Příroda

Nedaleko Františkových Lázní se nachází přírodní rezervace, kde si budete připadat jako na Islandu. Obklopí vás totiž nespočetné bublající bahenní sopky, vyvěrající minerální prameny a nedotčená krajina, která vznikala tisíce let. Nikde jinde v Česku na ni nenarazíte.

Požár lesního porostu se kvůli větru rychle rozšířil. Hasiči museli zasáhnout, aby zabránili dalším škodám.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika.

Zvířecí svět umí být absurdní i fascinující. Jedno zvíře vytváří kostky, jiné se vrací na začátek života a další má otisky prstů jako člověk.

Člunozobec africký působí jako nezničitelný vládce bažin, skutečnost je ale jiná. Tento výjimečný pták čelí úbytku mokřadů, rušení i pomalému rozmnožování, které z něj dělá zranitelný druh.

Etanol se nacházel v nektaru 26 z 29 zkoumaných druhů rostlin. Vědci z UC Berkeley poprvé systematicky zmapovali přítomnost alkoholu v květech a zjistili, proč se opylovači nikdy neopijí.

Hadí hora se nachází na Jáchymovsku a výstup na ni je sice náročný, ale rozhodně stojí za to. Vyhlídka těsně pod vrcholem vám vezme dech.

Ploty jsou jedním z nejkontroverznějších zásahů v ochraně přírody. Pro některé jsou nezbytné pro zachování divoké zvěře, minimalizaci neoprávněného vstupu a předcházení konfliktům, které vznikají, když se lidé setkají s divokou zvěří.

Každé jaro se kvanta žab vydávají na nebezpečnou cestu za pářením, přičemž mnohé riskují život na frekventovaných silnicích. Dobrovolníci po celé republice se proto zapojují do záchranných akcí, aby obojživelníky bezpečně přenesli. Pražští ochránci přírody hlásí rekord: v Černošicích se za jediný den podařilo odnést k rybníku 1838 ropuch obecných.

S Českým středohořím míváme spojenu představu nápadných „vulkanických“ kopců, ale krajina tu umí překvapit i zákoutími s až překvapivě divokou vodou. V jednom případě oba uvedené jevy spolu úzce souvisí.

Ve středu 1. dubna začala letní sezona na Pravčické bráně nedaleko od městečka Hřensko na hranicích Česka a německého Saska. V praxi to znamená, že turisté mohou tento symbol Národního parku České Švýcarsko navštívit již každý den. Ať již k němu zamíří od Hřenska nebo po turistických trasách z osad Mezná nebo Mezní louka, budou procházet „měsíční“ krajinou, která připomíná ničivý požár, kterému zdejší oblast čelila v létě 2022.

Zlatý déšť máme spojený s jarem a obdobím Velikonoc. Je to už taková tradice, že si málokdo uvědomuje, že toto označení používáme vlastně špatně. Pravý zlatý déšť je dokonce velmi jedovatý.

Nové přírodní podmínky znamenají pro šelmy novou kořist i nečekané chování. Pumy se vrátily do Patagonie a k překvapení vědců začaly hromadně lovit místní tučňáky. Zjistěte, jak se samotářské kočky učí toleranci díky nadbytku potravy.

V noci na neděli se po německém pobřeží nesl zvuk, který lidskému uchu zní jako hořký pláč. Vydával ho Timmy, mladý keporkak uvázlý v zátoce u ostrova Poel. Hlas bylo slyšet až čtyři kilometry daleko.

Představitelé ministerstev zemědělství a životního prostředí chtějí zasadit české přírodě nepochopitelnou ránu. Rozhodli se totiž zemědělcům umožnit plošné rozhazování jednoho z nejprudších jedů po povrchu půdy namísto současného omezeného kladení přímo do děr.

Nestátní lesníci zvou popáté veřejnost na procházky s programem. Den otevřených lesů bude v sobotu 23. května na třech desítkách míst v Česku. Pořadatelem je Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) a jeho členové. Cílem akce je přibližovat principy trvale udržitelného hospodaření v lesích a vysvětlovat časté mýty spojené s péčí o les, uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda.

Vědci objevili v jantaru první fosilní důkaz zvláštní skupiny sekáčů, kteří byli kdysi rozšířeni po celé severní polokouli.

Tropické lesy jsou horká a parná místa. Ale když se pokácí velké množství stromů, jsou ještě teplejší. Náš nedávný výzkum v Nature Climate Change ukazuje, že odlesňování velkých ploch deštného pralesa vystavuje stovky milionů lidí vyšším teplotám, zvyšuje horkostres (když selže tělesný způsob regulace teploty) a v některých případech k tomu přispívá i úmrtí.

