Prokrastinace

Zpomalený životní styl není jen trend z Instagramu. Slow living je o tom, naučit se žít vědoměji, klidněji a s menším tlakem na výkon. A i když se může zdát, že na zpomalení „nemáte čas“, právě běžné dny nabízejí největší prostor ke změně. Jak na to?

Odkládáte e-maily, cvičení i důležité rozhovory a pak si to vyčítáte? Možná nejste líní ani nezorganizovaní, ale váš mozek vás jen trochu nešikovně „chrání“ před nadměrným stresem. Pojďme se podívat, proč prokrastinujeme, jak do toho vstupuje sebesabotáž a co s tím můžete udělat.

Ráno jdete pro kávu, za chvíli třídíte účty a najednou stojíte uprostřed pokoje bez ponětí, co jste vlastně chtěli. Tohle není lenost ani chaos, ale způsob, jakým váš mozek funguje. V roce 2026 přitom stejnou zkušenost sdílí čím dál víc dospělých.

Efektivní plánování pracovních úkolů je klíčovým prvkem pro zvýšení produktivity a dosažení lepších pracovních výsledků. Správná organizace práce pomáhá minimalizovat stres, předejít zbytečným prokrastinacím a umožňuje lépe využívat dostupný čas.

Prokrastinace není lenost ani nedostatek vůle. Je to sofistikovaný únikový mechanismus, který náš mozek používá k regulaci nepříjemných emocí – a věda konečně rozumí tomu, proč je tak těžké se z něj vymanit.

Pořád všechno odkládáte a nejproduktivnější jste až ve chvíli, kdy jste strašně moc ve stresu a spěcháte? Prokrastinace je z určitého úhlu pohledu brána jako znak supeschopnosti.

Samotné studium na vysoké škole s sebou nese i velkou zátěž na psychické zdraví. Zkouškové období pak přináší nové a často ještě náročnější výzvy.

Vendula Pizingerová, prezidentka nadace Kapka naděje, popsala své soukromí plné humoru i drobných neřestí. Přiznala, že odpočinek občas vydává za pracovní poradu a že po neúspěšném hledání výpomoci se nakonec stala tou nejspolehlivější paní na úklid ona sama. Také prozradila detaily ze svého manželství.

Herečka a spisovatelka Jana Bernášková v rozhovoru přiznala, že i ona bojuje s digitální demencí a prokrastinací. Zavzpomínala na drsné začátky své kariéry, kdy si kvůli kritice své postavy připadala jako „tlusté nic“, a prozradila i to, proč měla v pubertě problém přijmout své ženství.

Ruku na srdce, kdo někdy není líný? Ale možná vás kvůli občasnému nicnedělání dohánějí výčitky. Přitom když je lenost dávkovaná s mírou, je tím nejlepším, co pro sebe můžete udělat.

Sníte o tom, že se stanete „nejlepší verzí sebe samé“? Možná že právě vize dokonalého já vám brání udělat ve vašem životě skutečné změny.

Pokud tedy nepočítáte slavnou lež „jdeme na jedno“. Ta ovšem patří spíše do hospůdky, kdežto „uklidím to zítra“ můžeme praktikovat kdekoli. Hlavně to ale děláme doma, když nemáme čas nebo chuť pouštět se do umývání nádobí, praní, utírání prachu a dalších otravných aktivit.

Možná je to i vaše denní rutina. V prohlížeči máte otevřených dvacet záložek, místo názvů stránek vidíte už jen ikonky, a najednou odněkud začne hrát nepříjemná hudba ze streamující reklamy. Než se všemi záložkami proklikáte a reklamu najdete, ztratíte hodně drahocenného času i nervů. A nakonec se prohlížeč zasekne...

Prokrastinace není otázkou lenosti ani nedostatku disciplíny, ale složitým fenoménem, který vzniká na pomezí emocí, myšlení a fyziologických mozkových procesů. Časté odkládání úkolů je většinou výsledkem aktivní strategie zvládání nepříjemných emocí - rozhodujeme se podle okamžité potřeby snížit stres a zmírnit vnitřní napětí.

Při práci s lidmi znovu a znovu vidím tentýž vzorec. Úkol leží přede mnou, vím o něm, ale místo něj sahám po mobilu, úklidu nebo jiné drobnosti. Nejde o lenost, spíš o únik před přetížením, tlakem či nepříjemnou emocí. Prokrastinace je naučený mechanismus, který krátkodobě uleví a dlouhodobě ničí soustředění, čas i sebevědomí.

Jeden z nejpřekládanějších českých autorů Petr Ludwig přichází s titulem Od chaosu ke smyslu: Jak uspět ve světě změn a umělé inteligence.

