Příroda

Kolem obce Borová u Náchoda, jen kousek od dnešních hranic s Polskem, je řada staveb vojenského opevnění z doby před druhou světovou válkou. Jeden z pěchotních srubů, NS 61 – Chata, si ale zaslouží speciální pozornost. Ani ne tak pro svou historii, jako pro svou problematickou současnost.

Dlouhodobé sucho trápí Moravský kras. Vodní tok Bílá voda na některých místech prakticky vyschl a živočichům v něm chybí voda. Problémy hlásí i Orlík, podle odborníků přitom výrazné zlepšení nepřinesou ani srážky, které mají dorazit v tomto týdnu.

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.

Jihočeští vědci se snaží omezit invazní druhy ryb v tůních a rybnících na Vysočině a na Třeboňsku. Slunečnice pestrá nebo sumeček americký decimují populace chráněných obojživelníků na mnoha místech. Hydrobiologové proto vyvíjejí a testují šetrné pasti, které umožní nežádoucí ryby účinně odlovit.

Zprávy o výskytu sinic na jedné straně, plné pláže a plánovaná výstavba nových ubytovacích kapacit na straně druhé. Stav vody v lipenské přehradě a další rozvoj turismu v regionu staví proti sobě různé pohledy místních podnikatelů, hygieniků, ochránců přírody i vědců. Zatímco zástupci cestovního ruchu poukazují na stabilní návštěvnost i investice do obecní infrastruktury, spolky varují před překračováním přírodních limitů území.

Český svaz ochránců přírody vykoupil v rámci své kampaně Místo pro přírodu přírodně cennou lokalitu na okraji Českého středohoří. Na Bořeňské Homolce žijí vzácné druhy motýlů a rostou typické stepní rostliny. Plocha, vykoupená díky finančním darům veřejnosti, má 3,07 hektaru.

Na první pohled vypadá jako malý lední medvěd, ve skutečnosti je ale blízkým příbuzným černého baribala. Medvěd kermodský žije v pobřežních pralesích Kanady a jeho bílá srst je výsledkem vzácné genetické kombinace.

Tam, kde ještě před pár týdny bujel život, je teď jen prach, kameny a těla mrtvých živočichů. Tak smutně vypadá potok Bílá voda protékající stejnojmennou přírodní rezervací v Moravském krasu. Tok totiž zcela vyschl, což znamená rozsudek smrti i pro desítky raků říčních.

Zmije gabunská patří k nejmohutnějším jedovatým hadům Afriky a její jedové zuby mohou měřit kolem pěti centimetrů. Přesto nejde o agresivního lovce lidí. Mnohem raději zůstane bez hnutí ležet v listí a spoléhá na to, že ji nikdo neuvidí.

Potok Bílá voda, který protéká stejnojmennou přírodní rezervací v Moravském krasu, prakticky vyschnul. Ve velkém hynou raci a ryby, informovala na svém webu správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Letošní rok je z pohledu počasí naprosto extrémní, uvedli ochránci přírody.

Potok Bílá voda, který protéká stejnojmennou přírodní rezervací v Moravském krasu, prakticky vyschnul. Ve velkém hynou raci a ryby, informovala v sobotu na svém webu správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Letošní rok je z pohledu počasí naprosto extrémní, uvedli ochránci přírody.

Ikonický motýl s oranžovými křídly mizí před očima. Monarchu stěhovavého, proslulého tisícikilometrovou migrací z Kanady do Mexika, decimuje ztráta klejichy a klimatická změny. Ochránci přírody žádají o zařazení motýla na seznam ohrožených druhů.

Severní energetická ušetřila na rekultivaci lomu ČSA 1,04 miliardy korun. Podle dohody s vládou měly tyto peníze přes Státní fond životního prostředí připadnout obcím, které desítky let žily s těžbou.

Lesklé černé tělo, mohutné chelicery a jed schopný během krátké doby rozvrátit lidský nervový systém. Sklípkanec jedovatý svou pověst nezískal náhodou. Přesto člověka neloví a nejraději by se mu vůbec nepletl do cesty.

