Chůze

Stačí pár minut denně a tuk na břiše začne mizet, tvrdí reklamy. Skutečnost je méně zázračná, zato účinnější: břišní tuk nelze spálit jediným cvikem...

Slibně se rozvíjející kariéra chodkyně Elišky Martínkové dostala během posledních dvou let nepříjemný zásah. Hned dvojitý. Po olympiádě v Paříži absolvovala medailistka z juniorského mistrovství světa i Evropy operaci kyčle i kolene, centrum Birminghamu bylo místem jejího návratu. Do cíle půlmaratonu došla na evropském šampionátu jako osmnáctá.

Birmingham - Dvanácté místo v půlmaratonu na mistrovství Evropy předčilo očekávání mladého chodce Alberta Kukly, který jako jeden z mála českých atletů na šampionátu v Birminghamu dorazil k novinářům spokojený. A pak se chystal jít fandit svému trenérovi Dominiku Černému, jenž dnes ve slovenských barvách závodil v chodeckém maratonu.

Ještě nedlouho před šampionátem v Birminghamu netušil, jestli se mezi 32 chodců nominovaných na půlmaraton vůbec vejde. Teď je jednadvacetiletý Albert Kukla dvanáctý v Evropě. Při své premiéře na vrcholné akci mezi dospělými se postaral o jedno z nemnoha příjemných překvapení české výpravy.

Birmingham - Chodkyni Elišku Martínkovou při návratu na vrcholnou akci limitovalo pravé koleno, které měla loni na podzim operované. Sedmá žena mistrovství Evropy 2022 v Mnichově se kvůli tomu postupně propadla na 18. místo, ale nadějný úvod jí ukázal, že by se mohla vrátit do evropské špičky. Po šampionátu se znovu zaměří na rehabilitaci, aby mohla naskočit úplně zdravá do přípravy na příští sezonu.

Kila, která ve třiceti šla dolů skoro sama od sebe, se po šedesátce drží zuby nehty. Neznamená to ale, že by hubnutí ve vyšším věku přestalo fungovat.

Česká výprava má další finalistku. V běhu na 1500 m si účast mezi nejlepšími dvanácti zajistila Kristiina Sasínek Mäki. Kromě ní absolvovali v ulicích Birminghamu čeští chodci novou disciplínu na ME. V půlmaratonu se z českého pohledu nejvíce dařilo Albertovi Kuklovi, jenž obsadil 12. příčku. Odzávoděno už mají i Eva Klimentová, Eliška Martínková a Alžběta Franklová. Na dvojnásobné trati skončil dvacátý Jaromír Morávek. Druhým dnem soutěží pokračuje sedmibojařka Adéla Tkáčová, která je před závěrečnou disciplínou na 21. místě.

Je to tak jednoduché, ale tak účinné! K tomuto tréninku vám bude stačit obyčejný batoh, dát si do něj pár kilo navíc a svižně vyrazit. Kouzlo tkví v přirozeném pohybu chůze spojeném s posilováním a kardiem. Skvělé je to pro začátečníky i pro ty, kteří chtějí svůj trénink pozvednout na jinou úroveň a také být venku.

Podle vžité představy s věkem jen ubývá sil a paměti. Rozsáhlá studie z Yale ale ukazuje, že to tak vůbec nemusí být – a proč si toho vědci dřív nevšimli, souvisí s obyčejným průměrem.

Známe to asi všichni. Po jídle na nás padne únava a nejradši bychom se svalili na gauč. A to je právě ta chyba. Stačí totiž pouhých deset minut chůze po každém jídle a náš metabolismus se změní. Jak konkrétně? A jaké zdravotní výhody nám to přináší?

Chůze není jen způsob, jak spálit kalorie a zlepšit si kondici. Pravidelný pohyb totiž mění prokrvení mozku, podporuje jeho plasticitu a může pomáhat udržovat paměť. Co přesně se při obyčejné chůzi děje a jak to souvisí se zdravím našeho mozku?

Táhne mi na čtyřicet. A tak jsem se (alespoň pro jednou) rozhodla přestat blbnout a vrátit se zpět ke kořenům. K normálnímu výletění. Příjemné vycházce. Chůzi na pohodu. Me time. A tak dále.

