Lidské tělo

Můžeme se rozmnožovat v drsném kosmickém prostředí? Odpověď na tuto otázku rozhodne, zda bude lidstvo schopno kolonizovat Měsíc, Mars a možná i vzdálenější světy ve vesmíru. Najít ji se rozhodla Čína, která k vesmírné stanici Tchien-kung vyslala syntetická lidská embrya.

Pamatujete si ty nekonečné prázdniny u babičky? Teď se otočíte a je tu další důchod. Mozek nám hraje špinavou hru, za kterou může věda, ne magie. Vysvětlím vám, proč to tak je a proč si za to částečně můžeme sami.

Znáte to. Letíte z domu, kafe v jedné ruce a v hlavě výčitky, že jste do sebe zase nedostala ovesnou kaši, protože přece „nebudete fungovat“. Nejnovější vědecká zjištění ale ukazují opak. Pravda vás uklidní.

Miluju zajetou rutinu, přímo se v ní vyžívám. Moje znamení zvěrokruhu to tak má rádo. Jenže můj mozek ne, a zvlášť, když stárne. Vyzkoušela jsem proto trošku ujetá cvičení, kvůli kterým jsem sice občas vypadala jako blázen, ale opravdu fungují!

Někdo večeří už v pět, jiný v devět a spousta lidí nepravidelně, jak jim to vyjde. Je to problém? V kolik hodin by se mělo správně jíst poslední jídlo dne, aby to pro náš organismus bylo nejzdravější? Vědci mají jasno.

Kam jsem jen dal ty klíče? Podobné výpadky paměti ve stáří často vyvolávají paniku z nastupující demence. Viník přitom může být mnohem nenápadnější. Dlouhodobý stres a psychické vyčerpání totiž dokážou lidský mozek paralyzovat stejně spolehlivě jako věk. Jak se před tímto nepřítelem chránit?

Studie na myších naznačuje, že některé paměťové okruhy jsou po narození husté a chaotické – a teprve vývojem se zjednodušují a zpřesňují.

Vědci dopravili na čínskou vesmírnou stanici Tiangong struktury podobné embryím. Experiment by mohl pomoci objasnit, jak kosmické záření a mikrogravitace ovlivňují lidskou reprodukci.

Dobrý zrak bereme jako samozřejmost, přitom o něj můžeme přijít během několika týdnů, nebo dokonce dnů. Vážné oční nemoci se neptají na věk a v počátečních stádiích často vůbec nebolí. Podívejte se na unikátní fotky, které vám ukážou, jak dramaticky se změní vidění, když se u vás projeví šedý zákal, odchlípená sítnice nebo zákeřný glaukom. Takhle vypadá realita, která může zítra potkat kohokoliv z nás.

Obezita zkracuje život, ničí orgány a zhoršuje dopady mnoha dalších nemocí. Jenže vědci stále neznají přesný systémový dopad na konkrétní místa v těle. Nyní by tomu mohly pomoci nové technologie.

Žlučník je malý hruškovitý orgán pod játry. Jeho funkcí je skladování a zahušťování žluči, kterou nepřetržitě produkují játra. Žluč je nezbytná pro správné trávení tuků. Funguje jako saponát, který tuky v tenkém střevě emulguje na drobné kapičky, aby je trávicí enzymy mohly rozložit a tělo je vstřebalo.

Přibližně třetina světové populace nese v mozkových buňkách latentní infekci parazitem Toxoplasma gondii. Medicína ji po desetiletí považovala za neškodnou. Profesor Jaroslav Flegr z Karlovy univerzity v Praze pracuje od roku 1992 na tom, aby toto přesvědčení vyvrátil – a data, která shromáždil, jsou znepokojivá.

Venku je třicet stupňů, vy do sebe kopnete půllitr ledové koly a myslíte si, jak jste vyzráli na vedro. Omyl. Váš bloudivý nerv právě zažívá šok, který vás může stát víc než jen bolení břicha a nadměrné pocení.

Květen nám konečně dopřál počasí, ve kterém se šaty stávají tou nejpohodlnější volbou. Pokud se ale každoročně potýkáte s nepříjemným třením stehen, vězte, že nejlepší je být připravená dřív, než udeří opravdová letní vedra. Od chytrých kousků v šatníku až po nenápadné kosmetické vychytávky pro vás máme seznam osvědčených rad, díky kterým budou vaše stehna v bezpečí po celou sezónu.

