Magdalena Dobromila Rettigová

„Z dětí, jejichž základní potřeby nebyly naplněny v dětství, vyrostou často dospělí, kteří se primárně starají o druhé.“ Tento citát plně vystihuje život Magdaleny Dobromily Rettigové.

Med, skořice a hřebíček patří k tradičním surovinám, které tvoří základ vánočních perníčků. Zkuste si letos upéct perníčky, poctivé, jaké by pekla i autorka Domácí kuchařky Rettigová. A na co by určitě také nezapomněla? Připomenou nám, že v každém těstu je velký kus trpělivosti.

Citron patří k nejběžnějším surovinám na vánoční cukroví. Před dvěma stoletími byl ale symbolem bohatství a dražší než cukr.

Zelňáky jsou snadné a křupavé placky z kysaného zelí, které se připravují v troubě. Upečte si je jen tak k zakousnutí, nebo jako přílohu k husté polévce či k masu.

Staročeská polévka v podobě kaldounu klokotala na kamnech vždy, když se připravovala drůbeží pečeně. Chuť a sílu této tradiční polévce, kterou vařila i Magdalena Dobromila Rettigová, totiž dávají droby, které do vývaru zužitkujete do posledního křidélka. Pokud tedy připravujete na svatého Martina tradiční pečenou husu, uvařte si ze zbylých drobů i výbornou polévku.

Ikonická svačina, na kterou svého času nedal dopustit snad nikdo. Deset deka vlašáku, k tomu dva nebo tři křupavoučké voňavé rohlíky a žaludek si hvízdal. Dneska už to ale tak nějak není, co to bývalo.

Ke svátku svatého Martina patří kromě pečené husy i vydatná polévka zvaná kaldoun. Do ní se dávají nejen drůbeží vnitřnosti zvané drůbky, ale využijete do něj i zbytky z drůbeží pečínky. A pokud byste nepekli přímo husu, stejně tak dobrou polévku uděláte i z kachny.

Kdepak husa se zelím, opravdová hvězda svatomartinského stolu má tvar podkovy a vůni másla a rumu. Svatomartinské rohlíčky se pečou 11. listopadu, kdy má svátek Martin. Ať už je pečete z kynutého, nebo křehkého těsta, jisté je, že když se vám povedou, nestihnou ani vychladnout, jak jsou dobré.

Česká vlastenka Magdalena Dobromila Rettigová se začala učit česky až v 18 letech. K vlastenectví ji přivedl její budoucí manžel právník Rettig, pocházející také z německého prostředí. Proslavila ji Domácí kuchařka, vydaná v roce 1826.

Svíčková na smetaně je klenotem české kuchyně. Její recept se v rodinách často střeží jako poklad a předává z generace na generaci. Právě návrat ke kořenům, tedy k postupům našich prababiček, nám dnes ukazuje, proč je tato omáčka skutečně nepřekonatelná.

Zdá se, že se s nimi roztrhl pytel. Pečou je cukráři i foodblogeři, a co je horší – každý tvrdí, že právě jeho recept je ten nejlepší. Takže pak stojíte u kuchyňské linky s mobilem v ruce a říkáte si: podle koho je upéct? Dilema vám tentokrát nevyřešíme. Ale usnadníme vám hledání. Dali jsme na jedno místo šest osvědčených receptů, které mají skvělé ohlasy: každý jiný, ale všechny stojí za pozornost.

Při řešení otázky, co uvařit, a otázky, co s nadbytkem ovoce, se nabízí jako společné řešení ovocná polévka.

Od klasického řízku jej poznáte na první pohled. Je vyšší a má lehce oválný tvar. Je tedy hned jasné, že pod křupavým trojobalem se skrývá mleté maso. Je tu ale ještě jedna ingredience, která mu dala název.

Pečená jablka mají něco, co jiným dezertům často chybí –  jsou jednoduchá na přípravu a vy tak máte jistotu, že se povedou. Stačí pár základních surovin, horký plech nebo pekáček a půl hodiny v troubě. Je to zkrátka dezert, který funguje vždycky, ať už jej pečete v neděli odpoledne nebo v týdnu po večeři, když máte chuť na něco dobrého.

Herec Oldřich Navrátil, který 21. října slaví 73. narozeniny, má chalupu poblíž města Třebíč, kde se narodil a vyrůstal. K objektu náleží také velká zahrada, která je pro něj velkým koníčkem. Zkušenosti využívá během moderování pořadu Receptář prima nápadů, který je pro něj zároveň zdrojem inspirace.