Hodina chůze, šest minut rozcvičky a šest minut relaxace. Metoda 6-6-6 kombinuje pravidelnou chůzi v 6 ráno nebo v 6 večer s krátkým zahřátím a závěrečným protažením. Nejde o žádný extrémní trénink, ale o jednoduchý denní návyk, který se vejde do běžného pracovního dne. Jak přesně metoda funguje a proč záleží na načasování?

Na rovině jdete svižně, ale první prudší kopec vás během několika minut zastaví. Nemusí to znamenat, že nemáte kondici. Stoupání vyžaduje jiný rytmus chůze a právě tady řada turistů chybuje.

Víte, proč i obyčejná chůze dokáže změnit vaše zdraví? Každý krok se počítá, dovolená je ideální čas s tím začít Zajímavosti Nemusíte uběhnout deset kilometrů ani trávit hodiny ve fitness centru, abyste udělali něco pro své zdraví. I obyčejná chůze má překvapivě velký vliv na fyzickou kondici, psychickou pohodu i dlouhodobé zdraví. Přesto většina z nás tráví velkou část dne v sedě – v kanceláři, v autě nebo doma u počítače. Jak do běžného dne přidat více kroků, aniž byste si museli plánovat trénink? A proč jsou právě dovolené ideální příležitostí začít?

Program ve Stubaiském údolí v srdci Tyrolska jsem znala předem. Věděla jsem, že mě nečeká „jen“ ležení u bazénu. To si můžu dopřát i doma. Chtěla jsem si užít vysokohorskou turistiku i proto, že se s přáteli chystám koncem září do Nepálu a rakouské Alpy mohly být skvělým tréninkem.

Deset minut na schodech udělá víc než půl hodiny jinde v posilovně! Chůze nahoru a dolů spaluje tuk efektivněji než běh, posiluje hýždě i stabilitu kolen a snižuje riziko srdečních onemocnění. Pokud nemáte doma schody, v posilovně se tomuhle stroji nevyhýbejte.

Život s nadváhou je trochu jako nosit neviditelný, ale těžký batoh po celý den. Možná si na něj časem zvyknete, ale každý pohyb je kvůli němu náročnější, nepohodlnější a limituje vás víc, než si připouštíte. Tělo by přitom mělo být vaším spojencem, nikoliv překážkou. Cílem je moci vyjít schody bez zadýchání, vyrazit s dětmi na ... Read more The post Důvod k hubnutí: Proč nadváha tolik vyčerpává a jak se jí chytře zbavit. Tipy osobní trenérky appeared first on Bezhladoveni.cz.

Jeden den se mluví o ledových koupelích, druhý o cvičení v horku a za týden se objeví další zaručený hit. Mezi všemi těmi trendy se ale letos nenápadně prosadila aktivita, která nestojí téměř nic a zvládne ji skoro každý. Stačí si obout pohodlné boty a vyrazit ven. A jaký ká název? Je to lymfatická chůze.

Osvoboďte svá chodidla a užijte si volnost pohybu. Kontakt chodidel s různými povrchy pomáhá aktivovat svaly, které jsou v uzavřené obuvi často málo využívané, podporuje stabilitu a zlepšuje vnímání vlastního těla.

Deset tisíc kroků denně. Číslo, které svítí na hodinkách a v aplikacích jako svatý grál zdravého pohybu. Ve skutečnosti ale nevzniklo v laboratoři, nýbrž v japonské reklamě na krokoměr. Kolik kroků denně opravdu stačí, proč je důležitější tempo než počet a jak chůzi propojit s hubnutím? Odpovídá silový a kondiční trenér Štěpán Rotter.

K diagnostice Alzheimerovy choroby, která je nejčastější formou demence, obvykle vedou poruchy paměti a myšlení. Vědci ale zjistili, že některé příznaky, které nejsou spojeny s kognitivními funkcemi, se mohou objevit dokonce až o 20 let dříve. Výčet 6 nejčastějších přinesl web deníku The Washington Post.

Zaseknutí u stolu se často nejlíp rozhýbe nohama. Stačí vstát a vyrazit ven a hlava začne chrlit nápady, které vsedě nepřišly. A není to jen dojem, potvrzují to psychologové.

