Plodiny

Rukola (roketa setá) má výraznou a lehce štiplavou chuť. Lístky jsou podobné listům pampelišky a když je vložíte do úst, budete si chvíli myslet, že jíte salát. Nakonec ale zjistíte, že rukola je svou chutí podobná spíše ředkvičkám nebo křenu.

Zatímco svět honí exotické superpotraviny z druhého konce planety, v českých zahradách roste nenápadný keř s tmavými plody, které svým obsahem antioxidantů překonávají i proslulé borůvky. Aronie nabízí zdraví i soukromí – a přitom téměř nic nepožaduje na oplátku.

Cibule perlovka je příjemně aromatická zelenina s jemnou chutí, která může působit lehce kořenitě. Na rozdíl od běžné cibule nevytváří jednu velkou hlavu, ale trsy menších postranních cibulek. Nadzemní část navíc připomíná spíš pórek, protože tvoří vzpřímené, ploché, sytě zelené listy, které lze také využít v kuchyni.

Dýně jsou v zahradě vděčné rostliny, které se hodí jak do kuchyně, tak pro podzimní výzdobu. Existuje mnoho barev, tvarů i chutí, přičemž ne všechny odrůdy jsou určené k jídlu a některé slouží hlavně jako dekorace. Jedlé dýně se vyplatí zařazovat do jídelníčku pravidelně, protože podporují přirozené pročišťování organismu, přispívají k lepší rovnováze krevního tlaku a pomáhají udržovat stabilnější hladinu cholesterolu.

Co dělat, pokud jsou sazenice rajčat slabé nebo vytáhlé?

Borůvky patří mezi nejvděčnější ovocné keře, ale jen tehdy, když jim dáte to, co opravdu potřebují. Nejčastější příčinou malé úrody nebývá škůdce ani špatná odrůda, ale nevhodná půda a kolísání vláhy. Borůvky mají mělké kořeny, špatně snášejí přísušek, a hlavně vyžadují kyselé prostředí.

Jabloň patří ve střední Evropě k nejčastěji vysazovaným ovocným stromům. Důvod je jednoduchý: při rozumné péči bývá dlouhověká, zvládá místní podmínky a odmění se pravidelnou úrodou. Jablka navíc nabízejí široké využití v kuchyni i ve sklepě.

Lilek patří mezi zeleninu, která vyžaduje opravdu hodně tepla a stabilní podmínky, a navíc umí rychle přitáhnout některé škůdce. Přesto má smysl mu věnovat místo a péči. Odměnou jsou pevné, voňavé a chuťově výrazné plody v různých barvách i tvarech, které se v kuchyni dají využít na mnoho způsobů.

Pokud chcete letos zažít sezónu, kdy nebudete vědět, co s rajčaty a navíc budou úžasně sladká? Vsaďte na metody pěstování rajčat našich babiček.

Květák patří mezi zeleninu, kterou mnoho lidí chce mít na záhoně i v kuchyni podobně samozřejmě jako rajčata nebo salát.

Domácí česnek má výraznou chuť i aroma, na které jsou milovníci českých odrůd zvyklí. Pěstování je o něco náročnější než u běžné kořenové zeleniny, ale při dodržení několika zásad se odmění kvalitní úrodou a možností připravit si i vlastní sadbu na další sezónu.

Rajčata dnes bereme jako samozřejmou součást jídelníčku. Objevují se v pizze, těstovinách, omáčkách, leču, burgerech, tacos i v kečupu. Přitom po dlouhou dobu vůbec nebylo jisté, jestli je lidé budou jíst, nebo se jim budou raději vyhýbat.

Některé méně známé plodiny se k nám dostanou hlavně jako hotová surovina, ale u jiných si můžete cestu na talíř zkrátit vlastní sklizní. Edamame patří přesně do této skupiny. Jde o sóju luštinatou neboli sóju fazolovou, jen se nesklízí až v plné botanické zralosti jako běžná sója.

Představte si, že si domů přinesete čerstvé ovoce a nemusíte se bát, že se do tří dnů zkazí. Existuje několik druhů, které si při správném zacházení v chladu a suchu udrží svou chuť a svěžest měsíc, některé dokonce celou zimu. Stačí jen dodržet pár drobných návyků, které nejenže prodlouží čerstvost, ale zároveň uleví peněžence a omezí zbytečné vyhazování. Inspirujte se osvědčenými postupy i chytrými triky, které fungují napříč generacemi.

Jahody patří mezi nejoblíbenější drobné ovoce, protože kombinují rychlou návratnost práce, vysokou poptávku a možnost pěstování téměř všude, kde umíte zajistit dost světla a pravidelnou závlahu. Moderní pěstování se za poslední roky posunulo hlavně směrem k pěstování pod krytem a k přesnější péči o rostliny. Díky tomu lze sklízet výrazně delší část roku, lépe hlídat kvalitu plodů a snížit ztráty způsobené chorobami a počasím.

