Psychika

Jak si užít cestu pražskou MHD? No přece se sluchátky v uších! Co když si je ale zapomenu?

Paní Radmila se o tom, že má diabetes, dozvěděla, když jí ještě nebylo ani čtyřicet. Diagnóza ji zasáhla natolik, že se začala utápět v pocitech sebelítosti, neustálých výčitkách a uzavírání se do sebe. Pomoc přišla až v ordinaci psychiatra, který jí pomohl dívat se na toto onemocnění jinýma očima.

Nemůže se zbavit pocitu, že ho v úvodu sezony Red Bull odstřelil, aby se nemotal do boje o titul mistra světa. I proto se Sergio Pérez rozhodl najmout odborníka, který má za úkol vrátit mu psychickou pohodu.

Je vaše psychika zatížená, protože jako žena, pracující matka a manželka nevíte, kam dřív skočit? Balancujete na tenkém ledě a můžete se propadnout do syndromu vyhoření.

V dnešním moderním světě, kde rychlost a produktivita dominují, se stále více lidí stává oběťmi přepracování a workoholismu.

Vzácná porucha, které je na světě jen několik případů, se objevila u dívky z Opavy. Vzácná diagnóza Rapunzel syndromu je nebezpečná a děje se výhradně u žen a dívek.

Ženy, často považované za "slabší pohlaví," mají v lidské historii bohatou tradici moci a psychologické síly.

Sedmdesátiletá Jana se odmítá při rodinných sešlostech fotografovat. Na neupravených snímcích si připadá stará. Je aktivní na sociálních sítích a prezentuje se na nich zásadně fotkami, na nichž vypadá mladší. Není výjimka, takových lidí přibývá.

Sérum pravdy vždy představovalo jakousi magickou formuli, která vždy vznášela hrozbu nad tím, kdo neměl zcela čisté svědomí.

Ohledně duševního zdraví a péče o něj se v posledních letech vedou stále větší diskuze, klade se mnohem větší důraz na prevenci i léčbu. Pacientů totiž stále přibývá, podle nejnovější studie se může během života s nějakou formou psychických potíží setkat každý druhý člověk.

Úzkost, podrážděnost, únava, zkrátka to všechno, co zažíváme, když odezní teplé a prosluněné dny a o slovo se přihlásí zatažený, mlhavý a vlezlý podzim. Takzvaný podzimní splín se odborně nazývá sezónní afektivní porucha, objevuje se každý rok na jaře a na podzim a dokáže pořádně potrápit psychiku.

Nevěrnice lituje toho, co udělala, a nejraději by vrátila čas. Svého manžela totiž miluje a ráda by s ním měla dítě. Teď ale řeší, zda se má přiznat a riskovat, že o něj přijde.

Nenechte se odradit nevábnou chutí a vůní, pravidelným užíváním rybího oleje prospějete celému tělu i psychice. Snižuje záněty, prospívá očím, srdci, mozku i psychice.

Jak někoho přesvědčit? Ani tak nezáleží na tom, jestli to je pravda nebo nikoliv, ale na tom, kolikrát se dotyčné sdělení opakuje. Lidská psychika je nastavená tak, že se stokrát opakovaná lež opravdu stává pravdou. Je to účinný druh manipulace. Dostatečně bezskrupulózní politici s podporou všeho schopných médií toho mohou využívat ve svůj prospěch.

Každý, kdo se někdy dostal do situace, se kterou si už nevěděl rady a snažil se vyhledat odbornou pomoc, ví, že je velmi těžké najít dobrého psychologa. A co navíc, je velmi těžké najít vůbec nějakého psychologa.

Podzim je ročním obdobím transformace a změn. Přináší s sebou nejen chladnější dny a barevné koruny stromů, ale může také negativně ovlivnit naše duševní zdraví a pohodu. V následujícím článku se podíváme na mechanismy, kterými podzim působí na naši psychiku, na metabolické procesy, které v těle v těchto dnech probíhají, a nabídneme tipy na udržení psychické pohody i v tomto náročnějším ročním období. Zůstat v pohodě i při podzimních plískanicích není nemožné, jen je třeba vědět, jak správně na to.

