Alzheimerova choroba

Alzheimerova nemoc je stav, který postupně drtí mentální síly a klade enormní zátěž nejen na pacienty, ale i jejich rodiny. Nová pilotní studie zkoumající suplementaci kreatin monohydrátem u lidí s Alzheimerovou demencí ukazuje, že zvýšení mozkového kreatinu může být nejen technicky proveditelné, ale také spjato s mírným zlepšením kognitivních funkcí. Tyto výsledky otevírají dveře k většímu výzkumu a potenciálnímu novému přístupu v léčbě této komplikované nemoci.

Tak trochu malinko jiný dokumentární film v čele s Chrisem Hemsworthem, ve kterém otevírá svou 13. komnatu týkající se jeho milovaného otce, a hlavně snahou smířit se s poměrně nedávno diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou u jeho otce a najít tak cestu, jak alespoň malinko zpomalit nevyhnutelný proces této nemoci.

Vědci popsali biologickou dráhu, která může pomoci vysvětlit, proč přeživší po rakovině v některých studiích vykazují nižší riziko demence. V centru pozornosti je imunitní systém a molekula cystatin C – zatím hlavně na základě výsledků ze zvířecích modelů.

Nová studie ukazuje, že lidské tělo nezažívá stárnutí plynule, ale ve dvou prudkých fázích, které ovlivňují metabolismus, imunitu a zdraví srdce.

Vědkyně se ohlíží za pokrokem ve výzkumu snů: „Můžete se naučit, jak mít živější sny. Dokonce i za terapeutickým účelem.“

Vlastnit psa možná není jen otázkou emocí nebo pohybu. Nový dlouhodobý výzkum provedený v Japonsku ukazuje, že starší lidé, kteří mají psa a zároveň se pravidelně hýbou a nevykazují sociální izolaci, mají výrazně nižší riziko rozvoje demence než ti, kteří psa nemají. Ač jde o pozorovací studii, výsledky naznačují, že domácí mazlíček může být součástí preventivní strategie proti kognitivnímu úpadku.

Když schopnost plánovat, orientovat se v prostoru nebo poznávat blízké osoby klesne pod kritickou hranici, dopad na každodenní činnosti je fatální.

Lidé středního a staršího věku, kteří v noci spí jen pět či méně hodin, mají dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku demence a dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s těmi, kteří v noci spí šest až osm hodin. Podle vědců patří kvalita nočního odpočinku ke klíčovým hráčům v boji proti demenci. Lidé, kteří špatně spí, by proto měli důsledně dodržovat pravidla spánkové hygieny.

Alzheimerova demence není jen medicínský problém jednotlivce. Je to onemocnění s obrovským dopadem na rodiny, pečující, zdravotní i sociální systém, a hlavně na to, jak jako společnost zacházíme se zranitelností, závislostí a stářím.

Demence mají mnoho podob. Některé narušují paměť i myšlení, jiné zcela mění osobnost, chování a city. Člověk, kterého jste znali, se může stát někým úplně jiným. Porozumění těmto chorobám otevírá cestu k blízkosti a pochopení, co se s nemocným děje.

Demence je u starších lidí bohužel stále častějším jevem. Negativně ovlivňuje nejen kvalitu jejich života, ale i lidí v blízkém okolí. Vědci se proto čím dál více zabývají hledáním možností, které by ochránily mozek v pozdějším věku života. Zjistilo se, že k jeho ochraně výrazně přispívá mimo jiné i vitamín D.

Oba jsou pečovatelé. Ona se stará o bývalého socialistického „prezidenta“ Pasquala Maragalla a on o Claru Hernández. Zde mluví o svém každodenním životě, stigmatu, pocitu viny a budoucnosti nemilosrdné patologie, která do roku 2050 postihne v naší zemi dvojnásobný počet lidí. Přečtěte si.

Dvě třetiny všech lidí s Alzheimerovou chorobou jsou ženy. Pohodlné vysvětlení zní: dožívají se vyššího věku. Jenže i když věk odečteme, zůstává ženám o 60 procent vyšší riziko než mužům. Směs genetiky, hormonů a životních okolností vytváří past, ze které se těžko hledá východisko.

Aloe vera je s velkou pravděpodobností naděje pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. Nové výzkumy ukazují, že látky z této hojně užívané rostliny silně blokují enzymy způsobující ztrátu paměti.

Maroš Kramár při natáčení pohádky Za humny je drak málem zemřel. Jiří Císler dožil s Alzheimerem a napsal si vlastní parte.