Týden řízeného soustředění bez jediné drogy – a mozek reagoval jako po psilocybinu. Vědci z UC San Diego navíc našli biologické stopy přímo v krvi: více přirozených tišících látek, nová nervová spojení a šest dalších měřitelných změn.

V horku mozek vypíná hlad dřív, než si stačíte všimnout. Není to slabá vůle, tělo tak reaguje záměrně. Celý proces přitom funguje na podobném principu jako reakce na chilli papričky nebo běžnou horečku.

Konec výmluv na věk. Vědci potvrdili, že metabolismus po třicítce vůbec nezpomaluje. Vaše spalování běží naplno až do šedesátky. Skutečný viník vašeho rostoucího břicha je mnohem prozaičtější a sedí u vás doma.

Zapomeňte na školní vysvědčení a bleskové luštění křížovek. Skutečně vysoká inteligence se často projevuje nenápadně, ba dokonce způsoby, které byste možná považovali za slabost. Moderní věda odhaluje, že mozek génia funguje jinak, než si myslíme.

Malá medúza umí něco, co zní jako trik proti smrti: vrátit se do mladšího stadia života. Vědci dnes zkoušejí podobně odvážnou myšlenku realizovat u lidských buněk. O nesmrtelnost zatím nejde.

Trávíme jím jen zlomky času oproti předkům, přesto zásadně ovlivňuje naši mysl. Správné žvýkání zlepšuje paměť, tlumí stres a podle vědců může pomoci v boji proti Alzheimerově chorobě.

Myslíme si, že rakovina přichází náhodně a bez varování. Nová analýza Světové zdravotnické organizace ale ukazuje, že milionům případů by šlo předejít. Často přitom rozhodují dva běžné návyky, které mnoho lidí stále podceňuje. Odborníci teď popsali, co stojí za téměř polovinou preventabilních nádorů po celém světě.

Menstruační krev není jen odpad. Vědci v ní nacházejí biologické informace, které by mohly zkrátit zdlouhavou cestu k diagnóze endometriózy z dvanácti let na pouhé měsíce.

Cholesterol je tuková látka, která je pro naše tělo naprosto nezbytná. Je základní stavební složkou buněčných membrán, tělo z něj vyrábí žlučové kyseliny pro trávení tuků a je výchozí surovinou pro tvorbu vitaminu D a steroidních hormonů. Problém nastává v momentě, kdy je v krvi nerovnováha mezi jeho jednotlivými transportními formami, což vede k rozvoji aterosklerózy.

Barefoot boty jedni milují, druzí je považují za nebezpečný trend. Nové studie ale naznačují, že minimalistická obuv skutečně mění způsob, jakým člověk chodí. Podle odborníků mohou chodidla více pracovat, sílit a zlepšovat stabilitu. Přechod na barefoot ale není bez rizik.

Všichni s sebou taháme plastové lahve jako dudlíky. Prý abychom nevyschli. Omyl. Nucené pití litrů vody denně z vás nevysaje toxiny, ale energii a minerály. Zjistěte, jak si nechtěně ničíte ledviny.

V roce 1995 tým z Karolinska Institutu změřil v přínosních dutinách plyn, jehož koncentrace tam byla stokrát vyšší než kdekoliv jinde v těle.

Klitoris má svůj den. A možná je trochu příznačné, že se i jeho datum v kalendáři lehce toulá. Orgán ženské rozkoše se totiž dějinami medicíny, učebnicemi i veřejnou debatou toulal až příliš dlouho.

Sarkopenie je odborný název pro progresivní ztrátu svalové hmoty, síly a funkce, která je spojená s přirozeným procesem stárnutí. Tento proces začíná nenápadně již po třicátém roce života, ale dramaticky se zrychluje po padesátce. Pokud člověk aktivně nezasáhne, může do sedmdesáti let přijít až o třetinu své svalové tkáně, což vede ke ztrátě stability, pádům a závislosti na pomoci ostatních.

Ponořte se s námi do fascinujícího světa lidského těla. Tento kvíz prověří vaše znalosti přírodopisu 8. třídy a ukáže, jak dobře znáte složité systémy, které každý den udržují naše tělo v chodu. Připravte se na zábavnou cestu do nitra člověka.

Pocit, že člověk „najednou zestárl“, nemusí být jen subjektivní dojem. Jak upozornil web ScienceAlert, odborníci při analýze tisíců biomarkerů zjistili, že stárnutí připomíná spíše sérii prudších zlomů než pozvolný proces. Výzkum amerických vědců naznačuje, že existují dvě výrazná období, kdy se biologické změny v organismu zrychlují.