Syndrom vyhoření a deprese mezi Čechy stále přibývají. Jejich vážné příznaky vykazuje třetina lidí. Podle odborníků jde o následek izolace během pandemie, obav z války na Ukrajině, ekonomické krize i narušení dřívějších pracovních rutin. Oba psychické stavy přitom významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Syndrom vyhoření a deprese si ve společnosti získávají stále více pozornosti. Oba stavy narušují celkovou kvalitu života pacienta, nejen tu profesní, jak se někdo může u syndromu vyhoření domnívat. Deprese představuje opravdu hluboký problém vedoucí k pocitům smutku, ztrátě radosti z činností, které nám dříve náladu zvedaly, i fyzickým příznakům, jako jsou poruchy spánku nebo chronická únava. Oba stavy navíc významně ohrožují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Peníze jsou nejen prostředkem směny, ale také zdrojem emocí.

Jsou nekontrolovatelné, intenzivní, někdy dokonce i děsivé. Říká se jim vtíravé myšlenky a mohou vás opravdu zatěžovat.

Neshody s tchyněmi i s rodiči, hádky, rozdílné představy téměř o všem. To lidé často zmiňují, když přijde řeč na soužití více generací pod jednou střechou. Málo se ale mluví o tom, jak takový model vnímají děti. Pro ně je naopak obohacující.

Pozoruhodný případ s nádechem lehké bizarnosti hlásí Brno, kde aktuálně řeší obtěžování psů. Hlavní roli v případu hraje jednačtyřicetiletý muž, jenž hafanům sundává náhubky, odepíná je z vodítka a bere jim oblíbené hračky. Na vlastní oči počínání podivína sledovali pejskaři, kteří se mu za pomoci strážníků postavili.

Jako společnost fungujeme velmi rychle. Vyvíjejí se stále nové věci, všechno je navíc nejlepší udělat co nejrychleji, co nejlépe. I když je takový přístup v mnohém prospěšný, z dlouhodobého hlediska není příliš udržitelný. O to víc, pokud se nás týká osobně a my nedokážeme na chvíli zpomalit a udělat si čas sami pro sebe. Podle čeho poznat, že je lepší na chvíli zvolnit?

Už jako malí se od babiček dozvídáme, že život je dar. Proč nás tedy při přepadení pojímá hrdinství a chceme si něco dokazovat? Není snad lepší se v krizové situaci stáhnout a vážit si sebe sama? A možná i života toho, kdo stojí proti nám?

Postcovidový syndrom, známý také jako dlouhodobý covid, je komplexní soubor přetrvávajících fyzických a psychických symptomů.

Jsem terapeut přeživších. Jen ne těch, kteří přežili traumatickou událost typu železniční neštěstí nebo pád letadla. Mí pacienti nejsou váleční veteráni ani ti, kteří přežili nějakou ošklivou autonehodu. Většina mých pacientů vlastně už neměla žít.

Přirozený porod je velkým zásahem do těla ženy, a bohužel - ne vždycky se obejde bez komplikací a velmi nepříjemných následků. Některé čerstvé maminky trápí po nastřihnutí hráze problémy, o kterých se ale na veřejnosti nemluví. Nechtěný únik stolice přitom postihuje podle nového výzkumu jednu z pěti rodiček.

Vážná nemoc nebo úraz obrátí člověku život vzhůru nohama.

Dnes na téma alkoholismus, který je závažným onemocněním, které postihuje tisíce lidí po celém světě.

Místo lásky každodenně přihlížela tomu, jak otec surově bije její matku. Už jako malá se smiřovala s myšlenkou, že se probudí a matka tady nebude, protože ji otec zabil. Ani rozvod jim však štěstí nepřinesl. „Další partneři byli kopií otce. Vládlo u nás násilí a křik. Následky po tom všem, co se doma odehrávalo, si ponesu do konce života,“ říká v otevřeném rozhovoru umělkyně Tereza Jakubíková, známá pod uměleckým příjmením Jacob.

