Spánek

Je zátěžový plyšák skutečný pomocník při dětském stresu a nespavosti, nebo jen další virální hit, po kterém za pár měsíců neštěkne pes? Fenomén „objímacích“ hraček slibuje klidnější spánek i méně úzkosti – psychologové ale upozorňují, že jejich účinek je složitější.

Usínáte až po půlnoci a ráno fungujete jen díky kávě? Nejste v tom sami. Přibližně každý desátý člověk má přirozený rytmus posunutý hluboko do noci. Jenže podle vědců to může mít i zdravotní dopady.

Každé ráno kolem páté hodiny se na sociálních sítích objevují videa lidí, kteří se cítí jako vítězové, protože už brzo ráno zvládnou to, co jiný za půl dne. Studené sprchy, psaní deníku, běh při východu slunce. Tito „ranní influenceři“ často tvrdí, že kdo vstává brzy, je úspěšnější. Podle vědců však tento životní styl nemusí být výhrou, ale naopak cestou k pořádnému problému.

Každodenní proud alarmujících zpráv mění stres z výjimky na režim. Nejde o slabost, ale o biologii: mozek vyhodnocuje hrozbu, tělo drží pohotovost a únava roste. Co se děje – a jak z tohoto ven?.

V letošním roce si na letní čas zvykneme o něco dříve než minulý rok. Ručičky hodin se posunou vpřed, noc se zkrátí, ale večery se naopak krásně protáhnou a přinesou nám víc světla i energie po práci. Jenže zatímco oči zajásají, naše biorytmy mohou protestovat. Změna času totiž dává tělu zabrat víc, než si často.

Spíte s mobilním telefonem poblíž? Pak nemusíte dělat dobře. Podle vědců signály z 5G sítí, na kterých dnes mobily komunikují, mohou určitým lidem přinášet problémy ve spánku.

Vědci ze Severozápadní univerzity ukázali, že cílené zvukové podněty během REM spánku mohou zvýšit pravděpodobnost snů o konkrétním problému — a u části účastníků se pak zlepšila úspěšnost jeho řešení po probuzení.

Kvalitní spánek je základ regenerace těla i psychické stability. Přesto mnoho lidí usíná s mobilem v ruce a nepravidelným režimem, což narušuje tvorbu melatoninu a přirozený cirkadiánní rytmus.Spánek není pasivní stav, ale aktivní proces, během kterého dochází k obnově buněk, ukládání paměti a regulaci hormonů.

Ztráta práce nezasahuje jen peněženku a sebevědomí. Podle studie publikované v roce 2025 se výrazně promítá i do toho, jak a o čem lidé sní.

Nejde jen o kávu večer, stres a světlo z mobilu. Nedávný vědecký přehled ukazuje, že roli může hrát i celkový způsob stravování, některé živiny i pravidelnost jídla. Co víme jistě – a kde jsou zatím jen souvislosti?

Australští vědci zjistili, že přetopená ložnice výrazně zvyšuje stres srdce. Opatrní by měli být hlavně senioři.

Na břiše, na zádech, na boku, jak zrovna lehnete do postele… Spíme v různých polohách a každému vyhovuje něco trochu jiného. Nicméně odborníci na spánek přesto určili, a potvrzují to i vědecké studie, tu úplně nejzdravější polohu a vysvětlili, proč tomu tak je.

Hluk, světlo, vydýchaný vzduch i teplota – faktory, které běžně přehlížíme, mohou zásadně ovlivnit kvalitu našeho spánku. Podívejme se na to, co říká věda a jak si vytvořit prostředí pro skutečný odpočinek.

Kdo by se netěšil do postele. Srdeční tep i dech se před usnutím zpomalí, svaly se uvolní a přichází blažený pocit, na který se celý den těšíme.

Teplota v ložnici může rozhodnout, jestli se tělo v noci opravdu zklidní, nebo bude potichu pracovat navíc.

Lidé středního a staršího věku, kteří v noci spí jen pět či méně hodin, mají dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku demence a dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí ve srovnání s těmi, kteří v noci spí šest až osm hodin. Podle vědců patří kvalita nočního odpočinku ke klíčovým hráčům v boji proti demenci. Lidé, kteří špatně spí, by proto měli důsledně dodržovat pravidla spánkové hygieny.

Co na to říká věda a kde končí relaxace a začíná zbožné přání? Když mi kamarádka před časem nadšeně vyprávěla, jak jí hrst sušené levandule pod polštářem změnila život, přiznám se, že jsem zvedla obočí.

Spaní na příliš vysokém polštáři může podle britských vědců komplikovat léčbu zeleného zákalu. Ten může vést až k nevratnému poškození zraku. Vynechat polštář z našich spánkových návyků úplně se ale vyplatí pouze lidem, kteří jsou zvyklí spát na břiše, jinak riskujeme bolavou krční páteř.

Technologie gelových matrací získává pozornost díky slibům o dramatickém snížení tlaku na tělo během spánku. Podívali jsme se na to, co za marketingovými hesly skutečně stojí a zda má smysl o takové matraci uvažovat.

