Konstantin I. Veliký

Když se římský císař Konstantin přihlásil ke křesťanství a umožnil jeho svobodné vyznávání, odstartoval jednu z nejzásadnějších proměn evropských dějin. Jaké okolnosti vedly k jeho rozhodnutí a proč jeho vláda znamenala přelom pro celou říši?

Křesťanství nad pohanstvím vyhrálo jen zdánlivě.

Přestože je svátek lásky 14. února celosvětově jedním z nejpřipomínanějších v kalendáři, víme toho o sv. Valentinovi velice málo. Jisté je patrně jen to, že muž dnes označovaný za patrona zamilovaných žil v dobách antického Říma, kdy za svou křesťanskou víru podstoupil mučednickou smrt.

Protože dobře umřel. To jsou paradoxy. Měl totiž štěstí, že naposled vydechl zrovna v den, kdy končil rok 335. No a taky byl papež. Toho jména první.

Císař Konstantin I. Veliký vládne Římské říši v době, kdy se křesťanství mění z pronásledované víry v jednu z hlavních náboženských tradic říše. Sám je křesťanům příznivě nakloněn a jeho politika výrazně ovlivňuje formování křesťanského kalendáře, i když nevytváří Vánoce jako takové přímo on.

Sexuální prohřešky se v dávné minulosti trestají skutečně krutě. Provinilce čeká ohnivé peklo. A to nejenom ty mužské. V žáru nejednou skončí i promiskutní ženy. Škvaření na veřejnosti krutí starověcí Římané dopřejí také každému muži, který se dopustí únosu něčí dcery a znásilní ji.

Bibli protestanté považují za Boží slovo, katolíci jsou už mírnější, u nich hraje velkou roli tradice.

Svaté kopí, relikvie spojovaná s Kristovou smrtí, se ve středověku stalo nástrojem moci, víry i politického mýtu, který přežil až do 20. století.

Prázdniny nabízejí nejen dny plné odpočinku, ale také možnost objevovat různé kouty světa. Není tak divu, že vás možná láká navštívit slavná města, která jsou proslulá svou historií, kulturou a atmosférou. Víte však, jak se původně jmenovala? Otestujte se v našem kvízu.

Podvod je starý jako lidstvo samo. V různých dobách měl však rozličné podoby. Zatímco někdy šlo o tajuplné mystifikace, jindy se lidstvo uchýlilo k vědomým manipulacím za účelem získat moc, majetek či společenské postavení.

Tělesné ostatky většiny z historických 266 papežů (plus některých členů evropských královských rodů) jsou pohřbeny v Římě – v desítkách krypt, katakomb a hřbitovů v, pod a kolem města.

REPORTÁŽ / Lom, pohřebiště a popraviště, pohanský chrám, a nakonec křesťanský kostel. Včera i dnes, před dvěma tisíci lety i v jednadvacátém století přitahuje Boží hrob poutníky i turisty. A to z…

Cirkusy provázejí lidstvo po staletí – od krvavých římských her až po okázalé show plné akrobacie a kaskadérských kousků. Jak se z antických arén stala manéž plná barev a hudby? A proč někteří lidé cirkusy milují, zatímco jiní je odmítají?

Konec roku patří tradičně bujarým oslavám. Kdo ale byl Silvestr, jehož svátek ten den slavíme radovánkami? A kdy a kde se oslavy konaly poprvé? A kdy a proč si lidé začali dávat novoroční předsevzetí? Dne 31. prosince 335 umírá papež Silvestr I. (*asi 292).

Dlouhodobě oblíbenou tradicí jsou oslavy příchodu nového roku. Pro mnohé se jedná o nový začátek a nastolení nejrůznějších předsevzetí. Bujaré oslavy nemají dlouhou tradici, dříve se nadcházející rok vítal spíše v tichosti. Připomínáme si i svatého Silvestra, který přispěl ke konci pronásledování křesťanů.

Svatá Lucie podle legend přináší nejen naději a světlo do nejtemnějších zimních dnů, ale i chutná tradiční jídla. Ve Švédsku se pečou šafránové Lussekatter, na Sicílii voní sladký chléb Pane di Santa Lucia, a dokonce i u nás se kdysi připravovalo jídlo spojené se svátkem svaté Lucie – jednoduchá pučálka z naklíčeného hrachu.

