Syndrom vyhoření

Španělsko je zemí, která si v Evropě udržuje velmi specifický přístup k práci a životnímu stylu.

Touha vyhovět všem je často považována za projev empatie a laskavosti. Ve skutečnosti ale může jít o tichý mechanismus, který nás postupně vyčerpává. […]

Na více než dvojnásobek stoupl jen během pěti let v Horských lázních Karlova Studánka počet pacientů s psychickými obtížemi. A sanatoria na Bruntálsku očekávají, že lidí s depresemi, úzkostmi a vyčerpáním bude dál přibývat. Rozšiřují proto terapeutické programy i tým odborníků.

Nedokážete začít, i když víte, že byste měli. ADD, neboli porucha pozornosti, by mohla být odpovědí na to, proč vás chronická prokrastinace trápí o trochu víc než ostatní.

Zpěvačka a herečka Lucie Vondráčková slaví šestačtyřicáté narozeniny. Hvězda seriálu Ulice aktuálně buduje rozsáhlé luxusní sídlo pro své dva syny v Praze.

Do 13. komnaty se vrátila po třinácti letech – a tentokrát už nemluvila jen o tom, jaké to je spadnout na dno. Olga Studničková Šípková popsala, co následovalo: odchod z fitness světa i z manželství, nezvyklé soužití s exmanželem kvůli dceři a také chvíli, kdy po kolapsu zjistila, že prodělala masivní krvácení do mozku. Dnes se věnuje koučinku a říká, že druhou šanci nechce promarnit stresem.

Vyhoření nepřijde ze dne na den. Nevzniká jedním těžkým týdnem ani špatným dnem v práci. Je to pomalý proces, který se nenápadně vkrádá do života, často tak tiše, že si ho všimnete až ve chvíli, kdy máte pocit, že už nemůžete dál. Právě proto je klíčové umět rozpoznat první náznaky. Čím dřív je zachytíte, tím snáz vyhoření zastavíte.

Taky máte někdy máte pocit, že dny volna uběhnou rychleji než bychom chtěli? Přesto se těšíme na odpočinek, často se stává, že v pondělí necítíme žádné osvěžení.

V úterý 17. února začíná podle čínského kalendáře rok Ohnivého koně, který je astrology považován za období plné energie, pozitivních změn a růstu. I tak je ale potřeba si na několik věcí dávat pozor.

Zpomalený životní styl není jen trend z Instagramu. Slow living je o tom, naučit se žít vědoměji, klidněji a s menším tlakem na výkon. A i když se může zdát, že na zpomalení „nemáte čas“, právě běžné dny nabízejí největší prostor ke změně. Jak na to?

Pandemie, nástup umělé inteligence a rostoucí tlak na výkon posilují v pracovním prostředí nenápadný, ale nebezpečný fenomén. Společnost Grafton Recruitment upozorňuje na trend označovaný jako quiet cracking.

Herečka Bára Jánová, kterou diváci znají především díky seriálu Slunečná, má za sebou náročné měsíce. Prošla si syndromem vyhoření, rozchodem, a tak musela vyhledat psychoterapii. Brunetka se nám nyní přiznala, že těžké období ještě nepřekonala.

Ještě před pár lety to znělo jako varování: „Když budeš často měnit práci, bude to vypadat špatně v životopise.“ Dnes je realita opačná. Mladí lidé odcházejí dřív, častěji a bez pocitu viny. Je to neloajalita, nebo zdravá reakce?

Roční pauza od práce zní jako luxus, který si jen tak někdo nemůže dovolit. Přesto přibývá lidí, kteří si ji z různých důvodů dopřejí. Kolik musíte mít našetřeno, abyste nakonec nespadli do finanční tísně?

O syndromu vyhoření se v dnešní době mluví stále častěji. Netýká se jen těch, kteří svou práci nemají rádi, vyhořet může úplně každý. Právě tomuto tématu se věnovala první letošní přednáška v Libereckém podnikatelském inkubátoru Lipo.ink, kterou vedla lektorka a herečka Simona Babčáková.

