Chůze

Moderní svět přichází s novými trendy s frekvencí, která připomíná pověstný samopal vz. 24 z legendárního filmu Černí baroni. Některé trendy se ale ujmou. Bude to i případ tzv. color walk?

Běhání je sice zdravé, ale přiznejme si to na rovinu, spoustu z nás zkrátka vůbec nebaví. Pokud i vy se vyhýbáte teniskám obloukem, možná je načase vyzkoušet jeffing. Ten chytře kombinuje běh s chůzí a rychle vás dostane do kondice.

KROKOfest 2026 v Chocni završí rekordní ročník Výzvy 10 000 kroků. Čekají vás příběhy účastníků, hosté, program i slavnostní vyhlášení.

Pro tělo je chůze pohyb, který nezatěžuje klouby, a přitom dokáže překvapivě zlepšit kondici. Stačí zrychlit tempo, zapojit ruce a z běžné procházky se stává aktivita, která rozhýbe celé tělo. Výhodou je i psychický efekt - rytmický krok, čerstvý vzduch a minimum tlaku na výkon pomáhají snižovat napětí a zlepšují náladu.

Zatímco si všichni utahujeme opasky, sportovní funkcionáři si je chtějí naopak povolit.

Když dojíme oběd nebo večeři, často si ještě posedíme u stolu nebo se rovnou přesuneme zpátky k pracovnímu stolu, případně na gauč. Ne vždycky zkrátka po jídle vstaneme a jdeme se cíleně projít. Přitom odborníci upozorňují, že zůstat po jídle sedět nebo si dát rovnou šlofíka, může škodit našemu zdraví. Jednoduchá desetiminutová procházka vám může prospět víc, než si možná myslíte.

Někdy má snaha zlepšit své zdraví podobu velkých předsevzetí. Chodit do posilovny každý den, vyházet nezdravé jídlo, vynechat cukr. Dramatické změny životního stylu ale bývá těžké dlouhodobě udržet. Pro většinu lidí je tak snesitelnější zavádět zdravější návyky postupně, po menších krocích. Vhodným příkladem je zařadit každodenní dvacetiminutovou procházku.

Jde se do Prčic! To mohou už v sobotu provolat letošní účastníci slavného pochodu, který poprvé odstartoval před šedesáti lety. Půjde i pan Miroslav Brábník, který dokonce přes sedmdesát kilometrů dlouhou trasu několikrát uběhl.

Japonský marketingový trik nám léta lhal. Vědci nyní spočítali přesné číslo, které zaručí, že shozená kila zůstanou minulostí. Tohle zvládne do svého dne zařadit naprosto každá.

Další článek z nostalgické kategorie „To za nás nebylo.“ Nyní se podáme na to, proč je škodlivé vozit své ratolesti do školy autem, což ještě před třiceti lety nebylo běžné.

Umělá inteligence se dostává i do oblasti, která byla donedávna doménou pouze fyzioterapeutů a sportovních trenérů. Nové studie ukazují, že právě detailní rozbor pohybu pomocí umělé inteligence zásadně pomáhá ve zlepšování chůze i běhu a odborníkům přináší detailnější objektivní data.

Svůj první pochod Praha-Prčice šel v roce 1970. Tehdy byl start v Průhonicích a Miroslav Brábník (84) ho chtěl původně se svými kolegy uběhnout. Po 45 kilometrech ho ale začaly bolet nohy, a tak pochod nakonec všichni došli. V dalších letech ale už 65 kilometrový pochod uběhli celý. Poslední roky už Miroslav Brábník sice neběhá, jen chodí, ale i to je z pohledu lékařů považováno za zázrak. Letos se na trať vydá už po pětapadesáté.

Představa klidného stáří v pohodlí domova je pro mnoho lidí přirozená a zasloužená. Odpočinek je ve vyšším věku důležitý, už jen proto, že tělo potřebuje více času na regeneraci než dříve. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se z odpočinku stane celodenní režim bez pravidelného pohybu.

Cítíte se přehlcení stresem, ucpaní povinnostmi a hledáte něco jednoduchého, co by vás nakoplo? Co kdyby vám někdo řekl, že řešení máte vlastně přímo pod nohama? Ano, mluvíme o chůzi – té nejpřirozenější aktivitě, která umí víc, než si myslíte.

