Eliška Přemyslovna

Pařížský maškarní Bál světlušek 28. ledna 1393 skončil velkým táborákem. Kostýmy napuštěné smolou vzplály a nastal boj o život. Francouzského krále zachránila před uhořením jeho teta. Francii před zcela pomateným králem neuchránil nikdo.

Královská svatba v ohrožení! Čtvrtý díl ze série napínavých historických detektivek. Představujeme knižní novinky nakladatelství Vyšehrad, jež přináší knihy, které vás zvou k osobnímu rozhovoru se světem.

Budoucí císař Karel IV. zde strávil dva měsíce v temné kobce. Na hrad nezanevřel a často se sem vracel. Na hradě spatříte magický meteorit, expozici útrpného práva i skřítka, který vám přinese štěstí.

Praha se chvěje v horečném očekávání. Píše se podzim roku 1310 a před branami města stojí teprve čtrnáctiletý hošík, třímající v rukou osud rozpolceného království. Jan Lucemburský (1296 – 1346) přijíždí jako cizinec, ale nikoliv sám. Bok po boku mu stojí jeho manželka Eliška Přemyslovna (1292 – 1330), a především elitní vojenský oddíl z Porýní, čítající na 3 000 ozbrojenců, včetně 1 500 těžkooděných rýnských rytířů.

Jednou za čas se stane, že české jméno překročí hranice a zaboduje v celém světě. Tahle kráska má hebrejské kořeny, královský rodokmen a moderní šmrnc. Od roku 2010 vévodí statistikám novorozených děvčat, ale zároveň má tradici starou stovky let.

Václav IV. je Čechy tepán nespravedlivě.

Karel IV. zdědil po francouzských předcích lstivost a po českých úskočnost.

Valentina Visconti. Údajná travička, praktikující černou magii. Pravda to asi nebyla. Tahle pravnučka Elišky Přemyslovny byla spíš jen oběť...

Pro většinu z nás je krupicová kaše jídlo, které nás jedinou lžící vrátí do dětství a připomene jeho bezstarostnou chuť. Krupicová kaše je nestárnoucí klasika, kterou miluje snad každá generace. Pokud i vy patříte mezi její nadšené příznivce, ale tápete, jak docílit sametově jemného základu, máme pro vás osvědčený recept. Díky němu bude vaše kaše chutnat přesně jako od babičky.

Každý rodič si myslí, že svému dítěti dává to nejlepší jméno, jaké může být. Preferujete moderní nebo ta klasická, která se vážou ke slavným osobnostem nebo dokonce ke králům?

Eliška Přemyslovna bývá v dějepise často představovaná tak trochu zkratkovitě. Manželka Jana Lucemburského, matka Karla IV., hotovo, jedeme dál. Jenže kdyby byl její život seriál, rozhodně by to nebyla žádná poklidná historická nuda, ale spíš slušné politické drama s prvky rodinné tragédie.

V roce 1334 zemřela Eliška Přemyslovna, manželka krále Jana Lucemburského a matka budoucího císaře Karla IV. Bylo jasné, že se král z politických důvodů znovu ožení, což brzy udělal. Za svou další choť si vybral svoji o čtvrt století mladší sestřenici Beatrix Bourbonskou, dceru vévody Ludvíka I. Bourbornského, která patřila k nejbohatším evropským nevěstám. Do historie se zapsala úplně jinak, než její předchůdkyně, způsobem, který nikdo nečekal.

Moc velkou kariéru neudělala. Tedy ve srovnání s její předchůdkyní Eliškou Rejčkou. Na trůně se sotva ohřála. Naší královnou byla necelý rok, když se v patnácti provdala za krále Václava III., posledního Přemyslovce na českém trůně. Po jeho zavraždění v roce 1306 vymřel rod Přemyslovců po meči a ji čekal neradostný vdovský úděl v klášteře. I když – pak jí taky na chvilku svitla naděje na změnu…

Jan Jindřich Lucemburský byl mladším bratrem českého krále Karla IV., kterému se stal velkou oporou. Vyřizoval za něj různé diplomatické záležitosti, urovnával spory mezi šlechtou a počínal si vždy velmi statečně.

