Biorytmy

Poslední říjnovou neděli přecházíme na zimní čas. Dostaneme hodinu spánku navíc, ale i brzkou tmu. Jak zvládnout přechod v pohodě a proč ho Evropa stále drží.

Při výběru partnera většinou zohledňujeme úplně jiné věci, než jeho biorytmus. Kdo by řešil, jaký má dotyčný člověk chronotyp, když má tolik jiných předností? Jenže soužití sovy a skřivana může být problematické a ne každý pár je schopen kompromisu.

Tlak na hrudi neznačí automaticky hned infarkt. Může být následkem velké psychické zátěže. Dýchacím cestám stres škodí a častým následkem jsou také jejich opakované záněty projevující se obvykle kašlem, tlakem na hrudi nebo pocitem, že se člověk nemůže nadechnout. Jak stres ovlivňuje dýchací soustavu a co s tím?

Ranní ptáče dál doskáče – ale sova si přispí a stejně to dožene. Je lepší být skřivan, který vstává i bez budíku v pět, nebo sova s hlavou plnou nápadů až hodně dlouho po Večerníčku? S Vendulou se podíváme, jak tikají naše vnitřní hodiny.

V přírodě probíhá neustálý boj o život. Organismy musí každý den najít dostatek potravy, navíc často nejen pro sebe, ale i mladé. Přitom zůstávají stále v pozoru před predátory. Avšak schopnost živočichů přizpůsobit se různým nepříznivým podmínkám je naprosto výjimečná.

Cestování s dětmi přes několik časových pásem rozhodně není jen transport z bodu A do bodu B. Připomíná to spíš jízdu na horské dráze a hodně nečekaných momentů. Když se ale místo radostného skotačení v bazénu ve tři ráno rozléhá pokojem pláč a „já nechci spinkat“, je jasné, že dorazil jet lag. Co s tím?

Letní čas v Česku začne 30. března. Proč ho pořád střídáme, i když měl skončit už v roce 2021? A co na něj říká věda, ekonomie i biorytmus?

Brzy se nám opět změní čas, jako je tomu už každý rok, kdy přesouváme hodinky o hodinu dopředu či zpět. Změny letního a zimního času jsou stále více diskutovaným tématem. Jak to tedy celé bude?

Ráno dělá den, říká staré přísloví. A podle úspěšných lidí platí, že čím dřív vstanete, tím dřív se vydáte na cestu za úspěchem. Ale opravdu platí, že chcete-li uspět, musíte si nastavit budík na pátou? Tvrdí to autor bestselleru Robin S. Sharma, naopak odbornice na spánek a chronotypy má k této univerzální radě výhrady.

Dny, kdy je více tmy než světla, stále převládají a na mnohé z nás to neblaze působí. Možná je tedy ten správný čas si připomenout, že tma je vlastně zdravá. A potřebujeme ji!

Z bobří činnosti mají užitek ostatní zvířata, rostliny i hmyz. Dělají práci prospěšnou pro naši krajinu, naše vodní zásoby a chrání nás před ničivými účinky povodní. Jsou výjimeční ještě i něčím jiným. Na rozdíl od mnohých z nás kvalitně odpočívají.

Víte, kdy je pro vaše tělo teď na podzim a v zimě nejlepší jíst sladké, jít k zubaři, sportovat nebo kdy je mozek nejvíce ochoten vstřebávat informace? Poznejte svůj biorytmus, ať je vám ve vašem těle dobře!

I když se stále mluví o zrušení střídání času, zatím zůstává vše při starém. Dnes v noci si proto opět posuneme hodiny o hodinu zpět a vrátíme se k zimnímu času, který je pro naše tělo přirozenější a lépe odpovídá našemu biorytmu. Tento čas nás bude provázet až do poslední březnové neděle.

V noci si přetočíme čas o hodinu zpátky. Měli bychom si dopřát o hodinu delší spánek díky přechodu na zimní čas. Ne každý to tak ale má. Podle lékařů to narušuje přirozený biorytmus člověka, což vede k únavě, problémům se spánkem a náladou.

