Příroda

Šance na zajištění udržitelného života na zemi se uzavírá, varuje šestá hodnotící zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Vyplývá z ní, že naše planeta už v příštím desetiletí dosáhne úrovně kritického oteplení o 1,5 °C proti hodnotám před průmyslovou revolucí. „I v naší přírodě vidíme příznaky oteplování,“ říká profesor Miroslav Trnka, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a koordinátor projektu InterSucho.

Po takřka roce důležitých příprav představila olomoucká dobročinná organizace Dobré místo pro život plány na proměnu zahrady v areálu hospice na Svatém Kopečku. Venkovní prostory zařízení, kde vážně nemocní lidé tráví své poslední chvíle, chtějí kompletně přebudovat a také zpřístupnit veřejnosti. I odstranění tabu spojeného s umíráním je jednou z myšlenek, které projekt Otevřeme zahradu zastává.

S příchodem jara se mnoho z nás chystá objevovat krásy i pamětihodnosti naší země. Jedním takovým cílem může být například obec Nečtiny, která se nachází na severu Plzeňského kraje.

Velká a hluboká díra v poušti, ze které se line nepříjemný zápach. Mohou existovat lepší podmínky pro vytvoření legend o domově džinů a démonů? Místní se k jámě neodvažují přiblížit a tak báje o domově všeho zla přetrvávají z generace na generaci.

Škody, které každý rok způsobuje přemnožená spárkatá zvěř, dosahují několika miliard korun. Tím, že jeleni nebo srnci okusují mladé stromky, brání na rozsáhlých územích obnově druhově pestrého lesa, který by lépe odolával dopadům klimatické změny.

V šoku byli v pátek večer pozorovatelé série světelných záblesků na noční obloze nad Kalifornií. Že nešlo o žádný přelud zdokumentovali na videu, které umístili na sociální sítě. Žádali o vysvětlení, které se jim také záhy dostalo. Astronom z Centra astrofyziky na Harvardu však nepotěšil.

Aktivní sopky můžeme nalézt snad všude. V Japonsku, USA a dalších zemích, pro které jsou vulkány běžné. Existují však také místa, která sopky mají, jen se o nich příliš nemluví. Příkladem je supervulkán pod jezerem v Německu. Ten se údajně plní magmatem. Vědci donedávna netušili, že je aktivní.

Více než rok trvalo zvažování, přemýšlení, navrhování a plánování vzdělávacího vědecko-výzkumného parku Eden Silesia v Karviné. Nyní je hotovo, žádost o projektovou podporu byla podána.

Herec Ladislav Křiváček před kamerou obvykle představoval postavy cholerických, výbušných, impulsivních, mnohdy až psychicky narušených jedinců. Podle mnohých kolegů, kteří ho zažili, takový býval i ve skutečnosti. Od jeho smrti uplynulo 17. března už 32 let.

Nadměrnému zamokřování rakovnické botanické zahrady by měl zamezit nový rybníček. Město hledá jeho zhotovitele, v dřívějších tendrech se mu to nepodařilo.

Dávná mayská civilizace stále budí úžas odborníků i milovníků historie a života v dobách, o nichž se můžeme dozvídat jen díky výzkumům. Systém jejich organizace, znalosti a dovednosti, díky nim se až do dnešní doby mohly dochovat důkazy o vynalézavosti, technické zdatnosti i schopnosti pracovat s přírodními zákonnitostmi, jsou nedocenitelné. Přesto se ale zdá, jako by mayská civilizace “ze dne na den” zmizela ze světa. Co se stalo?

Obloha vás může v nadcházejících nocích překvapit. Krátce po soumraku, po 19. hodině, se nad západním obzorem objeví kužel přízračného světla sahající až 60 stupňů nad obzor.

Kréta se od Řecka oddělila někdy před pěti miliony let, což umožnilo vznik řady endemických rostlin. Na tomto členitém ostrově je najdete na mořském pobřeží i ve vysoko položených horských oblastech.

Většina z nás patří k průměru a tyto starosti jsme nikdy nezažili a ani nikdy nezažijeme. Jsou mezi námi ale i takoví, kterým příroda nadělila na atraktivitě tolik, že jim to až ubližuje. Jaké problémy ti nejhezčí nejen z gay kluků zažívají? A jak se to dá zužitkovat, nebo dokonce zneužít?