Deset tisíc kroků denně se dlouho bralo jako ideální cíl k tomu, aby člověk nepřibral. Nová analýza ale přináší povzbudivější zprávu. Při snaze zhubnout a hlavně si nižší váhu udržet může dobře fungovat už zhruba 8 500 kroků denně. Informoval o tom server Earth.

Chůze patří k nejpřirozenějším formám pohybu. Nevyžaduje speciální vybavení, členství v posilovně ani složitou přípravu. Přesto může mít při pravidelnosti výrazný přínos pro fyzické i psychické zdraví. Pomáhá udržovat kondici, podporuje správnou funkci pohybového aparátu a zároveň může být jednoduchým způsobem, jak do běžného dne zařadit více aktivity. Jak ale chodit správně, aby nám pohyb skutečně prospíval a nevedl naopak k bolestem nebo přetížení?

Chůze je nejpřirozenější pohyb, který může do svého dne zařadit téměř každý. Nepotřebujete drahé vybavení, permanentku do fitness centra ani hodiny volného času. Přesto pravidelná chůze dokáže výrazně prospět tělu i psychice. Pomáhá zlepšovat kondici, podporuje zdraví kloubů a svalů, snižuje stres a zároveň představuje jednoduchý způsob, jak být během dne aktivnější. Důležité ale je vědět, jak chodit správně. Špatné návyky totiž mohou vést k bolestem zad, přetížení kloubů nebo únavě místo očekávaných zdravotních benefitů.

Když ortopedi vidí jeho snímky, často nevěří vlastním očím. „S tímhle se nedá chodit ani na nákup,“ říkají. Pan Miroslav Brábník (84 let) se jen usměje a další den vyrazí do terénu. Je rekordmanem legendárního pochodu Praha-Prčice. Trasu o délce 65 km dokázal v minulosti dokonce několikrát uběhnout. Přestože se o sebe dlouhodobě stará, jeho kloubům chybí chrupavky. Ale moc dobře si uvědomuje zásadní věc – aby se udržel v pohybu, při životě, musí chodit.

Nemusíte běhat maratony ani trávit večery v posilovně, abyste udělali něco pro své zdraví. Podle odborníků je totiž nejdůležitější pravidelný pohyb – a ten může mít mnoho podob. Pokud vás děsí předsta…

Rozsáhlý průzkum mezi více než 1300 olomouckými školáky ukázal, že za vzděláním 82 procent z nich cestuje udržitelně, tedy pěšky, na kole nebo městskou hromadnou dopravou. Do projektu Bezpečná cesta do školy 2025 se zapojilo 20 základních škol, studie se opakuje každé dva roky. Podle statistik dochází k nárůstu automobilové dopravy, která může komplikovat dopravní situaci u školních budov.

Chuť ke sportu a pravidelnému pohybu někdo dostane do vínku. Ale pokud patříte k lidem, kterým představa zpoceného trička a posilovny nahání hrůzu, je potřeba hledat jiné způsoby, jak se dostat do kondice.

Přibližně čtyři pětiny dětí v Olomouci docházejí do školy pěšky, jezdí na kole či koloběžce nebo využívají veřejnou dopravu. Automobily se do škol dopravuje…

Metanalýza ukázala, že méně může být více – největší zdravotní benefity v poměru k výdeji/času přináší nižší než populární suma krokoměrů.

Poslední dobou jako by se roztrhl pytel s trendem zvaným japonská chůze. Některé nedávné studie odhalují, že je tento typ pohybu pro zdraví mnohem lepší než obyčejné chození. Jak název napovídá, metoda pochází z Japonska. Nezáleží tu tak docela na tom, kolik toho nachodíte, ale jakým tempem.

Třetí den na Stezce Českem v Bílých Karpatech: 30 kilometrů přes hranici, dlouhé stoupání na Machnáč a den, který začal špatně – ale skončil jedním z nejhezčích na celé trase.

