Lidské tělo

Sbalený kufr, plán plný výletů, a druhý den vás sundá nadýmání nebo běhavka. Není to náhoda ani špatná krevetka. Vědci tomu říkají gut jet lag, a funguje trochu jinak, než by člověk čekal.

Léto nabízí přesně ty potraviny, které ženské tělo potřebuje k hormonální rovnováze. Gynekolog a sexuolog Pavel Turčan vysvětluje, co si přidat na talíř, aby byl cyklus pravidelnější a PMS mírnější.

Močení do bazénu není jen nechutný zlozvyk. Vědci spočítali, kolik moči se může skrývat ve veřejných bazénech. A také zjistili, co se stane, když se potká s chlorem.

Po desetiletí byl klidový tep mezi 60 a 100 tepy za minutu považován za normální. Dnes však víme, že vyšší tep souvisí s vyšším rizikem úmrtí i některých nemocí. Proč tedy tabulkově normální tep nemusí znamenat, že je zdravý?

Ozempic a další léky ze skupiny GLP-1 agonistů v posledních letech výrazně změnily debatu o hubnutí. Přestože jejich účinnost potvrzují klinické studie, z dlouhodobého hlediska mají léky na hubnutí zásadní limity. Dostupné studie opakovaně ukazují, že udržitelných výsledků a svých cílů lidé dosahují především díky spojením se změnou životního stylu.

Záděra je zdánlivě banální kožní problém, který všichni dobře známe už od dětství. Přesto může způsobit nemalé zdravotní komplikace.

Telefonovat a zároveň psát e-mail, poslouchat jednání a zároveň si dělat poznámky… Většina neurovědců po léta tvrdila, že tyto situace jsou pouhou iluzí.

Desetivteřinový polibek přenese kolem 80 milionů bakterií. Vědci vysvětlují, proč to není důvod k obavám, ale spíš přirozený trénink imunitního systému, a co dalšího se v těle odehraje, když se rty setkají.

Cholesterol je životně důležitá látka, která však neumí putovat krví sama. Proto ho tělo převáží ve speciálních kontejnerech – lipoproteinových částicích. Jak tento přepravní systém funguje – a jakou roli v něm hraje obávaný „zlý cholesterol“?

Mikroplasty jsou v posledních letech velkým strašákem. Podle některých mohou způsobovat řadu zdravotních problémů a souviset například s rozvojem demence. Stále však kolem nich panuje řada otazníků. Kolik jich máme ve svém těle?

Nervy nadoraz? Pokud vás drtí dlouhodobý stres a nespavost, vaše tělo volá o pomoc. Poznejte varovné signály nervového vyčerpání a zjistěte, jak efektivně dobít energii, než dojde k úplnému vyhoření.

Tvrzení, že brokolice blokuje vstřebávání jódu do štítné žlázy a zvyšuje riziko takřka jakékoli nemoci na planetě, kombinuje reálný biochemický fakt s výrazným přeháněním. Takzvané goitrogeny v brokolici a dalších košťálovinách skutečně existují a skutečně ovlivňují štítnou žlázu, otázkou zůstává, v jakém množství k tomu vůbec dochází a zda se to týká i sulforaphan.

Mozek jako životně důležitý orgán vyžaduje stejnou péči jako zbytek našeho těla. Podle nejnovější studie japonských vědců mohou nižší hladiny vitaminu C v krvi negativně ovlivnit zdraví mozku, zejména u starších dospělých.

Cholesterol se stal symbolem civilizačních chorob. Tento strašák z krevních testů je však zároveň nepostradatelnou molekulou, bez níž by tělo nefungovalo. Nezačneme proto tím, jak ho snížit, ale tím, co v těle vlastně dělá.

Propocené tričko a neustálý strach z koláčů v podpaží dokážou pořádně otrávit život. Švédští vědci se proto podívali na to, co lidé s tímto trápením vlastně jedí a pijí. Výsledky ukázaly, že za celým problémem často stojí kofein i ostřejší jídla.

Krev se z nohou nevrací k srdci sama od sebe.

