Příroda

Včely medonosné jsou jedním z nejvíce studovaných hmyzů, a to díky jejich sofistikované, hierarchické sociální organizaci a jejich zásadní ekologické roli. Včely se dokážou v přírodním prostředí pohybovat rychle, procházet úzkými otvory a identifikovat nejlepší cesty, jak se dostat do cíle, aniž by narážely do jiných objektů.

Tempo ničení tropických pralesů se v loňském roce oproti rekordnímu maximu zmírnilo, píše server Al Džazíra. Nová studie, která chválí „rázné kroky vlád“, ale také popisuje, že situace zůstává alarmující. Svět v roce 2025 přišel o 4,3 milionu hektarů tropického deštného pralesa, což je o 36 procent méně než v předchozím roce, uvedli vědci z World Resources Institute (WRI) a Marylandské univerzity.

Žije v trávě, pod kameny i na zahradách a většina lidí kolem něj chodí bez povšimnutí. Slíďák drápkatý je přitom dokonale přizpůsobený predátor, který ukazuje, jak neuvěřitelný může být i obyčejný „hnědý pavouk“.

Na pobřeží Karibiku, Mexického zálivu a západní Afriky se staly masivní přílivy mořských řas Sargassum každoroční krizí. Husté vrstvy řas pokrývají pláže, narušují rybolov, poškozují turistický ruch a při svém rozkladu uvolňují škodlivé plyny, přičemž náklady na úklid dosahují každý rok stovek milionů dolarů. To, co začalo jako nečekaný environmentální jev, se rozrostlo v přetrvávající socioekonomickou výzvu, která ovlivňuje více regionů na obou stranách Atlantiku.

Po celé České republice se dnes v rámci pátého ročníku Dne otevřených lesů otevře veřejnosti 26 lokalit, kde vlastníci a správci obecních, soukromých i církevních lesů představí fungování lesního hospodářství i péči o krajinu v době klimatických změn.

Zahrada na střeše zní jako sen. A přitom je to čím dál častější realita – nejen na moderních domech, ale i rekonstruovaných vilách nebo garážích. Střešní zahrady nejsou jen okrasou, ale i funkčním řešením, které zlepšuje mikroklima, zadržuje vodu a prodlužuje životnost střechy. Co ale všechno obnáší jejich realizace a jaký je rozdíl mezi extenzivní a intenzivní variantou?

Více než 40 let po ukončení komerčního lovu velryb odhaluje nový výzkum nárůst pozorování dvou největších druhů velryb v jihovýchodním Atlantiku. Zjištění, která byla zveřejněna v časopise African Journal of Marine Science, shrnují více než 60 let potvrzených pozorování a uvíznutí na břehu z Namibie a západního pobřeží Jihoafrické republiky. Ačkoli celkové počty zůstávají nízké, pozorování obou druhů se v posledních letech výrazně zvýšilo – 95 % pozorování bylo zaznamenáno od roku 2012.

Z obřích afrických mravenců se stal nečekaně výnosný artikl černého trhu, který ohrožuje celé kolonie i místní ekosystémy.

Už když si Andrea Suszková jako malá hrála s legem, stavěla z něj ohrady pro zvířata. Dnes chová nad Třincem kozy, ovce a králíky.

Úhoř říční se rodí v Sargasovém moři, putuje tisíce kilometrů do Evropy, dokáže přežít roky bez potravy a na konci života se vydává zpět, aby dokončil svůj reprodukční cyklus. Dnes ale tento druh stojí na pokraji vyhynutí.

Z české přírody míří zubři dál do Evropy, a zároveň se vracejí i tam, kde ještě nedávno chyběli. Poslední dny ukázaly, jak významnou roli hraje Zoopark Chomutov v návratu těchto majestátních zvířat do volné přírody. Zatímco jedna zubřice zamířila posílit domácí stádo v Milovicích, mladý samec narozený v Chomutově se vydal na mnohem delší cestu – až do Nizozemska.