Probouzíte se unavení, i když spíte dostatečně dlouho? Možná za to může vaše ložnice. Některé běžné věci kolem vás dokážou výrazně zhoršit kvalitu nočního odpočinku, přitom o nich ani nevíte. Stačí pár jednoduchých změn a budete se cítit mnohem lépe.

Únor je pro spánek kritický měsíc. Málo světla, suchý vzduch i přetopené ložnice narušují spánkovou hygienu. Proč se právě teď budíme unavení – a co s tím?

Jedna probdělá noc a váš mozek zestárne o dva roky? Věda to potvrzuje. Proč dospávání o víkendu nefunguje jako guma na chyby a jaký záchranný plán zabere, když se ráno vzbudíte vyčerpaní.

Lidé se přirozeně dělí na ranní typy a večerní typy.

Skupina vědců z Výzkumného ústavu environmentální medicíny (RIEM) na Nagojské univerzitě objevila příčinu toho, proč, když poprvé usneme v posteli, která není naše vlastní, máme problémy s usínáním. A i když se může zdát, že je to matrací, skutečnost je zcela jiná.

Probouzení se uprostřed noci, přesně mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní, je zkušenost, kterou mají miliony lidí po celém světě. Proč se to děje a co se nám snaží naše tělo říct? Vědci dali jasnou odpověď.

Materiály původně vyvinuté pro kosmonauty se dostávají do našich ložnic. Matrace s technologií fázové změny slibují konec přehřívání, lepší podporu páteře a hlubší spánek. Co na tom je?

Když se mluví o kvalitním spánku, většina lidí si představí nepřerušovaný osmihodinový odpočinek. Dvoufázový spánek ale může být pro člověka mnohem přirozenější.

Kvalita spánku souvisí s Alzheimerovou chorobou. Spánek není jen pasivní stav, kdy tělo vypne. Pro náš mozek je to čas pro generální úklid. U seniorů hraje kvalita nočního odpočinku klíčovou roli v boji proti demenci. Zjistěte, proč může správná spánková hygiena zachránit vaše vzpomínky.

Zapomeňte na diety. Rozsáhlá analýza dat z let 2019–2025 ukazuje, že nedostatek spánku zkracuje život víc než špatná strava nebo lenost. V žebříčku faktorů, které podkopávají dlouhověkost, ho překonává už jen jedna jediná věc.

Špatný spánek je často přehlíženým nepřítelem zdraví mozku.

Zhoršení paměti, soustředění a motorických funkcí. To jsou projevy nedostatku spánku. Vědci teď zjistili, že se tak děje, když dochází k poškození tukových obalů mozkových buněk.

Krátké zdřímnutí posiluje mozkové synapse. Prospěte se k chytřejšímu, kreativnějšímu a produktivnějšímu odpoledni!

Příběhy o zázračném uzdravení po přemístění lůžka kolují internetem. Co je na nich pravdy a které faktory skutečně ovlivňují kvalitu spánku?

Vědci vysvětlují, proč se jedná o čistý mýtus a v realitě se s ničím takovým prakticky nemáme šanci potkat.

S věkem se mění nejen naše tělo, ale i spánek. Proč se senioři přirozeně probouzejí dříve, jak na to reagovat a co říká věda o souvislosti mezi časem vstávání a zdravím?

Sen o sdílení myšlenek přes hranice vědomí právě přestal být pouze literární metaforou. Vědci ve startupu REMspace dokázali, že dva lidé ve stavu lucidního snění dokážou prostřednictvím speciální technologie předat jednoduchou zprávu jeden druhému, čímž otevřeli novou kapitolu v chápání lidského vědomí, spánku a komunikace.

Už jste vzhůru? Nebo jste snad již celé hodiny v plném provozu? Ať už jste ranní skřivani, nebo noční sovy, Martin vám dneska poví, kdy nejlépe ulehnout.

Po celém světě se objevuje hluboký, vibrující zvuk, který slyší jen malá část populace. Říká se mu The Hum a už desítky let mate vědce i lékaře – nemá jasný zdroj, špatně se měří a u některých lidí vyvolává nespavost, úzkosti i vážné zdravotní potíže.

Spánek je součástí našeho života. Obnovuje tělo i mysl, pomáhá ukládat vzpomínky a udržovat energii. Vědci dnes zkoumají i jednu z nejzajímavějších myšlenek: čištění mozku od toxinů během spánku. Mluvilo se o tom, že mozek v noci „vyplavuje“ odpadní látky, ale nejnovější výzkumy naznačují, že to může být mnohem složitější.

Kdo se nikdy nepodíval na film, seriál nebo nějaký oblíbený pořád před spaním? Podle expertů to ale není nejlepší nápad.

Proč nejlepší nápady přicházejí večer a jak unavený mozek může podpořit kreativitu? Prozkoumejte s námi vědecké základy noční inspirace a hypnagogického stavu.

Už se vám někdy stalo, že jste usnuli a probudili se s jasnou vzpomínkou na sen o někom, koho znáte.