S nástupem internetu a sociálních sítí se hoaxy začaly šířit bleskovou rychlostí. Pravda ale je, že tu byly už dávno předtím.

Předvečer svátku svatého Mikuláše každoročně ožívá tradicí, která přetrvává staletí. K pátému prosincovému podvečeru u nás dodnes patří laskavý Mikuláš v biskupském oděvu, doprovázený andělem a čertem. Odkud se tu vzali?

Evropan by dnes skoro zapomněl, že jeho rodný kontinent býval vytíženou křižovatkou světů vždycky. Zajímavý náhled do doby, kdy se kultury mísily mnohem razantnějším způsobem, nabízí i „Řím severu“. Vychutnejte si výdobytky proslulých vinic, i římské památky u našich německých sousedů.

Golgota, která je považována za místo, kde byl podle Bible zabit, pohřben i vzkříšen Ježíš Kristus, má pro křesťany obrovský význam. Pojďme se tak spolu podívat, kde se ono mýtické místo nachází a jaké je jeho tajemství...

V antickém městě Sikyónu před 1 600 lety náhle zanikl obchod, kde se prodávalo víno a možná i olej a další podobné produkty. Stále tam jsou na podlaze rozsypané peníze, které tam zřejmě zanechali prchající lidé

Poslední den roku obvykle slavíme s chlebíčkem v jedné a se skleničkou šampaňského v druhé ruce. Jaké byly v minulosti silvestrovské a novoroční obyčeje?

Jedním z nejvýznamnějších dnů Evropy je 29. květen roku 1453. V tento den byla po téměř dvouměsíčním obléhání dobyta Konstantinopol. Současně s ní padla celá Byzantská říše a podle některých definic skončil středověk.

Během 2. světové války se od prosince 1941 Spojené státy a Sovětský svaz stali v boji proti německé hrozbě spojenci. Proto bylo koncem roku 1944 překvapením, když američtí piloti zaútočili na pozemní jednotky Rudé armády poblíž srbského města Niš. Důvod útoku je nejasný, obě strany ho považují za tajný. Jedno je však jisté: Nišský incident byl příkladem tzv. přátelské palby (friendly fire). 7. listopadu 1944 se sovětský 6. gardový střelecký sbor přesouval směrem k srbskému Bělehradu.

Kopí osudu, nazývané také Svaté kopí nebo Longinovo kopí, je kopí, které probodlo bok Ježíše Krista při ukřižování. Stalo se relikvií, kterou měl v držení i císař Karel IV. Tradovalo se, že její vlastník má moc ovlivňovat osud světa.

Istanbul je největší město v Turecku a patří mezi 15 největších městských oblastí na světě. Leží na Bosporské úžině a pokrývá celou oblast Zlatého rohu, přírodního přístavu. Díky své velikosti zasahuje Istanbul do Evropy i Asie. Město je jedinou světovou metropolí, která se nachází na více než jednom kontinentu.

Istanbul leží na obou březích zálivu Bospor a zároveň na dvou kontinentech – Evropě a Asii. Se svými 15 miliony lidí, kteří zde žijí, je největším městem v Turecku. Už na základní škole se žáci učí, že jeho původní název byl Konstantinopol a odjakživa město plnilo roli důležité obchodní křižovatky jako brána do Orientu. Jaké zajímavé historické pamětihodnosti v něm uvidíte?

Čtvrtého února 1859 objevil německý teolog Konstantin von Tischendorf v pravoslavném klášteře svaté Kateřiny na egyptském Sinaji jeden z nejstarších známých exemplářů Bible na světě. Podle místa nálezu je označována jako Sinajský kodex ( Codex Sinaiticus ).

Za několik desítek hodin vstoupíme do nového roku. Jaké události se váží k 31. prosinci a kdo byl svatý Silvestr?

Silvestrovské oslavy se staly běžnou součástí naší kultury a konec roku si bez nich snad ani nedokážeme představit. Víte ale, kdo byl onen Silvestr, podle kterého se poslední den v roce jmenuje? A kdy a proč se začal tento svátek slavit?

Poslední den roku obvykle slavíme s chlebíčkem v jedné a se skleničkou šampaňského v druhé ruce. jaké byly v minulosti silvestrovské a novoroční obyčeje?

