Ludvík XV.

Hovořil mnoha jazyky, pohyboval se na královských dvorech, ovládal vědy i umění a podle legend nikdy nestárl. Kdo byl hrabě de Saint-Germain a proč jej Helena Petrovna Blavatská považovala za jednoho z největších adeptů evropských dějin?

V letech 1764 až 1767 terorizovala francouzský region Gévaudan záhadná šelma. Zabila více než sto lidí a její skutečný původ obestírá tajemství dodnes.

Mezi červnem 1764 a červnem 1767 zabila neidentifikovaná šelma v jihofrancouzském Gévaudanu nejméně osmdesát až sto dvacet lidí. Většinou žen a dětí.

Za všechno mohla tak trochu Marie Terezie. Když spolu se svým kancléřem Kounicem domlouvala sňatek této princezny se svým prvorozeným synem Josefem, zdánlivě to vypadalo, že měla šťastnou ruku. Sledovala především dynastické zájmy a sblížení habsburské monarchie s francouzskými Bourbony. Mimo plán se ale pragmatický Josef do krásné Isabelly bezhlavě zamiloval. Jeho štěstí, je-li to tak možné vůbec nazvat, však trvalo bohužel jen krátce…

Francouzská šlechta 18. století si potrpěla na život v přepychu. Naproti tomu chudí lidé trpěli bídou, hladem a nemocemi. Nálada ve společnosti tak byla mizerná a pomalu se blížila Velká francouzská revoluce.

Hořký konec, který na Marii-Antoinettu ve Francii čekal, předznamenala krev prolitá v pařížských ulicích při její svatbě.

V Louvru visí portrét ženy v růžových šatech. Úsměv, pudr, klid. Za tím klidem se skrývá příběh, který zničil tucet kariér a jednoho krále.

Byl to úspěšný špion, diplomat, válečný hrdina, a zároveň jedna z největších záhad francouzského dvora. Chevalier d’Éon dokázal mistrně balancovat mezi dvěma identitami tak přesvědčivě, že o jeho pohlaví po desetiletí spekuluje celá Evropa.

Lupiči se zmocnili briliantové lilie, kterou Ludvík XV. věnoval své milence madame de Pompadour. Spolu s broží zmizel i poklad „rudého hraběte“ nedozírné ceny. Stopy vedou do nejvyšších společenských kruhů… To, co zní jako zápletka z románu Alexandra Dumase staršího, je ve skutečnosti osnova příběhu, který se odehrál v Moskvě roku 1980. Po stopách zločinců se tehdy nevydali královští mušketýři, nýbrž sovětští kriminalisté.

Lupiči se zmocnili briliantové lilie, kterou Ludvík XV. věnoval své milence madame de Pompadour. Spolu s broží zmizel i poklad „rudého hraběte“ nedozírné ceny. Stopy vedou do nejvyšších společenských kruhů. Zní to jako zápletka z románu Alexandra Dumase staršího, ale děj tohoto příběhu se odehrál v Moskvě roku 1980 a po stopách zločinců se nevydají čtyři mušketýři, nýbrž sovětští kriminalisté.

Ten svět byl tak krásný, že je těžké se ho vzdát. Dost obtížné je ostatně si i jen připustit, že je pryč a nejspíš se nevrátí. Madame du Barry, veřejně přiznaná milenka francouzského krále Ludvíka XV., na poslední cestě k popravišti prosila o slitování. Chtěla prodloužit svůj kdysi luxusní život aspoň o malý kousek. „Ještě chviličku, pane kate, ještě chviličku“, zněla její slavná prosba. Zhruba tak ve velké části dnešní Evropy vypadá truchlení po mizejících časech řádu globální bezpečnosti a…

V královském paláci ve Versailles dostane soukromou komnatu a král Ludvík XV. (1710–1774) pro ni vykoupí uvolněný titul de Pompadour i se zámkem. Teď už se může Jeanne-Antoinette Poisson (1721–1764), nově markýza de Pompadour, stát oficiální součástí dvora.

Žena, která výrazně ovlivnila dějiny. I když se dostala na vrchol, každý den za to však tvrdě platila. Kdo byla ve skutečnosti Madame de Pompadour?

Nejstarší objevená socha v historii, neboť byla vyrobena před 40 000 lety. Od té doby jich vznikly miliony, ale jen některé jsou výjimečné. Jako třeba bronzová soška malého chlapce močícího do fontány, která stojí na rohu ulic Rue de l’Etuve a Rue du Chene a je považována za jeden ze symbolů Bruselu.

