Spánek

Osm hodin v posteli, žádná probdělá noc, a přesto ráno saháte po budíku s pocitem, že byste potřebovali spát ještě další tři. Délka spánku totiž není totéž co jeho kvalita. Tělo může během noci opakovaně reagovat na horko, vydýchaný vzduch nebo třeba ucpaný nos, aniž bychom si jednotlivá krátká probuzení vůbec pamatovali. Ráno pak místo odpočinku přichází únava a během dne horší soustředění.

Spánek není ztracený čas, ale jedna z nejdůležitějších investic do zdraví. Ideální délka odpočinku se mění dle věku, životní situace i potřeb.

Je půl dvanácté, oči se klíží a vy přesto sedíte s telefonem nebo pouštíte další díl seriálu. Nic vás nedrží vzhůru, žádný termín ani plačící dítě. Odkládání spánku není lenost ani slabá vůle, ale docela přesně popsaný jev, který má co dělat se svobodou.

Prázdniny mají za sebou polovinu, děti chodí spát po půlnoci a vstávají k obědu. Návrat do školního režimu proto nezačíná 1. září, ale klidně o tři týdny dřív. Postupné posouvání po čtvrthodinách totiž ušetří spoustu ranních slz.

To, že nespíte běžně doporučovaných sedm až osm hodin, ještě neznamená, že jste automaticky ohroženi zdravotními problémy. Tato doporučení většinou vycházejí z britské biomedicínské databáze UK Biobank, která sleduje půl milionu dobrovolníků a vliv genetiky i životního stylu na zdraví. Ani ta však nejsou neomylná, říká vedoucí Institutu pro výzkum spánku a cirkadiánní neurovědy na Oxfordské univerzitě Russell Foster.

Nevhodný spánkový režim v raném dětství může mít vážné následky na psychiku v dospívání. Podle nové britské studie přetrvávající problémy se spánkem u malých dětí až zdvojnásobují riziko vzniku depresí. Proto je vhodné zajistit kvalitní spaní.

Na spaní v teplotách přes 20 stupňů není naše tělo zvyklé. Teď se s tím ale musí vyrovnávat. Odborníci vysvětlují, kdy a proč se začínáme potit. Poslechněte si, jak se podle nich navečer můžeme zchladit.

Venku tropy, v ložnici sauna a vy se převalujete od ničeho k ničemu? Zatímco tělo se zoufale snaží ochladit, mozek jede na plné obrátky a ráno se cítíte jako přejetí parním válcem. Nejde jen o únavu. Podle psychiatra MUDr. Matěje Kasala mohou už dvě nebo tři protrpěné noci zásadně rozházet naši psychiku. Přečtěte si, co s námi horka dělají, proč v noci trpíme mikroprobuzeními a jak se z toho nezbláznit.

Rozsáhlá studie s téměř 90 tisíci účastníky odhalila konkrétní časové okno, kdy by měl člověk uléhat ke spánku. Není to ani brzy večer, ani pozdě v noci – klíčové je respektovat biologické hodiny těla. Výsledky ukazují přímou souvislost mezi načasováním spánku a rizikem srdečních chorob či demence. Moderní životní styl plný umělého osvětlení však tento přirozený rytmus neustále narušuje.

Všichni to známe. Když letní teploty neklesají ani po západu slunce a naše postel připomíná spíše lázeň z vlastního potu než příjemnou kolébku pro sladké sny, svlékáme i ten poslední svršek prádla v naději, že si konečně ulevíme od toho nesnesitelného horka. Jenže tento krok může mít paradoxně přesně opačný účinek, než jaký od něj očekáváme. Praktická lékařka Barbora Drobňáková ze soukromé kliniky Venova nám vysvětlila, proč vlhkost zůstávající na kůži tělu komplikuje termoregulaci a jaké pyžamo je ideální volbou při letních nocích.

Mačkání tlačítka odkladu platí za nešvar. Pokusy nicméně naznačily, že oněch pár ukradených minut hlavě zpravidla neuškodí a v části úloh jí dokonce prospějí. Háček je v tom, že to funguje jen za dost úzkých podmínek.

Bez spánku vedla aktivace příslušných neuronů k podstatně menšímu uvolnění růstového hormonu. Vědci z Berkeley popsali přesný obvod, který to řídí, a odhalili překvapení: hormon zpětně aktivuje neurony podporující bdělost.