Hněv je mocná emoce, která dokáže člověka zcela pohltit a stejně tak velmi zraňovat, pokud ji neovládneme nebo nezvládneme. Jenže naprosto ji potlačovat také není vhodné.

Milovat znamená přijímat druhého takového, jaký je, včetně jeho odlišností. Ale co když se vztah stane těžkým? Jak se vyrovnat s negativitou a jak žít v lásce i ve smrti?

Udělali jste vše, co jste mohli, školku jste předem navštívili, s dětmi jste si promluvili a přesto vaše dítě chodí ze školky s obavami?

Manipulátoři se nás snaží ovládat různými technikami. Tyto techniky mohou být nenápadné a je obtížné je rozpoznat, ale důležité je znát, abychom se jim mohli bránit.

Společnost oslavuje multitaskery, neúnavné a neúnavné nadšence, ale za jakou cenu? Temnou realitou je, že neúnavná honba za statusem superhrdiny je jistou cestou k vyhoření.

Dlouhým cestám se nejraději vyhýbáte a místa, kde není možné si odskočit, jsou pro vás noční můrou. To, co za tím stojí, je časté nutkání na malou. Čím je toto nutkání způsobeno? Jaké jsou symptomy hyperaktivního močového měchýře?

Myslíte si, že když se na někoho podíváte, tak ho skutečně vidíte? Nebo jen vidíte jeho oblečení, účes, šperky nebo tetování? Jak ovlivňuje náš vzhled naše chování a osobnost? A jak ovlivňuje naše vnímání a hodnocení ostatních lidí?

Znají to zřejmě všichni rodiče. Když si dítě postaví hlavu, že jídlo, které před ním přistálo na stole, v žádném případě nepozře, nikdo ho do něj nedostane. Kdy to začít řešit?

V České republice vloni přibylo sebevražd. Pokračuje tak mírně stoupající trend, který začal v roce 2019. Každá stá smrt v loňském roce byla z vlastního rozhodnutí.

Koronavirus je pryč, ale následky stále přetrvávají. A kromě těch fyzických důsledků je bohužel také velmi časté duševní oslabení. Omezení pohybu a možnosti sociálního kontaktu poznamenalo především dospívající děti.

Zvládnout léčbu rakoviny může být vyčerpávající proces. A když skončí, lidé se chtějí co nejrychleji „vrátit do života“.

Nemůžeš ji nosit pořád na rukách, bude rozmazlená. Nemůžeš mu všechno koupit, bude rozmazlený. Podobných rad slyší rodiče a prarodiče spoustu, ať už od příbuzných, známých nebo se na ně valí z internetu. Problém je, že pod slovem rozmazlenost si každý představuje něco jiného.

Hana žije s partnerem, který nejeví zájem o její city ani běžné věci, třeba jaký měla den. Mluví jen o sobě a nechápe, že i ona má city a potřeby. Jak s takovým člověkem komunikovat, radí Samuel Kaufman.

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská promluvila o emocionálním dopadu války na její rodinu. V rozhovoru pro stanici BBC se svěřila, že jejímu synovi chybí táta, ale přesto věří, že náročnou situaci společně zvládnou.

Strach je emoce, kterou zná každý z nás, a to v mnoha podobách. Vzniká jako reakce na konkrétní hrozící nebezpečí nebo ohrožení. Dva základní typy této reakce jsou: bojuj, nebo uteč.

Zrychlující se životní tempo i vysoké nároky, které na sebe klademe, nás dostávají pod tlak. Chybí prostor odpočívat, zabývat se vlastními pocity, natož třeba truchlit. Až náhle přijdou vážné zdravotní problémy. Vyšetření ale často nic podstatného neprokáže. Pak můžete nechat pracovat čas. Nebo zkusit pomocí psychosomatické medicíny zjistit, zda za tím nestojí vaše psychika a vztahy.

V polovině 20. století vstoupil do světa psychologie kontroverzní a provokativní výzkumný projekt, který měl za cíl zkoumat lidské chování v prostředí simulovaného vězení s ohledem na hrůzy druhé světové války. Stanfordský experiment se stal základem pro diskuse o etice ve vědeckém výzkumu a omezeních lidského chování v extrémních situacích.

