Kukuřice

Stáří kukuřice se odhaduje na 5600 let. Milují ji lidé po celém světě, ať už vařenou, grilovanou nebo praženou. Navzdory tomu, že je bohatá na vlákninu, vitaminy a minerály, její temná stránka některé strávníky děsí. Účinky kukuřice pro zdraví jsou totiž dost kontroverzní!

Myslíte, že se ze zeleniny pořádně nenajíte a za pár hodin vás přepadne hlad? Zeleninové burgery vás přesvědčí o opaku. Zkuste třeba ten z kukuřice!

Rok 2020 je pro zemědělce výjimečný, letos poprvé nesmějí používat glyfosát k dosychání řepky, kukuřice a pšenice před sklizní. Některé společnosti proti rakovině apelovaly na Asociaci soukromého zemědělství, že se postřikem plodiny stávají rakovinotvornými, Ministerstvo zemědělství ČR proto zakázalo používání tohoto herbicidu za tímto účelem od roku 2020 plošně pro celou Českou republiku.

Výživoví poradci dnes a denně připomínají, jak moc je zelenina důležitá. Ano, mají pravdu. Obsahuje vlákninu, vitaminy a minerály, je nízkokalorická a umí zasytit. Jenže je tu háček. Některé druhy zeleniny jsou škrobové a tělu dodají víc sacharidů, než je žádoucí.

Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Robotti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství.

Batáty plněné masem, zeleninou a fazolemi vypadají i chutnají fantasticky. Jejich nasládlá chuť v kombinaci s chilli papričkou vás přesvědčí, že tuhle večeři stojí za to si zopakovat.

Krajinou na Hodonínsku v okolí obce Šardice se táhnou nekonečné lány obilí a kukuřice. Ve zvlněných kopcích tvoří strukturu odstínů žluté, zelené či hnědé barvy. Lákají fotografy až z Jižní Koreje či Japonska. Kvůli podobnosti s italskou krajinou se lokalitě začalo přezdívat „moravské Toskánsko“.

Článek pojednává o hodnocení kvality siláže vyrobené pomocí diskového crackeru řezačky Krone Big X 530 s řezacím bubnem s dvaceti osmi noži. Hodnotily se následující parametry - kvalita fermentačního procesu, živinové složení, stravitelnost škrobu a fyzikální struktura.

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10.000 lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici, píše zpravodajský server BBC.

Nejprve je třeba si ujasnit, že zemědělství je v zásadě lokální záležitostí a že je více ovlivněno krátkodobými výkyvy počasí, než vlastní klimatickou změnou. Vliv klimatu na zemědělství je tak spíše na úrovni změny pěstovaných plodin, chcete-li od pšenice ke kukuřici, od kukuřice k čiroku, a od čiroku k citrusům v horizontu 50 a více let.

Zvířata vypila 30 kilogramů kukuřičné pálenky, což je natolik opilo, že usnula na nedaleké čajové plantáži.

Vědci experimentovali s mikroemulgačním křemíkovým, uhlíkovým a kukuřičným škrobem v souvislosti s novým mikrostrukturovaným kompozitním materiálem pro baterie. Smíchali křemíkové nanočástice, kukuřičný škrob a propylenový plyn.

S Michaelem Rittsteinem jsem se sešel v Jízdárně Pražského hradu, kde má sedmdesátiletý malíř do 5. ledna 2020 výstavu nazvanou Ve vlnách. Můžete tu vidět i impozantní obraz Zalomená kukuřice, který má rozměry 5 x 8 metrů a kvůli kterému jezdili v létě brnířovští zemědělci v nemytých traktorech…

Když s Petrem Maradou stojíte na poli a posloucháte jeho vyprávění, jak vypadá naše zemědělská krajina a jak by vypadat měla, není to jen akademické tlachání od kavárenského stolku. Petr Marada přeměňuje necitlivým přístupem pošramocenou krajinu na něco více funkčního a udržitelného. A taky malebného. Rozhovor s Petrem Maradou vznikal mezi poli, i při pojídání meruněk, plodů stromů vysázených jako krajinný prvek na původně nekonečném polním lánu. Jsme na katastru obce Šardice. Fotografové lokalitu přezdívají moravské Toskánsko. Pokud tu něco fotí, je to zvlněná krajina a zpravidla také něco z díla Petra Marady.

Někdo v nich vidí „Frankensteinovo kvítí", někdo věří, že pomohou vyřešit ožehavé problémy lidstva. Geneticky modifikované plodiny se pěstují na polích už dvě desetiletí. Spor o ně neutuchá. Naopak, především v Evropě nabývá na síle.

Místo kukuřice, řepky a obilí poroste na polích tráva. Zemědělci zatravňují desítky hektarů na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku. Před časem se změnila jeho hranice a zóny ochrany.V některých místech platí přísnější pravidla. V první zóně ochrany jsou nově i pozemky, kde zemědělci orali a hnojili půdu. S tím je konec.

Mexické krávy vykrmené dovezenou americkou kukuřicí a siláží pak samy cestují na porážku do USA. Poté, co se z nich stanou balené stejky, zamíří znovu k prodeji do Mexika. Od roku 2005 Čína dovezla nejvíce zboží sice ze Spojených států, ale vyrobené Made in China. Tresky ulovené norskými rybáři v Atlantiku zamíří ke zpracování do Číny a jako naporcované filety se vrací zpět do Skandinávie. Připomíná vám to absurdní drama? Přitom je to jen běžný přehled toho, jak dnes vypadá de-regulovaný mezinárodní obchod. O jeho důsledcích píše Ecologist.

Při východu slunce už jsou mlhavá pole kolem vesnice Guior posetá muži, ženami i dětmi, kteří po noční bouřce vysévají kukuřici. Po několika letech přinesl liják zemědělcům v této části východní Guate.

Proměna počasí a hlavně legislativní nařízení v oblasti půdoochranných technologií vede mnohé zemědělce k přemýšlení, jak obhospodařovanou půdu udržet v dobré kondici a chránit ji před negativními vlivy. Jednou z účinných metod je pásové zpracování půdy – strip-till. Zatímco někteří pěstitelé tuto technologii teprve objevují, v progresivním podniku ZD Bohuňovice na Olomoucku už ji úspěšně téměř pět let aplikují v praxi stroji Duro France a Monosem, díky nimž dosahují velmi zajímavých výsledků.

Poprvé jsme ho chytili loni v neděli 28. 10. v Újezdě u Chanovic. Tenkrát mi Martin Polívka vyprávěl, jak se dva orli mořští porvali. Jeden pak zůstal mokrý a lehce poraněný sedět na zemi mezi ploty zahrad kousek od nedalekého rybníka. Přijel jsem na místo a po krátké honičce jsem částečně a těžce letícího orla odchytil.