V pohanských švédských kalendářích byla doba uprostřed zimy označována jako ,,blažený čas“. V maďarské Šoproni zase ještě dnes říkají Vánocům ,,svátek tlustých břich“.  Ze záznamů  víme, že o zimních svátcích jsou dochována svědectví, že se slavily proto, aby v dalším roce vše dobře rostlo a klíčilo.

Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Tradiční pranostiku zná asi každý. Znáte ale i další pranostiky, které se k Lucii vážou? Kromě nich praví o svaté Lucii i legenda, podle níž si pro zachování čistoty měla raději sama vypíchnout oči, než by přijala snoubence, jemuž byla zaslíbena.

Největším nepřítelem i spojencem Římanů zůstávali po několik staletí Germáni. Právě oni se přitom v hojném počtu dostali do římské armády a z jejich řad vzešlo mnoho schopných generálů. I oni ale nakonec plenili provincie Říma...

Prastarý monogram Krista vítězného se objevil v Praze na Zličíně. Značku XP nese projekt komerčního nájemního bydlení pražského arcibiskupství. To chce vlastnit až tisíc bytů v Praze.

Do podlahy zapuštěná nádoba z keramických desek. Tak vypadala starověká lednice, kterou archeologové našli v ruinách bývalé římské pevnosti v severním Bulharsku. Odhadují, že by mohla pocházet z prvního století našeho letopočtu.

Když se před časem objevila zpráva, že v Milevsku byl objeven hřeb z domnělého Kristova kříže, vyvolalo to otázku, jak se mohl do Milevska dostat. Když se před pár dny potvrdilo, že schránka na hřeb pochází z 1. – 4. století našeho letopočtu, je tato otázka ještě naléhavější.

Podle tradice starých Egypťanů, Řeků a Římanů mohl mrtvý člověk potřebovat na své cestě do Údolí stínů trochu světla. To byl i důvod, proč se do hrobek spolu s tělem uzavíralo i věčné světlo, tedy stále hořící lampa. Ta sloužila jednak jako oběť bohů, jednak odháněla zlé duchy. Její světlo mělo dovést zemřelého bezpečně do podsvětí.

Dánský amatérský hledač pokladů si koupil detektor kovů a hned první den objevil úchvatný obří poklad. Ten pochází z doby před Vikingy.

Získat vhodnou nevěstu nebylo vždy zdaleka snadné, mnohé společnosti i jedinci se proto uchylovali k únosům. K jednomu z nejznámějších mělo dojít v počátcích existence Věčného města. Římané ohrožení zánikem se tehdy měli zmocnit třiceti žen z mocného kmene Sabinů a pojmout je za manželky

Kopí osudu je bájný artefakt, jehož držitel má podle legend moc vládnout světu. Kde se Svaté kopí vzalo a kdo ho v historii měl ve svém vlastnictví? A má opravdu onu kouzelnou moc? Podle tradované legendy byl Longinus římský voják, který svým kopím probodl bok Ježíše Krista visícího na kříži. Z biblického vyprávění víme, že Longinus chtěl tímto způsobem zjistit, jestli už Ježíš zemřel.

Vzácný až ohromující nález se povedl amatérskému hledači kovů, Danielu Lüdinovi, který ve švýcarském Bubendorfu objevil více než 1 000 římských mincí. Mince pocházejí z let vlády císaře Konstantina Velikého, který vládl Římské říši v letech 306-377 př. n. l. Záhadný objev však stále vyvolává řadu dosud nezodpovězených otázek.

Trevír je malé německé město přímo na hranicích s malým Lucemburskem a je považován za nejstarší město v Německu. Je proslulé svými prvotřídními římskými ruinami, bezpochyby nejlepšími v Evropě. Je to jedno z nejúžasnějších evropských měst, které by si měl každý zapsat na svůj seznam.

