Spánek

Kvalita spánku úzce souvisí s tělesnou teplotou, která musí pro hluboký odpočinek přirozeně klesnout. Odborníci proto doporučují spát nazí nebo jen v lehkém, prodyšném oblečení, aby tělo mohlo efektivně odvádět teplo. Teplota v ložnici pohybující se ideálně mezi 15 a 19 stupni Celsia prospívá nejen kvalitě spánku, ale u mužů také produkci testosteronu a zdraví spermií. Informovala o tom stanice CNN.

Po náročné noci s dítětem je postel největším lákadlem. Proč je ale mnohem lepší se z ní vykulit a věnovat čtvrt hodiny jemnému pohybu? Přečtěte si, jak funguje spánková setrvačnost a jak ji obejít.

Padáte večer únavou, ale mozek ne a ne vypnout? Známe to všechny. Na vině není jen stres, ale kritický nedostatek jednoho minerálu. Zjistěte, jaká pilulka vám zaručí klidný spánek.

Určitě jste takový sen měli: snažíte se utéct, přečíst zprávu nebo někomu zavolat – a nic z toho prostě nefunguje. Tyhle drobné frustrace nejsou náhodné, a právě na nich je vidět, jak zvláštně náš mozek ve snu pracuje.

Jsou tři hodiny ráno a vy ležíte na zádech a prázdně hledíte do stropu, stejně jako noci předtím.

Dlouhá léta se doporučovalo spát v příjemně chladné místnosti. Jenže aktuální výzkum naznačuje, že když je venku horko, pak se tohle doporučení u starší generace jeví zastarale. Přitom rozdíl několika stupňů Celsia rozhoduje o regeneraci těla a o zdraví.

Budíte se unavení, i když jste spali celou noc? Možná děláte chyby, které si ani neuvědomujete. Kvalitu našeho spánku můžeme z velké míry tedy ovlivnit i sami.

Po pořádně strašidelném snu se sice můžeme probudit s horší náladou, ale z dlouhodobého hlediska to vlastně nemusí být na škodu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že emoce ve snech mohou v některých případech pomáhat se zvládáním stresu. Studie byla publikována v odborném časopise SLEEP.

Generace Z, tedy lidé narození mezi lety 1997 a 2012, dává před sexem přednost spánku, ukázal průzkum společnosti EduBirdie, která pomáhá studentům s psaním školních prací. Na vině jsou podle všeho sociální sítě.

Osm hodin spánku často nestačí. Rozhoduje kvalita, biorytmus i stres, které zásadně ovlivňují regeneraci těla i mysli.

Zapomeňte na drahé doplňky stravy a chytré drogy. Přelomová studie odhalila, že tajná zbraň proti ztrátě paměti a mentálnímu vyhoření nestojí ani korunu. Stačí k ní jen postel a naprosto přesné načasování.

Půl druhé odpoledne. Zíráte do monitoru, víčka váží deset kilo, ale lehnout si nejdete. Byli byste za lenocha. Jenže věda mluví jasně: odpírat si dvacet minut spánku po obědě je jako bušit pěstí do zamrzlého počítače.

Živé sny jsou intenzivní zážitky, jež se cítí neuvěřitelně skutečně a zůstávají v paměti dlouho po probuzení. Nový výzkum ukazuje, že taková schopnost snít není věcí náhody.

Zavřené dveře do ložnice vám mohou zachránit život, zlepšit spánek i harmonizovat energii v domácnosti. Přesto je většina z nás nechává dokořán.

Spíte doporučených sedm až osm hodin denně, a přesto se ráno budíte unavení a bez energie? Podle odborníků může být problém úplně jinde, než si myslíte.

Delší dny většině lidí zlepšují náladu, části populace ale narušují spánek i biologické hodiny. Nejvíce doplácejí takzvané sovy, tedy lidé s pozdějším biorytmem.

Nejznepokojivější zjištění výzkumu spánku z Pensylvánské univerzity není to, o kolik se zhorší váš kognitivní výkon po dvou týdnech spánku zkráceného na šest hodin. Je to, že to sami vůbec nezjistíte. Subjektivní pocit ospalosti se po prvních dnech stabilizuje. Mozek přestane reportovat vlastní zhoršení. Výkonnost ale padá dál — až na úroveň člověka, který nespal dva dny v kuse. Tiše, neviditelně, každý den.

