Příroda

Josef Vojáček uspěl ve výběrovém řízení na uvolněné místo generálního ředitele Lesů ČR. Dnes ho ministr uvedl do funkce.

Mezi ledovci se zvedá krajina, kde pod sněhem dýchá sopečné teplo a pára stoupá z černých kamenů. Kontrast ohně a ledu tu vytváří jedno z nejdramatičtějších prostředí na Zemi. Tento díl odhalí, jak fungují antarktické vulkanické oblasti a jaký život se rodí tam, kde by ho čekal málokdo.

Cílem argentinské hlubokomořské expedice bylo mapování korálového útesu Bathelia candida a hledání prostředí bohatých na studené průsaky. Místo toho spatřili vědci tvora, který se lidem ukáže jen opravdu zřídka.

Představte si, že 29 stupňů už nebude rekordem horkého července, ale průměrem za celý rok. Ne týden, ne měsíc, ale dvanáct měsíců v kuse.

Nenápadná, průsvitná rybka z amazonských řek, která se dokáže protáhnout do žaberní dutiny mnohonásobně většího hostitele a během několika minut se nasytit jeho krví.

Pod kořeny stromů se prý rozprostírá „internet“, který spojuje stromy do jedné komunity. Vědci však dlouho netušili, co přesně sítí opravdu proudí - a co je jen líbivá legenda.

I v letošním roce pokračuje odstřel a odchyt nepůvodních přemnožených nutrií v ramenném systému Moravy a na přítocích. Agresivní zvířata jsou pro Olomouc rizikem. Daleko větší problém představují ale kormoráni. Proč?

Nečekaný pohled se naskytl vědcům z australské univerzity, kteří prováděli výzkum podmořského života v hlubinách moře v Antarktidě. Nad holým mořským dnem v příliš velké hloubce, aby sem pronikaly sluneční paprsky, se „líně šinul“ mohutný žralok. Odborníci se přitom až dosud domnívali, že v těchto chladných vodách Antarktidy žraloci nežijí, napsala agentura AP.

Island zažil nejteplejší rok v historii, přesto tamní vědci varují před extrémními mrazy, pokud by došlo ke kolapsu klíčového oceánského proudu. Změny v proudění Atlantiku by mohly ochladit Evropu a narušit globální klima způsobem, který svět ještě nezažil.

Nečekaný pohled se naskytl vědcům z australské univerzity, kteří prováděli výzkum podmořského života v hlubinách moře kolem Antarktidy. Nad holým mořským dnem v příliš velké hloubce, aby tam pronikaly sluneční paprsky, se líně šinul mohutný žralok. Vědci se přitom až dosud domnívali, že v chladných vodách Antarktidy žraloci nežijí, napsala agentura AP.

Planeta Země stále skrývá záhady, které se často zdají být obtížně řešitelné. Objevení moře uprostřed irácké pouště je nejnovější výzvou, které vědci čelí. Mnozí přisuzují příčiny těchto anomálií klimatickým změnám. Věda však téměř vždy najde vysvětlení. V tomto případě má moře, které se objevilo v irácké poušti, nyní vysvětlení.

Nenápadný, převážně noční tvor, který se pohybuje tiše krajinou a dokáže překvapit svou šikovností i přizpůsobivostí. Řeč je o mývalovi severním, nepůvodním druhu, jehož výskyt v posledních letech roste také na jihu Čech. Podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je situace patrná i v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Blanský les a ve Vojenském újezdu Boletice.

Řeky si své koryto vyřezávají do hornin tím, že po mnoho let tečou z kopce. To znamená, že obvykle sledují svahy a údolnice horských pásem.

Ikonické juky krátkolisté z pouště Mojave čelí ztrátě až 80 % svého přirozeného prostředí do konce století. Vědci a domorodé kmeny proto testují odvážnou strategii – přesun stromů do chladnějších oblastí mimo jejich původní areál.

Pod našima nohama v lese se odehrává skrytý příběh plný komunikace, spolupráce i sdílení zdrojů. Navenek tichá, ale živá společenství stromů nejsou izolované organismy. propojuje je obrovská síť hub a kořenů, které vědci přirovnávají k „lesnímu internetu.“ Tato podzemní síť nejenom umožňuje výměnu živin, ale také přenos chemických signálů a varování, jako by stromy skutečně

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.

Včelí mozek o velikosti zrnka písku překonává nejmodernější procesory a proč se bionika stala klíčem k revoluci v letectví.

Vědci poprvé v historii zaznamenali v hlubokých vodách u Antarktidy žraloka. Překvapivý objev mění pohled na život v extrémních podmínkách. Kvůli změně klimatu a oteplování oceánů může podle biologů docházet k častějším výskytům.

