Kateřina Medicejská

Kuřáci dnes naráží na řadu omezení, které se týkají jejich „záliby“. Jak vám ale ukáže článek z roku 1929, tak před dávnými časy přinášelo kouření nebo i šňupání tabáku daleko horší rizika, než že za něj dostanete pokutu.

Lžíce, nůž a vidlička: tato kombinace dnes překvapí asi málokoho. Zatímco jsou ale lžíce a nůž nástroje opravdu hodně staré a byly používány již od pradávna, s vidličkou je to trochu složitější. V Evropě se rozšířila až v průběhu 16. a 17. století a neměla to vůbec jednoduché.

Víte, odkud pochází slovo parfém? Kdo má lepší čich? A které suroviny se pro výrobu parfémů často používají? To vše a mnohem více vám právě teď prozradíme!

Před 434 lety přijal francouzský král Jindřich III. mladého mnicha, který mu přišel prozradit veledůležité tajemství. Jakmile byli o samotě, mnich Jacques Clément krále probodl.

Jste právě v dietě? Pokud jsou teď vaším největším nepřítelem chutě na sladké, můžete jim zatnout tipec špenátem. Ten je tlumí! A také posiluje imunitu, normalizuje tlak a předchází migréně.

Coby manželka francouzského krále Jindřicha II. a matka jeho potomků byla Kateřina Medicejská důležitou postavou Francie 16. století. Kromě politické scény však tahle Italka významně ovlivnila i tehdejší tamní gastronomii.

Jed, účinná ženská zbraň, která některým slavným aristokratkám pomohla dosáhnout jejich cílů. Proč zrovna jed? Jeho podání je snadné, na rukách přitom neulpí krev a je těžké jej odhalit. Zde je 6 nejznámějších traviček historie.

Katedrála Notre Dame je klenotem nejen Paříže a celé Francie, ale je i jednou z nejdůležitějších památek raně gotického stylu na světě. Její hodnota je nevyčíslitelná. Nyní se obnovuje po zdrcujícím požáru v roce 2019.

Když se řekne zmrzlina, mnohým z nás se automaticky vybaví ta italská. Podle legendy ale zmrzlinu vynalezli staří Číňané, do Itálie ji pak přivezl Marco Polo, do Francie Kateřina Medicejská a do Ameriky Thomas Jefferson. Pravdu o oblíbené letní chlazené pochoutce není snadné odhalit, pojďme se o to ale přesto pokusit.

Šťavnaté maso s křupavou kůrčičkou a sametovou nasládlou omáčkou z pomerančů je pokrm hodný slavnostní tabule, přitom jeho příprava není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Kachna na pomerančích se podle původní receptury připravuje vcelku, modernější přístupy však dovolují i kratší, neméně lahodnou úpravu pouze kachních prsou s citrusovými plody.

Kateřina Medicejská (1519–1589) byla královnou Francie, matkou tří králů a dvou královen a mezi lety 1559 a 1576 nejmocnější žena ve Francii a možná i v celé Evropě. Téměř 20 let vládla monarchii v době francouzských náboženských válek a politických intrik.

Coby manželka francouzského krále Jindřicha II. a matka jeho potomků byla Kateřina Medicejská důležitou postavou Francie 16. století. Kromě politické scény však tahle Italka významně ovlivnila i tehdejší tamní gastronomii.

Kateřina Medicejská ovlivnila v 16. století nejen francouzskou politiku, ale i francouzskou kuchyni. Italka, která se provdala za francouzského krále Jindřicha II., si na pařížský dvůr přivezla osobní kuchaře a cukráře.

Na první pohled vypadají gougères jako klasické malé kobližky, chutí vás ale překvapí. Tyto malé bochánky jsou totiž slané, a navíc se dělají z odpalovaného těsta, což je víc přibližuje k větrníkům nebo profiterolkám. Sýr přidaný do těsta z nich ovšem udělá vynikající chuťovku.

Francouzské elegantní a pestré makronky se na českých vánočních stolech pomalu zabydlují a snaží se vytlačit české pusinky. Jak vyrobit nadýchané křehké makronky, které po kousnutí křupnou a pak se jejich chuť na jazyku jen rozplyne, na to jsme se zeptali porotkyně z Peče celá země, cukrářky Míši Landové.