Kdo denně nedojde vysněný cíl z chytrých hodinek, nemusí věšet hlavu. Nový velký rozbor studií ukazuje, že na výrazný přínos pro zdraví stačí výrazně méně kroků — a že ten proslulý cíl vznikl kdysi jako reklamní slogan.

Patnáct minut chůze hned po jídle prý dokáže víc než čtyřicetipětiminutová procházka na konci dne. Chirurg a popularizátor Carlos Jaramillo vysvětluje, co se přesně děje s hladinou cukru v krvi a proč záleží hlavně na načasování.

Vhodná obuv je pro osoby ve vyšším věku zásadní. Mnoho seniorů rádo chodí na procházky, tráví čas na zahradě nebo vyráží s rodinou na výlety. Aby byla chůze příjemná a bezpečná, je důležité nosit správně zvolenou obuv. Jaké boty jsou pro starší osoby nejvhodnější a jakým se raději vyhnout?

Po infarktu se život mění, ale nemusí se zastavit. Nová studie totiž naznačuje, že přiměřená fyzická aktivita může být bezpečná už brzy po návratu z nemocnice domů. Důležitý je však stanovit si postupný plán, realizovat ho pod dohledem lékaře a citlivě vnímat vlastní tělo při každém kroku vpřed.

Chůze patří k nejdostupnějším způsobům, jak shazovat kila a přitom šetřit klouby. Rozhoduje ale víc než jen počet kroků.

Obyčejná procházka dostává nový rytmus. Japonská intervalová chůze střídá svižné a pomalé tempo, nevyžaduje žádné vybavení a podle výzkumů může zlepšit kondici účinněji než stejně dlouhá chůze stálou rychlostí.

Jeho život nebyl jednoduchý už od narození. Na svět přišel bez známek dechu a první týden života strávil Maxton Bowman v nemocnici. Později mu byl diagnostikován autismus, vývojové opoždění i smyslová porucha. Když tak před druhým rokem života začal sám chodit, byla to velká sláva. Bohužel krátce nato si jeho maminka všimla, že lehce pokulhává. Jak se později ukázalo, nešlo o problém s pohybem, ale prvotní příznak agresivní formy rakoviny krve.

Znáte ten pocit, když jdete lesem nebo parkem, dýcháte svěží vzduch, a vnímáte přírodu kolem? Tato aktivita má na naše fyzické i psychické zdraví významný vliv. Pro zdravý vývoj dětí je pak chůze přímo nezbytná. Často ale cesty do školy nebo za kamarády děti absolvují autem. Pokud auto vyměníte za procházku, tak si nejenže zlepšíte kondici, ale také si užijte společně strávené chvíle, a posílíte s dětmi váš vztah.

Procházka po mořské pláži patří k nejoblíbenějším dovolenkovým aktivitám. Přesto mnoho lidí překvapí, že i několik kilometrů v písku dokáže unavit více než stejně dlouhá trasa po chodníku nebo lesní c…

Dovolená u moře přímo vybízí k procházkám po písečné pláži, což se na první pohled zdá jako nenáročná dovolenková aktivita. Jaké je to nemilé překvapení, když po pár kilometrech začne tělo protestovat.

Deset tisíc kroků se stalo téměř novodobým zaklínadlem zdravého životního stylu. Mnozí z nás kvůli němu večer ještě nervózně obcházejí obývák nebo vystupují o zastávku dřív. Jenže ukazuje se, že honba za magickou desítkou možná vůbec není potřeba. Velký rozdíl pro naše srdce, mozek i dlouhověkost může udělat mnohem méně kroků.

Experimenty ve Španělsku i Japonsku ukazují, že lidé se při volné chůzi často stáčejí doleva a vytvářejí pohyb proti směru hodinových ručiček, důvod zatím není jasný.

Máte v telefonu aplikaci, která vám každý večer do posledního detailu spočítá, jak moc jste se přes den hýbali? Zapomeňte na magickou hranici deseti tisíc kroků, když jde o hubnutí, věda přišla s mnohem lepším číslem.

Cesta podél Dyje se zdála být obyčejnou etapou mezi vinicemi a poli. Ale právě v těch nejtišších chvílích se začaly dít věci, které dělají Stezku Českem tím, čím je.