Nejnovější výzkum naznačuje, že moderní způsob života narušuje schopnost těla skutečně odpočívat, takže ani osmihodinový noční spánek nemůže zaručit, že se člověk ráno vzbudí zregenerovaný. A hlavním viníkem kupodivu není modré světlo z obrazovek!

Máte perfektně spočítané kalorie a cvičíte, ale ručička na váze se ani nehne. Vědci zjistili, že viníkem není váš zpomalený metabolismus, ale zrádný fyziologický mechanismus, který se spouští pod rouškou tmy.

Dlouhé roky jsme věřili, že milující partneři musí každou noc sdílet jednu společnou postel. Moderní pároví terapeuti ovšem přicházejí s naprosto revolučním konceptem. Fenomén zvaný spánkový rozvod totiž paradoxně zachraňuje tisíce vyčerpaných vztahů před úplným krachem a vrací do nich ztracenou jiskru.

Převalujete se v posteli a spánek nepřichází?

Ponožky v posteli? Pro někoho nepředstavitelné, pro jiné samozřejmost. Věda ale naznačuje, že nejde jen o vkus – teplé nohy skutečně pomáhají rychleji usnout. Záleží však na materiálu i typu.

Nepravidelný spánkový režim a modré světlo zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vědecké studie potvrzují, že kolísání doby usínání o více než 90 minut narušuje metabolismus a zvyšuje krevní tlak. Klíčem k prevenci je striktní dodržování spánkové hygieny a eliminace digitálních zařízení v ložnici.

Každý z nás má svou oblíbenou polohu při spánku. Někdo se stočí na bok, jiný spí natažený na zádech a někteří nedají dopustit na spaní na břiše. Možná vás ale překvapí, že poloha při spánku může mít zásadní vliv na naše zdraví a celkovou regeneraci organismu.

Zdravý spánek je klíčem k pevnému zdraví. Je důležitý pro regeneraci celého organismu, včetně srdce.

Osm hodin v posteli bylo zlatým standardem. Jenže vědci zjišťují, že tato délka spánku stačit nemusí. Záleží na tom, zda mozek vůbec dostane signál, že je bezpečné vypnout.

Melatonin se stal celosvětovým hitem, přesto odborníci varují, že jeho nekontrolované užívání může mít nečekané dopady na náš hormonální systém. Proč je v některých zemích na předpis, zatímco u nás ho koupíte v každém supermarketu, a na co by si měli dát pozor zejména rodiče malých dětí?

Spíte osm hodin, a přesto se budíte naprosto zničení? Příčinu možná nehledejte v proležené matraci, ale ve svých ústech. Vědci odhalili fyziologický paradox. Pomoci přitom může páska za pár korun.

Znají to asi všichni. Celý den se těšíte, až konečně zaplujete pod peřinu, ale jakmile odbije třetí ranní, váš mozek se rozhodne uspořádat tiskovou konferenci o všech vašich životních selháních, nezaplacených složenkách a trapnosti, kterou jste udělali v deváté třídě. Místo počítání oveček, které stejně nikdy nefungovalo, ale zkuste něco, co má vědecký základ.

Neurověda mluví jasně: posunutí biologických hodin během puberty je zcela přirozené. Nutit teenagery plně fungovat od osmi ráno jim chronicky poškozuje mozek, paměť i psychiku.

Probudíte se, zaklapnete budík a hned otevřete sítě. Zní to nevinně, ale i 15 minut vám může zničit den. Vědci varují před ranní dopaminovou pastí, která likviduje schopnost soustředění. Jak z ní uniknout?

Dřete v posilovně, počítáte kalorie, a váha se ani nehne? Tichý zabiják vašeho hubnutí se může skrývat v ložnici. Zjistěte, proč teplota nad 22 °C doslova vypíná spalování tuků a jak si nastavit ideální podmínky pro spánek.

Stačí jediný vlas a vědci dokážou určit, kdy je vaše tělo připravené spát nebo naopak fungovat naplno. Výzkum ukazuje, že naše vnitřní rytmy se liší podle věku, pohlaví i životního stylu. Na univerzitní nemocnici Charité v Berlíně učinil profesor Achim Kramer s kolegovy objev, který může vědcům výrazně usnadnit měření našeho cirkadiálního rytmu.