Ivanské jezero má pro místní silnou osobní hodnotu. Přesto dnes stojíme před otázkou, zda řešení staré více než sto let dokáže obstát v krajině, která se s vodou musí vyrovnávat jinak než dřív.

Vypadá jako strom z fantasy filmu, ale je až děsivě skutečný. Jeho semena vás můžou zasáhnout stejně bolestivě jako kulka.

Pěnice černohlavá, nenápadný ptáček s flétnovým hlasem, se stala ambasadorkou české přírody pro rok 2026. Česká společnost ornitologická (ČSO) ji udělila prestižní titul Pták roku nejen pro její krásný zpěv, ale i jako symbol stého výročí své existence. Pěnice černohlavá totiž zdobí logo společnosti a její latinské jméno Sylvia nese i její odborný časopis. Pěnici černohlavé také vděčíme za jeden vánoční symbol.

Krize biodiverzity, tedy úbytek živočišných druhů a také biotopů, v nichž tyto druhy žijí, je zásadní celosvětový problém. V tuzemsku se jej rozhodla řešit Akademie věd ČR unikátním výzkumným programem. Vědci zmapují současný stav a navrhnou, jak řešit ty nejpalčivější problémy. Lidem navíc vysvětlí, co to vlastně ta biodiverzita (tedy biologická rozmanitost) vlastně je.

Zatímco pole odpočívají pod sněhem, pod povrchem probíhá tichá proměna. Zimní narušování půdy má dalekosáhlé důsledky pro vodu, klima i budoucí úrodu – a věda nám konečně ukazuje proč.

Úbytek biodiverzity je rizikem nejen pro přírodu, ale i pro lidskou společnost, která je její součástí. Uvedl to Radim Hédl z Botanického ústavu v rozhovoru Akademie věd ČR. Hédl stojí v čele začínajícího pětiletého projektu, jehož cílem je propojit pohled přírodních i humanitních věd na toto dosud spíše opomíjené téma. Spolupracovat budou vědci ze sedmi ústavů akademie věd.

V ledových vodách u Antarktidy se poprvé podařilo natočit žraloka, a to v hloubce, kam už neproniká sluneční světlo. Záběry překvapily i odborníky, kteří dosud počítali s tím, že se žraloci v těchto končinách prakticky nevyskytují.

Zatímco my lidé teď bojujeme s jarní únavou u šálku kávy, v lesních norách, dutinách stromů a skalních puklinách se odehrává mnohem dramatičtější proces. Pro zvířata, která strávila zimu v hibernaci, je právě teď ta nejkritičtější fáze roku. Nejsou to totiž mrazy v lednu, co bývá nejčastější příčinou úhynu, ale právě toto „mezidobí“ předjaří. Zimní spáči se nacházejí v cílové rovince svého spícího maratonu a jejich energetické rezervy jsou vyčerpané.

Gravitační díra pod Antarktidou zní jako námět na béčkový sci-fi film. Ve skutečnosti jde ale o zcela reálný geofyzikální jev, který vědci už řadu let studují. Nové výzkumy naznačují, že tato anomálie v posledních desítkách milionů let sílí. A možná hrála klíčovou roli při vzniku antarktických ledovců.

Studium potravního chování mořských savců je obzvláště obtížné. Na rozdíl od suchozemských zvířat, která lze často pozorovat přímo, se mořští savci krmí pod vodou a na rozlehlých, odlehlých územích, což ztěžuje určení, kde a co jedí. Většina studií o stravě se opírá o obsah žaludků uvízlých zvířat, což znemožňuje zjistit, kde nebo kdy ke krmení došlo.

PRAHA, 17. února 2026 – Zástupci Českého rybářského svazu, Rybářského sdružení ČR a Českomoravské myslivecké jednoty dnes společně varovali před hrozícím kolapsem rybích společenstev v českých řekách. Hlavními viníky jsou nadměrná predace ze strany kormorána velkého, vydry říční a morčáka velkého spolu s chystaným plošným zákazem olova v rybářství a myslivosti. „Situace je neudržitelná. Roční škody způsobené rybožravými živočichy jen v revírech ČRS … TZ: České rybářsví pod tlakem – Predátoři a legislativa EU ohrožují biodiverzitu Číst dál »

Dojíte ranní čaj, držíte v ruce vymačkanou půlku citronu a automaticky ji házíte do směsného odpadu, neboť vás soused varoval, že citrusy okyselí kompost natolik, že v něm nepřežije jediná žížala, avšak věda říká něco jiného. Kyselina zmizí dřív, než uškodí Obava, že kyselina citronová znehodnotí vaše černé zlato, je jedním z nejrozšířenějších zahradnických mýtů.

