Plodnost

Na fasádě kliniky asistované reprodukce Gynem v Dolních Chabrech na severu Prahy se do konce srpna objeví třináctimetrová velkoplošná nástěnná malba. Informoval o tom marketingový ředitel kliniky Richard Kvěch. Autory muralu budou streetartisté Chemise a ParizOne.

Lidí kolem čtyřicítky, kteří se snaží o dítě, přibývá. Ať už proto, že potkali životního partnera, se kterým ho můžou přivést do harmonické rodiny, později, nebo třeba kvůli kariéře. A když se to podaří, někteří se do miminka zamilují natolik, že chtějí další. Je to vůbec reálné?

Loni přišlo v Česku na svět nejméně dětí v naší historii, necelých 78 tisíc. Z toho zhruba sedm tisíc díky umělému oplodnění. Mohlo by jich být víc, kdyby zákon umožnil podstoupit asistovanou reprodukci ženám bez partnera. To podporuje i Česká gynekologicko-porodnická společnost v čele s šéfem Sekce asistované reprodukce Štěpánem Machačem.

Na rizika dědičných nádorů, potíže s plodností či možnosti vývojových vad dětských pacientů mohou upozornit specialisté z oblasti zdravotnické genetické péče. Centrum klinické genetiky je nově zájemcům k dispozici také v prostorách olomoucké polikliniky AGEL u hlavního vlakového nádraží.

Představte si, že váš život, postavení ve společnosti a někdy i budoucnost celé rodiny závisí na tom, zda porodíte syna, nebo dceru. Přesně taková byla realita mnoha žen ve středověké Evropě. Mužský potomek představoval dědice majetku, pokračovatele rodu i jistotu, že rodové jméno nezanikne. Dcera sice mohla uzavřít výhodný sňatek, z pohledu tehdejší společnosti však syn znamenal mnohem víc.

O neplodnosti se často hovoří jako o ženském problému, realita je ale taková, že potíže s početím se ve stále větším počtu případů týkají také mužů. Co všechno může být příčinou, kdy by se měli muži nechat vyšetřit a jak mohou svou plodnost chránit?

Moderní životní styl mění nejen kvalitu spermií, ale i partnerské vztahy a přístup k rodičovství. Zkušený urolog Viktor Vik vysvětluje, proč mají mladí méně sexu, kdy začíná věk výrazně ovlivňovat plodnost a proč je příčina neplodnosti zhruba v polovině případů na straně muže.

Léky známé hlavně díky hubnutí mohou mít další překvapivý účinek. U mužů s obezitou a nízkou hladinou testosteronu některé studie zaznamenaly zlepšení hormonálních hodnot i části spermiogramu. Na označení „lék proti neplodnosti“ je však zatím příliš brzy.

Miliony lidí v chatbotech nacházejí náhradu blízkosti. Čím věrněji ji však AI napodobuje, tím silnější jsou obavy z citové závislosti. Čína nejen proto začala AI společníky přísně omezovat. Problém však zdaleka není jen čínský.

Vedoucí lékařka Pronatalu Nicole Mardešićová na letošním Forbes Business Festu vysvětlila, proč debatu o nízké porodnosti zjednodušujeme, z jakého důvodu školám chybí výuka o plodnosti a proč se asistovaná reprodukce...

Potíže s plodností nejsou zdaleka tak výjimečné, jak by se mohlo zdát. Zatímco některým párům pomůže úprava životního stylu, změna stravovacích návyků nebo omezení stresu, jiné potřebují odbornou pomoc. Klíčovou roli hraje včasná diagnostika a správně nastavená léčba. Česko je v tomto oboru lídrem v Evropě.

Zamlklé těhotenství – jaké jsou signály a příčiny?

Pseudospermie, které experti poprvé vytvořili v laboratorním prostředí, jsou těm opravdovým podobné na 97 procent. Vědci je chtějí využít zatím hlavně na výzkum poruch plodnosti a také pro vývoj nových léků.

Na svahu nad vesnicí Cerne Abbas v anglickém Dorsetu leží obří nahá postava s kyjem. Měří asi 55 metrů a vědci ji datují do období let 700 až 1100. Proč ale vznikl právě takhle odvážný obraz, zůstává záhadou. Teď ho navíc musí zachraňovat křídou.

Zdá se, že ani kosmické záření, ani genetické mutace nepředstavují hlavní hrozbu pro lidskou plodnost mimo Zemi. Tým vedený Ying Li z univerzity Tsinghua prokázal, že skutečný problém začíná v mnohem ranější fázi, než se předpokládalo, a to v okamžiku, kdy samotné buňky odpovědné za vznik vajíček a spermií ztrácejí schopnost normálního vývoje.