Přestože se na proroky jako byl Nostradamus často nahlíží s despektem, leckdy se jejich vize vyplní. Ne do puntíku, ale mírné mrazení zůstává. Jak je to možné? Připomeňme si devět proroctví, která se vyplnila.

Pokud považujete dnešní zrody královských potomků za obrovský mediální humbuk, tak zpozorněte. V minulých dobách probíhal prakticky veřejně i samotný porod.

Asi už nezjistíme, koho jako prvního napadlo ušít boty s vysokým podpatkem, nicméně průkopnicí v tomto směru byla Kateřina Medicejská, která si před 489 lety nazula tento módní výstřelek na své svatbě s budoucím francouzským králem.

Každá generace se ráda ohlíží za pošetilostí svých předků a baví se jejich zkrášlovacími praktikami. Jak si tito lidé mohli myslet, že si pitím zlata zajistí věčné mládí? Koho napadlo, dávat si na pleť přísadu z olova nebo se mazat krémy obsahujícími radioaktivní prvky?

Jídlo. Výživa pro náš organismus, který by bez něj nemohl fungovat. Během posledních sto let jsme však pokrmům a potravinám přisoudili ještě pár dalších významů. Staly se otázkou životního stylu a spotřební kultury. Jak jsme se ale od trhání masa rukama dostali až k minimalisticky naservírovaným pokrmům?

Nostradama jistě není třeba podrobněji představit. Tohoto francouzského lékaře a astronoma, vlastním jménem Michel de Nostredame, proslavily zejména jeho věštby, kterým můžete buď věřit nebo se smát jejich nejjednoznačnosti. Nicméně se nedá popřít, že některé se splnily. O to děsivější je fakt, že na rok 2022 Nostradamus předpověděl nejen války, chudobu a přírodní krize, ale také střet naší planety s obřím asteroidem. Znepokojující je i to, že se touto hrozbou zabývá sama NASA.

Je to jedno z nejproslulejších krveprolití nejen francouzských, ale i světových dějin. Masakr na den svatého Bartoloměje, zvaný též Bartolomějská noc, se odehrál v Paříži nad ránem 24. srpna 1572 a vyústil ve vraždění po celé zemi. O život přišly tisíce hugenotů, tedy francouzských protestantů. Všechno zosnovala králova matka Kateřina Medicejská, původně však chtěla zabít pouze jednoho muže.

Dobové záznamy hovoří o tom, že v Seině po noci z 23. na 24. srpna 1572 a následujících pár dnech vraždění plavalo tolik mrtvol, že se v ní nedaly lovit ryby. Masakr, který se rozšířil i na venkov a začal dvacetiletí hugenotských válek, ale de facto začal svatbou.

Pedro González dokázal své okolí přesvědčit o tom, že být chlupatý jako zvíře neznamená zvířetem být – přesto nikdy neměl všechna lidská práva. Jak vznikl svazek s jeho krásnou manželkou?

Bez obav můžeme říci, že stejně jako Nostradamus sám neměl nudný život, postaral se o to, že díky jeho proroctvím jej nemáme nudný ani my. Jeho proroctví se splňují s vysokou pravděpodobností: Podle ročního horoskopu se dosud vyplnilo více než 70 % z jeho 6 338 proroctví. Co nám Nostradamus „naplánoval“ v roce 2023?

Před 433 lety přijal francouzský král Jindřich III. mladého mnicha, který mu přišel prozradit veledůležité tajemství. Jakmile byli o samotě, mnich Jacques Clément krále probodl.

Jahody, jahody, všude samé jahody… Sezóna sladkých červených plodů je tady. Pokud potřebujete připravit nějakou rychlou a lahodnou sladkost, jahody jsou tou nejlepší ingrediencí. Zkuste náš rychlý nepečený dort, nebudete litovat.