Petr I. Veliký byl car, který vlastníma rukama stavěl lodě a trhal zuby. Pro modernizaci Ruska neváhal obětovat ani život svého syna.

V roce 1757 bodl obyčejný sluha francouzského krále malým nožem. Král téměř neutrpěl újmu. Přesto byl Robert-François Damiens popraven způsobem, který patří k nejbrutálnějším v evropských dějinách. Jeho smrt měla být varováním celé zemi.

,,Zvláštní lidé jsou jako znamení z nebes a svým neobvyklým fyzickým vzhledem vyjadřují určité pravdy přírody” – Fortunio Liceti (1577–1657)

Jak vznikají nové odrůdy ovoce? Od příběhu první jahody přes Mičurinovy křížence až po moderní hybridy, které mění svět ovocnářství. Křížení ovocných druhů – jak vzniká nové ovoce V přírodě může docházet ke…

Listovní tajemství? Když jsou ve hře zájmy vlasti nebo mocnářova žárlivost, jde vaše soukromí stranou. Čtení cizí pošty se nezříkala žádná země světa, ale teprve Francouzi dali této praktice systém. A Rakušané jej dotáhli k dokonalosti…

„Odpusťte, pane, to jsem nechtěla,“ omluvila se francouzská královna Marie Antoinetta katovi, když ji přiváděl ke gilotině a ona mu nechtíc šlápla na nohu. Byla středa 16. října 1793 a ve Francii vrcholila revoluce, respektive hrůzovláda, v níž se každá revoluce iniciovaná lůzou pohříchu zvrtne. Patnáct minut po poledni zasvištěla čepel gilotiny a královnina hlava se skoulela do koše.

Byla pýchou dvora, obdivovali ji pro krásu i půvab. Jenže pak přišel tvrdý zásah osudu. Marie Alžběta, oblíbená dcera Marie Terezie, přežila děsivou epidemii.

Eiffelova věž patří mezi místa, která musí každý návštěvník Paříže vidět. Kolem této dominanty je situováno několik zajímavých staveb, které stojí též za návštěvu. Hned naproti Eiffelovce stojí krásná budova vojenské školy. Dále stojí za pozornost Invalidovna, ve které je pohřben Napoleon Bonaparte. Pro ty, kteří mají raději modernější architekturu je zde budova pařížského rozhlasu.

Francouzský král Ludvík XVI. šel klidně vstříc smrti. Poprava, kterou sledovaly tisíce lidí, se proměnila v krvavé divadlo.

Móric Beňovský je postava kalibru Járy Cimrmana. Jen ji nemusel nikdo vymýšlet, protože šlo skutečného člověka. Co všechno za svůj život stihl?

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Napohled ztělesnění něhy, harmonie a pořádku, které se bleskem dokáže změnit v pořádnou herdekbabu.

Francouzský skladatel a šachista François-André Danican Philidor přispěl k ranému rozvoji komické opery. K jeho nejznámějším titulům patří Blaise le savetie, Le sorcier, Tom Jones a Ernelinde, princezna norská. Zároveň je všeobecně považován za nejlepšího šachistu své doby; jeho kniha Analýza šachové hry byla nejméně po jedno století považována za standardní šachovou příručku. Je po něm pojmenováno šachové zahájení , koncovka a metoda matu. Zemřel 31. srpna 1795.

Korsika, zahrnující skalnaté vrcholy, dechberoucí pláže a pobřežní města, je čtvrtým největším ostrovem ve Středomoří. Její geografická rozmanitost se vyrovná pouze jejímu kulturnímu bohatství, přičemž ostrov nabízí něco zcela jiného než pevninská Francie, kam územně patří.

Kabelky představují víc než jen módní doplněk. Vyjadřují osobnost svých majitelů. Jejich styl a vkus. Doplní každý outfit, dodají mu osobitý nádech. Vybírat můžeme od jemných a minimalistických designů až po výrazné a odvážné kousky.

Turistická sezona ve Vagonářském muzeu běží na plné obrátky. Návštěvníci tu mohou projít expozice s železniční tématikou, všimnout si mohou i několika novinek. Ty souvisí také s historií zámku, ve kterém muzeum sídlí.

Vláčky jsou stále velkým fenoménem, svědčí o tom i zájem o Vagonářské muzeum ve Studénce. Expozice tu doplnil nový železničná model a další zajímavosti související s historií zámku, ve kterém muzeum sídlí.

„Jednou bude víc než královna,“ pronáší jasnovidka v roce 1730 poté, co důkladně prozkoumala ručku devítileté Jeanne-Antoinette Poissonové. Ambiciózní matka děvčátka hned ví, co to znamená. Její dcerka se stane královskou metresou.

