Serotonin

Vyrazit ven na denní světlo má obrovský smysl. Hřejivé sluneční paprsky totiž prokazatelně snižují riziko předčasného úmrtí a darují nám několik let navíc, která prožijeme v parádní náladě i zdraví.

Teorie, že za depresi může nedostatek serotoninu, je zastaralá. Komu sloužila, dokud jsme jí věřili? A co ji nahradí?

Náročný den v kanceláři často končí impulzivním pořízením drobnosti, kterou ve skutečnosti vůbec nepotřebujete. Takzvaná nákupní terapie spouští v mozku vlnu dopaminu a prokazatelně tlumí úzkost. Jenže z nakupování pro radost, které přináší okamžitou úlevu, se může stát jediný únik před reálnými problémy.

To, co jíte, neovlivňuje jen trávení nebo tělesnou hmotnost. Strava totiž ovlivňuje složení střevního mikrobiomu, s nímž souvisí i to, jak zvládáte stres, jakou máte náladu nebo jak odolní jste vůči psychické zátěži. Zázračná dieta sice neexistuje, ale některé potraviny vašim střevům, a tím i psychice, výrazně prospívají.

Objetí je dárek, který nic nestojí. Dáváte a dostáváte zároveň. Forma komunikace, která dokáže sdělit i to, pro co neexistují slova. Prokazatelně ovlivňuje vztahy a prospívá duševnímu i fyzickému zdraví. Jak dlouhé musí být, aby zajistilo všechny benefity, a kdy na něj raději úplně zapomenout?

Stačí jediný pohled, úsměv nebo letmý dotek a svět se náhle promění. Srdce se rozbuší, dlaně se potí a myšlenky se neustále vracejí k jediné osobě. Romantici mluví o osudové lásce, neurovědci však vidí fascinující chemickou bouři, která se odehrává přímo v našem mozku.

Kufr na chodbě, letenka v mobilu a poslední pohled na byt, který za pár hodin vyměníte za něco úplně jiného. Cítíte lehké vzrušení a najednou se ve vás něco přepne. Mozek začne vyplavovat jinou směs látek než při pondělní poradě nebo nákupu v diskontu a vy máte pocit, že konečně začínáte žít.

Někdy vám náladu zvedne dovolená, výhra nebo třeba nová láska, ale někdy stačí mnohem „obyčejnější“ věci: procházka na slunci, objetí od blízkého člověka nebo když konečně doděláte rozdělanou práci. Mozek totiž dokáže tyto situace vyhodnotit a náležitě nás za ně odměnit. Jak toho využít?

Úzkostné stavy tlumí nová metoda cílící na břišní mikrobiom. Zklidnění mysli přes zažívání otevírá nečekané možnosti terapie. Jak to probíhá a proč to vždycky zabere?

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.

Stojíte ve frontě na ledovou kávu, slunce vám spaluje záda a člověk před vámi si objednává, jako kdyby právě nakupoval pro autobus plný dětí, z nichž každé druhé má jiný druh potravinové intolerance. Máte chuť ho vzít a odnést na konec fronty? Podle odborníků nejste špatný člověk, jen je vám prostě až moc velké horko.

Dobrý spánek je klíčový pro naše zdraví a cirkadiánní rytmus. Usínání a kvalitu spánku mohou zlepšit i obyčejné banány. Všichni je máme doma a přitom obsahují látky, které dokážou nahradit i pilulky na spaní. Nebo alespoň meduňkový čaj.

Po náročném pracovním dni se každý může cítit vyčerpaný a neschopný vykonávat běžné činnosti. To je normální, protože únava často vzniká v důsledku fyzické nebo psychické zátěže. Stav zvaný astenie se ale vyznačuje pocitem slabosti v těle, který se objevuje nezávisle na jakékoli fyzické či duševní námaze a nezmizí ani po odpočinku.

Žijeme v době, která je až nezdravě sterilní. Nejde jen o dezinfekční gely na každém rohu, ale o mentální izolaci od procesů, které nás po tisíciletí formovaly. Stále zapomínáme na jeden z nejefektivnějších mechanismů regulace nálady, který máme doslova pod nohama.

Věda stále více poukazuje na souvislost mezi stravou a duševním zdravím. Existuje mnoho potravin, které mohou ovlivnit naši pohodu regulací hladiny stresových hormonů a uvolňováním hormonů štěstí. Ty by měl konzumovat naprosto každý člověk, který se chce cítit dobře, bez zbytečného stresu. A které potraviny to jsou? Čokoláda, ovesné vločky a dokonce i čaj...