Svatba má být rituálem lásky a radosti, když se navíc jedná o královskou svatbu v 16. století, je to velký diplomatický akt. Sňatek Markéty z Valois a Jindřicha Navarrského měl přinést mír Francii zdevastované náboženským válkami. Nic by však nemohlo být dál od pravdy: byla to krvavá svatba, která stála život tisíce lidí a v zemi rozpoutala další boje.

Francii vděčíme za mnoho gastronomických specialit, jednou z těch trochu méně známých je lyonský salát. Tato lahodná pochoutka uspokojí větší hladovce a zachutná i odpůrcům zeleniny. Listy salátu v něm totiž báječně doplňuje pošírované vejce a dokřupava osmažená slanina.

Jsou to malé, kulaté, sladké sušenky na bázi pusinek s náplní uprostřed. Lidé si je oblíbili hlavně proto, že jsou lehké a křupavé na vnější straně a hedvábně měkké uprostřed.

Nostradamova proroctví zaznamenaná v krátkých čtyřverších se překvapivě plní, tudíž je tento fenomenální lékař dlouhodobě považován za nejúspěšnějšího věštce všech dob. Své zkušenosti získal i od východních filozofů, meditoval a dokázal se dostat mimo vědomí. Ale nebyl moc chápán ani ve své době. Jedním z jeho nejpřesnějších proroctví byla předpověď smrti francouzského krále Jindřicha II. Nepokoušel se ho varovat?

Když se řekne Crème Chantilly, představíte si nějaký luxusní dezert? Název zní sice noblesně, ve skutečnosti se za ním ale ukrývá obyčejná šlehačka, ovšem s trochou cukru a vanilky, aby se neřeklo. I když vyšlehat šlehačku na dokonalou konzistenci také není tak snadné. Víte, jak na to?

Proroctví a předpovědi Michela de Nostradama jsou populární už několik set let. A co víc, většinou ke zděšení nás všech se vyplňují, s větší či menší přesností. Ať už si to Nostradamus uvědomoval nebo ne, jeho prorocké spisy jsou natolik vágní, že je lze přetvořit do mnoha podob, aby vždy aktuálně odpovídaly dění ve světě. Pokud to bylo záměrné, pak možná Nostradamus skutečně měl schopnost předvídat. Podívejme se na ta, z nichž až mrazí.

Během bartolomějské noci roku 1572, při níž došlo v Paříži k masakru tisíců hugenotů katolíky, byl zabit i hlavní představitel protestantské strany admirál de Coligny. V čele skupiny vrahů, kteří jej brutálně zamordovali, stál Čech. Jmenoval se Jan Janovský z Janovic.

Pro každou ženu znamená svatba okamžik, kdy se na chvíli stane princeznou z pohádky. Markéta z Valois však takové štěstí neměla. Ke svatbě ji donutili a bujaré oslavy skončily jedním z nejkrvavějších masakrů v dějinách, známý jako Bartolomějská noc.

Po většinu středověku bylo zvykem oblékat se na znamení smutku do bílé. Teprve v 16. století nastal radikální obrat díky třem ženám z francouzského dvora.

Asi už nezjistíme, koho jako prvního napadlo ušít boty s vysokým podpatkem, nicméně průkopnicí v tomto směru byla Kateřina Medicejská, která si před 488 lety nazula tento módní výstřelek na své svatbě s budoucím francouzským králem.

Korzet byl v minulosti tvořen jen tílkem s kosticemi, jež mělo chránit ženin pas. Móda však šla do extrémů, a dámy si ho občas utahovaly tak moc, že jim mohl způsobit řadu nebezpečných zranění. Patřily mezi ně například problémy s dýcháním či dokonce probodnutí orgánů.

Manželství Markéty z Valois bylo nešťastné a bez lásky. Její svatbu navíc doprovázel jeden z nejkrvavějších masakrů v dějinách, známý jako Bartolomějská noc. Kvůli náboženskému sporu mezi hugenoty a katolíky, jejichž vztahy měly být původně tímto manželským svazkem uklidněny, zemřelo více než 20 tisíc lidí.

Jemné, vláčné, slaďoučké. Když se do nich zakousneme, naše chuťové buňky se roztančí a my propadáme absolutnímu blahu. Řeč je o makronkách. Kde se u nás vzaly, jaký je jejich původ a hlavně co z nich dělá takhle božskou věc?