Avokádo je oblíbené pro svůj vysoký podíl zdravých tuků, obsah živin a univerzální využití v kuchyni. V obchodech však často narazíte na kusy, které jsou buď nedozrálé, nebo naopak přezrálé, a navíc nebývají zrovna levné. Domácí pěstování sice neznamená okamžitou úrodu, ale získáte atraktivní pokojovou rostlinu a zároveň šanci dopracovat se časem i k vlastním plodům.

Máte chuť na domácí brambory, ale vaše zahrada končí u zábradlí balkonu? Turci vymysleli metodu, díky které sklidíte kila hlíz i v obyčejném kbelíku.

Výběr vhodných sousedních rostlin pro papriky do skleníku je zásadní. Pokud zvolíme správně, dokážeme tak zvýšit výnosy a ochránit sazenice před škůdci. Co přesně vedle nich vysadit?

Tato kořenová zelenina je u zahrádkářů již dlouhá léta stálicí. Jedná se o první jarní výrůstky z naší zahrádky. Nejoblíbenější je klasická červená, ale zasadit můžeme semínka i fialových, žlutých nebo černých odrůd. Při konzumaci ředkviček si většina z nás ani neuvědomuje, jak jsou prospěšné pro naše zdraví.

Večer vás přepadne hlad, ale bojíte se sáhnout po jídle, abyste nepřibrali?

Zavařování okurek má u zahrádkářů dlouhou tradici a poslední roky znovu nabírá na popularitě. Není divu, že roste zájem o moderní hruboostné nakládačky, které dávají vyrovnané plody, dobře rodí a u řady hybridů odpadá nepříjemné překvapení v podobě hořké chuti. Pokud vybíráte odrůdu pro klasické sladkokyselé zavařeniny, malé korníšony nebo i okurky vhodné ke kvašení, vyplatí se sáhnout po typech, které jsou prověřené výnosem a zdravím natě.

Zelenina na českém trhu dosahuje závratných cen! U nás roste jeden opomíjený domácí druh zeleniny, který je chutný a plný zdraví prospěšných látek. A vy jej můžete mít doma uplně zadarmo.

Borůvky patří mezi kyselomilné rostliny, podobně jako brusinky, rododendrony, azalky nebo vřesy. To znamená, že se jim daří v půdě s výrazně kyselou reakcí. Ideální rozmezí pH je přibližně od 3,5 do 4,8, přičemž takto kyselé podmínky se na zahradách přirozeně vyskytují jen zřídka.

Pěstování jahod bývá každoroční kolotoč činností, od čištění záhonů přes přihnojování až po zkracování šlahounů a rozmnožování. Všechno směřuje k jediné věci, k bohaté sklizni sladkých a voňavých plodů na přelomu jara a léta. Přesto se při jarních pracích často přehlíží detail, který může rozhodnout o tom, kolik jahod nakonec sklidíte.

Chcete sklízet první kedlubny a hlávky zelí už začátkem léta? Bez včasného výsevu to nepůjde. Košťáloviny mají delší vegetační dobu, a proto se pro ranou sklizeň vysévají už v březnu. Právě kvalita sazenic rozhodne o tom, jak silné rostliny později vysadíte na záhon.

Na jaře bývá zahrada plná práce, ale právě mezi prvními úkoly by měla být příprava jahodových záhonů. Jahodníky sice působí nenápadně a nenáročně, ve skutečnosti ale na podmínky reagují poměrně citlivě. Tam, kde mají dobrou půdu a dostatek světla, se odmění plody plnými chuti. O pár metrů dál na horším místě mohou působit skoro stejně, jenže úroda je poloviční. Rozdíl přitom často vznikne už při zakládání nebo jarní úpravě záhonu.

Jarní hnojení jahod je velmi důežité pro růst listů, zdraví rostlin i bohatou sklizeň. Čím tedy hnojit jahodníky, aby nás potěšily sladkými a krásně červenými plody?

Salátové okurky patří mezi zeleninu, kterou má doma rád skoro každý. Jsou svěží, lehké a při pravidelné sklizni umí rostliny plodit opravdu štědře. Aby ale okurky netrápily plísně, nestrádaly chladem a později daly pěkné, chutné plody, je dobré začít už u výsevu.

Regály s ovocem se v českých obchodech v posledních letech výrazně proměnily. Vedle banánů, jablek nebo pomerančů dnes běžně najdeme mango, avokádo, granátové jablko nebo marakuju. A postupně se objevují i méně známé druhy exotického ovoce. Jedním z nich je kumquat – drobný citrus, který na první pohled připomíná miniaturní pomeranč.

