Alexander Fleming

Data ČPZP ukazují, že antibiotika bere stále víc lidí a rostou i náklady. Odborníci varují před rezistencí, kdy běžné léky přestávají fungovat.

Znáte hlavní město Brazílie? Víte, kdo vynalezl žárovku? A tušíte, proč se říká, že Einstein propadal z matematiky? Znalosti nejsou jen školní povinnost, ale něco, co nám pomáhá chápat svět. Ať je vám dvacet, nebo sedmdesát, hlava, která se ráda učí, nestárne.

Za každou Nobelovou cenou se skrývá fascinující příběh lidského génia, trpělivosti i náhody. Víte, kdo stál za objevem penicilinu nebo teorie relativity?

15. září je 258. den roku, do jeho konce zbývá 107 dní. Svátek slaví Jolana, Melisa a Roland. V roce 1928 skotský bakteriolog Alexander Fleming objevil při studiu chřipky penicilin. Foto: Profimedia Coca-Cola měla pomáhat ze závislosti na morfiu, bramborové chipsy byly pouhý vtip: Vynálezy, které nám změnily život, vznikly úplnou náhodou Kristýna Ševčíková /…

Už po prázdninách nastupuje19letá Tereza Mikovcová na druhou nejprestižnější univerzitu světa, londýnskou Imperial College, studovat biochemii.

Více než 600 afroameričanů v Alabamě věřilo, že se účastní lékařského výzkumu zdarma. Ve skutečnosti byli pokusnými subjekty ve studii, která jim upírala léčbu a sledovala jejich umírání.

Je to taková méně známá tvář osvobození západních Čech americkou armádou. Mnohé české děti vděčí za své životy penicilinu, který sebou přivezli američtí vojáci. Pokud by ho nedostaly, většina z nich by by nežila.

Dnes by nás ani nenapadlo, že by obyčejná angína nebo lehké poranění kolena mohly člověka stát život. Jenže ještě před sto lety byla situace úplně jiná – bakteriální infekce tehdy znamenaly skutečný strašák. Až do chvíle, kdy se na scéně objevil penicilin. Zcela náhodně.

Gymnazistka Tereza Mikovcová je posedlá vědou a chce studovat prestižní Imperial College London. Už je přijatá, ale potřebuje ještě víc než půldruhého milionu korun.

Kiks pro nás znamená selhání. Stydíme se za něj, snažíme se ho skrýt. Chceme být dokonalí a jakéhokoli lapsu se zcela vyvarovat. Špatně! Ne nadarmo se říká: „Chybami se člověk učí“ nebo „Bez neúspěchů není úspěchu“. A taky „Chybovat je lidské“.

Antibiotika užíval alespoň jednou za život asi téměř každý z nás – ať už při zánětu zubu, angíně, nebo jiném onemocnění.

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

TBC, zkratka, která je už dnes jen značkou v očkovacím průkazu. Ještě před sto lety ale tuberkulóza často znamenala smrtelný ortel. Říkalo se jí souchotiny, úbytě nebo bílý mor. Lidé byli zoufalí, strach ze smrti byl totiž opodstatněný a metody léčby minimálně kontroverzní.

Penicilin, první antibiotikum, je symbolem vědeckého pokroku v léčbě infekčních nemocí. Jeho objev zachránil miliony životů a otevřel dveře k moderní medicíně.

Penicilin a jeho léčivé účinky objevil v roce 1928 britský mikrobiolog Alexander Fleming, vítězné tažení penicilinu však začalo až o něco později, protože vědec z plísně zprvu nedokázal izolovat účinnou látku. Čistý penicilin získali teprve v roce 1940 patolog Howard Walter Florey a chemik Ernst Boris Chain.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se bakteriální infekce vrátí do roku 2050 na místo jedné u nejčastějších příčin úmrtí. Jak je to možné, když máme antibiotika?

Tohle jsou základní znalosti. Určitě zvládnete většinu z nich.

15. září je 259. den roku, do jeho konce zbývá 107 dní. Svátek slaví Jolana, Melisa a Roland. V roce 1928 skotský bakteriolog Alexander Fleming objevil při studiu chřipky penicilin. Foto: Profimedia Coca-Cola měla pomáhat ze závislosti na morfiu, bramborové chipsy byly pouhý vtip: Vynálezy, které nám změnily život, vznikly úplnou náhodou Kristýna Ševčíková /…

Penicilin se stal zázrakem medicíny 20. století a změnil způsob, jakým lidstvo bojuje proti bakteriálním infekcím. Jak tento objev navždy změnil medicínu?

Penicilin je známý jako antibiotikum, které je dnes nezbytné pro léčbu mnoha různých nemocí. Ačkoli ho dnes považujeme za běžnou součást medicíny, před necelým stoletím byl naprosto revolučním objevem. Je proto zajímavé podívat se na jeho historii. Jak byl penicilin objeven a kdo se zasloužil o jeho uvedení do praxe?

Mezi největší vynálezy patří kolo a telefon. Přístup k internetu také změnil svět. A vývoj penicilinu a vakcín zachránil miliony životů.