Vědci už desítky let zkoumají, jak konopí ovlivňuje spánek, teprve nyní ale začínají odhalovat, proč pravidelní uživatelé často přestávají snít a co se děje, když s jeho užíváním přestanou.

Ovlivnit délku života sice na jednu stranu můžete, a to především zdravým životním stylem, na straně druhé je však pravděpodobně až z 50 % dána geneticky. Uvedla to nejnovější studie.

Mnoho z nás máme večer stejný rituál, který nám pomáhá usnout. U někoho to může být dobrá kniha, u někoho třeba bylinkový čaj a seriál. Jenže pak se vám často stane, že jenom zavřete oči a usnete, je tady něco, co vám spánek nedopřeje. Močový měchýř. A o dvě hodiny později znovu.

Spíte dost, nic zvláštního neděláte, a přesto se odpoledne sotva vlečete. Letní únava není lenost ani rozmar, tělo v horku prostě spotřebuje spoustu energie jen na to, aby se ochladilo. Pár drobností přitom udělá velký rozdíl.

Spánek není luxus, ale nezbytná biologická potřeba pro regeneraci mozku i celého organismu. Lidé trpící insomnií se často potýkají s nesoustředěností, podrážděností a výrazným poklesem výkonnosti v zaměstnání. Moderní životní styl, neustálá dostupnost na internetu a modré světlo z displejů mobilních telefonů narušují přirozené cirkadiánní rytmy. Chronická únava následně zvyšuje riziko dopravních nehod i pracovních úrazů. Lékaři varují, že podcenění spánkové hygieny může odstartovat řadu fyzických i psychických obtíží.

Známe to všichni.

Myslíte si, že o zdraví rozhoduje hlavně jídlo a pohyb? Nový rozsáhlý výzkum ukazuje, že nejsilnějším vodítkem k dlouhému životu je něco jiného – spánek. A pokud ho máte málo, škodíte si možná víc, než tušíte. Podívejme se, co se v těle děje a jak to zvrátit.

Menopauza nepřináší jen návaly horka, změny nálad nebo zhoršení kvality pleti. Mnoho žen v tomto období začne bojovat také s nespavostí. Podle některých studií se zhoršená kvalita spánku týká až poloviny žen v menopauze. Dobrou zprávou je, že existují jednoduché návyky i přírodní pomocníci, kteří mohou noční odpočinek výrazně zlepšit.

Poprvé přišel s pojmem modré zóny před jednadvaceti lety redaktor National Geographic Dan Buettner, který zároveň navázal na předchozí výzkumy v jednotlivých 5 oblastech světa. Postupem času se spolu s dalšími odborníky snažil najít jejich společný průsečík.

Cvičíte, jíte zdravě, počítáte si každé sousto, a přesto se při pohledu do zrcadla nic nemění? Možná za to nemůže špatná genetika ani další tajný a „poslední“ noční výlet do lednice. Viník se ukrývá v tom, kolik času trávíte se zavřenýma očima. Vědecké důkazy ukazují, že nedostatek spánku doslova překopává náš metabolismus a nutí tělo požírat vlastní svaly na úkor tuku.

Většina lidí hlídá u spánku hlavně jedno číslo, a to počet hodin. Snažíme se naspat doporučených sedm nebo osm, jenže na kondici srdce možná stejně tak záleží, kdy hlavu položíme na polštář.

Odevšad slýcháme, že když budeme před spaním zírat do telefonu, modré světlo nám ukradne spánek. Ano, ukradne, ale asi jenom dvě minuty.

Vidět při usínání postavu v pokoji, zvíře na posteli nebo slyšet hlas není nic výjimečného a samo o sobě to neznamená psychickou nemoc. Přesto dokážou hypnagogické halucinace vyděsit i zcela zdravého člověka.

Rozdíl mezi lidmi, kteří brzy vstávají, a těmi, kdo chodí spát pozdě, by mohl být zásadnější, než to vypadalo. Vliv má pravděpodobně hlavně noční stravování, popsala nová studie.

Zatímco vy v noci čerpáte sílu na nový den, vaše pokožka pracuje na plné obrátky, aby opravila veškerá poškození způsobená okolním prostředím. Právě během spánku je naše pleť nejvíce propustná a ochotná přijímat výživné látky. Noční masky představují revoluční způsob, jak tento přirozený proces podpořit a zajistit si ráno pohled do zrcadla, který vám okamžitě.

V šest ráno se jim samy otevřou oči a u postele nic nezvoní. Zatímco ostatní v domě ještě dobíjejí odklad, oni už dopíjejí první kávu. Odborníci na lidskou psychiku tuhle menšinu pozorují dlouhá léta a odhalili u ní nečekaně jasně dané povahové rysy.