Mateřství po čtyřicítce bývá často spojováno především s vyššími zdravotními riziky. Přesto se opakovaně ukazuje zajímavá souvislost, ženy, které dokážou přirozeně otěhotnět a porodit dítě ve vyšším věku, se častěji dožívají velmi vysokého věku. Neznamená to ale, že pozdní těhotenství život prodlužuje. Spíše může být známkou toho, že organismus stárne pomaleji.

Zjistěte, proč lékaři nově označují PCOS jako PMOS (polyendokrinně-metabolický ovariální syndrom) a jak komplexní léčba metabolismu pomáhá k otěhotnění.

Ještě před pár lety se o „odkládání rodičovství“ mluvilo hlavně jako o osobní volbě. Dnes už je to i demografický trend, který je vidět v číslech – v Česku i ve světě. Část mladých lidí děti opravdu nechce, velká část je ale spíš chce „někdy později“.

Studie provedená odborníky z University of Massachusetts Amherst na více než 2 000 mužích identifikovala epigenetické změny DNA ve spermiích, spojené s vystavením běžným znečišťujícím látkám z venkovního prostředí.

V roce 2006 režisér Alfonso Cuarón světu představil vizi vymírajícího lidstva ve filmu Potomci lidí (Children of Man). Podle některých odborníků nás možná něco takového čeká. Průměrná hladina testosteronu u mužů se za posledních 50 let snížila o více než polovinu, zjistila nová studie. Někteří odborníci tvrdí, že jde o důkaz zhoršujícího se mužského reprodukčního zdraví. Jiné výzkumy také upozorňují na zhoršující se kvalitu spermatu.

Zvažujete mateřství, ale obáváte se, že čas není na vaší straně? Zmrazení vajíček může být řešením, které vám umožní uchovat plodnost a zajistit si šanci na vlastní rodinu i v pozdějším věku. Jak tento proces funguje a pro koho je nejvhodnější? The post Zmrazení vajíček: Pojistěte si do budoucna šanci na potomka appeared first on Prima Inspirace.

Průměrná hladina testosteronu u mužů se za posledních padesát let snížila o více než polovinu, tvrdí odborníci v nové studii. Podle části vědců jde o další důkaz zhoršujícího se mužského reprodukčního zdraví.

Léky na hubnutí jako Ozempic, Wegovy nebo Mounjaro jsou spojované hlavně s rychlým úbytkem hmotnosti. Na letošním kongresu Endocrine Society ale vědci představili systematický přehled dosavadních klinických studií, který naznačuje další přelomový efekt: u mužů s obezitou by mohly výrazně zlepšovat hormonální profil i kvalitu spermií. Odborníci zároveň upozorňují, že důkazy jsou zatím předběžné.

Stále větší počet žen odkládá mateřství z nejrůznějších důvodů do vyššího věku, průměrný věk matek při narození dítěte u nás vzrostl v posledních letech na 30,6 roku. Spolu s tímto trendem ale bohužel zároveň roste riziko komplikací při snaze o početí. Co vše může mít vliv na vaši plodnost a proč ani nejmodernější medicína nedokáže ošálit biologické stárnutí?

Předsedkyně ruské Rady federace Valentina Matvijenková (77) na setkání s účastníky projektu „Vlak paměti" vysvětlila, jak si mladí Rusové mají zorganizovat život. Do 35 let mají založit rodinu, přivés…

Diagnostikovali vám předčasné ovariální selhání (POI)? Zjistěte, jaké jsou příčiny předčasné menopauzy a jaké možnosti dává moderní IVF s vlastními i darovanými vajíčky.

Novinové titulky hrozí že populace Česka vymírá. Studie v Lancet: do 2100 klesne populace ve 23 zemích o více než 50 %. Plodnost ČR 1,4 = úbytek lidí až o třetinu za 1 generaci a 30 let. Opravdu hrozí naše vymírání bez imigrace? Kdy k tomu dojde?

Hormonální antikoncepce bezpochyby patří k vynálezům, které nejvíc proměnily 20. století. První pilulka na světě, americký Enovid, byla jako antikoncepce schválena v roce 1960. O rok později, 1. června 1961, dorazila do Evropy – a v roce 1965 i za Železnou oponu, když Československo vyrobilo vůbec první antikoncepční přípravek celého východního bloku.

Klesající porodnost po celém světě odráží hlubší sociální problém.

„Mít koule“ se v češtině říká mužům, kteří mají odvahu. Jenže skutečná varlata nejsou soutěžní disciplína ani důkaz chlapskosti. Jejich velikost sice může něco napovědět o zdraví, ale rozhodně neplatí, že čím větší, tím lepší.