V osobním i pracovním životě se obvykle snažíme dělat všechno, jak nejlépe v danou chvíli dokážeme. Někdy se to ale vymkne z rukou. A přílišná touha po dokonalosti vede k vyčerpání, úzkosti a strachu ze selhání. Perfekcionismus se může jevit jako síla, protože nás nutí tvrdě pracovat a mířit vysoko. Ukrývá však ostrou sebekritiku a pocit, že nejsme dost dobří, bez ohledu na dosažené výsledky.

Těch, kteří mají na základní nebo střední škole v lásce matematiku, není obvykle většina. Nemusí to být hned odmocniny a fraktály, stačí mít dobré základy. Jednoduché počty se hodí znát nejen proto, aby vás nepřekvapila částka na platebním terminálu v obchodě nebo výše zůstatku bankovního účtu. Pár čísel vám pomůže i s produktivitou. Dejte jim šanci.

Dětem už dávno skončily prázdniny, čas, kdy nemusely vstávat do školy, mohly celé dny lenošit, jezdit na výlety, na tábory nebo na dovolenou s rodiči. Žádné úkoly, jen pohoda a lenošení. Jenže teď je zpátky škola a s ní i povinnosti. A některé děti si zvykají velmi těžce. Jak se u nich poprat s prokrastinací?

Prokrastinace brzdí vaše učení? V tomto článku se dozvíte, jak se jí zbavit. Představím vám 4 tipy, které mi s tím pomohly.

Zahřívací otázka: Nebloumáte právě teď po internetu hlavně proto, že se vám nechce do nějaké činnosti? Jestli pokyvujete hlavou, žádný stres. Nejste rozhodně sama. S odkládáním podstatných úkolů, místo nichž se věnujeme nedůležité činnosti, máme zkušenosti všichni. Jaké jsou nejčastější příčiny prokrastinace a jak na ně vyzrát?

Prokrastinace není obyčejná lenost. Je to komplexní problém, který může ovlivnit produktivitu, duševní zdraví i celkovou kvalitu života. A teď ta dobrá zpráva. Existují efektivní strategie, jak se jí zbavit, nebo ji alespoň dostat do udržitelné podoby.

Slovo prokrastinace bylo jeden čas všude. Jako by se konečně našel výraz, který tu dlouho chyběl – něco, čím označit ten často nevysvětlitelný pocit, kdy se nedokážete do něčeho pustit a neustále to odkládáte.

Prokrastinace bývá spojována s prací. Ne každý však ví, že prokrastinovat se dá i se spánkem. Kdo z nás to nezažil? Místo abychom se po náročném dni uložili ke spánku, zůstáváme vzhůru dlouho do noci, abychom si užili čas pro sebe. Vynahrazujeme si tak volný čas a krátíme čas potřebný k odpočinku.

Život se skládá z nekonečné řady úkolů a povinností. Rodina, škola, práce, domácnost… Všude a vždy je třeba něco udělat, naplánovat, dokončit. A rozhodně ne pokaždé na to máme náladu, chuť atd. Tehdy přichází na řadu prokrastinace – odkládání nechtěných či nepříjemných úkolů a povinností na později. Je to znakem slabosti, nebo nám to může v něčem i pomoct?

Odhazujete oblečení na židli, až se vám tam nakupí pěkná hora? Nebo si módní Mount Everest staví váš partner? Takové chování má podle psychologů svůj důvod.

„Zase to odkládáš?“ Věta, která dokáže vyvolat vinu a stres. Ale co když za tím není lenost ani slabá vůle, nýbrž strategie, kterou váš mozek používá k ochraně před stresem a vyčerpáním? Psychologie a neurověda ukazují, že prokrastinace je komplexnější fenomén, než se může zdát.

Odkládání. Slovo, které zní skoro nevinně, dokud však nezjistíte, že už pomalu nemáte co na sebe, v lednici je pouze hořčice, zadaný úkol do práce už měl být také vypracovaný a místo odpovědi na důležitý e-mail sledujete video, jak někdo skládá ručníky, podle systému Marie Kondo. Pakliže tohle znáte i vy, vítejte ve světě prokrastinace.

Zná to asi každý – místo toho, abychom se s vervou pustili do úkolu, který na nás čeká a už se nedá dále odložit, najednou nás neodolatelně láká projíždění sociálních sítí či třeba jen dívání se z okna. Prokrastinace je mistrem v odkládání důležitého na později, což u nás ale později často vyvolává pocity viny a stresu. Naštěstí existují techniky, které nám mohou pomoci efektivněji nakládat s naším časem. Jednou z nich je i metoda zvaná Pomodoro.