Léto se blíží a spolu s vyššími teplotami přichází i období, kdy kvalitu spánku výrazně ovlivňuje správně zvolený materiál povlečení. Přehřívání, pocení nebo nepříjemný pocit těžké látky dokáží znepříjemnit i jinak klidnou noc. Právě proto stále více lidí sahá po lehkých, prodyšných a přirozeně termoregulačních materiálech, které pomáhají tělu udržet komfort i během tropických nocí.

Probudíte se v noci a hned kontrolujete čas? Vypadá to nevinně, ale podle somnologů právě tenhle zvyk nespavost často zhoršuje. Jakmile mozek začne počítat hodiny do budíku, tělo se místo uklidnění přepne do stresu a návrat ke spánku je mnohem těžší.

Vlna veder nás pořádně potrápila. Vedro nekončilo ani v noci, kdy se v přehřátých ložnicích těžko usínalo. Je správné, pokud se rozhodnete v takových podmínkách spát „na Adama“? Vědci upozorňují, že paradoxně úlevu nepocítíte.

Po opravdu dlouhé noci v peřinách zvoní budík. Kde je ale ten příval energie a pocit sladkého odpočinutí? V nedohlednu! Extrémní únava po deseti hodinách spánku má vědecké vysvětlení.

Více spát, více se hýbat a lépe jíst. To není žádná novinka. Nová studie ale ukazuje něco mnohem zajímavějšího – že ani nemusí jít o velké změny. V některých případech byly s delším a zdravějším životem spojeny překvapivě malé každodenní kroky.

Do hodiny od usnutí přijde první vlna. Tělo začne vylévat růstový hormon, ten pomáhá budovat svaly a kosti, spalovat tuk a u dětí a dospívajících pohání růst. Že jeho hladina stoupá právě ve spánku, věděli fyziologové už půl století. Co dělal mozek, aby to spustil, ale nikdo pořádně neviděl.

Spánek je životně důležitou aktivitou. Odborníci navíc zjistili, že mozek v tomto čase nejen odpočívá, ale provádí také nezbytnou údržbu odstraňováním toxických produktů nahromaděných během dne. Tato noční „směna“ je tak účinnou prevencí proti poklesu kognitivních funkcí i rozvoji demence.

Odložit budík je jako vzít si na splátky další únavu. Za těch deset minut lži vám mozek nepoděkuje. Takhle se dobrovolně stáváte obětí vlastního spánku.

Spánková apnoe patří mezi nejčastější poruchy spánku, přesto zůstává u mnoha lidí dlouhá léta nerozpoznaná. Opakované zástavy dechu během spánku mohou vést nejen k únavě a zhoršené koncentraci, ale také výrazně zvyšují riziko vysokého krevního tlaku.

Povlečení většina z nás vybírá podle toho, co se nám líbí nebo co zrovna ladí k ložnici. Barva látky, ve které spíte, ale ovlivňuje víc než jen vzhled pokoje.

Všichni ti online guruové lžou. Spánek není pro slabochy. Proč Albert Einstein spal 10 hodin denně a jak jeho bizarní trik se lžící můžete využít ve svůj vlastní prospěch.

Winston Churchill ho praktikoval každý den a tvrdil, že bez něj by nedokázal tolik práce zvládnout.

Regenerace organismu probíhá převážně během nočního odpočinku - mozek se zbavuje toxinů, svalová tkáň se obnovuje a pokožka prochází důležitými reparačními procesy. Odborníci na dermatologii však upozorňují na problém, kterému většina z nás nevěnuje pozornost: volba spánkové pozice dokáže výrazně ovlivnit rychlost vzniku vrásek a celkový vzhled pleti.

Otevřená pusa u televize nebo během spánku? Dýchání ústy u dětí není maličkost. Tento návyk může dlouhodobě deformovat tvář. Zjistěte, jak tento zlozvyk v čas rozeznat a jak jej správně řešit.

Budíte se v létě unavení, i když jdete spát včas? Tropické noci mohou výrazně narušit regeneraci organismu, zhoršit soustředění i psychickou odolnost.

Sexuální sny dokážou pobavit, zaskočit i pořádně rozhodit. Jenže často nemluví ani tak o tom, s kým bychom chtěli skončit v posteli, jako spíš o emocích, touhách a nejistotách, které si přes den nemusíme připouštět.

