Fermentace

Domácí kyselé okurky se s kupovanými často nedají srovnávat. Každý máme svůj osvědčený recept, ale hádáme, že tento jste ještě nezkoušeli.

V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí.

Jsme národ pivařů, o tom není pochyb, ale teď konečně můžeme i tvrdit, že to děláme pro své zdraví. Samozřejmě v rozumné míře.

Ke zdraví prospěšným potravinám patří ty, jež jsou upravené fermentováním. Díky tomu v nich vzniknou zdravé bakterie, které mají pozitivní vliv na obranyschopnost organismu a trávení.

To, že plísně nemusejí být škodlivé, máme ověřené na různých aromatických sýrech. Bez jedné plísně by se ovšem neobešla hlavně asijská kuchyně. Díky koji si totiž můžeme pochutnávat na sójové omáčce, miso pastě i slavném japonském víně saké. Název koji pak nese nejen plíseň, ale i speciální rýže.

Strava nepochybně psychiku ovlivňuje. Když si dáte dobré jídlo, které patří mezi vaše oblíbená, tak budete mít hned lepší náladu. Komu šmakuje pečená husička, bude se nepochybně cítit lépe, když si dá husí stehýnko, než když se naláduje hrachem s kroupami. Výběr potravin ale má vliv na lidské psýché ještě i jinak. Jak to tedy ve skutečnosti funguje?

Hitem letošního léta jsou fermentované limonády. Do této kategorie patří i kvas. Nejde však o žádnou novinku, tento populární slovanský nápoj má více než tisíciletou tradici. A připravit se dá i doma.

Nakládání zeleniny je oblíbené. Nemusí se ale vůbec jednat jen o okurky a zelí. I takové ředkvičky můžete tímto způsobem zužitkovat a využít jejich bohatou sklizeň. Přečtěte si, co hlídat u fermentace ředkvičky, abyste si ji mohli pořádně vychutnat.

Všichni chceme být zdravější a mít více energie, a proto často sáhneme po fermentovaných potravinách s vidinou, že děláme něco pro své zdraví a zároveň si pochutnáme. Nedávné výzkumy však zjistily, že ne všechny fermentované potraviny obsahují probiotika, tedy hlavní složku, kvůli které je konzumujeme.

Populární kimči, kombucha, natto či kefír mají spektrum pozitivních účinků na lidské zdraví - od hubnutí po zdraví mozku.

Fermentace nebo-li laicky proces kvašení v poslední době nabral na extra úspěšnosti a to hlavně v době covidové..

Kimchi (čte se ,,kimči") je víc než jen chutné asijské jídlo. Je to kulturní poklad korejské kuchyně, navíc nakládané kvašené zelí je skutečnou střevní potravou, a proto je považováno za elixír zdraví. Není divu, že kimchi je nyní na sociálních sítích v módě a je oslavováno jako superpotravina. Píše o tom web Myself.

Konečně je tu jaro a s ním i lepší nálada. Ta se promítá i to způsobu stravování, kdy mají najednou lidé pocit, že by se svým jídelníčkem měli něco udělat a začít jíst zdravěji. Většinou se vrhnou na detoxikaci organismu, prolévají se kopřivovým nálevem a na chleba si dávají nakrájenou smetanku lékařskou. Víte, že svému zdraví prospějete konzumací zakysaných produktů?

Kniha "FERMENTACE. Kvašené potraviny pro zdravý život. Průvodce prastarým světem kultivování potravin" od autorky Holly Davisové a s předmluvou od Sandory Ellix Katzové vás dokonale zasvětí do této kulinářské tradice staré již tisíce let.

Všechno kvašené či fermentované je v gastronomii na vrcholu obliby. Dává to smysl, touha po jídle, které podpoří zdraví a posílí organismus je zcela na místě. Na výsluní se ale nedostává naše tradiční kysané zelí, ale pikantní korejská fermentovaná zelenina kimchi. Je to čistě otázka módních vln a osobních preferencí, zda si do kuchyně pustíme kimchi či kvašené zelí. Každopádně kvašené zelenině bychom měli otevřít dveře dokořán. A obzvlášť v době, kdy létají vzduchem lecjaké viry.

Vědci podrobili analýze vzorky stolice, které nalezli v solných dolech v rakouském Halštatu, aby zkoumali složení stravy tamních horníků od doby bronzové až po baroko. Ve vzorcích z doby železné nalezli důkazy o výrobě sýrů s modrou plísní a piva.

Provázanost člověka s mikroby je pro vědce zdrojem překvapení a nových možností. Dobrý sluha, ale zlý pán – platí i o mikrobech. V posledních letech získáváme stále více informací o bakteriích a kvasinkách, které pracují přímo pro naše zdraví. Jedná se o střevní mikroorganismy – mikrobiom.

Míváte potíže s trávením nebo vás občas zradí imunita? To chce okamžitou první pomoc v podobě kvašených potravin. Prospějí vám od hlavy až k patě!

Fermentace je proces známý po staletí, ovšem dnešní způsob života mu moc nepřeje. Naše babičky věděly moc dobře, jak naložit zelí nebo okurky, ale dnešní třicátníci dají jen stěží dohromady konkrétní recept.

Je ekologická, tradiční, zdravá a levná. A v posledních letech zažívá opětovně velkou renesanci. Řeč je o fermentaci potravin. Opravdu nejde o žádnou novinkou, neboť lidé kvasili potraviny ještě dříve, než se naučili obdělávat půdu.

Zelený čaj má úctyhodnou historii a není divu, že se i u nás těší vzrůstající oblibě. Jeho příprava není složitá, přesto v ní mnoho lidí dělá chyby. Čeho se vyvarovat, abychom si pochutnali a zároveň z lístků získali co nejvíce cenných látek?

Odbornice na slovo vzatá Ing. Radka Langová, Ph. D., z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně vysvětluje, která z metod uchování potravin je nejvhodnější. Mrazte, sušte, fermentujte, nakládejte, ale dělejte to správně.

Kváskový chléb není žádná novinka. Pouze se na něj nějak zapomnělo a dnes se opět stal velmi populárním. Kvásek je jednou z nejstarších forem fermentace zrn. Má se za to, že pocházel ze starověkého Egypta - kolem roku 1500 před naším letopočtem.