Mozek se může zotavit a zlepšit svou schopnost učit se i při krátkém zdřímnutí, nejen při delším nočním spánku. Vyplývá to ze závěrů výzkumu vědeckých a lékařských institucí ve Švýcarsku a Německu.

V délce života hraje dobrý spánek větší roli, než si mnoho lidí dokáže představit. A je stejně důležitý jako správné stravování a pravidelné cvičení. Podle nové americké studie se ti, kteří spí v noci málo hodin, nemusí dožít tak vysokého věku jako ti, kteří si dopřejí poctivých osm hodin spánku.

Když se uprostřed noci probudíte a myšlenky se rozběhnou na plné obrátky, nemusíte sahat po mobilu ani prášcích na spaní. Neurovědec Andrew Huberman popsal jednoduchou techniku s dýcháním a pohybem očí, která podle něj dokáže během pár minut uklidnit mozek a pomoci znovu usnout.

Internet zaplavily sliby o zázračné metodě, která vás uspí během pár minut. Než se ale vrhnete na dechová cvičení s vidinou okamžitého spánku, stojí za to podívat se, co o tom říká věda – a proč realita vypadá jinak, než slibují nadšené komentáře.

Dle vědců se nemusíme spokojit s přicházejícím stářím a čekat se založenýma rukama, až se roky projeví na našich kognitivních funkcích. Naopak. Běžné denní návyky mohou váš mozek udržet v kondici, i když počet svíček na dortu už dávno nečítá dvacet.

Psychologové z hloubkové (analytické) tradice, inspirovaní například prací Carla Junga, považují zvířata ve snech za symboly našich instinktů – tedy těch částí nás, které jsou spontánní, tělesné a někdy i potlačené. Jejich přítomnost naznačuje, že se náš nevědomý svět snaží dostat do kontaktu s naším vědomým já, abychom věnovali pozornost tomu, co přehlížíme.

To už je ráno? Mnoho z nás se prostě nedokáže ráno přinutit k tomu, aby po budíku okamžitě vstali. Někdo si potrpí na odkládání, jiný si zase rovnou nastaví pět budíků po sobě. Experti radí opak.

Chytré hodinky slibují lepší spánek, ale u části lidí ho paradoxně zhoršují. Výzkumy ukazují, že přílišná kontrola a tlak na „správný výkon“ může usínání i kvalitu spánku spíš rozbít než zlepšit.

Probouzení těsně před zazvoněním budíku může být známkou dokonalého zdraví, ale vizitkou skrytého stresu. Je tu však ještě jiné kuriózní vysvětlení.

Alkohol bývá považovaný za rychlou vstupenku do říše snů, jenže ráno často přijde tvrdé probuzení. Únava, těžká hlava a pocit, že tělo přes noc vůbec nezregenerovalo, což vůbec není náhoda. Co se během noci skutečně děje a proč sklenička před spaním dokáže sabotovat odpočinek víc, než si připouštíme?

Jednoduchá dechová metoda slibuje usnutí do minuty. Co na tom říká věda a proč může fungovat i pro ty, kteří v noci marně počítají ovečky?

Probuzení v omámení po pozdním zalehnutí do postele je nepříjemné, horší jsou však dlouhodobé důsledky pro zdraví. Nedostatečný spánek může podle nové studie zkracovat život „o roky", což dává frází „můžeme spát, až když budeme mrtví" znepokojivý nádech.

Možná si říkáte: "Hlavně když naspím sedm nebo osm hodin, ne?" Jenže vědci teď přicházejí s trochu nepohodlnou pravdou. Pro zdraví není klíčové jen kolik spíte, ale taky kdy.

Sleepmaxxing je další „maxxing“ trend ze sociálních sítí: slibuje, že když si spánek zoptimalizujete do posledního detailu, budete usínat rychleji, spát tvrději a ráno fungovat na sto procent. V praxi je to spíš balíček nápadů a rituálů, které se liší člověk od člověka – od rozumných návyků až po podivné triky, které vypadají dobře ve videu, ale v reálném životě toho moc nepřinesou.

Spánek tvoří asi třetinu našeho života a jeho kvalita má zásadní vliv nejen na zdraví, ale i na každodenní pohodu. To ovšem neznamená, že postačí pouze kvalitní matrace, rošt, či ticho v ložnici. Velmi důležitá je ale také poloha, ve které usínáme a trávíme noc.

Mnoho lidí si dnes myslí, že celonoční osmihodinový spánek je přirozený způsob, jak člověk „správně“ odpočívá.

Snažíme se spát osm hodin denně, ale stres, elektronická zařízení nebo káva vypitá ve čtyři odpoledne se postarají o to, že jen ležíme a nemůžeme usnout.

Máte nastavených několik budíků po sobě a ráno bojujete o každou minutu spánku navíc? Nejste líní ani vám nechybí vůle. Podle vědců odkládá budík 69 % lidí – a často to vůbec není zlozvyk, ale chytrá strategie mozku, jak se nezbláznit z náhlého probuzení.