V tropických lesích lze mnoho druhů biodiverzity slyšet ještě dříve, než je vidět. Ptáci zpívají, hmyz bzučí a žáby kvákají, čímž vytvářejí složité zvukové krajiny, které odrážejí přítomnost různých druhů.

Botanické zahrady napříč Českem dnes slaví Světový den biodiverzity a zvou veřejnost na mimořádný program. Návštěvníky čekají komentované prohlídky, přednášky, ochutnávky i večerní a noční vstupy do skleníků.

Dva keporkaci nezávisle na sobě přeplavali oceány mezi Austrálií a Brazílií. Výzkumníci označili jejich rekordně dlouhou cestu mezi odlišnými místy k páření za unikátní. Zpravidla se kytovci drží tras naučených od svých matek, které nedosahují až tak ohromné vzdálenosti. Zejména pak jedinci žijící na severní polokouli – jako byl v posledních týdnech nešťastně proslulý Timmy – mají migraci složitou.

Nejteplejší a nejsušší místo Severní Ameriky pokryly na přelomu března a dubna 2026 koberce žlutých a fialových květů. Hlavní show ale už skončila.

Při toulkách přírodou právě teď, na začátku léta, můžete narazit na neobvykle velkou housenku. Jde o zakuklenou housenku drvopleně obecného, který patří k našim největším nočním motýlům.

Vosy žily na naší planetě mnohem dříve než včely. Jak si staví svá papírová hnízda a proč celá kolonie nepřežije do dalšího jara?

Příroda se nikdy nezastaví. Vítr se prohání stromy, voda teče bez ustání a ptáci se mžikem prořezávají oblohou. V případě fotografování pohybu v přírodě tyto prvky do vašich snímků vnášejí život a rytmus. Místo toho, abyste vše zmrazili, se naučíte, kdy nechat pohyb plynout rámečkem. Co je to fotografování pohybu v přírodě? Fotografování pohybu v přírodě se zaměřuje na zachycení pohybu v přírodním prostředí. Místo statických krajin se soustředíte na to, jak prvky […] Tento příspěvek se poprvé objevil na 500px.

Zrušení výjimek a úplné zastavení lovu delfínů a velryb si klade za cíl Česká akademická iniciativa za záchranu delfínů a velryb, která vznikla díky aktivitě akademiků a studentů Právnické fakulty Univerzity Palackého (PF UP) v Olomouci. Podpořilo ji i vedení fakulty a také univerzity.

Pele, bohyně ohně a sopek, uvrhne kletbu na každého, kdo z Havajských ostrovů odnese jakýkoliv kus horniny. Skály, kameny i písek prý považuje za své děti a udělá cokoli, aby je ochránila. Přesto se čas od času najde někdo, kdo pověst ignoruje a poté toho také hořce lituje.

Nová studie ukazuje, že zmenšení rozlohy pole z deseti na pět hektarů omezí výskyt hlodavce asi o 15 procent. Tím se sníží ztráty na úrodě i náklady na její ochranu.

U hranic leží malá Sahara, jenže ne pro výlet naslepo. Šranecké písky na slovenském Záhoří nabízejí světlé duny a výjev skoro exotický, ale rozhoduje tu přesný režim vstupu i ochrany. Nádhera je skutečná, ale kalendář rozhoduje Místo existuje. Podle přehledu CHKO Záhorie tvoří Šranecké písky chráněný areál, tedy konkrétní chráněné území uvnitř širší krajiny, o rozloze 987,59...

Nedávný výzkum a videozáznamy ukazují, jak dlouho vydrží velrybí mršiny v severovýchodním Pacifiku.

