Kdo objevil Ameriku? Kryštof Kolumbus? Nebo někdo úplně jiný a už o celá staletí dřív? Tuto otázku by mohla rozřešit záhadná mapa Vinlandu objevená v Barceloně, která pochází z počátku 15. století. Jsou na ní totiž vyobrazena místa, která lidé tehdy neměli vůbec znát. Po hřbetech knih navršených v policích přebíhají stíny a nad stolem osvíceným lampou se
Na palubě parníku plujícího po Brněnské přehradě proběhne ve středu 27. května večer šestý koncert cyklu Okrajiny nazvaný Parník nad Atlantidou. Koncert souboru Brno Contemporary Orchestra (BCO) hudebně ilustruje představy o cestě do bájného světa a propojuje 520. výročí úmrtí Kryštofa Kolumba s 80. výročím zahájení lodní dopravy na přehradě.
Každé historické období má své důležité milníky. Učitelé je do nás „hustili”, co to dalo. V hlavě nám jistě něco zůstalo, minimálně významná data naší země. Dnes se ale zaměříme na světové dějiny a vyzkoušíme vás z událostí napříč historií naší planety. Věříme, že i když dějepis nebyl vaší silnou stránkou, stačí se jen trochu zamyslet a nějakou správnou odpověď určitě trefíte. V našem dnešním kvízu najdete notoricky známé skutečnosti, ale dozvíte se také něco nového.
Piri Reis nebyl jasnovidec, ale podařilo se mu získat pro sebe ztracenou mapu samotného Kolumba. Vděku se však nedočkal, jeho sultán jej nechal bez milosti popravit.
Z učebnic ho známe jako objevitele Ameriky, sám však až do smrti pevně věřil, že doplul do Asie. Jako guvernér na Hispaniole rozpoutal kvůli honbě za zlatem vlnu brutálního násilí a krutého teroru. Slavný mořeplavec nakonec skončil v poutech a svět opustil hluboce zahořklý a zklamaný.
Své jméno Porto Santo, jež v portugalštině znamená „svatý přístav“, získal malebný ostrůvek uprostřed Atlantiku díky námořníkům, které jeho břehy v roce 1418 šťastnou náhodou zachránily při prudké bouři. Dodnes mu dostojí, panuje tu opravdu svatý klid.
Možná jste o ceviche slyšeli v kulinářských show, možná vás vylekalo spojení „syrová ryba“. Ale pozor, ceviche (čtěte seviče) není ani sushi, ani tatarák. Je to fascinující ukázka jedlé chemie, která chutná jako prázdniny u oceánu. Pokud hledáte to nejlehčí jídlo do horkých letních dnů, právě jste ho našli. A jak ho jednou ochutnáte, budete se divit, proč jste s tím tak dlouho otáleli.
Benátčan Marco Polo (1254-1324) se proslavil svými cestami na Dálný východ. Je považován za jednoho z prvních Evropanů, který poznal – a též detailně popsal tehdejší poměry na území současné Číny. Nebo je všechno jinak a Marco Polo jen barvitě zaznamenal to, co zažili jiní?
Bylo toho víc, co odstartovalo novověk. Od knihtisku k reformaci, od brambory po změnu klimatu, od neštovic k tyfu, od Habsburka k Bourbonovi. Dnes o tom, když se Evropanům doslova otevřel svět.
Schválně, zkuste si tenhle experiment. Jděte do nejbližší hospody, kavárny nebo na třídní sraz a jen tak mezi řečí do placu hoďte otázku: „Kdo první z Evropanů objevil Ameriku?“ Vsadím se o své poslední boty, že minimálně 90 % lidí ze sebe bez zaváhání vyhrkne: „Kryštof Kolumbus, 1492, lodě Santa María, Pinta a Niña, pohoda, dej mi další otázku.“
V areálu Bílého domu nově stojí socha Kryštofa Kolumba, kterého prezident Donald Trump označil za prvního amerického hrdinu. Původní socha skončila během protestů za rasovou rovnost v roce 2020 v řece.
O tzv. bermudském neboli ďáblově trojúhelníku toho bylo napsáno již mnoho. K jednomu z nejspornějších zmizení však došlo v prosinci roku 1945, kdy se doslova a do písmene zcela „vypařilo“ hned několik letadel. Jednalo se také o první významné zmizení v moderní historii v této oblasti… Jak tedy vlastně začala záhada bermudského trojúhelníku?
Mnoho význačných vladařů žilo v zajetí svých dvorních astrologů. Někteří byli jejich předpověďmi tak poznamenaní, že bez vytvoření horoskopu nevyjeli ani na projížďku na koni. Existuje však i řada osobností, které astrologii používaly, aby na své životní pouti dosáhly ještě většího vlivu a slávy. Například janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451–1506) vyplul k objevení americké pevniny
Všichni ho znají jako objevitele Ameriky. Do nového světadílu ale vlastně neměl namířeno. Původně toužil po objevení nové cesty do Indie západní cestou a s tímto svým přesvědčením také zemřel. Ačkoli už za jeho života bylo mnohým jasné, že se jedná o nový kontinent. Do Evropy se ze své první cesty za oceán vrátil 4. března 1493 na palubě lodi Niňa. Zakotvil kvůli počasí u portugalských břehů, takže upadl v podezření, že se zpronevěřil Španělům, kteří jeho plavbu financovali…
Připravili jsme pro vás zábavný kvíz, který prověří vaše znalosti o událostech, jež se staly před mnoha lety. Víte, co je pravda a co jen zažitý mýtus? Otestujte se a odhalte, jak hluboko sahají vaše historické povědomí!
Sevilla nebo Dominikána? Aneb kde je vlastně pohřbený ten Kolumbus a proč je okolo toho tolik křiku. Když se řekne Andalusie, vybaví se nám okamžitě právě Sevilla. Právě ona patřila k městům, která útoku Maurů v 8. století podlehla jako jedna z prvních. A arabská nadvláda jí zůstala dalších 400 let. Ovšem právě díky ní můžete dnes v tomto nádherném městě obdivovat tak jedinečné památky, jako je palác Alcázar nebo Indický archiv.
Ani po objevení ruin vikingské osady na kanadském ostrově Newfoundlandu se dlouho nezdálo, že je nutné zpochybnit prvenství Kryštofa Kolumba. Trosky zdánlivě naznačovaly, že vikingský pokus o osídlení nového kontinentu rychle ztroskotal, zatímco od přistání Kolumbových lodí už proud Evropanů do Ameriky nikdy neustal.
Stephen Hawking varoval, že setkání s mimozemskou civilizací by mohlo připomínat příchod Kolumba do Ameriky – ne jako pokrok, ale jako katastrofu pro slabší stranu. Jeho výzva k opatrnosti při vysílání zpráv do vesmíru zůstává aktuální i v době rychlého technologického pokroku.
Dalo by se říct, že ničivé epidemie nakažlivých nemocí jako neštovice, spalničky, chřipka pomohly Španělům dobýt v tak krátké době Nový svět a učinit z Jižní Ameriky svou kolonii.
Ananas kdysi vyvolával stejné emoce jako vlastnictví soukromého tryskáče nebo nejnovějšího modelu luxusního vozu. V éře baroka a rokoka nebyl pouhým ovocem, ale ultimátním symbolem společenské hierarchie a politického vlivu. Jeho cesta na evropské stoly byla dlážděna fascinací, nesmírným bohatstvím a bizarními zvyklostmi, které z něj učinily nejstřeženější poklad aristokratických salonů.
Stojím pod vysokým, zářivě bílým pomníkem Kryštofa Kolumba. Snažím se mu pohlédnout do tváře, zatímco on mě přehlíží a zírá kamsi na mořskou pláň. Před plavbou máme oba. On z Janova do Ameriky, já z Janova k ikonickým vesničkám Cinque Terre.
Říkalo se jí také Matka Španělska. I ona žádost jistého janovského podivína vydat se do Indie západním směrem odmítla, a to dokonce třikrát! Nicméně byla to nakonec ona, která s touto cestou souhlasila a financovala ji. Dokonce také přistoupila na jeho přemrštěné požadavky. A onen námořnický dobrodruh? Samozřejmě Kryštof Kolumbus!
Byla současnicí Kryštofa Kolumba nebo Michelangela a stejně jako oni i Anděla Mericiová nám z dob raného novověku zachovala odkaz, na němž stojí dnešní moderní společnost. Usilovala o vzdělávání dívek a také o to, aby měly v životě i jinou možnost než se vdát či žít za zdmi kláštera.
Školy ho líčí jako hrdinu, realita však byla temnější. Kolumbus na Hispaniole zavedl teror a mučení, který šokoval i jeho současníky. Španělé jej nechali zatknout a potupně přivezli zpět do Evropy.
Jak by vypadal svět, kdyby Kolumbus v roce 1492 ztroskotal? Podívejme se na scénáře o německé Evropě, japonském Pacifiku a Spojených státech Pinzónských.
Většina učebnic tvrdí, že Ameriku objevil Kolumbus. To je ale omyl. Leif Eriksson tam doplul o 500 let dříve. Jeho osada, ale záhadně zmizela a svět si musel počkat na znovuobjevení v 15. století.
Kryštof Kolumbus před 533 lety spatřil mořské panny. Do deníku si zapsal, že nejsou tak krásné jako na obrazech. Ve skutečnosti se díval na kapustňáky.
Kromě brambor přivezl Kolumbus ještě něco. Syfilida zřejmě dorazila do Evropy po jeho výpravě. Našly se stopy nemoci v amerických kostrách starých tisíce let.
Podhradí, nádvoří, sklep i hodovní komnatu hradu Vízmburku obsadilo v sobotu 6. prosince 2025 peklo. Členové Sdružení pro Vízmburk, z. s., připravili pro děti dnes už tradiční akci Mikuláš na hradě.
Spojené státy mají největší světovou železniční síť, která se průběžně formuje již od 19. století. V minulém století jí však začal ujíždět vlak. Nové projekty jsou příslibem lepších zítřků a možná i nadějí k návratu na technologický vrchol.
Dny se s nadcházející zimou zkracují a teplota klesá. A bude hůř. Proč si tedy tento čas nezpříjemnit a nevyjet z nehostinného, chmurného počasí někam pryč?
Prakticky ve všech učebnicích se uvádí, že prvním objevitelem Ameriky byl janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506). Opravdu to tak ale bylo? Již v 6. století údajně došlápne na americkou půdu irský mnich Brendan během hledání legendární „země zaslíbené svatým“.
Jedni ho milují, druzí nenávidí. Jen máloco v historii spojuje a zároveň rozděluje lidstvo tak jako tabák. Jaké příběhy se skrývají za touto krásnou, ale jedovatou rostlinou? A jaké tresty kdysi hrozily těm, kteří si chtěli jen zapálit?
Případy kanibalismu se táhnou lidskou historií jako příslovečná červená nit, i když pojídání bližních patří u většiny etnik mezi největší tabu. Jak tato hrůzná praktika ovlivnila člověka, jeho zdraví a vývoj? A může mít i nějakou světlou stránku?
Řeč je o černých fazolích, superluštěnině bohaté na vitaminy, minerály, bílkoviny a antioxidanty, která posiluje vlasy, zkrášluje pleť, pomáhá snižovat hladinu „špatného“ cholesterolu a přispívá k regulaci cukru v krvi. Tady jsou všechny její vlastnosti a tipy, jak černé fazole připravovat.
Španělský guvernér ostrova Hispaniola domorodci opovrhuje. Co na tom, že se k němu i jeho mužům chovají mimořádně vstřícně a úslužně. Nejdříve se od nich nechá několik dní hostit, a když se mu konečně podaří svolat všechny nižší náčelníky do jednoho stanu, vydá už jen rozkaz k jeho zapálení.
Podzimní tradice, která k Tachovsku neodmyslitelně patří, začala. Ve čtvrtek ráno se pod hrází rybníka Regent rozezněly zvuky vody, rybáři zatáhli sítě a připravili kádě – začal výlov jednoho z největších rybníků v regionu. Pokračovat bude také v pátek, kdy se na hráz mohou přijít podívat návštěvníci. Veřejnosti je výlov přístupný od 8.30 do 13 hodin.
Jana I. Kastilská se bezhlavě zamilovala do muže, kterého jí určila sňatková politika jejího otce. Filip ale nepřipadal sličný, jak se mu říkalo, pouze jí, líbil se i jiným ženám. Jeho život předčasně ukončila krátká nemoc. Jana s jeho tělem v rakvi putovala dlouhé měsíce. Nakonec si vysloužila přídomek „Šílená".
Kousek čokolády dokáže zázraky. Zlepší náladu, zažene stres, dodá energii. Dnes si ji dopřáváme bez výčitek a s úsměvem, ale cesta k této sladké vášni byla dlouhá a překvapivě hořká.
Naši předci si různé jevy vysvětlovali zásahy bohů a existencí mytických bytostí. Jak se však později ukázalo, ne všechna bájná stvoření byla jen výplodem lidské fantazie.
Diabetes, obezita, zkažené zuby… Řada zdravotních problémů je připisována nadměrné konzumaci cukru. Znamená to, že bychom ho měli z jídelníčku úplně vyřadit? Nebo se bez něj naše tělo neobejde? A pozor – cukr najdete i tam, kde byste ho nečekali!
Kryštofa Kolumba jako objevitele Ameriky zná snad každý školák. Komu ale říká jméno Dirk Hartog? Právě on byl druhým Evropanem, kterému se poštěstilo zakotvit u australských břehů.
Francouzská sochařská společnost Atelier Missor chce postavit „nejvyšší sochu na Západě“ k 250. výročí vzniku Spojených států amerických. USA ho oslaví příští rok 4. července. Informuje o tom zpravodajský web Newsweek. Podle něj už sochaři stihli představit i zmenšený model sochy.
Nejzáhadnější místo, které si Dan Brown vybral pro svůj nejslavnější román. Tajemství, která nabízí tajemná kaple, je ale daleko tajemnější než známý román.
Kdo z nás by je neznal. Chutnají snad všem a upravit se dají (v přeneseném slova smyslu) na 1000 + 1 způsob. Jestlipak víte, kdy se brambory objevily poprvé v českých zemích?
Mohli se Karel Marx a Albert Einstein čistě teoreticky potkat? Nebo J.F. Kennedy a Vladimír Iljič Lenin? Tento myšlenkový experiment je základem našeho opravdu těžkého kvízu.
Tabák provází lidstvo tisíce let. Z posvátných rituálů původních obyvatel Ameriky se postupně stal každodenní zvyk a cigarety změnily svět. Jak se vyvíjely a kdo je začal vyrábět?
Zažijte bramborové knedlíky jinak. Vyzkoušejte tyto z krupice a vajíčkem. Vždy se povedou a vždy jsou výborné. Bramborové těsto se mimochodem skvěle hodí i na ovocné knedlíky.
Cathedral Grove na břehu jezera Cameron mezi městy Parkville a Port Alberni na kanadském ostrově Vancouver Island vyrazí dech. Jsou tu vlastně jen stromy, ale nejsou to stromy obyčejné. Připomínají Fangornský les z Pána prstenů.
Krátké procházky po andaluských městech Granada, Málaga, Marbella a Mijas. Autor je Slovák, a tak keď porovnáva svet s domácimi pomermi, myslí tie doma. Dokument si pozrite na TV, len je treba navoliť si HD kvalitu a zapnúť titulky.
Španělsko ukrývá jedny z nejkrásnějších měst v Evropě! Čeká na tebe bohatá historie, kultura, gastronomie, pláže i teplé slunečné podnebí. Španělé jsou navíc velmi veselí a přátelští lidé, a tak se ti bude v zemi určitě líbit. Přinášíme ti několik tipů, do jakých měst se podívat. Reklama Legendární Barcelona Začneme klasikou. Barcelonu zkrátka nesmíš na své cestě […]
Představte si to: Sedíte u stolu v 18. století a někdo vám nabídne červený kulatý plod. „Dej si rajče,“ řekne vám. A vy se chytáte za srdce, ustupujete o krok zpět: „Tohle je jedovaté, že jo?“ Přesně tak! Rajčata, která dnes milujeme v omáčkách i na pizze, byla kdysi považována za nebezpečná.