Pravidelné pití kávy nebo čaje snižuje riziko demence až o 18 %. Největší ochranný efekt přináší konzumace 2 až 3 šálků kofeinových nápojů denně. Kofein sám o sobě nestačí a musíte také zdravě jíst a sportovat.

Často slýcháme, že našemu mozku nejvíce škodí pasivita a dlouhé hodiny strávené zíráním do obrazovky. Zapomíná se na to, jak velký vliv má na náš mozek stravování. Mělo by se více mluvit o škodlivosti potravin, protože toho dovedou napáchat hodně, zhorší vaši paměť, způsobí problémy s učením a také častá konzumace nevhodných potravin může zvyšovat riziko demence a propuknutí Alzheimerovy choroby. Proč křížovky nestačí, když vaše spíž hraje proti vám?

Nezní to moc hezky. Pokles hladiny pohlavních hormonů někdy po padesátce spouští v mozku podobné změny jako obávaná demence. Užívání hormonů v pilulkách to ale zpomalit neumí, zdravý životní styl ano. A je dobré s ním začít co nejdříve.

Představte si, že váš ranní šálek kávy není jen příjemným rituálem po probuzení, ale také tajným spojencem v boji proti stárnutí mozku. Rozsáhlé analýzy naznačují, že pravidelná konzumace kofeinu může snížit riziko vzniku demence až o osmnáct procent. Tento objev, podložený desetiletími sledování stovek tisíc lidí, ukazuje na překvapivě jednoduchou cestu, jak si udržet bystrou paměť a dobrou koncentraci i ve vyšším věku.

Dva až tři šálky kávy denně mohou podle rozsáhlé americké studie souviset s nižším rizikem demence a pomalejším úbytkem paměti.

Nový výzkum naznačuje, že chlamydie, která vyvolává infekce dýchací soustavy, by mohla být významným hráčem v rozvoji neurodegenerativní Alzheimerovy choroby.

Účastníci s nejvyšším příjmem kofeinu měli o 18 procent nižší riziko vzniku demence než ti, kteří kofein konzumovali minimálně nebo vůbec.

Vědci jsou o krok blíže pokoření léku na Alzheimerovu chorobu. A použijí k tomu houbu.

V jedné epizodě Simpsonových čelí malá Líza strachu, že ji postihne stejný osud jako bratra Barta a otce Homera a v průběhu času se z nadané studentky stane slabomyslný moula. Okolnosti ji zavanou nakonec až do televize, kde přednese dojemný projev, jak je důležité vážit si vlastního bystrého úsudku. Překvapený moderátor to shrne slovy: „Dívenka. A má ráda svůj mozek.“

Jména jako Brigitte Bardot, Sophia Loren nebo Claudia Cardinale jistě není třeba představovat. Jsou to sexsymboly 60. a 70. let minulého století, které znal celý svět. V České republice jsme ale nebyli pozadu. Jaké krásky se vkrádaly do snů českým mužům v minulém století?.

Alzheimerova choroba dlouho patřila k nejstrašnějším diagnózám neurodegenerativních onemocnění, kterou věda neuměla zastavit, natož zvrátit. Nejnovější výzkumy nyní však ukazují, že i pokročilá fáze nemoci může být „zvrácena“ v laboratorních modelech prostřednictvím inovativních přístupů k obnovení energetické rovnováhy mozku nebo opravy jeho biologických funkcí. Tyto objevy nejen posouvají hranice medicíny, ale otevírají dveře k budoucím terapiím pro lidi, kteří dosud byli odsouzeni k progresivnímu úbytku mozkových funkcí.

Po třiceti letech marných pokusů v léčbě Alzheimerovy choroby přichází naděje z nečekaného směru. Vědci našli způsob, jak bezpečně „odemknout“ obranu mozku a doručit léky přesně tam, kde dříve selhávaly.

Policie při velké pátrací akce našla dnes po poledni sedmdesátiletou seniorku s Alzheimerovou nemocí z Turnova. Bohužel již mrtvou. Žena ve čtvrtek odešla z domova a následně ji hledali policisté i veřejnost.

Smutně skončilo pátrání po 70leté ženě z Turnova, která trpěla Alzheimerovou nemocí. Seniorka, která byla naposledy spatřena ve čtvrtek kolem druhé hodiny odpolední na náměstí v Turnově, a od té doby o ní neměla rodina zprávy, byla nalezena bez známek života. Na základě prvotního šetření nebylo podle policie zjištěno, že by na její smrti měla podíl druhá osoba.