První parfémy se vyráběly jen z běžných bylinek jako byl tymián nebo rozmarýn. Vše se naštěstí změnilo díky myšlení, pronikajícímu z renesanční Itálie. A také asi díky nejznámějšímu mořeplavci – Kryštofu Kolumbovi.

Čekají nás horké dny a tak je fajn něčím se zchladit. Zmrzlina je značka ideál. Ale jakou si vybrat? Možná patříte mezi většinu, která nedá dopustit na vanilkovou, pokud ale rádi experimentujete, přečtěte si, jaké jiné příchutě jsou ještě k dispozici. Některé vám možná vyrazí dech...

V roce 1572 zemřel Zikmund II. August, poslední polský král z rodu Jagellonců. Pro polsko-litevský stát nastal čas volby nového panovníka a do Varšavy se sjel velký volební sněm, který měl rozhodnout, kdo bude novým králem.

Tabák má latinské jméno Nicotiana a jedná se o rostlinu, která náleží do čeledi Solanaceae. To je stejná čeleď, do které patří rajčata či brambory. Jeho původ najdeme v Americe. Krátce po jejím objevení se tato rostlina dostala také do Evropy. Svůj název získala po francouzském velvyslanci Jeanu Nicotovi (od jeho jména je odvozeno také slovo nikotin). Původně byla tato rostlina využívána jako lék na dvoře Kateřiny Medicejské.

"Chceš věneček, nebo rakvičku?“ ptá se Rudolf Hrušínský svého syna v legendárním filmu Spalovač mrtvol. I přes to, že má tahle replika morbidně dvojsmyslný charakter, věnečky a rakvičky patří do zlatého fondu české cukrařiny. Co všechno o nich víme?

Módní značka Chanel představila novou kolekci Métiers d'Aart 2020/2021, která oslavuje silné a mocné ženy. Inspirací byl kreativní ředitelce módního domu Chanel Virginii Viard film Angelika nebo francouzská královna Kateřina Medicejská.

Před 467 lety se narodil Jindřich IV. Francouzský. Měl být jen dalším bezvýznamným princem, který bude politické dění sledovat spíše z uctivé dálky. Když si ale bral svou nastávající ženu Markétu z Valois, která ho vůbec nechtěla a vdala se za něj jen z čistě pragmatických důvodů, strhla se během jejich svatby krvavá řež.

Bartolomějská noc vešla ve známost jako chvíle, kdy francouzští katolíci pod přímou patronací krále Karla IX. a jeho matky Kateřiny Medicejské vyrazili do Pařížských ulic masakrovat hugenoty. Ti se tam sjeli oslavit svatbu královy sestry Marktéy z Valois s předním hugenotským šlechticem Jindřichem Navarrským. Ten byl jako jeden z mála masakru ušetřen s tím, že přestoupí na katolickou víru a sám stejně žádnou moc mít nebude. Paradoxně se právě on o 20 let později stal francouzským králem a Nantským ediktem ukončil konflikt, ve který jeho "krvavá svatba" vyústila.

Jen málokterý kousek oblečení má za sebou tak bouřlivou historii jako právě korzet, a přestože jeho předchůdce pochází už z dob neolitu, pravý rozkvět zažíval až v šestnáctém století. Toho času byl vnímán i jako nepostradatelný doplněk pro správné držení těla, a tak jej kromě žen oblékaly také děti, bez ohledu na pohlaví.

Mezi námi jsou od nepaměti a každodenní život bez nich si většinou neumíme představit. Ano, jedná se o parfémy.

Pokrok s sebou nese vznik nových povolání a zánik těch, která se přežila. Společně s internetem třeba vznikla profese správce sociálních sítí nebo webdesigner.

Ženy to dříve neměly lehké – a to ani ty urozené. A složitý život trápil dokonce i královny. Kateřina Medicejská přežila manžela a u vlády držela postupně tři své syny jako francouzské krále, dvě její dcery se staly královnami – a přesto byste s ní neměnili.