Trápí vás neustálé noční výlety na toaletu? Možná za to nemůže káva před spaním ani věk. Nové vědecké poznatky ukazují na nečekaného viníka – vaše dýchání. Zjistěte, jak souvisí spánková apnoe s činností ledvin a proč je tento signál těla nebezpečné ignorovat.

Uspáváte hodinu, bolí vás záda a dítě v postýlce trénuje gymnastiku? Zapomeňte na drastické „vyplakání“. Spánkové poradkyně mají v rukávu mnohem něžnější trik. Jak přesně funguje fázový posun?

Krátké noční probuzení je zcela běžnou součástí spánku. U řady lidí se ale zvrtne v několikahodinovou frustraci jednoduše proto, že mozek začne bdělost vyhodnocovat jako obrovský problém. Odborníci tento mechanismus dobře znají a přesně vědí, proč se velmi často léčí úplně jinak než obyčejnými prášky na spaní.

Žádné drastické diety, žádné maratony, žádné vstávání ve čtyři ráno. Nová studie naznačuje, že srdci mohou pomoct i drobné změny, které se vejdou do našeho běžného dne. O pár minut delší spánek, krátký pohyb navíc a trochu víc zeleniny na talíři mohou být podle vědců až překvapivě prospěšné.

Znáte to. Lehnete si do postele, v celém bytě je ticho, tělo je unavené, ale mozek se rozhodne, že právě teď je ten nejlepší čas na rekapitulaci všech trapných okamžiků z roku 2015. Nebo začne v hlavě sestavovat nákupní seznam na příští týden. Výsledek? Čumíte do stropu, čas na budíku neúprosně ubíhá a vy se čím dál víc stresujete tím, že se ráno zase neprobudíte.

Bylo to před několika lety. Mladá žena z Hongkongu se jednoho rána probudila s živým snem. Vrátila se do školy ve Spojených státech, kde před lety studovala, a setkala se se svou nejlepší kamarádkou, jako by mezitím neuběhla dlouhá doba. Ještě před snídaní napsala kamarádce zprávu. Odpověď ji zarazila. Kamarádka napsala, že se jí tu noc zdálo to samé — o návratu do školy a o jejich setkání.

Kvalita spánku nezačíná večer v posteli, ale už během dne na talíři. Odborníci upozorňují, že rozhodující není jeden večerní zvyk, ale celkový stravovací režim, jeho načasování a stabilita, které zásadně ovlivňují usínání i hloubku nočního odpočinku.

Jak jste se dneska vyspal(a)? Běžná otázka, která není tak banální, jak se zdá. Na spánku záleží, osm hodin odpočinku (pokud tedy dodržujete správnou dobu spánku) přináší energii a stabilitu pro nový pracovní den. Není na tom nic těžkého, stačí zavřít oči a usnout. Přesto to z nějakého důvodu dělá mnoha lidem problém. Podle statistik až 45 % světové populace trpí potížemi se spaním. Někteří vědci hovoří o světové epidemii.

Oslintaný polštář po probuzení většina lidí přejde mávnutím ruky. Odborníci ale upozorňují, že za tím může stát ucpaný nos, nachlazení, alergie, poruchy spánku i neurologické onemocnění.

Nejde jen o to, kolik hodin naspíte, ale i o to, v kolik jdete spát. Rozsáhlý výzkum na desetitisících dobrovolníků potvrdil, že usínání po půlnoci může mít vážné následky pro náš kardiovaskulární systém. Biologické hodiny totiž neošálíte ani dlouhým dospáváním během víkendu.

Můj odpočinkový rok nebo Manifesto pisolini (volně přeloženo „Manifest za šlofík“, kniha italské autorky Virginie Cafaro, jež se zabývá právem na ženský odpočinek)... Proč vycházejí díla sdělující, že je tzv. bed rotting neboli bezúčelné válení se v posteli důležitým antikapitalistickém gestem?

