Lidské tělo

Hniloba mozku – výraz, který se v poslední době používá v souvislosti se sociálními sítěmi. Vědci začali zkoumat dopady sledování takzvaného brainrotu, tedy krátkých, bezvýznamných videí, která sledují hlavně mladiství. Dospěli k závěru, že taková videa prý mohou, jak už sám název napovídá, opravdu mozek ovlivňovat, a to především v oblasti rozhodování a emocí.

Rozsáhlá mezinárodní studie, která analyzovala zdravotní data statisíců lidí napříč kontinenty, přináší překvapivě jednoduchý závěr: drtivá většina infarktů a mrtvic má stejný základ. Vědci identifikovali čtyři klíčové rizikové faktory, které společně vysvětlují až 99 procent těchto závažných kardiovaskulárních příhod. Výsledek zásadně mění pohled na prevenci i odpovědnost jednotlivce za vlastní zdraví.

Jak vzniká hlas a sluch? Odpověď hledali biologové i technici z Česka a Francie. Brněnští vědci přinesli klíčovou technologii, která umožnila vytvořit detailní 3D modely myších embryí a odhalit roli zásadních genů.

Spánek tvoří asi třetinu našeho života a jeho kvalita má zásadní vliv nejen na zdraví, ale i na každodenní pohodu. To ovšem neznamená, že postačí pouze kvalitní matrace, rošt, či ticho v ložnici. Velmi důležitá je ale také poloha, ve které usínáme a trávíme noc.

Nárůst svalů se často hodnotí nepřímo – přes hmotnost nebo chytré váhy. Tento článek se ale opírá o studie, které vidí sval přímo. Nový přehled studií s ultrazvukem a magnetickou rezonancí ukazuje, které suplementy mají smysl – a kde se efekt ztrácí.

Mít nebo nemít vousy nebyla v minulosti jen otázka vkusu nebo pohodlí. V různých historických epochách se stávaly znakem mužnosti, moudrosti, ale také šílenství.

Když se řekne kašel, všichni si vybavíme příznak typicky provázející respirační infekce. Co ale když se nás drží celé týdny? V takovém případě může jít o dlouhodobý neboli chronický kašel, za kterým často stojí alergie, astma nebo refluxní choroba a výjimečně i vážnější potíže. Kde leží hranice mezi krátkodobým a chronickým kašlem, jak ho řešit a proč může být nebezpečné dlouhodobé užívání volně dostupných léků?

Zdá se, že několikaleté úsilí vědců a vědkyň v oblasti výzkumu ztráty zraku začíná konečně nést kýžené ovoce. Výzkumníci hlásí průlomové objevy a možnost návratu ztraceného zraku je tak blíže než kdy dřív. Svou roli by v nových postupech mohly hrát implantáty, regenerativní buňky, nová léčiva nebo dokonce speciální trénink mozku.

V Japonsku probíhá experiment s lidskými dobrovolníky, který by měl prověřit metodu možného růstu třetího chrupu. Předpoklady, že třetí zuby budou brzy realitou, se pravděpodobně naplní.

Zapomínání, ztráta soustředění a pocit, že vám mozek jede na půl plynu. „Mommy brain“ není mýtus ani slabost. Věda potvrzuje, že těhotenství a mateřství mozek opravdu přetváří.

Osoby s některými krevními skupinami čelí zvýšenému riziku vzniku krevních sraženin, ledvinových kamenů či vysokého krevního tlaku.

Mnoho mužů má strach, že jejich mužství není dostatečně velké. Tyto obavy jsou ale spojeny s několika negativními důsledky pro duševní zdraví a vztahy.

Vědcům z Korejského pokročilého institutu vědy a techniky (KAIST) se podařilo proměnit imunitní buňky, které se již nachází uvnitř nádorů, v silné bojovníky proti rakovině. A to prostřednictvím injekce léku přímo do nádoru.

Ačkoliv jde o velmi nevábný pohled, možná jste ho už zažili jako diváci u dramatického filmu o přežití v divočině nebo poušti. Pití vlastní moči pro hydrataci v extrémních podmínkách, kromě jiného, zpopularizoval ve své TV show i britský dobrodruh, bývalý příslušník speciálních jednotek SAS a spisovatel Edward Michael Grylls. Australští odborníci ale tvrdí, že jde o mýtus, který je nejen neúčinný, ale i nebezpečný.