Ve vašich střevech žijí biliony bakterií, hub a virů, kterým souhrnně říkáme mikrobiom. Tato mikroskopická komunita váží až dva kilogramy a hraje v našem těle roli samostatného orgánu. Mikrobiom pomáhá trávit potravu, vyrábí důležité vitaminy (např. K a B12) a tvoří až 80 % našeho imunitního systému. Pokud je tato rovnováha narušena, trpí nejen naše břicho, ale celý organismus.

Jaro ve své druhé polovině už má tu správnou sílu a dokáže vlít člověku krev do žil. Najednou chceme žít víc, odvážněji, měnit práci i vztahy. Není to náhoda, mozek po „útlumové“ zimě přepnul do režimu růstu a expanze. Ale pozor: Ne každý jarní impuls si zaslouží revoluci.

Člověku to dneska nedá, aby se nezamyslel nad tím obrovským paradoxem naší doby. Žijeme ve světě, kde jsme všichni neustále online.

Venku je hezky, ale vy se cítíte, jako by vás přejel parní válec. Jarní únava není výmluva pohodlných povah, ale čistá biologie a fyzika těla. Váš organismus právě prochází tvrdou generálkou.

Proč utrácet za nelegální látky, když máme v těle tu nejvýkonnější farmaceutickou továrnu?

Možná hledáte osudovou lásku ve hvězdách, ale co když je mapa k ní někde úplně jinde? Asi tomu nebudete věřit, ale milostná rozhodnutí mají na svědomí vaše střeva!

Polykáte pilulky na spaní a nosíte brýle proti modrému světlu, ale stále se v noci převalujete? Vědci našli záchranu v oddělení ovoce. Jak pouhá dvě kiwi dokážou radikálně prodloužit váš hluboký spánek.

Jaro slibuje novou energii, ale realita bývá často jiná. Místo lehkosti přichází únava, nesoustředěnost a pocit, že tělo nestíhá tempo, které po něm chceme. Zajímavé je, že jarní únava není jen pocitový fenomén. Podle výzkumů v oblasti chronobiologie dochází na jaře k reálnému přeprogramování vnitřních hodin, které může trvat i několik týdnů.

Dopamin, serotonin, endorfiny a oxytocin – čtyři hormony, které rozhodují o tom, jak se cítíte. Víte, co je spouští a proč nestačí spoléhat jen na jeden z nich?

To, že ženy bolí hlava častěji než muže, se během let stalo terčem mnoha nejapných vtípků. Ve skutečnosti to ale mnohdy nebývá jen výmluva proto, abychom nemusely dělat některé aktivity. Ženy zkrátka bolestí hlavy trpí prokazatelně více. A můžou za to i hormony.

Možná za vaši pochmurnou náladu nenese vinu šéf a jeho nařízený přesčas, ale spíše včerejší večeře. Střeva totiž hostí miliardy nájemníků, kteří ovlivňují míru optimismu. Proč je jogurt přínosnější než motivační citáty?

Tvůj mozek nepotřebuje, aby sis uvědomil své vnitřní já. Tvůj mozek potřebuje malé dávky legálních chemikálií, které mu udělají dobře.

Vztah mezi lidmi a psy je známý svou hloubkou a vzájemným porozuměním. Psi jsou po staletí považováni za věrné společníky, kteří přinášejí radost a pocit...

Jaro je konečně tady a s ním přichází chuť odložit víc než jen teplý svetr. Hormony se bouří, slunce láká ven a věrnost dostává zabrat. Vztahy se teď ocitají na tenkém ledě!

Venku svítí slunce, ptáci zpívají, jako by vyhráli v loterii, a vy máte chuť se buď rozplakat, nebo pro jistotu vůbec nevylézat z postele. Ne, nejste divní a nejspíš ani nejste rození pesimisté. Jenže po české zimě jsou vaše zásobárny vitaminu D pravděpodobně prázdnější než peněženka před výplatou. A mozek? Ten bez „déčka“ prostě odmítá.

Přišlo jaro. Příroda ožívá, všechno se probouzí. Jenže někomu jde to probouzení hůř. Jarní únava není oficiální diagnóza, ale popisujeme tím stav, kdy naše tělo reaguje na změny počasí.

Každý z nás občas zažije období, kdy je energie na nule a i jednoduché úkoly se zdají být nepřekonatelné. V takových chvílích bývá běžnou první volbou silná káva nebo energetický nápoj. Jenže ukazuje se, že šálek tymiánového čaje může nabídnout mnohem přirozenější a zdravější cestu k rychlé obnově vitality. Tato nenápadná bylinka, pěstovaná už ve starověku, skrývá v sobě mimořádný potenciál pro podporu mozkové činnosti i celkové tělesné výkonnosti.