Zubr narozený v táborské zoologické zahradě zamíří do přírodní rezervace ve Francii. Jde o druhého zubra narozeného v zoo, který putuje do zahraničí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí zahrady Filip Sušanka. Táborská zoo se věnuje od roku 2016 programu návratu zubra evropského do volné přírody.

Varani komodští jsou velcí ještěři se silnými končetinami, silným a hbitým krkem a dlouhým ocasem. Varan komodský dokáže díky silným čelistem a krčním svalům pozřít obrovské porce masa s úžasnou rychlostí. A ne jinak je na tom varan i na videu v tomto článku.

Všimnout si zhoršeného stavu jehličnanů může být velice obtížné. Důvodem je to, že patogeny se vyvíjí zpočátku velice pomalu a postupně. Choroby jehličnanů jsou patrné, až když už jsou v plném rozpuku. Stejně jako v případě jiných onemocnění, vyplatí se zakročit co nejdříve. Pokud choroby nepodchytíme včas, může to skončit nejedním pokáceným jehličnanem ve vaší zahradě.

Stovky lidí v těchto dnech míří na kopeček u Trnavy na Třebíčsku, aby si užily pohled na rozkvétající koniklece. V lokalitě Kobylinec se zatím objevují první fialové květy, i tak už to je nádherná podívaná.

Vesmírné černé díry pohlcují vše, co se dostane do jejich blízkosti, a to včetně světla nebo jiných energetických toků. Něco podobného ale vědci našli také přímo na Zemi, lépe řečeno v jejích oceánech. Ohromné a silné vodní víry v některých jejich místech vtáhnou pod hladinu vše, co se přiblíží. Návratu není, a to ani pro samotnou vodu.

Jsou to jemné květinové krásky, které jako jedny z mála zdobí svými květy dny brzkého jara. Koniklece z čeledi pryskyřníkovitých představují vytrvalé dlouhověké rostliny, které navíc na stanovišti dokážou vytvořit bohatou záplavu fialových kvítků. Takto každoročně zdobí Kamenný vrch v Brně. Chráněný koniklec velkokvětý tady vykvétá v počtu několik desítek tisíc trsů, první fialové zvonky už jsou tady.

V režimu „přísně tajné“ probíhá fotografování kriticky ohrožených tetřevů na Šumavě. Známý plzeňský fotograf fauny i flóry a autor mnoha fotografických publikací o přírodě Jaroslav Vogeltanz, prozradil redakci Plzeňské Drbny, jak vypadá fotografování nejvíce chráněného živočicha na Šumavě.

Šerpu téměř rozdrtil balvan na svazích Mount Everestu – pokud však čekáte vděčnost expedice, jíž zajišťoval potřebnou podporu, mýlíte se.

Také si myslíte, že v pondělí 20. března nastane rovnodennost a že se srovná délka dne s délkou noci? Četli jste to na internetu, slyšeli v rádiu. Jenže délka dne se délce noci vyrovnala už v sobotu 18. března.

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice v sobotu uspořádala mimořádné exkurze.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil na prach ze Sahary, který se v neděli objeví nad střední Evropou. Na obloze můžeme očekávat výraznější červánky.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku v programu návratu zvířat zpět do přírody poslal za posledních 15 let do Afriky přes sto buvolů, nosorožců či různých antilop.

Impozantní tmavý pták pochází ze severských tajgových lesů s vysokou sněhovou pokrývkou. Ač je samička podstatně menší než kohout, právě velikost pomáhá tetřevovi akumulovat teplo a přežít tuhou zimu. Nejdůležitější fáze v životě tetřevů však přichází právě v březnu, když nastávají tetřeví námluvy neboli tok.

Hladina nejoblíbenějšího rekreačního rybníku Plzeňanů, Boleveckého rybníka, se od spuštění čerpání vody z řeky Berounky loni v září zvedla o 62 centimetrů.

Již za dva dny, 20. března, slavíme den jarní rovnodennosti. Je svým způsobem výjimečný a důležitý. Je totiž mimo jiné skvělou příležitostí k novým začátkům. K těm může patřit třeba jarní očista, nový a zdravější jídelníček, ale i nové a příznivější uspořádání vlastního života včetně vztahů a osobních cílů.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý.