Nová americká studie zabývající se vlivem sociálního prostředí na zrychlené stárnutí srdce přinesla překvapivé výsledky. Ukázala totiž, že tradiční rizikové faktory, jako je třeba alkohol, tučná strava či kouření, nejsou pro srdce takovou zátěží jako dlouhodobý finanční stres.

Máte nastavených několik budíků po sobě a ráno bojujete o každou minutu spánku navíc? Nejste líní ani vám nechybí vůle. Podle vědců odkládá budík 69 % lidí – a často to vůbec není zlozvyk, ale chytrá strategie mozku, jak se nezbláznit z náhlého probuzení.

Před časem hýbala internetem zpráva, která zněla skoro jako pohádka pro dospělé: že by lidem jednou mohly dorůstat „třetí zuby“. Co tehdy působilo jako sci-fi fantazie, dnes získává konkrétnější obrysy.

Chlupy chrání, chladí i komunikují. Přesto je považujeme za problém. Jak se z funkční součásti těla stal nepřítel ideálu krásy?

Hormony jsou nenápadní dirigenti našeho těla. Řídí náladu, spánek, váhu i cyklus, a když nejsou v rovnováze, dá nám to tělo jasně najevo. Problém ale je, že tyto signály často přehlížíme nebo je přisuzujeme stresu či únavě. Jak poznat, že něco není v pořádku a co s tím můžete dělat?

Vlasy jsou ozdobou naší hlavy, zejména to platí u žen. S řídnutím vlasů v poměrně brzkém věku se potýkají převážně muži. Problém se ovšem nevyhýbá ani něžnému pohlaví. Většinou se jedná o sezónní záležitost a stačí nasadit správnou péči. Kdy už se vypadávání vlasů stává skutečným problémem?

To, jak silně dokážete stisknout ruku, poskytne lékařům detailnější přehled o vašem celkovém zdraví než běžně používané ukazatele, jako je krevní tlak či index tělesné hmotnosti. Co všechno o vás vypoví?

Svítí v domácnostech, kancelářích i z většiny obrazovek, které denně používáme. Stalo se běžnou součástí života, a právě proto se stále častěji objevují otázky, jaký má moderní osvětlení vliv na lidské oči a zda může představovat zdravotní riziko.

Nový rok tradičně přináší chuť začít znovu. Zdravěji jíst, víc se hýbat, přestat kouřit nebo změnit pracovní návyky. Právě tato odhodlání ale často velmi rychle narážejí na každodenní realitu. Jak znovu nastartovat novoroční předsevzetí?

Asi znáte rčení „Jste to, co jíte“ a platí to i o tělesném pachu. Nejedná se o žádné babské pověry, souvislost mezi potravinami, které konzumujeme, a naší „přirozenou vůní“ potvrdilo hned několik vědeckých studií. Podívejte se, co tedy jíst ve velkém a čemu se naopak vyhnout.

Vědci už léta zkoumají, jak fyzické rysy obličeje mohou poodhalit vaše povahové stránky.

Také žijete v přesvědčení, že méně tučné rovná se méně nezdravé? Nejnovější studie ukazují, že to nemusí být tak úplně pravda, alespoň v případě mléčného tuku. Vědci zjistili, že lidé, kteří konzumují mléčné výrobky s jeho vyšším obsahem, jsou štíhlejší a mají nižší riziko výskytu demence.

V době neustálého hluku je ticho vzácné. Neurověda ukazuje, že ticho aktivuje mozkové sítě spojené s odpočinkem a regenerací a může pomáhat mozku lépe se soustředit a obnovovat energii. Podobný význam tichu přisuzují i buddhistické tradice.

Infekce, nachlazení, dýchací potíže, nedostatek vitamínů, úrazy, psychická nepohoda, ale i zátěž pro srdce a cévy. Zimní měsíce prověřují náš zdravotní stav po všech stránkách. Chlad způsobuje zúžení cév, růst krevního tlaku a srážlivosti krve, což zatěžuje srdce a zvyšuje riziko infarktu myokardu nebo cévních mozkových příhod. Nemoci srdce a cév podle údajů Českého statistického úřadu patří i nadále mezi nejčastější příčiny úmrtí v České republice. Jak podpořit zdraví srdce a cév?