Množství rozpuštěného kyslíku kleslo v téměř 80 procentech světových řek. Ukázala to satelitní data shromážděná v letech 1985 až 2023. Rozpuštěný kyslík podle nich ztrácí více než 16 tisíc řek po celém světě. V průměru řeky ztrácejí 0,045 mikrogramů kyslíku na litr každé desetiletí. Bez dostatečného množství rozpuštěného kyslíku nezbytného pro udržení života ve vodě jsou řeky a komunity, které jsou na nich závislé, ohroženy.

Paryba přezdívaná „žralok duch“, smrtonosná mořská houba nebo červ přebývající ve „skleněném hradu“ na dně oceánu. I ti se řadí mezi tisíce dosud neprobádaných živočichů, které vědci každoročně objevují v hlubinách moře. Počet nově popsaných druhů zároveň naznačuje, jak málo lidstvo oceánské hlubiny skutečně prozkoumalo. Vědci totiž dosud detailně zmapovali jen zlomek mořského dna.

Tropické korálové útesy podporují nejvyšší úroveň biodiverzity v oceánu. Tento životně důležitý ekosystém závisí na korálech, které vytvářejí kolonie tisíců drobných korálových živočichů, kteří vylučují kostry z uhličitanu vápenatého a vytvářejí tak složitou strukturu útesu. Ačkoli jsou korály vizuálně působivé, jsou také vysoce citlivé na změny životního prostředí způsobené globálním oteplováním a dalšími důsledky změny klimatu.

Plovoucí šelf obrovského ledovce Thwaites se velmi rychle rozpadá. Pokud tato důležitá ledová bariéra zcela zmizí, stoupne hladina oceánů. Za nebezpečnou destabilizací stojí především neustálé ohřívání oceánské vody.

Když martináč roztáhne křídla, mnozí nevěří, že jde o evropského motýla. Největší motýl našeho kontinentu připomíná spíš tvora z tropického pralesa než obyvatele české krajiny. Dnes je ale vzácný a na setkání s ním se nezapomíná.

Nový výzkum publikovaný v časopise NeoBiota zjistil, že včela medonosná západní, která je v Austrálii nepůvodním druhem, a ničivá invazivní houba rostlin známá jako rez myrtová (Austropuccinia psidii) mohly vytvořit vzájemně prospěšný vztah známý jako „invazní mutualismus“.

Pes vyskočí a chytí míč. Kočka v elegantním výkrutu skočí na polici. Koně hbitě přeskakují překážky a dokonce krávy poskakují, když mají chuť. Zatímco většina suchozemských živočichů skáče, slon zůstává nohama pevně na zemi. Důvodem je jeho váha, anatomické vlastnosti a skutečnost, že skákat nepotřebuje.

Existují místa, kde se hranice mezi geologií a mýtem stírá tak dokonale, že když před nimi stojíte, vaše racionální mysl kapituluje. Jedním z takových míst je hluboké, divoké vnitrozemí poloostrova Kamčatka.

Americká společnost Colossal Biosciences, která se zabývá biotechnologií a genetickým inženýrstvím, oznámila, že vyvinula klíčovou technologii pro navrácení vyhynulých ptáků a záchranu ohrožených druhů: umělé vejce. To má prý potenciál pro „oživení“ vyhynulých druhů i ochranu ohrožených ptáků.

Havajský pavouk s veselým obličejem je jedním z nejpozoruhodnějších a nejfotogeničtějších obyvatel havajského pralesa.

Pod Tichým oceánem se odehrává proces, který vědci ještě nikdy neviděli tak jasně.

Dokonale posekaný trávník už není jediným symbolem krásné zahrady.

Hadi dokázali najít svá útočiště nejen na souši, nýbrž i pod vodní hladinou. Mořští hadi možná nejsou tak známí jako jejich suchozemští bratranci, rozhodně ale stojí za poznání.

Británie čelí rychle sílícím dopadům klimatické změny, na které její infrastruktura není připravena. Podle vládních poradců mohou vlny veder přesahovat 40 stupňů a způsobit tisíce úmrtí ročně. Bez zásadních a rychlých investic do adaptace hrozí, že se extrémní počasí stane novým normálem.