Kešu ořechy mají pověst zdravého snacku plného prospěšných látek. Jenže jejich energetická hodnota dokáže překvapit i zkušené kalkulátory kalorií. Podívejme se na to, co o nich skutečně víme.

Výsev mrkve v březnu je ideální způsob, jak získat ranou a silnou úrodu. Mrkev sice snese chlad, ale klíčí pomalu a často nerovnoměrně. Poradíme vám, jak připravit půdu, jak správně vysévat a co udělat pro rovnoměrné klíčení bez zbytečných ztrát.

Na první pohled vypadají nenápadně. Malé, sladké plody, které si mnozí spojují spíše s exotickými zeměmi nebo vánočními balíčky.

Papriky mají dlouhou vegetační dobu a v našich podmínkách se bez předpěstování často připravíte o část úrody. Parapet v bytě umí posloužit jako malá domácí školka, kde si vypěstujete silné sazenice připravené na přesazení do skleníku, fóliovníku i na chráněný záhon. Úspěch ale nestojí na jednom triku, nýbrž na kombinaci správného světla, tepla, zálivky a výživy.

Kanadská borůvka, odborně brusnice chocholičnatá, se dá dnes bez problémů pěstovat nejen na zahradě, ale i na terase ve větší nádobě. Přesto se stává, že keř roste, vypadá zdravě, ale plodů je málo, jsou drobné nebo špatně dozrávají. Ve většině případů za to nemůže odrůda, ale několik opakujících se pěstitelských přešlapů.

V Německu se každoročně uděluje titul Jedovatá rostlina roku. O vítězi rozhoduje hlasování pořádané Botanickou speciální zahradou Wandsbek v Hamburku a tato tradice běží od roku 2005. V jednom z ročníků se do popředí dostala překvapivě i petržel, tedy běžná kuchyňská bylinka, kterou většina lidí považuje hlavně za zdravý doplněk jídelníčku.

S přibližujícím se jarem přichází každoroční otázka, které odrůdy rajčat letos zasít. Někdo chce drobné sladké plody na zobání, jiný hledá velká masitá rajčata do salátů a na pečení, a další potřebuje pevné plody s vyšším obsahem sušiny na domácí kečup. Níže najdete výběr odrůd, které se osvědčují na záhoně i ve skleníku, a také typy vhodné do květináčů a závěsných nádob.

Kustovnice čínská (Goji) slibuje zázraky, ale věda je opatrnější. Co skutečně může nabídnout ženám v menopauze – a na co si dát pozor?

Hrozny patří mezi nejoblíbenější ovoce, ale jejich vysoký obsah cukrů a specifické složení mohou u některých lidí způsobovat problémy. Podívejme se na to, co o nich říká věda a kdy je dobré být obezřetný.

Sníh už je dávno pryč a jarní sluníčko vykukuje zpoza mraků? Pusťte se do práce a postarejte se o jahodníky. Pokud jahodám na jaře dopřejete náležitou péči, zaručeně si v létě pochutnáte na velkém množství sladkých plodů.

Zatímco jabloně a hrušně březnový řez zvládnou bez mrknutí oka, pro třešně, meruňky či švestky může být totéž načasování doslova likvidační. Vysvětlujeme, co se děje uvnitř stromu a kdy řezat, aby vám peckoviny netrpěly.

Exotické ovoce se v zimních a jarních měsících konzumuje poměrně hodně. Není se čemu divit, jelikož vitamínů jinak moc není. Hodně oblíbené jsou především mandarinky. Ty jsou chuťově vynikající a sehnat se dá spousta druhů, které navíc nemají pecky a jsou maximálně sladké. Po konzumaci mandarinek nám samozřejmě zbude kůra. Ta většinou putuje do koše, případně na kompost. To ale určitě nemusí, jelikož se dá zužitkovat různými způsoby. Jak? To vám prozradíme v následujících řádcích.

Vyplatí se v oddělení ovoce zelenina trochu zdržet. Existuje totiž několik znamení, která vám odhalí, na kterých plodech si opravdu smlsnete.

Každý zahrádkář to zná. Rajčata rostou rychle, mají obrovské listy, silné stonky a působí zdravě. Na první pohled by se mohlo zdát, že úroda bude rekordní.

Sušené švestky nejsou jen pomocníkem pro trávení. Odborné studie naznačují, že mohou přispět i k pevnějším kostem a podpoře srdce či kloubů. Podívali jsme se, proč bychom je měli zařazovat do našeho jídelníčku častěji.

Rajčata, papriky, okurky, brambory, mrkev a tak dále. Zkrátka typická zelenina pěstovaná snad na každé užitkové zahradě. A co tak topinambur, mizuna nebo ačokča? Pokud byste chtěli vaše zahradničení trochu zpestřit, zkuste právě tyto netradiční druhy, které pocházejí z jiných klimatických a geografických podmínek, a přesto se u nás dají celkem snadno vypěstovat.

