Zelenina

Ještě před pár lety vládly českým zahradám hlavně cukety, dnes ale jejich popularita pomalu slábne. Stále větší pozornost si získává lagenárie neboli tykev lahvovitá, exoticky vypadající plodina, která zaujme nejen vzhledem, ale i využitím v kuchyni a dekoracích.

Rajče obsypané žlutými květy ještě neznamená plnou mísu úrody. Někdy květy zasychají, opadávají nebo se z nich plody vůbec nevytvoří. Nejčastěji za tím bývá horko, špatná zálivka, slabé opylení nebo přehnané hnojení.

... na některých věcech je nejhezčí to těšení.

Květen bývá pro pěstování paprik zlomový měsíc. Sazenice už mají za sebou předpěstování a zahrádkář řeší, kdy a jak je bezpečně přesunout ven, aby se růst nezastavil chladem a aby se rostliny zbytečně nestresovaly. Paprika (Capsicum annuum) je teplomilná a na rozdíl od některých jiných plodin neodpouští studenou půdu ani dlouhé noci s nízkými teplotami.

Řekne-li se pastinák, mnohým se dost možná vybaví dlouhá, krémově žlutá zelenina ve tvaru mrkve. Tato pochoutka chutná skvěle pečená nebo na grilu. Pastinák předčí i chuť jarních brambor. Kdo by ho mohl v české i zahraniční kuchyni postrádat? No řekněte.

Frankfurtskou polévku můžete snadno připravit podle své chuti – pikantnější s ostrou mletou paprikou nebo jemnější se sladkou paprikou. Chybět by však neměla kvalitní uzenina a brambory. V tomto receptu navíc nechybí ani voňavá kořenová zelenina.

Květen nabízí ideální podmínky pro pěstování široké škály plodin. Ať už se rozhodnete pro zeleninu, bylinky nebo kombinaci obojího, správně zvolená výsadba vám přinese bohatou a chutnou úrodu.

Rybí polévka připravená z filé patří mezi nejúčinnější pokrmy pro hubnutí díky vysokému obsahu proteinů a minimálnímu množství kalorií. Lehký vývar sytí, stabilizuje hladinu cukru v krvi a zároveň dodává organismu jód potřebný pro správnou funkci štítné žlázy a metabolismus. Proč ji nevaříme denně?

Hlávkový salát patří mezi nejvděčnější jarní zeleninu, protože roste rychle a zvládne ho vypěstovat i začátečník. Dá se jíst samotný, ale stejně dobře poslouží jako lehká příloha, která jídlo osvěží. Listy obsahují řadu vitaminů a minerálních látek a salát je ceněný i pro vyšší podíl kyseliny listové.

Právě teď je v plném proudu chřestová sezona, což znamená, že tato výjimečná zelenina má nejlepší chuť a nejvíc živin. A víte, proč se o chřestu mluví jako o superpotravině? Potvrzují to i vědci.

Pěstování mrkve, červené řepy, ředkviček, pastináku nebo třeba tuřínu bývá náročnější než u plodin, které rychle startují a snadno se ujímají. Kořenové druhy se často vysévají přímo na záhon, klíčí pomaleji a jakákoli chyba v půdě, vláze nebo rozestupech se podepíše na tvaru i velikosti kořenů. Když se to ale povede, získáte zásobní zeleninu s dlouhou skladovatelností a skvělou chutí.

Rajčata jsou hvězdou každé zahrady. Ale aby vám skutečně dala bohatou sklizeň, nestačí jen kvalitní sazenice a dobré hnojení. Obrovský vliv má i to, co vedle nich roste. Společné pěstování rostlin, tzv. smíšené kultury, může být pro rajčata požehnáním – nebo naopak pohromou.