Příběh Jeanne Bécu je jako z románu. Narodila se chudé švadleně Anne Bécu. Jeanne však vědomě pracovala se svým šarmem a postupně se dostala do společnosti respektovaných a vysoce postavených mužů. Stala se dokonce milenkou Ludvíka XV. Její osud byl však tragický. Madame de Barry – jak ji lidé později znali – přišla o život pod gilotinou během francouzské revoluce.

Někdy dokázali románky s nimi udržet pod pokličkou, jindy byly veřejným tajemstvím a někdy se s nimi dotyční pánové ani neskrývali. Řeč je o milenkách slavných mužů. Máte o nich přehled i vy?

Šaty jsou základním prvkem ženské garderoby snad od nepaměti. Stejně jako ony, i jejich střihy se v průběhu času vyvíjely, až se staly tím, čím jsou dnes.

Nevěra – stará jako lidstvo. Od stínů paláců po vibrující mobily. Vášnivý tanec mezi touhou a zradou, kde každý dotek může změnit dějiny i manželství.

Stylové Francouzky jsou proslulé citem pro nadčasovou módu i trendy, ze kterých si s rozmyslem vybírají. Současně často figurují v roli těch, kdo je udávají. Když se podíváme na letní kolekce 2025, můžeme z nich třeba vyčíst nenápadnou barvu bot, kterou teď nosí místo klasicky černé či béžové, a současně přetrvá i do příští sezóny, ne-li několik dalších let.

Pokud se vypravíte na Mauricius, nevynechejte návštěvu hlavního města Port Louis. Užijete si místní trh, výhled z citadely, atmosféru města i dobré jídlo.

Když 1. září roku 1715 zemřel Král Slunce - Ludvík XIV., Francii zachvátilo smíšené nadšení a strach. Po více než sedmdesáti letech absolutistické vlády se trůn uvolnil pro jeho pravnuka, teprve pětiletého chlapce jménem opět (jak jinak) Ludvík.

Aféra s diamantovým náhrdelníkem z konce 18. století patří k nejdramatičtějším skandálům francouzské historie. Tento příběh, známý jako Affair of the Diamond Necklace, nejenže poškodil pověst Marie Antoinetty, ale přispěl k oslabení monarchie a urychlil cestu k Francouzské revoluci. Jeho prokletí není až tak strašidelné, pravdou ale je, že kdo s ním měl něco do činění, nedopadl dobře.

Také milujete vůni čerstvých jahod? A tu sladkou chuť, která se rozplyne na jazyku a potěší každou chuťovou buňku, když se do nich zakousnete? Pak pro vás máme hned dvě dobré zprávy. Tou první je, že jsou jahody nejen osvěžujícím letním ovocem, ale zároveň díky svým obsahovým látkám prospívají zdraví – jejich bioaktivní složky přispívají například k podpoře zdraví srdce, regulaci krevního cukru a potenciální prevenci některých chronických onemocnění. A druhou dobrou zprávou je fakt, že díky nízkému glykemickému indexu a vysokému obsahu vlákniny jsou vhodnou potravinou v jídelníčku diabetiků. Pojďme společně poodhalit, co vše s sebou konzumace jahod nese a jak může být prospěšná pro naše zdraví.

Poslední koncert jarní části cyklu Barokní podvečery patřil dílům Françoise Couperina, Jeana-Féry Rebela či Louis-Gabriela Guillemaina. Večer nabídl eleganci, vytříbenost a charakteristickou zdobnost. Potvrdil tak, že Collegium Marianum má u nás výjimečné zkušenosti a zásluhy, pokud jde o uvádění francouzské barokní hudby.

Právě teď je jejich hlavní sezona. Jahody jsou bez diskuze nejoblíbenější ovoce v našich zahradách. Šťavnaté a sladké plody milují děti i dospělí, a to hlavně pro jejich lahodnou chuť a aroma.

Troufli si vztáhnout ruku na svého panovníka. A jejich trest byl stokrát rafinovanější a trýznivější než cokoli jiného. Dlouhé hodiny mučení, pak veřejná poprava. Hrůzné divadlo mělo být výstrahou všem ostatním…

Když se řekne „baba au rhum“, vybaví se většině Francie – elegantní cukrárny, sladký rumový sirup a šlehačka navrchu. Jenže tenhle dezert má kořeny mnohem dál. Pochází z Polska, prošel přes Lotrinsko a slávu si vydobyl v Paříži. Příběh rumové bábovky je plný chutí, proměn i královské rozmařilosti. A i když se na talíři tváří noblesně, jeho původ je víc než lidový.