„Pamatuji si ten pocit naprostého vyčerpání, kdy už nevíte, jestli je den, nebo noc. Syn se budil každou hodinu, plakal, byl neklidný a já s ním. Cítíte se v tom úplně sami,“ vypráví jedna z maminek, jejíž syn Olík se narodil jako neslyšící a později mu byl diagnostikován autismus. Její příběh není ojedinělý. Pro rodiny dětí s poruchou autistického spektra (PAS) nebo ADHD není spánek samozřejmostí, ale vzácným darem. Duben je měsícem osvěty o autismu a je načase otevřít téma, které se sice na veřejnosti příliš neobjevuje, ale které trápí tisíce českých domácností: spánkovou deprivaci.

Mnoho lidí řeší modré světlo z obrazovak, ale roli může hrát i celkové osvětlení domácnosti. Nejnovější vědecký výzkum na vzorku více než 85 000 lidí ukazuje, že intenzivní umělé světlo v nočních hodinách může souviset s rozvojem depresivních stavů a úzkostí.

Osm hodin v posteli a ráno jako by vás přejel vlak. Znáte to. Přitom jste spali dost – aspoň podle hodinek. Italští vědci přišli s odpovědí, proč se to děje. A je překvapivá: záleží nejen na tom, kolik spíte, ale co se vám zdá.

Středověcí lidé se budili uprostřed noci a brali to jako normální věc. Spali ve dvou fázích, žili ve skutečné tmě a nechávali tělo dělat, co umí. Možná jsme si dobrý spánek rozbili sami.

Myslíte si, že deficit spánku z pracovního týdne doženete v sobotu dopoledne? Věda varuje před fenoménem zvaným „sociální jetlag“. Tento nevinný zlozvyk mate vaše vnitřní hodiny a je hlavní příčinou chronické únavy, kterou pociťujete každé pondělí ráno.

Zkoušíte bylinky, meditace, večerní procházky, ale spánek pořád nepřichází? Nová velká studie odhalila jednoho nečekaného vítěze v boji proti nespavosti. Stačí vám k němu jen podložka a váš dech.

Vyčerpaná matka, která nespala týdny, koupí e-book za dva tisíce. Snaží se postupovat podle rad. Dítě pláče, ona pláče, nezvládne to. Pak napíše veřejnou recenzi a přijde jí výzva od advokátky. Tohle je příběh byznysu, který se tváří růžově.

Změna času na letní každoročně přináší nejen delší dny, ale i zvýšenou únavu, s níž se řada lidí snaží vyrovnat způsobem, který jejich vyčerpání paradoxně ještě prohlubuje. Podle zkušeností online poradny Lékárna.cz sahají lidé v odpoledních hodinách po další kávě, čímž narušují kvalitu spánku a udržují organismus v začarovaném kruhu únavy.

Co dělají chytří lidé těsně před usnutím? Věda naznačuje, že jejich večerní návyky mají překvapivě hodně společného.

Statistiky infarktů a nehod po změně času mluví jasně. Nejde jen o hodinu spánku, ale o hluboký zásah do tělesných pochodů. Zjistěte, proč je pro Čechy zimní čas přirozenější a co nás čeká v budoucnu.

Evropská unie již dlouhou dobu čelí debatám o smysluplnosti a dopadech střídání letního a standardního času. Přestože některé země, včetně Česka, se v posledních letech připojily k přesvědčení, že změna času přináší spíše komplikace než výhody, oficiální rozhodnutí zatím nebylo přijato.

Tělo potřebuje spát. Mozek odmítá.

Světlo ráno nevyužijeme. Odpoledne ano. Přesto si ho každý rok zbytečně bereme. Letní čas by měl být normou.

Dvakrát ročně posouváme hodiny, ale dnes už není zřejmé, jaký to má dnes smysl. Připomínáme vznik, vývoj a vliv střídání času na člověka i společnost.

Budíte se unavení, i když jste spali celou noc? Možná děláte chyby, které si ani neuvědomujete. Kvalitu našeho spánku můžeme z velké míry tedy ovlivnit i sami.

Blíží se ten moment, kdy nám budíky v noci nekompromisně poskočí o šedesát minut dopředu. Pro někoho jen drobná nepříjemnost, pro jiného začátek týdenního boje s únavou, podrážděností a přetíženým kávovarem. Proč nás změna času tak neuvěřitelně rozhodí a co dělají ti, kteří pondělní ráno po změně přežijí s úsměvem? Odpověď překvapivě neleží v posteli, ale v tom, co děláte dlouho předtím, než si vůbec lehnete.