Psychosomatika

Věděla jsi, že až 80 % všech zdravotních problémů je psychického původu? Pro úplné uzdravení je často potřeba najít a vyřešit samotné jádro problému – v naší duši. O čem konkrétně je řeč?

Člověk, který trpí depresí má často různorodé nálady. V jednu chvíli je vtipný a veselý a za několik málo okamžiků je velmi smutný.

Trápí vás tzv. pomerančová kůže? Už jste vyzkoušeli nejeden krém, prostředek na automasáž či jinou metodu, která vás měla celulitidy s jistotou zbavit – ale nezbavila? Toto jsou důvody a možná cesta, jak na celulitidu. Celulitida má mnoho příčin a různé mechanismy vzniku. Trápí skutečně velké procento zejména žen v populaci, které se s ní často těžko vyrovnávají. Omezuje je v sociálních kontaktech, některé si kvůli ní neobléknou sukni, další by v životě nejely na dovolenou k moři. Co s tím?

Existuje spousta psychických fenoménů, jejichž příčinu zatím nikdo nedokázal spolehlivě vysvětlit. Patří mezi ně také tzv. Florentský syndrom, který se projevuje nervovým kolapsem při pohledu na nádherná umělecká díla. I když se tento stav považuje za psychosomatické onemocnění, které lidem přivádí záchvaty paniky, nebo třeba i skutečný infarkt, je možné zamyslet se také nad tím, jak tyto stavy využít pozitivním způsobem. Každé silné psychické pohnutí má přece svůj důvod a vede k následnému uvolnění – katarzi, která má očistný a léčebný účinek.

Esenciální oleje jsou lidstvu známé dlouhá staletí. Již ve starověkém Egyptě, Indii i jižní Evropě byly využívány pro své blahodárné účinky, ze kterých se můžeme těšit i v dnešní době.

Potravu člověk potřebuje proto, aby přežil. Ovšem pokrm znamená pro lidi nejen nutnost, ale také potěšení.

Možná jste už slyšeli o různých motivačních citátech, které si má člověk opakovat, aby byl pozitivně naladěný a zdravý. Někdo k uzdravení z nemoci potřebuje lékaře, jiný modlitbu nebo třeba magickou formulku ve znění: „Každý den se cítím lépe a lépe…“

ROZHOVOR – Do jaké míry ovlivňují rodiče emocionální růst dětí a na co si při výchově dávat pozor? „V praxi například často vidím, co s dítětem provede předčasné umístění do jeslí nebo snaha rodičů udělat potomkům z dětství zábavní park,“ říká pedagog a lektor Jiří Halda.

Pojem „Rodič“ používá psychologický směr coby rovinu, která určuje vaše pojetí života. Nejde jen a pouze o skutečné rodiče a jejich děti. Vliv na naše „já“ mají všemožné autority, s nimiž přicházíme do kontaktu. A může nám to i dost uškodit.

Osobnostní ladění jednotlivce ovlivňuje i to, jak ustojí obtížné situace. Jsou na tom v pandemii lépe „sněhové vločky“, nebo „živoucí fosilie“? Mladí a ambiciózní, nebo snad starší ročníky, které již mají něco za sebou? Slabé chvilky pro mnohé ještě přijdou.

Co se s námi děje koncem léta, proč se plní ordinace psychologů a nic se nedaří, jak by mělo…

Po očkování mě bolí místo vpichu či celá paže. Mám s tím něco dělat? Mohu si nějak pomoci sám? Řada lidí nyní řeší vakcinaci proti covidu a hledá odpověď na podobné otázky.

Palicí do hlavy, nebo palicí do srdce. Co je horší? Tuto otázku položila psychologovi mladá žena. Popisovala své bídné duševní i fyzické rozpoložení poté, co se rozešla s přítelem.

„Šťastní lidé dokážou ve své činorodosti vykopat strom a přesadit ho na jiné místo. A lidé, kteří trpí depresí, často nedokážou ani vytlačit zubní pastu na kartáček…“ Autor citátu Anton A. Bucher se ve své obsáhlé knize zabývá různými aspekty štěstí. Na otázku „Jak být šťastný?“ odpověď známe. Těžší je uvést tyto zásady do života.

Tornádo neboří jen domy, sesouvá i roky udržované vztahy. Tak jako v případě páru žijícího v jedné z vesnic, které nedávno postihla živelná katastrofa.