Vánoce. Slovo, které v nás vyvolává stres. Pojďme se zamyslet i nad zajímavostmi těchto zimních svátků.

Hradec Králové má novou sběratelskou raritu. Od dnešního dne je k dispozici limitovaná edice poštovních známek, která vzdává hold osmi významným postavám městské historie.

Svíčková na smetaně patří k nejtradičnějším českým jídlům, ale její kořeny sahají až do šlechtické kuchyně 18. a 19. století. Tehdy se oblíbeným pokrmem stalo pečené nebo dušené hovězí maso podávané s různými omáčkami – inspirované francouzskou kuchyní, která byla mezi aristokracií velmi módní.

Hovězí závitek s vajíčkem, okurkou, cibulí, slaninou a hořčicí. Omáčka s vývarem, brambory, knedlík nebo rýže. Jedno z těch jídel, která voní dětstvím, nedělí rodinu na masožravce a vegetariány a stále má své místo v domácí kuchyni i závodních jídelnách. Ale kde se tu vzal? A proč mu říkáme zrovna španělský ptáček?

Přestože může karbanátek působit na první pohled jako obyčejné jídlo, patří mezi oblíbené položky jídelních lístků už po generace. Jeho recepturu můžete upravovat podle svých možností a vždycky budete mít úspěch. Jaké karbanátky jste ještě možná nevyzkoušeli?

V České republice guláš zdomácněl natolik, že ho považujeme za „náš“. Jeho kořeny ale sahají do Maďarska, kde si ho pastevci připravovali v kotlíku nad ohněm.

Španělský ptáček je tradiční české jídlo, vyzkoušejte ho trochu jinak - divokou verzi. Tuhle pochoutku zvládne každý začátečník.

Zelňáky nebo i zelníky se dají připravit v různých variantách, které vám představíme. Nejsnadnější je nechat je upéct na plechu, ale zvládnete je i usmažit na pánvi.

Přelom 18. a 19. století v českých zemích se nese ve znamení národního obrození, posilování významu českého jazyka a české historie. I obrozenci byli jen lidé a museli jíst. Jejich jídelníček, obzvlášť ten postní, by se nám možná dneska moc nelíbil a ochránci přírody by jen nevěřícně zírali.

Čtyřicet let po smrti věhlasné Magdaleny Dobromily Rettigové, autorky naší první české Domácí kuchařky (poprvé vyšla v roce 1826), se narodila Marie Janků Sandtnerová, která je označovaná za její následnici. V počtu vydaných kuchařek ji ovšem překonala. Její recepty se dají použít i dnes.

Přelom 18. a 19. století znamenal probuzení národního cítění Čechů. Kromě objevování jazyka přišly do módy i do té doby pozapomenuté příběhy z českých dějin, nutno dodat, že některé z nich byly notně přibarvené. Přitom jeden mimořádný, dojemný i ohromující příběh se tehdy odehrával obrozencům přímo před očima.

Česká vlastenka, buditelka a spisovatelka Magdalena Dobromila Rettigová byla velmi plodnou autorkou. Je autorkou několik desítek drobnějších i rozsáhlejších próz a básní, jejím nejznámějším dílem se ovšem místo klasické literatury stala Domácí kuchařka. Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské vyšla poprvé roku 1826 a změnila pohled českých žen na gastronomii. Česky psaná kuchařka s jednoduše popsanými recepty určená lidovějším vrstvám vycházela s malými obměnami dalších sto let.

Slavná autorka kuchařek, ale i prózy, básní a divadelních her. Stala se ideálem ženy, která láskyplně pečuje o rodinu, výtečně vaří, navíc vychovává děti k lásce k rodné řeči a využívá každou volnou chvíli k rozšiřování svých znalostí. Mnozí jistě poznali, že jde o Magdalenou Dobromilu Rettigovou.

Víte, co vlastně jíte a odkud to přišlo? Pojďme podniknout menší výlet do minulosti a zjistit, kde se u nás naše tradiční jídla vlastně vzala a jak se k nám dostaly dnes už zcela nepostradatelné přísady jako brambory.