Dlouhým hodinám sezení nebo stání se mnoho lidí zkrátka nevyhne. Ale i s tím se dá pracovat a nemusíte nutně chodit do posilovny ani každý den počítat kroky. Zásadní je návrat k přirozenému pohybu: pomáhá jako nejlepší prevence chronických onemocnění i stresu. Jak na to, vysvětluje fyzioterapeut Lukáš Klimpera.

Lidé na páse přestávaji běhat. Čím dál víc chodí. Hodinu, sluchátka v uších, seriál před očima. Je chůze skutečně lepší než běh — nebo jen pohodlnější? A máme teda zahodit…

Dřete ve fitku, ale chybí vám čas a energie? Vědci hlásí, že k budování svalů a síly stačí mnohem menší námaha, pokud zapojíte mozek. Kouzlo se jmenuje excentrické cvičení a zvládnete ho klidně cestou ze schodů.

Propocené tričko durch a lapaní po dechu? Není nutno! Někdy je méně více, obzvláště v boji o zdravý metabolismus. Proč hlemýždí tempo poráží olympijský sprint a jak chůzí omládnout o celá desetiletí?

„Po jídle ujdi sto kroků a dožiješ se devadesáti devíti.“ Toto staré čínské přísloví zní na první pohled spíš jako milá nadsázka než jako seriózní rada pro zdraví. Přesto v sobě nese jednoduchou myšlenku, která se předávala po generace, že krátká procházka po jídle prospívá tělu. A jak se ukazuje, něco na tom jistě bude, protože se to v mnohém prokazuje jako účinná metoda.

Také lidé v Pelhřimově se letos zapojili do dubnové výzvy 10 000 kroků, a to rovnou v rekordním množství. Jde o výzvu, která podporuje návrat pravidelné chůze do každodenního života a motivuje lidi k aktivnějšímu pohybu.

Téměř každý, kdo kdy nosil chytré hodinky nebo fitness náramek, zná cíl: 10 000 kroků denně. Toto číslo je tak hluboce zakořeněno v populární kultuře.

Krátká procházka po jídle je maličkost, která může zásadně ovlivnit vaše zdraví. Podporuje trávení, ulevuje střevům a stabilizuje hladinu cukru v krvi. A stačí opravdu jen deset minut klidné chůze!

Intenzivní chůzi se lidé začnou věnovat s jarními paprsky, ale to nemusí být dobré. Tělo není zvyklé na zátěž, vliv má i jarní únava. Zima, kdy se musíme vyrovnávat se zhoršeným ovzduším, infekcemi, brzkou tmou si vybere svůj vliv na těle i na duši.

Jestli je vám kolem padesáti a máte pocit, že na budování atletické kariéry je už trochu pozdě, pak vězte, že to tak není. Sice možná nebudete sbírat medaile na maratonech, i když… kdo ví? Budete ale především investovat do pevnějšího zdraví a odolné psychiky.

Kdo by neznal černého, mluvícího kocoura, kterého stvořil Josef Lada? Koneckonců, dnes se po něm jmenuje minimálně polovina všech kocourů v Česku. Vy se můžete vydat po jeho stopách.

Dáte si oběd a hned byste spali? Žádná roztomilá únava, spíš metabolická facka. Gauč z vás dělá lenochoda. Vykašlete se na peřinu, obujte boty. Deset minut venku vám totiž reálně zachrání zadek.

Marketing nás přesvědčil, že čím měkčí došlap, tím líp. Jenže tenhle pěnový ráj je pro vaše klouby peklo. Ukážu vám, proč ty drahé boty ve skutečnosti odrovnávají vaše kolena i záda.

Přemýšlíte, kde nachodit jarní kilometry? Zkuste znovuzrozenou dálkovou trasu od úpatí Krušných hor přes Národní park České Švýcarsko až po první vulkanické kužely Lužických hor. Hřebenovka Českým Švýcarskem se zařadila mezi 24 nejlepších treků v Evropě, a pokud ji projdete celou, v nohách budete mít právě stovku kilometrů.

Ať už toužíte po lepší náladě, pevnějších kostech, nebo chcete shodit pár kil, stačí si vybrat ten správný styl chůze a vyrazit. Zjistěte, jak si obyčejný krok přizpůsobit přesně na míru svým potřebám a vytěžit z něj maximum.