Rajčata patří mezi nejoblíbenější plodiny českých zahrad. Není se čemu divit, protože domácí plody mají výraznou chuť i vůni, kterou v obchodě jen těžko najdete. Aby však rostliny plodily celé léto a byly zdravé, nestačí je jen zasadit do země.

Je kognitivní úpadek opravdu nevyhnutelnou součástí stárnutí? Nová dvojitě zaslepená randomizovaná klinická studie přináší překvapivá data. U lidí ve věku 65 až 80 let vedla každodenní konzumace lesních borůvek ke zlepšení rychlosti zpracování informací v mozku. Výsledky naznačují, že jednoduchá změna jídelníčku může mít měřitelný dopad na výkonnost mozku.

Slyšeli jste někdy o abrinu? Jde o extrémně toxický protein obsažený v nádherně zbarvených semenech soterku obecného, která v sobě ukrývají smrt. Lze se jimi otrávit velmi snadno, stačí k tomu přitom jen malá neopatrnost…

Mochyně peruánská, známá také jako physalis nebo incká třešeň, si získává stále větší oblibu i v našich zahradách. Tato nenáročná rostlina zaujme nejen svým exotickým vzhledem, ale především chutnými oranžovými plody ukrytými v papírovém obalu. Jejich chuť připomíná kombinaci angreštu a tropického ovoce a skvěle se hodí jak k přímé konzumaci, tak do dezertů nebo domácích marmelád.

Švestkomeruňka je unikátní hybrid, který dokonale kombinuje sladkost meruňky se šťavnatostí švestky. Díky svému vzrůstu a snadné péči se hodí jak do větší, tak i menší zahrady a stává se tak stále oblíbenější volbou pěstitelů.

Zdravím všechny příznivce konopí a pěstitele CBD odrůd pro účely samoléčby! Spousta nedočkavců se nemůže dočkat jara, tedy času, kdy se dá začít s klíčením. Ptáte se nás – nastal již čas? A my odpovídáme: není kam spěchat! Řekněme v dubnu můžeme dát sazeničku za okno, ale pokud by šla rovnou na záhon, tak to nedopadne dobře.

Kiwi už dávno není jen exotickým ovocem z obchodu. Při správné péči ho můžete úspěšně pěstovat i v našich podmínkách. Přestože jde o teplomilnou rostlinu, v některých oblastech se jí daří překvapivě dobře, zejména tam, kde panuje mírnější klima.

Mnoho zahrádkářů si klade otázku, zda je možné angrešt stříhat ještě před příchodem jara. Odpověď je jednoduchá. Ano, pokud počasí dovolí, je to dokonce ideální čas.

Takhle sázím okurky každý rok. A i v letech, kdy se okurkám v okolí moc nedaří, máme ty naše doslova obsypané plody. Naučila mě to moje prateta, jejíž manžel pocházel z Běloruska, a proto se u nás tento způsob vžil jako takzvaná běloruská metoda výsevu okurek.

Překvapení vyvolaly nedávno zprávy o studii, která měla odhalit, že česká jablka patří mezi nejhorší v Evropě. Podle studie mají obsahovat nadlimitní množství pesticidů. Proti tomuto verdiktu se však zvedla vlna nevole jak ze stran českých ovocnářů, tak ze stran samotných zákazníků.

Zelenina v bio kvalitě, bez chemie, bez postřiků. Voňavá, 100% čerstvá, k nakousnutí… Takovou můžete mít, máte-li dostatek trpělivosti a vlastní zahradu nebo balkon. Pokud se rozhodnete jít na to opravdu od píky, měli byste už začít vysévat.

Rajčata patří mezi nejoblíbenější plodiny českých zahrad, ale zároveň umí být pořádně náročná. Když jim chybí živiny, trápí je choroby, škůdci nebo kolísání zálivky, rychle to poznáte na listech i na plodech. Právě proto má smysl přemýšlet už dopředu, čím půdu připravit a co přidat přímo do výsadbové jamky.

Šípek je pro mnoho lidí jen obyčejný keř u cesty. Ve skutečnosti patří k nejcennějším darům podzimu. Jeho červené plody fungují jako malá lékárnička – podporují imunitu, pomáhají při nachlazení i potížích s močovými cestami a zlepšují organismus.

Evropská unie dál přehlíží, že lidé nekonzumují pesticidy po jednom, ale po desítkách. Nejnovější studie ukazuje, že většina běžných jablek v evropských obchodech je kontaminována směsí toxických látek – a systém ochrany spotřebitele na to zatím nestíhá reagovat.

Malá, ale neobyčejná — chia semínka si získala pozornost výživových expertů i laiků po celém světě.