Buď je milujete, nebo nesnášíte. Tradiční saláty, které se nejčastěji jedí s rohlíkem a mnozí je vnímají jako symbol dělnického jídla. I dnes na nich spousta lidí nedá dopustit! Zjišťovali jsme, jak se připravovali kdysi a jestli mají ale stále tu stejnou chuť.

Pojďme se podívat do starých časů, jak naše babičky hospodařily s božím darem. Možná si to ještě pamatujete ze svého dětství nebo mládí.

Co jedna generace považuje za samozřejmou součást zdravého životního stylu, může druhá vnímat jako výstřelek nebo dokonce riziko. O některých jídlech tak babičky nechtějí ani slyšet, zatímco mladí je považují za delikatesy.

Centrum Rychnova nad Kněžnou ožívá každý prázdninový pátek od 18 hodin díky jedinečnému programu Putování se Zilvarem. Interaktivní prohlídka města ve stylu slavné Poláčkovy knihy Bylo nás pět se těší velké popularitě mezi rodinami s dětmi i turisty. Akce představuje originální spojení historie, literatury a divadelního umění přímo v ulicích města.

Ještě nemáte plány na víkend? Na koupání to podle aktuálních předpovědí nevypadá, tak můžete vyrazit za zábavou, poznáním a dobrým jídlem.

Když chcete udělat nějakou strhující reportáž, stačí poslat novináře do sociálně vyloučené lokality a máte úspěch zaručený. Pražané, kteří většinou rádi dělají ostatním přednášky o xenofobii, se na oko zhrozí, napíšou pár zhnusených komentářů a tím to končí.

19. století na našem území bylo ve znamení do té doby nevídaného hospodářského rozmachu, není proto divu, že získalo přídomek „století páry“. Měnila se i struktura společnosti, kde významné místo pomalu obsazovala rodící se vrstva buržoazie spolu s bohatými měšťany. S tím souvisely i změny jídelních zvyklostí.

Znojemská omáčka patří mezi naše tradiční jídla. Můžeme bez nadsázky říct, že jsme doslova omáčkovou zemí. Většina z omáček vznikla už v průběhu 19. století a ta znojemská není výjimkou. Skvělou chuť jí dodává kyselá okurka, typická pro Znojmu i omáčku. Jen s tím označením „znojemská“ to není tak jednoduché. Ale vše se dozvíte. Tak jdeme vařit!

Koprovou omáčku buď milujete, nebo nenávidíte. K jaké skupině patříte vy? Koprovka je ryze česká omáčka, kterou jinde na světě nevaří. A potřebujete k ní jen 3 suroviny – kopr, smetanu a hovězí vývar. Samozřejmě ideální je čerstvý kopr, případně můžete použít i ten nakládaný. Tak pojďme vařit. A na vás je rozhodnout se, jestli raději koprovku s hovězím, nebo s vejcem.

Bublanina je tradiční oblíbený moučník, který zvládnou i začátečníci. Často bývá klasická bublanina také volbou pro první pečení s dětmi. Do bublaniny upotřebíme všechno ovoce, které máme k dispozici - ať už ze zahrady, z lesa nebo z trhu!

Magdalena Dobromila Rettigová považovala jídlo za důležitý rys národní povahy spřádající příznivě vztahy v rodině i pospolitosti. Důchodce podotýká, asi jo - když se to dá jíst.

Český jazyk je skvostný, nabízí mnoho nádherných slov, jejichž zvuk a krása nejdou přeložit do žádného jiného jazyka. Je ale také velmi náročný, patří do nejtěžších světových jazyků. Jak dobře jej ovládáte vy?

Dnešní kuchařky často vyžadují ingredience za stovky korun. Magdalena Dobromila Rettigová měla s tímto problémem co dělat už před dvěma staletími. Tato úžasná žena napsala v roce 1826 kuchařku, která nebyla určena pro bohaté pány, ale pro obyčejné hospodyně. Její Domácí kuchařka učila vařit z toho, co měli lidé opravdu doma – bez exotických koření, bez armády pomocníků, ale s obrovskou chutí do života.

Hlemýžď zahradní vlastně žádná delikatesa není. Tak proč je v podobě jídla tak drahý?

V muzeu v Litomyšli se pustili do restaurování rukopisů propagátorky lidového vaření Magdaleny Dobromily Rettigové, která ve městě strávila posledních 11 let svého života. Její papírové deníky a poznámky jsou totiž po 200 letech ve špatném stavu. Dochovaly se i stovky jejích kuchařských receptů – mezi nimi i instrukce pro přípravu frankfurtské polévky.

