Biorytmy

Moderní doba nás naučila ignorovat čas. Máme k dispozici nepřetržité osvětlení, nonstop obchody a jídlo dostupné v jakoukoli noční hodinu. Lidské tělo se ale novým technologiím nepřizpůsobilo tak rychle, jak si myslíme. Naše vnitřní orgány, trávení i produkce hormonů stále podléhají přísnému čtyřiadvacetihodinovému cyklu, kterému se odborně říká cirkadiánní rytmus. Pokud tento rytmus dlouhodobě ignorujeme, nepomůže nám ani to nejzdravější jídlo na talíři.

Kvalita i struktura lidského spánku procházejí během života zásadními změnami. Zdravý třicátník stráví noc v hlubokých fázích spánku. Ale u lidí nad šedesát let tyto hluboké regenerační fáze fyziologicky ubývají. Spánek seniorů je mělčí a mozek je citlivější na vnější podněty. Proto dochází k nočnímu probouzení.

Patříte k těm, kteří mají nejvíc energie až po západu slunce, zatímco zvonění budíku pro vás představuje zhmotněné zlo? Pak vás nejspíš občas doženou motivační posty o tom, že úspěšný a produktivní člověk vstává před východem slunce a už v sedm ráno má za sebou jógu, půlmaraton, nebo alespoň vydatnou snídani s vlastnoručně upečeným kváskovým chlebem. Uklidňující zprávou ale je, že ranní ptáčata nejsou o nic „normálnější“ než vy.

Tři ráno. Mozek jede jako motor na plné točky, ale tělo je rozbité. Pokud to svalujete na stres v práci, jste vedle. Vaše falešné rituály s mobilem a jídlem vás stojí klidnou noc.

Osvětlení interiéru a nálada spolu souvisí mnohem těsněji, než si uvědomujeme. Většina z nás věnuje obrovskou pozornost výběru nábytku nebo barvě stěn, ale na osvětlení často zapomínáme jako na pouhou technickou nutnost. Přitom právě světlo má tu nejsilnější moc okamžitě změnit atmosféru v místnosti i naše vnitřní pocity.

Spánek je pro lidské tělo stejně důležitý jako jídlo nebo pití. Přesto ho mnoho lidí dlouhodobě podceňuje a odsouvá na druhou kolej. Nehrozí vám přitom jen únava. Nedostatek spánku má dopad na fungování celého organismu, od mozku až po imunitní systém.

Přežíváte týden na kofeinu a v sobotu spíte do oběda? Myslíte, že doženete spánek? Omyl. Je to jako pět dní hladovět a o víkendu se narvat bůčkem. Bude vám akorát blbě. Takhle vás dospávání zničí.

Soužití ranního ptáčete a noční sovy může být občas drama a jindy komedie. Zatímco jeden v šest ráno šramotí v kuchyni, druhý by v tu chvíli vyměnil království za další hodiny spánku.

Tahle dáma rozhodně netrávila noci u televize, ale raději v laboratoři sledovala, jak se v těle probouzejí neviditelné budíky. Helena Illnerová se stala absolutní ikonou české vědy a dokázala, že i s klidným hlasem a neuvěřitelnou pokorou lze ovládnout svět, kterému do té doby vládli výhradně muži v bílých pláštích.

S příchodem jara se prodlužují dny a přibývá světla, přesto si řada lidí stěžuje na větší únavu než v zimě. Odborníci vysvětlují, jak můžou změny v délce dne narušit spánek i vnitřní rytmus.

Tělo potřebuje spát. Mozek odmítá.

Jaro a podzim se stále neobejdou bez tradičního rituálu s posunem času. V říjnu 2026 skončí současná platná legislativa, budeme posouvat naposledy?

Střídání času navzdory slibům Evropské unie nadále pokračuje. Posun hodinových ručiček nás čeká již tuto neděli a mnohým přináší zátěž pro organismus.

Změny času prokazatelně narušují spánek i biorytmus. Evropská unie navrhla úplné zrušení střídání času v roce 2018. Dohodu nadále blokují neshody členských států ohledně jednotného pásma.

V letošním roce si na letní čas zvykneme o něco dříve než minulý rok. Ručičky hodin se posunou vpřed, noc se zkrátí, ale večery se naopak krásně protáhnou a přinesou nám víc světla i energie po práci. Jenže zatímco oči zajásají, naše biorytmy mohou protestovat. Změna času totiž dává tělu zabrat víc, než si často.