Jsou nenápadné, tiché a většinou je zahlédnete na krátký okamžik. Záblesk pohybu v trávě, drobný stín mizící mezi borůvčím. To jsou ještěrky. Vcelku běžní tvorové, ale nenápadní. Najdeme je na výslunných pasekách, podél lesních cest i na okrajích rašelinišť. Ale málokdo ví, že jsou to dva druhy - ještěrka obecná a ještěrka živorodá.

Český lom jako z dovolené u moře? Borek na Vysočině láká na tyrkysovou vodu, potápění a neobvyklé objekty pod hladinou.

Více než 40 let po ukončení komerčního lovu velryb odhaluje nový výzkum nárůst pozorování dvou největších druhů velryb v jihovýchodním Atlantiku. Zjištění, která byla zveřejněna v časopise African Journal of Marine Science, shromáždila více než 60 let potvrzených pozorování a uvíznutí na břehu z Namibie a západního pobřeží Jižní Afriky. Ačkoli celkové počty zůstávají nízké, pozorování obou druhů se v posledních letech výrazně zvýšilo – 95 % pozorování bylo zaznamenáno od roku 2012.

Kozia Góra, neboli česky Kozí hora nad Bielsko-Bialou je přesně ten typ výletu, který potěší, i když zrovna nemáte chuť na celodenní horskou výpravu. Trasa je dlouhá přibližně 5,5 kilometru, vede převážně lesem a největší stoupání si odbudeme hned v první části. Odměnou jsou příjemné hřebenové úseky, oblíbený areál Stefanka, možnost občerstvení, dětské hřiště a několik krásných pohledů na Bielsko-Białou i okolní beskydské kopce.

Zlato v podmořských sopkách nevzniká náhodou. Vědci zjistili, že klíčem je opakované tavení zemského pláště – dříve ochuzený plášť může při dalším tavení produkovat magma s vysokým obsahem zlata a poměrem Au/Cu až zhruba dvojnásobným oproti primitivnímu plášti.

Objevte české ptačí parky, které fungují jako záchranné oázy života pro vzácné a ohrožené druhy. Česká společnost ornitologická (ČSO) buduje po celé republice unikátní lokality, které chrání ohrožené ptáky, ale i vzácné obojživelníky a hmyz. Zjistěte, kam vyrazit do přírody a jaké unikáty u nás můžete spatřit!

Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity (MENDELU) v Brně vybrali plané rostliny a vysadili je do veřejných záhonů v Lednici na Břeclavsku. V obci uprostřed Lednicko-valtického areálu, kam míří v turistické sezoně tisíce návštěvníků denně. Výzkumný tým bude sledovat, jak se rostlinám z volné přírody daří v podmínkách okrasného zahradnictví.

Když se řekne nejjedovatější zabiják, většina lidí si představí kobru nebo pavouka. Jenže ten skutečný král jedu žije v moři, vypadá jako neškodný rosol a konec vám vystaví dřív, než stihnete doplavat ke břehu.

Pakobra červenobřichá patří k nejvýraznějším australským hadům. Pod leskle černým hřbetem ukrývá rudé boky, výborně plave a její kořistí bývají hlavně žáby. Přestože je jedovatá, před člověkem dá většinou přednost útěku.

Na ostrově Komodo se lidé s varany setkávají odnepaměti. Většina těchto setkání skončí bez následků, ale někdy rozhodne jediný okamžik a vše je jinak. Přesně to se stalo v březnu 2009 jednatřicetiletému Muhamadu Anwarovi.

Bolševník velkolepý a křídlatka na vlastním pozemku nejsou soukromá věc. Zákon je řadí mezi invazní nepůvodní druhy a jejich regulace je povinná.