V druhé polovině 18. století, kdy Hornouherské šlechtické rody žily ve stínu Vídně a jejich osudy byly pevně spjaty s rakouskou monarchií, se na panství v malebných údolích Malých Karpat narodil do rodiny vojenského důstojníka a aristokratky syn.

Markýzáček aneb holandský tulipánový pes je poměrně málo vídané plemeno, které přitom bývá vyobrazeno už na plátnech ze 17. století. Navíc se toho ví jen velmi málo o jeho původu. O to je tento inteligentní chlupáč s přátelskou povahou zajímavější.

České sklo uchvacuje svět svou krásou a řemeslnou dokonalostí, zatímco doma postupně ztrácí na popularitě. Italové v něm ale objevili skutečný poklad, který s nadšením vystavují v prestižních galeriích i v parlamentu.

Cibulová polévka není jen tak ledajaké jídlo – je to francouzská národní pýcha a tajná zbraň proti kocovině! Tahle lahodná kombinace karamelizované cibule a šumivého vína nejen že chutná fantasticky, ale podle mnohých dokáže postavit na nohy i po té nejdivočejší noci. A nejlepší na tom? Připravit si ji zvládne opravdu každý! Hledáte-li spolehlivý recept na pravou cibulačku, vyzkoušejte verzi od Zdeňka Pohlreicha – jednoduchá příprava, maximální požitek a možná i záchrana vašeho rána po večírku.

Říkalo se o něm, že je to zelenina králů. Chřest je považován za afrodiziakum, hodí se do spousty jídel a jeho sezona začíná právě teď. Ten český navíc patří k nejlepším na světě.

Jak se chudá dívka Jeanne Baretová dostala na palubu expediční lodě, když to král výslovně zakázal? Jednoduše. Prostě si z jeho nařízení nic nedělala. Díky tomu a také díky píli a znalostem rostlin se stala první ženou, která obeplula svět.

Syn Marie Terezie Josef II. patřil k našim nejpopulárnějším panovníkům a v době osvícenství prosadil spoustu reforem, nejvýznamnější z toho jsou toleranční patent a zrušení nevolnictví. Jeho osobní život už tak úspěšný nebyl.

Třetí postní neděli se říká Kýchavá nebo Kýchavná. Lidový název skutečně pochází od slova kýchat. Jedna z lidových pověr praví, že kolikrát si člověk třetí postní neděli kýchne, tolik let ještě bude žít. Pokud tomu chceme věřit, měli bychom si přát na tuhle neděli pořádnou rýmu! Nebo mít po ruce kýchací prášek z bylin.

Barokní podvečery slaví jubilejní 25. ročník. Dramaturgie představí rozmanitost národních stylů a jejich prolínání v barokní Evropě v kontextu duchovní i světské tvorby. Důraz bude kladen především na francouzský repertoár, který soubor Collegium Marianum pod vedením umělecké vedoucí Jany Semerádové pražským posluchačům pravidelně přináší v nezaměnitelné interpretaci.

Vagonářské muzeum zahajuje další turistickou sezonu už v sobotu prvního března. Návštěvníkům nabídne novinku téměř v každé místnosti. Třeba v zámku nalezenou minci nebo svářečský trenažér “Bertíka”

Vagonářské muzeum ve Studénce zahajuje v sobotu 1. března další turistickou sezonu. Návštěvníkům nabídne novinku téměř v každé místnosti. Třeba nová nález minci nebo svářečský trenažér “Bertíka”

Každá etapa lidské historie měla významné myslitele a objevitele, ovšem 19. a 20. století jako by jimi byly přeplněné. Minimálně se nám to tak dnes zdá, protože ohromné množství věcí bylo vynalezeno, objeveno nebo zásadně vylepšeno právě v tomto období.

Madame de Pompadour, vlastním jménem Jeanne-Antoinette Poisson (1721–1764), byla oficiální milenkou francouzského krále Ludvíka XV. od roku 1745 až do své smrti. Světu dala mnohem víc než ikonickou kabelku a růžovou barvu.

Už bezmála sto let se z uličky u pařížského Trocadéra, odkud je krásný výhled na Eiffelovu věž, line nezaměnitelná vůně laku, vosku a lepidla. Vychází z ateliéru v malebné vile z 18. století, kterému se říká Dům rámečku. Rodinnou dílnu tu coby třetí generace řemeslníků provozují sestry Hinda a Corrine Zerbibovy.

Císař Josef II. si musel vydobýt své místo v historii jako syn slavné matky. Díky svým reformám, které si kladly za cíl zmodernizovat celou monarchii, to dokázal. V manželství měl ale méně štěstí.