pastinák

Máte chuť na něco zdravého, vydatného a výživného? Pak si uvařte kedlubnovou polévku, která je výtečná a zdravá!

Pozapomenutý pastinák si zaslouží, abychom ho zase vrátili na výsluní, kde kdysi byl. Důvodů pro to je celá řada a všechny jsou zdravé. Abychom vám dokázali, že tenhle „přerostlý brácha“ petržele dokáže v kuchyni doslova kouzla, nabízíme recept na pastinákové hranolky.

Supermarkety mají zásadní vliv na naše povědomí o zelenině. Všichni víme, jak vypadají a jak chutnají batáty, avokádo nebo cuketa. Zato jsme ale zapomněli (nebo nikdy nepoznali), jak chutná pastinák nebo štěrbák. Přitom jsou to rostliny původní, které hrály po staletí důležitou roli v české kuchyni.

Na první pohled si je lidé snadno spletou – pastinák a kořenová petržel totiž vypadají velmi podobně. Obě mají bílé kónické kořeny a často leží vedle sebe na pultech obchodů i stánků. Jenže jakmile je ... více Příspěvek Pastinák nebo petržel? Jak je odlišit a správně používat pochází z Pestrá Zahrada

Pamatujete, jak babičky vařily s láskou, hrnce bublaly a celá kuchyně voněla po kořenové zelenině, pastináku a červené řepě? Možná jste už zapomněli, že některé z těchto pokladů české kuchyně dnes téměř mizí z pultů obchodů.

Vypadá jako petržel, ale není to petržel. Chutná jako mrkev, ale mrkev to není – je to pastinák! Tato sladká kořenová zelenina je plná vitaminů a minerálů a nabízí spoustu možností přípravy. Můžete ji péct v troubě, připravit z ní pyré, krém nebo křupavé chipsy. V polévce skvěle nahradí petržel a obohatí chuť vašich jídel.

Myslela si, že ji v horách něco pokousalo. Na předloktí se objevila vyrážka, která se rychle zhoršovala – nejdřív zarudnutí, pak bolest a nakonec velké puchýře.

Dvě příbuzné zeleniny jsou si podobné vzhledem, ale rozdílné v chuti a částečně i v možnostech využití. Se kterou máte právě tu čest, prozradí velikost a tvar kořene, nať a vůně.

Jestliže se letos na své zahradě, nebo na vyvýšeném záhoně na balkoně, chystáte pěstovat petržel, může se vám stát, že její nať vůbec nebude aromatická. Je to dáno tím, že jste zkrátka vyseli špatný druh. Poradíme vám proto, jak se v petrželi vyznat, abyste z ní měli co největší užitek.

Představte si, že v zimě můžete dojít na zahradu pro vitamíny v podobě čerstvé zeleniny. Díky promyšlenému pěstování určitých druhů zeleniny to je totiž skutečně možné. Patří mezi ně pastinák, který můžete sklízet po celou zimu. Patří mezi kořenovou zeleninu, stejně jako petržel nebo mrkev, ale stále nemá na našich zahradách své pevné místo. My vám ho dnes trochu více představíme a třeba se vám zalíbí natolik, že ho začnete pěstovat na své zahradě.

Pastinák řadíme mezi kořenovou zeleninu, na kterou se tak trochu zapomnělo. V současné době ale jeho obliba opět roste. Dá se totiž použít různými způsoby a jeho pěstování není náročné. Jedná se o dvouletou rostlinu z čeledi Apiaceae. V prvním roce vytvoří velký kořen a listovou růžici, v druhém roce kvete. Kořen může dosáhnout délky až 40 cm a ačkoli je podobný petrželi, liší se chuťově i vůní.

Zelenina vyznačující se velmi dlouhou vegetační dobou. Proto je třeba vysévat semena už v březnu. Pastinák je sice na záhonu takřka celý rok, ale zase se sklízí v době, kdy je už čerstvé zeleniny málo. Jak na pěstování pastináku? Jak je to s výsevem a využitím této zeleniny v kuchyni?

Pastinák je dnes u nás už téměř zapomenutá zelenina, což je velká škoda. Vzhledem, chutí i nároky na pěstování se hodně podobá populárnějším kořenovým zeleninám mrkvi a petrželi. Pěstitelsky je pastinák setý (Pastinaca sativa) nenáročný, vysévá se přímo na záhon – a teď v březnu je jeho čas.