Skláníte se pro boty a v zádech vám nepříjemně škubne. Narovnáváte se po centimetrech, se strachem z dalšího špatného pohybu – a samozřejmě se to děje v tu nejmíň vhodnou chvíli, kdy potřebujete naplno fungovat. Možná vaše záda mluví jazykem, který jste se ještě nenaučili poslouchat.

Zřejmě se každému z nás někdy stalo, že udělal nějakou věc, a o chvíli později si ji nepamatoval. Právě takový zážitek inspiroval k výzkumu neurologa Hala Blumenfelda. Při plavání nemohl najít své hodinky.

Tým z CEITEC Masarykovy univerzity a Přírodovědecké fakulty MUNI popsal ve studii v časopise Science Advances přesný okamžik, kdy se v buňce může zvrtnout signál k dělení. Objev by mohl v budoucnu pomoct najít cestu, jak takový proces zastavit.

Znáte to. Sedíte schoulená nad mobilem, ramena svěšená, hlava sklopená. Nebo se hrbíte u počítače a cítíte, jak se vám s každou minutou zhoršuje nálada. Není to jen únava. Nová studie potvrzuje, co nám říkaly už naše babičky: Narovnej se! A má to mnohem hlubší dopad, než si myslíte.

Možná už jste si všimli, že se vaše tělo po námaze rychleji unaví, záda a klouby občas bolí a regenerace po práci nebo sportu není tak rychlá jako v dřívějších dobách. Bolesti těla se objevují hlavně s přibývajícím věkem a nejsou pouhou náhodou.

Paměť nefunguje jako dokonalý archiv. Některé informace ztrácí, jiné pozměňuje a občas vytvoří i vzpomínku na něco, co se nikdy nestalo.

Jsme na prahu nové pandemie? Vědci před budoucí katastrofou srovnatelnou s covidem-19 varují dlouhodobě. Upozorňují, že společnost není na další pandemii připravena.

Psychedelika podle populárního vyprávění „rozšiřují vědomí“, propojují oblasti mozku, které spolu běžně nekomunikují, zvyšují jeho plasticitu a uvolňují jej ze zajetých kolejí.

Lidská paměť není neměnný archiv. Vědci zjišťují, že bolestivé vzpomínky lze během krátkého okamžiku znovu otevřít a oslabit jejich emocionální sílu, aniž by člověk zapomněl, co se mu stalo.

Lidská paměť je překvapivě snadno ovlivnitelná. Chybná vzpomínka přitom nemusí být mlhavá – může být živá, emotivní a doprovázená naprostou jistotou.

Biohacking v poslední dekádě zaplavil svět jako vlna tsunami. Už za pandemie Covid-19 se kdekdo začal otužovat, jíst optimalizační suplementy nebo měřit na chytrých hodinkách funkce svého těla. Na vyšších biohacking příčkách se však dějí zásadnější změny. Podnikatel a influencer Bryan Johnson, který nedávno získal diagnózu nevyléčitelného onemocnění, se teď pokouší sám sebe naklonovat.

Jakmile nevratně ustane dýchání a krevní oběh, buňky ztrácejí kyslík a tělo vstupuje do sledu změn. Jejich tempo však neurčují hodiny, nýbrž prostředí i stav člověka.

Nová studie popsala rozsáhlé buněčné a genetické změny, které se v lidském hipokampu začínají výrazněji projevovat kolem 50 let.

Bez spánku vedla aktivace příslušných neuronů k podstatně menšímu uvolnění růstového hormonu. Vědci z Berkeley popsali přesný obvod, který to řídí, a odhalili překvapení: hormon zpětně aktivuje neurony podporující bdělost.

Zhluboka se nadechnout a pomalu vydechnout před důležitým rozhodnutím patří mezi nejčastější rady proti stresu. Nová studie německých vědců ale naznačuje, že tento návyk vždy nemusí uklidnit. Naopak může přimět více riskovat.

Vyhnout se stárnutí se nepovede nikomu, proto nezbývá než se k němu postavit čelem. Pokud se vám to povede, může vám tento malý krok pomoci žít nejen spokojeněji, ale především déle. Jen je potřeba překonat předsudky, které s sebou ageismus přináší.