Síla vašeho stisku ruky poskytuje lékařům náhled do vašeho celkového zdraví – studie konzistentně spojují silný stisk s delším a zdravějším životem.

Když Maria Branyas Morera zemřela ve věku 117 let a 168 dní, předala vědcům víc než vzpomínky. Její genetická výbava, metabolismus a mikrobiom se staly klíčem k pochopení, jak může lidské tělo udržet zdraví a vitalitu hluboko za hranicí běžného věku. Nová studie, která analyzuje vzorky její DNA, otevírá dveře k pochopení biologických mechanismů, které mohou způsobit, že stárnutí není synonymem pro nemoc a úpadek.

Od tukových buněk, které se natahují jako elastan, po ohebnější svaly – vědci zjišťují, že ženská těla mohou být v některých ohledech výkonnostně srovnatelná s mužskými, a v adaptaci, vytrvalosti či regeneraci mívají často výhodu.

Ještě donedávna byl střevní mikrobiom zkoumán hlavně v souvislosti s trávením. Dnes však víme, že zásadně ovlivňuje mozek i jeho zdraví – a moderní medicína překvapivě potvrzuje intuice, ke kterým ajurvéda dospěla dávno před vznikem neurovědy.

Sahelanthropus tchadensis je tvor, který žil v Africe před zhruba sedmi miliony let a často se objevuje v debatách o úplně nejstarších „předcích“ člověka. Nová studie teď znovu tvrdí, že se dokázal pohybovat vzpřímeně. Část vědců ale zůstává skeptická a upozorňuje, že důkazů je pořád málo.

Lidské tělo má podle vědy mnohem větší potenciál, než jaký většina z nás dokáže využít. Endokrinolog Georgios Chrousos dodává, že nižší věk dožití nesouvisí ani tak s genetikou, ale spíš s každodenním stresem a životním tempem, které dlouhodobě nezvládáme.

Studie mapují přítomnost mikroplastů v lidském těle. Částice se nacházejí v plicích i krvi. Zahraniční výzkumy proto v posledních letech zkoumají, zda dlouhodobá expozice těmito částicemi nemůže souviset s nenápadnými zdravotními obtížemi.

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.

Pamatujete si přesně, co se stalo minulý týden? Pokud se nyní zamyslíte, pravděpodobně zjistíte, že ne. A není to vaše chyba, ale je to práce vašeho mozku.

Zívnutí je zdánlivě banální gesto, ale skrývá překvapivě hluboké biologické a sociální souvislosti. Vědci zkoumají, proč nás zívání druhých nutí zívat také – a co to prozrazuje o našem mozku, empatii i evoluci.

Říká vám něco název bloudivý nerv neboli nervus vagus? Přestože název může působit trochu úsměvně, jedná se o nerv, který ovlivňuje naši psychiku. Jeho stimulací lze zlepšit mnoho neduhů od migrén po úzkosti. Jak tedy na to?

Naše věda a medicína si připisuje na své konto významný objev z oblasti reprodukční medicíny. Čeští vědci dokázali dříve nemožné – zvrátit stárnutí ženských vajíček. Úspěch zveřejnili na několika webech. Zdá se, že mnoha párům svítá na skutečně lepší časy.

Dvě oči, dvě uši, dvě ruce, dvě nohy. To všechno má svůj důvod a smysl. A své opodstatnění mají i dvě nosní dírky. Ve skutečnosti jde o velice aktivní, chytrý systém, který pracuje ve dvou režimech zároveň.

Genetika je fascinující. V DNA máme pokyny pro barvu očí, výšku, temperament i sklony k určitým schopnostem. Není pochyb o tom, že osobnostní vývoj je od narození spojen geneticky. Stejně tak je spousta nemocí ovlivněna geny. Ale svádět všechno na naše rodiče nebo prarodiče moudré není. A jak je to s inteligencí, dědíme ji po matce, nebo otci?