Péče o dítě se zdravotním postižením představuje pro rodiče značnou zátěž – emocionální, psychickou i sociální. Jak vyplývá z článku „Potřeby rodin s dětmi se zdravotním postižením – část III.“, rodiče často upozaďují své vlastní potřeby a mohou být nejčastěji ohroženi emocionální nestabilitou, schopností zvládat zátěž, syndromem vyhoření, atd. (Kocourová, Padrtová, 2023) Psychoterapie proto představuje […]

Wellbeing, tedy stav duševní, fyzické i emocionální pohody, je v českých školách vnímaný jako něco navíc. Nic ale nemůže být dál od pravdy, upozorňuje v komentáři pro CNN Prima NEWS Jarmila Čechová z expertní organizace Učitel naživo. Čísla ukazující na nepohodu žáků i učitelů jsou totiž hrozivá. I proto ve středu startuje akce Týden pro wellbeing ve škole. Přečtěte si celý komentář!

Mít pověst ženy, která všechno zvládne a je strašně nad věcí, je v dnešní společnosti podobné tomu poskytovat kámošům lekce psychoterapie zdarma.

Ivana Gottová, vdova po Karlu Gottovi, oslavila minulý týden své 50. narozeniny. Při té příležitosti uspořádala oslavu pro své přátele a známé na zámečku Mcely. Podle informací deníku Blesk si žádné dary nepřála, nejdůležitější pro ni bylo setkat se s přáteli, se kterými se kvůli zdravotním potížím v posledních měsících vídala jen zřídka. Fanoušci už na podzim na sociálních sítích spekulovali, co stojí za tím, že se Gottová stáhla do ústraní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle některých ji postihl syndrom vyhoření. O něm pro ŽivotvČesku.cz promluvil psycholog Jeroným Klimeš.

Syndrom vyhoření se netýká jen lidí, kteří svou práci nemají rádi. Naopak – často postihuje právě ty nejzapálenější a nejvýkonnější. I tomu se věnovala první letošní přednáška v libereckém podnikatels

Pocit vyhoření, podrážděnost, ztráta empatie, poruchy spánku, ale i snížená motivace a neschopnost radovat se z úspěchů těch, o které pečujete. I tak může vypadat únava ze soucitu. Jak nepřehlédnout symptomy a co dělat, když soucit ohrožuje naše zdraví?

Starosti a špatné zprávy se valí ze všech stran a najít špetku uvolnění v každodenním shonu bývá těžké. Jenže to je pro udržení psychické rovnováhy zásadní. Právě drobnosti totiž hrají roli v tom, jak se momentálně i dlouhodobě cítíte. Co přesně pro sebe můžete udělat třeba teď hned?

Dobrovolnictví má mnoho podob – a v tomto případě také konkrétní jméno, milou tvář a hezký příběh. Dvaatřicetiletá dobrovolnice Marie Šimková letos získala ocenění 19. ročníku projektu Dobroch, kterým Oblastní charita Jihlava každoročně vyzdvihuje lidi nezištně pomáhající druhým.

Je smutný fakt, že ženy k sobě navzájem dokážou být občas velmi kruté. Laskavost a vzájemná podpora se v mnoha ženských kolektivech zrovna nenosí, a pokud v takovém pracujete, může vás to úplně vyčerpat až zničit. Jak z toho ven?

Umíme zvládat školu, práci, tempo i tlak společnosti. Dlouho jsem si myslela, že pak přijde spokojenost. Nepřišla – přišla únava a ticho. Kdy se život změní v checklist? A kdy jsme se naposledy zeptali, jestli tenhle život chceme?

Vyhořet může krb, váš vztah i vy samotní… Pocit totálního vyčerpání a marnosti může ale zasáhnout i vaše dlouholeté přátelství, což je pocit, který mnoho lidí překvapí a zastihne zcela nepřipravené. Jak na to nejlépe reagovat?