Převalujete se v posteli, počítáte ovečky a stejně nic? Možná je řešení vašeho nočního trápení jednodušší, než si myslíte – a schovává se za chlupatou slupkou v lednici. Dvě kiwi hodinu před spaním dokážou podle studií zkrátit usínání až o polovinu. Zní to jako výmysl, ale věda za tím opravdu stojí.

Letní čas je civilizační trik, na který tělo nikdy nepřistoupilo. Jarní změna času každoročně narušuje naše vnitřní nastavení a může ovlivnit nejen náladu, ale i zdraví.

Cítíte se pod psa, špatně spíte nebo vás trápí podrážděnost? Možná vám chybí tryptofan. Tahle aminokyselina je stavebním kamenem serotoninu, takzvaného hormonu štěstí. Tělo si ji samo vyrobit neumí, takže ji musíte získávat z jídla. Naštěstí ji najdete v celé řadě běžných potravin od vajec přes ořechy až po tmavou čokoládu.

S příchodem jara se prodlužují dny a přibývá světla, přesto si řada lidí stěžuje na větší únavu než v zimě. Odborníci vysvětlují, jak můžou změny v délce dne narušit spánek i vnitřní rytmus.

Změna ročních období dokáže ovlivnit nejednoho z nás. Jaký má vliv změna období na hubnutí a sportovní výkon?

Zabořit ruce do hlíny a sledovat, jak ze semínka roste nový život, je skvělá forma terapie. Svěží oáza na balkoně prokazatelně snižuje stres a nastoluje psychickou pohodu. I když je skromná a úplně miniaturní!

Nálada, kterou cítíme se neodehrává jen v hlavě – často začíná úplně jinde, konkrétně někde mezi kuchyňskou linkou a prvním soustem dne. To, co si denně servírujeme na talíř, dokáže výrazně ovlivnit, jak se cítíme, kolik máme energie i jak snadno zvládáme stres. Stačí pár chytrých voleb a tělo se odvděčí větší lehkostí, klidem i lepším spánkem.

Jarní únava nepředstavuje vágní omluvu pro sezonní letargii, nýbrž neúprosný střet naší DNA s dravými nároky digitálního věku. Zatímco se okolní příroda dynamicky probouzí, lidský organismus svádí tichý boj s hormony, kolísajícím krevním tlakem i metabolickým dluhem nahromaděným během zimního období.

Příroda se probouzí plná energie, ale u vás doma probíhá pravý opak? Nebojte, nejste v tom sami. A, co je ještě důležitější, nemůžete za to.

Průlomový objev zveřejněný v časopise ACS Journal of Medicinal Chemistry by mohl zásadně změnit přístup vědy k farmakologické léčbě deprese a dalších duševních onemocnění.

Ve vašem břiše žijí biliony nájemníků, kteří mají pod palcem víc než jen trávení. Střevní mikrobiom ovlivňuje, jak se cítíte, jak bojujete s nemocemi, a dokonce i to, na co máte chuť. Zjistěte, jak si v těle hýčkat ty správné spojence a proč se jim říká náš druhý mozek.

Zima pomalu balí kufry a měli bychom se radovat. Jenže nějak to nejde, protože naše psychika připomíná vybitou baterii. Zdravý restart nabízí březnový jídelníček plný specifických živin, který dodává optimismus a zvyšuje odolnost vůči stresu.

Cítíte se pod psa, unavení nebo vás přepadají úzkosti bez zjevné příčiny? Možná za to nemůže vaše hlava, ale váš talíř. Moderní věda potvrzuje, že střeva fungují jako náš „druhý mozek“ a skrze miliardy bakterií přímo ovládají emoce.

Zima v našich zeměpisných šířkách často působí jako nekonečné bezčasí. Obloha nad městy i krajinou má barvu betonu a slunce vidíme málo. Pro lidské tělo je to evoluční zátěž.

Odkládání povinností bývá často považováno za projev slabé vůle nebo špatných návyků. Nová studie však naznačuje, že sklon k prokrastinaci může být částečně vrozený. Podle výzkumu čínských vědců lze téměř polovinu rozdílů mezi lidmi ve sklonech k odkládání úkolů vysvětlit genetickými faktory, které ovlivňují vývoj mozku během dospívání.

Léta jsme žili v dobrovolném exilu, kdy se pod diktátem nízkosacharidových diet a neustálého počítání kalorií z těstovin stal pro mnohé „zakázaný hřích“. Jenže italská těstovinová společnost se rozhodla, že je načase vrátit talíři s penne jeho čest. A to se podařilo. Těstoviny jsou šťastným jídlem.