Kdo by se nechtěl podívat na místa, která víc než pozemský svět připomínají cestu do podsvětí nebo scenérii z vědecko-fantastického filmu? Dobrodružné povahy tuto možnost mají, i když cesta za takovou nádherou rozhodně není jednoduchá. Je třeba vydat se na výlet až na dalekou Kamčatku, omývanou z jedné strany Ochotským mořem a z druhé vodami Tichého oceánu.

Nastal čas, kdy chlad zimy ustupuje a do krajiny přichází teplejší jarní počasí. Slunce na své oběžné dráze stoupá stále výš a zahřívá vše v podnebesí. V kalendáři, ale i v přírodě nastává jaro. Staré kultury, oproti nám, považovaly mnohdy březen za měsíc, kdy jaro vrcholí, nikoliv začíná, a tak se pojďme podívat na to, co to je za období a jak bychom mohli tento čas využít.

Žďár nad Sázavou nechal odborně ošetřit asi 400 let starý památný strom.

Obrovský technologický rozvoj usnadňuje lidem život ve všech ohledech. S množstvím spotřební elektroniky, která koluje po trzích, se však postupně zvyšuje i množství elektronického odpadu. Jak víme, zdroje se v důsledku nadměrného vyčerpání přírody stávají vzácnými. Proto je nezbytné přijmout pevné řešení, které by snížilo stopu výrobků na globální úrovni.

Kdy se mění čas z letního na zimní a ze zimního na letní v letech 2023 až 2025. Jak si pamatovat, na kterou stranu čas posunout, a které země letní čas mají.

Jaro už mnozí z nás nedočkavě vyhlížejí, a i když to meteorologické už začalo, na to pravé astronomické si ještě musíme chviličku počkat. Jarní rovnodennost je chvíle, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. První jarní den přijde 20. března a letos se tak stane přesně ve 22 hodin a 25 minut.

Víte, co znamená, když se řekne MÍT KOZÍ NOHY? Že si obujete levou botu na pravou nohu a naopak. Proč se ale po kozách jmenují rostliny? Třeba bršlice kozí noha, kozí brada, tetlucha kozí pysk, zimolez kozí list a kozinec blanitý?

Ochránci přírody zkusili na některých místech a stromech v Národním parku Podyjí vytvořit vhodné podmínky pro život mizejícím druhům hmyzu a hub.

Vědci z Velké Británie a USA se rozhodli nahlédnout do nitra Uturuncu a pomocí inovativní metody jej zmapovat.

/FOTO, VIDEO/ Myslivci mají obavy, že vylečený vlk ve volné přírodě dlouho nepřežije. Vlk Bubla, kterého vloni srazilo auto a následně podstoupil sérii náročných operací, se aktuálně pohybuje především v okolí Karlových Varů, ale jeho rádius sahá až k Bublavě. Potvrzují to snímky z fotopastí, které mají k dispozici myslivci.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku v programu návratu zvířat zpět do přírody poslal za posledních 15 let do Afriky přes 100 buvolů, nosorožců či různých antilop. Významně se tak podílí na záchraně a posílení populací druhů ohrožených vyhynutím.

Zubr narozený v táborské zoologické zahradě zamíří do přírodní rezervace ve Francii. Jde o druhého zubra narozeného v zoo, který putuje do zahraničí.

Neptunova jeskyně je bájným sídlem boha moří, jak její název vypovídá, Neptuna. V něj věřili staří Římané, a ačkoliv je víra v antické bohy víceméně pryč, sídlo Neptuna si můžete stále prohlédnout. Tato záhadná jeskyně totiž skrývá jednu z největších slaných nádrží v Evropě, i fontánu na svatou vodu.

Pokud jste si všimli podivných výkopů v pražských ulicích, nebojte se. Nejedná se o žádnou stavební katastrofu, ale o způsob, jak pomoci městské zeleni. V ulicích jako Anny Letenské, Krkonošská, Budečská, Čerchovská, Náprstkova, Truhlářská nebo Korunní se totiž budují tzv. kořenové cesty – speciální prostory pod chodníky, které umožňují lepší růst a výživu stromů.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku v programu návratu zvířat zpět do přírody poslal za posledních 15 let do Afriky přes 100 buvolů, nosorožců či různých antilop. Významně se tak podílí na záchraně a posílení populací druhů ohrožených vyhynutím. Nejvýznamnějšími přesuny byl postupný převoz devíti kriticky ohrožených nosorožců dvourohých východních do Tanzanie a Rwandy. ČTK to řekl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.