Někdy se ráno člověk probudí a má pocit, že ho přejel parní válec. Jenže místo toho, abychom zvolnili, raději si uvaříme silnější kávu, zanadáváme si na blbé počasí nebo splín a jedeme dál na plný plyn. Naše tělo má přitom obdivuhodnou trpělivost, než nás definitivně stopne.

Stojíte před člověkem, kterého znáte roky. Vybavíte si, kde pracuje, co spolu máte společného i jak vypadá jeho dům. Jen na jeho jméno si najednou nemůžete vzpomenout. Vědci vysvětlují, že nejde o selhání paměti, ale o mnohem zajímavější proces.

Plasty už dávno nejsou jen problémem oceánů. Jejich nejmenší částečky se dostávají do pitné vody, potravin, a nakonec i do našeho těla. Dobrou zprávou je, že vědci už hledají způsob, jak se jich organismus může zbavovat. Překvapivou naději přitom vkládají do potraviny, kterou ještě před pár lety znali hlavně milovníci asijské kuchyně.

Dlouhodobé finanční problémy mohou podle nové studie ovlivnit nejen psychiku, ale i samotnou strukturu mozku.

Otázka, jak přirozeně zvýšit hladinu testosteronu, patří mezi fitness komunitou k nejdiskutovanějším a zároveň nejvíce zamořeným polopravdami a mýty tématům. Tým lékařů z Mayo Clinic proto sestavil rozsáhlý přehled dostupné vědecké literatury, který se snaží oddělit ověřené postupy od rozšířených, ale nepodložených doporučení.

Většina z nás má infarkt spojený s filmovou scénou: člověk se chytne za srdce a skácí se k zemi.

Zní to děsivě, ale bez autofágie by naše buňky rychle zaplnil biologický odpad. Vědci dnes zkoumají, jestli právě tento přirozený úklidový mechanismus nesouvisí i se stárnutím, rakovinou nebo neurodegenerativními nemocemi.

Kdo se potí víc, sportovci, anebo senioři? Na jakou nemoc ukazuje zvýšená tvorba potu? A proč se kolem teenagerů vznáší někdy příliš silný odér? Na tyto otázky odpovídá dermatoložka Gréta Wohlová.

Strach z toho, že mozek přestane fungovat, patří k nejsilnějším zdravotním obavám moderní doby. Podle průzkumů z toho mají lidé strach dokonce více než z rakoviny.

Mozek produkuje odpadní látky stejně jako kterákoli jiná část těla. Jenže jak se jich zbavuje? Odpověď přinesla teprve nedávná vědecká zjištění. Klíčovou roli hraje takzvaný glymfatický systém - sofistikovaný mechanismus, který funguje především během spánku a jehož účinnost s přibývajícími lety klesá. Pochopení jeho fungování může být klíčem k prevenci neurodegenerativních onemocnění.

Každý porod přináší jedinečnou příležitost, která se už nikdy nebude opakovat. Právě při narození dítěte se totiž rodiče mohou rozhodnout, zda uchovají pupečníkovou krev obsahující vzácné krvetvorné kmenové buňky s potenciálem využití při léčbě řady závažných onemocnění. Na význam tohoto biologického materiálu každoročně upozorňuje červenec, který je Měsícem povědomí o pupečníkové krvi.

Rada nenosit ráno sluneční brýle zní na první pohled jako zbytečné puntičkářství.

Vedra umí člověka připravit o energii, zhoršit spánek i zatížit srdce. Méně se ale mluví o tom, že vysoké teploty výrazně ovlivňují také trávení. Pocit těžkého žaludku, nechutenství, nadýmání nebo zácpa nejsou jen důsledkem grilování a zmrzliny. Organismus během horkých dnů funguje jinak a trávicí soustava se na čas dostává až na druhou kolej.

Věčné hledání klíčů nebo jména známého herce. Pokud vám to zní povědomě, nejste v tom sama. Nové výzkumy naznačují, že nejde jen o to, co jíte, ale hlavně KDY. Časově omezené stravování, tedy jedení v okně 8-10 hodin denně, se ukazuje jako slibná cesta k udržení bystré mysli i v pozdějším věku.