Střídání času většina z nás považuje za přežitek, ale nějak jsme si na něj zvykli. V létě znamená delší dny, což v zimě neřešíme. Každá taková změna si ale mimo jiné pohraje i s naším tělem. Původně mělo jít o energetickou spásu, dnes je to ale přežitek, který nám dvakrát do roka rozhodí biorytmus.

Noční veřejné osvětlení výrazným způsobem promlouvá do rázu města, osvitu krajiny, ale i zdraví lidí, rostlin a živočichů. Odborníci proto vysvětlují, proč není dobrý nápad měnit osvětlení s oranžovým nádechem za to bílé.

Často hledáme složité návody, jak mít víc energie, lepší náladu a kvalitnější spánek. Přitom právě ty nejjednodušší, biologicky přirozené návyky mají na naše tělo a mysl největší dopad. Nejde o radikální změny ani přísný režim, ale o drobné každodenní rituály, které tělu dávají jasný signál, kdy má být aktivní a kdy naopak zpomalit.

S příchodem zimního období mnoho lidí vnímá, že jsou přes den unavenější, ranní vstávání je náročnější a výkyvy nálad častější. Krátké zimní dny a nedostatek denního světla mají prokazatelný vliv na lidské biorytmy. Nejedná se tudíž o subjektivní pocit únavy či lenost, ale o projevy narušeného vnitřního systému. Naše tělo je navyklé na pravidelné střídání světla a tmy. Pokud je tento přirozený rytmus narušen, následuje celá kaskáda změn, která může mít negativní důsledky na psychické i fyzické zdraví. Dá se s tím ale pracovat. Zkuste si během dne či ideálně dopoledne najít pár minut na svižnou procházku. I pár minut na denním světle vám hodně pomůže.

Každý z nás má jiný režim, ale naše tělo funguje podle vlastních vnitřních hodin. Zatímco někdo nedá dopustit na ranní běh nalačno, jiný se do tempa dostane až se západem slunce. Výzkumy ukazují, že volba správného času může také dramaticky ovlivnit, zda efektivně spálíte tuk, nebo vybudujete sílu.

Když teploty venku klesnou, máme přirozenou tendenci zabalit se do deky a přesunout život mezi gauč, kuchyň a pracovní stůl. Jenže právě okolní svět v zimě je jedním z nejpodceňovanějších wellness prostorů. Pokud se správně obléknete, pár minut venku každý den může fungovat jako dokonalý restart pro tělo i mysl.

O zrušení letního času se debatuje prakticky od jeho zavedení. Současná debata je ale často pokřivená: populisticky zveličuje negativní dopady a přehlíží širší souvislosti. Především však neodpovídá na základní otázku – kdo by na sjednocení času skutečně doplatil, a proč.

Vyvarujte se modrého světla. Přesně to se každou chvíli někde dočtete a doslechnete. K takovému A je ale potřeba říct i to B. Modré světlo není a priori špatné. Někdy může i dobře posloužit.

Vysadili jste lepek, laktózu i luštěniny, a přesto máte po každém jídle nafouklé břicho? Možná není problém v tom, co máte na talíři, ale jakým způsobem potravu přijímáte. Odhalte, proč jsou špatné návyky a narušené biorytmy častější příčinou nadýmání než samotné potraviny.

Francouz Michel Siffre strávil v roce 1962 dva měsíce v ledové jeskyni bez hodin. Jeho tělo si vytvořilo vlastní čas a on omylem založil chronobiologii.

Hubnutí je pro mnoho žen citlivé téma, které se netýká jen pevné vůle a kalorických tabulek. Do hry vstupují hormony, menstruační cyklus, psychická pohoda i přirozené biorytmy těla. Kdy je tedy pro hubnutí nejhorší, a kdy naopak nejlepší čas?

Vstanete, dáte si snídani, pracujete, odpoledne vás přepadne únava a večer usínáte nebo naopak „ožijete“. Uvnitř těla se ale odehrává série přesně složených dějů, které na sebe navazují jako ozubená kolečka.