Brdská příroda se stane novým domovem samice rysa ostrovida z Šumavy, kterou se podařilo zachránit jako mládě a připravit ji na samostatný život téměř…

Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří.

Ještě před sto lety pokrývaly oblast Kepong severně od Kuala Lumpur travnaté pláně a mělká jezírka po těžbě cínu. Krajina byla pustá a lesy vykácené. Dnes se na stejném místě rozkládá divoký tropický prales, plný ptáků, motýlů, hadů a především obrovských stromů. Od přirozeného lesa je k nerozeznání, přitom byl uměle vysazený jako experiment. Sídlí tu Malajsijský ústav pro výzkum lesa, známý jako FRIM.

Brdská příroda se stane novým domovem samice rysa ostrovida z Šumavy, kterou se podařilo zachránit jako mládě a připravit ji na samostatný život téměř bez kontaktu s lidmi. Pokud se tam usadí a najde si partnera, mohla by tato samice být klíčová pro budoucnost rysů v Brdech. Zvíře bude do přírody vypuštěno během následujících týdnů, informovala dnes ČTK Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na projektu se kromě agentury podílí Správa Národního parku Šumava a společnost AP Lesnická. Navzdory vhodným podmínkám byli v Brdech v posledních letech zaznamenáváni jen migrující rysí samci ze Šumavy. Kvůli chybějícím samicím se tam toto zvíře zatím nerozmnožovalo. Osiřelé rysí mládě bylo nalezeno loni na podzim v západní části národního parku Šumava. Nejprve pobývalo v záchranné stanici Správy národního parku Šumava v Klášterci u Vimperka a poté ve specializovaném zařízení v areálu zvířecích výběhů Neuschönau v národním parku Bavorský les. „Toto zařízení totiž disponuje unikátními podmínkami pro dočasnou péči o zraněné nebo osiřelé divoké šelmy,“ uvedl vedoucí zoolog Správy NP Šumava Jan Mokrý, Hlavním cílem bylo, aby si mladá rysice nezvykla na přítomnost člověka. Od loňského listopadu byla v izolovaném výběhu, kde téměř nepřišla do kontaktu s lidmi. Zachovala si tak přirozené instinkty lovce a plachost, aby se mohla vrátit do volné přírody. Podle Šůlové jde o první případ v Česku, kdy se podařilo zachránit osiřelé rysí kotě, úspěšně je téměř bez kontaktu s lidmi rehabilitovat a připravit na samostatný život v přírodě. „Pro AP Lesnická je velmi dobrou zprávou možnost trvalého návratu rysa ostrovida. Na přibližně 4000 hektarech brdských lesů, kde dlouhodobě šetrně hospodaříme, vnímáme přítomnost této vzácné šelmy jako důležitý znak zdravého a fungujícího lesního ekosystému,“ uvedl Josef Hrdina z AP Lesnická. Stabilní populace rysa může být podle něj zároveň přínosem pro adaptaci brdských lesů na klimatickou změnu, protože pomáhá udržovat přirozenou rovnováhu zvěře a snižovat tlak na obnovu lesa. „Díky tomu mohou lépe přirozeně vyrůstat druhově pestřejší a odolnější lesy,“ dodal Hrdina. Rys ostrovid je silně ohroženým druhem, který dosud v ČR stabilně obývá pouze Šumavu, Český les a Novohradské hory a na východě Beskydy. Celková početnost v česko-bavorsko-rakouském pomezí nečítá více než 120 až 140 jedinců. Příbram 19. května

Píchoš Woodův je živoucí relikt z dob dinosaurů. Na světě ale existuje jen jako jediný samec – a už více než století marně „čeká“ na samičku.