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu. Lužní krajina je na vodě existenčně závislá. V minulosti její pestrou mozaiku lokalit, od mokřadů a tůní přes vlhké nivní louky až po sušší vyvýšeniny, vytvářely záplavy a proměnlivá hladina podzemní vody. Historické regulace řek, hráze a výstavba vodních nádrží však přirozenou dynamiku rozlivů podle správy omezily. „Přirozené rozlivy byly do jisté míry nahrazeny řízeným povodňováním, u kterého je třeba dodat, že není dostatečné. Do toho vstupuje klimatická změna, která přináší vyšší teploty a delší období sucha. Výsledkem je, že voda z krajiny rychleji mizí, hladina podzemní vody klesá a některá stanoviště zůstávají bez dostatečného přísunu vody po delší dobu,“ uvedla správa. Dlouhodobý nedostatek vody se projevuje především na dřevinách. Stromy ztrácejí vitalitu, mají menší přírůstky a klesá jejich schopnost odolávat chorobám a škůdcům. „Strom oslabený suchem se zkrátka nedokáže bránit. Přicházíme tak o jilmy, jasany, ubývá starodubů, které vyrůstaly za jiných úrovní podzemní vody a jejich kořenový systém na ni již nemusí dosáhnout, přibývá babyky nebo invazních druhů,“ upozornila správa. Vysychání mění také vegetaci na loukách a v podrostu. Vlhkomilné druhy ustupují a prosazují se rostliny snášející sušší podmínky. Podle ochránců jde o posun od vlhkomilných nivních společenstev ke společenstvům středně vlhkých až sušších stanovišť, což vede ke ztrátě původní rozmanitosti. Problémy mají i hospodáři kvůli nižší produkci sena. Pokud po první seči nepřijdou dostatečné srážky, druhá seč travního porostu je výrazně nižší nebo se porost nevytvoří vůbec. To má dopad i na udržení druhově bohatých luk, pro něž je hospodaření zásadní. Soutok Moravy a Dyje leží v teplé panonské oblasti, je proto přirozeně vystaven vyšším teplotám a vodnímu stresu. Klimatická změna však tento tlak podle správy dále zesiluje. Budoucnost lužních lesů a nivních luk proto podle ochranářů nebude záviset jen na tom, kolik během roku naprší, ale především na tom, zda se voda na jaře bude moct pravidelně vracet do nivy a jak dlouho voda v krajině zůstane. Břeclav 13. srpna

Věděli jste, že přímo na Mariánskolázeňsku přežívá strom, o kterém se v odborných knihách po více než 160 let mlčelo?

Jezero Milada, nedaleko Ústí nad Labem, je k odpočinku jako stvořené. Rozděláte si u vody deku a lenošíte. Pak si však všimnete v dálce podivných tvorů. Vezmete do ruky dalekohled, zaostříte… Sloni, nosorožci a tuři!

Je obrovský, pomalý a většinu života tráví tam, kam sluneční světlo nedosáhne. Světloun pacifický přitom není žádný neškodný požírač mršin. V jeho žaludku vědci našli rychlé ryby i tuleně a dodnes přesně nevědí, jak takovou kořist získává.

Kolik žraloků by měl mít korálový útes? Zní to jako jednoduchá otázka, ale téměř nikde na Zemi není útes, který by někdy nebyl loven nebo jinak ovlivněn lidmi, takže neexistuje měřítko, podle kterého by se dalo měřit, co bylo ztraceno nebo jak by vypadalo zotavení.

Na severu Řecka, v přímořské oblasti Chalkidiki, ve čtvrtek odpoledne vypukl nový lesní požár. Úřady do akce povolaly několik letadel a vrtulníků a nechaly také evakuovat turisty, napsala agentura AFP.

U obce Lnáře na Strakonicku hoří les v těžko přístupném terénu, oheň zasáhl zhruba devět hektarů. Hasiči vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř možných. Na místě mají 11 jednotek, oznámili vpodvečer na síti X.

Medvěd kodiak může vážit přes půl tuny a při vztyčení na zadní přesáhnout tři metry. Přesto netráví život lovem velké kořisti. Tajemství jeho obří velikosti leží hlavně v mimořádně bohaté krajině aljašských ostrovů a každoročních tazích lososů.

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu.