Miliony těl v pohybu a nebezpečná kusadla. Mravenci rodu dorylus patří k nejrespektovanějším bezobratlým predátorům tropické Afriky.

Čistá energie má hezký cíl, ale hodně špinavý začátek. Bez kovů vzácných zemin se neobejde řada moderních technologií – od elektromotorů po vysoce účinné větrné elektrárny. Jejich těžba však ničí krajinu a posiluje globální závislosti. Vědci nyní přicházejí s překvapivým řešením: místo těžké techniky by mohly vzácné kovy „těžit“ rostliny.

Ani on ani ona. Vědci odlovili ptáka, který opravdu vypadá, že neví, čím je. V přírodní rezervaci Powdermill vědci spatřili jeden velmi nezvyklý úkaz. Napůl mužské a napůl ženské stvoření známé jako gynandromorph. Tento úkaz se vyskytuje ojediněle u různých druhů ptáků, hmyzu a korýšů. V tomto případě to byl ale pták. Na pravé straně nesl dokonalé známky zbarvení, které je typické pro samce – růžovou náprsní skvrnu a černé peří. Na straně levé měl dokonalou ukázku zbarvení samic – peří bylo hnědé a jasně žluté.

Extrémní horko může mít na mořskou trávu devastující účinek, ale nový výzkum Západoaustralské univerzity (ECU) by mohl ovlivnit způsob, jakým jsou tyto životně důležité mořské ekosystémy spravovány a obnovovány. Ve dvou samostatných studiích provedených na západním i východním pobřeží Austrálie výzkumníci zkoumali, jak se mořská tráva vypořádává s vlnami horka a dlouhodobým oteplováním oceánů.

Tým z Freiburské univerzity pod vedením neurobiologa a behaviorálního biologa prof. Dr. Andrewa Strawa zkoumal letové chování včel medonosných. Pomocí dronu výzkumníci sledovali včely medonosné, jak létají mezi svým úlem a zdrojem potravy vzdáleným asi 120 metrů v zemědělském prostředí.

Stovky druhů hmyzu jsou k vidění v prostorách Moravského zemského muzea v Brně od 13. února. Výstava s názvem Bizarní svět hmyzu návštěvníkům nabízí mnoho vypreparovaných exponátů, detailní fotografie, interaktivní prvky, ale také živé exempláře. Dominantami jsou exotické druhy jako strašilky, pakobylky nebo rozmanité druhy motýlů.

Sněhová peřina pokryla fotografy oblíbenou zvlněnou krajinu Moravského Toskánska. Novou sněhovou pokrývku získal i nejvyšší kopec nad Kyjovem Strážovják, pod kterým se u památných lip nachází relaxační místo s výhledem na Moravské Slovácko.

Venku to zatím na žádnou velkou jarní slávu nevypadá. Minimálně u nás těsně pod Krkonošemi po oblevě znovu nasněžilo. Jsme právě ve fázi roku, kterou většina z nás jen trpně přechází s pohledem upřeným do kalendáře, kde vyhlížíme první skutečně jarní dny. Jenže zdání klame. I když se příroda navenek tváří, že ještě hluboce spí, pod povrchem už se probouzí. A co je nejdůležitější, naše tělo, ač si to v rychlosti moderní doby málokdy uvědomujeme, je na tom podobně.

Speciální technika hasičů odstraňuje z přehrady Těrlicko na Karvinsku dřevo, které tam na podzim 2024 přinesla povodeň. Naplavená hmota by mohla ohrozit bezpečnost provozu nádrže, mohla by například znemožnit manipulaci na spodních výpustech. ČTK to řekla mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Dva projekty na záchranu těchto dvou druhů staví ekology proti sobě a nutí je zastávat opačné názory než vědce specializující se na ochranu přírody.

Zatímco v nížinách už to vypadá na předjaří, v údolí Kosího potoka má poslední slovo pořád zima. Video z okolí Čertovky zachycuje zvláštní přechodné období: voda se po deštích a tání sněhu znovu rozběhla po skalách — a zároveň na nich okamžitě zamrzá. Vzniká tak krátkodobá podívaná, kdy se z vodopádu stává ledopád.

Nejmenší plaz světa by se vám vešel na nehet malíčku. Vědci byli objevem překvapeni. Prakticky každý rok přichází svět o některé rostlinné a živočišné druhy a z hlediska biodiverzity a budoucího vývoje se jedná o naprosto nenahraditelnou ztrátu. O to pozitivnější je každá informace o tom, že byl někde objeven nový, dosud nepozorovaný a nepopsaný druh.

Přestože listy této rostliny dosahují průměru přes tři metry, Victoria boliviana byla téměř 200 let přehlížena. Řeč je o největším leknínu na světě. Poměrně nový objev ukazuje, že i lekníny stále skrývají některá překvapení.