Opět tu máme změnu času. Toto pravidelné střídání času v tuzemsku trvá již od roku 1979, kdy jej znovu zavedlo socialistické Československo kvůli energetické krizi způsobené náhlým poklesem teplot.

Jste vyčerpaní, unavení, ale přesto ne a ne usnout. A tak místo zaslouženého a potřebného odpočinku jen ležíte, koukáte do stropu, počítáte ovečky a tikot hodin vám nemilosrdně připomíná, o kolik času spánku se nedobrovolně okrádáte. Problémy s usínáním trápí hodně lidí. Jak se jich zbavit, nebo je alespoň zmírnit?

Letíte na druhou stranu zeměkoule a už předem se bojíte takzvaných jet lag stavů? Nespavost a bolest hlavy dokáží zkazit první dny dovolené. Existuje způsob, jak tomu předejít.

Jaký vliv má na lidské tělo pobyt v sociální izolaci v tmavé jeskyni? To se snažil zjisti francouzský vědec Michel Siffre, který v tomto prostředí strávil 63 dní. Došel k závěru, že tam čas plyne jinak.

Změna zimního času na letní a zpět je každoročně diskutovaným tématem, které rozděluje lidi na dva tábory. Zatímco někteří oceňují delší denní světlo a možnost trávit více času venku, jiní se potýkají s problémy se spánkem a adaptací jejich biologických hodin.

Nadváze, nemocem srdce a cév či cukrovce se můžeme vyhnout správným načasováním jídla. Chce to jen sladit se s přirozenými rytmy svého těla.

Zatímco u ranních ptáčat se nejčastěji vyzdvihuje píle, na sovy se mnohdy hledí spatra. Jako by byly od přírody línější a méně produktivní. Tak jednoduché to ale opravdu není. Jste sova, nebo skřivan, anebo nejste tak vyhranění?

Večer bude chodit Mikuláš s košíkem ořechů, ovoce a sladkostí a vy možná přemýšlíte, jestli je vhodné, aby dítě večer našlo v punčoše také energetický nápoj. Však je sladký, ne? Na odpověď se vrhl Adam.

Sobota 28. října není jen státním svátkem, ale také posledním dnem letního času. V noci ze soboty na neděli ve 3:00 ráno se ručičky na hodinách posunou směrem vzad o jednu hodinu. Přechod na zimní čas s sebou ale nese určité nevýhody. Jaké a proč se čas mění? Podívejte se na náš přehled.

Jsme uprostřed vlny veder. Spalující teploty se šplhají až k teplotám kolem 45 celsia, což zavání katastrofickými filmy a nikoliv realitou. Proč se stále čeká s opatřeními, která by je pomohla řešit?

Jeden z funkčních mozkových trustů mi odešel do Valhally, když mi neznámá žena na semináři o rituálech a jejich důležitosti v našich životech špitla do ucha po mém nechápavém výrazu na lektorem nadhozený problém tuto větu: „Poslouchej své tělo“.

Vyskočíte po zazvonění budíku ihned z postele a jste plně připraveni začít nový den? Anebo odkládáte vstávání, protože se večer zkrátka nedonutíte jít spát v rozumnou dobu, a mátožně se ráno ploužíte po bytě? I když se tato odlišná naprogramování pojí s geny, podle vědců to jde změnit. O takzvaných sovách a skřivanech už bylo řečeno hodně. Víme, že sovy, tedy lidé chodící později spát a později také vstávající, jsou produktivnější odpoledne a v noci, zatímco skřivani – osoby brzy vstávající i usínající – se probudí odpočatí a plní energie a první polovina dne je pro ně čas, kdy jsou nejvýkonnější. Vše souvisí s našimi geny.

Budík není váš nejlepší kamarád. Tento týden jste zase přišli do práce pozdě, navíc vám dopoledne nejde nic od ruky. Jenže večer se vám zas nechce do peřin. A víkend byste pak nejradši prospali. Víte, co je sociální jet lag a jak s ním naložit?