Asi nikdo nepochybuje o tom, že o svůj chrup se musíme starat stejně, jako se staráme o zbytek svého těla. Zuby by nám měly vydržet po celý život. Ačkoliv si mnozí lidé myslí, že zuby dělají především krásný úsměv, pravdou zůstává, že to, jak máte zdravý chrup, vypovídá hodně o zdraví celého těla.

Kvalita spánku souvisí s Alzheimerovou chorobou. Spánek není jen pasivní stav, kdy tělo vypne. Pro náš mozek je to čas pro generální úklid. U seniorů hraje kvalita nočního odpočinku klíčovou roli v boji proti demenci. Zjistěte, proč může správná spánková hygiena zachránit vaše vzpomínky.

Pátrací akce po 81leté ženě z Českého Brodu na Kolínsku skončila tragicky. Seniorku, která trpěla Alzheimerovou chorobou, našli policisté mrtvou v lese. O zahájení…

Tým japonských vědců došel k objevu, podle kterého může upravená forma vitaminu K výrazně podporovat tvorbu nových neuronů a potenciálně zpomalit nebo zvrátit průběh onemocnění, jako jsou Alzheimer, Parkinson či Huntington. Píše o tom web Good News Network.

Špatný spánek je často přehlíženým nepřítelem zdraví mozku.

Vědci objevili způsob, jak zvrátit příznaky Alzheimerovy choroby u myší tím, že opravili přirozenou ochranu mozku – krevně-mozkovou bariéru. Tento přístup by mohl v budoucnu zásadně změnit léčbu neurodegenerativních onemocnění.

[thriller, krimi] – Angelo žije dvojí život - jako nájemný vrah a vzorný manžel - což se mu dařilo až do chvíle, kdy onemocněl Alzheimerovou chorobou. Nyní se jeho světy střetávají a ohrožují jeho rodinu.

V pražských Záběhlicích mají vzniknout dvě velká zařízení sociální péče. Městská část poskytne pozemky formou práva stavby, zatímco soukromí investoři domovy sami vybudují a budou je i provozovat. Na oplátku od nich bude Praha 4 inkasovat každoročně 3,69 milionu korun.

Na první pohled se Alzheimerova choroba a rakovina zdají být zcela odlišné nemoci: první ničí paměť a nervové buňky, druhá představuje nekontrolovaný růst buněk. Nové studie ale odhalují zvídavou souvislost mezi nimi a naznačují, že klíč spočívá v imunitním systému a v tom, jak tělo reaguje na chorobné procesy.

Kapka vyschlé krve získaná jednoduchým vpichem do prstu, jakou používají například diabetici k měření glukózy, by mohla být použita k detekci klíčových markerů Alzheimerovy choroby, a vyhnout se tak invazivnějším testům.

Policie odvolala pátrání po sedmasedmdesátileté seniorce, která v sobotu odpoledne odešla z ošetřovatelského centra v Praze 4. Byla v neděli nalezena na Chodově, je v pořádku. Informoval o tom policejní mluvčí Jan Daněk.

Policisté pátrají po seniorce (Eva Preclíková), která byla naposledy viděna v sobotu, v 15:30 hodin, v ošetřovatelském centru v Praze 4 v ulici Zárubova, kde bydlí poslední tři dny, a odtud ...

Vědci zjistili, že protein z nádorů aktivuje mozkové mikroglie, které odstraňují amyloid – hlavní znak Alzheimerovy choroby.

Nový výzkum naznačuje, že pečlivá jazyková analýza dokáže odhalit velmi rané známky demence – a jedním z příkladů mohou být i romány Terryho Pratchetta.

Máte příbuzného v nemocnici nebo podobném zařízení a myslíte, jak je o něj dobře postaráno. A potom...

Spánek je součástí našeho života. Obnovuje tělo i mysl, pomáhá ukládat vzpomínky a udržovat energii. Vědci dnes zkoumají i jednu z nejzajímavějších myšlenek: čištění mozku od toxinů během spánku. Mluvilo se o tom, že mozek v noci „vyplavuje“ odpadní látky, ale nejnovější výzkumy naznačují, že to může být mnohem složitější.

Tohle je příběh jako z červené knihovny. Sedmasedmdesátiletý Američan trpí už roky Alzheimerovou chorobou a někdy si nepamatuje ani jméno své manželky. Občas dokonce zapomene, že je s ní téměř 40 let ženatý. Když ji požádal znovu o ruku, zdravotníci neváhali a připravili jim překvapení.