Období menopauzy je náročné pro většinu žen. Mění se nejen jejich nálady, ale i tělo. Není výjimkou, že právě v tomto období jde hmotnost rychle nahoru a to i v případě, že se snaží udržovat zdravý životní styl. Co s tím? Nejdůležitější je neoddat se rezignaci, ale snažit se na své postavě stále pracovat. A to nejen co se týče stravy, ale i pohybu. Není přitom rozhodně nutné dřít do úmoru v posilovně, jde to i jinak.

Co kdyby silnější a zdravější srdce nevyžadovalo náročný rozvrh v posilovně ani totální změnu jídelníčku? Co kdyby tři malé denní úpravy – takové, kterých byste si sotva všimli – mohly znamenat velký rozdíl? Podle nového, zajímavého výzkumu je to přesně ten případ „mikronávyků“ pro zdraví srdce a výsledek, který přináší, je pozoruhodný.

V hodnocení lidí jednoznačně zvítězily historické kulisy centra a okolní ulice.

Kdo je připraven, není zaskočen. V září přibude pár škol, před které nebudou ráno smět zajíždět auta. Nemělo by to být nic zvláštního, ale úplně samozřejmá věc.

Chůze je něco, nad čím většina lidí příliš nepřemýšlí. Vstaneme z postele, jdeme do práce, na nákup nebo na procházku a pohyb bereme jako naprostou samozřejmost. Teprve ve chvíli, kdy nás něco začne bolet nebo si všimneme změn, uvědomíme si, jak důležitou roli chůze v našem životě skutečně hraje.

Alza rozšiřuje nabídku o další neobvyklou technologii. Nově prodává exoskelety, které mají pomáhat snižovat únavu svalů při túrách, náročné práci i dlouhém pohybu v terénu.

Když se člověk bez přemýšlení vydá do volného prostoru, měl by být jeho směr v podstatě náhodný. Nová studie ale naznačuje, že naše těla mají vlastní tajnou preferenci. A překvapivě míří doleva.

Chůze představuje základní a nejdostupnější formu fyzické aktivity, jež má prokázaný preventivní účinek proti rozvoji neinfekčních onemocnění. Důležitá je podle odborníků zejména pravidelnost i tempo. Tím, že však pro nás chůze představuje nejpřirozenější pohyb, často se dopouštíme chyb, které můžou vést až k dlouhodobým potížím. Na co si tedy dát pozor?

Procházky po pláži patří mezi nejoblíbenější letní aktivity. Přestože se chůze po písku může zdát snadná a nenáročná, mnoho lidí po několika kilometrech pociťuje výraznou únavu, těžké nohy nebo bolest lýtek. Ve srovnání s chůzí po asfaltu, dlažbě či lesní cestě totiž písek představuje pro tělo mnohem větší zátěž. Nestabilní povrch nutí svaly pracovat intenzivněji, a proto se únava dostavuje rychleji, než by většina lidí očekávala.

Procházky po pláži patří k nejoblíbenějším dovolenkovým aktivitám. Na první pohled působí nenáročně, ale řada lidí má po několika kilometrech pocit, jako by absolvovala mnohem delší túru. Nohy jsou těžké, lýtka bolí a únava přichází výrazně dříve než při běžné chůzi po pevném povrchu. Důvod je jednoduchý, písek klade tělu zcela jiné nároky než asfalt, dlažba nebo lesní cesta. „Při chůzi po pevném povrchu se od země efektivně odrážíme. Každý krok využívá stabilní oporu a část energie se vrací zpět do pohybu. Písek se však pod nohama neustále pohybuje a deformuje. Energie vložená do kroku se z velké části ztrácí, což znamená, že svaly musí pracovat intenzivněji. Právě proto může být i krátká procházka po pláži překvapivě náročná,“ říká fyzioterapeutka Lenka Vojtovič z Kinisi. Proč nás písek unaví rychleji Podle biomechanických studií je energetická náročnost chůze po sypkém písku výrazně vyšší než na pevném povrchu. Tělo musí neustále vyrovnávat drobné změny stability, zapojují se svaly chodidel, kotníků, lýtek i středu těla. Každý krok představuje malou korekci rovnováhy. „Zároveň se mění způsob došlapu. Na tvrdém povrchu si mnoho lidí vystačí s relativně stereotypním pohybem. V písku však chodidlo reaguje na každou nerovnost, což zvyšuje aktivitu drobných svalů, které běžně pracují jen minimálně. Právě proto bývá první delší procházka po pláži často náročnější než několik kilometrů běžné chůze ve městě,“ říká Jan Chalupný z naBOSo.cz. Největší chybou je příliš dlouhý krok Pokud chcete po písku ujít delší vzdálenost bez zbytečné únavy, vyplatí se upravit techniku chůze. Nejčastější chybou bývá snaha chodit stejným způsobem jako na chodníku. Dlouhé kroky vedou k větším ztrátám energie a zvyšují zatížení lýtek i kolen. Efektivnější bývá kratší krok, vyšší frekvence a plynulejší pohyb. Těžiště zůstává více nad chodidlem a tělo nemusí při každém kroku překonávat tak velkou nestabilitu.