Na první pohled tyhle bílé kořeny vypadají skoro stejně. V chuti se ale liší - zatímco výraznější petržel vždy spolehlivě poznáte, jemný a delikátní pastinák v jídle spíš doplní ostatní suroviny. Oba jsou ale dobrým zdrojem draslíku a vlákniny. Co si z nich uvařit?

Každý pěstitel zoufá, když při sklizni zjistí, že má mrkev a petržel popraskané nebo rozdělené kořeny nebo když se objeví rez. Co změnit?

Pastinák je zdravý. Svým vzhledem je podobný klasické petrželi, nicméně určité odlišnosti existují. Zatímco petržel má horní část jakoby do špičky, u pastináku je stejná oblast „promáčknutá“. Po uvaření má sladší chuť. Konzumace pastináku je považována za bezpečnou. Při sklízení tohoto druhu zeleniny bychom ale měli být velice obezřetní, protože u citlivějších jedinců může způsobit vážné popáleniny. Raději neriskujte a pastinák sklízejte vždy v rukavicích.

Pastinák je dvouletá rostlina vysoká až jeden metr, má nadýchané listy a kořeny, které jsou obvykle červené. Jeho sklizeň začíná na podzim, jakmile uschnou natě. Už teď se na tuhle staročeskou zeleninu těšte, v podobě hranolek chutná naprosto skvěle!

Bez kořenové zeleniny by se česká kuchyně neobešla. Hlavně tradiční trojkombinace – mrkev, celer a petržel – je základem mnoha pokrmů. Bez ní byste neudělali svíčkovou, bramboračku ani poctivý masový či zeleninový vývar. Jednotlivé druhy si ale vystačí i samy o sobě. Co vše z nich můžete udělat?

Pastinák patří mezi kořenovou zeleninu a v poslední době se na zahrádky často vrací. Je však třeba mu dopřát ty správné podmínky.

Ve skutečnosti jsou kořeny naši staří přátelé. S objevem bramboru však pastinák ztratil na významu. Je to škoda, protože ta nádherně staromódní zelenina má vysloveně moderní přednosti!

Také se vám stalo, že jste si spletli petržel s pastinákem? Není divu! Pastinák může skutečně na pohled připomínat tuto košatou bylinku, chuťově je ale velmi odlišný. V čem tkví jeho specifika, jak vybrat v obchodě ten nejkvalitnější a jaké recepty z něj připravit, se dočtete v našem článku. Na pohled se tváří jako petržel, svou sladkou chutí zase mnohým […]

Máte chuť si k večeři připravit něco zdravého, výživného, co vás v chladných zimních dnech vzpruží a prohřeje vaše prochladlé končetiny?

Petržel a pastinák. V rámci nákupu je snadno smícháte, ale rychle si všimnete rozdílu. Chuťově se velmi liší. Řekneme vám, jak tyto dvě kořenové zeleniny rozeznat od sebe pohledem a na co si dát pozor při jejich nákupu.

Pro mnohé zahradnická sezóna pomalu ale jistě se začátkem podzimu končí. To však nemusí být váš případ.

Mnoho lidí si je plete. Jakmile se vám do rukou dostane petržel a pastinák, možná stejně jako řada dalších lidí budete váhat, co je co.

Také v srpnu sledujeme, jak se daří zelenině na záhoně. Vedle mrkve můžeme sklízet petrželku včetně natě, řapíkatý celer, později i bulvový.

Pochází z Evropy, pěstuje se jako kořenová zelenina a spojuje se s mrkví. Pastinák využijte v kuchyni, i coby léčivo!

Po padesátce bychom si už skutečně měli dávat pozor na to, co jíme, a celkově dodržovat správnou životosprávu. Pokud vás stále trápí nějaké to kilo navíc, zařaďte do jídelníčku pastinák, nebudete litovat.

Podle vývoje počasí pokračujeme s výsevy kořenové zeleniny a staráme se o předpěstovávané sazenice. Můžeme zkusit vysít předklíčenou petržel.