Jsou různé – více méně bizarní – způsoby měření životní úrovně. Ledacos naznačí doba, po kterou musíte v průměru pracovat, aby za mzdu bylo možné koupit hamburger. Pomineme-li světlou či spíše workoholickou výjimku v podobě Japonska, o tom, jak si ekonomicky stojíte, vypovídá délka využité dovolené a do ní investované peníze.

Existují mnohem vzletnější definice štěstí než je ta použitá v titulku. Jejím autorem je klient psychologa. Dodal, že mu v poslední době osud dal tolik ran, že má chuť hodit do ringu ručník.

„V naší praxi se nyní často setkáváme s klienty, kteří prodělali onemocnění covid-19. Ať už k nám přicházejí několik měsíců či dnů po odeznění příznaků, přetrvávající potíže nejsou nikterak výjimečné,“ říká terapeutka. V článku popisuje, jak lze pomoci.

„Bez rodiny se člověk třese v nekonečnosti vesmíru…“ dí básník. S rodinou ovšem nemusí být život pranic jednoduchý. Rodinná patologie se může podílet na řadě osobních problémů i chorob.

Lateralita je typ přednostního užívání některého z lidských párových orgánů. Dominantní ruku preferujeme například při práci, nohu při sportu, dominantní ucho lépe zaznamenává zvukové podněty, obdobně i oko podněty zrakové. Typ laterality je dán již při narození.

Léta se zabývám důsledky soudních sporů o děti. Argumentace rodičů by měla v rámci takových sporů ctít jistá pravidla. Místo toho jde často o způsob vedení sporu podle tzv. eristiky, agresivní, kde cílem je jen vyhrát, bez ohledu na správnost, pravdivost či dopady.

ROZHOVOR – Ať už jste pacient nervózně čekající v ordinaci, anebo zkušený medicínský profesionál obohacující svou praxi, vstup do světa psychosomatiky si vždy vyžaduje jistou dávku odvahy a drzosti. Ale vyplatí se. Tvrdí to psychiatr Radkin Honzák, který se psychosomatice dlouhodobě věnuje.

Když nás bolí záda nebo klouby, příčinu často hledáme ve špatných pohybových návycích. Ano, sedavé zaměstnání či jednostranná zátěž mají vliv na postavení těla a přetížení jeho jednotlivých částí. Příčiny potíží mohou ale být i zcela jiné.

Jediná jistota je, že nic není jisté… platí nejen v čase koronaviru. Pokud nejistotě podléháme, nebo se ji snažíme sami před sebou i před ostatními maskovat, doléhá na nás velká úzkost.

ROZHOVOR – Jak najít štěstí vlastními silami? „Štěstí je vedlejší produkt mnoha jiných věcí. Většina z nás si umí většinu života ke štěstí pomáhat sama,“ popisuje expert na pozitivní psychologii.

Chybějící slova pro emoce, cizí i vlastní. K tomu mnohdy i jejich omezené prožívání, vnímání. To jsou některé z projevů alexitymie.

Až nás bude trápit třeba to, že musíme sedět doma a jak to bude s dovolenou, ví (nebo snad neví ani) čert, porovnejme svůj život s popsaným v dopisu. Poslala jej pacientka psychologovi a uveřejňujeme jej s jejím souhlasem.

Stává se to, dosti často. Rodina s dětmi se rozpadne, rodiče si najdou nové partnery. Ti mají potomky z předchozích svazků, případně se další děti narodí do nového vztahu. „Mít rád tebe znamená mít rád i tvé děti… jen jinak než svoje,“ popisuje psycholog.

„Tak kdy už konečně něco budete mít?“ je dotaz s velkou tradicí a ještě větším dopadem. Mistři vysokých sklizní úzkostně neurotických reakcí, ba málem posttraumatického stresového syndromu u tázaného protějšku mohou být spokojeni. Tázaného obvykle vyvedou z míry.

Vůle k životu, vůle k uzdravení. Vůle je hnacím pohonem našeho života. Bez ní bychom snad ani nevstali z postele. Vlastně bychom mohli říkat „vůle tvá tě uzdravila“, protože právě pevná vůle a sebekontrola nám pomáhají o něco usilovat.

Divné, nepříjemné brnění, lechtání, bolest nohou při usínání. Nic moc nepomáhá. Syndrom neklidných nohou je jev poměrně častý. Sám o sobě není nijak zvlášť nebezpečný, ale může souviset s jinou nemocí.

Tento pojem jste už slyšeli? Skloňuje se ve všech pádech, je to termín, kterému se stále víc a víc připisuje důležitost. Protože to, co se děje, se neděje bez důvodu.