Žížaly

Světoběžnice Chantal Poullain, někdejší manželka Bolka Polívky, s nímž má syna Vladimíra, francouzský původ nezapře. Je patrný z jejího vrozeného šarmu a smyslu pro humor. Rodačka z Marseille oslaví 17. srpna sedmdesátiny.

Kompostování se v posledních letech těší značné pozornosti. Nejenže je to úžasný způsob, jak využít zbytky, ale také jak obohatit vaši zahradu přírodním hnojivem. Zdroj

Letní vedra proměňují české zahrady takřka v bitevní pole. Na jedné straně stojí majitelé domů s rotačními sekačkami a hadicemi v ruce, na druhé neúprosná realita měnícího se klimatu. Touha po dokonale střiženém, sytě zeleném „anglickém“ trávníku se však v posledních letech stává ekologickým i ekonomickým anachronismem. To, co na první pohled vypadá jako upravená příroda, je ve skutečnosti sterilní zelená poušť. Pod nízko sekaným kobercem totiž doslova umírá půda. Přitom stačí tak málo – změnit přístup k sečení a nechat pod povrchem pracovat ty, kteří tam patří.

Velká šedá moucha s červenýma očima budí spíš odpor než zvědavost. Přesto je masařka obecná mnohem zajímavější, než napovídá její jméno. Její larvy se totiž podle současných poznatků nevyvíjejí hlavně v mase, ale v žížalách.

O žížalím čaji jste už možná slyšeli. Vzniká při vermikompostování a jedná se o velmi účinné organické hnojivo, které vznikne ještě před samotným vyzráním kompostu. Za takový životabudič vám poděkují pokojové rostliny i zeleň na zahradě. Pokud dáváte přednost ekologickému způsobu hnojení, vermikompostér je správnou volbou a zvládne ho každý začátečník. Jeho výhodou je i to, že jej můžete mít i na malém prostoru.

Mikroplasty nejsou jen problém oceánů. Prosakují do zemědělské půdy, kde hubnou žížaly a hůř klíčí semena. Dvě lokality v Česku patří k nejzamořenějším v Evropě — a systematicky to nikdo neměří.

Meloun patří k nejoblíbenějším letním pochoutkám, ale po jeho nakrájení často zůstane velké množství slupek. Místo vyhazování je můžete využít na zahradě. V kompostu se poměrně rychle rozkládají, dodávají organickou hmotu a ocení je také žížaly.

Původně chtěla firma Florium s pomocí žížal kompostovat zbytky potravin pro řetězce, narazila ale na nedostatek vůle a byrokracii.Teď vyrábí vlastní žížalí hnojivo a prodává vermikopostéry domácnostem.

Okopávání záhonů je přesně ta činnost, kterou většina z nás dělá automaticky. Jakmile se objeví plevel nebo se půda začne tvářit „ztuhle“, vezme se motyčka a je hotovo. Sama jsem to dřív brala jako samozřejmost – něco, co prostě k zahradě patří.

Představte si, že máte doma v kuchyni bandu podnájemníků, kteří neustále žerou, nikdy si nestěžují, nezaberou skoro žádné místo a jako nájemné vám platí tím nejlepším zahradním elixírem. Toto živé komando funguje jako skvělý urychlovač kompostu.

Jak správně využít kávovou sedlinu na zahradě? Může být skvělým hnojivem, ale také nebezpečným zabijákem rostlin. Přečtěte si, kdy a jak ji používat, abyste ochránili své rostliny před nechtěnými škodami. The post Geniální hnojivo, nebo tichý zabiják rostlin? Kávová sedlina na zahradě může napáchat víc škody než užitku appeared first on Prima Inspirace.

Možná to znáte i vy. Otevíráte lednici a v rohu náhodou narazíte na plato, které tam leželo týdny. Datum spotřeby pak vypadá jako naprosto neúprosný rozsudek a ruka vám automaticky sahá po koši. Ale raději zadržte. Vyhazovat tenhle bílý poklad jen kvůli prošlé lhůtě v kalendáři je velký hřích.

