Stáří

Přemýšlíte, jak vyjádřit svou osobnost prostřednictvím módních návrhů? Objevte svůj osobitý módní […]

Bití, ponižování, ale i vydírání či odebírání financí. Domácí násilí mívá různé podoby. A často je pacháno také na seniorech. Nejsmutnější na tom všem je, že častými pachateli bývají rodinní příslušníci.

Starobní důchod je téma, které se, ať chceme, nebo ne, jednou dotkne každého z nás. Neřeší ho jen dnešní senioři, ale i lidé ve středním věku, kteří začínají přemýšlet nad tím, jak bude jejich život ve stáří vlastně vypadat.

Stačí jedna věta a jede se: „Radši zavolejte záchranku.“ V domovech pro seniory se ve dvě ráno rozhoduje o posledních cestách – často ze strachu, ne z potřeby. Proč senioři končí v nemocnici i tehdy, kdy by chtěli zůstat v klidu?

Je to nepohodlná pravda, kterou si málokdo připouští včas.

Byl to Danajský dar. Manželka dostala před dvaceti lety od svojí babičky dům. Ovšem s jednou podmínkou. Babička ho bude obývat s námi až do své smrti. Dnes jí je devadesát a naši rodinu totálně rozvrátila.

Většina lidí si myslí, že s přibývajícími svíčkami na dortu vášeň z ložnice mizí. Valerie a Jiří jsou však důkazem, že po padesáti letech společného života může být intimita stále hluboká a uspokojivá. Otevřený příběh páru, který se nenechal zastavit věkem ani zdravotními neduhy ani po sedmdesátce.

Když jsem dříve slýchávala pojem domov důchodců, představovala jsem si to jako takové milé klidné prostředí, kde žijí všechny stařenky a stařečkové a každý je tam má rád a a dává jim tu nejlepší péči. Jenže každý jednou musí vyrůst a zjistit, že ne každá pohádka končí tak, jak jsme zvyklí.

Každý si přeje mít dobré sousedské vztahy. Jenže každý si pod tím výrazem představuje něco jiného. Někdy se může ukázat být problémem i hodný, ochotný člověk.

Pojmy „tlak tří směn“ nebo „filiahotel“ nejsou příliš mediálně známé. Pro stárnutí jsou však důležité a je dobré o nich vědět.

Mnoho žen v určitém věku propadne panice z plynoucího času a začne v módě experimentovat […]

Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil devadesátku v domově důchodců: „Pokud trefíš domů a dojdeš na záchod, tak se té instituci vyhni."

Výběr hřejivé zimní módy ve zlatém věku rozhodně není jen povrchní záležitostí, […]

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.

Stárnutí není pro většinu lidí nic příjemného a jen málokdo dokáže stárnout s grácií a přijmout neúprosný běh času. Ubývají vám síly i energie a pro ostatní nejste možná už tolik potřební, o atraktivitě ani nemluvě. A když se s vámi ani vaši nejbližší nebaví tak, jako tomu bylo kdysi, je to velká rána. Toto je příběh paní Dagmar, která se bojí, že by za ní vnoučata nechodila, kdyby jim nedávala peníze.

Devadesátá léta byla v Česku obdobím velkých změn, a to i v oblasti módy. […]

Plánovat si život je prozíravé. Nemyslím, že tak dlouho budu žít, ale co kdyby přece? Tak jsem se trochu zasnila. Jak bude můj život vypadat, až mi bude 110?

Vitální, duševně mladé babičky a dědečkové přepisují stereotypy spojené se stárnutím a moc si to užívají.

Nikdo si nechce představovat vlastní konec, ale právě tam se bez výmluv ukáže pravda o našem životě. Nejsou to velké tragédie, ale obyčejné věci, které celý život odkládali. Možná má smysl se na ně podívat dřív, než bude pozdě.

„Haló, záchranka? Můj devadesátiletý otec je v bezvědomí, prosím přijeďte co nejdříve,“ volal jsem na stopadesátpětku tísňového volání. Záchranka přijela do deseti minut.

Stále aktivní zpěvačka Marie Rottrová loni v listopadu oslavila své čtyřiaosmdesáté narozeniny. Není žádným tajemstvím, že už je několik let v důchodu, nicméně jeho výše ani pro ni není vůbec dostačující.

Stačí se projít po městě, zajít na poštu nebo nastoupit do autobusu […]

V nedávném rozhovoru rozvažoval filosof Stanislav Komárek o fenoménu asistované sebevraždy. Podle svých slov by nechtěl zažít bezmoc nemohoucího stáří a měsíce nebo roky strávené na lůžku v LDN. Vyslovil…

Sociální politika států je zralá na radikální přepracování. Pokud tedy nepraskne bublina technologického vývoje.