V dnešní zrychlené době plné nonstop práce i zábavy máme tendenci spánek šidit. Nedostatek spánku někdy považujeme za hrdý symbol toho, jak tvrdě pracujeme. Spánek ale není luxus, nýbrž základní biologická potřeba. Kdyby nebyl naprosto nezbytný, nestrávili bychom jím třetinu života.

Polštář v mrazáku vás ochladí na dvě minuty, pak přijde propocená realita. Chladivé deky a polštáře se proto staly fenoménem roku 2026. Slibují úlevu od tropických nocí bez klimatizace. Jenže ne všechny fungují stejně a ne vždy splní, co reklamy tvrdí.

Spánek si většinou spojujeme s počtem hodin, kvalitou matrace nebo tím, zda jsme před usnutím příliš dlouho scrollovali telefon. Jenže roli hraje i něco mnohem obyčejnějšího: poloha, ve které noc co noc trávíme třetinu života. Právě ta může ovlivnit bolest zad, krční páteř, chrápání, reflux i to, jestli se ráno probudíme odpočatí, nebo rozlámaní. Jak tedy spát co nejlépe? Šimon Hauser

Když venku teploty neklesají ani po západu slunce, klimatizace se zdá být spásou.

Téměř každý Čech vyrostl s vědomím, že ideální spánek musí trvat přesně osm hodin.

Harvardská psycholožka Deirdre Barrettová říká jasně: tvrzení, že ve snech vídáte jen tváře lidí, které jste někdy potkali, nemá vědeckou oporu.

Máte problém s usínáním? Podle nové studie by mohlo pomoci několik vlašských ořechů před spaním. Vědci zjistili, že pravidelná večerní konzumace malé porce ořechů podporuje tvorbu melatoninu, tedy hormonu, který pomáhá tělu připravit se na spánek.

Je doba slunovratu, noc je krátká a u nás vlastně ani nenastává ta pravá tmavá noc. Jak si za těchto podmínek dopřát kvalitního spánku? Mohla by pomoci maska na oči? Zuzka nám k tomu dá pár tipů.

Spánek je důležitým aspektem celkového zdraví a emoční pohody. Množství a kvalita spánku může ovlivnit vaše tělo různými způsoby. Nedávná studie publikovaná v časopise Nature zjistila, že příliš málo nebo příliš mnoho spánku může urychlit stárnutí mozku a dalších oblastí těla.

Odpolední propad energie nejde vždy přepít kofeinem. Někdy tělo potřebuje krátké odstřižení od podnětů, aby se nervový systém uklidnil a zvládl zbytek dne.

Usínáte tváří zabořenou do polštáře a tělem rozhozeným jako při volném pádu? Možná o vás ta poloha říká mnohem víc, než tušíte.

Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek má zásadní vliv na zdraví. Většinou si ale myslíme, že nejdůležitější je ráno se pořádně vyspat. Vědecká studie nicméně prokázala, že důležitější může být způsob, jakým jdeme večer spát. A odhalila i chyby, které děláme často, a přitom mají velký význam.

Kvalitní spánek patří mezi základní pilíře zdraví a psychické pohody. Přesto podle průzkumů trápí problémy se spánkem více než polovinu Čechů. Na vině bývá stres, hektické tempo života, nedostatek pohybu nebo nadměrné používání mobilů a dalších digitálních zařízení. Neméně důležité je ale i prostředí, ve kterém spíme. O kvalitě nočního odpočinku totiž výrazně rozhoduje teplota v ložnici, kvalita vzduchu i množství světla, kterému jsme vystaveni před usnutím a během noci.

Lžička kvalitního medu může být příjemnou večerní kotvou. Pokud se ale přidá k chaosu, modrému světlu a špatnému režimu, žádný metabolický trik z ní zázrak neudělá.

Sny o smrti vás nemusí varovat před koncem, ale co když se vám opakovaně zdá o zesnulých blízkých? Studie z Itálie ukazuje, že právě tento motiv se objevuje ve snech lidem krátce před odchodem! Bílý kůň, světlo, otevřené dveře... Mají tyto obrazy skutečně symbolický význam?

Zatímco většina lidí řeší spánek přes melatoninové tablety, šumivé doplňky nebo meditační aplikace, jedna z nejlépe prozkoumávaných proměnných zůstává zcela přehlížena. Teplota v ložnici — a mechanismus, přes který tělo řídí usínání — je předmětem desítek studií. Výsledky jsou konzistentní a praktické.