Musíte toho hodně stihnout v práci a zařídit doma. Jenže se nemůžete dokopat k tomu, začít dělat aspoň něco. Navíc máte už dlouho pocit, že ani vzdálená vysněná budoucnost se nikdy nestane realitou? Je nejvyšší čas odhalit, co vás drží zpátky.

Patříte k těm, kteří neustále něco odkládají a do ničeho se jim nechce? Pak jste adept na prokrastinaci! Tohle cizí slovo znamená totiž chorobné odkládání úkolů a podle odborníků jde o civilizační poruchu, kterou trpí až osmdesát procent vysokoškoláků! Jak jste na tom vy a co se s tím dá dělat?.

Pracovní úspěch obvykle není dílem náhody. Snad každý by chtěl kariérně růst, nicméně existují chyby, které řadu lidí brzdí. Některé z nich jsou přitom natolik běžné, že je dělá většina z nás.

Patříte mezi lidi, kteří své úkoly odkládají až na poslední chvíli? Vězte, že v tom nejste sami. Prokrastinace je podle vědců normální, objevuje se dokonce i u zvířat.

Povinnosti a nesplněné úkoly všude, kam se podíváte? Seznam položek, které čekají na splnění, narůstá… A přitom jste v jednom kole, rozhodně nemáte nohy hozené na stůl a neodpočíváte. Co vás a vaši produktivitu ovlivňuje a brzdí, i když se snažíte o maximální výkony?

Efektivní time management neboli plánování času je důležitým krokem pro zvládání svých každodenních pracovních, školních či domácích povinností. Navíc se budete moci více věnovat sobě i svým blízkým.

Neustále kontrolujete telefon? Cítíte neklid, když nevidíte notifikace? Ukážu vám jednoduchý trik, který mi pomohl vrátit se k reálnému životu. A objevil jsem k tomu ještě jeden skvělý nástroj.

Populární sociální sítě v poslední době stále častěji mluví o fenoménu označovaném bedrotting (či bed rotting). Jedná se o trávení času v posteli nic neděláním. Jedná se o fenomén pozitivní, nebo negativní? A jaké důsledky může mít pro váš život?

Snahu odkládat nějaký pracovní či osobní úkol považuje řada lidí za lenost nebo neschopnost správně si naplánovat svůj čas. S tím ale nesouhlasí některé výzkumy, které příčinu prokrastinace vidí v emoční rovině.

V dnešní uspěchané době, kdy se snažíme skloubit práci, rodinu a osobní život, se úklid domácnosti často dostává na poslední místo. Jedním z nejběžnějších úkolů, který mnoho lidí odkládá, je mytí nádobí. Nádobí ve dřezu, které se hromadí, může na první pohled vypadat jako malý problém, ale vědci zjistili, že to má dalekosáhlý vliv na naši psychiku a celkovou pohodu.

Bohatství se dá definovat různě. Třeba názory na to, jestli raději více peněz, nebo pevné zdraví, se různí. Někdo dá přednost dobrým vztahům před movitým majetkem. A jednou z možností je také čas. Už proto, že měří všem stejně a nikdo z nás neví, kolik let či hodin zbývá.

Kdo čas od času neprokrastinuje, jako by ani nebyl. Produktivita dostává nejvíce na frak v pondělí šest minut po dvanácté. Místo plnění pracovních úkolů se sledují seriály a procházejí sociální sítě. Děláte to taky?

Každý to známe. Leží před námi úkol, do něhož se nám nechce, a dokážeme ho donekonečna oddalovat. Přitom to nemusí být nic těžkého – třeba jen zanést balík na poštu. Ale prostě se nám do toho nechce. Po dvou týdnech se začínáme nenávidět za to, že balík pořád ještě leží v předsíni u dveří. Pohled na něj nám dokáže zkazit den, ale stejně na tu poštu nezajdeme. Je to lenost?

Prokrastinace je výraz pro odkládání úkolů a činností na později, protože se vám do nich nechce… Kdo by to neznal. Mytí oken, vystavování faktur, objednávání preventivních prohlídek nebo běhání. To jsou činnosti, které často lidé odkládají. Jak s prokrastinací zatočit a jak ji využít?

Hygienické stanice, jejichž provoz je financován státem, si dlouhodobě stěžují na chybějící peníze na provoz i najmutí kvalitních odborníků. Některým to ale nebrání v tom, aby si objednaly motivační školení za vyšší desítky tisíc korun. Dvouhodinový koučink zaměstnanců na téma Prokrastinace vyšel ostravskou hygienu na 60 tisíc korun. Částka zaskočila i ministerstvo zdravotnictví, které podle informací Novinek o školení nevědělo.