Jakmile se na zahrádkách začnou klubat první narůžovělé řapíky rebarbory, je to neklamné znamení, že jaro je konečně tady. Tato vytrvalá rostlina, kterou botanici nazývají reveň, patří k nejzdravějším druhům zeleniny v našem jídelníčku. Její cesta na naše stoly byla dlouhá – pochází z drsných podmínek Číny a Tibetu, kde ji už před tisíci lety uctívali pro její léčivou sílu. Ale přes všechny klady je potřeba být i obezřetný. Kdy je rebarbora nebezpečná?

Pěstování paprik patří společně s rajčaty a okurkami mezi ta nejčastější a nejpopulárnější. Jak ovšem docílit toho, aby naše zelenina krásně vypadala a zároveň byla chuťově perfektní? Můžeme snadno rostlinám pomoci, pokud známe třeba tento trik.

Na kedlubny se mnoho lidí těší, protože patří mezi nejvděčnější košťálovou zeleninu. Když se ale sklizeň povede jen napůl, překvapí vás nepříjemná tvrdost, vláknitá dužina nebo popraskaná slupka. Tyto potíže se přitom neobjevují jen u přerostlých bulev, které zůstaly na záhoně příliš dlouho.

Malá zahrada nemusí znamenat minimální úrodu. Pokud využijete prostor chytře, zaměříte se na kvalitu půdy a zvolíte správné pěstitelské postupy, můžete dosáhnout překvapivě vysokých výnosů.

Vůně čerstvé zeleniny, lehká sladkokyselá chuť a příjemná křupavost. Tento domácí salát ze zelí a papriky je jednoduchý, poctivý a skvěle doplní každé hlavní jídlo.

Stojíte v obchodě před hromadou česneku a nevíte, který vybrat? Není divu – česká produkce pokryje sotva pětinu naší spotřeby a zbytek musíme dovážet. Rozdíly mezi českým a čínským česnekem jsou ale obrovské: liší se chutí, štiplavostí, vzhledem i obsahem zdraví prospěšných látek. Poradíme vám, jak je rozeznat na první pohled, a prozradíme i výsledky nezávislého testu, který odhalil, který česnek je nejštiplavější.

Výsev zeleniny v druhé polovině května je sázka na jistotu. Půda už je dostatečně prohřátá, dny dlouhé a semena klíčí mnohem rychleji než brzy na jaře. Stačí vybrat ty správné druhy a během pár týdnů můžete sklízet první šťavnatou úrodu.

Pěstování mrkve ze semen je překvapivě jednoduché a odměnou jsou kořeny s výraznější chutí než z obchodu. Domácí mrkev bývá sladší, šťavnatější a navíc si můžete vybrat z mnoha barev od klasické oranžové přes žlutou a bílou až po červenou nebo fialovou. Daří se jí na záhoně, ve vyvýšeném záhonu i ve větších květináčích nebo pěstebních vacích, pokud mají dost prostoru do hloubky.

Okurky patří mezi zeleninu, která dokáže podlehnout plísním velmi rychle. Jakmile se houbová choroba rozjede, šíří se po listech i stoncích a během krátké doby umí zničit velkou část úrody. Mnoho pěstitelů sice sáhne po chemických postřicích, ale ne každý je chce používat.

Slyšeli jste už o biftekových rajčatech? Tyto velkoplodé odrůdy si získávají stále větší oblibu nejen u zkušených zahrádkářů. Jsou známé svou bohatou chutí, masitou konzistencí a impozantní velikostí plodů, které mohou vážit až 1 kilogram. Pojďme se podívat, proč stojí za to tyto rajčatové obry vyzkoušet a jak o ně správně pečovat.

Rajčata v lednici… Pro někoho naprostá samozřejmost, pro jiného potravinářský hřích. Co je tedy správně? Nespokojili jsme se se závěry „jedna paní povídala“, ale prošli jsme vědecké studie a odborné články na toto téma. Verdikt je celkem jednoznačný.