Celý život jsem sportovala. Jenže upřímně — vždy jsem víc inklinovala k jemnějším formám pohybu. Jóga, procházky v přírodě, plavání. Pohyb jako chvíle pro sebe, ne jako trest za to, co jsem snědla.

Chůze je ten nejpřirozenější pohyb, který máme. Proto ji většinou vůbec neřešíme. Chodíme automaticky, bez přemýšlení. Jenže v tom může být problém. To, co by mělo být pro tělo přirozené a léčivé, se často stává zdrojem přetížení, bolesti a dlouhodobých potíží. Tělo totiž nefunguje izolovaně, ale v souhře. A právě chůze je jedním z nejzákladnějších projevů této souhry. Jak na to?

Roste počet uvědomělých cestovatelů, kteří chtějí harmonizovat své volby se zelenými ideály. Jak snížit uhlíkovou stopu a zároveň zůstat v pohybu? Některé prostředky totiž zásobují planetu skleníkovými plyny víc, než si myslíme. Co s tím?

Stále víc lidí si oblíbilo putování s batohem. A nemusí hned mířit do Santiaga de Compostela. Češi čím dál častěji objevují vlastní krajinu a vydávají se na Stezku Českem: projekt, který za pár let své existence přilákal desítky tisíc lidí. Co je „Stezka“ a proč se z ní stal fenomén i mezi ženami?

Deset tisíc kroků denně je populárním cílem – ale věda ukazuje, že stejně důležité jako počet kroků je to, jak je do dne rozložíte. Mezinárodní studie...

Možná to pociťujete sami na sobě, možná vidíte na rodičích či prarodičích. Se zvyšujícím se věkem se mění styl chůze a její náročnost. Nyní už se ví, co za tím vězí.

Rádi se pohybujete v přírodě, ale při cyklo vyjížďkách, pěší turistice nebo horských túrách vás brzy přemůže únava? Řešením by se mohl stát exoskelet na první pohled jak ze sci-fi filmu. Projekt společnosti Hypershell odstartoval už v roce 2023 na platformě Kickstarter. Speciální řemenový postroj s karbonovým jádrem má svému nositeli přidat výkon celé jedné koňské síly.

Nemáte čas na pravidelné tréninky ve fitness centru ani lekce spinningu? Nevadí. Svému zdraví i kondici můžete prospět i mnohem jednodušeji. Stačí, když si každý den najdete pouhých dvacet minut na svižnou vycházku, a brzy si všimnete překvapivých změn. A začít můžete klidně hned.

První červnový víkend a máme tu další pochoďák. Možná bych ho mohla nazvat výpravou za jednou z nejhnusnějších rozhleden v České republice. A ne, Poledník to není.

Někdo se mezi lidmi prosmýkne, jako by chtěl všechny předběhnout, jiný se vleče, jako by neměl kam spěchat. Přitom rychlost vašich kroků možná vypovídá o tom, co se děje ve vaší hlavě, víc, než tušíte.

Sandály s ponožkami jsou český folklor, ale skutečný problém začíná jinde. Mnoho lidí chodí do lesa, po městě i běhá ve stejné obuvi. Jenže každý povrch zatěžuje nohy jinak a špatná bota se často ozve bolestí, puchýři nebo únavou.