Pro Rusko je pravoslaví i jedním z významných nástrojů takzvané měkké síly (soft power), která slouží k ovlivňování veřejného mínění v zahraničí. Česká republika není výjimkou. Tuzemští zástupci pravoslavné církve také udržují – nijak překvapivě – osobní kontakty s představiteli ruské ambasády. Církev sama o sobě podle expertů nešíří ruskou propagandu, někteří její duchovní a sympatizanti však ano. Pravoslavná

Pravoslavná církev v posledních letech rozšiřuje v Česku své řady – často o lidi z Ukrajiny, Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, ale i z Balkánu. V rámci sčítání lidu se k pravoslavné církvi v Česku přihlásilo bezmála 41 tisíc lidí. Dalších 500 se hlásí výhradně k ruské pravoslavné církvi, která v Česku slouží především lidem kolem ruské ambasády. Úzké propojení pravoslavné církve

Čtvrtého února 1859 objevil německý teolog Konstantin von Tischendorf v pravoslavném klášteře svaté Kateřiny na egyptském Sinaji jeden z nejstarších známých exemplářů Bible na světě. Podle místa nálezu je označována jako Sinajský kodex ( Codex Sinaiticus ).

Když 1. listopadu roku 1781 spatřil světlo světa Patent o zrušení nevolnictví, ve velkém se slavilo. Českému národu začal postupně nový život. Po několika staletích přestal pro vesničany platit slib člověčenství.

Za pouhých několik dní se již přiblíží slunovrat a vánoční svátky. Pojďme se podívat, jak se tyto sváteční dny slavily kdysi dávno.

Na dění ohledně koronaviru reaguje každý jinak, život se za necelé dva roky od prvních pozitivních záchytů změnil prakticky všem. A jak to vypadá, návrat do normálního života je v nedohlednu. V současnosti Česko prochází podzimní vlnou epidemie, která do životů lidí přináší další nepopulární protiepidemická opatření. Společnost se rozdělila kvůli očkování na dvě kategorie občanů a čím dál častěji se mezi lidmi řeší otázka, kdy to skončí? Přední český psycholog Jeroným Klimeš (54) poskytl redakci ŽivotvČesku.cz rozhovor, v němž se nebál ostré kritiky ohledně současné situace s covidem.

Používání nanotechnologií je v poslední době velmi moderní. Vzpomeňte si jen na loňský rok, kdy se nanoroušky staly díky své vysoké efektivitě filtrace a záchytu virových částic jednou z nejprodávanějších ochran v boji proti nákaze koronavirem. Kdo by byl řekl, že tuto technologii ovládali už naši vzdálení předci v době antiky? Jasným důkazem je zachovaný Lykurgův pohár, který má právě díky svému složení a postupu výroby velmi překvapující vlastnosti.

Náboženská nesnášenlivost v 17. století v Japonsku došla do tak obludných rozměrů, že bychom ji mohli srovnat s horlivostí a postupy nechvalně známé španělské inkvizice.

Prst bronzové sochy císaře Konstantina I. Velikého se vrátil ke svému „majiteli“. Ukazováček objevený v pařížském muzeu Louvre byl k ruce přiřazen po pěti stech letech.

Apríl někdy nazývaný dnem všech bláznů je jedním z nejveselejších dnů v roce. Jeho původ je ale nejistý. Jaké nejzdařilejší žerty se během tohoto dne povedly v průběhu historie?

Přestože si upalování zaživa většinou spojujeme s čarodějnickými procesy v raně novověké Evropě, ve skutečnosti hrozilo zločincům i nevinným odsouzencům už v dobách starověku. Smrt ohněm mohla být velmi krutá, ale také překvapivě milostivá; záleželo na tom, jakým způsobem byla poprava vykonána.

Jedním z přirozených plemen koček, tj. takovým, které nevzešlo ze selektivního křížení, je i kyperská kočka. Známá je i jako kočka svaté Heleny, případně svatého Mikuláše, navíc se v případě snahy o registraci čistokrevného plemene hovoří o plemeni "afrodita", které mělo vzejít ze zdejších divokých koček. Tak jako tak máme co dočinění s kočkami, které po staletí obývaly ostrov Kypr a které jsou i součástí zdejší kultury.

Silvestr. Dnes tolik oslavovaný svátek se původně nespojoval s žádnými zvyky a obyčeji. Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve všech západokřesťanských zemích ustálil kalendář gregoriánský a Nový rok na 1. leden.

Tento osud stihl ve 4. st. n. l. rodinu sv. Flaviána, původně římského prefekta (starostu) křesťanského vyznání, který svou funkci vykonával za císaře Konstantina Velikého. Kruté časy celé rodině nastaly, když se císař roku 351 přidal k sektě ariánů.