Představte si ten výjev: Máj na zahradě, slunce zapadá, vy popíjíte kafe na verandě a najednou v rohu pod tújí slyšíte funění jako od malého buldozeru. Vyleze hubený, zarostlý „chlápek“ s tisícem bodlin a v očích ten výraz: „Hej, kámo, mám hlad jako vlk po šestiměsíční dovolené“.

Většina lidí vnímá půdu jako pouhý substrát – něco, co drží rostlinu ve vzpřímené poloze a co je potřeba občas zalít nebo pohnojit. Jenže realita je mnohem dramatičtější. Pod povrchem vašich záhonů se odehrává neustálý boj, spolupráce i inženýrské výkony.

Bioodpadu je ve směsném komunálním odpadu čím dál tím méně, a přesto nadále tvoří přes dvacet procent obsahu černých popelnic.Často končí ve spalovně nebo na skládce, kde se kvůli nedostatku kyslíku nerozkládá přirozeně, ale podléhá anaerobním procesům.

Možná je zahlédnete jen občas, když obracíte zem v záhonu, nebo když po dešti skončí na chodníku a snaží se najít cestu zpět do půdy. Přesto jsou žížaly jedním z nejcennějších pomocníků, které můžete na zahradě mít. Nechtějí složitou péči ani drahé vybavení, stačí jim bezpečné prostředí a pravidelný přísun organických zbytků.

Kvalitní nástraha patří v rybaření mezi nejdůležitější aspekty toho, jestli budete u vody úspěšní, nebo budete odcházet od vody s protáhlým obličejem. A tahle nástraha slibuje hodně muziky.

Kompostování na zahradě patří k nejlepším způsobům, jak zhodnotit bioodpad a zlepšit půdu. Ne každý kompost je ale připravený k použití. Poradíme, jak poznat ten správný okamžik a proč při tom hrají klíčovou roli žížaly.

Vadí vám hromádky na dokonalém trávníku? Měly by vás spíš těšit! Žížaly totiž dělají práci za drahé stroje – provzdušňují půdu, vyrábějí nejlepší hnojivo zdarma a udržují trávník zdravý. Bez nich by zahrada byla jen mrtvým substrátem.

Na první pohled rutinní práce, která ale rozhoduje o tom, jestli vaše záhony budou prospívat, nebo jen přežívat. Kypření půdy má svá pravidla, a kdo je ignoruje, může si půdu dlouhodobě poškodit.

Lín obecný je v očích mnoha českých rybářů tou nejkrásnější rybou našich vod. Jenže! Ne každému se poštěstí se s touto rybou setkat. Proto jsem pro vás připravil článek s několika tipy, jak na lína.

Jestliže patříte mezi rybáře, kteří mají rádi u vody neustálou akci, a zároveň nechcete utrácet za nástrahy hromady peněz, čtete dál!

Do hospody zajde občas každý. Někdo tam zavítá i v pravidelných časových intervalech, tzv. štamgast. A co může pobyt zpříjemnit kromě dobrého pití a jídla? Hospodský kvíz.

Zapomeňte na mozoly, drahá hnojiva a nekonečný souboj s plevelem. Metoda No-dig boří mýty o tom, že poctivý zahradník musí každý podzim a jaro zápasit s rýčem. Místo abyste půdu násilím obraceli, naučte se ji vrstvit po vzoru samotné přírody. Zjistěte, jak pomocí obyčejného kartonu a „černého zlata“ vytvořit úrodný ráj, kde za vás nejtěžší práci odvedou žížaly a mikroskopický „půdní internet“. Vaše zahrada bude kvést jako nikdy předtím a vaše páteř vám konečně poděkuje.

Žížaly považujeme za obyčejné, pro někoho možná ošklivé tvory. Jsou však zajímavější, než by se mohlo na první pohled zdát. Jsou zásadní pro zdraví a...

Myslíte si, chytání sumců z vratkého paddleboardu je bláznivý nápad? A že je nemožné si k tomu vzít na palubu psa, a ještě chytat pomocí sonaru? Mýlíte se. Přesně tuhle kombinaci na začátku letošního jara vyzkoušel český rybář Ivo Zbořil v jižní Francii, v povodí řeky Rhôny. Aby toho nebylo málo, tak šlo o vůbec první výpravu se psem […]

Domácí kompostování má své příznivce i odpůrce. Řadě lidí připadá tato metoda zbytečně zdlouhavá, ve skutečnosti ale může šetřit peníze spojené s nákupem hnojiva do zahrady.