CRISPR-Cas9 – molekulární nůžky, které umí stříhat a upravovat DNA – byly původně jen vedlejším objevem při výzkumu imunity bakterií. Dnes léčí nemoci, které byly ještě donedávna považovány za nevyléčitelné. Jak to funguje a co to pro nás znamená?

Díváte se do očí svého miminka a přemýšlíte, jakou budou mít nakonec barvu? Možná vás překvapí, že modré oči po narození ještě vůbec nic neznamenají. Barva očí se totiž u miminek často několik měsíců mění a někdy se ustálí až kolem třetího roku života.

Rajčata, papriky, lilky i brambory mají pověst potravin vyvolávajících záněty. Vědci ale říkají opak: pro většinu lidí jsou protizánětlivé – a tady je důvod, proč mýtus přetrvává.

Svalujete každé zapomenuté klíče na přibývající věk? Možná svému mozku křivdíte. Přelomová vědecká studie ukazuje, že zdravý starší mozek zapomíná úplně stejně rychle jako mozek mladého člověka.

Že obezita zvyšuje riziko řady onemocnění, ví odborníci už dlouho. Jenže podle nové rozsáhlé švédské studie záleží i na tom, kdy člověk začne nabírat kila navíc. A odpověď není úplně uklidňující: vědci nenašli „bezpečné období“, kdy by přibírání bylo z hlediska rakoviny neškodné. Některé životní etapy ale vycházejí výrazně rizikověji než jiné.

Vyjdete z kina na jasné světlo a okamžitě vás přepadne nutkání kýchnout. Nejste alergičtí ani nemocní - váš mozek si jen plete signály. Tento zvláštní reflex má až třetina populace a je zapsaný přímo v genech.

Demence dnes trápí desítky milionů lidí, ale prevence existuje. Výzkum ze Švédska ukazuje, že pravidelný kardiovaskulární trénink ve středním věku dokáže dramaticky snížit riziko onemocnění – a klíčový je i aktivní společenský život.

Bezlepková dieta vyléčí PMOS? Detoxikační čaj vyčistí dělohu? Intenzivní cvičení škodí? Sociální sítě jsou plné rad pro ženy s hormonální poruchou postihující až pětinu populace. Problém je, že většina z nich neodpovídá vědeckým poznatkům.

Koleno po dávném úrazu. Kyčel, která se ozve až po padesátce. Artróza možná nevzniká jen opotřebením. Vědci čím dál víc mluví o starých zraněních a procesech, které kloub ničí zevnitř.

Spotřeba proteinových doplňků a výrobků s vysokým obsahem bílkovin v Česku roste, podle gastroenterologů to ale není vždy nutné ani vhodné. Primář Centra péče o zažívací trakt Nemocnice AGEL Ostrava Vítkovice MUDr. Michal Štěpán, Ph.D., upozorňuje, že nadbytečný příjem bílkovin může zatěžovat trávení a u části lidí vést k nadýmání, bolestem břicha nebo nepravidelné stolici. Riziko podle něj zvyšují zejména průmyslově zpracované produkty s obsahem přídatných látek.

Devadesát procent lidí na celé planetě, bez ohledu na kulturu nebo historii, preferuje pravou ruku.

Máte pocit, že se vaše paměť horší? Možná je to přesně naopak. Vědomé zapomínání je fascinující mechanismus, který mozek využívá k udržení duševního zdraví a efektivity. Zjistěte, proč je schopnost zapomínat stejně důležitá jako schopnost si pamatovat.

Menopauza už dávno není tématem, o kterém se šeptá. Z tématu, které bylo dlouho spojováno spíše s obavami a mlčením, se stává běžná součást veřejné debaty o ženském zdraví. Díky větší informovanosti a otevřenosti ženy lépe rozumějí změnám, které menopauza přináší, a mohou toto období prožívat s větší jistotou.

Ráno si bez problému obujete sandálky, ale odpoledne máte pocit, že vás všechno tlačí. Kotníky jsou oteklé, nohy těžké a každé delší stání je najednou nepříjemné. Otoky nohou, které přicházejí s letním počasím, patří k nepříjmneým záležitostem, které většina žen považuje za prostě normální součást horka, jenže málokdo skutečně ví, proč vznikají a co se v těle během horkých dnů děje.