V zimě tělo přirozeně zpomaluje, my ale žijeme, jako by bylo léto. Proč je to v rozporu s biologií, jak to ničí spánek i zdraví a co s tím můžeme udělat dřív, než nám tělo vystaví účet.

Poslední říjnovou neděli přecházíme na zimní čas. Dostaneme hodinu spánku navíc, ale i brzkou tmu. Jak zvládnout přechod v pohodě a proč ho Evropa stále drží.

Při výběru partnera většinou zohledňujeme úplně jiné věci, než jeho biorytmus. Kdo by řešil, jaký má dotyčný člověk chronotyp, když má tolik jiných předností? Jenže soužití sovy a skřivana může být problematické a ne každý pár je schopen kompromisu.

Tlak na hrudi neznačí automaticky hned infarkt. Může být následkem velké psychické zátěže. Dýchacím cestám stres škodí a častým následkem jsou také jejich opakované záněty projevující se obvykle kašlem, tlakem na hrudi nebo pocitem, že se člověk nemůže nadechnout. Jak stres ovlivňuje dýchací soustavu a co s tím?

Ranní ptáče dál doskáče – ale sova si přispí a stejně to dožene. Je lepší být skřivan, který vstává i bez budíku v pět, nebo sova s hlavou plnou nápadů až hodně dlouho po Večerníčku? S Vendulou se podíváme, jak tikají naše vnitřní hodiny.

V přírodě probíhá neustálý boj o život. Organismy musí každý den najít dostatek potravy, navíc často nejen pro sebe, ale i mladé. Přitom zůstávají stále v pozoru před predátory. Avšak schopnost živočichů přizpůsobit se různým nepříznivým podmínkám je naprosto výjimečná.

Cestování s dětmi přes několik časových pásem rozhodně není jen transport z bodu A do bodu B. Připomíná to spíš jízdu na horské dráze a hodně nečekaných momentů. Když se ale místo radostného skotačení v bazénu ve tři ráno rozléhá pokojem pláč a „já nechci spinkat“, je jasné, že dorazil jet lag. Co s tím?

Letní čas v Česku začne 30. března. Proč ho pořád střídáme, i když měl skončit už v roce 2021? A co na něj říká věda, ekonomie i biorytmus?

Brzy se nám opět změní čas, jako je tomu už každý rok, kdy přesouváme hodinky o hodinu dopředu či zpět. Změny letního a zimního času jsou stále více diskutovaným tématem. Jak to tedy celé bude?

Ráno dělá den, říká staré přísloví. A podle úspěšných lidí platí, že čím dřív vstanete, tím dřív se vydáte na cestu za úspěchem. Ale opravdu platí, že chcete-li uspět, musíte si nastavit budík na pátou? Tvrdí to autor bestselleru Robin S. Sharma, naopak odbornice na spánek a chronotypy má k této univerzální radě výhrady.

Dny, kdy je více tmy než světla, stále převládají a na mnohé z nás to neblaze působí. Možná je tedy ten správný čas si připomenout, že tma je vlastně zdravá. A potřebujeme ji!

Z bobří činnosti mají užitek ostatní zvířata, rostliny i hmyz. Dělají práci prospěšnou pro naši krajinu, naše vodní zásoby a chrání nás před ničivými účinky povodní. Jsou výjimeční ještě i něčím jiným. Na rozdíl od mnohých z nás kvalitně odpočívají.

Víte, kdy je pro vaše tělo teď na podzim a v zimě nejlepší jíst sladké, jít k zubaři, sportovat nebo kdy je mozek nejvíce ochoten vstřebávat informace? Poznejte svůj biorytmus, ať je vám ve vašem těle dobře!

I když se stále mluví o zrušení střídání času, zatím zůstává vše při starém. Dnes v noci si proto opět posuneme hodiny o hodinu zpět a vrátíme se k zimnímu času, který je pro naše tělo přirozenější a lépe odpovídá našemu biorytmu. Tento čas nás bude provázet až do poslední březnové neděle.

V noci si přetočíme čas o hodinu zpátky. Měli bychom si dopřát o hodinu delší spánek díky přechodu na zimní čas. Ne každý to tak ale má. Podle lékařů to narušuje přirozený biorytmus člověka, což vede k únavě, problémům se spánkem a náladou.

Opět tu máme změnu času. Toto pravidelné střídání času v tuzemsku trvá již od roku 1979, kdy jej znovu zavedlo socialistické Československo kvůli energetické krizi způsobené náhlým poklesem teplot.