Žížaly patří k nejznámějším půdním živočichům, přesto jejich život zůstává pro mnoho lidí překvapivě tajemný. Jak dýchají bez plic, jak se orientují v temné půdě a proč jsou zásadní pro úrodnost krajiny? Moderní výzkumy potvrzují, že bez žížal by fungování půdních ekosystémů i produkce potravin vypadaly úplně jinak.

Žížalí čaj je přírodní a organické hnojivo, které dokáže z vašich rostlin udělat opravdové rekordmany. Snadno ho vyrobíte doma pomocí vermikompostéru a několika žížal, ušetříte spoustu peněz za chemii a podpoříte zdravý růst. V článku se dozvíte, jak na výrobu, skladování i správné použití žížalího čaje.

Únor je takové zvláštní období. Venku je ještě zima, ale člověk už v hlavě plánuje, co kam zaseje, co přesadí a kde letos vyzkouší něco nového. Jenže jakmile se řekne „příprava záhonů“, většině z nás naskočí představa lopaty, vidlí a bolavých zad.

Nenechme se ukolébat pohledem na stále spící zahradu. Pod povrchem se už na konci února připravuje k prvnímu jarnímu útoku armáda plevele. Je to jen otázkou několika málo dní nebo týdnů, než naplno vyrazí do boje - a my se pak budeme jen těžko bránit. Začněme s přípravami dříve, než bude pozdě.

Dojíte ranní čaj, držíte v ruce vymačkanou půlku citronu a automaticky ji házíte do směsného odpadu, neboť vás soused varoval, že citrusy okyselí kompost natolik, že v něm nepřežije jediná žížala, avšak věda říká něco jiného. Kyselina zmizí dřív, než uškodí Obava, že kyselina citronová znehodnotí vaše černé zlato, je jedním z nejrozšířenějších zahradnických mýtů.

Zima sice ještě zdaleka neskončila, pohled do kalendáře je ovšem neúprosný – jaro se pomalu, ale nezadržitelně blíží. Příroda na to reaguje a začíná probouzet k životu různé živočichy, kteří jsou mimo jiné výtečnými pomocníky každého zahrádkáře.

Na půdu se často díváme jako na samozřejmost. Připadá nám, že tady byla, je a bude. Půda je však půdou jen tehdy, když se dokáže vlastními silami obnovovat, když je živá.

Zahrada odpočívá. Venkovní kompost se stává ledovou hromadou a bioodpad z kuchyně se kupí v koši. Řešení je přitom jednoduché. Říká se mu vermikompostér, tedy kompostér s žížalami. Funguje i v chladných měsících, pokud mu dopřejete správné místo a péči.

Muž našel středověký poklad ohromné hodnoty, když vykopával žížaly sloužící jako návnada při rybaření. Podle švédských expertů se jedná o jeden z největších nálezů z raného středověku.

Téma, která rozděluje zahrádkáře. Pokud víte, kdy zrytí pomáhá, a kdy škodí, ušetříte si záda, půdě dodáte sílu a na jaře získáte náskok.Jedni z vás tvrdí, že podzimní zrytí „otevře“ těžkou půdu a zlepší vsakování vody. Druzí upozorňují, že zbytečně převracíte půdní vrstvy, poškozujete houby a žížaly a necháváte záhony holé. Pravda je někde mezi: rozhoduje typ půdy, její aktuální stav a váš cíl.

Krvavé poháry jsou ideálním halloweenským dezertem pro malá strašidla i odvážné dospělé. Vrstvy krémového tvarohu, kaki a malinové „krve“ vytvářejí na pohled efektní kombinaci, která chutná stejně dobře, jako vypadá. Gumové žížaly navrch dodají pohárům hravý hororový efekt, který zaručeně pobaví každého u stolu.