Konec flákání, začněte něco dělat. Jak se k tomu dokopat? Nabízíme 5 nejlepších způsobů, jak toho docílit.

Smlouváte večer sami se sebou a snažíte se přesvědčit, že další díl vaší oblíbené TV show je dobrý nápad? Případně si namlouváte, že […]

Když odhalíte skrytý účel zlozvyků, mohou výrazně přispět k vašemu osobnímu růstu

Jistě i vy máte ve svém okolí kamarádku nebo známého, který chodí neustále pozdě, možná jste notorickým opozdilcem vy sami. Nešvar, který umí druhé pěkně štvát, není možná jen známka bezohlednosti, ale vědecky podložená diagnóza. Rozhodně nemá jejich chování omlouvat, může vám ale pomoci takové chování lépe pochopit i s ním pracovat.

Prokrastinace je mezi lidmi velmi rozšířená. Nejvíce s ní bojují mladí lidé. Nejčastějšímu příčinami je nedostatečná motivace, ale i strach z neúspěchu. V článku se můžete mimo jiné dočíst, jak s prokrastinací bojovat.

Odkládání úkolů na později, urputné vyčkávání s řešením určitých situací v naději, že jednoduše „vyhnijí samy“, to vše spadá do klasického ranku dnes tolik populární prokrastinace.

Blíží se vám deadline, ale vy nemůžete úkol dokončit. Sužuje vás úzkost i strach z toho, že výsledek nebude perfektní. A tak raději neděláte nic a povinnosti odsunete „na později“. Jenže čas plyne rychle, a vy se během chvíle točíte v začarovaném kruhu nestíhání a zahlcení prací. O lidech, kteří chronicky odkládají nepříjemné úkoly, se říká, že jsou prokrastinátoři. Ale skutečně se za tímto nešvarem skrývá pouhá lenost nebo neschopnost dotyčného? Co když primární problém leží v obyčejné přepracovanosti?

Začarovaný kruh, který nás drží bez výsledků na jednom místě. Jak z něho ven?

Vlastně to dává smysl. Pokud někdo trpí hyperaktivitou označovanou jako ADHD v dětství, většinou z ní nevyroste. Mnoha dospělým pak komplikuje život, práci i vztahy, mnozí přitom vůbec netuší, že se jich tato diagnóza týká.

Je vaší specialitou odkládání věcí „na potom“? A možná jste kvůli tomu zbytečně vystresovaní… Pokud by vám v tomto ohledu dobrá rada přišla více než vhod, přinášíme pravidlo 5 vteřin. Uvidíte, jak výrazně vám zlepší život.

Jaro je tady a s ním i dobře známá letargie a únava doprovázená prokrastinací. Jedná se o tendenci odkládat plnění činností a úkolů, zejména těch nepříjemných, na pozdější dobu. Nenechte si zničit kariéru a tuhle nepříjemnost nahraďte pozitivními návyky.

Martin Štěpnička, který pochází z Jihlavy, vystudoval Vysoké učení technické v Brně, po studiu nastoupil do startupu na pozici hardwarového vývojáře. Z židle vývojáře se postupně dostal až do pozice výkonného ředitele společnosti Senzoor, která vyrábí a prodává SOS tlačítka. Ta dnes prakticky denně zachraňují životy seniorům nejen v Brně, ale i ve zbytku republiky. Právě Martin stojí za vývojem tohoto tlačítka, které podle jeho slov vzniklo při prokrastinaci.

Martin Štěpnička vystudoval Vysoké učení technické v Brně, po studiu nastoupil do startupu na pozici hardwarového vývojáře. Z židle vývojáře se postupně dostal až do pozice výkonného ředitele společnosti Senzoor, která vyrábí a prodává SOS tlačítka. Ta dnes prakticky denně zachraňují životy seniorům nejen v Brně, ale i ve zbytku republiky. Právě Martin stojí za vývojem tohoto tlačítka, které podle jeho slov vzniklo při prokrastinaci.

Hned se všechno kazí, nevíš, kam dřív skočit, a máš pocit, že nemáš šanci všechno vyřešit? Vydýchej se, dej si pauzu. Někdy to tak máme všichni a není žádný způsob, jak se tomu účinně vyhnout. Zkrátka musíš vydržet.

Chcete být v práci a během učení efektivní? Skoncovat s prokrastinací je prý geniálně jednoduché. Stačí do denní rutiny zařadit pět základních návyků, které vás namotivují.

Pojem prokrastinace se do povědomí běžné populace rozšířil poměrně nedávno, velmi rychle si jej však všichni osvojili. Proč? Protože touze odložit povinnosti podlehl každý z nás alespoň jednou. Často bychom se jí ovšem oddávat neměli.