Vláda Andreje Babiše vyčlenila ve státním rozpočtu na životní prostředí o 900 milionů méně než loni. Hrozí kvůli tomu v Česku likvidace ochrany přírody, jak varuje opozice? Mohou se národní parky vydat slovenskou cestou a propad příjmů od státu saturovat třeba vyšší těžbou dřeva? „Tato cesta je při správné správě toho území nemožná,“ říká geochemik Jakub Hruška, člen Rady národního parku Podyjí a Rady Krkonošského národního parku a místopředseda Rady národního parku Šumava.

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Odhalila to podle agentury Kjódó analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří tygrům. Ve skutečnosti však patří vyhynulému druhu lvů.

Jednu z nejkrásnějších krasových jeskyní světa, která neustále udivuje odborníky, naleznete ve Slovinsku. Jeskyně Postojna, neboli slovinsky nazývaná Postojnska jama, patří mezi tu vůbec nejnavštěvovanější krasovou jeskyni v celé Evropě.

Kolumbijské město Pasto má zhruba 400 000 obyvatel. Právě v něm, 12 kilometrů od sopky Galeras, zasedá roku 1993 konference Decade Volcanoes. Jsou tu vědci Mezinárodní asociací vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI), kteří stanoví 16 nejnebezpečnějších sopek současnosti.

Existuje celá řada důkazů o tom, že bezzásahový postup v NP Šumava byl nejlepší a úspěšný. Přesto stále někteří tvrdí opak.

Samice tohoto druhu dosahují rozpětí křídel přes šest centimetrů. Žijí pouze na několika ostrovech severních Moluk a hnízdí v aktivních stromových termitištích. Její existence byla po desetiletí nejistá.

V nedávné době zasáhla oblast Apulie na jihu Itálie nepředvídaná přírodní událost, která navždy změnila její krajinu. Slavný skalní útvar známý jako Oblouk lásky, který byl dlouhá léta oblíbenou turistickou atrakcí a symbolem romantiky, se během bouře zřítil přímo do moře.

Amazonský lektvar ayahuasca spojuje tisíciletou tradici s moderní neurovědou. Jak dokáže psychedelická „liána duše“ léčit traumata a deprese tam, kde běžná západní medicína tak často selhává?

Do volné přírody se v posledních letech nekontrolovaně šíří okrasná ozdobnice, exotická tráva připomínající rákos, která do české krajiny nepatří. Vytváří souvislé, neprostupné porosty a na zasažených místech postupně vytlačuje ostatní rostliny. Výrazný problém hlásí ochránci přírody například z okolí Českých Budějovic, kde tato rostlina, oblíbená i mezi zahrádkáři, pokryla už více než půl hektaru. Se zpomalením jejího šíření může pomoci i veřejnost, stačí nález ve volné přírodě nahlásit Agentuře ochrany přírody a krajiny.

Jezero Milada čeká proměna, která nemá v Evropě obdoby. Místo další zástavby přichází projekt, jenž spojuje lidi, přírodu i velká zvířata do jednoho funkčního celku.

Argentinská hlubokomořská expedice pátrající po chemických oázách na dně Atlantiku přinesla mimořádný objev: vědci natočili jednu z nejvzácněji pozorovaných medúz – obří talířovku bájnou.

Žije stovky metrů pod hladinou, přes den odpočívá v jeskyních a pohybuje se pomalu. Latimérie působí jako návrat z hluboké minulosti. Ve skutečnosti je to dokonale přizpůsobený obyvatel temných vod – a jeden z největších biologických objevů 20. stol.

Poškozené kamenné stupně v jihomoravském potoce Besének na Tišnovsku se dočkaly obnovy. Stupně stabilizují dno koryta toku a brání erozi půdy. Hlavně ale mají kamenné stupně v korytě toku zpomalit proud velké vody a bezpečně ji převést.

Zatímco v Oregonu jsou za ekoteroristy označeni lidé, kteří podpalují těžařům domy, u nás je extremistou i člověk, který nenásilně a v souladu se zákonem blokoval kácení na Šumavě nebo protestoval proti stavbě dálnice.

Nebyl to první tvor na souši. Ani první s plícemi. Přesto právě Tiktaalik patří k nejdůležitějším fosiliím všech dob. Jeho tělo spojuje rybu a čtyřnožce způsobem, který mění pohled na náš vlastní původ.

Možná si také pamatuje na slova našich babiček, že změnu počasí cítí v kostech. A měly pravdu. Počasí má vliv jak na naše fyzické, tak i psychické zdraví a někteří lidé jsou na tyto změny zvlášť citliví. Pokud patříte do této kategorie, poradíme vám několik triků, jak si při změnách počasí alespoň trochu ulevit.