevolnost, závratě nebo celková slabost. Potíže, které řada lidí během horkých letních dnů považuje za běžnou součást vedra, mohou skončit i návštěvou lékaře nebo hospitalizací. Jen loni vyhledalo kvůli účinkům horka a slunečního záření lékařskou pomoc 1 277 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Léčba stála téměř 2,4 milionu korun a u 61 pacientů si vyžádala akutní hospitalizaci. Častěji přitom končí v péči lékařů muži. Jak se do takového stavu nedostat?

Evropu v následujících dnech čekají velmi vysoké letní teploty a v řadě oblastí se maxima mohou přiblížit až ke 40 °C. Horko sice často vnímáme hlavně jako nepříjemnost, ve skutečnosti ale patří mezi nejnebezpečnější projevy počasí. Podle lékařů je přitom velká část potíží spojených s horkem preventabilní, pokud člověk dodržuje několik jednoduchých pravidel.

Horké letní dny přinášejí riziko dvou zákeřných stavů – úpalu a úžehu. Úpal může nastat i bez slunce, třeba v přehřátém autě nebo neklimatizovaném fitku, zatímco úžeh hrozí při pobytu na přímém slunci bez pokrývky hlavy. Znát rozdíl mezi nimi může zachránit zdraví i život.