Čokoláda je vaše slabost? Tak tohle si zamilujete! Brownie je takový ten americký zázrak, který vás dostane už na první ochutnání. Mokrý, čokoládový, prostě božský - a co je nejlepší? Připravíte ho za chvilku a bez stresu. Nemusíte být žádný kuchařský mistr. Stačí smíchat pár ingrediencí, hodit do trouby a za hodinku máte doma vůni, která přiláká celou rodinu. Náš recept jsme zkoušeli mockrát a vždycky vyšel skvěle. Tak co, dáte si s námi kousek čokoládového ráje?

Rychnov nad Kněžnou je nenápadný klenot Východních Čech. Redaktorka Apetitonline tam nedávno strávila víkend a byla až překvapená, jak krásné místo tohle městečko je a jak skvělé jídlo i kávu tam najdete. Muzeum Magdaleny Dobromily je pro všechny foodies už jen třešinkou na dortu.

V hostinec pod širým nebem se promění Smetanovo i Toulovcovo náměstí o víkendu 24.- 25. května v Litomyšli. Konají se zde gastro slavnosti věnované kuchařce Magdaleně Dobromile Rettigové. Návštěvníci ochutnají husí stehýnko, bramborové placky z pece nebo francouzské makronky.

Pokud ještě nemáte plány na víkend, podívejte se na náš výběr zajímavých sobotních a nedělních akcí.

Představte si jméno tak vzácné, že ho v naší zemi nosí méně lidí, než kolik má Praha hospod. Zatímco Aničky a Markéty potkáváme na každém rohu, toto jméno zahlédnete jen jednou za uherský rok. Přitom jeho nejslavnější nositelka měla na český jazyk a kulturu větší vliv než leckterý národní buditel.

Vsadili na osvědčenou kuchařku Magdalenu Dobromilu Rettigovou a uspěli. Druhé místo svého týmu v prestižní kulinářské soutěži Trophée Mille International, která se konala ve Francii, slaví Střední škola Slavkov - Austerlitz. Studenti Yaroslava Kelemen a Matěj Chvála se tam mistrům kuchařům předvedli se svojí úpravou pstruha a s dezertem s jablkem.

Letošek můžeme nazvat rokem Magdaleny Dobromily Rettigové, protože si připomínáme 240 let od jejího narození a rovněž 180 let od jejího úmrtí. Byla to inspirativní, vtipná a energická dáma, kterou moc ráda představuji nejen na svých besedách, ale také jsem jí věnovala kapitolu ve své první knize.

Vařil pro prezidenty, španělského krále i dánského prince, v Česku patří mezi kuchařské špičky. Mistr kuchař Václav Šmerda ze Svitav ve čtvrtek převzal v Praze prestižní ocenění, v anketě Zlatý kuchař vstoupil do síně slávy. Ve svých dvaasedmdesáti letech stále vaří a svoje zkušenosti předává studentům odborné školy v Poličce. Je také prezidentem Gastronomických slavností Magdaleny Dobromily Rettigové v Litomyšli. Titul Mistr kuchař nosí už od roku 1985.

Boží milosti plnily talíře při různých příležitostech, ať už šlo o masopust, Velikonoce nebo třeba svatby. Povětšinou se spojují s masopustem. Velikonoční boží milosti je pak zvykem podávat na Velikonoční pondělí. K jejich přípravě je třeba notná dávka zručnosti a trpělivosti. Přidat se do nich může rum, ale také kupříkladu pivo. Jde o sladké, kypré pečivo, které při smažení nabývá onoho nafouknutého tvaru. Boží milosti jsou ideální pochoutkou, kterou můžete podarovat přišlé koledníky, jelikož svou velikostí dobře padnou do ruky. Lepší je upéct jich víc než míň, jelikož většinou se po nich rychle zapráší.

Bavorský, středomořský, anebo ten váš, předávaný po generace? Pravý, dokonalý a zaručené nejlepší bramborový salát je mnoho lidí ochotno bránit do roztrhání těla. A protože Vánoce už jsou za rohem, je ideální čas oprášit osvědčený recept – nebo se letos odvážně vzepřít rodinné tradici a vyzkoušet bramborový salát trochu jinak. Drtivá většina z nás vnímá bramborový […]