Většina lidí má problém čile vyskočit z postele se zazvoněním budíku. Říká se ovšem, že „ranní ptáče dál doskáče“, tedy že při brzkém vstávání toho dotyčný jistě více stihne.

Takhle zvláštní doba změnila mnohé. Dokonce i naše běžné zvyky. Pomalinku se to už vrací do normálu, ale mnohým z nás pandemie rozházela i zažitý biorytmus. Otázka za milion ale je, jestli to vůbec vadí. A jde to změnit? Pomohlo by nám to lépe spát a cítit se líp? Vyzkoušeli jsme!

Zrušení časového střídání je zatím pasé, a tak si budeme muset v noci z dneška na zítřek posunout čas na hodinách o hodinu zpět. Z letního času se vrátíme ke standardnímu, takzvanému zimnímu času. Právě ten je pro náš biorytmus vhodnější.

Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu.

Výzkum provedený ve spolupráci univerzity v Amsterodamu a ve Štrasburku ukázal, že takzvané modré světlo výrazně narušuje biorytmy laboratorních krys. Jde o jeden z mnoha důkazů škodlivosti tohoto osvětlení v pozdních hodinách.

V populární kultuře se poměrně dobře zabydlelo dělení lidí na skřivany a sovy podle jejich biorytmů. Zjednodušeně řečeno první skupina brzy ráno vstává a brzy večer uléhá. Druhá ráda ponocuje a má problém vstát před devátou, takže celospolečenský režim dne více nahrává první skupině. Podle australské psycholožky Olivie Arezzol je tato typologie nepřesná. Lidé se dělí na čtyři skupiny podle biorytmů a typu spánku. Ona přitom pojmenovává tyto skupiny jako delfíny, vlky, medvědy a lvy.

Na směny pracujuje už celá čtvrtina české populace, která musí snášet každý týden jiné biorytmy. I s tím jsou spojeny poruchy spánku, jež způsobují následnou...

Čeští vědci mají na svém kontě další úspěch. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Přispěli tak k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit.

Tata Bojs na miniturné "Křest & Test!" oživují letité "Biorytmy", neb letos poprvé vyšly na vinylu. A jak je u nich dobrých zvykem, opět to byla neobvyklá show, která se nebude opakovat, ačkoliv by si to mnozí přáli. Vyprodané Divadlo Archa vřelo, slavilo, pařilo a zažilo svůj malý velký třesk.

Předloni vydali dvouvinylovou reedici alba Futuretro, loni Nanoalba a letos Biorytmy, které původně vyšly v roce 2002. V příštích dnech se pražská skupina Tata Bojs vypraví na miniturné nazvané Křest & Test!. V brněnském Sono Centru vystoupí 3. prosince, v pražském Divadle Archa 12. prosince a v olomouckém S-klubu 20. prosince. Dění v kapele přibližuje zpěvák a bubeník Milan Cais.

"Biorytmy" se konečně dočkaly své vinylové edice. Ta vyšla na počátku listopadu a tvoří ji dvě zelenkavé desky. Tata Bojs toto své staronové dítko v prosinci hned třikrát pokřtí, a tak jsme se v redakci vydali na cestu časem a album podrobili makrorecenzi.

Kapela, která vznikla ještě za minulého režimu a od té doby se svým přístupem, unikátním humorem a ještě specifičtějším frázováním neustále drží vysoko na české scéně. Řeč je o Tata Bojs, kteří připravili reedici alba Biorytmy a řadu akcí na sedmnáctý listopad.

Tata Bojs loni oslavili třicet let existence. Nyní přicházejí s reedicí zlomové desky "Biorytmy", kterou podpoří koncertní minišňůrou nazvanou "Křest & Test!" Na ní zazní i nový materiál. "Slovo test je v názvu proto, že budeme testovat nové písničky naživo," říkají.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o svém dětství na Hanspaulce, reedici Biorytmů a chystané desce.

Pražští Tata Bojs přenesli své Biorytmy na starou dobrou gramofonovou desku a vydají je znovu 1. listopadu. K tomu vyrazí i na malé turné.

Jak působí na lidský organismus modré světlo, které Češi často používají jako vánoční výzdobu?