Nestihli jsme domluvený čas ubytování v Bílých Karpatech a čekali komplikace. Místo nich přišla nečekaná ochota a setkání, na které jen tak nezapomeneme.

Pravá pouť probíhá uvnitř. Co znamená, když vám osud třikrát pošle do cesty stejného člověka? Jak kolem při putování protéká krajina, tak vyplouvají staré nedořešené věci a odpuštěním se uzavírá minulost.

S příchodem jara se pravidelně vrací i chuť změnit životní styl. Více se hýbat, trávit čas venku a zlepšit kondici. Právě v této fázi ale často přichází první chyba – přehnané ambice. Místo postupného…

Zapomeňte na komplikované testy paměti. Vědci zjistili, že to, jak rychle jdete po ulici, je tím nejpřesnějším ukazatelem blížící se demence. Proč pomalá chůze ukazuje na tichý rozpad nervových spojení.

Hodina chůze. Pro někoho je to důvod nasednout do tramvaje, pro mě spíš pozvánka vyrazit ven. Stačí nasadit sluchátka, dobrý podcast a mapa, která ukazuje, že to vlastně není tak daleko. Najednou se z jednoho obyčejného přesunu stává čas jen pro sebe a město začne vypadat úplně jinak. Všechno to odstartoval jeden víkendový výlet do.

Barefoot boty se staly symbolem návratu k přirozenému pohybu. Nabízejí volnost pro prsty, lepší vnímání terénu i slib zdravější chůze. Jenže zatímco naše chodidla vznikala pro lesní půdu, trávu a…

Děsíte se onkologických diagnóz a myslíte si, že je to jen loterie? Vědci přinášejí obrovskou naději. Proč pouhé tři hodiny nenáročného pohybu týdně reálně přepisují vaši buněčnou biologii.

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.

Nejde jen o zvyk nebo temperament. Tempo chůze může podle vědců napovědět, v jaké kondici je tělo, jak funguje mozek a jaká zdravotní rizika se mohou skrývat pod povrchem. Stačí pár metrů a stopky.

Dřete do padnutí na běžeckém páse, potíte krev, ale to otravné břicho se vás drží jako klíště. Není divu. Hodina úmorného kardia vás reálně jen vyšťaví a vyvolá vlčí hlad. Na trvalé hubnutí musíte úplně jinak.

Máte unavené nohy, nebo vás trápí otoky a křeče? Na vině může být propadající se klenba. Tento nenápadný problém se často rozvíjí bez varování, ale postupně dokáže „rozhodit“ celé tělo – od kolen a kyčlí až po krční páteř.

Putovat po kraji pěšky má řadu výhod – je to zdravé, udržitelné a okolí tak poznáte podrobněji. Proto dnes pěší poutě znovu získávají na popularitě nejen jako duchovní cesta. Všichni známe slavnou Svatojakubskou pouť do do katedrály v Santiagu de Compostela, ale zajímavé putování můžete zažít i u nás.

Dnešní Časosběr bude zvláštní, zaměřený na jeden sociologický fenomén. Koníček, který sdílí podstatná část naší společnosti, a který do našeho jazyka přinesl i jednu hlášku, kterou používáme, když se nám nechce říkat sprosté slovo.

Sobotní ráno, boty, klíče, zamknout a jít. Bez sluchátek, bez společníka, bez cíle. Kdo si tohle rituálně vybírá, má podle psychologů v mozku něco, co ostatním uniká.

Důchod nemusí znamenat jen šetření a omezení. Spokojený život v penzi stojí nejen na penězích, ale i na pohybu, zájmech a sociálních kontaktech. Jak si užívat zábavy v důchodu za minimum peněz?

Chytré hodinky vám večer tleskají za magickou hranici. Vy si připadáte jako atlet, ale u třetího patra do schodů lapáte po dechu. Naletěli jsme totiž starému japonskému marketingu a úplně ignorujeme vlastní srdce.

Nechcete se vzdát lodiček, ale zároveň vás děsí vidina vbočeného palce či kladívkových prstů? Jakou roli hraje genetika? A proč po chůzi bez bot občas bolí hlava? Na tyto otázky odpovídá fyzioterapeutka Vendula Nováková.