Ačkoli jde o jednu z nejhojnějších kočkovitých šelem západní polokoule, vědci toho o jaguarundim, blízkém příbuzném pumy, ví poměrně málo. Mezi zemědělci ale tento predátor dvakrát populární není.

Maska přes oči, huňatý ocas a zvědavé tlapky. Mýval si rychle získá sympatie, jenže za tímhle vzhledem se skrývá přizpůsobivý všežravec, který v evropské přírodě způsobuje víc problémů, než by se zdálo.

Když se začne v okolí smrkat, většina lidí sahá po vitamínech a sirupech. Jenže bylinky jsou často první a zároveň nejpřirozenější volba, jak tělu pomoct, zvlášť pokud chcete podpořit imunitu jemně a dlouhodobě. Nejsou zázračné, ale umí udělat hodně: zklidnit zánět, podpořit sliznice, pomoct spánku i regeneraci. A právě to jsou věci, na kterých imunita stojí.

Poklad na dně oceánů. Řeč není o pirátech a dokonce ani o nyní tak často skloňovaných vzácných zeminách. Vědci věří, že nejhodnotnější jsou tamní organismy. V budoucnu zřejmě ovlivní medicínu, bioinženýrství i zachycování CO2.

Na ostrově Praslin v Seychelském souostroví se pozemní laboratoři podařilo něco, co se dosud nepovedlo žádnému vědeckému zařízení v celé Africe ani v západní části Indického oceánu: spustit řízené rozmnožování korálů mimo moře.

Na konci března se rybářské lodi v Bračském kanálu povedl kapitální úlovek. Na palubu rybáři vytáhli žraloka šedého. Následně putoval zpátky do vody, šlo ale o potvrzení jeho výskytu na Jadranu.

Žije v temnotě, kde téměř není kyslík, a místo lovu sbírá drobné zbytky potravy. Vampýrovka hlubinná ukazuje, že i mezi hlavonožci může evoluce vést úplně jinou cestou.

Příroda nás obklopuje - ale kolik o ní skutečně víme? Zjistěte, jestli vaše znalosti sahají za dokumenty Davida Attenborougha a školní učebnice přírodopisu.

Pranostiky byly důležitou součástí života zejména na venkově. Pomáhaly lidem odhadnout, kdy je vhodné začít s prací na poli, kdy přijde mráz nebo jaká bude úroda.

Novozélandská jeskyně Waitomo nabízí svým návštěvníkům nevšední podívanou. Podobný úkaz jako zde nikde jinde na světě nenajdete, alespoň ne v takovém rozsahu.

To, co na první pohled vypadá jako přírodní ostrůvek, často označovaný jednoduše jako shell-midden island, doslova ostrov z mušlového nánosu, uprostřed mangrovových porostů u pobřeží Vanua Levu ve fidžijském souostroví, ve skutečnosti skrývá hluboce lidský původ.

Kateřina Kybicová z Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu vyvrací mýty o klíšťatech. Nákaza hrozí daleko více v městských parcích než v lesích.

To, že hladina sladkovodního jezera stoupá a klesá v souladu s přílivem a odlivem oceánu, si lze jen těžko představit. V Antarktidě se ale právě potvrdilo, že se to skutečně děje.

Pustý žleb v centru Moravského krasu, přesněji řečeno stezka spojující vstup do Punkevních jeskyní a vyhlídku nad propastí Macochou, je opět průchozí. Podniku Lesy ČR se podařilo odstranit tuny sutě ze skalního masivu, který ji zatarasil. Ochranáři vítají, že se práce stihly ještě před prvním dubnovým víkendem, kdy začíná turistická sezona.

Jihoameričtí domorodci ryby trávili stromem, který u nás skoro nikdo nezná.

Lesklé černé tělo, silná kusadla a jed, který z něj udělal legendu. Australský sklípkanec jedovatý patří k nejnebezpečnějším pavoukům světa.

V posledních desetiletích si vědci i běžní lidé stále častěji všímají jednoho znepokojivého jevu: v přírodě ubývá hmyz.

Minule jsme se věnovali nejběžnější sově naší krajiny – puštíku obecnému. Tentokrát zamíříme do lesů vyšších poloh, kde žije jedna z nejpůvabnějších menších sov: sýc rousný.

Letos poosmé se udělovala Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Již tradičně na konferenci Vybrané problémy naší přírody a krajiny, která se tentokrát zaměřila na nové přístupy k péči o přírodu.