Desítky let jsme ho považovali za zbytečný pozůstatek evoluce, který umí jen dělat problémy. Moderní věda však zjišťuje, že se Charles Darwin v případě slepého střeva mýlil. Ve skutečnosti má v těle důležitou funkci.

Bolest zad nemusí být jen důsledkem věku, sezení nebo opotřebení plotének. Způsobovat ji může také zánět, který se paradoxně tvoří při hojení a nedokáže se včas zklidnit. Nová studie naznačuje, že by s tím mohla tělu pomoct elektrická stimulace. Umí ovlivnit imunitní buňky a podpořit regeneraci.

Co se děje v mozku v posledních sekundách života? Vědci poprvé v historii zachytili na EEG umírající mozek a výsledky je šokovaly. Místo ticha zaznamenali explozi gama vln spojených s vědomím a vzpomínkami. Možná jsme konečně odhalili, proč lidé po klinické smrti popisují tak intenzivní zážitky.

Večer se člověk snadno zapomene u seriálu, telefonu nebo práce a do postele se dostane o hodinu později, než plánoval. Jednou se nic neděje.

Čeští vědci popsali klíčovou roli drobných membránových váčků při dozrávání spermií. Tyto váčky předávají buňkám proteiny nezbytné pro získání pohyblivosti a schopnosti oplodnit vajíčko. Objev z dílny Akademie věd a českých univerzit může v budoucnu zásadně vylepšit metody asistované reprodukce a diagnostiky mužské neplodnosti.

Bolavá záda nejsou jen věc smůly nebo věku. Z velké, ba obrovské míry o nich rozhoduje to, kde a jak trávíme pracovní den—a to je vlastně dobrá zpráva, protože právě s tím můžete něco dělat.

Právě letní měsíce často odhalí, v jakém stavu je náš pohybový aparát. Nárazové sportování, práce na zahradě nebo dlouhé výlety bez dostatečné přípravy mohou vést k bolestem kloubů, svalů i otokům končetin. Podle aktuálního výzkumu Zdraví pod lupou Lékárna.cz trápí bolesti kloubů 34 procent Čechů, což z nich dělá druhý nejčastější fyzický zdravotní problém hned po bolestech zad.

Stojíte občas uprostřed místnosti a nevíte, pro co jste si přišli? Nebo marně lovíte v paměti jméno, které jste znali celý život? Nejste v tom sami. Nové pokyny Světové zdravotnické organizace ale přinášejí naději. Až 45 % rizik demence můžeme ovlivnit sami. Pojďme se podívat, jak na to.

Reagujete na stres útěkem, nebo útokem? Moderní psychologie rozlišuje čtyři typy obranných reakcí unaveného mozku včetně zamrznutí a podřízení. Naučte se rozpoznat své osobní spouštěče a zjistěte, jak efektivně zvládnout psychický tlak pomocí osvědčených relaxačních rutin.

Barva očí je jedna z prvních věcí, které si na člověku všimneme. Málokdo ale tuší, že může prozradit i něco o zdraví. Výzkumy ukazují, že lidé s modrýma očima mají zvýšené riziko jednoho konkrétního onemocnění.

Léto voní opalovákem a mořem, jenže rty to odnesou jako první. Rozpraskané rty, olupující se kůžička a nepříjemné pálení umí zkazit i ten nejhezčí den u vody. Za vším je většinou slunce, vítr a málo tekutin, a naštěstí se to dá snadno spravit.

Muži se na péči o dítě biologicky připravují také – klesá jim testosteron, mění se oxytocin, prolaktin i mozek – a čím víc pečují, tím silnější změny bývají.

Pseudospermie, které experti poprvé vytvořili v laboratorním prostředí, jsou těm opravdovým podobné na 97 procent. Vědci je chtějí využít zatím hlavně na výzkum poruch plodnosti a také pro vývoj nových léků.

Dříve se jim říkalo podivíni, dnes je před klepy okolí chrání jejich diagnóza. Před samotou je ale ochránit nedokáže, ačkoli většinu z nich netrápí. Mají svůj svět rádi. Je ale náročná pro jejich běžný život, se kterým potřebují pomoci.