Ministerstvo životního prostředí v současné době vyřizuje připomínky od ostatních resortů a institucí ke svému návrhu zákona o vodách. Ten má do budoucna zamezit podobným ekologickým haváriím jako otrava Bečvy ze září 2020, při které na čtyřicetikilometrovém úseku řeky uhynulo na 40 tun ryb.

Sezóna medvědího česneku je za dveřmi a s ní přicházejí do kuchyně nepostradatelné vitamíny. Medvědí česnek si můžete koupit v obchodě nebo na trhu, nebo vyrazit do přírody a šetrně si nasbírat, kolik potřebujete. Jana Vlková, zakladatelka portálu Kytky k jídlu, vystudovaná ekoložka a autorka květinových kuchařek pro Toprecepty.cz radí, jak si bylinu nesplést s podobnými nejedlými nebo dokonce jedovatými druhy.

Připomíná to skupinu meteorů či letku mimozemských lodí. Pan Špecián s manželkou zaznamenali na nebi jedinečný úkaz a podělili se o své fotky a dojmy.

Web Nový čas informoval o útoku medvěda na Slovensku na Malé Fatře. Šelma zaútočila na turistu, kterému se podařilo utéct, ovšem s těžkým zraněním. V těchto místech to není nic neobvyklého. Návštěvníci by si měli začít po zimě zase dávat pozor.

Desetimetrový dvounohý predátor s krokodýlí hlavou je dosud největší masožravý dinosaurus, nalezený na území Evropy.

Molučenka, širokokalich, irské zvonky, to všechno jsou různé názvy pro tutéž rostlinu. Jedná se o vzpřímeně rostoucí letničku, která je vhodná jak k řezu, tak k sušení. Její květy jsou bílé malé a zcela nenápadné. Jsou však obklopeny výraznými zelenými zvonovitými kalichy, které rostlinu dělají tak zajímavou.

Odlehlý kanadský národní park Gros Morne je jedním z mála míst na světě, kde je možné vidět zemský plášť. Drsné podnebí, ale skutečně nadpozemská krása. Krom toho lze právě zde potkat nejpřátelštější lidé Kanady.

Útěky před problémy se v Ulici očividně osvědčily. Jirka k těm svým obvykle využívá poklidnou horskou přírodu. Rozhodne se tak učinit znovu kvůli Tomáškovi a hrozbě výpovědi. Vanda mezitím dorazí do Rakouska. Zjistí ale, že doma nechala kanadský pas. Luděk se asi bude hodně divit.

Milujete hory a rozhledy z jejich vrcholů? Pak musíte být buď velmi zdatní nebo s radostí využijete lanovky, které se dnes dají najít ve většině turistických středisek. Takovou, jaká vyváží turisty na horu Stanserhorn ale jinde na světě nenajdete. Měli byste odvahu nastoupit do “cabrio” lanovky?

Zubr narozený v táborské zoologické zahradě zamíří do přírodní rezervace ve Francii. Jde o druhého zubra narozeného v zoo, který putuje do zahraničí, informoval mluvčí zahrady Filip Sušanka. Táborská zoo se věnuje od roku 2016 programu návratu zubra evropského do volné přírody.

Podběl lékařský patří mezi první bylinky, které jsou na jaře dostupné. A i když se o jeho bezpečnosti v poslední době vedou spory, řada lidí na něj stále nedá dopustit. Kam za ním vyrazit a jak ho zpracovat?

/FOTO, VIDEO/ Přírodní památka Na Plachtě na okraji hradecké městské zástavby bývala vojenským cvičištěm. Písčitý a mimořádně rozmanitý terén, který formovala i těžká technika, vytvořily ideální prostředí pro řadu vzácných rostlinných i živočišných druhů, které jinde mizí z naší přírody.

Uvolněných balvanů nad silnicí směřující na Mezní Louku si jako první všimli těžaři, když odstraňovali na vrcholu skály naproti penzionu Klepáč stromy poškozené loňským požárem.