Jak se páří tvor, který nevidí, co dělá? U chobotnic odpověď leží v chapadle, jež funguje zároveň jako smyslový orgán i nástroj reprodukce.

Běžný antidepresivum detekovaný v řekách a potocích po celém světě narušuje učení ryb a dopad je překvapivě jednostranný. Nový výzkum vedený Monash University ukazuje, že lék amitriptylin narušuje prostorové učení u divokých ryb, ale pouze u samců. Samice zůstávají nedotčeny.

Tornádová ulička se posouvá na východ a státy jako Tennessee, Kentucky nebo Alabama čelí bouřím, na které nejsou připraveny. Proč jsou noční tornáda na jihovýchodě dvakrát smrtelnější a co s tím dělá věda?

Jaro 2026 je tady, příroda se probouzí a láká ven. Spolu s tím ale přichází i méně příjemná zpráva: podle aktuálních dat nás čeká silná sezóna klíšťat. Mírná zima a vlhké jaro jim letos vytvořily ideální podmínky.

Nečekané komplikace provázejí napouštění přehrady Baška na Frýdecko-Místecku po loňské rekonstrukci za 120 milionů korun. Povodí Odry muselo plnění nejmenší nádrže v povodí Odry přerušit a snížit hladinu o půl metru.

Hledáte klid v kostele? Já raději tam, kde vás místo kázání propleskne mokrá větev.

Nenápadný nízký keřík s výrazně růžovými květy a intenzivní vůní patří mezi nejohroženější rostliny české přírody. Lýkovec vonný v posledních desetiletích z krajiny rychle mizí. Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) nyní společně s dalšími partnery zkoumají jeho genetickou rozmanitost, změny prostředí i možnosti pěstování, aby připravili podklady pro program, který může tento vzácný druh pomoci zachránit. Jejich výzkum potrvá do roku 2028.

Česká podvodní archeoložka Barbora Machová nachází na dnech řek předměty, které by na souši dávno zmizely. Co všechno ukrývají naše toky a proč je voda lepší konzervant než půda?

Plánovaný Dům přírody Jeseníků v lázních Karlova Studánka pravděpodobně nevznikne. Přestože smlouva mezi Agenturou ochrany přírody, MS krajem a horskými lázněmi byla již podepsána, situace se změnila a lázně od ní nyní ustoupily.

Po třech stech letech se do Krkonoš vrací medvěd hnědý. Projekt Medvědí stezka představuje nový ochranářský a vzdělávací koncept, který propojuje ochranu

Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. Objevena byla propagátorem evoluční teorie, připisované běžně Charlesi Darwinovi (1809–1882), přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem (1823–1913).

Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo.

Ztratit končetinu a jednoduše si ji nechat dorůst? Pro člověka sci-fi, pro některá zvířata běžná realita. Od roztomilého axolotla po nenápadné hvězdice, příroda ukazuje, že opravit tělo není nemožné. A vědci se snaží přijít na to, jak tento „zázrak“ jednou přenést i na nás.

Nadměrná produkce odpadu je problém, který lidstvo zatím neumí vyřešit. To sice může znít poněkud fatalisticky, ale čísla hovoří jasně. Odpad je globální problém. A není lepší důkaz než obří skládky.

Jsme to, co jíme. A v oceánu většina forem života získává svou potravu z fytoplanktonu. Tyto mikroskopické, rostlinám podobné řasy jsou primárním zdrojem potravy pro kril, mořské plže, některé malé ryby a medúzy, které následně slouží jako potrava pro větší mořské živočichy, kteří jsou kořistí pro vrcholové predátory oceánu, včetně lidí.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

Městské prostředí je kvůli klimatické změně stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin, které v letních sluncem rozpálených ulicích hůře zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů. Samosprávy proto musí posupně upravit druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám.

Tropická cyklona Narelle minulý týden vstoupila do historie.

Tým vedený paleontologem Trevorem Worthym získal z jeskyně poblíž Waitomo na Severním ostrově Aotearoa, což je maorský název pro Nový Zéland, mimořádnou sbírku zkamenělin dávných živočichů.

V Indonésii určuje oceán rytmus všeho živého — od potápěčů Bajau lovících v hlubinách po tkalkyně v mlžných horách. Průvodce světem, kde moře formuje kulturu i lidská těla.

Opustil rodinu, spálil peníze a pod jménem Alexander Supertramp odešel do aljašské divočiny hledat svobodu. Příběh Christophera McCandlesse je fascinující i mrazivý zároveň.

Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství.