Alexander Fleming

S antibiotiky přišel do styku za celý svůj život nejspíš každý. Antibiotika jsou tolik opěvované léky, které vyléčily miliardy nemocí a zachránily miliony životů. V současnosti se však stále více řeší nadužívání tohoto léku, a jaké to má následky jak pro naše tělo, tak i pro budoucí generace. Na co si tedy dát pozor?

O antibioticích koluje mnoho nebezpečných mýtů, které snižují jejich účinnost. S jakými omyly se lékaři v ordinacích často setkávají? Protože se antibiotická rezistence týká celého světa (na následky komplikací spojených s rezistentními bakteriemi v roce 2019 zemřelo odhadem 1,27 milionu lidí), v listopadu na ni tradičně upozorňují 2 iniciativy. Jedná se o Světový antibiotický týden a také o Evropský antibiotický […] Článek Nejčastější mýty o antibioticích se nejdříve objevil na Vitální senior.

Zánět močových cest, zápal plic, tuberkulóza nebo sepse. To všechno jsou stavy, jejichž léčbu komplikuje odolnost bakterií proti antibiotikům. Lékaři upozorňují, že za posledních pár let se jejich rezistence vůči léčbě stala velkým problémem. Tak velkým, že Češi a Češky mohou začít opět více umírat na infekce, jež dnes považujeme za banální. Odolnost bakterií vůči antibiotikům vyjadřují dvě slova: antibiotická rezistence. Odborníci varují, že jde o velký problém, který představuje stále narůstající finanční zátěž pro zdravotnický systém, vyšší nároky na práci lékařů i zdravotních sester a především stojí za komplikacemi léčby části pacientů. Tématu se v aktuální kampani věnuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) a lékaři jej diskutovali také na odborném kongresu věnovaném infekcím, jenž se konal se na konci září v Praze.

Nalepili byste si na zeď místo tapety bublinkovou fólii? Ne? Přesně k tomu byla vynalezená. A co teprve takový kardiostimulátor! Ten se zrodil díky pomotaným drátkům.

Antibiotika představovala zhruba přes sto lety velký objev. Dodnes zachraňují miliony životů. Jenže postupem času si začaly bakterie vytvářet na antibiotika rezistenci. Podle statistik zemřelo v roce 2019 po celém světě 1,27 milionu lidí v důsledku nákazy bakteriemi rezistentními na antibiotika. Když si vezmeme, kolik lidí zemře ročně V Česku na následky dopravní nehody – v roce 2020 to bylo 460 osob –, tak u rezistence na antibiotika je toto číslo u nás ještě vyšší (486 osob v roce 2015).

Sýr je velmi oblíbený po celém světě.

Víte, na které antibiotikum nepotřebujete předpis od lékaře? Odpověď je banální. Jedná se o přírodní prostředky, které vám v péči o zdraví dokonale pomohou a většinu z nich máte doma.

Nesprávné a nadbytečné užívání antibiotik vede ke vzniku mnoha problémů. Lékaři na celém světě nyní čelí obtížným situacím, kdy pacienty s infekcí nelze adekvátně léčit, protože konkrétní bakterie je zcela rezistentní vůči dostupným antibiotikům.

Na rozdíl od srdečních onemocnění či mrtvic, které zabijí každoročně nejvíce lidí na světě, se o ní moc nemluví. Pro lidstvo ale představuje stále větší hrozbu. Rezistence bakterií na antibiotika se podle britských vědců řadí na třetí příčku seznamu nejčastějších důvodů úmrtí. Každodenně kvůli ní zemře tři a půl tisíce lidí.

Experti předkládají hrozivá data. Zjistili, že bakterie odolné vůči antibiotikům ročně stojí za téměř pěti miliony úmrtí.

Více než tisíc lékáren v Česku se příští týden zapojí do osvětové kampaně o užívání antibiotik. V takzvaném antibiotickém týdnu, který se koná už pojedenácté, se lékárníci chtějí zaměřit na podávání antibiotických kapek, tablet či mastí u dětí. Poučit chtějí hlavně rodiče či prarodiče. Akci, která potrvá od 15. do 21. listopadu, dnes na tiskové konferenci představili zástupci České lékárnické komory.

Poslední dobou narůstá spotřeba antibiotik, která jsou si někteří pacienti schopni u lékaře doslova vydupat. Není divu, že se pak některé z bakterií stávají vůči této léčbě odolnými. Jev nazývaný antibiotická rezistence znamená v praxi vážný malér. Věděli jste například, že ročně zemře v Evropě 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií rezistentní k antibiotikům?

Psal se rok 1905, když německý zoolog Fritz Richard Schaudinn objevil bakterii, která získala název Treponema pallidum a vstoupila do dějin medicíny jako původce obávané syfilidy. O 23 let později Alexander Fleming vynalezl penicilin a v roce 1943 se tímto lékem úspěšně vyléčili čtyři nakažení. Syfilis však sužoval civilizovaný svět už od konce 15. století…

Život v dnešní době má mnoho výhod. Jednou z nich je pokrok v medicíně. Ovšem když nejsou lékárny k dispozici, vracíme se ke kořenům.

Když skotský lékař Alexander Fleming objevil v roce 1928 trochu náhodou antibiotikum penicilin, změnil tím svět medicíny navždy, třebaže k jeho běžnému používání vedla ještě dlouhá cesta. Do té doby byli lidé odkázáni na přírodní prostředky, které jim pomáhaly s nebezpečnými bakteriemi bojovat. A díky tomu se naučili tyto produkty a jejich účinky dobře znát a jejich vědomosti můžeme úspěšně využít i dnes. Některé běžné potraviny totiž neslouží jen k utišení hladu, ale jsou plné účinných látek, které nám pomohou s nejrůznějšími obtížemi

Od chvíle, kdy Alexandr Fleming objevil penicilin, byla antibiotika používaná k léčbě jakéhokoli druhu infekce po celém světě. Jejich užívání má však i vedlejší účinky.

Významného úspěchu dosáhli mikrobiologové z Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého při výzkumu léčby antibiotiky. Studie se zaměřila na zamezení reálné hrozby ztráty účinku antibiotik na bakterie. Rozsáhlý výzkum v tuzemských poměrech nemá obdoby.

Určitě jste už někdy zaznamenali, že se vám objevila plíseň na potravinách. I při skladování v lednici můžete narazit na viditelné plísně na potravinách. Rychlé zkáze podléhá zejména zelenina, ovoce či pečivo, na nichž bývají plísně patrné i pouhých okem. Proč bychom neměli takové jídlo konzumovat?

Přečtení genomu původní plísně, díky které Alexander Fleming objevil penicilin, by mohlo pomoci v boji proti bakteriálním rezistencím.

Generál je na rozpacích. Původně chtěl s tím otravným kapitánem zdravotní služby vyrazit dveře, ale jeho skotská umíněnost se mu začíná líbit. Už půl hodiny ho neodbytně přesvědčuje, že používání antiseptických přípravků do hlubokých ran je zbytečné. Mlýnek na maso, francouzské město Verdun, je nedaleko. Až sem je slyšet hřímání děl.

I zapomenutá plíseň může obrátit medicínu vzhůru nohama. Musí ji mít však v laboratoři někdo, jako byl sir Alexander Fleming.

Před 139 lety se ve skotském hrabství Ayrshire narodil jeden z nejvýznamnější lékařů všech dob, Sir Alexander Fleming. Celosvětově se proslavil svými významnými objevy lysozymu a penicilinu, který získal z plísně Penicillium notatum. K veledůležitému objevu mu dopomohla zvláštní souhra náhod – otevřené okno, náhodně vtroušená spora neznámé plísně, stará Petriho miska a hovězí vývar. Ačkoli objevu penicilinové plísně zpočátku nikdo nepřikládal váhu ani uznání, obdržel za něj Alexander Fleming Nobelovu cenu i rytířský titul „Sir“.

Dokážeme ulovit největší zvíře, vysvětlit spoustu přírodních záhad, změnit krajinu k nepoznání. Nedokážeme však navždy zvítězit nad nepřítelem, který je tak malý, že ho ani nevidíme.

Před šedesáti letey zemřel věhlasný skotský lékař Alexander Fleming, který stojí za objevem baktericidních účinků lysozymu a za získáním penicilinu z plísně Penicillium notatum. Ještě během druhé světové války lidé umírali na různé infekce. Díky náhodě a prozíravosti doktora Fleminga byl objeven penicilin, který do dnešní doby zachraňuje miliony lidí po celém světě.

Student Jan Opletal krátce poté, co byl 28. října 1939 při demonstraci proti německým okupantům postřelen, ucítil bolest v levém boku a myslel si, že byl pouze udeřen loktem. Je to typický projev vstupu střely, řekl na dnešním vzpomínkovém shromáždění při příležitosti 80. výročí Opletalovy smrti v posluchárně 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Miroslav Zeman, který působí na 1. chirurgické klinice - břišní, hrudní a úrazové chirurgie. První týden po Opletalově operaci na 1. chirurgické klinice byl celkový stav studenta uspokojivý, Opletal se ale choval zvláštně odtažitě.