Tamara Vaňousová inspiruje k sebelásce, vyváženému životnímu stylu i duševní pohodě. Na základě vlastních zkušeností a vědomostí z kurzu čínské medicíny předává ženám praktické tipy, jak se vypořádat s hormonální nerovnováhou. V rozhovoru prozradila, co by ženám nemělo chybět v jídelníčku, co ji přivedlo k syndromu vyhoření a na jakou snídani nedá dopustit.

Kéž bychom měli schopnost poznat vyhoření na první dobrou. Nepřichází ze dne na den, často navíc máme tendence omlouvat tento stav únavou. Vyhoření se tak plíživě přibližuje, až udeří s maximální silou. Jak zareagovat dříve, než bude pozdě?

Stále více přibývá těch lidí, jenž si neumí ve svém volnu odpočinout. Mnohdy víkend ani nezačne a lidé už jsou myšlenkami zase v práci. Nedělní odpoledne pak navozuje obavy z toho, že opět začne perný týden. Volno se o víkendu díky tomu zkrátí na minimum. Máte to taky tak?

Vyhoření se často spojuje s prací, tlakem na výkon a kariérou. Jenže jedna z nejohroženějších skupin zůstává dlouho mimo pozornost – matky. Ne proto, že by nezvládaly. Ale proto, že dlouhodobě fungují bez přestávky, bez uznání a bez prostoru pro sebe. Vyhoření u matek nepřichází jako kolaps. Přichází tiše. Ve chvíli, kdy už jedete jen na vnitřní dluh.

Syndrom vyhoření jako důsledek nahromaděného stresu trápí jen v Česku statisíce rodičů. Čím méně spánku a podpory okolí se primárním pečovatelům dostává, tím vyšší riziko vyhoření je. „Je takové tabu mluvit o tom, že se bojím, že jsem v něčem selhala jako máma. Tak se může stát, že to držím v sobě a neříkám svému okolí, že se trápím,“ vysvětluje psycholožka Kathryn Williams. Jak se dá vyhoření vyvarovat? Co přehlcení pečovatelé potřebují nebo naopak nepotřebují slyšet?

Slovo vyhoření je dnes velmi populární. Lidé ho ovšem často používají i pro označení stavů, které vyhořením rozhodně nejsou. Třeba když je nebaví práce, jsou nevyspalí, fyzicky unavení, na hraně energetické kapacity… Jak poznat, co je co?

Česká společnost se potýká s neviditelnou epidemií. Zatímco se blíží tzv. „Blue Monday“, tedy statisticky nejdepresivnější den v roce, čerstvá data odhalují drsnou realitu: pocit naprostého psychického vyčerpání zažilo v posledních pěti letech neuvěřitelných 75 % Čechů. Čtvrtina populace pak situaci řeší pomocí antidepresiv předepsaných lékařem. Psychické potíže se přitom stávají nejen zdravotním, ale i zásadním ekonomickým rizikem, které tvoří téměř třetinu všech nových invalidních důchodů.

Virtuální realita by v budoucnu nemusela sloužit zdravotníkům jen jako prostředek výuky a tréninku, ale také jako podpora jejich duševního zdraví. Program, který ji takto využije, by chtěly v českém zdravotnictví a sociálních službách prosadit odbory. A vypadá to, že mají podporu obou příslušných ministrů.

Být milá a vstřícná je úžasná vlastnost. Přináší sympatie, podporu a harmonii. Jenže někdy to s vstřícností až moc přeháníme. Když totiž přeroste v permanentní „ano“ bez ohledu na vaše potřeby, může se stát, že skončíte vyčerpaná. Jak poznat, že je toho na vás moc? A hlavně, jak si začít znova stanovovat hranice, tak, aby vás to nevyčerpávalo, ale posilovalo?