Kdo by nemiloval hranolky? Pravý americký hamburger by se bez nich neobešel, stejně tak neoddělitelně patří k belgické či francouzské kuchyni. Děti se po nich mohou doslova utlouct a i pro dospělé jsou často jednou z nejoblíbenějších příloh. A stejně tak dobré jsou i ty zeleninové.

Chutná trochu jako mrkev a v obchodě si ho pleteme s petrželí. Pojďte spolu s námi znovu objevit pastinák. Zapomenutý druh kořenové zeleniny, který si zaslouží vaši pozornost.

Dá se jíst syrový i vařený, i když ve srovnání s mrkví má trochu dřevitou strukturu. Pozor si musíte dávat při jeho sklízení – listy pastináku setého nejsou jedlé a mohou podráždit pokožku, proto je praktické si před manipulací s nimi nasadit rukavice. Tím ale nevýhody této dvouleté rostlinky z čeledi miříkovité končí, protože dál už nabízí jen samé benefity. Proč dát pastináku šanci?

Díky promyšlenému plánování a pěstování odrůd, kterým nevadí chlad, může být váš podzimní a zimní zeleninový jídelníček skoro stejně pestrý jako v létě. Přispívají k tomu hlavně pórek a kadeřavá kapusta, ale také mrkev a mangold, které s příchodem studeného počasí získávají na chuti.

Pletou se vám pastinák s patisonem? Slova si jsou sice podobná, jde ale o úplně jinou zeleninu. Patizon je totiž druh tykve a pastinák nebo také pastiňák, jak mu mnozí také říkají, patří mezi kořenovou zeleninu, což dokládá i jeho nápadná podobnost s mrkví a s petrželí.

Určitě víte, co vás na zahradě v říjnu ještě čeká. Projděte si s námi seznam toho, jaké práce byste v říjnu neměli opomenout, ať neztratíte přehled. V říjnu je na zahradě spousta práce, ale také potěšení z vysazování nové zeleně.

Nerozlučným párem po vzoru slavných dvojic je ve světě zeleniny pastinák a petržel. Jenže ne každý na první pohled hned pozná, kdo z těch dvou je kdo.

Vyznat se v kořenové zelenině není tak jednoduché, jak se zdá. Například rozeznat od sebe na první pohled petržel a pastinák nemusí být pro každého hračka.

Asi si nedovedete představit léčbu nachlazení bez medu v bylinkovém čaji. Med je ze včelích produktů nejznámější, ale včely dokáží na podporu našeho zdraví vyrobit spoustu dalších, téměř zázračných přípravků. Jen se o nich tolik neví, možná proto, že nejsou tak lahodné a sladké.

Máte od podzimu hluboce zrytý, pohnojený a dobře připravený záhon? Pak vám za příznivého počasí nic nebrání už koncem února nebo začátkem března na něj vysévat zeleninu.

Pro některé lidi je poměrně problematické rozlišit od sebe některé druhy zeleniny. Tento problém obvykle nastává také u pastináku a petržele. Oba dva druhy zeleniny jsou bílé a vypadají velmi podobně. Pokud se ale podíváte pozorně, můžete vidět rozdíl již na první pohled. Ještě patrnější je pak rozdíle mezi těmito dvěma při ochutnání. Čím se od sebe přesně liší vzhledově a jaké jsou jejich další, již méně patrné odlišnosti, se můžete dočíst v tomto článku.

Některým druhům zeleniny nevadí sníh ani mráz, jsous tále svěží a čerstvé. Které to jsou a jak je pěstovat?

Smíšené pěstování umožní dokonalé využití prostoru, brání únavě půdy a méně přitahuje škůdce. Společné výsevy umožňují takzvané polykultury – jak je vytvořit a jak fungují?

„V krabici s několika sáčky můžeme mít schovanou celou zahrádku včetně mnoha druhů letniček,“ otvírá Josef Černý víko nové pěstební sezony.

Ani v zimě nemusejí majitelé zahrad zahálet. Prosinec například vybízí k rychlení petržele, bylinek nebo řeřichy. Zajistíte si tak stále čerstvý přísun vitaminů. A existuje celá řada vytrvalé zeleniny, která je určena k zimnímu pěstování. Díky hlízám a kořenům ukrytým pod vrstvou půdy dokážou růst i přes nepřízeň zimního počasí a na jaře znovu obrazí.