Bez filtrů a bez pozlátka. Přesto mají obyčejné rozhovory se seniory miliony zhlédnutí, protože vracejí do popředí něco, co se z běžného života vytrácí - zájem o druhé lidi a o skutečný rozhovor. Právě na tom stojí projekt The Life Docc, který na sítích sdílí autentické příběhy starších lidí.

Zuzana Bubílková prožívá náročné období. Kvůli péči o otce (97) nemůže odcestovat za synem do USA a vnoučata neviděla už tři roky. Situace je složitá.

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.

Když se mluví o oblečení pro seniorky, většině lidí se vybaví stejný […]

Udržovat se v pohybu má smysl v každém věku. S přibývajícími roky už ale není vhodné vrhat se do cvičení po hlavě. Poradíme vám proto bezpečné cviky, které udrží vaše svaly v kondici a podpoří zdraví kloubů.

Styl se s věkem nemění, jen zraje. Právě tehdy přichází chvíle oblékat se po svém. Jak ale najít rovnováhu mezi pohodlím, elegancí a současností?

Ťuká na mě únor: „Budeš mít sedmdesát dva, vrať se do reality“. Sním. Jaké to asi muselo být, když mě kojila šestnáctiletá dívka? Má maminka. Dnes ji nějaké roky přibyly. Má 88 let, ale pro mě je stále mladinká. Takovou si ji pamatuji a taková mi zůstala v srdci i mysli.

Kdyby byla člověkem, oslavila by Angličanka Flossie v pondělí 136. narozeniny. Ona je ovšem kočkou. Tou vůbec nejstarší kočkou na světě. V pondělí slaví 30 let a má tak své místo i v Guinnessově knize rekordů. Kdyby uměla mluvit, jistě by vyprávěla svůj velmi pestrý životní příběh plný radostí, kotrmelců i ztrát.

Vánoce nejsou o velkých a hodnotných darech, které budete druhým dávat. Jsou mnohem více o rodině, blízkosti, klidu a setkávání. Když však není nikdo, kdo by stál o setkání, je to smutné. Zejména pro starší lidi, kteří jsou v domovech pro seniory. Ale i tam se může leccos změnit, přesně tak, jak se stalo paní Irmě, která dostala nejkrásnější dárek.

Žít co nejdéle ve zdraví – to je přání většiny lidí. Plní se jim jen z poloviny. Ve srovnání s předešlými generacemi sice žijeme déle, ale ten čas navíc prožíváme z velké části v ordinacích a v nemocnicích.

Časy se mění rychleji, než jsme schopní nebo ochotní si uvědomit a přiznat. To, co bylo před třiceti a více lety zcela běžné, dnes působí jako dávná historie. A nejen pro mladou generaci, ale i pro nás dříve narozené. Vždyť od těch dob se toho tolik změnilo, že už na období svého mládí zvolna zapomínáme. Paměť je totiž docela zvláštní: některé věci a situace si uchováváme stále živé, ale jiné se nám rozplynou jako pára nad hrncem.

Státní důchod často nestačí ani na základní potřeby. Průměrná penze činí zhruba polovinu průměrné mzdy, takže kdo chce žít ve stáří pohodlně, musí myslet dopředu a vytvořit si vlastní finanční polštář. Ale kolik to vlastně je?

Právě dnes uplyne 105 let od narození herce Jiřího Sováka a my se zaměříme na to, jak tento slavný herec prožíval své stáří. Jak hodnotil celý svůj život a co si přál? Není nejspíš nutné dodávat, že i závěr jeho života provázel jeho typický humor.  A nevynecháme ani vzpomínky jeho kolegů.

Do domovů seniorů nechodím rád. Připomínají mi konečnost a stáří bez filtrů. Letos jsem se tam ale znovu přemohl a znovu pochopil, že o dárky tu jde až na posledním místě.

Teenageři zvládají mráz nalehko, starší sahají po dalších vrstvách. Důvod neleží v módě, ale v biologii – odolnost vůči chladu se s věkem mění.

Demence nebo také Alzheimerova choroba jsou nemoci, které berou lidem jejich zdraví, paměť a stávají se z nich jiní lidé, než jak jsme je znali. Někdo je lítostivý a jiný zase zlý a nespokojený se vším. Je to však často jen skrytý strach, protože přesně netuší, co se kolem něj děje. Podobný problém má paní Mirka. Její maminka je ale bohužel zlá a Mirka si není jistá, jestli ji vzít doma na Vánoce. Přitom jí moc lituje.

Jak se ženám blíží šedesátka, začínají přemýšlet, jakým módním stylem se vydat. […]

Livia Klausová je i v 82 letech velmi udržovaná. Má ráda chůzi a lidi kolem sebe.