Duben a květen jsou v našich zeměpisných šířkách měsíci vizuálních šoků. Po nekonečných odstínech šedé, hnědé a blátivé se najednou na pultech trhů a v prvních vyhřátých záhonech objeví barva, která bije do očí: agresivní, sytá a nekompromisně zářivá červeň jarních ředkviček. Jak z nich dostat co nejvíce?

Fenykl je víc než jen základ dětských čajů proti nadýmání. Tato antická plodina s vůní anýzu zažívá renesanci v moderní medicíně i na talířích prestižních restaurací. Proč ho staří Římané považovali za tajnou zbraň a co o jeho vlivu na lidský metabolismus říkají nejnovější studie?

Rajče jedlé neboli lilek rajče (Solanum lycopersicum) je bylinná rostlina z čeledi lilkovitých. V teplých oblastech se může chovat jako krátkověká trvalka, v českých podmínkách ho ale téměř vždy pěstujeme jako jednoletku. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky a jeho plodem je dužnatá bobule, kterou známe pod názvem rajče či dříve „rajské jablko“.

Pěstování rostlin, které si navzájem prospívají, se často označuje jako smíšená výsadba nebo doprovodné pěstování. Jde o jednoduchý princip: určité druhy si v těsné blízkosti dokážou pomoci růstově, zdravotně i výnosově. Někdy je výhoda jednostranná, jindy oboustranná.

Svíčková omáčka dostala svůj název podle tvaru hovězího masa – svíce, nikoliv podle voskových svíček. Správně by se tedy měla jmenovat hovězí svíce s kořenovou zeleninou na smetaně. Každý Čech však ví, co název znamená.

Každé jaro se na zahrádkách, trzích a v bedýnkách objeví kedlubna. Většina lidí ji oloupe, nakrájí na plátky a sní ke svačině. Pak hodí listy do koše a tím to hasne. Přitom je kedlubna zelenina s příběhem starým přes tisíc let, se složením, které předčí citron, a s listy, které jsou chuťově zajímavější než samotná bulva. Jenom se o tom zatím moc nemluví.

Rajčata patří mezi nejoblíbenější plodiny, ale i u nich mnohdy rozhodují detaily. Správná vzdálenost mezi rostlinami může znamenat rozdíl mezi průměrnou a bohatou úrodou. Přitom jde o pravidlo, které se často podceňuje.

Spousta zahrádkářů sní o tom, že bude sklízet plné koše vlastních rajčat. Jenže právě rajčata umí být na péči citlivá a často reagují na výkyvy počasí, kolísání zálivky i přehřívání půdy. Jedním z nejjednodušších postupů, který dokáže rostlinám výrazně ulevit a zlepšit podmínky pro růst, je mulčování.

Menopauza a kosti? Riskantní kombinace! Pokles estrogenu oslabuje kostní tkáň a ženy čelí čtyřnásobně vyššímu riziku osteoporózy než muži. Projevit se může i deformací páteře a bolestmi zad. Jak změny zvládnout? Hlídání vápníku je opravdu jen základ

Právě v období svého největšího rozpuku ze sebe klíčky a mladé rostlinky vydávají to úplně nejlepší. Je to fascinující moment, kdy příroda do prvních lístků pumpuje maximální koncentraci živin, enzymů a minerálních látek, aby rostlině zajistila start do života. Pro nás to znamená jediné: mikrogreens nejsou jen barevnou ozdobou talíře, ale nutriční bombou, která v sobě nese nejvyšší koncentraci prospěšných látek i nečekaně intenzivní, skvělou chuť.

Praskání kedluben je typický problém jinak rychlé a vděčné zeleniny. Bulva, kterou sklízíme, je ve skutečnosti ztloustlý stonek. Když rostlina střídá období rychlého růstu s obdobím stresu, pletiva uvnitř bulvy nabobtnají rychleji, než stačí povrch pružně dorůstat.

Saláty jsou nenápadný základ kuchyně, který dokáže být lehký i sytý, jednoduchý i slavnostní. V jedné míse se může potkat křupavost listů, sladkost zeleniny, výrazná kyselost zálivky i hutnost bílkovin. Ať už si pod slovem salát představíte hlávkový, římský, dubáček, lollo nebo směs mladých lístků, společné mají jedno: nejlépe chutnají čerstvé.