Kdo vlastně sedí na druhé straně stolu a hodnotí nás během pár minut? Jsou HR lidé klidní profesionálové, nebo jen unavení pozorovatelé lidského divadla? A jak moc je tahle práce mění?

Lednovou vyčerpaností tělo jen reaguje na náročné dění předešlých týdnů, tak si nic nevyčítejte. Jakmile se zase „srovná“, bude lépe!

Chodíte do práce rádi, ale domů se vracíte unavení a bez energie? Možná za tím nejsou náročné úkoly, ale nenápadné pracovní zlozvyky, které vám tiše berou soustředění i motivaci. Podívejte se, které návyky nejčastěji zabíjejí produktivitu a jak se jich zbavit dřív, než povedou k syndromu vyhoření.

Co by se stalo, kdyby pečující na den zmizeli? Ekonomika by zjistila, že čipy ani beton nenakrmí dítě ani neobrátí seniora na lůžku. Péče není náklad, je to infrastruktura našeho života.

Navenek působí sebejistě, výsledky mají nadprůměrné a okolí je vnímá jako odborníky. Uvnitř ale často bojují s pocitem, že jejich úspěch je jen otázkou štěstí a že dřív nebo později někdo přijde na to, že „na to vlastně nemají“. Imposter syndrom je tichý společník mnoha výkonných lidí, a právě proto o něm málokdy mluví. Přesto zásadně ovlivňuje nejen pracovní výkon, ale i dlouhodobou spokojenost a duševní zdraví.

Ke čtyřicátinám si splnila sen a zazářila na soutěži Mr. Universe Prague, krátce nato ale přišel zlom. Hanka Mašlíková přiznala, že jí tělo dalo jasný signál zpomalit, a na čas se cvičením skončila. Dnes se do fitka vrací s novou energií, jiným nastavením – a v období velkých osobních změn.

Nová studie ukazuje, že klasické videohry jako Super Mario Bros. či Yoshi mohou u mladých dospělých probouzet dětský úžas, posilovat pocit štěstí a snižovat riziko syndromu vyhoření.

Práce zdravotnických záchranářů patří k nejnáročnějším a dlouhodobě si vybírá svou daň. Přesto se o vyhoření a duševním zdraví v této profesi stále málo mluví. O prevenci vyhoření nebo o paradoxu, proč největší frustraci nezpůsobují dramatické zásahy, ale běžné výjezdy, hovoří v podcastu Zdravotnického deníku Jana Poštová a Karel Kirs.

Navenek vše působí v pořádku. Na monitoru rozkliknuté tabulky, v ruce káva, kalendář přeplněný schůzkami. Jenže uvnitř? Prázdno. Ztráta zájmu, motivace, smyslu. Žádný hluk, žádný stres, jen ticho. O boreout syndromu se příliš nemluví, protože nevypadá nebezpečně. Opak je ale pravdou.

Mezi Vánocemi a silvestrem existuje zvláštní časoprostor, v kterém neplatí běžná pravidla. Mnohdy si bereme dovolenou a nevstáváme podle budíku. Nevíme, kolik je hodin, někdy ani který den. A přece jsme unavení. Ale proč? Vždyť přece máme volno…

O Vánocích jako zkoušce lidské blízkosti, o duševním zdraví i o tom, proč je největším darem čas, mluví v podcastu Zdravotnického deníku římskokatolický kněz, teolog, molekulární biolog, bioetik, pedagog a spisovatel Marek Orko Vácha. Vánoce jsou časem, kdy se radost i smutek prožívají intenzivněji než jindy.

Kolik hodin denně byste měli pracovat, aby vám práce nevzala zdraví, náladu ani život? Zatímco někteří šéfové stále vzývají přesčasy, světová data, lékaři i prestižní britský týdeník The Economist mají jasno: méně je často více. A rozdíl mezi úspěchem a vyhořením může dělat jen pár hodin týdně.