Na podzim i brzy na jaře si mnozí majitelé zahrad všimnou, že se na trávníku objevují drobné hromádky zeminy. Na první pohled mohou působit nevzhledně, ale ve skutečnosti jsou známkou zdravé půdy a přirozeného života pod povrchem. Tvoří je žížaly, které půdu zpracovávají a provzdušňují.

Jdete na žížaly a najdete šest kilo stříbra v měděném kotlíku. To už se vyplatí.

Archeologové ve Švédsku zkoumají unikátní stříbrný poklad z 12. století, který objevil rybář při kopání žížal – obsahuje až 20 000 mincí a další cennosti z doby, kdy Stockholm ještě neexistoval.

Fakulta umění a designu UJEP se letos na Designbloku představuje hned deseti samostatnými instalacemi. Návštěvníkům nabídnou různorodý pohled na současný design, možnosti spolupráce, odvahu i vyprávění příběhů. Od 8. do 12. října jsou projekty ústeckých ateliérů, pedagogů i studentů k vidění na několika místech – na Výstavišti Praha, v Královském letohrádku i Uměleckoprůmyslovém muzeu.

Zemědělce v Etiopii trápí zhoršující se kvalita půdy i nepravidelné deště. Tváří v tvář klimatické změně stojí i Amarech Abera.

Londýnští přírodovědci změřili v roce 2016 žížalu dlouhou čtyřicet centimetrů a pojmenovali ji Dave. Přestože jde o britský rekord, v celosvětovém srovnání by tento exemplář neobstál. V Austrálii i Africe totiž existují druhy, jejichž délka přesahuje dva metry.

Žížaly patří k živočichům, se kterými se setkal snad úplně každý. Avšak naši nejdelší žížalu zvanou Allolobophora hrabei měl možnost na vlastní oči spatřit jen málokdo. Žije totiž pod zemí a na povrch vylézá pouze během několika málo týdnů v roce.

Snad žádný mileniál by si své dětství nedovedl představit bez Dagmar Patrasové a písničky o žížale Julii. K umění měla přitom blízko už od dětství. Jejím tatínkem je známý harfenista Karel Patras, maminka pak byla zpěvačka. A oba ji vedli k umění.

Hnojení biohumusem, který produkují kalifornské žížaly, jež jsou součástí rozkladného procesu organické hmoty. Objevování dávných a skoro již zapomenutých procesů při práci s půdou a přírodou. To jsou hlavní metody ekologického hospodaření vinařství Petra Marcinčáka z Novosedel, které se už po jedenácté stalo absolutním vítězem a držitelem titulu Biovíno roku.

Ve středočeských Milošovicích na Kutnohorsku stojí Farma Cihlář, kde se selská tradice snoubí s regenerativními postupy.Rodinný podnik se snaží rozvíjet poctivé zemědělství a vyrábí mléčné produkty s respektem k přírodě i zvířatům.

Kompostování se v posledních letech těší značné pozornosti. Nejenže je to úžasný způsob, jak využít zbytky, ale také jak obohatit vaši zahradu přírodním hnojivem. Zdroj

Po smršti extrémních bouří, záplav a hurikánu Beryl čelí nejlidnatější město státu Texas Houston další hrozbě, která se doslova plazí pod nohama místních. Tropické deště vyplavily na povrch invazivní a toxické ploštěnky, které mohou ohrozit zdraví lidí i zvířat. O situaci v Americe informoval portál televizní stanice FOX 26 Houston.

Moderní kompostéry, často vídané u rodinných domů, jsou určeny pro zpracování biologického odpadu rostlinného původu, včetně zbytků rostlin, listí a plevele.

Na první pohled sice vypadá jako žížala nebo oživlá špageta, ale zdání klame. Je to dospělý had, i když měří jen deset centimetrů. Leptotyphlops carlae žije jen na Barbadosu.

Podivných živočichů žije na naší planetě skutečně nepřeberné množství. S některými se nikdy nesetkáme a o existenci některých nemáme ani ponětí.

ŽIVOT S ÚSMĚVEM: Poprvé na fotografii mezidruhová pomoc mezi drozdem a kosem. Osiřelé mládě kosa dostalo „vejslužku“ od drozda. Tučnou žížalu.