Doplňky stravy slibují zázraky, ale realita je jinde. Podívali jsme se na to, co má skutečný vliv na mozek podle vědeckých studií.

Teplé jarní dny konečně dorazily a s nimi přichází i ideální čas na výsadbu zeleniny, která miluje slunce. Rajčata, okurky i cukety čekají na své místo na záhonu – víte, jak na to, aby bohatě plodily?

Vzpruha pro sazenice: Proč vyhazovat peníze, když máte poklad v lednici? Pokud už vám doma raší první lístky rajčat, paprik nebo okurek, vězte, že teď se láme chleba. Mladé sazenice jsou jako puberťáci – rostou před očima a mají neustále hlad.

Cuketa má pověst zeleniny „pro každého“: rychle roste, brzy plodí a v dobrém létě zvládne zásobovat kuchyni několika kusy týdně. Přesto ji mnoho zahrádkářů v půlce sezóny řeší s frustrací. Rostlina se rozleze do stran, zabere půl záhonu, listy leží na půdě a v hustém porostu se drží vlhko.

Brokolice patří do brukvovité zeleniny a na záhoně umí být překvapivě vděčná. Je chutná, výživná a při správném postupu poskytuje opakovanou sklizeň, protože po odříznutí hlavního výhonu dál nasazuje boční růžičky. Zahrádkáři ji oceňují i proto, že jde o typickou zeleninu chladnější části sezóny, takže vyplní období, kdy se jiným plodinám už nechce.

V posledních letech se z pěstování cuket a dýní stal zahradní trend. Vedle klasiky jsou v oblibě špagetové dýně, okrasné mini tykve i lufa, ze které si vypěstujete vlastní přírodní houbičku.

Čerstvý salát ze záhonku přinese velkou porci zdraví i radosti. A když využijete rozmanitost druhů a odrůd rozličného jedlého lupení, bude váš jídelníček i zahrada ještě pestřejší a zábavnější.

Okurky patří spolu s rajčaty a paprikami k nejčastěji pěstované zelenině. Často se bere jako jistota, jenže právě u okurek rozhodují detaily. Největší riziko na začátku sezony není nedostatek hnojiva, ale chlad.

Mangold se v běžných kuchařkách neobjevuje příliš často, což je škoda. Tahle listová zelenina je totiž nejen chutná, ale i výživná. Chuťově připomíná špenát a v kuchyni má široké využití – můžete ho dusit, smažit i zapékat. Skvěle chutná třeba v těstíčku, zapečený s bramborami a zeleninou nebo jako pesto.

Pěstitelé jahod a chřestu ve středních Čechách hlásí po mrazivé noci úrodu bez škod. Farma Vraňany chránila jahodové sazenice netkanou textilií a protimrazovým fukarem, chřest u Hostína na Mělnicku zůstal nepoškozený díky teplotám těsně nad nulou.

Spaření rajčat zvládnete za necelou minutu a slupka půjde stáhnout téměř sama. Na spodní straně každého rajčete udělejte mělký řez do tvaru křížku, vložte je na 20 až 60 sekund do vroucí vody a hned přesuňte do mísy s ledovou vodou. Jakmile se okraje slupky u naříznutí začnou krčit, je čas rajčata vyndat.

Žloutnou vám okurky? Řešení je jednodušší, než si myslíte! Epsomská sůl dodá rostlinám chybějící hořčík a během několika dnů uvidíte výsledky. Zapomeňte na drahá hnojiva – tento osvědčený trik funguje rychle, levně a šetrně k přírodě.