Počet lidí, kteří končí na neschopence kvůli psychickým potížím, v posledních letech strmě roste. Dle informací dostupných na portálu ČSSZ jen za první pololetí roku 2025 jich bylo přes 32 tisíc (z toho 21 211 žen a 10 957 mužů), oproti 31 560 neschopenkám za celý rok 2024. Zatímco dříve šlo o ojedinělé případy, dnes je stres v práci běžnou součástí života mnoha Čechů. Psychické vyhoření se tak stává fenoménem, který tiše prostupuje kancelářemi i továrnami.

Rozhodnutí, zda svěřit těžce postižené dítě do ústavní péče, není otázkou ideologie, ale reality. Osobní zkušenost matky těžkého autisty o systému, který má řád, ale často postrádá člověka.

Vyhoření a deprese - mají k sobě blízko, jsou však mezi nimi rozdíly. Jaké a jak se k této situaci postavit? Proč ovlivňují i ekonomiku?

Bez ohledu na to, jak dlouho spíte a jak moc odpočíváte, jste pořád bez nálady i energie. Také přibíráte na váze, přestože jíte hodně málo. O co tu jde? Váš metabolismus možná vyhořel.

Nikdy nekončící únava, nulová motivace, nechuť k práci i k sobě samému. Vyhoření? Možná. Nebo také deprese. Ačkoliv projevy mohou mít podobné, je mezi nimi rozdíl. „Vyhoření má obvykle kořeny v kombinaci velké pracovní zátěže a dlouhodobého stresu bez dostatečného odpočinku s osobním očekáváním, že všechno zvládnu. Může vést k poklesu výkonnosti, vyčerpání nebo úzkosti. Deprese je nejčastěji doprovázena hlubokým […] Článek Hranice mezi syndromem vyhoření a depresí je tenká se nejdříve objevil na Vitální senior.

Nikdy nekončící únava, nulová motivace, nechuť k práci i k sobě samému. Vyhoření? Možná. Nebo také deprese. Ačkoliv projevy mohou mít podobné, je mezi nimi rozdíl. „Vyhoření má obvykle kořeny v kombinaci velké pracovní zátěže a dlouhodobého stresu bez dostatečného odpočinku s osobním očekáváním, že všechno zvládnu. Může vést k poklesu výkonnosti, vyčerpání nebo úzkosti. Deprese je nejčastěji doprovázena hlubokým smutkem, ztrátou energie a naděje, že bude lépe. Ne vždy se dobereme jasné příčiny,“ objasňuje terapeutka Mgr. Jiřina Maršálková. Víte, v čem jsou si oba stavy podobné? Co se děje s člověkem, který vyhoření neřeší? A jak se duševní nemoci promítají do ekonomiky?

Představte si člověka v psychické krizi, demotivovaného a neschopného cokoliv dělat. Možná urputně pláče, možná jen sedí s prázdným výrazem. Většina z nás se snaží takovou situaci nějak zlepšit, logicky, tedy špatně.

Vítězka reality show Zrádci a policistka Mia promluvila o práci na mravnostním oddělení, vyhoření i partnerovi, který se bál ostudy. Co udělá s výhrou?

Všichni občas zažijeme pocit, že to, co děláme, nás přestane bavit. Pokud ale ztratíme veškerou chuť v tom pokračovat, možná bychom měli zbystřit. Může se jednat o syndrom vyhoření, tedy vážný psychický stav, který může zasáhnout všechny oblasti našeho života.

Hodně práce dnes mají, až na pár šťastlivců, asi všichni. Někdo ji bere za nutné zlo, druhý ji zas prožívá až moc. Jak si nastavit zdravé hranice a nešidit další stránky života? A je to vůbec nutné?

Výrok obchodní koučky Natalie Dawsonové, že lidé "nejsou svíčky a nemůžou vyhořet", vyvolal silnou kritiku odborníků i veřejnosti. Psychologové varují, že podobná bagatelizace pracovního vyčerpání může vést k ignoraci vážných psychických a fyzických problémů, které syndrom vyhoření skutečně představuje.