Střevní mikrobiom, biliony mikroorganismů žijících v našich střevech, už dávno není pouhým pomocníkem trávení. Moderní věda ho označuje za „druhý mozek“, který má těsné a složité propojení s naším mozkem a psychikou.

Nejde jen o kávu večer, stres a světlo z mobilu. Nedávný vědecký přehled ukazuje, že roli může hrát i celkový způsob stravování, některé živiny i pravidelnost jídla. Co víme jistě – a kde jsou zatím jen souvislosti?

Syndrom podrážděného muže aneb i muži mají své dny.

Venku to zatím na žádnou velkou jarní slávu nevypadá. Minimálně u nás těsně pod Krkonošemi po oblevě znovu nasněžilo. Jsme právě ve fázi roku, kterou většina z nás jen trpně přechází s pohledem upřeným do kalendáře, kde vyhlížíme první skutečně jarní dny. Jenže zdání klame. I když se příroda navenek tváří, že ještě hluboce spí, pod povrchem už se probouzí. A co je nejdůležitější, naše tělo, ač si to v rychlosti moderní doby málokdy uvědomujeme, je na tom podobně.

Náladu, motivaci i odolnost vůči stresu neurčují jen vnější okolnosti, ale i jemná chemie v mozku. Oxytocin, dopamin a serotonin fungují jako vnitřní trh, jehož rovnováha rozhoduje o tom, jak zvládáme tlak, vztahy i každodenní výkyvy.

Možná si také pamatuje na slova našich babiček, že změnu počasí cítí v kostech. A měly pravdu. Počasí má vliv jak na naše fyzické, tak i psychické zdraví a někteří lidé jsou na tyto změny zvlášť citliví. Pokud patříte do této kategorie, poradíme vám několik triků, jak si při změnách počasí alespoň trochu ulevit.

„Je to vůně nebo zář, pověz, ty přec pravdu znáš, co je to láska?“ ptal se Petr Novák před čtyřiceti lety v písni Co je to láska. „Je to růže nebo pouhý stín, sám se pravdu asi nedovím,“ pokračoval text. My už to teď díky vědcům víme.

Chladné počasí a krátké dny se u mnoha z nás pojí se zvýšenou touhou po sladkém. Chutě na vánoční cukroví, horkou čokoládu a koláče bývají v zimním období opravdu silné a není snadné je ovládnout. Nejde ale jen o slabou vůli – potřeba sacharidů je naprosto přirozená. Pro tělo jsou rychlým zdrojem energie, kterou potřebujeme kvůli udržení stálé teploty v mrazivém počasí. Nedostatek slunečních paprsků je dalším faktorem, který ovlivňuje metabolismus a hormonální rovnováhu. Snižuje se tím tvorba serotoninu, kvůli čemuž lidé často sahají po sladkostech jako rychlém „zlepšovači“ nálady. Cukr sice okamžitě zapůsobí, ale jeho efekt je jen dočasný. Nadměrný příjem sladkého jídla může paradoxně vést spíše k pocitům provinění a horšímu rozpoložení.

S klesajícími venkovními teplotami a častějším lenošením doma není divu, že vám během zimních měsíců váha lehce naroste. Můžete mít větší apetit, roste dokonce přímo chuť na sladké. Tělo hledá rychlou energii, hlava útěchu a dlouhé tmavé večery svádějí k čokoládě nebo sušenkám. Pokud ale nechcete sabotovat své předsevzetí zhubnout ani spustit nekontrolované mlsání, připravte si sladké jinak. Teple, sytě a chytře.

Zima bere energii i dobrou náladu. Co když ale řešení neleží v hlavě, ale ve sklepě mezi lyžemi? Věda dnes ví, proč pohyb na sněhu dokáže s psychikou udělat překvapivé věci.

Když zima stále trvá a dny se pořád zdají nekonečně krátké, může se v nás probouzet únava, sklíčenost a pocit, že energie prostě mizí s každým západem slunce. To není jen obyčejná chandra. Sezónní afektivní porucha nebo tzv. winter blues dokáže ovlivnit naši náladu, spánek i chuť do života.

Některé látky v našem organismu přirozeně navozují klid, tlumí napětí a podporují touhu po relaxaci. Pokud vás trápí potíže se spánkem či usínáním, zaměřte se na běžné potraviny, které tyto látky obsahují. Co zařadit k večeři nebo během dne, abyste nenásilně a přirozeně podpořili svou schopnost dobře spát?