Úzkost

Stres je zátěž, která ve zdravé míře motivuje. Když ale přeroste v dlouhodobý nápor, má prokazatelný vliv nejen na psychiku, ale i na zdraví orgánů. U řady onemocnění je proto třeba pracovat s psychikou mnohem víc, než je to zatím běžné, upozorňuje profesor Tomáš Kovárník, známý český kardiolog.

Máte někdy pocit, že se „třesete“ uvnitř, ale nevíte proč? V tomto díle rozebíráme, jak naše tělo ukládá stres a proč se úzkost často ozývá v noci. Ondra sdílí svou zkušenost a vysvětluje, proč je důležité „přepsat“ staré vzorce v mozku, abychom se ve vlastním těle cítili zase bezpečně.

Syndrom vyhoření se nevyhýbá ani mladým lidem na vrcholu sil. Profesionální cyklista Kryštof Král v rozhovoru odkrývá svou cestu od dětského snu až k momentu, kdy se kolo stalo místo nástroje svobody zdrojem úzkosti a fyzických bolestí. V epizodě zjistíš, jak nenápadně se může změnit mentalita úspěšného sportovce, proč je perfekcionismus dvousečná zbraň a co se stane s tělem, když ho hlava přestane poslouchat.🎧 V timestamps si můžeš vybrat konkrétní část, která tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ 01:29 – Jak vypadá časová náročnost přípravy vrcholového sportovce? 05:42 – Je extrémní nátlak povinnou daní za profesionální sport? 09:05 – Může se psychická nepohoda projevit jako fyzický zánět v těle? 14:50 – Proč přichází pochybnosti o vlastních schopnostech i přes velké úspěchy? 17:19 – Jak vypadá cesta z vyhoření a kde hledat odbornou pomoc? 22:34 – Jak se po syndromu vyhoření vrátit k tréninku a nastavit si zdravější režim? 25:43 – Je po prodělaném vyhoření stále nutná podpora odborníka? 26:36 – Jaké pozitivní aspekty může člověku přinést takto těžká zkušenost? 📲 Aplikace Preventivka: https://www.loono.cz/mobilni-aplikace💛 Podpoř naši tvorbu na Darujme a zapoj se do naší mise: https://www.darujme.cz/projekt/1200879⌨️ Naše sociální sítě:📱 INSTAGRAM / https://www.instagram.com/loonocz📱 FACEBOOK / https://www.facebook.com/loonocz📱 TikTok / https://www.tiktok.com/@loonocz🎙 Host: Kryštof Král, profesionální cyklistaKampaň Dobré nitro #dobrenitro zaměřenou na osvětu o duševním zdraví se v rámci svých dobročinných aktivit rozhodla podpořit společnost Allwyn.

Osm let, více než tři stovky dílů a mnoho lidí, kteří díky podcastu Balanc našli oporu v temných chvílích. Moderátoři Petr Bouška a Markéta Šetinová se při posledním živém natáčení v sále Českého rozhlasu bavili s psychologem a psychoterapeutem Alešem Boreckým a psycholožkou a psychoterapeutkou Marií Poláškovou o tom, co jsou dobré konce a rozchody.

Uvědomit si vlastní identitu je často jen začátek. Ten další krok přichází ve chvíli, kdy o tom začneme mluvit s ostatními – s rodinou, s kamarády nebo třeba s lidmi, se kterými chceme navázat vztah. Jak teda může vypadat coming out u asexuality? Jak na něj reaguje okolí? A kde může člověk hledat podporu, když má pocit, že na to všechno není úplně připravený?

V jednom z předešlých dílů „Konec pohlavků? Co říká nový zákon o výchově dětí“ jsme otevřeli toto citlivé téma z pohledu zákona a jeho dopadů. Dnes na něj navazujeme z praxe Linky bezpečí. S Hankou Píšovou se zaměříme na to, s čím se děti na Linku nejčastěji obracejí, jak své zkušenosti s násilím popisují a jak s nimi naši konzultanti v rozhovorech pracují, aby jim pomohli najít bezpečí a další kroky.HOST: Mgr Hanka Píšová - Hanka je s Linkou bezpečí spojená už od roku 2000. Postupně prošla všemi rolemi konzultantské práce – od konzultantky přes vedoucí směny a vedoucí e-mailové poradny až po současnou pozici vedoucí služeb Linky bezpečí.Obsah:00:00 Násilí na dětech a proč o něm mluvit00:55 Jaké formy týrání děti popisují01:42 Skryté signály: úzkosti, deprese a sebepoškozování03:03 Dlouhodobé dopady na bezpečí, sebevědomí a vztahy05:14 Když si rodič uvědomí vlastní zranění z dětství06:24 Hranice násilí: facka, ponižování i systematické týrání08:16 Proč děti vnímají násilí jako normální10:02 Jak dítě sbírá odvahu zavolat o pomoc11:46 Co se děje při hovoru na Lince bezpečí15:08 Jak hledat bezpečné kroky a komu se svěřit17:43 Krizové situace a bezprostřední ohrožení19:11 Nárůst kontaktů kvůli ubližování dětem20:27 Možnosti a limity Linky bezpečí21:43 Když dítě volá kvůli sobě nebo kamarádovi23:00 ZávěrPartneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.Spolufinancuje: Evropská unie a Safer Internet Centrum ČR.Podporujte nonstop provoz Linky bezpečí.Díky Vaší podpoře dokážeme:✓ být tu pro dítě na telefonu kdykoli nás potřebuje, bez ohledu na denní dobu,✓ pracovat s akutním krizí a v řadě případů odvrátit fatální jednání, ✓ zklidnit situaci a pomoci dítěti najít bezpečnější řešení, nebo navázat další pomoc,✓ věnovat se důležitým preventivním programům.Pracujeme nonstop, ale bez dárců by to nebylo možné. Děkujeme.

Hraniční porucha osobnosti patří k nejlépe léčitelným diagnózám v psychiatrii, a přesto je opředená stigmatem a nepochopením, říká MUDr. Matěj Kasal, psychiatr vedoucí ambulancí Centra duševní rehabilitace Beroun. Podle něj 80 % pacientů do deseti let od diagnózy nepociťuje žádné příznaky nemoci. Klíčem je skupinová psychoterapie, jasná struktura léčby, a upřímná motivace ze strany lékaře.

Vztahy asexuálních lidí někdy skončí ještě dřív, než vůbec mohou začít — a to právě ve chvíli, kdy řeknou potenciálním partnerům nebo partnerkám o své orientaci. Většina si z toho odnáší bolestivý pocit, že je rozbitá. Ale některé vztahy fungují a přinášejí opravdovou blízkost.

Podle dostupných výzkumů se jako asexuální identifikuje zhruba jedno procento lidí. Co to ale znamená v běžném životě – ve vztazích, intimitě nebo randění – o tom se zas tak často nemluví. Jaké to je chtít vztah, a zároveň být asexuální?