Alzheimerova nemoc nepřichází náhle. Nezačíná zapomínáním jmen ani blouděním po známých místech. První roky probíhá tak tiše, že pro samotného člověka zůstává prakticky nepostřehnutelná, zatímco jeho mozek se pozvolna a neúprosně proměňuje.

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.

Když se řekne demence nebo Alzheimerova choroba, většina lidí si automaticky představí stáří. Pravda ale je, že to, jak bude náš mozek fungovat v sedmdesáti nebo osmdesáti letech, se do velké míry rozhoduje už mnohem dřív, klidně po čtyřicátém roce života. A dobrá zpráva je, že s tím můžeme sami něco udělat.

Přechod do menopauzy není jen o návalech horka a náladovosti – může ovlivnit klíčové oblasti mozku spojené s učením, emocemi a orientací.

Populace stárne, lidé se v Česku dožívají čím dál vyššího věku. S tím roste i poptávka po službách pro osoby s demencemi. V Karlovarském kraji jsou však pro ně pobytová zařízení dlouhodobě plně obsazená. Na přijetí se musí čekat i několik měsíců.

V Libereckém kraji je víc lůžek v domovech se zvláštním režimem než v běžných domovech pro seniory. Podle Českého statistického úřadu bylo v kraji na konci roku 2024 ve 24 domovech téměř 1239 míst pro klienty s demencí nebo Alzheimerovou chorobou, zatímco v domovech pro seniory bylo 1120 míst. Poptávka po službách roste, pomáhají terénní služby. Sám Liberecký kraj aktuálně žádnou výstavbu neplánuje, soustředí se na transformaci služeb pro postižené, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Když se ráno podíváte do zrcadla a všimnete si, že vaše dásně ustupují a zuby se zdají být opticky delší, pravděpodobně vás jako první napadne, že to nevypadá hezky. Možná vás při pití studené vody zabolí odhalený krček a řeknete si, že by to chtělo lepší pastu. Jenže to, co se odehrává ve vašich ústech, často upozorňuje na skrytý zánět, který tiše cestuje krevním řečištěm a může vážně poškodit srdce, cévy nebo dokonce mozek.

V Praze je aktuálně 29 domovů se zvláštním režimem pro lidi s demencí či Alzheimerovou chorobou s kapacitou zhruba 2000 lůžek. Jejich počet se za posledních 11 let více než zdvojnásobil, přesto poptávka po těchto službách v metropoli převyšuje nabídku a město bude v příštích letech potřebovat další stovky míst. V pražských sociálních službách zároveň chybí stovky zaměstnanců. Sdělila to náměstkyně pražského primátora pro sociální věci Alexandra Udženija (ODS).

Kapacity domovů se zvláštním režimem (DZR) pro lidi s Alzheimerovou chorobou, demencí a dalšími kognitivními onemocněními v Česku postupně rostou. Ve většině krajů ale ani rozšiřování lůžek nestačí pokrýt poptávku a zájemci často čekají měsíce, někde i déle než rok.

Pobytová zařízení pro osoby s Alzheimerovou chorobou a podobnými typy demence jsou v Karlovarském kraji dlouhodobě plně obsazená a na přijetí se musí čekat i několik měsíců. V kraji je podle údajů krajského úřadu nyní k dispozici 711 míst v domovech se zvláštním režimem, které se o tyto pacienty starají. Většina spadá do sítě sociálních služeb, a dostávají tak i dotace na provoz od státu přes krajský úřad.

Divadelní fanoušci mají důvod k oslavě. Na platformě Dramox se objevila Brokolice na Marsu, která uzavírá oblíbenou trilogii dramatika a režiséra Davida Drábka. Online jsou tak nyní pohromadě všechna tři navazující představení: Jedlíci čokolády, Velká mořská víla a právě nejnovější Brokolice na Marsu.

Jakkoliv je název téměř totožný s klasikou Boženy Němcové, tahle Babička© je úplně jiný šálek kávy. Zapomeňte na předobrou bábinku, která láskou zahrnuje širé okolí. Tenhle příběh není pohádka pro děti, ale dospělá story o rodinných konfliktech, bolesti, o ztrátě soukromí, alkoholu, ale i naději.

MIND dietu, milují hlavně ženy 40+. Proč? Protože funguje přesně tam, kde to po čtyřicítce potřebujete nejvíc. Žádné počítání kalorií, žádné hladovění. Jen 10 konkrétních potravin, které ochraní váš mozek a spraví váhu.