Ženy odkládají rodičovství kvůli studiu, kariéře, finančním jistotám i absenci vhodného partnera. Trend se promítá také do statistik – průměrný věk matek při narození dítěte v posledních letech vzrostl na 30,6 roku a podíl žen rodících ve věku okolo 40 let se dlouhodobě zvyšuje. Současně sílí přesvědčení, že případné problémy s početím ve vyšším věku vyřeší moderní reprodukční medicína. „Ani nejvyspělejší metody ale nedokážou obejít biologii. S věkem výrazně klesá kvalita i počet vajíček a roste riziko komplikací v těhotenství,“ upozorňuje MUDr. Lenka Hromadová, lékařka kliniky Repromeda. Jaký vliv na počet vajíček má pravidelná menstruace? Jak si mohou ženy nechat prověřit svou plodnost? A jak se věk promítá do fertility mužů?

Ještě před několika lety byly léky GLP-1 spojovány hlavně s diabetem. Dnes pomáhají milionům lidí s obezitou a nyní se ukazuje, že by mohly mít i další přínos: zlepšení plodnosti. První studie naznačují pozitivní účinky u žen s hormonálními poruchami i u mužů s nízkou hladinou testosteronu související s obezitou.

Mateřství ve vyšším věku už dávno není tabu ani výjimkou. Ženy odkládají rodičovství kvůli studiu, kariéře, budování zázemí nebo jednoduše proto, že potkaly toho pravého až později. Jenže zatímco naše životy se prodlužují a mládneme před očima, biologie zůstává neúprosná.

Když se z embrya udělá v politickém jazyce dítě, z těhotné ženy se snadno stane matka proti své vůli. A z péče dohled. Text o tom, proč české právo nerozhoduje jednou čárou, proč slova v reprodukční péči nejsou nevinná - a proč žena není nádoba.

Léto přeje koupání, sportu i dlouhým dnům stráveným na slunci. Jen málokterý muž si ale uvědomuje, že vysoké teploty mohou mít negativní vliv také na jeho plodnost. Pokud navíc pár plánuje v blízké době početí dítěte, je dobré vědět, že dlouhodobé přehřívání varlat může snížit kvalitu spermií, jejich počet i pohyblivost.

Mateřství po čtyřicítce už dnes není výjimkou. Ženy stále častěji odkládají rodičovství kvůli studiu, budování kariéry, finanční stabilitě nebo hledání vhodného partnera. Tento trend potvrzují i statistiky – průměrný věk žen při narození dítěte v Česku vzrostl na 30,6 roku a dlouhodobě přibývá matek, které rodí kolem čtyřicítky.

Uvažujete o lécích na hubnutí při snaze o miminko? Zjistěte, jak Wegovy či Mounjaro ovlivňují plodnost, PCOS a kdy je nutné je před početím bezpečně vysadit.

Touha po dítěti je pro mnoho párů přirozenou součástí plánování společné budoucnosti. Ne vždy ale cesta k vytouženému těhotenství probíhá podle představ. Pokud se nedaří otěhotnět ani po delší době snažení, nemusí to znamenat konec nadějí. Moderní reprodukční medicína dnes nabízí řadu možností, jak šanci na početí výrazně zvýšit.

Moderní ložnice skrývá tiché nepřátele mužské plodnosti. Umělá vlákna v trenýrkách a prostěradlech drží teplo a uvolňují mikroplasty, čímž zásadně ochromují aktivitu i samotnou produkci spermií.

Kortizol u žen pracuje tiše a dlouhodobě. Věda ho spojuje s nízkou porodní hmotností novorozenců, poporodní depresí i narušenou plodností. Překvapivé přitom je, že ho nespouštějí nejčastěji velká traumata, ale každodenní omezování jídla.

Kam směřuje lidstvo? Zatímco dřívější demografické modely počítaly se stabilním růstem nebo plynulým zpomalením, nový nelineární matematický scénář přichází s varovným prstem. Pokud planetu zasáhnou environmentální krize, může globální populace po roce 2064 zažít nevídaný pád.

Problémy s plodností jsou v Česku častější, než by se mohlo zdát. Podle odhadů gynekologů má složitější cestu k dítěti patnáct až dvacet procent párů. Jak velkou roli hraje rostoucí věk rodiček? „Je to naprosto zásadní. Žena by měla mít do třiceti let alespoň jedno dítě. A pokud ne, tak alespoň zamrazená vajíčka,“ doporučuje gynekolog Pavel Darebný z Centra asistované reprodukce v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.

Za třetinou případů, kdy se párům nedaří otěhotnět, stojí mužský faktor. Špatný spermiogram ale ještě nemusí znamenat konec nadějí, často stačí lehká změna životního stylu a trpělivost. Odborníci na téma upozorňují u příležitosti Národního dne neplodnosti, který připadá právě na dnešní den – 6. června.

Miminko bývá výsledkem souhry dvou lidí. Když se ale rodina dlouho nerozrůstá podle představ, bývá překvapivě častým důvodem neplodnost muže. Právě na to upozorňuje Národní den neplodnosti, který připadá na 6. června. Ani nepříznivý spermiogram ale nemusí znamenat konec nadějí.

Ještě před třiceti lety měla česká žena první dítě kolem dvaadvaceti. Dnes je prvorodičce v průměru téměř třicet a tato hranice se každým rokem posouvá výš. Jenže svůj podíl na problému mají i muži. A rozhodně není malý.

Léčivé prameny, elegantní pavilony, slavní návštěvníci a atmosféra starých časů. Dnešní hádanka vás zavede do jednoho z nejkrásnějších lázeňských měst České republiky. Poznáte ho podle pěti indicií?

O této nemoci se příliš nemluví, přitom jde o poměrně častou infekci, která se přenáší pohlavním stykem. Mnozí o nákaze vůbec neví, neprojevuje se totiž žádnými výraznými příznaky. Když se ale choroba neléčí, může vést k vážným komplikacím, třeba zánětům a problémům s plodností.

Kariéra, láska, cestování, život podle svého. Jistě. Ale biologické hodiny neumí dát „mute“. I proto se stále víc žen rozhoduje pro social freezing, tedy zmrazení vajíček. Teď sice děti nechtějí a ani o nich neuvažují, ale v budoucnu to nevylučují.

Herečka Courteney Cox si své místo v Hollywoodu pracně vydobyla. Důvěrně ji známe v roli neurotické šéfkuchařky Moniky Geller ze seriálu Přátelé nebo z hororového seriálu, kde hraje spisovatelku, kterou čas od času posedne duch původní majitelky jejího domu. Má za sebou 40letou úspěšnou kariéru, její soukromí ale bylo plné tragédií, útrap a překážek.

„Tak co, kdy už to bude?“ Otázka, která nejen na rodinných oslavách dopadá s razancí kladiva. Otázka, která se často vznáší nad každým kariérním postupem nebo novým vztahem. Společnost má o životě ženy stále velmi rigidní představu: vystudovat, najít stabilního partnera a v ideálním případě do třicítky „splnit povinnost“. Tento neviditelný, ale všudypřítomný tlak vytváří iluzi, že ženská hodnota je přímo úměrná schopnosti otěhotnět v termínu, který vyhovuje okolí, nikoliv ženě samotné.

Testosteron má image svalnatého hrdiny. Estrogen naproti tomu většina mužů vnímá jako něco, co se jich netýká. Jenže právě tenhle „ženský hormon“ rozhoduje i o mužské sexualitě, plodnosti, kostech, náladě nebo energii. A když se jeho hladina vychýlí, tělo to umí dát najevo překvapivě jasně.

Stále více lidí dnes odkládá rodičovství do pozdějšího věku a spolu s tím roste i zájem o témata plodnosti a reprodukčního zdraví. Zatímco o preventivním zmrazení vajíček už dnes slyšela řada lidí, méně známou možností zůstává vyšetření AMH, které může orientačně ukázat, jaká je zásoba vajíček ve vaječnících. O tom, jak tato vyšetření fungují a jaké možnosti dnes reprodukční medicína nabízí, mluví v podcastu Neklepat! předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Machač.

Vrozené vývojové vady dělohy a jejich vliv na plodnost

Češi odkládají rodičovství do stále vyššího věku, povědomí o (ne)plodnosti je ale podle odborníků alarmující –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to nejen mezi veřejností. Některé ženy se dostávají k léčbě pozdě i proto, že je od ní lékaři odrazovali. Zaznělo to na kulatém stole navazujícím na studii Národního institutu SYRI Odklad reprodukce a reprodukční zdraví v Česku.

Za padesát let zmizely dvě třetiny populací volně žijících živočichů. Plodnost mužů klesá po celém světě. Vědci z Oregonské univerzity nyní ukazují, co mají obě krize společného – a proč je řešení tak složité.

Obavy z hormonální stimulace, strach z „vyčerpání organismu“ nebo nejistota kolem zmrazení vajíček jsou témata, která dnes řeší čím dál víc žen. Jaká jsou skutečná rizika a kde naopak panují mýty? O bezpečnosti léčby, limitech i významu včasného rozhodování mluví MUDr. Petr Matlák z PRONATAL Ostrava.