Myslíte si, že stárnutí je pozvolný proces? Vědci teď tvrdí opak. Podle nových studií totiž lidské tělo nestárne plynule, ale ve skocích – a jeden zásadní zlom přichází mnohem dřív, než si většina lidí myslí. Rozhodující roli v tom hrají nenápadné molekuly zvané proteiny.

Oči jsou oknem do duše – a podle vědců i do srdce. Rozšíření zornic může být fyziologickým signálem přitažlivosti a emocionálního propojení, i když si toho často ani nevšimneme. Jak přesně funguje tento tichý jazyk těla, který prozradí víc, než si uvědomujeme?

Zkušenosti blízké smrti patří mezi nejzajímavější a nejdiskutovanější fenomény lidské mysli. Věda je považuje za důmyslnou iluzi a nabízí různé teorie, přesto žádná z nich zatím nedokáže tento jev plně objasnit. Jaké tyto teorie jsou a proč nestačí?

Teenageři zvládají mráz nalehko, starší sahají po dalších vrstvách. Důvod neleží v módě, ale v biologii – odolnost vůči chladu se s věkem mění.

Vánoce s kaprem, salátem a cukrovím jsou zátěžový test pro naši vůli i metabolismus. A ty následky! Od nemožnosti dopnout kalhoty po nemožnost popadnout dech. Aleš nám poradí, jak se vyvarovat následku nemožnosti uvěřit číslu, které uvidíme na váze.

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.

Už jste někdy slyšeli o fasciích? Jsou to vazivové tkáně, které obalují a propojují svaly, orgány, kosti a cévy po celém těle. Fasciální systém nás doslova prostupuje od hlavy až po konečky prstů u nohou.

Vědci zjišťují, že orální mikrobiom – domov stovek druhů bakterií a hub – může signalizovat zvýšené riziko řady onemocnění od rakoviny přes kardiovaskulární choroby až po nemoci mozku.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak řeší astronautky při pobytu ve vesmíru menstruaci, když tam prakticky nefunguje gravitace? Nemusíte tápat, známe odpověď.

Nízká hladina vitamínu D patrně zvyšuje riziko srdečního infarktu, ale vědci stále zjišťují proč – a zda mohou doplňky stravy pomoci vás chránit. Nová studie přináší slibné, byť předběžné výsledky.

Těsně před smrtí se mozek může stát nejaktivnějším orgánem v těle. Co znamená tunel, světlo a pocit klidu z pohledu neurovědy?

Ubíhající čas si na nás vybírá svou daň, a zatímco pro některé je předzvěstí bolestivých kloubů a pohybových problémů, pro jiné se přibývající léta projeví spíše tehdy, když nám začne selhávat paměť.

Oči nám neslouží jenom k tomu, abychom viděli. Jejich zadní část-sítnice může odrážet dění v mozku a nervové soustavě, a tím i změny spojené s duševním zdravím. Co se tedy děje v mozku, může se částečně promítnout i do očí.

V zimě tělo přirozeně zpomaluje, my ale žijeme, jako by bylo léto. Proč je to v rozporu s biologií, jak to ničí spánek i zdraví a co s tím můžeme udělat dřív, než nám tělo vystaví účet.

Bulka, změna tvaru nebo nepříjemný pocit ve varleti nepodceňujte. Co ukazují statistiky, jak probíhá léčba a co sex, plodnost i testosteron.

Nová studie v Nature Medicine ukazuje, že se mikroplasty hromadí v lidském mozku – dokonce víc než v jiných orgánech. Nejde o diagnózu, ale o varovný signál moderního života.

Čas je nejspíše jedna z nejcennějších věcí, které člověk může mít. Velkou část života proto zasvěcujeme snaze ho co nejvíce zefektivnit, aby nám ho pak jednoduše zbylo více na ty věci, které nám...

Mrkání zajišťuje základní údržbu očí. Mrkáme neustále, aniž bychom o tom přemýšleli. Podle nové studie to však souvisí také s kognitivní zátěží. Mrkáme méně, když nasloucháme někomu jinému, a snažíme se, aby nám neuniklo jediné slovo. Pokud tedy chcete zjistit, zda vás druhý člověk poslouchá, sledujte frekvenci jeho mrkání.