Návrat do školy řadu dětí stresuje buď kvůli strachu z učiva, vztahům se spolužáky, nebo obavám ze změn spojených s novým prostředím. Ordinace psychologů se po prázdninách kvůli tomu opět plní rodiči, nezastaví se ani Linka bezpečí. Napilno měla však i během léta. To děti prý trápila zhoršená sociální situace v rodině nebo rozchody rodičů.

Každý z nás má svou duši, která je jedinečná a neopakovatelná. Duše je to, co nás dělá tím, kým jsme, co nás motivuje, co nás naplňuje, co nás trápí. Duše je také to, co se odráží v našem vzhledu.

Pojem trauma slýcháme v poslední době až podezřele často. Možná se někdy až nadužívá, ale faktem je, že skutečné trauma existuje a týká se mnohých z nás, i když to navenek nejde ani poznat. Trauma má tolik projevů a původů, jako je lidí, kteří s ním žijí. Co je to vlastně trauma? Jak vzniká a jde vůbec efektivně řešit? Na tyto a mnohé další otázky se pokusí odpovědět následující článek.

Teprve posledních pár desítek let pracují psychologové a psychiatři intenzivněji s traumaty a s tím, co způsobila v našem vývoji. Traumata vznikají a projevují se různě, ale jedno je spojuje. Těžko se vyhledávají.

Polovina Čechů přiznává, že je na ně současný životní rytmus moc rychlý a v dlouhodobé perspektivě cítí nejistotu. Uvádí to průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti. Přesto jsou však Češi klidnější než některé evropské národy. V průzkumu dvě třetiny z nich uvedly, že ve svém životě nemají problém se stresem, snaží se proti němu bojovat a hledat cesty, jak zabránit vyhoření a mít více klidu.

Křehké, zranitelné, osamělé: Neviditelné dítě touží po jediném – aby si ho ostatní konečně všimli.

Školní léta bývají ve vzpomínkách mnoha dospělých nejšťastnějším obdobím v životě. S blížícím se novým školním rokem je tak dobré zaměřit se na to, jak dětem návrat do školy co nejvíce zpříjemnit, aby měly zážitky, na které budou rády vzpomínat.

Poštovní známky, mince, ubrousky, staré panenky, hodiny… Předměty sběratelských vášní jsou různé. Záliby a koníčky jsou zdraví prospěšné, mnohdy obdivuhodné. Zpravidla ovšem jen v očích těch, kterých se netýkají. Rodiny vášnivých sběratelů mnohdy trpí.

Nepříjemné bolesti hlavy, nálada jako na houpačce, nafouknuté břicho nebo třeba deprese. To je jen zlomek symptomů, které důvěrně zná většina žen trpících nepříjemným premenstruačním syndromem (PMS). Ačkoliv je tento stav často terčem vtipů a v žertu se na něj svádí třeba ženina mrzutost, faktem zůstává, že se jedná o velmi nepříjemnou zdravotní indispozici, která až u 8 % žen omezuje vykonávání běžných denních činností. Proč vůbec PMS vzniká? A jak se s ním dá bojovat?

Dodnes obdivuji záchranáře a hasiče, že dělají svou práci, i přes to všechno, co vídávají a zažívají u nehod.

Bývalý český fotbalista kvituje, že ve Fortuna:Lize ztrácí body i favorité, pro fanouška a celou soutěž je to podle něho jenom dobře.

Radostné očekávání potomka má i své drobné stinné stránky. Některé malé zdravotní potíže se dají vydržet, s jinými je dobré zajít za odborníkem.

Razím názor, že žena, která nikdy nepracovala v čistě dámském kolektivu, ví o životě houbeles. Žena, která nikdy nepracovala jako jediná holka v čistě mužském kolektivu, ovšem také. Pochopí je pouze muž, kterého v práci obklopují samé baby. Hejna by se zkrátka měla míchat a basta!