Jedna z největších hrůz, která se kdy na královském dvoře odehrála. Bál světlušek. Stalo se 28. ledna roku 1393. A hlavním aktérem byl sám francouzský král Karel VI., zvaný Šílený.

Ale stejně se stala pramáti dalších korunovaných hlav. Nejen francouzských. Narodila se jako Jitka, ale historie ji zná jako Bonu Lucemburskou.

Jsou jména, která se v dějinách objevují pramálo, často jsou to jména, která byla určena šlechtě. Ta, která by pomalu mohla mít vlastní erb, protože je nosily hlavně královny. Přesně jedno takové patřilo třem významným ženám v české historii a dnes je přitom dost populární.

V prosinci 1310 dorazil Jan Lucemburský v třeskuté zimě k Praze. Neexistovala šance, že by zdolal její hradby. Přesto se město brzy ocitlo v jeho rukou.

Pohořelice nejdřív musely vyhořet, aby se následně proslavily vodou - konkrétně rybníky plnými místních, dodnes vyhlášených kaprů. Ostatně, jeden z nich v nadživotní velikosti vítá i přijíždějící.

Rytíř Raimondin skousne ret. Tohle se neposlouchá dobře. „Přísahal jsem, že v sobotu ji nebudu navštěvovat,“ vysvětluje bratrovi, proč odmítá navštívit manželku, krásnou Meluzínu. „Jsi hlupák. Říkám ti: Podvádí tě!“, nedá se odbýt sourozenec.

Dějepis nemusí být nuda. Při pohledu na rodokmeny českých panovníků se dějiny stávají daleko osobnějšími. Můžeme sledovat, jak vládci přicházeli a odcházeli a jak se měnila i tvář naší země.

Dnes si připomínáme méně známou, ale mimořádně zajímavou ženu středověku. Beatrix Bourbonská, druhá manželka českého krále Jana Lucemburského, zemřela 23. prosince roku 1383.

Když se mluví o Mělníku, většinou padne zmínka o víně, soutoku Labe a Vltavy nebo o pohledu ze zámecké terasy. Méně se ale připomíná, že město patřilo mezi královská věnná města – tedy ta, která v minulosti zajišťovala příjmy českým královnám a zároveň jim sloužila jako bezpečné zázemí.

Minulost se vrátit nedá, ale dá se jí čelit s otevřeností a odvahou.

Narodit se ve středověku jako dívka z vyšších kruhů nebylo vůbec záviděníhodné. Dívka se okamžitě stala předmětem plánů sňatkové politiky své rodiny, většinou bez sebemenší šance ovlivnit svůj osud.

Stojí tam, kde řeka Ohře kreslí dokonalý oblouk – jako paže ohnutá v lokti. Kamenný hrad Loket, přezdívaný „klíč ke Království českému“, není jen majestátní stavbou z dvanáctého století, ale i schránkou, která po osm set let střeží své tajemství.

Na první pohled je to jako nějaký konflikt z historicky laděné telenovely: mladá královna versus půvabná vdova, její macecha, žárlivost, intriky a král mezi nimi. Termín válka královen ale historici nepoužívají jen tak, protože ve skutečnosti šlo o tvrdý politický konflikt, který otřásl samotnými základy království.

První volební den v Brně se neobešel bez komplikací. Strážníci řešili například bouračku přímo před základní školou, kde lidé přicházeli k volbám. Zaskočil je i bizarní spor ve volební místnosti na severu města, kde předsedkyně komise vyfotila voliče bez jeho souhlasu.

"Z těla mi odpadávají celé kusy kůže i s masem" - napsal v jednom ze svých posledních dopisů - "Ten zápach je strašný a žádné kadidlo ani voňavky ho nepřehluší..."

Ne z titulu královny-manželky, ale skutečnou vládkyní. Snažil se to prosadit její otec Přemysl Otakar II., když marně čekal na následníka a ten stále nepřicházel. Po bezdětném manželství s téměř o třicet let starší Markétou Babenberskou a složitém rozvodu následovala v roce 1261 pompézní svatba s krásnou šestnáctiletou Kunhutou Uherskou, vnučkou uherského krále Bély IV. Očekával od ní jediné - svého nástupce.