Evropský parlament byl svědkem události, která se zapíše do pamětních knih milovníků stromů. Po čtyřech letech polské dominance, která otřásla samotnými základy dendrologické demokracie, máme nového vítěze soutěže Evropský strom roku. A není to zase Polsko. Letos zvítězil čtyřsetletý dub z litevské vesničky Rukai, čímž symbolicky padl železný stromový monopol Varšavy.

Vlády po celém světě chrání rostliny a živočichy mimo jiné tím, že vyčleňují půdu. Ať už se jedná o divokou přírodu nebo o zóny pro správu zdrojů, které umožňují průmyslové aktivity, jako je těžba dřeva, 17,4 % planety je chráněno. Tyto chráněné oblasti se překrývají s průměrně jednou pětinou areálu výskytu suchozemských savců na Zemi. Pod těmito vyprahlými pouštěmi, temnými lesy a zvlněnými travnatými plochami se však nachází neviditelný svět, který udržuje zdraví těchto nadzemních míst. A tento svět téměř vůbec nechráníme.

V českých zahradách se v poslední době nenápadně začal rozšiřovat hmyz, který na první pohled vypadá jako z hororu. Motýla s neotřelým zbarvením se ale vůbec nemusíte bát.

Po dešti ho člověk potká skoro všude. Pomalu leze přes chodníky, zahrady i staré zdi a většina lidí ho bere jen jako obyčejného šneka. Hlemýžď zahradní ale skrývá mnohem zajímavější život, než se na první pohled zdá.

Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby.

Co je lepší? Vrabec v hrsti, nebo holub na střeše? A nejsou nejlepší včely na střeše? Tereza nám poví, jak včely mohou učit děti ekologii a že je dobré přemýšlet, zda včelí úl na střeše školy opravdu pomáhá přírodě, nebo jen našemu dobrému pocitu.

Můry z čeledi slimákovcovitých (Limacodidae) jsou v dospělosti vlastně hodně nenápadné. Ve svém larválním stádiu je ale pravým opakem, jako housenka je totiž naprosto unikátní. A nebezpečná.

Na parkovišti za opuštěnou čerpací stanicí na úpatí Apalačského pohoří v Západní Virginii je Roy Funkhouser obklopen zhruba tuctem včelařů a nespočtem bzučících včel.

Stačila reflexní vesta, falešný papír a bezbřehé sebevědomí. Před 14 lety zmizel na Sokolovsku stoletý železniční most. Drzí zloději ho rozřezali uprostřed bílého dne, a navíc pod dohledem hlídky, která jim uvěřila, že staví cyklostezku.

Nemusíte mít zahradu plnou bylinek ani utrácet stovky za hotové bylinné sirupy v lékárně. Stačí se na pár týdnů v roce projít lesem a domů si přinést surovinu, kterou byste jinak draze platili.

Vědci hlásí úžasný objev! Analýza genomu odhalila zcela nový ptačí druh z izolovaného japonského souostroví Tokara. Přečtěte si, jak se drobný budníček tokarský dokázal skrývat miliony let a čím se liší od svých nejbližších příbuzných.

Chov včel rozpoutal mezi sousedy ostrý konflikt. Nový soused tvrdil, že ho včely ohrožují, a chtěl úly okamžitě odstranit. Pepa (65) se ale nevzdal, vytáhl zákon a kontrola nakonec ukázala, že situace byla úplně jiná, než si lidé mysleli.

Oblíbené italské Gardské jezero prošlo zásadní proměnou, na kterou ekologové čekali dlouhých dvacet let. Silný severní vítr a nízké teploty spustily kompletní promíchání vodních vrstev. Tento přírodní fenomén doslova zachránil tamní podmořský život a zajistil stabilitu celého ekosystému.

Vlci se po více než sto letech vracejí do české krajiny. Jsou nebezpečím pro člověka a hospodářská zvířata, nebo důležitou součástí přirozeného ekosystému? O návratu velkých šelem do Krušných hor, jej