Ve stáří už nejde ani tak o dosažení nějakého konkrétního cíle, jako o tu cestu k němu. Nejde o to, co všechno se naučíš nebo kam až vystoupíš, ale o to, že se cestou učíš a že pořád jdeš.

Vánoce jsou obdobím klidu a užívání si volného času s rodinou. Pro některé jedince je toto období nesmírně náročné, a proto se uchylují k něčemu, co si mnozí z nás nedokážou představit.

Rodina a především ti nejbližší jsou často ti, se kterými lidé tráví společný čas. Ať už jde o narozeniny, volné víkendy, dobu, kdy je jim dobře, i doby, kdy je jim naopak špatně. A co takové Vánoce? Mnoho lidí řeší, kde a hlavně s kým budou. Bohužel, mnozí, zejména starší lidé, musejí být doma sami.

České ulice jsou v zimních měsících doslova zaplavené jedním módním nešvarem, který ženy […]

Připadám si jako sultán v harému. Kéž by se mi něco takového stávalo za mlada. To jsem býval opačným pohlavím považován za nudného, bezvýrazného ňoumu. Ale teď na stará kolena je o mě zájem.

Legendární český zpěvák Dalibor Janda dodnes koncertuje. Hudba je motorem jeho života a nejspíš si ani nedokáže představit, že by v blízké době svou bohatou kariéru ukončil. Kdyby to ale udělal, ze svého důchodu by určitě nevyžil.

Váš blízký jako by se vám ztrácel před očima, ale stále tady je. Alzheimerova nemoc je na vzestupu. Bezvýchodná a definitivní.

„Mám-li nějakou představu pekla, pak to, že ležím v LDN se třemi jinými stařečky, běží televize a já už nemůžu vstát, abych to vypnul,“ říká filozof a spisovatel Stanislav Komárek. Sám patří k těm, kdo volají po povolení eutanázie.

Ne všechny příběhy jsou přesně podle toho, jak si je na samém počátku vysníte. Jedním z míst, které jsou tomu dokonalým důkazem, jsou dnešní domovy seniorů. Ty vám na začátku slíbí hory doly, nic není problém, a všechno se zdá být sluncem zalité, realita je však za zdmi důchoďáku mnohem, mnohem krutější. S jejím příběhem se nám svěřila paní Anna, dokonce i sdílí skutečné fotografie.

Obě jsme se dostavily na odběr krve, tedy po ránu a na lačno. Vešly jsme zároveň a začaly si dávat přednost. Když jsme zjistily, že jsme stejně staré, vyřešil to papír-kámen-nůžky.

Jedna prázdná židle, jeden tichý večer, jeden den, který se musí vydržet. Vánoční samota má mnoho podob a málokdy je vidět.

Stárnutí je něčím, čemu se v životě nevyhne nikdo z nás. Pořád by ale mělo jít o proces, ve kterém se každý bude cítit dobře a bude si ho užívat plnými doušky. Přesto jsou se stárnutím spojeny i méně příjemné záležitosti, jako je například umístění svých blízkých do domovů s pečovatelskou péčí. Kdekdo by si možná pomyslel, že starého člověka vezmete a kamsi ho "šoupnete". Ale pro ty, kteří mají srdce na správném místě, je to často jeden z nejtěžších kroků vůbec.

Pan Marek chtěl získat od zdravotní pojišťovny příspěvek na saunování. Aby na něj měl nárok, rozhodl se, že absolvuje nějakou preventivní prohlídku. Těmito podmínkami zdravotní pojišťovny motivují své klienty k péči o zdraví. Vzhledem ke svému věku 50+ si pan Marek vybral screening tlustého střeva. Vyšetření ale nečekaně objevilo nádor, který se dosud nijak neprojevoval.

Herečka Iva Janžurová bere stárnutí jako zcela přirozenou součást života a snaží se si jej užívat, jak jen to jde. Dokonce se ani nesnaží proces zpomalit různými zákroky. Naopak. Na každou svou vrásku je pyšná.

Byt po matce je plný vzpomínek, které ona ztratila. Vyklízení je inventura ztraceného života. Stigma už mě netrápí. Čeho se nejvíc bojím?

Herečka Vanessa Redgrave se po delší době objevila na veřejnosti, do úctyhodné devadesátky jí přitom zbývají pouhé dva roky. Hvězda 60. let dorazila na filmový festival v Turíně, kde převzala cenu za celoživotní přínos kinematografii. V krémových kalhotách, růžovém kabátu a s jemným úsměvem působila herečka ve skvělé kondici i náladě. Po boku měla manžela Franca Nera (84) a syna Carla (56), o které se něžně opírala.

Káva byla jeho rituálem, každý doušek kouskem života. Hrnek, který držel v ruce naposledy, zmizel. A pak se vrátil – jako tichá zpráva z minulosti.