Nemusíte procestovat celou Evropu, abyste měli možnost prohlédnout si korunovační klenoty lucemburských panovníků. Stačí navštívit Klášter minoritů Praha, kde roku 1311 proběhla svatební slavnost Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

Dříve byl tento pokrm jednoduchým a levným jídlem. Dnes si opět získává oblibu, lidé zkoušejí nejen sladké varianty, ale i ty slané, které se těší velkému zájmu.

Karel IV. neznal větší vášeň než relikvie. Hřeb z Kristova kříže, trnová koruna či kosti nebo celé části světců, sbíral je s posedlostí, která měnila tvář Prahy i celého království.

Křivoklát, majestátní hrad ukrytý v lesích Středočeského kraje, má atmosféru, kterou jinde v Čechách jen těžko pocítíte. Je považován za jedno z nejzáhadnějších míst v republice, kde minulost plná bolesti a utrpení stále zanechává svou stopu. Citlivější návštěvníci tvrdí, že zde můžete téměř hmatatelně cítit směs temné energie. Jak asi musel prožívat své dětství čtyřletý Václav, pozdější Karel IV., když byl svým otcem uvržen na chladný hrad, odloučen od matky a vystaven tvrdé realitě života v zajetí? Přesto se právě sem vrátil jako dospělý a zažil jedno z nejšťastnějších období svého života.

Jan Lucemburský (1296–1346) byl král, který se smrti dlouho vzpíral. Na český trůn se dostal roku 1310, a to sňatkem s Eliškou Přemyslovnou. Vyrůstal ve Francii, miloval rytířský život a většinu času trávil na cestách po Evropě. Doma narážel na nedůvěru části šlechty, přesto významně rozšířil zahraniční vliv zemí Koruny české. Do dějin vstoupil však hlavně jako bojovník, který opakovaně přežil, co by jiné porazilo.

Sezóna vinobraní je tu! Připravili jsme pro vás přehled nejzajímavějších oslav vína po celé ČR – od malebných vinařských vesniček po velké festivaly s hudbou, jídlem a ochutnávkami. Víkend po víkendu až do konce sezony! Naplánujte si dny plné zážitků a vychutnejte si víno v té nejlepší společnosti.

Často se mluví o jeho manželkách. Zapomíná se však na ten první vliv, který měla jeho matka, Eliška Přemyslovna. Karel IV. si její lásky příliš neužil...

Život Karla IV. byl plný intrik, skandálů a fascinujících detailů, které se v učebnicích obvykle neobjevují. Tento panovník byl muž s drsným dětstvím, milostnými pletkami i  zálibou v dobrodružství.

Populárnímu českému králi Karlu IV. se říká Otec vlasti. Většinou je vyobrazován jako ušlechtilý pán v letech. Málokdo si jej nejspíš umí představit jako rozpustilého teenagera, kterým opravdu byl.

Jediná Piastovna, která se stala královnou českou i polskou. Jediná česká královna, která byla dvakrát zvolena. Eliškou Rejčkou v první části života zmítaly osudové okolnosti, zatímco druhou si žila podle svého, aniž by se na cokoliv ohlížela...

Ač byl Jan Lucemburský pro náš stát zpočátku hlavně cizincem, za jeho vlády jsme se výrazně rozrostli. Připravil také půdu pro svého syna, Karla IV.

Dáma s poetickým jménem, která byla spisovatelka, překladatelka, zakladatelka prvního soukromého gymnázia pro dívky ve střední Evropě a aktivistka za ženská práva, se nejmenovala ani Eliška, ani Krásnohorská.

Plánujete navštívit Karlovy Vary, ale nechcete zůstávat jen v centru? I v okolí lázeňského města je rozhodně co vidět – ať už hledáte klid v přírodě, koupání nebo vás láká historie.