Myslíte si, že dehydrataci poznáte podle sucha v ústech? Omyl. Váš nejdůležitější orgán už dávno bije na poplach. Nová data ukazují, jak málo stačí k tomu, aby se vaše mozková tkáň doslova scvrkla.

„Hlava plná plastu“ zní spíš jako název dystopického filmu než výsledek vědecké studie. Přesto se právě tím zabýval nejnovější výzkum ohledně mikroplastů, i když virální tvrzení o lžíci opomíjí některé důležité souvislosti.

Americký astrofyzik Neil deGrasse Tyson rozpoutal rozsáhlou debatu poté, co ve svém podcastu »StarTalk« promluvil o tom, co se podle vědy děje s lidským tělem po smrti. Jeho vysvětlení založené na fyzice, energii a koloběhu přírody mnohé posluchače dojalo a některé i uklidnilo, jelikož se začali na smrt dívat trochu jiným pohledem. O podcastu známého vědce se zmínil americký deník New York Post.

Za padesát let zmizely dvě třetiny populací volně žijících živočichů. Plodnost mužů klesá po celém světě. Vědci z Oregonské univerzity nyní ukazují, co mají obě krize společného – a proč je řešení tak složité.

Zapomeňte na drahá vyšetření a složitá měření. Světoví lékaři používají úplně obyčejnou židli. Odhalí vám rizika, která zatím nevidíte. Jak si stojíte vy? Těchto třicet vteřin vám otevře oči.

Máš pocit, že se čas zbláznil? Roky lítaj jak splašený, zatímco v dětství léto trvalo věčnost. Není to magie, je to biologie tvýho unavenýho mozku. Tady je návod, jak ten sešup aspoň trochu přibrzdit.

Ženská prsa patří od pradávna mezi nejsilnější symboly ženskosti, sexuality, mateřství i intimity. Jsou přítomná v umění, reklamě, filmech i lidské psychologii. Není proto překvapivé, že mají výrazný vliv i na mužské vnímání a emoce. Přesto je důležité oddělovat to, co je skutečně vědecky podložené, od toho, co se pouze traduje nebo působí logicky, ale zatím pro to neexistují dostatečné důkazy.

Stojíte ve sprše a najednou víte, jak vyřešit problém, se kterým se trápíte už týden. Znáte to? Osobně jsem si dlouho myslela, že to je pouhá náhoda. Věda ale odhalila tajemství takzvané sítě výchozího režimu.

Vědecké výzkumy vyvracejí mýtus o existenci fotografické paměti. Mozek nepřehrává minulé události, ale pokaždé je znovu rekonstruuje. Schopnost zapomínat není chyba, ale nezbytná obrana naší psychiky.

Představa, že stárnutí probíhá pomalu a rovnoměrně, dnes podle vědců úplně neplatí. Lidské tělo totiž nestárne lineárně, ale spíš ve vlnách, kdy se některé změny výrazně zrychlí. Jedním z největších zlomů má být právě období kolem padesátky.

Myšlenky poletují z místa na místo a zapomínáte běžná slova. Není to ale věkem. Váš hipokampus se dusí pod náporem neustálých zvukových vjemů. Co se s našimi buňkami stane, když jim v dnešní hlučné době dopřejeme obyčejný klid?

Sto let je v evoluci mžik – přesto se japonské lebky za tu dobu zakulatily, nos zeštíhlel a pohlavní rozdíly prohloubily. Proč to ohrožuje forenzní identifikaci?

Jeptiška z jižní Francie je už 147 let po smrti, přesto ale nadále pokojně leží ve své rakvi a nejeví žádné známky rozkladu. Je to opravdu možné?

S nádorem mozku, gliomem, žijí někteří pacienti i 15 let, ale jen pokud jde o nízkostupňový gliom. U glioblastomu není prognóza dobrá.

Většina lidí má malé bezvýznamné plus, ale jsou i tací s mínusem. Počkat, hovoříme přece o krvi! Takže jestli je to plus nebo mínus opravdu bezvýznamné, nám raději vysvětlí Jana.

Všichni to známe. Jednoho naprosto obyčejného, ničím významného dne se sehnete pro propisku, která vám zrádně spadla pod stůl, a najednou se nejde narovnat. Ne, není to výbuch, není to zemětřesení. Jsou to vaše vlastní záda, která se právě rozhodla vyhlásit vám válku a nastolit v těle diktaturu bolesti.