Břeclav - V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu .

Jizerské hory jsou známé svou divokou přírodou, hlubokými lesy a především specifickými rašelinnými ekosystémy. Jedním z pozoruhodných, avšak tichých míst

Vědci z Yaleovy univerzity a dalších amerických institucí v Antarktidě odhalili unikátní, možná pravěké společenstvo mořských mikrobů. V oblasti Krvavých vodopádů mohou přežívat až miliony let v úplné izolaci, tmě a mrazu.

Ve své domovině je běžnou součástí mokřadů. Jinde se z něj ale stal vetřelec, který loví původní žáby, konkuruje dalším druhům a může přispívat i k šíření nebezpečných chorob obojživelníků.

Mohou sedimenty na březích šumavských potoků představovat ekologické riziko při obnově vodních toků? Odpověď na to hledali odborníci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), kteří během dvouletého výzkumu analyzovali břehové sedimenty pěti levostranných přítoků Vltavy mezi Volary a Želnavou. Výsledky ukazují, že chemické složení sedimentů ovlivňuje nejen lidská činnost, ale také geologická stavba území a historie krajiny. Získaná data budou důležitým podkladem pro plánované revitalizační zásahy v Národním parku Šumava.

Tým paleontologů z Čínské univerzity geověd (Peking) studující fosílie tučňáků ze Seymour Island u Antarktického poloostrova prokázal, jak mohou kosti starodávných ptáků fungovat jako chemické archivy minulých změn klimatu. Výzkumníci použili nedestruktivní rentgenové mapování k prozkoumání prvkového složení pozůstatků tučňáků z období před miliony let. Odhalili klíčové poznatky o tom, jak se Antarktida změnila z teplého a vlhkého prostředí na chladnější svět. Práce byla publikována v časopise Fossil Record.

Tip na klidný okruh kolem rybníka a rašeliniště Zhejral pod Javořicí – bez davů lidí, zato s vysokou trávou a nádhernou přírodou na pomezí Vysočiny a jihu Čech.

V Arktidě hraje počasí klíčovou roli při určování toho, jak velká část oceánu je pokryta ledem. Arktické cyklóny jsou jedním z meteorologických jevů, které mají významný vliv, protože způsobují neobvykle teplé a bouřlivé podmínky, které obvykle vedou k výrazné ztrátě ledu. Tyto podmínky trvají obzvláště dlouho, když se za sebou rychle vystřídá několik cyklón.

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.

Zápřednice jedovatá patří k několika málo našim pavoukům, jejichž kousnutí člověk skutečně pocítí. Přesto nejde o agresivního lovce lidí. Nejčastěji se brání tehdy, když někdo nechtěně naruší její úkryt nebo ohrozí kokon s vajíčky.

Správa Národního parku Podyjí apeluje na turisty, aby při návštěvě chráněného území nezanechávali v přírodě hygienický odpad. Pohozené papírové kapesníky či vlhčené ubrousky představují závažný estetický i ekologický problém. Navíc v době sucha, které v krajině panuje, se papírový kapesník rozkládá i několik měsíců. Správa parku o tom informovala na svém webu. Parkem ročně projde přes půl milionu návštěvníků. Ochránci přírody zdůrazňují, že základem je prevence a využití toalet v obcích na okraji národního parku ještě před vyražením na trasu. „Chápeme, že na celodenním výletě si musíte občas odskočit. Národním parkem projde přes půl milionu návštěvníků za rok, proto výrazně pomůže, když všichni budeme myslet na prevenci a využijeme toalety v sídlech. Když už to na vás ale přijde v lese, nenechávejte v přírodě nepěkné vizitky,“ apeluje správa parku. Pokud návštěvníci nemají možnost použít standardní toalety, doporučuje správa parku mít připravený igelitový sáček, do kterého se použité ubrousky zabalí a odnesou z chráněného území. V případě, že turisté sáček nemají, je podle ochránců přírody nutné vyhrabat mělkou jamku, odpad do ní zahrnout, případně jej přiklopit kamenem. Používat by se měly výhradně rozložitelné papírové potřeby. Správa parku důrazně varuje před plastovými vlhčenými ubrousky, které se v přírodním prostředí nerozkládají a představují dlouhodobou zátěž pro místní ekosystém. Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví. Znojmo 11. srpna