Zapomeňte na to, že houby vždycky vypadají jako hříbky, babky nebo muchomůrky. Jejich říše je mnohem různorodější a některé jejich vlastnosti fascinující. Houby jsou významnou součástí lidského jídelníčku odpradávna. Mají však mnohem kurióznější vlastnosti než jen chuť. Mohou zaujmout svou podobou, bizarním způsobem života, ale i účinky na psychiku nebo zdraví vůbec. Kolik z následujících druhů hub znáte?

Nemoc považovaná očkováním za vymýcenou se vrátila. Dospělým většinou závažné komplikace nehrozí, to však neplatí pro novorozence a děti.

Levnější a rychlejší cestu k novým antibiotikům nyní našla umělá inteligence.

Jak doložím v úvodu, gastronomie je oblast s fenomenální šíří záběru. Potvrdila mi to i příprava na dnešní gastroglosu, opět zaměřenou na zimní stravování. V jejím závěru se s vámi podělím o výživný a zahřívací guláš ze sójových bobů.

Existuje spousta věcí, bez kterých už si nedovedeme představit každodenní život. O to působivější je, že mnoho z nich nevzniklo dlouholetým bádáním, ale jednou velkou náhodou.

Antibiotika přestávají účinkovat. Proto byla oživena původní plíseň doktora Fleminga.

Bylo úterý 21. listopadu 1916, když pět minut po 21. hodině zemřel císař František Josef I., který mnohonárodnostnímu rakousko-uherskému soustátí vládl téměř 68 let.

Nedostatek penicilinu a obecně antibiotik v českých lékárnách rezonuje společností již několik měsíců. Kdy bude důležité léčivo opět snadno dostupné, je stále otázkou, na niž nikdo – ani ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) – nezná přesnou odpověď. Proti kterým nemocem antibiotika skutečně zabírají? A čeho by se jejich uživatelé měli vyvarovat? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled toho nejdůležitějšího.

15. září je 258. den roku, do jehož konce zbývá 107 dní. Svátek slaví Jolana, Melisa a Roland. V roce 1928 skotský bakteriolog Alexander Fleming objevil při studiu chřipky penicilin. Co se stalo v hudebním světě? A kdo slavný se narodil? Foto: Featureflash Photo Agency / Shutterstock.com Krásný hlas, fenomenální úspěch, divoký a krátký život:…

Správná kondice střev hraje nezanedbatelnou roli nejen pro náš břišní komfort, ale pro zdraví celého těla. Imunitní systém nedokáže dobře fungovat bez zdravého trávicího traktu a naopak. Důležitost kvalitního složení střevního mikrobiomu, který je pro každého člověka unikátní jako otisk prstu, vysvětluje přední gastroenterolog, profesor Milan Lukáš z Klinického centra ISCARE.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce.

Bakteriální infekce jsou známé tím, že se léčí antibiotiky. Nečekejte ale, že vám je lékař předepíše automaticky a vždy. Někdy naše tělo nechá, aby se s nemocí popralo samo. Jak se stalo, že jsou antibiotika takovou vzácností a musíme s nimi šetřit?

Už téměř 100 let nám s infekcemi bakteriálního původu pomáhají antibiotika. V posledních letech přestávají antibiotika fungovat. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce. Už téměř 100 let nám s infekcemi bakteriálního původu pomáhají antibiotika, jejichž objev zasáhl i do průběhu 2. světové války. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit. Kořeny antibiotik a problém ztráty jejich léčivých účinků nám nastínil MUDr. Jan Strojil, Ph.D.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce, ale na ně už téměř sto let máme antibiotika, jejichž objev zasáhl i do průběhu 2. světové války. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit. Problém ztráty jejich léčivých účinků přibližuje lékař a klinický farmakolog Jan Strojil, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá. Jak mohli lidé bojovat se smrtelnými infekcemi před objevem antibiotik?

Některé filozofické směry pokládají člověka za vrchol evoluce. Jenže evoluce lidí pokračuje, v našich tělech vznikají nové geny.

Antibiotika, tolik opěvované léky, které vyléčily miliardy nemocí a zachránily miliony životů. Nejznámější antibiotikum je penicilin, za který jeho objevitel Alexander Fleming v roce 1928 získal dokonce Nobelovu cenu. Co jste o nich možná nevěděli?

S antibiotiky přišel do styku za celý svůj život nejspíš každý. Antibiotika jsou tolik opěvované léky, které vyléčily miliardy nemocí a zachránily miliony životů. V současnosti se však stále více řeší nadužívání tohoto léku, a jaké to má následky jak pro naše tělo, tak i pro budoucí generace. Na co si tedy dát pozor?

O antibioticích koluje mnoho nebezpečných mýtů, které snižují jejich účinnost. S jakými omyly se lékaři v ordinacích často setkávají? Protože se antibiotická rezistence týká celého světa (na následky komplikací spojených s rezistentními bakteriemi v roce 2019 zemřelo odhadem 1,27 milionu lidí), v listopadu na ni tradičně upozorňují 2 iniciativy. Jedná se o Světový antibiotický týden a také o Evropský antibiotický […] Článek Nejčastější mýty o antibioticích se nejdříve objevil na Vitální senior.

Zánět močových cest, zápal plic, tuberkulóza nebo sepse. To všechno jsou stavy, jejichž léčbu komplikuje odolnost bakterií proti antibiotikům. Lékaři upozorňují, že za posledních pár let se jejich rezistence vůči léčbě stala velkým problémem. Tak velkým, že Češi a Češky mohou začít opět více umírat na infekce, jež dnes považujeme za banální. Odolnost bakterií vůči antibiotikům vyjadřují dvě slova: antibiotická rezistence. Odborníci varují, že jde o velký problém, který představuje stále narůstající finanční zátěž pro zdravotnický systém, vyšší nároky na práci lékařů i zdravotních sester a především stojí za komplikacemi léčby části pacientů. Tématu se v aktuální kampani věnuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) a lékaři jej diskutovali také na odborném kongresu věnovaném infekcím, jenž se konal se na konci září v Praze.

Nalepili byste si na zeď místo tapety bublinkovou fólii? Ne? Přesně k tomu byla vynalezená. A co teprve takový kardiostimulátor! Ten se zrodil díky pomotaným drátkům.

Antibiotika představovala zhruba přes sto lety velký objev. Dodnes zachraňují miliony životů. Jenže postupem času si začaly bakterie vytvářet na antibiotika rezistenci. Podle statistik zemřelo v roce 2019 po celém světě 1,27 milionu lidí v důsledku nákazy bakteriemi rezistentními na antibiotika. Když si vezmeme, kolik lidí zemře ročně V Česku na následky dopravní nehody – v roce 2020 to bylo 460 osob –, tak u rezistence na antibiotika je toto číslo u nás ještě vyšší (486 osob v roce 2015).

Sýr je velmi oblíbený po celém světě.

Víte, na které antibiotikum nepotřebujete předpis od lékaře? Odpověď je banální. Jedná se o přírodní prostředky, které vám v péči o zdraví dokonale pomohou a většinu z nich máte doma.

Nesprávné a nadbytečné užívání antibiotik vede ke vzniku mnoha problémů. Lékaři na celém světě nyní čelí obtížným situacím, kdy pacienty s infekcí nelze adekvátně léčit, protože konkrétní bakterie je zcela rezistentní vůči dostupným antibiotikům.

Na rozdíl od srdečních onemocnění či mrtvic, které zabijí každoročně nejvíce lidí na světě, se o ní moc nemluví. Pro lidstvo ale představuje stále větší hrozbu. Rezistence bakterií na antibiotika se podle britských vědců řadí na třetí příčku seznamu nejčastějších důvodů úmrtí. Každodenně kvůli ní zemře tři a půl tisíce lidí.

Experti předkládají hrozivá data. Zjistili, že bakterie odolné vůči antibiotikům ročně stojí za téměř pěti miliony úmrtí.

Více než tisíc lékáren v Česku se příští týden zapojí do osvětové kampaně o užívání antibiotik. V takzvaném antibiotickém týdnu, který se koná už pojedenácté, se lékárníci chtějí zaměřit na podávání antibiotických kapek, tablet či mastí u dětí. Poučit chtějí hlavně rodiče či prarodiče. Akci, která potrvá od 15. do 21. listopadu, dnes na tiskové konferenci představili zástupci České lékárnické komory.

Poslední dobou narůstá spotřeba antibiotik, která jsou si někteří pacienti schopni u lékaře doslova vydupat. Není divu, že se pak některé z bakterií stávají vůči této léčbě odolnými. Jev nazývaný antibiotická rezistence znamená v praxi vážný malér. Věděli jste například, že ročně zemře v Evropě 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií rezistentní k antibiotikům?

Psal se rok 1905, když německý zoolog Fritz Richard Schaudinn objevil bakterii, která získala název Treponema pallidum a vstoupila do dějin medicíny jako původce obávané syfilidy. O 23 let později Alexander Fleming vynalezl penicilin a v roce 1943 se tímto lékem úspěšně vyléčili čtyři nakažení. Syfilis však sužoval civilizovaný svět už od konce 15. století…

Život v dnešní době má mnoho výhod. Jednou z nich je pokrok v medicíně. Ovšem když nejsou lékárny k dispozici, vracíme se ke kořenům.

Když skotský lékař Alexander Fleming objevil v roce 1928 trochu náhodou antibiotikum penicilin, změnil tím svět medicíny navždy, třebaže k jeho běžnému používání vedla ještě dlouhá cesta. Do té doby byli lidé odkázáni na přírodní prostředky, které jim pomáhaly s nebezpečnými bakteriemi bojovat. A díky tomu se naučili tyto produkty a jejich účinky dobře znát a jejich vědomosti můžeme úspěšně využít i dnes. Některé běžné potraviny totiž neslouží jen k utišení hladu, ale jsou plné účinných látek, které nám pomohou s nejrůznějšími obtížemi

Od chvíle, kdy Alexandr Fleming objevil penicilin, byla antibiotika používaná k léčbě jakéhokoli druhu infekce po celém světě. Jejich užívání má však i vedlejší účinky.