Pokud si plánujete léto a nevíte, kde ho strávit, máme pro vás skvělý tip – vydejte se na cestu 800 lety minoritské historie v Praze. Klášter minoritů sv. Jakuba se totiž otevřel veřejnosti. „Pustila jsem se do toho s vlastní vervou a osobními penězi, bylo to odvážné rozhodnutí,“ říká Helena Kohoutová, podnikatelka, která stojí za obnovou kláštera, jenž byl založen v roce 1232 králem Václavem I.

Autor Kroniky české, arcibiskupský písař, správce školy. O jeho osobnosti toho mnoho nevíme. Snad proto kolem něj vznikaly různé dohady. O co vlastně jde? Pojďme se na jeho Přibíka Pulkavu a jeho dílo podívat.

V Jemnici se brzy probudí historická slavnost Barchan, která v letošním roce proběhne od pátku 13. června do pondělí 16. června. Barchan má kořeny sahajícími až do dob Lucemburků, je jednou z nejstarších historických slavností ve střední Evropě.

Ve čtvrtek 28. května roku 1310 se branou Pražského hradu tiše prosmekly tři nuzně oblečené služebné. Nikdo ze stráže netušil, že ve skutečnosti jsou v této trojici služky jen dvě a že ta třetí je jejich paní: česká princezna Eliška Přemyslovna, druhorozená dcera zesnulého českého krále Václava II. Útěkem poslední dědičky české královské krve do Nymburka vrcholil zápas o český trůn.

Byl králem, během jehož vládnutí došlo k jednomu z největších rozkvětů českých zemí a Města pražského. Dalo by se říct, že za Karla IV. se stavělo ve velkém. A těžíme z toho dodnes.

Pro občany Zbraslavi byl nejen lékařem, ale také spisovatelem, který stál u zrodu českého avantgardního umění.

Příběhy. To je to, co lidi zajímá. Nikdy nejste dost staří na to, abyste si přestali hrát.

Nymburk se chystá na největší oslavy desetiletí. V sobotu 3. května 2025 dorazí na náměstí sám král Přemysl Otakar II., aby osobně zahájil slavnosti k

Po dlouhé době začala v českých zemích znovu klíčit naděje na lepší zítřek. Roku 1333 se do své vlasti vrátil Karel, nejstarší syn krále Jana Lucemburského, kterého jeho otec po ztrátě Lombardie ustanovil markrabětem moravským.

Občas se stane, že nás nějaký herec či herečka dokáže skutečně překvapit svým hereckým umem. Některé role ztvární natolik kvalitně, že se nám skrze ně dokonale vryje do paměti. Obzvláště to platí u dětí, které mnohdy s hrůzou sledují strašidelné postavy na obrazovkách, aby na ně vzpomínaly i o řadu let později. Jednou ze skvělých hereček pro tento typ rolí byla skvělá Jana Andresíková.

Letos uplynulo 670 let od doby, kdy byl český král Karel IV. korunován v Římě císařem Říše římsko-německé. Seznam Zprávy sestavily přehled deseti zajímavostí z jeho života, o kterých jste možná nevěděli.

Král, diplomat a vizionář. Karel IV. přetvořil české země v srdce Evropy a jeho odkaz žije dodnes ve stavbách i zákonech.

Česká historie sahá mnoho stovek let zpět do minulosti. Během té doby se událo nespočet událostí, na které by žádný Čech neměl zapomenout. Dokážete správně odpovědět na otázky v kvízu, nebo se zaseknete hned na čtvrtém bodě?

Věděli jste, že Jemnice je jedno z prvních měst na Moravě? Za hranicemi Vysočiny je známá historickou slavností Barchan, ale nabízí mnohem víc.

Gotický skvost v barokním hávu, dva velké sály a osm menších salonků, historické sklepení, ambit, arkádová chodba i andělská bylinková zahrada skýtají kouzelnou kulisu pro společenské akce od deseti do tisíce osob, to vše v samém centru Prahy. ACK ČR zvolila čerstvě zrenovovaný klášter minoritů ke společnému zasedání sekce památek a turistických cílů a sekce incomingové turistiky, aby si členové na vlastní kůži ozkoušeli novou atraktivitu pro své nabídky.