Slunečné a teplé počasí, extrémní horka a déšť v nedohlednu. Sucho trápí i lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Nejmladší chráněná krajinná oblast Soutok vysychá. „Očekáváme minimum deště a extrémní půdní sucho stále přetrvává. Dobře na tom nejsou ani řeky a podzemní voda,“ řekl Vladan Riedl, vedoucí CHKO Soutok. Rozpraskaná půda, vyschlé tůně, povadlá vegetace. „Je to vidět na první pohled, jsou to známky prohlubujícího se sucha,“ konstatoval Riedl. Celý článek najdete zde.

Slunečné a teplé počasí, extrémní horka a déšť v nedohlednu. Sucho trápí i lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Nejmladší chráněná krajinná oblast Soutok vysychá. „Očekáváme minimum deště a extrémní půdní sucho stále přetrvává. Dobře na tom nejsou ani řeky a podzemní voda,“ řekl Vladan Riedl, vedoucí CHKO Soutok.

Ochránci přírody zveřejnili výsledky tradičního zimního mapování velkých šelem na česko-slovenském pomezí. Stopaři prošli téměř 200 tras dlouhých od pěti do pětadvaceti kilometrů. Pátrání jim letos komplikovalo počasí – hlavně v nižších polohách totiž na řadě míst chyběl sníh, ve kterém se stopy hledají nejsnáze. Pomohly proto také záznamy z fotopastí.

REPORTÁŽ: „Vážení zákazníci, brýle pro pozorování Slunce již dorazily do Planetária Praha. Vzhledem k velkému zájmu o brýle není možné provést rezervaci předem. Brýle je možné zakoupit pouze osobně na místě, a to v maximálním množství tří kusů na osobu. Děkujeme za pochopení,“ stálo v úterý na oficiálních webových stránkách Planetária Praha.

Temný hřeben v Severní Karolíně po celá desetiletí přitahuje lovce záhad i rodiny na výletech. Nad korunami stromů se zde zničehonic objevují tajuplné světelné koule, které mění barvy, vznášejí se a vzápětí mizí v temnotě. Přestože vědci přinesli jasné důkazy o tom, co za tímto úkazem skutečně stojí, lidé dál touží věřit v nadpřirozeno.

Na klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie vědců, na...

Ploskolebec vodní patří k nejznámějším jedovatým hadům amerického jihu. Proslavil se bílým vnitřkem tlamy, životem v bažinách i pověstí agresivního útočníka.

Jelikož letní teploty v celé Evropě nadále stoupají, cestovatelé stále více hledají nové způsoby, jak si užít teplejší měsíce. Místo toho, aby následovaly davy lidí do tradičních přímořských destinací, mnozí hledají chladnější, klidnější zážitky více zaměřené na přírodu. Tento rostoucí cestovní trend, známý jako coolcation, nově definuje letní dovolenou tím, že do středu klade čerstvý vzduch, lesy, jezera a pomalejší rytmy.

Jeden z horkých letních dnů jsem strávil fotografováním žní u Žirovnice – kombajny v řepce, balíky sena, západ slunce. Fotil jsem s Fujifilmem X-T5, občas mi chyběl objektiv s delším ohniskem.

Drobní členovci, mezi něž patří třeba štírek knihový a štírek domácí, žijí například pod kůrou stromů nebo v ptačích hnízdech, nezřídka ale také v dřevnících, stájích nebo domácí knihovně.

Kapři obecní jsou jednou z nejvíce chovaných sladkovodních ryb na světě, poskytují potravu a obživu milionům lidí. Ale v rybích farmách a sladkovodních ekosystémech čelí mocné hrozbě: vysoce nakažlivému viru, který je schopen způsobit ničivé epidemie a vyhladit celé populace během několika dní.