Špenát není jen jedna rostlina, ale skupina druhů, které se liší nároky i způsobem pěstování. Zatímco klasický špenát se hodí na jaro a podzim, jiné druhy zvládají léto, stín nebo dokonce růst ve vertikálních výsadbách. Díky správné kombinaci můžete sklízet listovou zeleninu téměř po celý rok a využít i místa v zahradě, kde by se běžným plodinám nedařilo.

Papriky mají svůj rytmus – a kdo ho jednou pochopí, tomu se odmění krásnými barvami i plnou chutí. Nejde o žádnou zahradnickou alchymii, spíš o cit pro místo, půdu, správný okamžik i vhodné sousedy. Stačí pár dobře mířených rozhodnutí a z obyčejných sazenic vyroste bohatá úroda. Máme pro vás pár osvědčených tipů, jak zajistit paprikám optimální podmínky pro růst a jak jejich plody nejlépe využít v kuchyni.

Okurky nakládačky, jak už název napovídá, jsou ideální k nakládání – tedy zavařování či konzervaci v nálevu, díky čemuž vydrží opravdu dlouho. Ne každý ale ví, jak si zajistit bohatou úrodu těchto oblíbených plodů. Pojďme se proto podívat jak na ně.

Zahradníci ji znají po generace a nedají na ni dopustit. Kopřivová jícha je levné, přírodní a překvapivě účinné hnojivo, které dokáže proměnit vaši úrodu k nepoznání.

Papriky, rajčata i okurky patří mezi plodovou zeleninu, která si během sezony řekne o dostatek živin. Přesto není nutné sahat po průmyslových přípravcích. I s organickými variantami lze sazenicím dodat to, co potřebují pro rychlý růst, pevné kořeny, kvetení a následné nasazení plodů.

Pokud chcete letos zažít sezónu, kdy nebudete vědět, co s úrodou, vsaďte na metody našich babiček. Je to jednoduché, nestojí to ani korunu a výsledky uvidíte už po pár týdnech.

Některé rostliny si na zahradě prostě nesednou. Pokud vám rajčata živoří a nevíte proč, možná stojí za to podívat se, co roste v jejich sousedství - odpověď vás může překvapit.

Sazenice rajčat rostou doslova jako z vody a vy už byste se pomalu mohli chystat na jejich přesazení. Když už nehrozí mrazy, rozhodně patří ven na záhon. Tam by ale měly být přesazeny opravdu silné rostliny, jež nakonec dokážou nabídnout opravdu skvělou úrodu. Ne vždy se to nutně musí podařit.

Chřest si můžete vypěstovat i na vlastní zahradě. Poradíme, jaké potřebuje podmínky, kdy ho zasadit a proč je potřeba při jeho pěstování počítat s trpělivostí.

Jaro je tu a s ním i plánování skleníku nebo fóliovníku. Pokud přemýšlíte, co do nich vysadit, máme pro vás inspiraci. Kombinace těchto rostlin se vyplatí pro získání bohaté úrody i méně škůdců.

Pěstování rajčat ze sazeniček je nejrychlejší cesta k úspěchu, zvlášť pokud s rajčaty teprve začínáte. Odpadá vám předpěstování, osvětlení a péče o drobné rostlinky v bytě. Místo toho se soustředíte na to nejdůležitější: správné načasování výsadby, kvalitní půdu, pravidelnou zálivku, vyvazování a průběžnou kontrolu zdraví rostlin.

Červená řepa patří k zelenině, která často budí silné emoce. Někdo ji miluje a jiný se jí vyhýbá. Mnoha lidem začne chutnat až časem, protože její zemitá chuť je specifická a ne každému sedne na první pokus.

Batáty, často označované jako sladké brambory, jsou ve skutečnosti hlízy tropické rostliny povijnice batátové (Ipomoea batatas) z čeledi svlačcovitých. S klasickými bramborami jsou příbuzné jen vzdáleně, což je poznat nejen na chuti, ale i na způsobu pěstování. Zatímco brambory se běžně sázejí z hlíz, batáty se zpravidla předpěstovávají z řízků, takzvaných „slips“, případně z mladých sazenic.