Jste vyčerpaní, unavení, ale přesto ne a ne usnout. A tak místo zaslouženého a potřebného odpočinku jen ležíte, koukáte do stropu, počítáte ovečky a tikot hodin vám nemilosrdně připomíná, o kolik času spánku se nedobrovolně okrádáte. Problémy s usínáním trápí hodně lidí. Jak se jich zbavit, nebo je alespoň zmírnit?

Jaký vliv má na lidské tělo pobyt v sociální izolaci v tmavé jeskyni? To se snažil zjisti francouzský vědec Michel Siffre, který v tomto prostředí strávil 63 dní. Došel k závěru, že tam čas plyne jinak.

Změna zimního času na letní a zpět je každoročně diskutovaným tématem, které rozděluje lidi na dva tábory. Zatímco někteří oceňují delší denní světlo a možnost trávit více času venku, jiní se potýkají s problémy se spánkem a adaptací jejich biologických hodin.

Nadváze, nemocem srdce a cév či cukrovce se můžeme vyhnout správným načasováním jídla. Chce to jen sladit se s přirozenými rytmy svého těla.

Zatímco u ranních ptáčat se nejčastěji vyzdvihuje píle, na sovy se mnohdy hledí spatra. Jako by byly od přírody línější a méně produktivní. Tak jednoduché to ale opravdu není. Jste sova, nebo skřivan, anebo nejste tak vyhranění?

Večer bude chodit Mikuláš s košíkem ořechů, ovoce a sladkostí a vy možná přemýšlíte, jestli je vhodné, aby dítě večer našlo v punčoše také energetický nápoj. Však je sladký, ne? Na odpověď se vrhl Adam.

Sobota 28. října není jen státním svátkem, ale také posledním dnem letního času. V noci ze soboty na neděli ve 3:00 ráno se ručičky na hodinách posunou směrem vzad o jednu hodinu. Přechod na zimní čas s sebou ale nese určité nevýhody. Jaké a proč se čas mění? Podívejte se na náš přehled.

Jsme uprostřed vlny veder. Spalující teploty se šplhají až k teplotám kolem 45 celsia, což zavání katastrofickými filmy a nikoliv realitou. Proč se stále čeká s opatřeními, která by je pomohla řešit?

Jeden z funkčních mozkových trustů mi odešel do Valhally, když mi neznámá žena na semináři o rituálech a jejich důležitosti v našich životech špitla do ucha po mém nechápavém výrazu na lektorem nadhozený problém tuto větu: „Poslouchej své tělo“.

Vyskočíte po zazvonění budíku ihned z postele a jste plně připraveni začít nový den? Anebo odkládáte vstávání, protože se večer zkrátka nedonutíte jít spát v rozumnou dobu, a mátožně se ráno ploužíte po bytě? I když se tato odlišná naprogramování pojí s geny, podle vědců to jde změnit. O takzvaných sovách a skřivanech už bylo řečeno hodně. Víme, že sovy, tedy lidé chodící později spát a později také vstávající, jsou produktivnější odpoledne a v noci, zatímco skřivani – osoby brzy vstávající i usínající – se probudí odpočatí a plní energie a první polovina dne je pro ně čas, kdy jsou nejvýkonnější. Vše souvisí s našimi geny.

Budík není váš nejlepší kamarád. Tento týden jste zase přišli do práce pozdě, navíc vám dopoledne nejde nic od ruky. Jenže večer se vám zas nechce do peřin. A víkend byste pak nejradši prospali. Víte, co je sociální jet lag a jak s ním naložit?

Takhle zvláštní doba změnila mnohé. Dokonce i naše běžné zvyky. Pomalinku se to už vrací do normálu, ale mnohým z nás pandemie rozházela i zažitý biorytmus. Otázka za milion ale je, jestli to vůbec vadí. A jde to změnit? Pomohlo by nám to lépe spát a cítit se líp? Vyzkoušeli jsme!

Zrušení časového střídání je zatím pasé, a tak si budeme muset v noci z dneška na zítřek posunout čas na hodinách o hodinu zpět. Z letního času se vrátíme ke standardnímu, takzvanému zimnímu času. Právě ten je pro náš biorytmus vhodnější.

Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu.