Parazitismus

Pomocí tablet chráníte svého psa, přičemž účinné látky mohou nepřímo ovlivňovat hmyz v okolním prostředí. Část se dostane do půdy a může hubit i další tvory, nejen ty cílené.

Drobný parazitický červ motolice podivná používá vynalézavý způsob, jak se dostat ke svému hostiteli, kterým jsou ptáci. Motolice pronikne do tykadla hlemýždě, které pak začne barvou i pohybem napodobovat housenku. Šneka navíc přinutí, aby proti své přirozenosti vylezl na světlo a přilákal na sebe ptáka, který ho nakonec sezobne.

Čmelík kuří dokáže nosnicím pořádně znepříjemnit život – obírá je o krev, stresuje je a snižuje produkci vajec. Přitom stačí obyčejný dřevěný popel z kamen, aby se z něj stala účinná ochrana. Slepice se v něm přirozeně popelejí a parazity mechanicky udusí ještě dřív, než se stihnou rozmnožit.

Nejbolestivější žihadlo v celém hmyzím světě je přisuzováno tzv. kulkovému mravenci. Hned v závěsu je ale vosa jménem tarantula hawk, latinsky Pepsis grossa. Její schopnosti jsou fascinující.

Unaveným nosnicím s klesající snáškou může pomoci běžná surovina z kuchyně. Jablečný ocet v napáječce potlačuje parazity a bakterie, takže slepice lépe trávějí a rychle se vracejí do kondice – bez chemie a za pár korun. Jak na to?

Skoč a utop se! Vylez na list a nech se sežrat! Zní to jako scény ze zombie hororu, ve skutečnosti je to každodenní realita života na louce nebo břehu potoka. Nenápadní paraziti tu mění své oběti v živé zombie, které bez odporu plní jejich příkazy.

Co dělat, když se v kurníku hromadí vlhkost, zápach a hmyz? Pomoc není složitá. Namísto chemie stačí do podestýlky přisypat hrst sušených bylinek – mátu proti mouchám, levanduli pro klid nebo rozmarýn proti roztočům. Nosnice si je samy rozšlapou a kurník se promění v příjemně vonící prostor.

Narazili jste na klíště, které je ale podivně strakaté? Seznamte se. Piják lužní se k nám dostal nedávno a moc se mu u nás líbí.

Borůvky rovnou z keře? Raději ne! Lesní plody mohou být kontaminované tasemnicí liščí, jejíž larvy napadají játra a působí škody po celá léta bez příznaků. Výskyt tohoto parazita v Evropě stoupá a v některých oblastech dokonce postihuje přes polovinu lišek!

Kapka krve ukrývá 700 milionů let evolučních bitev. Nový výzkum ukazuje, proč mají ježovky, hmyz i člověk krvinky – a proč jsou přitom tak radikálně odlišné.

Sedmačtyřicetiletá Britka Emma Marsdenová málem přišla o zrak poté, co si po pádu do špinavé vody nechala několik hodin nasazené kontaktní čočky. Do oka se jí dostal parazit, který napadl její rohovku.

Mikroskopický parazit z čerstvé zeleniny letos v USA nakazil tisíce lidí. Způsobuje týdny trvající průjmy a úřady stále pátrají, které potraviny za nákazou stojí.

Většinu života tráví vysoko v korunách stromů, přesto jednou týdně podnikají nebezpečnou cestu na zem. Dlouho nikdo netušil proč. Odpověď překvapila i vědce – hlavní roli v ní hrají drobní živočichové, kteří s lenochody žijí v nečekané symbióze.

Úhoř říční patří mezi nejzáhadnější a zároveň nejcennější ryby našich vod. O to větší pozornost nyní budí zprávy o jeho úhynech v několika lokalitách napříč severní Moravou.

Nový druh klíštěte dorazil do Česka! Hyalomma marginatum je větší, agresivnější a přišlo kvůli oteplování. Svou oběť údajně pronásleduje a přenáší nebezpečné nemoci. Musíme se bát?

V pórech vašeho obličeje mohou žít mikroskopičtí roztoči Demodex folliculorum.

Začátkem července se podle Českého hydrometeorologického ústavu zvýší aktivita klíšťat u nás. Odborníci připomínají, že řada představ o jejich chování i odstranění je mylná. Zejména špatný způsob zbavení se parazita může zvyšovat riziko nákazy lymsko

Klíšťata nečekají na kořist na stromech a domácí drůbež je sama o sobě nevyhubí. Vědci připomínají, že lidé dělají chyby i při snaze odstranit již přisáté parazity, nebo se mylně domnívají, kdy jim nehrozí onemocnění, jako jsou lymská borelióza a klíšťová encefalitida.

Mezi invazní organismy neřadíme jen zástupce rostlin a živočichů, ale i další, méně nápadné a méně známé skupiny organismů, například houby*. Vesměs se jedná o vláknité, často mikroskopické organismy se saprotrofním, mykorhizním, nebo – a to nejčastěji – parazitickým způsobem výživy. Jejich skrytý způsob života doprovázený masivní tvorbou spor a častá schopnost parazitace na původních hostitelích z nich dělají nenápadné, ale o to nebezpečnější kandidáty invazí.

Na první pohled připomíná klubko rezavých nití zamotaných do kopřiv. Ve skutečnosti jde o rostlinu, která se během evoluce vzdala téměř všeho, co je pro rostliny typické, a naučila se žít na úkor jiných.

Zapomeňte na líné parazity, kteří znuděně čekají na stéblu trávy, až kolem nich projdete s obnaženým kotníkem. Do českých luhů a hájů dorazil nový elitní lovec z říše hmyzu, který na rozdíl od našich domácích druhů nespoléhá na náhodu, ale svou lidskou i zvířecí kořist dokáže aktivně pronásledovat.

Chlupatý tvor velikosti mravence přeběhne po suché stráni v Krkonoších. Jenže to není mravenec, je to vosa, která loví čmeláčí potomstvo.

Moucha bzučivka se v USA neobjevila šedesát let – vyhubili ji sterilními samci. Teď je zpět v Texasu a Novém Mexiku. Ohrožuje skot, psy i kozy a léčba funguje jen při včasném odhalení.

Být nakažen měchovcem není nic, po čem bychom měli jako lidé prahnout. Ale být nakažen geneticky modifikovaným měchovcem by mohla být v budoucnu forma léčby.

Stačí pár minut v trávě, na zahradě nebo při procházce lesem a nezvaný pasažér může být na vašem těle. Klíšťata jsou letos podle odborníků i hlášení z terénu mimořádně aktivní a jejich výskyt roste na mnoha místech Evropy.

Stačí pár minut v trávě, na zahradě nebo při procházce lesem a nezvaný pasažér může být na vašem těle. Klíšťata jsou letos podle odborníků i hlášení z terénu mimořádně aktivní a jejich výskyt roste na mnoha místech Evropy.

Když se řekne antiparazitika, většina lidí si představí obojky nebo pipety proti blechám a klíšťatům. Sezonní parazité právě teď mají žně, ale chránit mazlíčky byste měli před mnohem širším spektrem cizopasníků.

V temnotě brazilského pralesa číhá na nic netušící rosničky neviditelný nepřítel. Specializované mouchy na ně zkouší brutální taktiku: útočí bleskově a své oběti nechávají požírat zaživa zevnitř vlastními larvami.

Se zneužíváním a nadužíváním dávek obávaná kobra Aleš Juchelka zatočí. Slíbil to, stejně jako všichni jeho předchůdci. Že na „ICE“ komando vynaloží násobně víc prostředků, než z dlužníků vymámí, upozorňuje Šťastný podcast.

Představte si rybu bez ocasu o velikosti dodávky, která leží na boku na hladině oceánu a nechá si ptáky vyklovávat parazity z kůže. Tak zhruba vypadá běžné odpoledne měsíčníka svítivého.

Samičku malého blanokřídlého hmyzu snadno zaměníme za přerostlého mravence. Ve skutečnosti jde o parazita, jehož larvy zabíjejí hostitele a který dokáže zahubit celé čmeláčí hnízdo.

Dovolená v oblíbené destinaci Čechů se změnila v tragédii. Slovinsko hlásí první úmrtí na malárii po třech desetiletích. Zatímco vědci varují před novými mutacemi, lékaři apelují na cestovatele, aby nepodceňovali příznaky a nehazardovali s vlastní bezpečností. Co všechno o nové vlně nákazy víme?

Kukačka spolkne cizí vejce, podstrčí vlastní a navždy zmizí. Její mládě pak vyhodí sourozence z hnízda. Hnízdní parazitismus je brutální – a překvapivě rozšířený napříč živočišnou říší.

Připravte se na týden, kdy se vesmír rozhodne pro pořádně agresivní jarní úklid ve vašem seznamu kontaktů. Hvězdy přestalo bavit sledovat, jak si hřejete na prsou hady, kteří jen čekají na vaši slabou chvilku. Teď přichází čas, kdy masky poletí k zemi rychleji než podzimní listí.

Ve kvízu najdete parazitů spoustu, ale ve článku se podíváme na jednoho blíže. Na toho, kterého můžete dostat od spřáteleného myslivce, který vám v dobré víře a z čirého přátelství daruje kus divočáka.

Jedovatý brouk z lesa? Majka fialová budí respekt, ale strach není nutný. Na dotek je ale nepříjemná. Jaro už se nám pořádně rozjelo a příroda se probouzí v barvách, o kterých se nám v zimě ani nesnilo. Jenže s prvním hřejivým sluníčkem vylézají i tací obyvatelé, co nás dokážou na procházce pořádně vycukat. My jsme nedávno u obce Rusava v Hostýnských vrších narazili na opravdového fešáka v lesklém fialovém kvádru. Jmenuje se majka fialová a internet je plný strašidelných historek o tom, jak je smrtelně nebezpečná. No, nenechte se vybláznit, realita je sice trochu pálivá, ale rozhodně ne tak černá, jak se píše na diskusních fórech.

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.

Patří mezi motolice, konkrétně tzv. ptačí krevničky. Přestože jde o parazity ptáků, občas napadají i lidi, u kterých způsobují onemocnění kůže. Zatímco u nás je známe, pro Portugalce byly překvapením.

V televizi, rádiu, v novinách i na internetu tuhle zprávu vídáte, slýcháte či můžete číst každoročně v období od druhé poloviny března až do konce října. Kdo by tipoval upozornění na změnu času, ten je tentokrát trochu vedle. Stejný rytmus výskytu totiž má i jeden nechtěný drobný parazit.

Africká trypanosomiáza, známá jako spavá nemoc, představuje ročně riziko pro miliony lidí v subsaharské Africe. Od počátečních horeček a bolestí kloubů graduje k rozvratu organismu, halucinacím a kómatu. Doteď se parazit úspěšně skrýval a léčba byla složitá.

Duben si s námi letos hraje jako kočka s myší a po mrazivém šoku z minulého týdne nám konečně hodlá hodit záchranné lano. Místo sněhových vloček se na nás chystá nálož saharského prachu a teploty, které konečně přestanou připomínat polární expedici.

Hvězdy rozdmýchaly oheň pod kotlem partnerské nerovnováhy a vy konečně uvidíte realitu bez růžových brýlí. Je to čas velkého účtování, kdy se ukáže, jestli váš vztah stojí na pevných základech, nebo jen na vaší nekonečné trpělivosti.

Tasemnice není jen odpudivý parazit z učebnice, je to i organismus, který se člověku přizpůsoboval miliony let. Dnes jsme si ve vyspělých zemích díky hygieně, medicíně a kontrole potravin na podobné parazity skoro odvykli - to ale nemusí být nutně správné.

Střečci rodu Dermatobia představují specifickou skupinu parazitických much, jejichž larvy se vyvíjejí v těle savců včetně člověka. Druh Dermatobia hominis je původcem furunkulózní myiázy v tropické Americe.

Představa klíštěte v posteli nebo na zácloně zní jako vystřižená z hororu. Bohužel, realita je taková, že tito obávaní parazité si mohou v našich domovech založit prosperující kolonii. Zatímco my řešíme repelenty do lesa, v záhybech našich záclon se může tiše líhnout nová generace „upírů“.

Hit od HBO The Last of Us stojí na reálném vědeckém základě. Zvyšující se globální teploty nutí patogeny k děsivým mutacím. Jsme jen krůček od toho, aby přeskočily na člověka?

Přírodovědci náhodou narazili v Jižní Americe na pozoruhodnou adaptaci jednoho druhu tamního pavouka. Ten předstírá nakažení smrtící parazitickou houbou, aby působil jako mrtvý.

Ivan, kamarád mého manžela Martina, se nám vetřel do manželství jako kukačka do cizího hnízda. Znají se skoro čtvrt století, a přesto ho můj manžel neprokoukl.

Housenka přišla na to, jak krutě využít mravenčího instinktu. Roztomilý modrásek má na svědomí životy dělnic.

Představte si, že někdo ovládá vaše tělo a nutí vás dělat věci proti vaší vůli. Ve světě přírody to není sci-fi, ale běžná strategie přežití. Někteří paraziti totiž dokážou manipulovat chováním svého hostitele tak dokonale, že z něj udělají nástroj pro vlastní rozmnožování.

Změna klimatu narušuje jemnou rovnováhu v přírodě, což je špatná zpráva také pro zemědělce, kterým parazitoidi pomáhají při ochraně rostlin.

Je to zvláštní pohled. Skoro to vypadá, že se brouk na větším mravenci vozí – jako by si ho osedlal. Ovšem důvod, proč onen brouk bizarní „rodeo“ podstupuje, je úplně jiný. Sbírá mravencovu feromonovou produkci, aby se mohl vydávat za člena kolonie – a aby přežil.

Nenápadná, průsvitná rybka z amazonských řek, která se dokáže protáhnout do žaberní dutiny mnohonásobně většího hostitele a během několika minut se nasytit jeho krví.

Parazitismus není jen vysávání živin. V některých případech jde o dlouhodobé a řízené požírání živého těla, při němž musí hostitel zůstat funkční co nejdéle.

Při pohledu do zimních korun stromů často narazíme na větší či menší zelené koule usazené vysoko ve větvích. Někdo si možná vzpomene na scénku z cimrmanovské divadelní hry, jinému připomenou romantickou atmosféru Vánoc. Jmelí je ale ještě mnohem zajímavější, než si většina z nás myslí.

Ropucha obecná patří mezi ty tvory, které člověk snadno přehlédne nebo si jich všimne jen tehdy, když mu zkříží cestu. Protože pokud vás za soumraku překvapí kupříkladu vášnivě se pářící pár, jen tak na to nezapomenete.

Ty malé, nepříjemné potvůrky zná každý rodič školou povinných dětí. Taková velryba ale nemá vlasy a ještě k tomu žije pod vodou, může mít tedy vši? Může i nemůže.